Plzeňský kraj čísla a fakta

Transkript

1 Plzeňský kraj čísla a fakta

2 Mapa Plzeňského kraje E Praha Norimberk Mnichov Pasov 2 2

3 Vítáme Vás v Plzeňském kraji PlzeÀsk kraj leïí na jihozápadû âeské republiky. Hranici kraje na západû tvofií státní hranice se SRN (Bavorskem) severozápadnû leïí kraj Karlovarsk, severov chodnû kraj Stfiedoãesk a na jihov chodû kraj Jihoãesk. Svou rozlohou km 2 je PlzeÀsk kraj tfietím nejvût ím v âeské republice, av ak poãtem obyvatel osob se fiadí na deváté místo v âr a tvofií 5,4 % z celkového poãtu obyvatel âr. Témûfi 30 % obyvatel Ïije v Plzni, dal í pfiibliïnû pûtina obyvatel je soustfiedûna do 12 mûst s více neï pûti tisíci obyvateli. Zb vající necelá polovina obyvatel je rozpt lena do men ích lokalit. Územnû správní celky se v raznû odli ují krajinn m charakterem, poãtem i skladbou obyvatelstva, ekonomick m potenciálem, velikostí i hustotou osídlení. PlzeÀsk kraj se na tvorbû HDP âeské republiky podílí 5,2 %. V podílu HDP na 1 obyvatele v Kã zaujímá v porovnání s ostatními kraji druhé místo. V znamné umístûní PlzeÀského kraje v rámci ostatních krajû ovlivàuje vysoká ekonomická v konnost mûsta Plznû. V Plzni je soustfiedûna témûfi tfietina prûmyslov ch subjektû kraje. Region má strategicky v znamnou polohu, nejen v dopravním spojení v chodní a západní Evropy. Je díky své poloze pfiitaïliv pro zahraniãní investory. Lze ho charakterizovat jako kraj prûmyslové a pivovarnické tradice, kraj vzdûlanosti a kulturnosti se znaãn m rozvojov m potenciálem z hlediska své polohy, pfiírodních a lidsk ch zdrojû. Rozloha kraje v km Poãet obyvatel Poãet obyvatel na 1 km 2 73 Poãet obcí a mûst celkem 501 Nejv e poloïené místo v kraji 3 Velká MokrÛvka m nad m. NejníÏe poloïené místo v kraji hladina Berounky na hranici kraje s okresem Rakovník m nad mofiem 3

4 Geografický profil Rozloha a struktura půdního fondu kraje r Průměrná teplota vzduchu podle jednotlivých měsíců ve C v letech Rozloha chráněných území kraje v ha r národní pfiírodní památka 3 % národní pfiírodní rezervace 9 % pfiírodní rezervace 32 % pfiírodní památka 56 % 4

5 Obyvatelstvo Věkové složení obyvatelstva Plzeňského kraje k v tisících 5

6 Obyvatelstvo Vzdělání populace kraje ve věku 15 let a více v tisících osob r základní vzdûlání stfiední odborné stfiední odborné stfiední v eobecné vysoko kolské (OU+O ) s maturitou (gymnázia) (SOU+SO ) Počty školských zařízení v kraji v r Podíl obyvatel kraje podle náboženského vyznání v % r a 2001 osoby osoby vûfiící celkem z toho církev: fiímskokatolická ãeskoslovenská bez vyznání husitská

7 Správní systém Územně správní systém Poãet obcí V mûra v ha Poãet obyvatel (sãítání lidu) Blovice DomaÏlice HoraÏìovice Hor ovsk T n Klatovy Kralovice Nepomuk N fiany PlzeÀ Pfie tice Rokycany Stod Stfiíbro Su ice Tachov Vybrané údaje podle správních obvodû obcí s roz ífienou pûsobností a správních obvodû obcí s povûfien m obecním úfiadem k podle správní struktury platné od

8 Sociální profil kraje PlzeÀsk kraj - vybrané ukazatele zdravotnictví r lékafii celkem z toho lékafii v nestátních zafiízeních lékafii na 1000 obyvatel 4,1 obyvatelé na 1 lékafie 243 stfiední zdravotniãtí pracovníci nemocnice 12 ostatní samostatná zdravotnická zafiízení 199 odborné léãebné ústavy 5 z toho léãebny pro dlouhodobû nemocné 2 lékárny a v dejny lékû 115 samostatné ordinace praktick ch lékafiû 240 samostatné ordinace praktick ch lékafiû pro dûti a dorost 107 samostatné ordinace stomatologû 319 samostatné ordinace gynekologû 61 samostatné ordinace specialistû 321 Zařízení sociální péče v kraji v r Kulturní a sportovní zafiízení v kraji stálá kina vefiejné knihovny (vã. poboãek) muzea galerie divadla pfiírodní amfiteátry koupali tû a bazény hfii tû tûlocviãny stadiony vãetnû kryt ch zimní stadiony vãetnû kryt ch

9 Zemědělství Bilance zemědělské půdy v kraji r trvalé travní porosty 27 % orná pûda 67 % ovocné sady 0,5 % zahrady 2,5 % Osevní plochy zemědělských plodin v kraji v ha - stav k Hospodáfiská zvífiata v kraji (stav k následujícího roku) Skot z toho krávy Prasata z toho prasnice Ovce a berani DrÛbeÏ z toho slepice Stavy zvûfie v kusech k srnãí ãerná sika jelení danãí mufloní zajíc baïant kachna divoká koroptev sojka straka kánû vrána racek li ka ondatra kuna lesní lasice hranostaj jezevec lesní

10 Ekonomický profil kraje Průmyslové zóny Program rozvoje PlzeÀského kraje usiluje o rovnováïnûj í pracovní pfiíleïitosti, a to stimulací nabídek investorûm v lokalitách pfiízniv ch pro budování prûmyslov ch zón a center sluïeb. V fiadû míst uï plní prûmyslové zóny svoji funkci, jinde jsou vprojektovém fiízení. Nejznámûj ím komplexem rozvoje prûmyslu a sluïeb jsou Borská pole v Plzni. 10

11 Ekonomický profil kraje Zaměstnání kraje podle odvětví NH v tisících osob r Ekonomické subjekty v PlzeÀském kraji podle poãtu zamûstnancû ke konci roku neuvedeno bez zamûstnancû Bytov fond PK Do popfiedí se dostává individuální bytová v stavba, která se podílí 50 % na poãtu dokonãen ch bytû. Nové byty vznikají adaptací nebytov ch prostor a nástavbami, vestavbami a pfiístavbami k rodinn m a bytov m domûm. Individuální v stavba je soustfiedûna do Plznû a jejího okolí, tj. do okresû PlzeÀ-jih a PlzeÀ-sever. Podle v sledkû Sãítání lidu, domû a bytû k zûstává v kraji z celkového poãtu bytû 14,5 % neobydlen ch, z toho nejvíce v okrese Klatovy. V porovnání s âr je podíl dokonãen ch bytû na obyvatel pfiíznivûj í. V roce 2001 dosahovala v kraji intenzita bytové v stavby na obyvatel 3,1 zatímco v âr 2,4. 11

12 Ekonomický profil kraje Podíl ekonomicky aktivních obyvatel kraje podle odvětví v % - stav k Hrubý domácí produkt v tržních cenách na 1 obyvatele v krajích ČR v r Porovnání míry nezaměstnanosti ČR a PK v % r

13 Doprava a cestovní ruch Délka železnic a silnic kraje v km k Počty a druhy ubytovacích zařízení a lůžek v kraji - r Počty zahraničních návštěvníků v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v kraji r Hosté v ubytovacích zafiízeních v kraji r âr 63 % cizinci 37 % 13

14 Hraniční přechody Silniãní celní pfiechody v roce poãty osob pfiekraãujících státní hranici Pfiechod Název pfiechodu vjezd v jezd Bûlá nad Radbuzou Îelezná - Eslarn âeská Kubice Folmava - Furth im Wald Nemanice Lísková - Waldmünchen V eruby V eruby - Eschlkam Chudenín Svatá Katefiina - Rittsteig Îelezná Ruda Îelezná Ruda - Bayer. Eisenstein Broumov Broumov - Mähring HalÏe PavlÛv Studenec - Barnau Rozvadov Rozvadov - Waidhaus Rozvadov Rozvadov D5 - Waidhaus Îelezniãní celní pfiechody v roce poãty osob pfiekraãujících státní hranici Pfiechod Název pfiechodu vjezd v jezd âeská Kubice âeská Kubice-Furth im Wald Îelezná Ruda Îelezná Ruda-Bayer. Eisenstein SRN 14

15 ... Nej z kraje - Katedrála sv. Bartolomûje v Plzni - nejvy í kostelní vûï v âechách (102, 26 m) - Zoologická a botanická zahrada vplzni - jako jediná v âr je zároveà zoologickou i botanickou zahradou, s areálem ZOO sousedí nejvût í pfiírodní amfiteátr ve stfiední Evropû - Synagoga v Plzni - druhá nejvût í v Evropû a tfietí na svûtû po jeruzalémské a budape Èské - Námûstí Republiky v Plzni - jedno z nejvût ích stfiedovûk ch námûstí v ãesk ch zemích - Kostelík sv. Jifií v Plzni Doubravce patfií k nejstar ím chrámov m stavbám v âechách - postaven v roce Západoãeské muzeum v Plzni - nejvût í soubor gotick ch pu ek hákovnic z celé Evropy - Pivovarské muzeum v Plzni - nejstar í muzeum svého druhu na svûtû dochované v pûvodním stfiedovûkém právováreãném domû - Rab tejn nad Stfielou - nejmen í mûsto v âechách a ve stfiední Evropû - Rotunda sv. Petra ve Starém Plzenci - nejstar í celistvû dochovaná architektonická památka na ãeském území - Hrad Rabí - nejrozsáhlej í hradní zfiícenina v âechách - umava (spolu se sousedním Bavorsk m lesem) - nejrozsáhlej í lesní pásmo ve Stfiední Evropû - Kostel sv. Víta a jeho dvouhlav oltáfi v Dobfianech - jedna z nejzajímavûj- ích barokních staveb ve stfiední Evropû - Jedineãn monumentální sklenûn oltáfi v kostele sv. Vintífie v Dobré Vodû uhartmanic - jedin svého druhu na svûtû - První ãeská kniha Kronika trojánská byla vyti tûna v Plzni v roce První letadlo ãeskoslovenské v roby vzlétlo na leti ti Bory v Plzni - Restaurace Na Spilce - nejvût í pivnice v âechách se nachází v Plzni pfiímo v areálu pivovaru PlzeÀsk Prazdroj - nejucelenûj í sbírka severoamerick ch druhû dfievin v âr - NPP Americká zahrada v Chudenicích - s v skytem unikátní douglasky tisolisté - jedné ze 3 nejstar ích v Evropû - jedna ze dvou lokalit v âr s v skytem vihlíku krutiklase (Klatovsko) - jedno z posledních souãasn ch nalezi È rosnatky prostfiední v âr (Tachovsko) - jediná lokalita v âr s v skytem mechu - veporky Menziesovy (Tachovsko) - celosvûtovû unikátní nalezi tû karbonské flóry na pûvodním stanovi ti, kde rostla pfied 310 mil. lety (Radnicko) - nález nejvût ího vzorku na svûtû - stromovité plavunû (Lepidodendron selaginoides) - nejstar í znám útes v Evropû prvohorního stáfií zv. Ejpovické útesy - unikátní zkamenûliny, pfiedev ím trilobiti, zachované v kfiemenn ch konkreciích zv. Rokycanské kuliãky - nejjiïnûj í sopka v âechách z období pliocénu (PR Pfií ovská homolka) - nejv znamnûj í historická lokalita po tûïbû kameneãn ch bfiidlic (PP Hromnické jezírko) - v minulosti vyuïívaná k v robû d mavé (ãeské) kyseliny sírové - akumulace silnû kyselé vody ph 2,6 vzniklé pfiirozen m v luhem - nejvût í Ïulové balvany v âr - dûdek a bába (PP U Báby - U Lomu - severní PlzeÀsko) - nejvût í poãet ledovcov ch jezer v âr (âerné, âertovo a Prá ilské jezero na umavû) - nejhlub í jezero v âr (âerné jezero na umavû - 39,8 m) - ojedinûlé stabilní hnízdûní sokola stûhovavého na umavû - jeden z nejúspû nûj ích reintrodukãních programû tetfieva hlu ce v âeském lese - nejstabilnûj í populace bobra evropského (Tachovsko) Vysvûtlivky: NPP - národní pfiírodní památka PR - pfiírodní rezervace PP - pfiírodní památka 15

16 Vydal: Krajský úřad Plzeňského kraje Grafický design a realizace: Euroverlag Plzeň 2003