RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 16. června 2014 (19.06) (OR. en) 10772/14 UEM 233 ECOFIN 620 SOC 473 COMPET 375 ENV 574 EDUC 211 RECH 270 ENER 278 JAI 472

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 16. června 2014 (19.06) (OR. en) 10772/14 UEM 233 ECOFIN 620 SOC 473 COMPET 375 ENV 574 EDUC 211 RECH 270 ENER 278 JAI 472 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. návrhu Komise: Předmět: Generální sekretariát Výbor stálých zástupců / Rada 10459/14 UEM 154 ECOFIN 532 SOC 408 COMPET 312 ENV 500 EDUC 152 RECH 209 ENER 211 JAI 389 COM(2014) 402 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Belgie na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Belgie z roku 2014 Delegace naleznou v příloze výše uvedený návrh doporučení Rady, který vychází z návrhu Komise obsaženého v dokumentu COM(2014) 402 final a který byl revidován a dohodnut různými výbory Rady /14 mp/jhu

2 DOPORUČENÍ RADY ze dne k národnímu programu reforem Belgie na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Belgie z roku 2014 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1, a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2, a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise, s ohledem na usnesení Evropského parlamentu, s ohledem na závěry Evropské rady, 1 2 Úř. věst. L 209, , s. 1. Úř. věst. L 306, , s /14 mp/jhu 1

3 s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku, 10772/14 mp/jhu 2

4 vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost. (2) Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období ) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států 3, které společně tvoří integrované hlavní směry. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3) Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím. 3 Jeho platnost byla prodloužena na rok 2014 rozhodnutím Rady 2014/322/EU ze dne 6. května 2014 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2014 (Úř. věst. L 165, , s. 49) /14 mp/jhu 3

5 (4) Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení 4 k národnímu programu reforem Belgie na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Belgie na období Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/ své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Belgie na rok (5) Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Belgie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. (6) Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu. 4 5 Úř. věst. C 217, , s. 5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, , s. 11) /14 mp/jhu 4

6 (7) Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Belgie, který vypracovala podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Belgie se i nadále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, jež si vyžaduje sledování a politické kroky. Pozornost je nadále třeba věnovat především vývoji v oblasti vnější konkurenceschopnosti zboží, neboť její další zhoršování by ohrozilo makroekonomickou stabilitu. (8) Dne 30. dubna 2014 předložila Belgie svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj program stability z roku Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně /14 mp/jhu 5

7 (9) Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je dosáhnout do roku 2016 vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření a v následujícím roce pak dosáhnout střednědobého cíle. Program stability potvrzuje dříve stanovený střednědobý rozpočtový cíl ve výši 0,75 % HDP, což odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu, jeho dosažení je však odloženo na rok 2017, tedy o jeden rok oproti roku stanovenému pro jeho dosažení v loňském programu stability. Plánovaný roční pokrok při naplňování střednědobého cíle odpovídá korekci, kterou požaduje Pakt o stabilitě a růstu. Výdajové kritérium je podle programu stability v průběhu programového období v zásadě splněno. Zadlužení na úrovni 101,5 % HDP v roce 2013 překračuje referenční hodnotu 60 % HDP vyplývající ze Smlouvy a podle programu stability by mělo do roku 2017 postupně klesat až na zhruba 93 % HDP. Celkově jsou cíle programu stability v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí a jenž vypracovala nezávislá instituce (belgický federální úřad pro plánování), je reálný. Prognózy růstu se blíží prognózám útvarů Komise z jara Na podporu fiskálního vývoje dosud nebyla přijata žádná opatření. Prognóza Komise nenaznačuje v roce 2014 žádné strukturální zlepšení a pro rok 2015 počítá za obvyklého předpokladu, že nedojde ke změně politiky, se strukturálním zhoršením. Dosažení stanovených cílů je tak ohroženo a v období by mohlo dojít ke značnému odchýlení od korekce za účelem dosažení střednědobého cíle. Podle prognózy Komise navíc Belgie v roce 2014 ani v roce 2015 nesplní pravidlo týkající se dluhu. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že Belgie sice v roce 2013 udržitelným způsobem snížila svůj schodek veřejných financí pod hranici 3 % HDP, avšak existuje riziko, že se počínaje rokem 2014 značně odchýlí od požadavků preventivní složky /14 mp/jhu 6

8 (10) Pokud jde o zavedení strukturálnějších koordinačních mechanismů, učinila Belgie značný pokrok. Dohoda o spolupráci v oblasti koordinace fiskální politiky uzavřená koncem roku 2013 zavádí pravidlo vyrovnaného strukturálního rozpočtu (definované v souladu se střednědobým cílem) na úrovni vládních institucí podle požadavků rozpočtového paktu. Kromě toho formalizuje zavedené koordinační postupy tím, že i) oficiálně uznává roli mezivládního poradního výboru v tomto procesu a ii) explicitněji vymezuje poradní funkci nejvyšší finanční rady. Dohoda dále počítá s posílením dohledové úlohy nejvyšší rady v návaznosti na zavedení explicitního korekčního mechanismu pro případ závažného odchýlení od dohodnutých cílů. K tomu, aby byly cíle pro období po roce 2014 závazné, možná budou třeba další opatření. (11) Ačkoli se Belgii nedávno podařilo růst veřejného dluhu zastavit, zadlužení na úrovni 101,5 % HDP představuje velkou zátěž a země má vysoké finanční závazky a budoucí závazky plynoucí z důchodového systému. Mají-li být tyto závazky pokryty a zároveň zůstat zachována vysoká životní úroveň, musí se do budoucna zastavit růst rozpočtových nákladů, zvýšit ekonomická aktivita a míra zaměstnanosti a zlepšit mezinárodní konkurenceschopnost. Ve všech těchto oblastech čelí Belgie stále významným problémům. Ačkoliv podnikla kroky správným směrem, které v příštích letech přinesou své výsledky, bude třeba, aby postupovala ambiciózněji, tím spíše, že se reformy začínají projevovat i u jejích obchodních partnerů /14 mp/jhu 7

9 (12) Celková úroveň zdanění je v Belgii jedna z nejvyšších v Unii, přičemž daňové zatížení je silně vychýleno směrem ke zdanění práce, jež patří k nejvyšším v Unii. Několik konkrétních prvků daňového systému, jako například daňové zacházení se služebními vozidly, má negativní vliv na životní prostředí. Bylo přijato několik cílených opatření, která mají snížit náklady práce u určitých skupin a snížit rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou u nejnižších platových tříd. K žádnému významnému posunu daňové zátěže směrem k daňovým základnám, které méně omezují, však nedošlo. Objevily se první úvahy o komplexní daňové reformě, která má pomoci dosáhnout udržitelnosti veřejných financí, podpořit konkurenceschopnost a růst zaměstnanosti a zároveň přispět k ochraně životního prostředí. Součástí této komplexní daňové reformy by mělo být přesunutí daňové zátěže směrem od zdanění práce, zjednodušení daňového systému, zvýšení efektivity systému DPH, rozšíření daňové základny, snížení daňových výdajů, odstranění mezer v legislativě a postupné zrušení dotací, které přispívají k poškozování životního prostředí. (13) Belgie čelí podle prognóz velmi vážným dopadům stárnutí obyvatelstva, přičemž se předpokládá, že náklady související se stárnutím obyvatelstva, zejména výdaje na důchody a dlouhodobou péči, vzrostou od roku 2010 do roku 2060 o více než 8 % HDP. Nedávno zahájená reforma sociálního zabezpečení starších osob má mít pozitivní dopad na jejich zaměstnanost. Vzhledem k rozsahu tohoto problému bude ovšem třeba vyvinout další úsilí, má-li se dosáhnout udržitelných veřejných financí. V rámci tohoto úsilí přitom bude nutné zajistit, aby systémy sociálního zabezpečení ve stáří zůstaly přiměřené. Je třeba navázat věk odchodu do důchodu na vývoj střední délky života, snížit rozdíl mezi skutečným a zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu a zlepšit nákladovou efektivitu veřejných výdajů na dlouhodobou péči /14 mp/jhu 8

10 (14) Belgie čelí dlouhodobě nedostatečnému využití pracovní síly. Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti se pohybují pod průměrem EU a stagnují, zatímco poměr dlouhodobé nezaměstnanosti k celkové míře nezaměstnanosti je stále vysoký. Vysoké daňové zatížení práce ve spojení se systémem dávek vytváří ve většině případů a u většiny kategorií pracujících past nezaměstnanosti a nečinnosti. Ačkoliv byla přijata opatření ke snížení výskytu pasti nezaměstnanosti u osob pobírajících nízkou mzdu, u většiny ostatních kategorií se tato past zvětšila a past nečinnosti zůstává všudypřítomná. Jelikož náklady práce jsou trvale vysoké, má personální politika tendenci minimalizovat rizika a znevýhodňovat osoby mimo systém, jako jsou mladí lidé, osoby s nízkou kvalifikací a osoby přistěhovaleckého původu, kteří spolu se staršími pracovníky vykazují míru aktivity na trhu práce hluboko pod průměrem EU. Silná ochrana zaměstnaných osob implikuje při změně pracovního místa ztrátu určitých nároků (například odstupného, možnosti předčasného odchodu do důchodu, výhod na základě služebního věku) a odrazuje od profesní mobility mezi různými odvětvími a druhy práce. Vlivem této nehybnosti je v Belgii aktivní politika týkající se trhu práce relativně neúčinná a vede k situaci, kdy vedle vysoké míry nezaměstnanosti v některých oblastech a odvětvích existují zároveň pracovní trhy s převahou nabídky práce nad poptávkou a s nedostatkem kvalifikované pracovní síly v jiných oblastech a odvětvích, který brzdí růst. V uplynulém roce výrazně vzrostla nezaměstnanost mladých lidí a mezi jednotlivými regiony a skupinami existují značné rozdíly. Řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednosti, který představuje strukturální problém, bude nutné spojit s hledáním řešení akutního problému, kterým je předčasné ukončování školní docházky a opouštění vzdělávacího systému mladými lidmi před získáním kvalifikace. Pokud se zlepší spolupráce mezi federální a regionální úrovní správy, nabízí šestá státní reforma příležitost zefektivnit zaměstnaneckou politiku a lépe ji zacílit /14 mp/jhu 9

11 (15) Konkurenceschopnost Belgie se nadále zhoršuje, a to nejen z nákladového hlediska. Zejména mezinárodní konkurenceschopnost výrobního sektoru slábne, což se odráží v klesajících maržích výrobců a zániku pracovních míst. V otázce zachování kupní síly se Belgie tradičně spoléhala na indexaci mezd. K nápravě nepřiměřeně vysokého celkového růstu mezd však došlo pozdě a v nedostatečném rozsahu. Federální zákon o mzdách navíc ne vždy umožňuje odpovídajícím způsobem zohlednit vývoj produktivity v jednotlivých odvětvích a podmínky místního trhu práce. V důsledku toho rostly mzdy rychleji než produktivita, což vedlo ke ztrátě pracovních míst a konkurenceschopnosti. Belgie by v konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí měla reformovat svůj systém tvorby mezd tak, aby se zvětšil mzdový rozptyl mezi odvětvími a mzdy lépe odpovídaly vývoji produktivity. Ceny v maloobchodu jsou i nadále vyšší než v okolních zemích a omezení týkající se svobodných povolání brání rozvoji inovačních obchodních modelů a investicím. Sazby za distribuci elektřiny jsou stále jedny z nejvyšších v Evropě a jejich plánovaná regionalizace přispívá k nejistotě ohledně budoucího vývoje distribučních cen pro koncové spotřebitele, neboť stávající zmrazená sazba nepokrývá rostoucí náklady distributorů. Má-li si Belgie udržet vysoké mzdy a zároveň vytvářet nová pracovní místa, musí vyrábět a prodávat na světových trzích sofistikovanější zboží s vyšší přidanou hodnotou než dnes. Belgii chybí rychle rostoucí podniky v inovativních odvětvích. Podpora inovací je značně rozvinutá a vztahuje se na celý inovační cyklus, je však složitá a roztříštěná. Růst činností s vysokou přidanou hodnotou je často zbrzděn nedostatkem kvalifikovaných lidských zdrojů /14 mp/jhu 10

12 (16) Očekává se, že přinejmenším bez využití mechanismů flexibility se Belgii nepodaří snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů v odvětvích, na které se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, o plánovaných 15 %. Ačkoliv určité iniciativy probíhají, postrádají podle všeho jednotný směr a souhrnný dopad opatření s cílem snížit objem emisí, zejména z dopravy a budov, zůstává nejasný. Snahy v tomto ohledu by mohlo ještě více narušit snížení DPH u elektřiny. Dosavadní jednání o dohodě spolupráci a rozdělení zátěže mezi federaci a regiony nepřinesla jasné rozdělení činností. Velkou zátěž pro belgickou ekonomiku ve srovnání s většinou ostatních zemí znamená přetížení silniční sítě. Závažnost problému vyžaduje komplexní reakci na politické úrovni, která zohlední potenciál časově rozlišeného zpoplatnění vjezdu do dopravně přetížených zón, přezkoumá daňové zvýhodnění používání služebních vozidel k soukromým účelům a karet pro odběr pohonných hmot a zefektivní veřejnou dopravu. (17) V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Belgie. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Belgii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6. (18) Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability, přičemž její stanovisko 6 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/ /14 mp/jhu 11

13 (19) Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2, 4 a 5. (20) V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro 7. Jako země, jejíž měnou je euro, by Belgie měla rovněž zajistit úplné a včasné provedení uvedených doporučení, 7 Úř. věst. C Úř. věst.: vložte prosím odkaz na dokument st10676/ /14 mp/jhu 12

14 DOPORUČUJE Belgii v období : 1. V návaznosti na odstranění nadměrného schodku posílit rozpočtová opatření pro rok 2014 s ohledem na odchylku ve výši 0,5 % HDP, k jejímuž podle jarní prognózy útvarů Komise dochází a která poukazuje na riziko významného odchýlení od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2015 výrazně posílit rozpočtovou strategii, aby dosáhla požadované korekce o 0,6 % HDP za účelem dosažení střednědobého cíle, což by zajistilo také splnění pravidla týkajícího se dluhu. Následně až do okamžiku, kdy bude stanoveného střednědobého cíle dosaženo, usilovat o plánovanou roční strukturální korekci k dosažení střednědobého cíle, v souladu s požadavkem, podle něhož má tato roční strukturální korekce činit nejméně 0,5 % HDP nebo případně více, budou-li ekonomické podmínky příznivé nebo bude-li to třeba ke splnění pravidla týkajícího se dluhu, tak aby mohla vysoká míra veřejného zadlužení začít trvale klesat. Zajistit, aby se na dodržování fiskálních pravidel včetně pravidla vyrovnaného strukturálního rozpočtu podílely vyváženou měrou všechny úrovně státní správy, a to pomocí závazného nástroje s explicitně rozepsanými cíli v rámci střednědobého horizontu plánování. 2. Zlepšit vyváženost a spravedlnost daňového systému jako celku a připravit komplexní daňovou reformu, která umožní přesunout daňovou zátěž směrem od zdanění práce na základny, jež více přispívají k růstu, zjednoduší daňový systém, odstraní mezery v legislativě, zvýší efektivitu systému DPH, rozšíří daňové základny, sníží daňové výdaje a postupně zruší dotace, které přispívají k poškozování životního prostředí /14 mp/jhu 13

15 3. Zastavit růst budoucích veřejných výdajů spojených se stárnutím obyvatel, zejména výdajů na důchody a dlouhodobou péči, a to intenzivnější snahou o snížení rozdílu mezi skutečným a zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu, přistoupením k omezení možností předčasného odchodu do důchodu, podporou aktivního stárnutí, navázáním věku odchodu do důchodu na změny střední délky života a zlepšením nákladové efektivity veřejných výdajů na dlouhodobou péči. 4. Zvýšit míru aktivního zapojení do trhu práce, především snížením demotivačních finančních faktorů, které odrazují od práce, zlepšením přístupu na pracovní trh pro znevýhodněné osoby, jako jsou mladí lidé a osoby přistěhovaleckého původu, zlepšením profesní mobility a řešením nedostatku kvalifikované pracovní síly a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednosti, jakož i předčasného ukončování školní docházky. V celé zemi posílit spolupráci orgánů veřejné správy, veřejných služeb zaměstnanosti a vzdělávacích institucí tak, aby poskytovaly včasnou a cílenou podporu mladým lidem /14 mp/jhu 14

16 5. Obnovit konkurenceschopnost tím, že bude v konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí pokračovat v reformě systému stanovování mezd včetně indexace tak, aby vývoj mezd odrážel vývoj produktivity v jednotlivých odvětvích a/nebo podnicích a ekonomickou situaci a aby bylo možné v případě potřeby provést efektivní automatickou korekci, tím, že posílí hospodářskou soutěž v maloobchodních odvětvích, odstraní nadměrná omezení ve službách, včetně svobodných povolání, a bude řešit hrozící další zvyšování nákladů na distribuci energií, bude podporovat inovace pomocí zjednodušeného systému pobídek a menších administrativních bariér a bude provádět koordinovanou politiku vzdělávání a odborné přípravy s cílem odstranit všeobecný nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednosti a regionální rozdíly v předčasném ukončování školní docházky. 6. Zajistit splnění cílů, pokud jde o snížení objemu emisí skleníkových plynů do roku 2020 z činností, na které se nevztahuje evropský systém pro obchodování s emisemi, zejména z budov a dopravy. Zajistit, aby byl podíl dopravy v souladu s cílem zmírnit přetížení silniční sítě. Sjednat jasné rozdělení činností a zátěže mezi federální a regionální úřady. V Bruselu dne Za Radu předseda nebo předsedkyně 10772/14 mp/jhu 15