Sociální bydlení Rezidenční segregace Prognóza počtu obyvatel

Transkript

1 Statutární město Ostrava Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Sociální bydlení Rezidenční segregace Prognóza počtu obyvatel Mgr. Marek Mikulec, Ph.D. PS KP Ostrava Ostrava, 18. října 2018

2 Struktura prezentace Úvod struktura prezentace, kontext prostředí Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava (reg. č. CZ /0.0/0.0/15_026/ ) Projekt Akční plán Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR Prostorové aspekty sociálního vyloučení Metodika Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Ostravy na období Závěrem aktivity v oblasti bydlení

3 Ostravské prostředí kontext Statutární město Ostrava 23 městských obvodů obyvatel (k ) Koncepce SB Míra sociálního vyloučení a ohrožení sociálním vyloučením Sociální služby Komunitní plánování od r. 2002; končil 4., realizace 5. KP Bydlení sociální služby pobytové, ambulantní, terénní Sociální bydlení cca 675 bytů, resp osob

4 Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava (reg. č. CZ /0.0/0.0/15_026/ )

5 Vítězství projektu v mezinárodní soutěži!!! Nejlepší evropský projekt podporovaný politikou soudržnosti EU RegioStars Kategorie Vytváření lepšího přístupu k veřejným službám Celkem hodnoceno 102 žádostí z 25 zemí v 5 kategoriích

6 Koncepce bydlení statutárního města Ostravy Koncepce: aclenovani.os trava.cz/wpcontent/uploa ds/2017/11/fi N_Koncepcesocialnihobydleni- SMO_logo.pd f KSB schválena zastupitelstvem města 15. listopadu 2017

7 Proces tvorby koncepčního dokumentu Tým bydlení (magistrát města Ostravy; od 12/2015) Příprava projektu Pravidelné schůzky k realizaci projektu Pracovní skupiny (6/2016 9/2017) Zapojení široké škály aktérů PS k rozvoji a údržbě bytového fondu PS ke krizovému, sociálnímu a dostupnému bydlení Fokusní skupiny (3-6/2017) Zapojení osob v bytové nouzi/se zkušeností; emická perspektiva 8x schůzka ve stálém složení práce na koncepci, charakter PS, výstupy a jejich zapracování do koncepce 2x různé složení zabydlené domácnosti v projektu, sociální práce v sociálním bydlení NNO

8 Koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy Prevence ztráty bydlení/bytové nouze Depistáž Spolupráce v rámci jednotlivých úřadů městských obvodů Spolupráce MMO a úřadů městských obvodů Spolupráce se sociálními službami Sociální práce Vymezení/ zajištění kapacity bytového fondu Strategický obecní bytový fond Specifikace velikosti a struktury bytového fondu určeného pro sociální bydlení Plánování vymezení bytového fondu v souladu s koncepcí MPSV Systém sociálního bydlení Pilotní ověření koncepce MPSV a nastavení systému sociálního bydlení Pilotní ověření spolupráce MMO, úřadů městských obvodů a ÚP ČR Hodnocení bytové nouze a vstup do systému sociálního bydlení Sociální byty Sociální práce v systému sociálního bydlení Financování sociálního bydlení Informování o možnostech čerpání prostředků na sociální bydlení Mapování investic do obecního bytového fondu Cíl koncepce sociálního bydlení: Vytvoření uceleného systému sociálního bydlení naplňujícího potřeby obyvatel města, u kterých byla identifikována bytová nouze. Pracovní skupina sociálního bydlení Spolupráce se sociálními službami, realizace kulatých stolů Informační kampaň

9 Krizové byty a sociální práce Krizové byty 5 bytů ve 3 MOb (2x MOaP, 2x Ostrava-Jih, 1x Poruba) aktuálně již jen 3 byty ve 2 MOb (2x Ostrava-Jih, 1x Poruba); k obsazeny 2 byty Délka nájemní smlouvy max. 6 měsíců (nelze dále prodloužit) Byty plně vybavené základním nábytkem a elektrospotřebiči (důvod řešení krizové situace intenzita okamžitost) Byty připojeny k energiím (garantem dodávek je městský obvod) MMO garanční fond k nájemnému a službám K nastěhování do týdne (zkrácená doba hodnocení situace a podpis nájemní smlouvy) Pro žadatele v krizové situaci, kterou nelze v dané chvíli řešit jiným způsobem (např. oběti domácího násilí ) Intenzita sociální práce nejvyšší možná očekávaná 3x týdně Důležité téma spolupráce zajištění následného bydlení

10

11 Sociální byty a sociální práce Sociální/dostupné byty Celkem 409 žádostí (průběžně pozastavovány jejich příjmy) = potřebnost!; k obsazeno 83 bytů Cíl projektu: 100 (+2) bytů v 6 MOb (MHaH, MOaP, Ostrava-Jih, Poruba, Slezská Ostrava, Vítkovice) MMO 100 tis. Kč/byt; rozhodčí doložky CS: osoby v bytové nouzi a ve špatné finanční situaci (posouzení domácnosti) Délka nájemní smlouvy zpravidla na 6 měsíců s následným prodlužováním Jednotné pásmo sociálního nájemného Kč/m 2 Byty ve standardní kvalitě (koupelna, toaleta, kuchyňská linka v bytě) Intenzita sociální práce individuální (dle potřeb domácnosti, resp., možno i několikrát týdně, avšak min. 1x měsíčně), proměnlivá v čase Řeší se prioritně udržení bydlení a dále ostatní témata, která jsou identifikovány a akcentovány danou domácností Sousedské vztahy v domě v souvislosti s nájemníky SB

12

13 Projekt SMO souhrnné informace Metodik (současně i manažer PS sociálního bydlení) 6 SP + 1 SP příjem žádostí + 1 SP koordinace spolupráce (aktuálně cca domácnostní na úvazek SP) K obsazeno 85 bytů (2 KB a 83 SB) cíl 105 bytů Úspěšnost = prodloužení nájemní smlouvy (=> hrazeno nájemné a služby + bezproblémové soužití v domě + spolupráce se SP) Aktuální úspěšnost: 90% nájemních smluv je prodlužováno

14 Dopady projektu I. Dopady zabydlení na domácnosti v projektu (průběžné výstupy, různá délka bydlení domácností, atd.) pocity jistoty a bezpečí zlepšení zdravotního stavu a psychické pohody zlepšení rodinných, partnerských a mezilidských vztahů stabilizace finanční situace domácnosti ( snaha najít si zaměstnání) Důležité faktory: Individuálně nastavená podpora sociálních pracovníků Rozptýlené nesegregované bydlení, technický stav bytu Smluvní podmínky (krátké smlouvy nepřináší jistotu)

15 Dopady projektu II. emická perspektiva Tak pro mě je lepší, že už se nestydím za to, kde bydlím, když se někdo v práci nebo jinde zeptá, můžu říct, kde bydlím a nestydím se za to. No a určitě se zlepšil i život syna. Dřív si domů nikdy kamarády nevodil. Teď, co tu bydlíme (2 měsíce), už tu kamaráda měl. (domácnost se dvěma dospělými a čtyřmi dětmi, dříve ubytovna) Syn je astmatik a já s ním byla pořád v nemocnici, protože v tom domě byly všude plísně. Teď je to mnohem lepší, tady se mu dýchá lépe. (domácnost s dvěma dospělými a dvěma dětmi, dříve bydleli v SVL) Když mám bydlení, je to jistota, chodí se přeci jen lépe do práce. Sociální pracovnice mi teď pomáhá najít všechny mé dluhy, chci to mít jako nový začátek. (domácnost s jedním jedince, dříve ubytovna) Děti mají konečně vlastní pokoj, svůj prostor. A i my dospělí zde máme svůj prostor, už se tolik nehádáme, nelezeme si na nervy. (domácnost se dvěma dospělými a dvěma dětmi, dříve ubytovna) Už se zase bavím s rodinou, se známými. Vidí, že se snažím, že už bydlím. Takže ty vztahy zase fungujou. (domácnost s jednotlivcem, dříve ubytovna)

16 Dopady projektu III. ekonomické aspekty (průměr, průběžná data; pouze! náklady na bydlení) za méně peněz více prostoru (možné dopady na veřejné rozpočty a finanční situaci domácností) největší změna u domácností z ubytoven (průměrný pokles nákladů o 21,4 % = 674 Kč/osoba/měsíc a k dispozici o 83 % více prostoru = 10,6 19,3 m 2 ) Domácnosti zabydlené v projektu ze služeb nárůst nákladů o 5,8 % = 149 Kč/osoba/měsíc, ale o 109 % více prostoru = 10,5 21,9 m 2 ) celkový průměr za 85 domácností = 215 osob (122 dospělých + 93 dětí) + 57 % m 2, - 14 % náklady

17 Akční plán koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy (1/2018 3/2019) Pracovní skupina sociálního bydlení 27 členů schválených Radou města, předseda náměstek primátora p. Mariánek Magistrát, 7 městských obvodů, ÚP ČR, 5 neziskových organizací, soukromý vlastník bytového fondu, MPSV, ASZ, PSB, veřejná VŠ Spolupráce s MPSV v projektu Sociální bydlení metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend Členství v PS, setkávání zapojených obcí (14+2), evaluace, tematické workshopy, metodiky Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR využití Demografická prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Ostravy v období (PřF UK) Pilotáž nastavených procesů a jejich vyhodnocení Redefinice rolí (projekt místní systém sociálního bydlení) Nastavení rolí klíčových aktérů Precizace a konkretizace procesů SMART podoba opatření uvedených v koncepci

18 Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR

19 Prostorové aspekty sociálního vyloučení Separace a segregace Separace oddělování, odlučování, izolace; dobrovolnost tzv. gated communities Segregace oddělování, rozdělování, vylučování; nedobrovolnost tzv. sociálně vyloučené lokality, ghetta Burjanek (1997) segregace je oddělení diferencovaných sociálních skupin do rozdílných obytných oblastí města. Je tedy prostorovým vyjádřením sociální nerovnosti.

20 Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (I.) Sociální bydlení a (ne)segregace Princip nesegregace (Koncepce SB, MPSV) Bydlení a prostor Přesun (posun) od termínu sociálně vyloučená lokalita (SVL) k termínu oblast se zvýšenou koncentrací sociálního vyloučení OZKSV

21 Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (II.) MPSV projekt Sociální bydlení metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend Tvorba metodiky a její pilotní ověření Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, hlavní řešitel prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Ostrava účast při pilotování metodiky Výstupy v Ostravě Lokality vhodné/doporučené a nevhodné/nedoporučené pro sociální bydlení

22 Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (III.) Pilotní ověření metodiky v Ostravě výstup Základní sídelní jednotky (ZSJ) Ostrava má 133 ZSJ Indikátor zachycující osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloučení příspěvek na živobytí, resp., společně posuzované osoby (SPO) pro poskytnutí příspěvku na živobytí Počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním Vývoj dat v čase

23 Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (IV.) Mapa:

24 Segregace důsledky Socioprostorová segregace s sebou nese vyčlenění osoby či skupiny mimo běžný život většinové společnosti. Segregace posiluje sociální nerovnosti a sociální vyloučení. Rostoucí prostorová koncentrace ekonomicky slabého obyvatelstva vede k vytvoření sociálního prostředí, které postrádá instituce, role a hodnoty potřebné k úspěchu ve společnosti (Wilson, 1990), dochází k vytváření uzavřených světů (Sýkora, 2018), mohou se objevovat vzorce chování, jež představují v daném prostředí mechanismy přežití, ale v prostředí většinové společnosti jsou maladaptivní (Lupton, Power, 2002; Mareš, 2008). S životem v segregovaných lokalitách souvisí i socializace, resp., stav, kdy se přenáší dané vzorce na následující generaci. Uzavřenost prostředí rezidenční oblasti, sociální skladba a společenský život ovlivňují chování, postoje i životní příležitosti zde žijících obyvatel a vedou k reprodukci specifického životního způsobu. Segregace neřeší, ale naopak vytváří předpoklady pro sociální konflikt (srovnej Sýkora, 2018).

25 Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Ostravy na období

26 Demografická prognóza (I.) Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra demografie a geodemografie Tým vedl RNDr. Tomáš Kučera, CSc., dále RNDr. Tomáš Burcin, Ph.D. a RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D. Prognostické závěry jsou specifickým druhem kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy větší či menší mírou neurčitosti.

27 Počet obyvatel ( v tis.) Počet obyvatel města Ostravy bude s vysokou pravděpodobností dále klesat. Rychlejšímu poklesu populační velikosti města za očekávaného vývoje přirozené měny může zabránit pouze kladné saldo migrace. Demografická prognóza (II.) Propad očekávané bilance přirozené měny může v případě města Ostravy odvrátit pouze kombinace relativně vysoké plodnosti ostravských žen (kolem 1,7 dítěte na jednu ženu za celé její reprodukční období) a z dnešního pohledu velmi vysokých migračních zisků (zhruba 500 osob ročně) doplněná o následnou reprodukci přistěhovalých žen Naplnění scénáře střední/vysoké varianty by vyžadovalo ročně přibližně nových startovacích bytů, ať již zrekonstruovaných nebo nově postavených, a předaných novým nájemníkům, přednostně mladým rodinám Střední varianta Nízká varianta Vysoká varianta Str

28 Demografická prognóza (III.) Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce, statutární město Ostrava, vybrané roky, (str. 11) Rok Plodnost (úhrnná plodnost) Úmrtnost (naděje dožití při narození v letech) muži ženy Migrace (migrační saldo) nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká ,60 1,61 1,62 74,19 74,25 74,30 80,79 80,86 80, ,59 1,63 1,68 74,26 74,95 75,40 80,84 81,45 81, ,56 1,65 1,71 75,05 76,06 76,74 81,48 82,37 82, ,56 1,66 1,74 75,79 77,10 77,97 82,03 83,16 83, ,55 1,67 1,76 76,46 78,04 79,06 82,49 83,89 84, ,55 1,68 1,77 77,11 78,90 80,03 82,94 84,59 85,

29 Počet (v tis.) Změna (v %) Demografická prognóza (IV.) děti a mládež Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, statutární město Ostrava, (k ), střední varianta prognózy, absolutně Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, statutární město Ostrava, (k ), střední varianta prognózy, relativně Str. 17

30 Počet (v tis.) Změna (v %) Demografická prognóza (V.) senioři Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, statutární město Ostrava, (k ), střední varianta prognózy, absolutně Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, statutární město Ostrava, (k ), střední varianta prognózy, relativně Str. 18

31 Demografická prognóza (VI.) Město Ostrava představuje z hlediska populačního vývoje výjimku mezi velkými českými městy. Pokles počtu obyvatel se jich totiž na rozdíl od Ostravy obvykle netýká a v budoucnu patrně ani týkat nebude. Pokles je daní z minulé a stále do značné míry přetrvávající ekonomické a zejména produkční specializace a nevhodné lokalizace některých průmyslových kapacit, které však podle současných kritérií významně snižují nejen rezidenční atraktivitu města. Očekávaný vývoj věkové struktury obyvatelstva bude s největší pravděpodobnější klidnější než u většiny měst Česka, a dokonce než v Česku jako celku. Přesto některé očekávané, a v daném kontextu tedy značně pravděpodobné až téměř jisté změny vyvolají významnější tlaky na rozšíření a modernizaci technické i sociální infrastruktury města. (str.19) Stabilizace/odvrácení populačního poklesu města: Plodnost ostravských žen (kolem 1,7 dítěte na jednu ženu za celé její reprodukční období), velmi vysokých migračních zisků (zhruba 500 osob ročně) a ročně nových startovacích bytů (ať již zrekonstruovaných nebo nově postavených, a předaných novým nájemníkům, přednostně mladým rodinám). (str )

32 Aktivity v oblasti bydlení Realizované Sběr dat (indikátorů) k sociálním bytům Pracovní skupina sociálního bydlení příprava Akčního plánu Průběžné vyhodnocování projektu Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava + evaluace 2 fokusní skupiny s bytovými techniky Plánované Akční plán Koncepce sociálního bydlení SMO Metodika sociální práce v sociálním bydlení Kulatý stůl k tématu sociálního bydlení v Ostravě místní systém sociálního bydlení SM Ostravy

33 Děkuji Vám za pozornost Mgr. Marek Mikulec, Ph.D. Sociální pracovník v oblasti bydlení metodik E mmikulec@ostrava.cz T