METODICKÁ POMŮCKA. Zpracoval. prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.

Transkript

1 METODICKÁ POMŮCKA PRO ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI DO IDENTIFIKACE, SBĚRU A ANALÝZY HODNOT A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ PŘI POŘÍZENÍ ÚPLNÉ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ OBCÍ Zpracoval prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. Recenzovali: Ing. Helena Ušiaková, Městský úřad Černošice, úřad územního plánování, Mgr. Martin Nawrath, ředitel Partnerství o.p.s. Autoři (řazeno abecedně): Ing. arch. Marek Bečka, Ing. Daniel Franke, Ph.D., Ing. Eva Klápšťová, Ing. arch. Petr Klápště, Ph.D., Ing. Vojtěch Novotný, Ph.D., Ing. arch. Tomáš Peltan, Ph.D., Ing. Alena Wranová. Univerzita: Česká zemědělská univerzita v Praze Katedra: Katedra aplikované geoinformatiky a územního plánování (KAGÚP) Adresa: Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol Dedikace: TAČR Omega č. TD Interaktivní nástroje a metody pro identifikaci a analýzu hodnot a problémů pro územně analytické podklady, v letech

2 OBSAH OBSAH... 2 A CÍL METODICKÉ POMŮCKY... 4 B POPIS METODIKY... 4 B1 PREAMBULE... 4 B2 METODICKÝ POSTUP VÝCHODISKA, URČENÍ A POUŽITÍ METODICKÉ POMŮCKY CÍLE A PŘEDPOKLADY PRO ÚČAST VEŘEJNOSTI NA SBĚRU DAT PRO ÚAPo Smysl a efekty účasti veřejnosti při identifikaci hodnot a problémů Vstupní předpoklady a podmínky pro efektivní účast veřejnosti POSTUP PŘI SBĚRU DAT VYTOŘENÝCH VEŘEJNOSTÍ Výběr účastníků Interaktivní sběr dat o hodnotách a problémech v území s využitím internetu Participativní workshop k identifikaci hodnot a problémů v území ULOŽENÍ, KLASIFIKACE, ZAŘAZENÍ A VYUŽITÍ SEBRANÝCH DAT Uložení a klasifikace dat Zařazení dat do ÚAPo Využití zjištěných informací v rámci rozboru udržitelného rozvoje území ÚAPo POSTUP PŘI DALŠÍ ÚPLNÉ AKTUALIZACI ÚAPo B3 POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY C PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY D SEZNAM PUBLIKACÍ A VÝSTUPŮ PŘEDCHÁZEJÍCÍCH METODICE E DEDIKACE F JMÉNA OPONENTŮ G KONTAKT NA ŘEŠITELE H PROHLÁŠENÍ O AUTORSTVÍ I SOUHLAS S UVEŘEJNĚNÍM METODIKY J PŘÍLOHY

3 Příloha č. 1: Uložení do externí databáze a zobrazení dat do databáze a jejich zobrazení Příloha č. 2: Vzorový harmonogram participativního workshopu Příloha č. 3: Tabulka kategorizace hodnot a problémů v území Příloha č. 4: Vzorový příklad aplikace metodické pomůcky

4 A CÍL METODICKÉ POMŮCKY Cílem této metodické pomůcky je vytvoření postupu pro identifikaci, efektivní sběr a analýzu hodnot území a problémů pro řešení v územně plánovacích dokumentacích na základě zapojení různých subjektů z řad veřejnosti do identifikace a sběru hodnot a problémů v území při aktualizaci územně analytických podkladů obcí (ÚAPo). Metodická pomůcka zejména upřesňuje dílčí postupy vedoucí k naplnění požadavků obsažených v 4, bod 1, písmeno a, b vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Metodická pomůcka napomáhá definovat obsahové náležitosti a postup vymezení okruhů hodnot a problémů, včetně jejich definic a uvedení způsobu využití v územním plánování, výběru a oslovení účastníků z řad veřejnosti při identifikaci, sběru a analýze hodnot a problémů v ÚAPo, využití participativních metod, využití získaných dat a informací v ÚAPo. B B1 POPIS METODIKY PREAMBULE Metodická pomůcka je určena pro pořizovatele územně analytických podkladů obcí jako pomůcka pro identifikaci problémů a hodnot podle 4, bod 1, písmeno a), b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb, odpovídající Evropské úmluvě o krajině a požadavkům zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (stavební zákon). Postup podle metodické pomůcky pořizovatelům možní spolu s interaktivní aplikací, jež je s pomůckou provázána, zefektivnit identifikaci, sběr a analýzu hodnot a problémů v pravidelných aktualizacích ÚAPo za účasti veřejnosti, jak je požadována Evropskou úmluvou o krajině. Postup podle metodické pomůcky umožní dosahovat výsledků sběru informací o hodnotách a problémech navzájem srovnatelných mezi různými správními obvody ORP. Metodická pomůcka reaguje na zjištěnou nejednotnost přístupů pořizovatelů ÚAPo při identifikaci problémů a hodnot v území (Hurníková, 2012). Potřebnost metodické pomůcky byla konzultována a je dokladována potvrzením zájmu o užití tohoto výsledku Odborem územního plánování MMR. Návrh metodické pomůcky je výstupem projektu TAČR OMEGA TD Interaktivní nástroje a metody pro identifikaci a analýzu hodnot a problémů pro územně analytické podklady 4

5 B2 METODICKÝ POSTUP Následující obrázek představuje strukturu metodického postupu s odkazem na jednotlivé kapitoly metodické pomůcky, které danou problematiku rozvíjí do podrobnosti potřebné pro úspěšnou aplikaci metodické pomůcky v praxi. 1. VÝCHODISKA, URČENÍ A POUŽITÍ METODICKÉ POMŮCKY Metodická pomůcka pro možné zapojení veřejnosti do identifikace, sběru a analýzy hodnot a problémů v území při pořízení úplné aktualizace územně analytických podkladů obcí (dále jen Metodická pomůcka ) se věnuje postupu při identifikaci, sběru a analýze hodnot území a problémů v území, jako součásti aktualizace územně analytických podkladů obcí (ÚAPo) [ 28 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů]. Předpokládá součinnost představitelů veřejné správy dotčených obcí, profesionálů a úředníků působících v dotčeném území, místních nevládních organizací, spolků a občanských 5

6 sdružení i dalších zájemců z řad laické veřejnosti (dále jen účastníci 1 ) na identifikaci a sběru hodnot a problémů v území. Metodická pomůcka napomáhá aplikaci Evropské úmluvy o krajině, bodu 6 C 1, zejména jeho požadavku vyhodnotit [ ] krajiny s ohledem na zvláštní hodnoty, které jsou jim připisovány zainteresovanými stranami a dotčeným obyvatelstvem. Upřesňuje dílčí postupy vedoucí k naplnění požadavků obsažených v 4 odst. 1, písm. a), b) vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky 458/2012 Sb. (dále jen vyhláška ). Podle Metodické pomůcky mohou postupovat pořizovatelé územně analytických podkladů obcí popřípadě jejich další spolupracovníci podílející se na pořizování aktualizací ÚAPo (dále jen pořizovatel ). Postup podle Metodické pomůcky lze přiměřeně využít i pro identifikaci hodnot a problémů v rámci doplňujících průzkumů a rozborů při pořizování ÚPD. Metodická pomůcka objasňuje cíle a předpoklady sběru hodnot a problémů v území vymezuje postup při sběru dat o hodnotách a problémech v území za účasti veřejnosti upřesňuje postup analýzy a vyhodnocení takto sebraných dat a jejich využití. Pro sběr dat o hodnotách a problémech území za účasti veřejnosti Metodická pomůcka uvažuje dva navazující a doplňující se postupy: interaktivní sběr dat o hodnotách a problémech v území s využitím internetové aplikace (podrobněji viz část 3.2) participativní workshop k identifikaci hodnot a problémů v území (podrobněji viz část 3.3) Sběr dat je možno s ohledem na konkrétní podmínky v území provádět též s využitím pouze jednoho z těchto postupů. Data o hodnotách a problémech v území získaná za účasti veřejnosti jsou komplementem dat zjištěných nebo jinak opatřených pořizovatelem. Aby bylo zapojení veřejnosti a sběr dat efektivní, je nezbytné splnit vstupní předpoklady a podmínky uvedené v části Účastníkem se v této metodice rozumí subjekt z řad veřejnosti podílející se na identifikaci a sběru hodnot a problémů v území pro ÚAPo. Není jím účastník ve smyslu odst zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 6

7 2. CÍLE A PŘEDPOKLADY PRO ÚČAST VEŘEJNOSTI NA SBĚRU DAT PRO ÚAPo 2.1 Smysl a efekty účasti veřejnosti při identifikaci hodnot a problémů Účast veřejnosti při identifikaci hodnot a problémů má především obohatit obsah ÚAPo o znalosti a zkušenosti co nejširšího okruhu lidí, kteří mají s územím každodenní zkušenost. Výsledný soubor hodnot a problémů tak bude více odpovídat potřebám území a požadavkům jeho obyvatel, nežli je tomu při identifikaci pouze expertním způsobem, což přispěje ke zkvalitnění obsahu územně plánovacích podkladů a dokumentací a rozhodování v území, které využívá výstupů ÚAPo. Aktivní vstup veřejnosti do procesu identifikace hodnot a problémů v území přitom v žádném případě nemá a nemůže nahradit roli pořizovatele a dalších odborníků podílejících se na zjišťování a vyhodnocení stavu a vývoje území. Spolupráce veřejnosti s pořizovatelem při identifikaci hodnot a problémů v území též může přispět k porozumění územnímu plánování veřejností a posílit důvěru veřejnosti v činnosti spojené s územním plánováním. Poznání a zkušenosti získané touto cestou se mohou pozitivně projevit i později při účasti na veřejných projednáváních či připomínkování územně plánovacích dokumentací. 2.2 Vstupní předpoklady a podmínky pro efektivní účast veřejnosti Aby účast veřejnosti skutečně vedla k výše uvedeným pozitivním efektům, je třeba naplnit tyto předpoklady: Pro celý proces je dostatek času, zejména na včasné oslovení účastníků a jejich samostatnou práci podle částí 3.2 a 3.3. Mezi účastníky, s nimiž pořizovatel spolupracuje, jsou zastoupeni představitelé samospráv a další významné osobnosti, a představitelé různých komunit obyvatel. Pořizovatel má k dispozici odbornou a personální kapacitu pro zpracování získaných dat. Pro interaktivní sběr dat s využitím internetu je navíc podmínkou dostupnost vhodné aplikace (je možno použít aplikaci uvedenou v části 3.2.3). Participativní workshop moderuje osoba se zkušeností s vedením diskuzí cílených na konkrétní pracovní výstup (facilitátor). Facilitátorem může být i pořizovatel ÚAPo proškolený pro tuto činnost a práci s veřejností. 7

8 3. POSTUP PŘI SBĚRU DAT VYTOŘENÝCH VEŘEJNOSTÍ 3.1 Výběr účastníků Při výběru potenciálních účastníků z řad veřejnosti pořizovatel usiluje o to, aby výsledný vzorek co nejlépe pokrýval spektrum pohledů, zájmů a profesí a aby pokrýval i všechny části řešeného území. Pořizovatel osloví především představitele veřejné správy v obcích a další osobnosti, u kterých předpokládá zájem o spolupráci. Oslovení účastníků může probíhat nejprve pomocí elektronické pošty nebo telefonicky. Takto oslovené účastníky pořizovatel též požádá o náměty na rozšíření okruhu účastníků o vhodné kandidáty, které následně rovněž vyzve k účasti. Takto postupuje, dokud přibývají nová jména (tj. než dojde k nasycení ). Pokud má pořizovatel na počátku práce obavy, že se mu nepodaří získat dostatečný počet účastníků, může oslovit představitele samosprávy obcí a pokusit se skupinu vytvořit za jejich podpory Okruhy oslovovaných účastníků Pořizovatel se snaží, aby pokud možno byly mezi účastníky zastoupeny tyto okruhy: veřejná správa zejména starostové obcí nebo radní a zastupitelé mající zájem (zde je žádoucí zajistit zastoupení naprosté většiny obcí); pracovníci svazků obcí a obecních společností se vztahem k území členové místních akčních skupin profesionálové projektanti, například územní plánovači, architekti, krajinní inženýři, projektanti ÚSES, dopravní inženýři, specialisté na technickou infrastrukturu a energetiku; úředníci veřejné správy věnující se managementu krajiny a sídel, například pracovníci správy chráněných území a ochrany přírody a krajiny, pracovníci orgánů ochrany památek, pracovníci správy vodních toků a zdrojů další odborné profese, například sociologové, kulturní antropologové, ekologové apod. lidé existenčně spjatí s krajinnými zdroji a hodnotami v území, například lesníci, zemědělci, podnikatelé v cestovním ruchu učitelé a lidé věnující se výchově dětí, například vedoucí turistických oddílů, mládežnických organizací a dětských kroužků nevládní organizace, spolky, občanská společnost zástupci spolků a neziskových organizací se zájmem o přírodní a kulturní dědictví, okrašlovacích spolků, dobrovolní hasiči a podobně; organizace věnující se sociálním službám, společenským a kulturním tématům: například organizace věnující se znevýhodněným skupinám, asistenční a sociální práci, církve, folklórní sdružení představitelé a členové hospodářské komory a dalších podnikatelských sdružení 8

9 další významní jednotlivci s přehledem a autoritou 3.2 Interaktivní sběr dat o hodnotách a problémech v území s využitím internetu Příprava sběru dat Pořizovatel účastníky vybrané na základě postupu podle části 3.1 informuje o dostupnosti existujících dat o hodnotách a problémech v příslušných ÚAPo. Účastníci získají přístup k registraci do internetové aplikace a je jim sdělena délka trvání sběru dat, která by měla činit zhruba čtyři týdny. Svojí registrací poskytuje účastník pořizovateli též informaci o své příslušnosti k okruhu podle rozdělení v části V odstupu týdne až dvou týdnů ode dne prvního kontaktu jsou znovu osloveni ti účastníci, kteří se dosud do internetové aplikace nezaregistrovali. V případě malé odezvy je oslovení vhodné opakovat a pokusit se identifikovat další potenciální účastníky. Práce s aplikací vyžaduje připravenost a schopnost účastníka přistupovat k internetové on-line aplikaci a individuální dostupnost internetu. Představuje rovněž určitou časovou zátěž, což může v důsledcích zúžit počet aktivních účastníků. Informaci o probíhajícím sběru hodnot a problémů v území mohou dalším kandidátům zaslat též již registrovaní účastníci Sběr dat Vlastní sběr dat o hodnotách a problémech v území provádějí účastníci tím, že do webové aplikace umisťují na digitální mapové pozadí entity, které představují hodnoty anebo problémy. Pomocí interaktivního dotazníku účastníci entity pojmenují a zařadí je do jedné nebo více kategorií hodnot respektive problémů a mohou je opatřit vysvětlujícím komentářem. Potřebný čas pro sběr dat je čtyři týdny; pokud bylo třeba oslovovat další účastníky, může se prodloužit až na šest týdnů. Aktivním vstupem do aplikace získává účastník přístup i k hodnotám a problémům zadaným ostatními účastníky. Tyto hodnoty a problémy může prohlížet, vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas, anebo k nim připojit komentář. V průběhu internetového sběru dat pořizovatel sleduje a vyhodnocuje jeho průběh, zejména počty aktivních účastníků zastupující jednotlivé okruhy. Pokud je to potřeba, může zvyšovat reprezentativnost získaných dat doplňujícím výběrem účastníků pro okruhy nebo části území s malým zastoupením nebo s malou aktivitou dosavadních účastníků. Může se též dotázat účastníků, kteří mají k území zjevný vztah (starosta, zastupitelé obce, místní sbor dobrovolných hasičů, atp.), zda eventuální chybějící pokrytí daty odpovídá podle jejich názoru skutečnosti. Pořizovatel též průběžně vyhodnocuje obsah zadávaných entit vyjadřujících hodnoty a problémy, včetně jejich zobrazení v mapové aplikaci. V případě, že narazí na neúplnou nebo nesrozumitelnou informaci, osloví účastníka, který daný obsah vložil, telefonicky nebo em, a požádá jej o 9

10 doplnění či vysvětlení. Pokud se v přiměřeném čase nedočká vysvětlení nebo úpravy, pořizovatel problematickou informaci o hodnotě nebo problému smaže. Přibližně týden před ukončením sběru dat pořizovatel všechny oslovené účastníky upozorní na blížící se termín. V případě, že pořizovatel zhodnotí množství zadaných dat jako nedostatečné, může dobu sběru dat prodloužit a informuje o tom účastníky s další výzvou k doplnění dat. Po ukončení sběru dat pořizovatel získaná data zkontroluje a zjevné chyby v nich opraví či vadná data eliminuje Softwarové zabezpečení Interaktivní sběr dat je realizován pomocí webové aplikace. Na internetové adrese je pro tento účel volně k dispozici referenční webová aplikace. Tato aplikace umožňuje přístup nevyžadující uživatelskou instalaci specializovaného software na klientské straně a je uzpůsobena pro běžnou přenosovou rychlost internetového připojení na standardně dostupných zařízeních. Uživatelsky se člení na správu uživatelských informací, výběr území, pro které jsou data sbírána, a grafické zadávání problémů a hodnot. Základem referenční webové aplikace je mapové rozhraní, které umožňuje zadávat entity a práci s jejich atributy. Entity mohou nabývat bodových, liniových a plošných tvarů. Referenční webová aplikace pořizovateli umožňuje průběžně monitorovat průběh sběru dat a úplnost záznamů. Geografická součást aplikace umožňuje vizuální kontrolu prostorového rozmístění dat. Funkcionalita aplikace umožňuje průběžně exportovat výstupní data a vyhodnocovat informace o aktivitě účastníků v jednotlivých skupinách. Pro účely opakovaného oslovení účastníků aplikace umožňuje dle zadaných kontaktních informací nebo na základě registračních kódů účastníků identifikovat ty, kteří se do sběru již zapojili a ty, které je třeba upozornit. Během sběru dat se v mapové aplikaci zobrazují nejen entity zadané účastníkem, ale i entity a všechny jim přiřazené vlastnosti zadané ostatními účastníky. Aplikace umožňuje různým uživatelům (účastníkům a pořizovateli) klasifikovat týž prvek do různých kategorií problémů a hodnot (sledovaných jevů), čímž se omezí duplicitní zadávání stejných nebo velmi podobných prvků různými účastníky. Uživatelé mohou v aplikaci přiřazovat jednotlivým hodnotám a problémům zadaným ostatními účastníky komentáře a souhlas případně nesouhlas s danou hodnotou či problémem. Mapová část aplikace umožňuje vizuálně odlišit entity, jež uživatel vložil, jež komentoval a entity ostatní. Aplikace zachovává informaci o zařazení účastníků do jednotlivých okruhů. Pořizovateli zpřístupňuje identitu účastníků a umožňuje komunikaci s nimi. Veškerá zadaná data zachovávají informaci o účastníkovi, který data do aplikace zadal, přiřazoval jim atributy, komentoval je, souhlasil s nimi či nesouhlasil, a tuto informaci zpřístupňují pořizovateli. Vůči ostatním účastníkům aplikace zachovává anonymitu, ale zobrazuje jim účastníkem zvolené uživatelské jméno. 10

11 Software umožňuje exportovat získaná data do formátů využívaných v systémech GIS (ESRI Shapefile, GeoJSON). Způsob uložení z interaktivní aplikace a zobrazení výsledných dat v GIS včetně datového modelu externí databáze je popsán v Příloze č. 1. Pořizovatel může využít libovolného jiného softwaru, pokud tento nabízí požadovanou funkcionalitu. 3.3 Participativní workshop k identifikaci hodnot a problémů v území Forma participativního workshopu pro identifikaci hodnot a problémů napomáhá sdílení pohledů mezi různými účastníky a umožňuje při vedení diskuse precizovat formulace a zvyšovat jejich přesnost a srozumitelnost. Výstupem je zakreslení identifikovaných hodnot a problémů do mapy, veřejně odsouhlasené formulace podstaty hodnoty respektive problému a případně také shrnutí toho nejpodstatnějšího, co z workshopu vyplynulo. Workshop není podmíněn předchozím sběrem dat s využitím interaktivní internetové aplikace, může na něj ale vhodně navázat. Participativní workshop má pracovní, spíše neformální charakter. Pokud facilitátor nemá základní znalosti o územním plánování, je pořizovatelem předem poučen o začlenění ÚAPo v systému nástrojů územního plánování a o smyslu a významu identifikace hodnot a problémů v ÚAPo. Vyznačuje-li se správní obvod ORP výrazně odlišnými charakteristikami jednotlivých částí nebo při větším zájmu o účast (více než 30 osob) je vhodné uspořádat několik workshopů na různých místech. Pořizovatel oslovuje potenciální účastníky vybrané na základě postupu podle části 3.1 s dostatečným předstihem (asi 3 týdny) před konáním workshopu, informuje je o cílech, které workshop bude sledovat a o dostupnosti existujících dat o hodnotách a problémech v příslušných ÚAPo. Přitom může kombinovat více způsobů oslovení. Pokud participativnímu workshopu předcházel interaktivní sběr dat o hodnotách a problémech pomocí internetu, pořizovatel výsledná data z něj jako součást přípravy exportuje do formátu využitelného pro geografický informační systém (GIS), z něhož vytvoří podkladovou mapu pro participativní workshop. Dále z těchto dat vytvoří další vstupní podklady, zejména zatřídění získaných údajů o hodnotách a problémech v území do tematických okruhů (viz příloha č. 3). Program workshopu připraví pořizovatel společně s facilitátorem a oba se na něm aktivně zúčastňují. Odborným garantem průběhu workshopu je pořizovatel, který též poskytuje účastníkům potřebné odborné informace. Diskuze na workshopu probíhá pod vedením facilitátora. Standardními součástmi programu jsou: úvod seznámení s cílem workshopu, jeho programem a předpokládaným využitím jeho výstupů v územním plánování individuální příprava účastníků na diskusi diskuse 11

12 stanovení priorit mezi zjištěnými hodnotami a problémy Vzorový příklad programu participativního workshopu, orientační časový harmonogram a náměty na uspořádání místa konání jsou v Příloze č. 2. Získaná data z workshopu pořizovatel následně digitalizuje buď přímo v prostředí GIS, nebo lépe s využitím interaktivní aplikace. Datům přiřadí atribut týkající se tematického okruhu problémů a hodnot (viz příloha 3). V případě využití interaktivní aplikace doplní do dat z interaktivního sběru dat výstupy z participativního workshopu pod novým uživatelským jménem workshop _jmeno_orp_rok. 12

13 4. ULOŽENÍ, KLASIFIKACE, ZAŘAZENÍ A VYUŽITÍ SEBRANÝCH DAT Pořizovatel vyhodnotí data o hodnotách a problémech území získaná interaktivním sběrem s pomocí internetu a/nebo při participativním workshopu a zatřídí je do podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území textové i grafické části (výkres hodnot) a dále do tematických okruhů rozboru udržitelného rozvoje území včetně grafické části (problémový výkres). Předpokládaná časová náročnost této činnosti pro pořizovatele je jeden týden, v případech rozlehlého a složitého území anebo velkého počtu identifikovaných problémů a hodnot může tato doba být úměrně delší. 4.1 Uložení a klasifikace dat Data o hodnotách a problémech z interaktivního sběru a participativního workshopu obsažená v interaktivní aplikaci pořizovatele vyexportuje do externí databáze, ve struktuře podle Přílohy č. 1. Pořizovatel může na základě komentářů účastníků doplnit atributy entit, případně tyto entity označit jako další typ hodnoty nebo problému. Data získaná za účasti veřejnosti pořizovatel klasifikuje v externí databázi jejich zařazením k odpovídajícím sledovaným jevům podle Přílohy č. 1, část A k vyhlášce (zejména sledované jevy číslo A11 A15, A17 A20). Data o hodnotách a problémech v území, která nelze přiřadit k žádnému z konkrétních sledovaných jevů podle Přílohy č, 1, část A k vyhlášce pořizovatel uloží do složky sledovaného jevu A 119. Při klasifikaci sebraných dat může pořizovatel narazit na duplicitní entity zadané větším počtem účastníků. V takovém případě vytvoří jejich sloučením novou entitu, která bude mít přiřazeny atributy všech duplicitních entit; geometrickou reprezentaci volí tak, aby co nejlépe odpovídala povaze jevu, který má entita reprezentovat. Sloučení zaznamená v položce poznamka v atributové tabulce s odkazem na entity, jejichž sloučením záznam vznikl (viz Příloha č. 1). Původním duplicitním entitám po sloučení přiřadí v atributu užití číslo 0, tak aby se dále nezobrazovaly. Tatáž entita může představovat více sledovaných jevů hodnot či problémů; v takovém případě je klasifikována pod všemi relevantními sledovanými jevy podle Přílohy č. 1, část A k vyhlášce. S hodnotami a problémy v území zjištěnými za účasti veřejnosti se nakládá jako se zjištěními pořizovatele. 4.2 Zařazení dat do ÚAPo Pořizovatel z externí databáze vykopíruje klasifikovaná data včetně atributů do příslušných jevů datového modelu ÚAPo a doplní atributy dle používaného datového modelu ÚAPo. Do ÚAPo pořizovatel nezařadí zjevně zmatečná data vzniklá omylem nebo nepochopením (pokud je již nevyřadil dříve, viz část 3.2.2). S entitami, které reprezentují hodnoty či problémy, jimž účastníci indikovali více než jeden význam (např. louka využívaná pro rekreaci, pořádání společenských událostí a hodnocená pro svou ekologickou hodnotu) bude nakládáno pro různé významy entity odděleně: budou tedy rozkopírovány 13

14 do všech sledovaných jevů, ke kterým je lze na základě hodnocení a komentářů účastníků klasifikovat. Pokud entitě v daném jevu ÚAPo, ke kterému byla klasifikována, odpovídá již existující entita převzatá od poskytovatele dat nebo zadaná dříve pořizovatelem, popisující tentýž význam, pořizovatel takovouto entitu již do ÚAPo znovu nezařadí. 4.3 Využití zjištěných informací v rámci rozboru udržitelného rozvoje území ÚAPo Data o hodnotách zjištěných za účasti veřejnosti se stanou součástí podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území. V rozboru udržitelného rozvoje území se takto získané informace o hodnotách využijí zejména pro pojmenování silných stránek předmětného území, popřípadě se jejich reálně možné ohrožení uvede jako problém k řešení v územně plánovací dokumentaci. Vysoká četnost identifikovaných hodnot území může být vyhodnocena jako silná stránka území. Absence či nízké zastoupení hodnot v území naopak může být vyhodnocena jako slabá stránka území. Pro způsob vyhodnocení výše uvedeného se využijí zejména popisy a komentáře hodnot identifikovaných účastníky. Při praktické práci s ÚAPo při tvorbě zadání územních plánů mají identifikované hodnoty využití pro sestavení požadavků na ochranu hodnot území obce. Data o problémech v území zjištěných za účasti veřejnosti se zapracují do podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje obdobným způsobem jako takto zjištěné hodnoty. Do rozboru udržitelného rozvoje území se zapracují tato data o zjištěných problémech v území jako slabé stránky popřípadě hrozby v území. Pro vyhodnocení se použijí popisy i komentáře k problémům identifikovaných účastníky. Vysoká četnost identifikovaných problémů v území může být vyhodnocena jako slabá stránka území. Absence či nízké zastoupení problémů v území naopak může být vyhodnocena jako silná stránka území. Zjištěné problémy v území, které lze řešit pomocí nástrojů územního plánování, pořizovatel začlení do problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Porovnáním výstupů získaných za účasti veřejnosti týkajících se hodnot a zabývajícího se problémy v území s výsledky expertního hodnocení hodnot a problémů lze dospět k poznatkům o případné rozdílnosti vnímání hodnot a problémů veřejností a odborníky, což lze kvalifikovat jako oslabení sociálního pilíře udržitelného rozvoje. 14

15 5. POSTUP PŘI DALŠÍ ÚPLNÉ AKTUALIZACI ÚAPo Při následných úplných aktualizacích ÚAPo se především vychází z hodnot a problémů v území identifikovaných v předcházející úplné aktualizaci. Data vzniklá za účasti veřejnosti se podrobí kritické revizi. Při přípravě podkladu pro další úplnou aktualizaci hodnot a problémů v ÚAPo za účasti veřejnosti pořizovatel použije zredigované hodnoty a problémy (viz postup v části 3.2.2), vyloučí ty hodnoty, které prokazatelně zanikly (například zaniklá hodnotná stavba), problémy, které prokazatelně zanikly nebo nenastaly (například odstraněná černá skládka, potenciálně problematická infrastruktura nakonec vedená jinou trasou). Tento krok provede pořizovatel bez ostatních účastníků. Pořizovatel vyzve k účasti především účastníky předchozího sběru dat a participativního workshopu a může je podle potřeby doplnit o další vhodné účastníky. Účastníci z řad zástupců samospráv mohou být nahrazeni novými zástupci, kteří k tomu byli pověřeni příslušnými zastupitelstvy. Další postup je obdobný jako při prvním pořizování dat o hodnotách a problémech za účasti veřejnosti, popsaný v částech 3.2 a 3.3, přičemž tam uvedené lhůty je možno přiměřeně zkrátit a lze očekávat menší pracovní zátěž pro pořizovatele. Hodnoty a problémy v území identifikované veřejností v předchozí aktualizaci jsou účastníkům nového sběru dat zpřístupněny v interaktivní aplikaci. Pro participativní workshop se jako vstupní podklad využijí digitalizovaná a vyhodnocená data z předchozí aktualizace i případného nového sběru dat v internetové aplikaci. Změny v identifikovaných hodnotách a problémech v území, které nastaly od poslední úplné aktualizace ÚAPo, mohou být důsledkem objektivních změn v území anebo mohou vyjadřovat změny v subjektivních hodnoceních účastníků. Přitom je žádoucí zachovat kontinuitu zejména v případě významných hodnot a závažných problémů v území. B3 POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY Metodická pomůcka je určena pro pořizovatele územně analytických podkladů obcí jako nástroj pro identifikaci problémů a hodnot v území odpovídající Evropské úmluvě o krajině a požadavkům Stavebního zákona. Pořizovatelům umožní spolu s interaktivní aplikací vyvinutou jako součást řešení grantu TAČR Omega číslo TD zefektivnit identifikaci, sběr a analýzu hodnot a problémů v pravidelných aktualizacích ÚAPo s participací angažované veřejnosti. Využití tímto způsobem se předpokládá v situaci, kdy v daném ORP po participativním postupu existuje poptávka ze strany veřejné správy a/nebo dalších aktérů v území. 15

16 C PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Bečka, M. et al., 2010: Hodnoty v územně analytických podkladech obcí s rozšířenou působností. Urbanismus a územní rozvoj, 13(2), Brown, G. and Brabyn, L., 2012: An analysis of the relationship between multiple values and physical landscape at regional scale using public participation GIS and landscape character clasification. Landscape and Urban planning, 107, Bryan, Brett, A. et al., 2010: Targeting the management of ecosystem services based on social values: Where, what and how? Landscape and Urban planning, 97, Bugs, G. et al., 2010: An assessment of public participation GIS and web 2.0 technologies in urban planning practice in Canela, Brazil. Cities, 27, Hurníková, J., Analýza určení a zobrazení problémů k řešení v ÚPD v prvních úplných aktualizacích ÚAPo. Výkladový seminář k 2. úplné aktualizaci ÚAP. Praha, Brno, červen Klápšťová, E., Klápště, P., Poláčková, V., 2010: Zkušenosti z hodnocení krajinného rázu ve řejností dle metodiky ECOVAST v českém prostředí. Případová studie Kocbeře a Choustníkovo Hradiště. In: Vorel, I. a Kupka, J. (eds.), 2010: Aktuální otázky ochrany krajinného rázu. Praha: ČVUT, Larsson, A. et al., 2011: Regional strategies and public participation:toward implementation the European convention in Sweden. Jones, M. and Stenske, M. (eds.), 2011: The European landscape convention: Challenges of participation. Dordrecht,Heidleberg, London, New York: Springer, s Luchessi, F., Carta, M., 2010: Active participation and involvment in the development of the landscape plan for region of Puglia. In UNISCAPE, 2010: Living landscape. The European landscape convention in research perspective. Volume I: Papers. Firenze: Uniscape, s Maier, K. et al., 2012: Udržitelný rozvoj území. Praha: Grada. RESEARCH BOX, land use consultants, Minter, R., 2009: Capturing the Cultural Services and Experiential Qualities of Landscape [online]. Natural England [cit ]. Dostupné z: Sherrouse, B., C., Clement, J., M., Semmens, D., J., 2011: A GIS application for assessing, mapping, and quantifying the social values of ecosystems services. Applied Geography, 31,

17 Spencer, N., Participation within the landscape of the river Dart Chatchment, Devon, England. In: Jones, M. and Stenske, M. (eds.), 2011: The European landscape convention: Challenges of participation. Dordrecht, Heidleberg, London, New York: Springer, s Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) D SEZNAM PUBLIKACÍ A VÝSTUPŮ PŘEDCHÁZEJÍCÍCH METODICE Maier, K. et al., 2012: Udržitelný rozvoj území. Praha: Grada. Peltan, T., Franke, D., Klápšťová, E., Klápště, P., Wranová, A., Novotný, V., Maier, K.: Webová aplikace pro sběr hodnot a problémů v území s interaktivní mapou. Software. Dostupné online: E DEDIKACE Metodická pomůcka pro identifikaci, sběr a analýzu hodnot a problémů při pořízení úplné aktualizace územně analytických podkladů obcí za účasti veřejnosti byla realizována jako plánovaný výstup aplikovaného výzkumu a vývoje v rámci řešení grantu TAČR Omega č. TD Interaktivní nástroje a metody pro identifikaci a analýzu hodnot a problémů pro územně analytické podklady, v letech F JMÉNA OPONENTŮ Ing. Helena Ušiaková, Městský úřad Černošice, úřad územního plánování Mgr. Martin Nawrath, ředitel Partnerství o.p.s. G KONTAKT NA ŘEŠITELE prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. Katedra aplikované geoinformatiky a územního plánování Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol maier@fzp.czu.cz tel:

18 H PROHLÁŠENÍ O AUTORSTVÍ Závažně prohlašuji, že přebírám plnou odpovědnost za původnost práce a její věcnou a formální stránku. Práce nezasahuje do práv jiných osob z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. V Praze dne Odpovědný řešitel projektu a hlavní autor: prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. Jména a příjmení spoluautorů metodiky (řazeno abecedně): Ing. arch. Marek Bečka, Ing. Daniel Franke, Ph.D., Ing. Eva Klápšťová, Ing. arch. Petr Klápště, Ph.D., Ing. Vojtěch Novotný, Ph.D., Ing. arch. Tomáš Peltan, Ph.D., Ing. Alena Wranová. I SOUHLAS S UVEŘEJNĚNÍM METODIKY Souhlasím s uveřejněním metodiky na webových stránkách MMR. V Praze dne Odpovědný řešitel projektu a hlavní autor: prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. 18

19 J PŘÍLOHY Příloha č. 1: Uložení do externí databáze a zobrazení dat do databáze a jejich zobrazení Datový model V případě využití formátu ESRI Shapefile jsou data ukládána ve třech souborech s názvy hodnoty_problemy_kód ORP_b pro bodové jevy a jevy vyjádřené kruhem, hodnoty_problemy_ kód ORP _l pro liniové jevy a hodnoty_problemy_ kód ORP _p pro polygonové jevy. Pro možnost snadného vyhodnocení a další práce jsou jednotlivé entity rozděleny na samostatné objekty podle přiřazených podkategorií problémů a hodnot. Atributová složka dat obsahuje tyto položky, které lze upravit pro datový model používaný v daném kraji): jmeno_enti jméno entity zadané účastníkem id_entity identifikační číslo entity zadané účastníkem sběru uzivatel uživatelské jméno účastníka, který hodnotu zadal do systému druh_entity hodnoty problem, hodnota, problem_hodnota, neuplny druh_jevu hodnoty problem nebo hodnota typ užívá se pouze u bodových vrstev, kde umožňuje rozlišení bodů a středů kruhů, pokud je umožněno zadávání kruhových entit polomer užívá se pouze u bodových vrstev v případě, že jsou využívány kruhové entity, a vyjadřuje poloměr kruhu v metrech, u bodů vyplněna hodnota 0 uziti pomocný parametr s výchozí hodnotou 1, která je u vyřazených problémů/hodnot nastavena na hodnotu 0 sloupce znění doplňujících otázek a odpovědí dle Přílohy č. 3 u znění otázek v tvaru jmeno_sloupce_otazka a u odpovědí ve tvaru jmeno_sloupce typ_radek číslo řádku s popisem typu problému nebo hodnoty dle Přílohy č. 3; slouží pro možnost vzájemného propojení typ_okruh tematický okruh problému nebo hodnoty dle Přílohy č. 3 typ_nazev název typu problému nebo hodnoty dle Přílohy č. 3 operacni_definice operační definice dle Přílohy č. 3 vyuzitelnost_up obsah sloupce proč je to hodnota a jak je využitelná v územním plánování nebo proč je to problém a jak je řešitelný v územním plánování dle Přílohy č. 3 pouziti_uap obsah sloupce použití v UAP dle Přílohy č. 3 jev_uap zařazení mezi jevy ÚAP, výchozí hodnota při exportu dat NULL komentar_poriz věcný komentář přidaný pořizovatelem v průběhu zpracování dat v externí databázi, například upřesnění atributů nebo ověření informací 19

20 poznamka záznam o sloučení duplicitních dat s odkazem na entity, jejichž sloučením záznam vznikl, výchozí hodnota při exportu dat NULL Software umožňuje export seznamu všech entit s označením platných entit (tj. úplně vyplněných entit, které nebyly pořizovatelem zneplatněny) se všemi přiřazenými atributy. Formátování tohoto seznamu umožní dostatečnou přehlednost pro práci během setkání. Aplikace umožňuje export komentářů přiřazených entitám buď v textové podobě ve formátu HTML, nebo v samostatné tabulce s následujícími sloupci: id_entity id entity, ke které se komentář vztahuje typ_radek číslo řádku s popisem typu problému nebo hodnoty dle tabulky v Příloze č. 3 uzivatel uživatel, který zadal komentář souhlas přiřazený souhlas nebo nesouhlas ( nehodnotil, nedulezite, souhlasi, nesouhlasi ) komentar_text text zadaného komentáře Při použití formátu CSV nemusí být sloupce při zachování pořadí označeny hlavičkami. 20

21 Schéma exportu dat z interaktivní aplikace do externí databáze, uložení a klasifikace dat v externí databázi a zařazení dat vykopírováním do jevů ÚAP v datovém modelu ÚAPo: 21

22 Příklad zobrazení dat externí databáze Bodová vrstva se zobrazuje obrysem bez výplně s větším průměrem bodu (alespoň 8 mm). Nepřekrývá tak další jevy ÚAPo a umožňuje grafické zobrazení stejných míst (duplicit). Liniová vrstva se zobrazuje silněji a čárkovaně. Plošná vrstva se zobrazuje šrafou s různým úhlem a odstupem čar. Pro všechna data platí, že entity s atributem "problem" se zobrazují červeně, "hodnota" se zobrazují zeleně a "problem_hodnota" se zobrazují černě. U všech dat se stejnou barvou vytváří anotace v podobě popisků (labelů), která musí umožňovat jednoznačné propojení s textovým nebo tabulkovým seznamem všech prvků a volitelně může obsahovat další parametry, zejména název entity a přiřazených podkategorií. Důležitou roli představuje atribut "uziti". Rozhodne-li se pořizovatel, že některá data v grafice nezobrazí, může u těchto dat nastavit hodnotu atributu "0" a omezit tak jejich zobrazení. Pokud se rozhodne pro zobrazení, vrátí hodnotu zpět na "1". Pro zobrazení dat ve výkresech ÚAP se grafické zobrazení přizpůsobí grafickému řešení těchto výkresů používanému v příslušné ORP. 22

23 Ukázka grafického zobrazení dat v GIS 23

24 Příloha č. 2: Vzorový harmonogram participativního workshopu Participativní workshop je spíše neformální pracovní akce; tomu by mělo odpovídat prostředí a atmosféra, tempo a styl vedení workshopu. Prostor pro workshop by měl umožnit, aby účastníci seděli kolem stolu, na němž leží mapa řešeného území. Všem účastníkům workshopu je k dispozici pořizovatelem redigovaný seznam hodnot a problémů v území z interaktivní internetové aplikace (pokud byla provedena), nejlépe viditelně vyvěšený nebo položený na stole tak, aby ho účastníci mohli komentovat a dále doplňovat. Výroky účastníků o hodnotách a problémech v území se zapisují tak, aby byly všem stále na očích (nejlépe na flipchart). trvání (minuty) při příchodu aktivita cíl aktivity popis aktivity kdo vede potřebný materiál prezence 10 přivítání a představení ÚAP 5 Dotazy k ÚAP 5 představení harmonogra mu workshopu zjistit, odkud přítomní jsou a jak pokrývají ORP nastavit reálná očekávání od ÚAP a workshopu zodpovědět dotazy k ÚAP a jejich využití zorientovat v průběhu workshopu Každý se zapíše do prezenční listiny, vyznačení tečkou do mapy bydliště na mapě ORP. Pořizovatel stručně vysvětlí roli ÚAP v soustavě územního plánování, jaký smysl má definování problémů a hodnot a jak je s nimi nakládáno v ÚAP a dalších územně plánovacích podkladech a dokumentacích; zodpoví případné dotazy. Pořizovatel zodpovídá dotazy, vymezí přitom na to max. 10 minut s tím, že další dotazy případně zodpoví nakonec workshopu Facilitátor nebo pořizovatel představí program setkání a pravidla diskuse a opět zodpoví případné dotazy. Pokud workshopu předcházelo využití internetové aplikace, upozorní na vyvěšené výsledky a zákresy v mapě. pořizovatel pořizovatel pořizovatel facilitátor / pořizovatel prezenční listina (jméno, kontakty mail a tel., podpis), 1x mapa ORP - "turistická" nebo ortofoto, fixa viditelně vyvěšené výstupy z internetové aplikace, vyvěšená pravidla diskuse na velkém papíře: každý má možnost říci svůj námět hovoří se stručně a k jednomu tématu jakákoli kritika a komentáře k námětům není během sběru nápadů povolena všechny návrhy se zapisují a zveřejňují pokud možno již řečené se neopakuje v jeden okamžik mluví jen jeden člověk 24

25 trvání (minuty) aktivita cíl aktivity popis aktivity kdo vede potřebný materiál 5 představení se účastníků navzájem účastníci se navzájem poznají, dozvědí se odkud (místně a institucí) kdo je Představení proběhne postupně po (půl)kruhu - každý uvede, jméno, místo a organizaci a popíše detailněji ve 2-3 větách svůj záběr, jaké šíři problematiky v území se věnuje. mapa ORP (se zanesenými výstupy internetové aplikace): sezení uspořádané jako podkova okolo velkého stolu s mapou ORP 1: : individuální příprava 40 zpřesňování a diskuse - hodnoty 35 zpřesňování a diskuse - problémy usnadnit zahájení diskuse méně průrazným a těm, kdo potřebují delší čas na přemýšlení identifikovat hodnoty a precizně je slovně definovat obdobné jako u hodnot 10 priority identifikovat, které hodnoty a problémy vnímají účastníci jako prioritní Účastníci samostatně promyslí a poznamenají, jaké hodnoty a problémy uplatní na barevné post-it papírky - hodnoty na zelené a problémy na červené. Post it pak nalepí na místo, kterého se daný jev týká. Diskutují se nejprve hodnoty, potom problémy tak, aby vznikl jejich co nejúplnější seznam. Facilitátor dbá na dostatečnou šanci pro méně průrazné a na precizní formulace. Aby účastníci měli kontrolu nad zápisem, jsou formulace hodnot a problémů zapisovány veřejně a zakresleny do mapy. Pořizovatel postupně prochází jednotlivé post-ity a předčítá obsah. Facilitátor dává doplňující otázky a vyzývá i ostatní kromě autora k doplnění či zpřesnění obsahu. Aby účastníci měli kontrolu nad zápisem, jsou formulace hodnot a problémů zapisovány viditelně na flipchart (zapisuje facilitátor nebo zapisovatel) a zakresleny do mapy (zakresluje pořizovatel). obdobné jako u hodnot Každý účastník obdrží 10 prioritních bodů dvou barev - jednu pro hodnoty a druhou pro problémy. Body nalepí k těm bodům, které mu přijdou nejdůležitější. Přitom může dát až tři body jedné položce. facilitátor post-it blok 2 barev - červená a zelená, propisky pro účastníky facilitátor vede, pořizovatel předčítá a zakresluje obdobné jako u hodnot flipchart, papíry, fixy facilitátor samolepící body 2 barev - např. barevné cenovky 25

26 trvání (minuty) aktivita cíl aktivity popis aktivity kdo vede potřebný materiál 3 poděkování poděkovat Facilitátor poděkuje facilitátor za věnovaný čas a energii účastníkům za investovaný čas a energii. 5 nastínění dalšího postupu a rozloučení pořizovatel vysvětlit účastníkům další postup při aktualizaci ÚAP 2 rozloučení uzavřít workshop Pořizovatel stručně vysvětlí další postup aktualizace ÚAP a jak bude naloženo s výstupem workshopu; zodpoví případné dotazy, které zůstaly z úvodu workshopu. Pořizovatel se rozloučí s účastníky. pořizovatel 26

27 Příloha č. 3: Tabulka kategorizace hodnot a problémů v území Celková tabulka je uložena na 27

28 Příloha č. 4: Vzorový příklad aplikace metodické pomůcky V rámci identifikace hodnot a problémů v území pro územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností byly vybrány čtyři pilotní ORP k testování aplikovatelnosti metodické pomůcky. Vybrány byly ORP Černošice a ORP Pardubice jako příměstské oblasti s výrazným vlivem suburbanizace, ORP Hořice jako příklad běžného spíše venkovského území a ORP Tanvald jako příklad periferní oblasti. Internetový sběr dat Ve všech pilotních případech připravil prvotní seznam oslovených účastníků pořizovatel na základě svých znalostí místního prostředí a lidí v něm a s využitím informací kolegů a svého okolí. Internetový sběr dat zajišťovali pořizovatelé sběr ve čtyřech krocích: 1. Vytvořili úvodní seznam na základě svých znalostí dle kapitoly metodické pomůcky Okruhy oslovovaných účastníků. 2. Požádali o doplnění seznamu kolegy z úřadu pokud možno i z jiných pracovišť. Vycházeli přitom z níže uvedeného členění a v rámci možností dbali na zastoupení všech kategorií i skupin v kategoriích, pokud se v území vyskytují a taktéž na územní zastoupení jednotlivých částí ORP. Dále doplnili seznam dle veřejně dostupných údajů 3. Po vytvoření seznamu poslali em informaci o projektu a žádost o identifikaci hodnot a problémů v území buď v rámci webové aplikace, nebo skupinového setkání, jehož termín byl již uveden. Tím byl zahájen sběr dat. 4. Asi po týdnu byla žádost o identifikaci hodnot a problémů v území telefonicky, případně em nebo osobně, zopakována. Respondenti byli tázáni, zda se zúčastní skupinového setkání. Přitom dále objasňovali podrobnosti, zodpovídali dotazy a získávali tipy na další jednotlivce, o které bylo možné rozšířit vzorek respondentů. Soubor prvotních dat o hodnotách a problémech byl pro každou ORP zobrazen do map. Mapy byly vytištěny jako pracovní podklad pro skupinové setkání. 28

29 Příklad podkladu pro ORP Černošice Participativní workshop Všem respondentům, kteří v rámci ové nebo telefonické komunikace projevili zájem zúčastnit se skupinového setkání, byla zhruba týden předem zaslána připomínka. V úvodu participativního workshopu byl zástupcem řešitelského týmu představen výzkumný projekt a společně s pořizovatelem také ÚAPo a zodpovězeny dotazy účastníků k představení a programu setkání. Jako výchozí podklad účastníci dostali k dispozici ortofotomapu velkoformátového rozměru s přitištěnými hodnotami a problémy identifikovanými přes webovou aplikaci v interaktivní mapě. Tím bylo možno přímo navázat na hodnoty a problémy identifikované v interaktivním sběru on-line. Následovala individuální příprava, při níž účastníci zapisovali hodnoty a problémy v území na barevné post-ity (kancelářské barevné samolepící papírky) a poté je vlepovali na příslušné místo do mapy. Poté byly jednotlivé post-ity se zapsanou hodnotou nebo problémem postupně odlepovány a probíhala diskuze, ve které účastníci upřesňovali, o co přesně jde a proč je daný jev hodnota nebo problém. Vše se průběžně a viditelně zaznamenávalo do velkých formulářů, kde byly předtištěné hodnoty a problémy identifikované v předchozím interaktivním sběru. V záznamu facilitátor dbal o formulace využitelné pro územně analytické podklady. 29

30 Následně účastníci rozdělili mezi hodnoty pět preferenčních bodů a mezi problémy dalších pět preferenčních bodů. Přidělení preferenčních bodů ukázalo, jakou důležitost účastníci přikládají jednotlivým identifikovaným hodnotám a problémům. Na závěr participativního workshopu proběhla diskuse a souhrnné hodnocení, kdy každý účastník měl za sebe shrnout tři nejdůležitější pozitivní a tři negativní jevy v řešeném regionu. Přitom většinou došlo k propojování jednotlivostí dříve zmíněných do širších souvislostí. 30

31 interaktivní sběr celkem nespecifikovan ých v rámci interaktivního sběru nově v participativním workshopu využitelné pro ÚAP celkem interaktivní sběr celkem nespecifikovan ých v rámci interaktivního sběru nově v participativním workshop u využitelné pro ÚAP celkem Příklad skupinové práce aktérů pro ORP Černošice Hodnoty a problémy získané z participativního workshopu byly následně pořizovatelem zaneseny do webového rozhraní interaktivního sběru dat tak, aby získaly standardizovanou strukturu v celkové sadě dat. Statistika získaných dat z interaktivního sběru a z participativního workshopu hodnoty problémy ORP Černošice Hořice Pardubice Tanvald Porovnání výstupů internetového sběru dat a participativního workshopu Výstupy získané on-line dotazováním mají velmi různorodou podrobnost a využitelnost. Někteří zodpovědní účastníci popsali daný jev velmi podrobně, včetně odkazů na další informační zdroje a to v detailu, kterého není možné z časových důvodů dosáhnout na workshopu což se týká cca 7-31

32 10% jevů. Zhruba totéž procento bylo popsáno naproti tomu nedostatečně, takže odpovědi nebyly pro další práci využitelné. Data z workshopu neobsahují oba tyto extrémy a jejich kvalita je vcelku srovnatelná. Přímo na workshopu bylo možné slučovat různé charakteristiky téhož prostorového prvku a také kontrolovat jejich zakreslení. V datech z workshopu je tak obsaženo méně nepřesností a nevyskytují se duplicity. Data o hodnotách a problémech ORP Černošice, ORP Pardubice, ORP Hořice a ORP Tanvald získaná za účasti veřejnosti byla zobrazena a porovnána s hodnotami a problémy v rámci jednotlivých aktualizací ÚAP z roku 2014 za ORP Černošice, ORP Pardubice, ORP Hořice a ORP Tanvald. Získané hodnoty v území zobrazeny nad výkresem hodnot z aktualizace ÚAP z roku 2014 za ORP Černošice 32

33 Obr.: Získané problémy v území zobrazeny nad výkresem problémů z aktualizace ÚAP z roku 2014 za ORP Černošice Zobecnění poznatků Na základě dosavadní práce i na základě zkušeností podobného projektu Lepší místo (zaměřuje se na identifikaci závad obvykle drobných provozních závad ve veřejném prostoru) a participativních rozpočtů realizovaných ve střední Evropě (Slovensko, Polsko) se ukazuje, že možnost a vůle pracovat s on-line internetovým nástrojem pro získání dat od veřejnosti je omezená. Na základě zkušenosti z testování lze říci, že interaktivní webová aplikace a participativní workshop nejsou vzájemně zástupné metody. Každá má určité výhody a nevýhody a nejvhodnější je zařadit je obě, aby se mohly doplňovat. Webový dotazník je vhodné použít jako přípravnou fázi pro workshop. Další konkrétní zjištění: Je velmi obtížné rozběhnout dotazování bez toho, že se dostaneme do sociálních sítí angažovaných jednotlivců v místě. Pořizovatelé z testovaných ORP v těchto sítích nejsou což je pochopitelné vzhledem k tomu, že angažovaná veřejnost včetně samospráv zatím neprojevuje o ÚAP zájem. V běžné praxi tak bude smysluplné zahájit participativní postupy teprve tehdy, když 33

34 o toto projeví zájem kromě pořizovatele i další významný aktér v území, motivovaný a zapojený v sociálních sítích. Není možné dosáhnout rovnoměrného pokrytí území respondenty. Některé samosprávy jsou aktivní a spolupracují nadstandardně, v některých místech je aktivní angažovaná veřejnost a jinde ne. Bude proto třeba Při zapracovávání dat získaných participativními metodami do ÚAP bude vhodné odlišovat tato data jako samostatný jev a v samostatném kroku provést jejich zapracování do sledovaných jevů. Ukázalo se, že i velmi aktivní lidé, kteří se zajímají o územní plán a jeho vznik ve své obci, většinou nemají odpovídající povědomost o ÚAP a jejich významu. 34