CS04 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

Transkript

1 CS04 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

2 Výklad vodního zákona Základním předpisem vodního práva v ČR: Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Vodní zákon je složen z 11 částí a 137. Stěžejní část první Zákon o vodách (Vodní zákon), která je rozdělena do 13 hlav o 127. Aktuální znění zákona je ke dni Vešel v platnost Zákon 225/2017 kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

3 Obsah vodního zákona Část první Zákon o vodách (Vodní zákon) Hlava I. Úvodní ustanovení ( 1 až 4) Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Hlava III. Stav povrchových a podzemních vod ( 21 až 22) Hlava IV. Plánování v oblasti vod ( 23 až 26) Hlava V. Ochrana vodních poměrů a vodních zdrojů ( 27 až 42) Hlava VI. Vodní toky ( 43 až 53) Hlava VII. Správa povodí ( 54 až 54) Hlava VIII. Vodní díla ( 55 až 62) Hlava IX. Ochrana před povodněmi ( 63 až 87) Hlava X. Poplatky ( 88 až 103) Hlava XI. Výkon státní správy ( 104 až 115) Hlava XII. Správní delikty ( 116 až 125) Hlava XIII. Společná a přechodná ustanovení ( 126 až 127)

4 Obsah vodního zákona Část druhá Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Část třetí Změna přestupkového zákona Část čtvrtá Změna zákona o státním fondu životního prostředí ČR Část pátá Změna zákona o vnitrostátní plavbě Část šestá Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti, zákona o rybářství, zákona o státní správě ve vodním hospodářství, zákona o ochraně přírody a krajiny a lesního zákona Část sedmá Změna zákona o změně zákona o státní správě ve vodním hospodářství Část osmá Zrušena Část devátá Změna zákona o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby Část desátá Závěrečná ustanovení Část jedenáctá Účinnost Příloha 1. Zvlášť nebezpečné látky Příloha 2. Sazby poplatků pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody

5 Hlava I. Úvodní ustanovení ( 1 až 4) Účel a předmět zákona 1: Účel zákona: Ochrana povrchových a podzemních vod. Stanovení podmínek pro hospodárné využití vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod. Vytvoření vhodných podmínek pro snižování nepříznivých účinků hydrologických extrémů (povodně a sucho). Zajištění bezpečnosti vodních děl. Přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Ochrana vodních ekosystému a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Vše v souladu s právem EU (2000/60/ES).

6 Hlava I. Úvodní ustanovení ( 1 až 4) Účel a předmět zákona 1: Předmětem zákona: Úprava právních vztahů k povrchovým a podzemním vodám. Úprava právních vztahů fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod a s nimi souvisejících pozemků a staveb. Zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod. Zajištění bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. Bere v úvahu zásadu návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.

7 Hlava I. Úvodní ustanovení ( 1 až 4) Základní vymezení pojmů 2, jako: Co jsou to povrchové a podzemních vody Vodní útvar a vodní zdroj Co je to povodí a dílčí povodí Hydrologický rajón atd. Jedním z nejdůležitějších pojmů využívaným ve vodním zákoně je pojem Nakládání s povrchovými a podzemními vodami ( 2, odstavec (9)). Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.

8 Hlava I. Úvodní ustanovení ( 1 až 4) Práva k vodám a právní povaha vod 3: Definuje právní povahu vod jako media, které nelze dostatečně ovládat, nelze je dostatečně vymezit ani uchopit, vylučuje se jejich vlastnictví. Výslovně stanovuje, že povrchové ani podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž se vyskytují. Z definice vodního díla 55 vyplývá, že povrchové ani podzemní vody nejsou součástí ani vodních děl. Na základě této definice je nutné získat právo k vodám a to jako povolení s nakládáním s povrchovými a podzemními vodami.

9 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Hlava II Nakládání s vodami je rozdělena do čtyř samostatných dílů. Díl 1 Základní povinnosti Zákon stanovuje základní povinnosti každé osobě (právnické, fyzické), která nakládá povrchovými a podzemními vodami Tyto obecné povinnosti se musí dodržovat i v případě, že to není výslovně stanoveno v konkrétním povolení nebo v jiném rozhodnutí vodoprávního úřadu Zabezpečit hospodárné využití Zabezpečit, aby nedocházelo k znehodnocení energetického potenciálu Zabezpečit, aby nedocházelo k porušování veřejných zájmů

10 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 2 Nakládání s povrchovými vodami Obecné nakládání s vodami 6: Kdy obecně nakládat s vodami může každý na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu, když odebírá povrchovou vodu nebo s ní jinak nakládá pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštních technických zařízení. Dále není třeba povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu k zachycení povrchových vod jednoduchým zařízením na jednotlivých pozemcích a stavbách, nebo ke změně přirozeného odtoku za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.

11 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 2 Nakládání s povrchovými vodami Obecného nakládání s vodami 6: Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrozit jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost a narušovat odtokové poměry atd. Veškeré nakládání s podzemními vodami vyžaduje povolení podle 8. Obecné nakládání s povrchovými vodami pak není jejich užívání k rybářským účelům a k plavbě, tyto činnosti upravují příslušné předpisy.

12 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 2 Nakládání s povrchovými vodami Užívání povrchových vod k plavbě 7. Obecně k užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není povolení vodoprávního úřadu třeba. Dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory i kontrolu užívání povrchových vod k plavbě vykonává Policie ČR a Státní plavební správa. K této problematice se váže vyhláška č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě

13 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 3 Povolení, souhlas a vyjádření Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami 8 Je jedním ze základních institutů vodního zákona. Právo nakládat s vodami vyplývá jedině z ustanovení zákona nebo z povolení vodoprávního úřadu. Ve Vodním zákoně jsou v 8 odstavci 1. vymezeny druhy nakládání s povrchovými a podzemními vodami, které vyžadují povolení vodoprávního úřadu. Přičemž povolení uděluje příslušný vodoprávní úřad na základě podané žádosti fyzické nebo právnické osoby a po provedení vodoprávního řízení 115. Povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami nezahrnuje povolení k vybudování vodního díla (stavební povolení k vodním dílům 15).

14 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 3 Povolení, souhlas a vyjádření Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami 8 Vzory žádostí se specifikací potřebných dokladů a náležitosti rozhodnutí o povolení nakládání s povrchovými a podzemními vodami jsou uvedeny ve vyhlášce č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení souhlasu a vyjádření vodoprávního úřadu. Podstatnou náležitostí povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je jeho rozsah a účel povolení, za který se povolení vydává a dále také časově omezená doba platnosti povolení podle 9. Porušení rozsahu a účelu je důvodem k uložení pokuty. Fyzické a právnické osoby mají povinnost měřit množství a jakost, množství vzduté a akumulované vody pokud mají platné povolení k nakládání s vodami. Hodnoty jsou definovány v zákoně 10.

15 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 3 Povolení, souhlas a vyjádření Změny a zrušení povolení k nakládání s vodami 12. Zákon opět definuje kdy a za jakých podmínek vodoprávní úřad z vlastního nebo z cizího podnětu povolení může zahájit vodoprávní řízení o změně nebo zrušení platného povolení. Povolení k nakládání s vodami lze prodloužit a to požádáním o změnu doby platnosti povolení. Žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení. Zákon také přesně definuje kdy a za jakých podmínek zánik povolení k nakládání s vodami 13 (uplynutí doby povolení, zánik vodního díla, zánik právnické osoby, smrt).

16 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 3 Povolení, souhlas a vyjádření Povolení k některým činnostem 14: výsadba v záplavovém území, těžba štěrku, písku a bahna, k zasypání odstavených ramen toků, atd. Stavební povolení k vodním dílům 15: Povolení vodoprávního úřadu k vodním dílům je třeba k zřízení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, k jejich zrušení a odstranění. Povolení stavby vodního díla vydává tzv. speciální stavební úřad ( 15 stavebního zákona). Působnost speciálních stavebních úřadů vykonávají vodoprávní úřady a povolení k vodním dílům mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí. který ověřuje dodržení jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí závazné stanovisko podle 96b.

17 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 3 Povolení, souhlas a vyjádření Stavební povolení k vodním dílům 15: Vodní díla sloužící k nakládání s vodami mohou být povolena, jen bylo-li povoleno nakládání s vodami prostřednictvím těchto děl, nebo se povolení k nakládání s vodami uděluje současně s povolením k vodnímu dílu. Při povolování vodních děl určených k vzdouvání, akumulaci povrchových vod může vodoprávní úřad požadovat předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně.

18 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 3 Povolení, souhlas a vyjádření Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav 15a: Vodní zákon přesně definuje podmínky a náležitosti, které jsou nutné pro ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav. Povolení vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek do kanalizace 16. Souhlas 17: Souhlasu vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení, ale mohou ovlivnit vodní poměry. Seznam staveb a činností je uveden v zákoně. Vzor žádosti je opět uveden ve vyhlášce č. 432/2001 Sb.

19 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 3 Povolení, souhlas a vyjádření Vyjádření 18 Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek. Podkladem pro vydání vyjádření vodoprávního úřadu jsou plány hlavních povodí ČR 24, plány oblastních povodí 25 a programů opatření 26 (opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod, zvládání povodňových rizik, atd.).

20 Hlava II. Nakládání s vodami ( 5 až 20) Díl 4 Vodoprávní evidence Vodoprávní úřady jsou povinni vést evidenci jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů, ohlášení, k nimž byl vydán souhlas a další. Způsob a rozsah vedení evidence stanoví MZ a MŽP a vodoprávní úřady mají povinnost je ukládat do veřejného informačního systému. Důležitou oblastí jsou i údaje zapisované do katastru nemovitostí 20, zde vodní zákon přesně stanovuje, jaké vodní díla (přehrady, jezy atd. podrobnosti vymezení těchto děl stanoví vyhláška 357/2016 o katastru nemovitostí) a jakým způsobem jsou zapisovány do katastru nemovitostí.

21 Hlava III. Stav povrchových a podzemních vod ( 21 až 22) Účelem zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod je hlavně zajištění dostatečných podkladů pro výkon veřejné správy, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti. Zjišťování stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména: Zjišťování množství a jakosti vod. Zjišťování stavu vodních útvarů. Vedení vodní bilance. Zřízení a vedení aktuální evidence (vodních toků, ochranných pásem vodních zdrojů, atd. viz 21 odstavec 2).

22 Hlava III. Stav povrchových a podzemních vod ( 21 až 22) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další pověřené odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí. Pověřené odborné subjekty ČHMÚ, podniky povodí a VUV T. G. M kde: ČHMÚ zajišťuje hydrologickou bilanci. Podniky povodí (správci povodí) sestavují vodohospodářskou bilanci. Vodní bilanci (souhrn bilance hydrologické a vodohospodářské) pak zpracovává VUV T. G. M.

23 Hlava IV. Plánování v oblasti vod ( 23 až 26) Plánování v oblasti vod je definováno soustavnou činností zajišťovanou státem za účelem: ochrany vod jako složky životního prostředí, snížení účinků povodní a sucha udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování vodou. V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány pak slouží jako podklad pro územní plánování a vodoprávní řízení. 23a Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí

24 Hlava IV. Plánování v oblasti vod ( 23 až 26) Plány povodí 24 Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí mezinárodní oblasti povodí Labe mezinárodní oblasti povodí Odry mezinárodní oblasti povodí Dunaje. Plány povodí se zpracovávají ve třech úrovních: mezinárodní plány povodí, národní plány povodí dílčí povodí. Cíle národních plánů povodí?

25 Hlava IV. Plánování v oblasti vod ( 23 až 26) Plány povodí 24 Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí: dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy, dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.

26 Hlava IV. Plánování v oblasti vod ( 23 až 26) Plány povodí 24 Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí, a to pro: dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro: dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje, dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.

27 Hlava IV. Plánování v oblasti vod ( 23 až 26) Plány povodí 24 Národní plány povodí pořizuje MZ a MŽP ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda. Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje MŽP a MZ ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda. Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje.

28 Hlava IV. Plánování v oblasti vod ( 23 až 26) Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik 25 přípravné práce zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik Programy opatření 26 Jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení plánů povodí.

29 Hlava V. Ochrana vodních poměrů a vodních zdrojů ( 27 až 42) Díl 1 Ochrana vodních poměrů Definuje povinnost vlastníků pozemků pečovat o pozemky, tak aby nedocházelo k zhoršování odtokových poměrů, odnosů půdy erozní činností a v konečném důsledku k zanášení koryt splavenou půdou a tím nedocházelo k zmenšování kapacity koryt a zhoršování jakosti vody. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod 28 Jsou to oblasti, které pro své podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. Chráněné oblasti vyhlašuje vláda vydáním nařízení, kterým prohlásí oblast za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Území chráněná pro akumulaci povrchových vod 28a Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod

30 Hlava V. Ochrana vodních poměrů a vodních zdrojů ( 27 až 42) Díl 2 Podzemní vody. Zákon definuje zacházení s podzemními vodami. Díl 3 Ochrana vodních zdrojů Popsána jako ochrana vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů využívaných k zásobování pitnou vodou. Hlavním prvkem ochrany vodních zdrojů určených k zásobování pitnou vodou je stanovení ochranných pásem vodních zdrojů 30 Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů Dále zákon stanovuje tzv. Citlivé oblasti 32 a tzv. Zranitelné oblasti 33.

31 Hlava V. Ochrana vodních poměrů a vodních zdrojů ( 27 až 42) Díl 4 Ochrana množství vod Definuje Minimální zůstatkový průtok 36 a Minimální hladinu podzemních vod 37. Díl 5 Ochrana jakosti vod Definuje odpadní vody 38, závadné látky 39, které mohou ohrozit kvalitu podzemních a povrchových vod. Dále definuje pojem havárie 40, stanovuje povinnosti při havárii 41 a opatření k nápravě 42 havárie.

32 Hlava VI. Vodní toky ( 43 až 53) Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. Zákon definuje pojem koryta vodních toků 44, změny koryta toku 45 a ochranu toků a koryt 46. Správa vodních toků 47, vodní toky se dělí na významné vodní toky a drobné vodní toky, seznam významných vodních toků stanovuje MZ ve spolupráci s MŽP vyhláškou č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Zákon popisuje a jasně definuje povinnosti správy vodních toků.

33 Hlava VI. Vodní toky ( 43 až 53) Správci vodních toků 48 Významné vodní toky spravují podniky povodí. Správu drobných vodních toků oprávněny vykonávat: obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají fyzické nebo právnické osoby organizační složky státu, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí státní podniky na základě určení Ministerstvem zemědělství Na území vojenských újezdů zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků.

34 Vodní díla 55 Hlava VIII. Vodní díla ( 55 až 62) stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem. Vodní díla nejsou jednoduché ani drobné stavby. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad (odst. 4).

35 Hlava VIII. Vodní díla ( 55 až 62) Vodohospodářské úpravy 55 odst. 2 zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků. 55 odst. 3 Za vodní díla se nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně vodohospodářské úpravy bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace vodovodní a kanalizační přípojky

36 Hlava VIII. Vodní díla ( 55 až 62) 55a Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění. Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků 56, za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se považují stavby k závlaze a odvodnění pozemků, k ochraně pozemků před erozní činností vody. Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně stanoví MZ vyhláškou č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně.

37 Hlava VIII. Vodní díla ( 55 až 62) Užívání vodních děl jinými osobami 57, zákon zde jasně definuje podmínky užívání vodních děl jinými osobami. Jejich podílení se na údržbě vodního díla. Dále zákon definuje Ochranu vodních děl 58 a popisuje Povinnosti vlastníků vodních děl 59 (písmena a až k).

38 Hlava VIII. Vodní díla ( 55 až 62) Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly 61, se rozumí zjišťování technického stavu vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu.

39 CS04 - Vodohospodářská legislativa Děkuji za pozornost.