- 2 - ZŘ, drůbež Drysice

Transkript

1

2 - 2 - ZŘ, drůbež Drysice Obsah: A Údaje o oznamovateli...4 A.1 Identifikace oznamovatele...4 A. 2 Charakteristika investora...4 A. 3 Identifikace předmětu záměru...4 B C Údaje o záměru...5 B.1 Základní údaje...5 B 1.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č B 1.2 Kapacita (rozsah) záměru... 5 B 1.3 Umístění záměru:... 6 B 1.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry... 6 B 1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí 6 B 1.6 Popis technického a technologického řešení záměru... 7 B 1.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení B 1.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků B 1.8 Výčet navazujících rozhodnutí podle 9a odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat B.2 Údaje o vstupech...10 B 2.1 Půda B 2.2 Voda B 2.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje B 2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.3 Údaje o výstupech...14 B 3.1 Ochrana ovzduší Přehled stávajících zdrojů: Chov hospodářských zvířat ostatní zařízení: Emise z období výstavby: B 3.3 Ochrana vod Statková hnojiva B 3.4 Odpady B 3.5 Ostatní Hluk: Vibrace: Záření: Doplňující údaje: Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území...24 C.1 Výčet nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území...24 C 1.1 Charakteristika oblasti, obce C 1.2 Územní systém ekologické stability C 1.3 Významné krajinné prvky C 1.4 Zvláště chráněná území C 1.5 NATURA C 1.6 Přírodní parky C 1.7 Území historického kulturního nebo archeologického významu C 1. 8 Staré ekologické zátěže C 1.9 Oblasti surovinových zdrojů C.2 Charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny...26 C 2.1 Ovzduší, klima C 2.2 Hydrologické poměry C 2.3 Půda C 2.4 Flóra a fauna: D Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)...30 D 1.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů D 1.2 Vlivy na ovzduší a klima D 1.3 Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky D 1.4 Vlivy na povrchovou a podzemní vodu D 1.5 Vlivy na půdu D 1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D 1.7 Vlivy na faunu a floru D 1.8 Vlivy na krajinu D 1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D 1.10 Návrh ochranných pásem: D.2 Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci...33 D.3 Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice...33 D.4 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné...34 D.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů...34 E Porovnání variant řešení záměru...34

3 - 3 - ZŘ, drůbež Drysice F Doplňující údaje...35 F.1 Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení...35 Související dokumentace včetně mapových zákresů je uvedena v kapitole H Příloha F.2 Další podstatné informace oznamovatele...35 F 1.1 Seznam použité literatury a podkladů: Ostatní použitá literatura: G Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru...35 H Příloha...36 Ostatní přílohy: I Identifikace zpracovatelů oznámení...37 Kolektiv zpracovatelů dílčích částí oznámení:...38 Seznam použitých zkratek ČHMÚ E.I.A MZe ČR MŽP ČR KHS KÚ MěÚ OÚ ČIŽP PHO ÚP ÚSES ZPF VKP BK BC TZL ŽP BPS ZP ŽV VDJ PO NO BPEJ PUPFL NBK Český hydrometeorologický ústav Environmental Impact Assesment - posuzování vlivů na životní prostředí ministerstvo zemědělství České republiky ministerstvo životního prostředí České republiky krajská hygienická stanice krajský úřad městský úřad obecní úřad česká inspekce životního prostředí pásmo hygienické ochrany územní plán územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond významné krajinné prvky biokoridory biocentra tuhé znečišťující látky životní prostředí bioplynová stanice zemní plyn živočišná výroba velká dobytčí jednotka (ekvivalent 500 kg živé váhy zvířat) požární ochrana nebezpečný odpad bonitovaná půdní ekologická jednotka pozemky určené pro funkci lesa nadregionální biokoridor

4 - 4 - ZŘ, drůbež Drysice A Údaje o oznamovateli A.1 Identifikace oznamovatele Název organizace: LUCIDUM MILLENIO s.r.o. Sídlo organizace: Akátová 333/17, Olomouc Droždín Zastoupený: Mgr. Piotr Krzysztof Sowa, jednatel IČO, DIČ: , CZ Tel.: , www: lucidum@volny.cz A. 2 Charakteristika investora Společnost je zapsána v registru ekonomických subjektů vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod spisovou značkou C 44852, se dnem zápisu Předmětem činnosti je zemědělská činnost: rostlinná a živočišná výroba, úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby, hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 3 živnostenského zákona. A. 3 Identifikace předmětu záměru Název záměru: Změna využití objektu živočišné výroby z chovu skotu na drůbež Adresa provozovny: Středisko živočišné výroby Drysice Drysice okres Vyškov, kraj Jihomoravský CZ NUTS, ZÚJ, ÚTJ: CZ064, , GPS: N, E Změna užívání stavby

5 - 5 - ZŘ, drůbež Drysice B Údaje o záměru B.1 Základní údaje B 1.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Změna využití objektu živočišné výroby z chovu skotu na drůbež Oznámení je zpracováno dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění, vzhledem k tomu, že navržený záměr je zařazen do kategorie II., bodu 1.5. přílohy č. 1 tohoto zákona: bod č. 1.5 Zařízení k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat s kapacitou od 50 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti) (záměry neuvedené v kategorii I). Záměr je zařazen dle 4, odst. 1, písm c): záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena, nebo pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. B 1.2 Kapacita (rozsah) záměru Charakterem záměru jsou změny v zemědělském areálu: plánovanými zásahy dojde ke změně v užívání objektu dlouhodobě nevyužívaného k chovu skotu na chov drůbeže. Stávající objekt kravína bude postupně upraven a osazen technologií pro chov drůbeže (výkrm brojlerů). Stavební úpravy se budou týkat odbourání přístavků a stěny, která objekt rozděluje. Tímto se vytvoří užitný prostor o ploše 789 m 2 zamýšlený pro výkrm kusů brojlerů, tj. navýšení původního záměru (provoz jedné haly chovu drůbeže na další halu) z 24 DJ na celkových 62 DJ. Změnou užívání staveb z chovu skotu na chov drůbeže dochází ke snížení zátěže dobytčími jednotkami a to z původních 192 DJ (2x stáj pro 96 ks chovu skotu) na 62 DJ. S ohledem na plánovaný záměr budou nově stanoveny následující projektované kapacity: Původní stav: objekt (p.č.) označení zvířata kapacity zvířat 02 (st. 228/1) 02 chov skotu dojnice 96 ks (0,1 DJ/ks) tj. 96 DJ celkem ks, tj. 96 DJ Plánovaný stav: objekt (p.č.) označení zvířata kapacity zvířat 02 (st. 228/1) 02 chov drůbeže brojleři ks (0,0016 DJ/ks) tj. 24,0 DJ celkem ks, tj. 24 DJ Celková kapacita chovu drůbeže po využití výše uvedeného dalšího objektu: objekt (p.č.) označení zvířata kapacity zvířat 01 (st. 218/1) 01 chov drůbeže brojleři ks (0,0016 DJ/ks) tj. 38,1 DJ 02 (st. 228/1) 02 chov drůbeže brojleři ks (0,0016 DJ/ks) tj. 24,0 DJ celkem ks, tj. 62 DJ

6 - 6 - ZŘ, drůbež Drysice B 1.3 Umístění záměru: Kraj: Jihomoravský Okres: Vyškov Obec: Drysice Katastrální území: Drysice Uvedený záměr bude lokalizován ve stávajícím areálu střediska živočišné výroby nacházející se na okraji obce Drysice, po levé straně silnice II. třídy č. 428 vedoucí směrem na Ivanovice na Hané, cca 200 m od nejbližší obytné zástavby. B 1.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakteristika záměru: Záměrem provozovatele je změna v užívání dalšího stávajícího objektu za účelem přechodu z chovu skotu na chov drůbeže, včetně instalace související technologie. Cílem projektu je rekonstruovat objekt tak, aby ustájení zvířat a příslušné technologie byly provedeny s přihlédnutím k welfare zvířat. Výsledkem úprav bude navýšení původního záměru z 24 DJ na celkových 62 DJ. Investor ve stávajícím areálu živočišné výroby již provozuje zrekonstruovanou halu pro chov drůbeže s kapacitou kusů. Tento záměr byl posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí jako podlimitní záměr k bodu 1.5, sloupec B Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti) nepodléhající zjišťovacímu řízení pod č.j. JMK /2011 Sp.Zn. S-JMK 33521/2011 OŽP/Svo ze dne V úvodu oznámení je uveden popis stávající stavu týkající se Stavebních úprav a změny užívání objektu chovu skotu. V dalších kapitolách údaje o vstupech a výstupech jsou porovnávány se stávajícím stavem Provozem již jedné haly pro výkrm brojlerů. Možnost kumulace vlivů: V současné době v uvedeném areálu a nejbližším okolí nejsou známy jiné související projekty ani možnost kumulace projektu s jinými záměry. Původní provoz zemědělského areálu byl dlouhodobě bez provozování živočišné výroby. První objekt pro opětovné využití provozu živočišné výroby byl uskutečněn v roce 2011 a nyní je záměrem investora rozšíření výroby o další stávající objekt. Stavební úpravy a modernizace chovné haly respektující požadavky na pohodlí zvířat povede ke splnění požadavků welfare a příslušné legislativy. Z uvedených důvodu se jedná o optimální řešení, záměr není v rozporu s územně plánovací dokumentací. B 1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Principem investičního záměru je využití prostoru a technického zázemí původního střediska živočišné výroby pro jiné využití, kterým je chov drůbeže. Změnou využití zemědělského areálu se zároveň vyřeší i efektivita a ekonomika jeho provozu. Opětovné zprovoznění areálu zabránilo vzniku zemědělského brownfields, neboť původní provoz farmy byl zastaven. V současné době je areál již částečně využíván k výkrmu brojlerů, realizací záměru dojde k přirozenému navázání na stávající stav, důsledkem bude rozšíření produkce brojlerů. Rekonstrukce chovné haly představuje běžné stavební nároky, dále relativně jednoduché a z hlediska provozuschopnosti i spolehlivé řešení všech technologických linek a pracovních operací. Umístění objektu je dáno polohou stávajícího střediska a jeho hal, resp. stávajících ploch objektů živočišné výroby. V rámci celého areálu je zachován zemědělský charakter živočišné výroby. Zamýšlenou rekonstrukcí dalšího nevyužívajícího objektu vznikne ucelená moderní farma pro chov drůbeže. Záměr je zamýšlen v této jediné uváděné variantě. Jeho lokalizace je prostorově vázaná na existující objekty živočišné výroby v zemědělském areálu. Lze konstatovat, že varianta záměru je vyhovující.

7 - 7 - ZŘ, drůbež Drysice Podstatné je také sladění zájmů související s novým využitím chovného objektu s připravovaným záměrem na jedné straně a na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví na straně druhé. B 1.6 Popis technického a technologického řešení záměru Popis stávajícího stavu Výrobním programem stávajícího provozovatele v areálu střediska je živočišná výroba se zaměřením na chov drůbeže (výkrm brojlerů). Středisko je v současné době k výkrmu brojlerů částečně využíváno, nicméně se zde stále nachází prázdné objekty bez konkrétního využití (ocelokolny, dílna, sklady), provozní objekty, čistička obilovin, silážní žlaby, trafostanice, kafilerní box, požární nádrž, atd.). Záměrem investora je rozšíření výrobního programu na chov drůbeže s využitím dalšího stávajícího objektu, který je dlouhodobě nevyužíván k chovu skotu. Stavební popis objektu: Jedná se o zděný kravín se sedlovým krovem a pálenou krytinou. Objekt je obdélníkového tvaru o půdorysných rozměrech cca 73,56 m x 11,07 m, zastavěné plochy 850,26 m 2 s výškou hřebene 10,27 m původně sloužící k výkrmu skotu. Objekt byl rozdělen na dílčí části (příprava, živočišná výroba a sociální zázemí pracovníků). Celá budova je vyzděna z plné pálené cihly, podlahy jsou betonové prosté. Obsluha byla zajištěna soustavou vrat na západní a východní straně. Celý objekt je zastřešen sedlovou střechou. Přirozené osvětlení bylo zajištěno dělenými litinovými okny osazenými po celém obvodu budovy. Níže jsou popsány technologie spojené s původním stavem, který představuje chov skotu. Systém ustájení: Jedná se o původní typový objekt kravína K 96 pro chov skotu s projektovanou kapacitou pro 96 ks dojnic (96 DJ) se zastaralým způsobem ustájení. Systém napájení: Pro napájení zvířat byla přiváděna napájecí voda z vrtu nebo z veřejného vodovodu. Ve stáji byly instalovány pro napájení zvířat napájecí žlaby. Systém krmení: Krmení bylo zakládáno do krmných žlabů krmným vozem. Systém větrání: Systém větrání byl pouze přirozenou ventilací objektů, která měla zabezpečit dostatečnou výměnu vzduchu. Objekty pro chov skotu byly koncipovány jako vzdušné stáje. Vratové otvory zajišťovaly dostatečný přísun vzduchu. Systém vytápění: Stáje pro chov skotu nebyly vytápěny. V provozních místnostech pro obsluhující personál bylo použito elektrického vytápění pomocí přímotopných spotřebičů. Systém odklizu: Ze stelivového ustájení vznikala chlévská mrva, která byla vyhrnována na zpevněné ohraničené hnojiště v zadní části objektu, které bylo odkanalizované do podzemní jímky. Odkliz byl prováděn mobilním nakladačem s čelní vyhrnovací lopatou. Využití statkových hnojiv: Chlévská mrva byla využívána jako hnojivo v rostlinné výrobě.

8 - 8 - ZŘ, drůbež Drysice Popis navrženého technologického zařízení a technická data Charakteristika stavby: Charakter záměru spočívá ve změně využití uvedeného stávajícího objektu živočišné výroby původně určeného k chovu skotu na nové využití a to k chovu drůbeže. Stávající zděný kravín bude uzpůsoben potřebám výkrmu brojlerů. Stavební zásahy se budou týkat vnitřních úprav, kdy dojde k vybourání přístavků a úpravě vnitřního prostoru. Plocha objektu bude činit 850,26 m 2, z toho bude užitná plocha 789,17 m 2. Stávající objekt bude sloužit jako jeden prostor pro výkrm brojlerů. Vstup do objektu je navržen přes spojovací objekt, který bude částečně upraven. Vjezd bude zajištěn soustavou rolovacích vrat. Okna budou nahrazena a doplněna větracími klapkami pro přívod vzduchu a pro odvod vzduchu budou ve štítové stěně osazeny ventilátory směrem od obce. Pro chov brojlerů budou instalovány odpovídající krmné a napájecí linie. V rámci souvisejících činností budou před halou osazena dvě sila pro uložení krmiva. Dále bude provedena repase a utěsnění stávající jímky. Celý objekt bude napojený na stávající přípojky ve vlastnictví stavebníka. Plocha objektu 850,26 m 2 Užitná plocha.789,17 m 2 Výška hřebene 10,27 m Počet kuřat ks. Systém ustájení: Výkrm drůbeže bude probíhat v cca 7 týdenních výkrmových cyklech, z toho 5 týdnů výkrm a cca 2 týdny na technologickou přestávku na desinfekci, očistu hal a naskladnění podestýlky. Během jednoho roku tak proběhne cca 6 7 výkrmových cyklů. Před vyskladněním je u brojlerů zkontrolován zdravotní stav a v souladu s welfare zvířat jsou brojleři odchytáváni tzv. peer systémem (velmi šetrný strojní odchyt kuřat kombajnem s minimální manipulací s kuřaty). Po naložení do přistavených vozidel jsou kuřata odvezena na jatka k dalšímu potravinářskému zpracování. Ustájení brojlerů bude volné na hluboké podestýlce nastlané po celé ploše betonové podlahy. Součástí technického vybavení jsou plně mechanizované linky pro napájení, krmení, vytápění a ventilaci. Systém napájení: Pro napájení zvířat bude přiváděna napájecí voda z veřejného vodovodu ze stávající přípojky. Přívod povede po stěně stáje do místnosti č. 104, kde bude na napájecí řád připojen filtr, vodoměr, tlakový spínač a medikátor osazený na ochoz. Veškeré rozvody budou vyhotoveny z pozinkovaných trubek. Napájení kuřat bude zajištěno kapátkovými napájecími linkami. Tyto budou zavěšeny pod podhledem chovných prostor a jejich výšku nad podestýlkou je možno měnit pomocí zvedacích zařízení. Zvedací zařízení umožní zvednutí linek před vyskladňováním kuřat. Napájecí linky zajišťují kuřecím brojlerům dostatečný přísun pitné vody. Vlastní napájecí linka se skládá z řad napáječek, přičemž každá 3 m dlouhá napájecí roura obsahuje 15 ks napáječek. Napáječky budou nerezové s úkapovými miskami, o průtoku 90 ml. Systém krmení: U objektu budou rozmístěny 2 zásobníky na krmné směsi o jednotlivé kapacitě cca 10 tun. Uvnitř objektu bude krmná směs rozvedena krmným systémem např. typu Big Dutchman. Suchá krmná směs bude dopravována šnekovým dopravníkem resp. příčným dopravníkem do prostoru vážení krmiva. Dále bude krmivo dopravováno spirálovými dopravníky do chovného prostoru, kde bude přesouváno do dvou krmných linek a dále do jednotlivých krmítek. Krmítka budou mít průměr 360 mm, díky nízké hraně budou mít kuřata ke krmivu dobrý přístup již od prvního dne výkrmu.

9 - 9 - ZŘ, drůbež Drysice Krmné linky budou zavěšeny pod podhledem chovných prostorů a jejich výšku nad podestýlkou je možno měnit pomocí zvedacích zařízení. Zvedací zařízení poslouží též pro zvednutí linek před vyskladňováním brojlerů. Kompletní krmné směsi budou dodávány od výrobců krmných směsí. Do trojfázového krmení budou přidávány osvědčené biotechnologické přípravky, což je jedna z ověřených snižujících technologií, při jejímž používání dochází ke snížení emisí amoniaku. Kombinace barev a vysoká hladina krmiva v misce ihned upoutá pozornost jednotlivých kuřat. Pomocí automatického dávkování budou mít kuřata k dispozici dostatečné množství čerstvého krmiva. Systém větrání: V halách bude instalován nový systém větrání zajištěný nucenou podtlakovou kombinovanou ventilací - pomocí ventilačních klapek a axiálních ventilátorů. Kapacita přívodu vzduchu na klapku bude činit m 3 /hod při podtlaku 16 Pa /14 Pa. Do štítové stěny budou osazeny odsávací tunelové ventilátory s proměnlivým počtem otáček (3x ventilátor MUL, typ 6D71Q o průměru 710 mm, 5x ventilátor MUL 130, o průměru 1230 mm). Ventilace bude automaticky regulována dle vnitřní teploty a vlhkosti vzduchu v hale za účelem vytvoření optimálního mikroklima v prostorech určených k chovu drůbeže. Přehled ventilačních jednotek: hala počet ventil. jednotek pro odsávání výkon ventilátorů 02 (st. 228/1) ventilátory na čelní stěně (jižní), na bocích nasávací klapky cca m 3 /hod při podtlaku 20 Pa. Systém vytápění: Vytápění haly bude zajišťováno přímotopnými plynovými jednotkami typu ROBUR o tepelném výkonu 90,2 kw na spalování zemního plynu. Rozmístění agregátů po hale bude do kříže, na začátku a na konci haly jeden kus. Teplotní režim v halách bude řízen automaticky. Posun teplého vzduchu v prostoru haly zajistí míchací ventilátory. Plyn bude napojený ze stávající přípojky, před halou bude osazen uzavírací ventil. Systém odklizu, skladování a využití statkových hnojiv: Systém odklizu: Ze stelivového ustájení výkrmových brojlerů vznikne drůbeží hnůj, který pojme veškeré tekuté složky vznikající v době výkrmu. Po ukončení výkrmového turnusu bude hnůj čelním nakladačem vyhrnut přímo na kraj chovného prostoru k rolovacím vratům, kde bude nakládán na vlečky smluvního odběratele, který zajistí co nejdříve jeho odvoz k dalšímu využití, případně bude převezen do vymezeného prostoru sousedícího hnojiště. Využití statkových hnojiv: Z důvodu požadavků volné kapacity pro další naskladňování turnusu není možné dlouhodobé skladování hnoje. Hnůj je po vyhrnutí a naložení okamžitě odvážen z vymezených ploch smluvním odběratelem k dalšímu využití (jako statkové hnojivo v rostlinné výrobě). Systém veterinární asanace: Uhynulá zvířata budou krátkodobě shromažďována ve speciálních plastových kontejnerech a na základě objednávky budou odvážena k dalšímu využití společností např. Agris spol. s r.o. Medlov. Odvoz uhynulých zvířat v pravidelných intervalech zabraňuje případnému šíření infekce. V případě nákazy se zaměstnanci budou řídit pokyny Krajské veterinární správy pro kraj Jihomoravský a Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.

10 ZŘ, drůbež Drysice Dezinfekce, dezinsekce, deratizace: Dezinfekce stájí mokrou a suchou formou bude prováděna vždy po ukončení turnusu a vyčištění stájí (tj. cca 7x za rok). Po vyhrnutí podestýlky čelním nakladačem jsou hrubé nečistoty ze stájí odstraněny tlakovou vodou a po vyschnutí je stáj vydezinfikována. Dezinfekci bude provádět dodavatelsky odborná firma příslušnými dezinfekčními přípravky (např. CID 20, Virkon), které jsou používány střídavě podle aktuálního infekčního tlaku a jsou schváleny pro uvedený účel. Pro dezinfekční rohože u vstupu do jednotlivých stájí budou používány dezinfekční přípravky např. Chloramin. Dodavatelsky bude zajišťována dle potřeby také dezinsekce a deratizace. Turnusový provoz zařízení umožňuje jednorázové naskladňování a vyskladňování hal a účinnou asanaci vyprázdněného prostoru. Popis zařízení ke snižování emisí: Tyto technologie jsou pro chov drůbeže řešeny v další části oznámení. B 1.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení stavebních prací: listopad 2015 Předpokládaný termín dokončení stavby: leden 2016 B 1.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků Dle 1 odst. 1 a 3 písm. d) zákona č. 100/2001 Sb., představují dotčené územně samosprávné celky: Jihomoravský kraj; Obec Drysice. B 1.8 Výčet navazujících rozhodnutí podle 9a odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat Městský úřad Vyškov, stavební úřad územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudace. Další související úkony: Krajský úřad Jihomoravského kraje oddělení E.I.A. závěr ZŘ, závazné stanovisko k umístění vyjmenovaného stacionárního zdroje dle zákona o ovzduší; Městský úřad Vyškov, oddělení životního prostředí závazné stanovisko z hlediska vodního zákona, dále souhrnné vyjádření; Krajská hygienická stanice závazné stanovisko; Povodí Moravy vyjádření. B.2 Údaje o vstupech B 2.1 Půda Záměr bude realizován na pozemcích v k.ú. Drysice: p.č. druh pozemku využití číslo LV výměra [m 2 ] vlastnictví 360/35 ostatní plocha manipulační plocha LUCIDUM MILLENIO s.r.o. Dle katastru nemovitostí se jedná o stavbu p.č. st. 228/1 na pozemku p.č. 360/35 v areálu střediska živočišné výroby. Jedná se o využití stávajících objektů a staveb. Z charakteru záměru nevyplývá požadavek na nový zábor půdy mimo oplocený areál střediska. S ohledem na vybraný pozemek ve stávajícím areálu není požadováno vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu (ZPF), stavbou nebudou dotčeny pozemky PUPFL. Přístupové cesty a komunikace do areálu i v areálu budou zachovány beze změny. Umístění záměru je v souladu s určením území a v souladu s územním plánem obce viz příloha č. 01.

11 ZŘ, drůbež Drysice B 2.2 Voda Objekt bude napojen na stávající přípojku vody z veřejného vodovodu (smluvně dodávka pitné vody). Rekonstrukcí objektu nedojde k vybudování sociálních zařízení. Sociální zázemí s denní místností pro zaměstnance bude využíváno ve stávajícím zrekonstruovaném objektu investora z roku Je třeba porovnat spotřebu vody stávajícího stavu a navrhovaného stavu (teoretický výpočet). Za stávající stav je považován stav s provozem jedné haly pro výkrm brojlerů. Spotřeba vody závisí na věku, hmotnosti a zdravotním stavu drůbeže, na množství přijatého krmiva a jeho vlhkosti. Spotřebu vody také významně ovlivňuje teplota a relativní vlhkost v hale. Stávající stav chov drůbeže: spotřeba celkem objekt kategorie zvířat projektované kapacity zvířat l/1000 ks/den Ø m 3 /rok ** 01 (st. 218/1) brojleři ks Celkem ks * pramen: česká technická norma , Informační listy MZe ČR, Výzkumné zprávy VÚŽV. ** skutečná spotřeba pro průměrné stavy se pohybuje v nižších hodnotách, hodnoty v tabulce jsou uváděny pro maximální projektovanou kapacitu Navrhovaný stav chov drůbeže s využití dalšího objektu: objekt kategorie zvířat projektované kapacity zvířat spotřeba celkem l/1000 ks/den Ø m 3 /rok ** 01 (st. 218/1) brojleři ks (st. 228/1) brojleři ks Celkem ks * pramen: česká technická norma , Informační listy MZe ČR, Výzkumné zprávy VÚŽV. ** skutečná spotřeba pro průměrné stavy se pohybuje v nižších hodnotách, hodnoty v tabulce jsou uváděny pro maximální projektovanou kapacitu Spotřeba vody pro očistu chovného prostoru v době technologické přestávky chovu drůbeže, s použitím vysokotlakového spotřebiče a na základě informace poskytnuté provozovatelem, odpovídá celkovému množství 7 m 3 /turnus, tzn.: cca 50 m 3 /rok. Navrhovaný stav: Spotřeba vody pro napájení: Spotřeba vody pro oplach: Spotřeba vody celkem m 3 /rok 50 m 3 /rok m 3 /rok Z uvedeného přehledu je zřejmé, že spotřeba vody se realizací záměru zvýší o cca 60 %. B 2.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje Fáze výstavby: Během výstavby se předpokládá běžná spotřeba stavebních materiálů, které jsou pro rozsah obdobných akcí běžné. Fáze provozu: Krmivo Vzhledem k navýšení počtu chovaných kusů brojlerů se realizace záměru dotkne spotřeby krmných směsí. Pro účely snížení produkce amoniaku bude předkládáno krmivo s obsahem bioenzymatického přípravku (uvažovány jsou přípravky snižující množství amoniaku o %, např. přípravky Kemzyme nebo Biostrong, PHYZYME XP, AROMEX, FRESTA, NATUPHOS, Homogen a další přípravky, které jsou v uvedeném seznamu či do tohoto budou doplněny).

12 ZŘ, drůbež Drysice Je třeba porovnat spotřebu krmiva stávajícího stavu a navrhovaného stavu (teoretický výpočet). Výkrmoví brojleři jsou krmeni třemi typy krmných směsí (BR1, BR2 a BR3) podle věku zvířat. První typ se podává kuřatům od prvního do 21. dne věku, průměrná spotřeba za uvedené období činí 0,8 kg/ks. Druhý typ směsi (BR2) se zkrmuje od 22. do 50. dne věku, průměrná spotřeba za uvedené období činí 3 kg/ks. Třetí, poslední typ (BR3), neobsahuje antikokcidika a podává se 5 7 dní před vyskladněním/porážkou. Průměrná spotřeba činí 1,5 kg/ks. Průměrná spotřeba krmiva je cca 5 kg krmiva za celý výkrm na jedno kuře. Stávající stav chov drůbeže: objekt kategorie zvířat projektované kapacity spotřeba celkem zvířat kg/kus/turnus Ø t/rok 01 (st. 218/1) brojleři ks celkem ks t/rok * pramen: Informační listy MZe ČR, Výzkumné zprávy VÚŽV. ** skutečná spotřeba pro průměrné stavy se pohybuje v nižších hodnotách, hodnoty v tabulce jsou uváděny pro maximální projektovanou kapacitu Navrhovaný stav chov drůbeže s využití dalšího objektu: objekt kategorie zvířat projektované kapacity spotřeba celkem zvířat kg/kus/turnus Ø t/rok 01 (st. 218/1) brojleři ks (st. 228/1) brojleři ks Celkem ks t/rok * pramen: Informační listy MZe ČR, Výzkumné zprávy VÚŽV. ** skutečná spotřeba pro průměrné stavy se pohybuje v nižších hodnotách, hodnoty v tabulce jsou uváděny pro maximální projektovanou kapacitu Vyhodnocení: Vzhledem k navýšení počtu chovaných kusů brojlerů se realizace záměru dotkne spotřeby krmných směsí dojde k nárůstu spotřebovaných krmiv téměř o 60 %. Kvalitativní požadavky na krmné směsi budou nadále kryty dodavateli krmných směsí. Podestýlka: Veškerý chov drůbeže bude realizován na hluboké podestýlce, použitým materiálem bude sláma dodávaná zemědělskou organizací. Vzhledem k navýšení počtu chovaných kusů brojlerů se realizace záměru dotkne spotřeby podestýlky. Bylo provedeno porovnání stávajícího a navrhovaného stavu: Stávající stav chov drůbeže: objekt kategorie zvířat projektované spotřeba slámy* spotřeba celkem kapacity zvířat/dj t/turnus.1000ks t/turnus** t/rok** 01 (st. 218/1) brojleři ks/38 DJ 0,1 2,38 17 celkem ks/38 DJ t/rok * pramen: česká technická norma , informace poskytnuté provozovatelem ** skutečná spotřeba pro průměrné stavy se pohybuje v nižších hodnotách, hodnoty v tabulce jsou uváděny pro maximální projektovanou kapacitu. Navrhovaný stav chov drůbeže s využití dalšího objektu: objekt kategorie zvířat projektované spotřeba slámy* spotřeba celkem kapacity zvířat/dj t/turnus.1000ks t/turnus** t/rok** 01 (st. 218/1) brojleři ks/ 38 DJ 0,1 2,38 17 brojleři ks/ 24 DJ 0,1 1,50 11 celkem ks/ 62 DJ t/rok * pramen: česká technická norma , informace poskytnuté provozovatelem ** skutečná spotřeba pro průměrné stavy se pohybuje v nižších hodnotách, hodnoty v tabulce jsou uváděny pro maximální projektovanou kapacitu.

13 ZŘ, drůbež Drysice Vyhodnocení: Podestýlkový materiál je a bude dodáván jiným právním subjektem na základě smlouvy nebo objednávky. K podestýlání s volným ustájením je možno používat i jiný vhodný materiál než je sláma, jako například piliny, hobliny, rašelina, písek apod.. Spotřeba podestýlkového materiálu byla vypočtena na nejčastěji používanou slámu, zjištěné hodnoty odpovídají průměrné spotřebě steliva. Z porovnání stávající a navrhované varianty je zřejmé, že navrhovaný stav vede k navýšení spotřeby podestýlky o cca 60 %. Ostatní: V provozu se budou používat dezinfekční prostředky do rohoží u vstupů do hal. Jejich zásoba bude uložena v příručním skladu v již provozované chovné hale, provozní množství (malospotřebitelská balení) potřebné pro epizooticky bezpečný chod chovných hal bude uskladněno přímo v obou halách. Ke všem přípravkům bude mít provozovatel k dispozici bezpečnostní listy. Elektrická energie: Realizací záměru se předpokládá mírně zvýšený nárok na odběr elektrické energie související s provozem objektů, což představuje umístění nové technologie (napájecí a krmící linky, vzduchotechnika, osvětlení, apod.). Napojení areálu na elektrickou energii je řešeno trafostanicí ve vlastnictví zemědělského družstva (vlastníka areálu střediska Drysice). Celková spotřeba elektrické energie ve výši cca kwh za rok bude realizací záměru navýšena cca o 30 % tzn. na cca kwh za rok. Elektroinstalace zůstává stávající, v případně potřeby bude provedeno navýšení rezervovaných výkonů. Revize vyhrazených elektrických zařízení musí být prováděny dle příslušných ČSN, údržba a opravy vyhrazených elektrických zařízení budou dle platných technologických postupů pro instalovaná zařízení zajištěny vlastními nebo smluvními externími pracovníky s odpovídající kvalifikací a osvědčením. Jako náhradní zdroj el. energie bude využíván nový záložní zdroj umístěný v objektu stávající rekonstruované haly z roku 2011 v samostatné provozní místnosti. Tepelná energie: Nárok na odběr tepla nevzniká. Zemní plyn: Nárok na odběr zemního plynu vzniká zemní plyn je využíván k vytápění vnitřních prostorů hal. Vytápění hal bude zajišťováno dvěma přímotopnými plynovými jednotkami typu ROBUR o tepelném výkonu 90,2 kw na spalování zemního plynu. Z důvodu využití novějších typů plynových spotřebičů je předpoklad zvýšení spotřeby zemního plynu o cca 20 %. Celková nová roční spotřeba zemního plynu se předpokládá ve výši cca m 3. Období výstavby: V období rekonstrukce se bude příprava i stavební činnost odehrávat mimo komunikace. V rámci realizace záměru bude nutno zabezpečit dopravu pro převoz materiálu z místa výroby na místo určení. Lze předpokládat nárazovou dopravu v době rekonstrukce, a to s ohledem na pracovní operace, které se budou provádět. Dle odhadu vyplývajícího z obdobných staveb bude četnost dopravy ve špičkách cca 3 nákladní vozidla za den, tedy cca 1 nákladní auto za tři hodiny. Tato četnost dopravy bude v rámci celé rekonstrukce omezena pouze na několik hodin v denní době.

14 ZŘ, drůbež Drysice B 2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Charakteristika dopravy: Trasa příjezdové komunikace je shodná se stávajícím provozem střediska živočišné výroby a nedojde ke změně. Zajišťuje přímé napojení areálu společnosti na silniční síť mimo zastavěné území města. Jako hlavní komunikace do areálu je a bude nadále využívána odbočka k areálu vedoucí ze silnice II. třídy č. 428 mimo obec. Stávající doprava: druh dopravy množství průměrná tonáž počet aut počet aut cca (celkem/rok) (celkem/den) dovoz krmiva (nákladní) 600 t/rok 20 t auto souprava 30 1x 12 dní dovoz slámy a odvoz hnoje (traktor) 7 turnusů 4 vlečky na turnus 14 2x 50 dní dovoz kuřat (dodávka) 7 turnusů ks/auto 14 2x 50 dní odvoz brojlerů (nákladní) 7 turnusů ks/auto 14 2x 50 dní osobní doprava pracovníků x za den V rámci nového využití se předpokládá následující doprava: druh dopravy množství průměrná tonáž počet aut počet aut cca (celkem/rok) (celkem/den) dovoz krmiva (nákladní) t/rok 40 t auto souprava 40 1x 9 dní dovoz slámy a odvoz hnoje (traktor) sláma je uskladněna v seníku v areálu 7 turnusů 6 vleček na turnus 20 2x 50 dní v těsné blízkosti chovných hal dovoz kuřat (dodávka) 7 turnusů ks/auto 7 1x 50 dní odvoz brojlerů (nákladní) 7 turnusů ks/auto 20 3x 50 dní osobní doprava pracovníků x za den Vyhodnocení: Záměrem nedojde k podstatným změnám.vzhledem k využití auto souprav dochází i ke snížení dopravy. B.3 Údaje o výstupech B 3.1 Ochrana ovzduší Charakteristika: Investor (provozovatel) již provozuje ve stávajícím areálu živočišné výroby zrekonstruovanou halu pro chov drůbeže s kapacitou ks. Dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se jedná o chov hospodářských zvířat zařazený mezi nevyjmenované zdroje znečišťování ovzduší. Záměrem provozovatele je změna využití dalšího stávajícího objektu živočišné výroby, kdy dojde ke změně kategorie chovaných zvířat. Záměrem dojde k navýšení kapacity zvířat. Po realizaci záměru se předpokládá kapacita chovu v uvedeném rozsahu: objekt (p.č.) označení zvířata kapacity zvířat emise amoniaku (t) 01 (st. 218/1) 01 chov drůbeže brojleři ks (0,0016 DJ/ks) tj. 38,1 DJ ks (0,21kg/ks);tj.4,998 t NH 3 02 (st. 228/1) 02 chov drůbeže brojleři ks (0,0016 DJ/ks) tj. 24,0 DJ ks (0,21kg/ks);tj.3,150 t NH 3 celkem ks, tj. 62 DJ ks, tj. 8,148 t NH 3 Přehled stávajících zdrojů: Ve stávajícím areálu je provozován pouze chov hospodářských zvířat. Dále je zde umístěn stávající nevyjmenovaný stacionární zdroj záložní zdroj el. energie o příkonu do 300 kw. Chov hospodářských zvířat ostatní zařízení: Dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší je provozované zařízení zařazeno mezi nevyjmenované zdroje ks (0,21kg/ks);tj.4,998 t NH 3 nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Po realizaci záměru se bude jednat o vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší pod kódem 8 chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně, podle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší.

15 ZŘ, drůbež Drysice Investor (provozovatel) zařízení požádá o závazné stanovisko ke změně stacionárního zdroje dle 11 zákona písm. c) ke stavbě a změně stavby stacionárního zdroje.. Stanovené limity a podmínky provozu: Pro zařízení k vydání povolení provozu je vyžadován provozní řád. Technické podmínky provozu: Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit technickoorganizační opatření ke snížení těchto emisí např. využitím snižujících technologií, jejichž seznam je uveden ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Investor (provozovatel) zařízení má již zavedené snižující technologie ke snížení emise amoniaku. Používá krmivo od dodavatele krmných směsí, kde je již zařazen biotechnologický přípravek ke snížení emisí amoniaku. Charakteristika znečišťujících látek: Za znečišťující látky ze zemědělských zdrojů se považují amoniak a pachové látky. Amoniak je v ovzduší velmi nestálý a podléhá okamžitým chemickým přeměnám a nemůže tedy škodit jako plyn. Nejčastěji oxiduje na nitráty (NO 3 ) a také reaguje s vodními parami za vzniku hydroxidu amonného. Dále účinně reaguje se sloučeninami síry v ovzduší (především s aerosoly kyseliny sírové) za vzniku síranu amonného. Amoniak je hmotnostně lehčí než vzduch a tak vykazuje koncentrační spád směrem nahoru. Proto se jeho přízemní koncentrace mohou zvyšovat pouze při inverzi nebo nízkém tlaku vzduchu. Zmíněný vzestupný tok vzduchu je příčinou, že je amoniak vnímán více ve vyšších patrech obytné zástavby než v přízemí. Vlastní obsah amoniaku v ovzduší se rychle snižuje jednak v důsledku probíhajících chemických reakcí a jednak s rostoucí vzdáleností od místa jeho emise. Určení míst možného úniku znečišťujících látek do ovzduší: U uvedeného zdroje znečišťování ovzduší lze charakterizovat následující možné úniky znečišťujících látek: větracími otvory objektů; ze skladovacích ploch statkových hnojiv; Snižující technologie emisí amoniaku: Snižující technologie jsou použity z Metodického pokynu MŽP ke stanovení kategorie a uplatnění snižujících technologií u zemědělských zdrojů vydaného v 02/2013. Technologie krmení s biotechnologickými přípravky: Ke snížení produkce amoniaku dochází vlivem zkrmování ověřených biotechnologických přípravků. Tyto látky zvyšují využitelnost proteinů v krmné dávce a tím snižují množství emitujícího amoniaku (v rozmezí 20 až 60 %) z části ustájení. Do krmiva je již v míchárnách krmných směsí aplikován biotechnologický přípravek s deklarovaným snižujícím účinkem na emise amoniaku a pachových látek. Seznam ověřených biotechnologických přípravků pro snížení emisí amoniaku a zápachu aplikovaných do krmiva, napájení, na hlubokou podestýlku, rošty, skládky exkrementů, chlévského hnoje a kejdy je veden Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v.v.i. a je v aktuálním znění k dispozici na webových stránkách Využívány jsou a budou např. Kemzyme, Biostrong, PHYZYME XP, AROMEX, FRESTA, NATUPHOS, Homogen a další přípravky, které jsou v uvedeném seznamu či do tohoto budou doplněny. Provozovatel tuto technologii využívá u stávajícího chovu drůbeže. Ve výpočtech bude uvažováno s přípravky s deklarovaným snižujícím účinkem na emise amoniaku.

16 ZŘ, drůbež Drysice Technologie pro snížení úrovně emisí amoniaku z uskladnění exkrementů: Ke snížení produkce amoniaku dochází vlivem aplikace biotechnologických přípravků do hluboké podestýlky, kdy lze dosáhnout snížení emisí o % (viz Seznam ověřených biotechnologických přípravků pro snížení emisí amoniaku a zápachu aplikovaných do krmiva, napájení, na hlubokou podestýlku, rošty, skládky exkrementů, chlévského hnoje a kejdy vedený Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v.v.i. a je v aktuálním znění k dispozici na webových stránkách dále ponechání exkrementů do vytvoření přírodní krusty, kdy lze dosáhnout snížení emisí o 40 %, nebo aplikaci krytů (zastřešení) exkrementů, kdy lze dosáhnout snížení emisí o % či skladovací vaky se snížením o 95 %. Drůbež bude chována na hluboké podestýlce. Po ukončení výkrmového turnusu bude hnůj čelním nakladačem vyhrnut přímo na kraj chovného prostoru k rolovacím vratům, kde bude nakládán na vlečky smluvního odběratele, který zajistí co nejdříve jeho odvoz k dalšímu využití, případně bude převezen do vymezeného prostoru sousedícího hnojiště. Technologie pro snížení úrovně emisí amoniaku pro aplikaci exkrementů: Ke snížení produkce amoniaku dochází vlivem používání technologií aplikace a zapravování hnoje do půdy. Jedná se o okamžité zapravení pluhem, kdy lze dosáhnout snížení 95 %, zapravení pluhem do 12 hodin od aplikace, kdy lze dosáhnout snížení 70 %, zapravení pluhem do 24 hodin od aplikace, kdy lze dosáhnout snížení 55 %. Dále je možnost předání exkrementů na základě smlouvy jiné oprávněné osobě k využití na zemědělské pozemky, v tomto případě dochází ke snížení emisí amoniaku o 40 %. Provozovatel znečištěnou podestýlku s trusem bude předávat na základě smlouvy jiné oprávněné osobě, čímž lze uvažovat se snížením emisí amoniaku o 40 %. Souhrnné vyhodnocení snižujících technologií: používané technologie: technologie pro snížení úrovně emisí amoniaku ve stájích chovu skotu: procentuální snížení - krmení s biotechnol. přípravky 20 % - 60 %* technologie pro snížení úrovně emisí amoniaku z uskladnění exkrementů: technologie pro snížení úrovně emisí amoniaku při aplikaci exkrementů: - předání exkrementů na základě smlouvy 40 % * dle skutečné hodnoty snížení uvedeného v seznamu VUZT Výpočet emisí: Pro výpočet vlivu stavby na životní prostředí je nutné provést výpočet množství emisí znečišťujících látek vznikajících při předchozím a navrženém stavu hospodářských zvířat. Jako příloha je dokládán vlastní výpočet současných a předpokládaných emisí, viz příloha č. 08,09. Veškeré dále uvedené výpočty jsou uvažovány na maximální projektované kapacity jednotlivých objektů. Skutečné průměrné roční emise budou nižší, dle průměrného stavu chovaných hospodářských zvířat. Výpočet je proveden pomocí emisních faktorů vycházejících z Metodického pokynu MŽP ke stanovení kategorie a uplatnění snižujících technologií u zemědělských zdrojů vydaného v 02/2013, s použitím navržených snižujících technologií.

17 ZŘ, drůbež Drysice Emise stávajícího stavu: chov hosp.zvířat (bez referenční technologie) kategorie emisní faktor emise amoniaku 4,998 t/rok viz příloha č. 08 tj. stáj+sklad = 2,618 t/rok tj. zapravení = 2,380 t/rok chov hosp.zvířat (s referenčními technologiemi: krmení s biotechnologickým přípravkem, předání exkrementů na základě smlouvy ) viz příloha č. 08 Emise nového navrženého stavu - chov drůbeže s využití dalšího objektu: chov hosp.zvířat (bez referenční technologie) 2,618 t/rok tj. stáj+sklad = 1,190t/rok tj. zapravení = 1,428 t/rok kategorie emisní faktor emise amoniaku 8,148 t/rok viz příloha č. 09 tj. stáj+sklad = 4,268 t/rok tj. zapravení = 3,880 t/rok chov hosp.zvířat (s referenčními technologiemi: krmení s biotechnologickým přípravkem, předání exkrementů na základě smlouvy ) viz příloha č. 09 4,268 t/rok tj. stáj+sklad = 1,940 t/rok tj. zapravení = 2,328 t/rok Vyhodnocení emisí: Z uvedených výpočtů vyplývá, že oproti původnímu povolenému stavu dojde záměrem k nepatrnému zvýšení kapacitní i průměrné emise amoniaku (blíže viz. výpočet emisí v příloze). Změny je tak možné považovat za přijatelné, záměrem též dojde k modernizaci chovu v posuzovaných objektech. Spalovací zařízení: Jako náhradní zdroj el. energie bude využíván nový záložní zdroj umístěný v objektu stávající rekonstruované haly z roku 2011 v samostatné místnosti. Výpočet příkonu - odborný odhad: výkon motoru elektrocentrály výrobce KIPOR odpovídá 23,2 kw/40 % = 58 kw. Vytápění areálu chovu drůbeže je řešeno prostřednictvím zemního plynu. Vytápění další rekonstruované haly bude zajišťováno přímotopnými plynovými jednotkami typu ROBUR o jednotlivém tepelném výkonu 90,2 kw na spalování zemního plynu. Rozmístění agregátů po hale bude do kříže, na začátku a na konci haly jeden kus. Teplotní režim v hale bude řízen automaticky. Posun teplého vzduchu v prostoru haly zajistí míchací ventilátory. Návrh zařazení posuzovaných zdrojů: Dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší je zařízení (záložní zdroj el. energie) zařazeno mezi nevyjmenovaný zdroj. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW. Teplovzdušné agregáty k vytápění objektu chovu drůbeže plynovými spotřebiči jsou dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zařazeny mezi nevyjmenované zdroje (každý zdroj samostatně do příkonu 300 kw dle výkladu MŽP tyto nelze sčítat). Stanovené emisní limity nebo technická podmínka provozu: Provoz plynových spotřebičů a záložního zdroje elektrické energie do příkonu 300 kw bude provozován podle návodu k obsluze od výrobce. Charakteristika znečišťujících látek: Za znečišťující látky ze spalování paliv v pístových spalovacích motorech a v plynových spotřebičích se považují tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ), oxid uhelnatý (CO). U plynových spotřebičů oxidy dusíku (NO x ), oxid uhelnatý (CO).

18 ZŘ, drůbež Drysice Určení míst možného úniku znečišťujících látek do ovzduší: odtahovým komínem (záložní zdroj el. energie); emise z plynových spotřebičů do příkonu 300 kw unikají do prostoru chovných hal a společně s emisemi vznikajícími z provozu technologie chovu drůbeže a pomocí instalovaného vzduchotechnického systému unikají do ovzduší. poruchy na spalovacím zařízení či špatné seřízení spalovacího procesu; Vyhodnocení emisí spalovacích zařízení: Emise u provozovaných spalovacích zařízení do příkonu 300 kw jsou zanedbatelné a nejsou vyhodnocovány. U provozovaných spalovacích zařízení budou prováděny revize a kontroly zařízení a rozvodů dle návodu k obsluze od výrobce nebo dodavatele technologie. Emise z období výstavby: Období výstavby představuje pouze dočasnou zátěž pro uvedenou lokalitu. Zde se předpokládá zdroj emisí z provozu stavebních mechanismů a nákladní dopravy, především prašnost (tuhé znečišťující látky) a emise ze spalování (spalovací motory), tj. oxidy dusíku, oxidy uhlíku a organické látky (uhlovodíky). Toto zatížení bude však krátkodobé, s minimálním dopadem na celkovou imisní situaci, celkově je možno říci, že vliv záměru v období výstavby na ovzduší je zanedbatelný. Emise z dopravy při provozu technologie se předpokládají víceméně stabilní, neočekává se změna oproti stávajícímu stavu. Doprava: K liniovým zdrojům znečišťování ovzduší patří všechny dopravní prostředky, které se budou pohybovat po příjezdové cestě k areálu nebo v rámci vnitroareálových komunikací. Doprava související s dovozem krmiv, přepravou zvířat, odvozem hnojiv a další (úhyny, zaměstnanci, údržba, apod.) bude zajišťována nákladními a osobními vozidly. Silniční doprava produkuje emise znečišťujících látek - tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO 2 ), oxid dusičitý (NO 2 ), oxid uhelnatý (CO), benzen, benzo(a)pyren a jiné anorganické a organické látky. Provoz záměru nebude zdrojem narušování faktoru pohody obyvatelstva. Technologie i doprava budou provozovány v lokalitě stávajícího areálu mimo obytnou zónu. Pro realizaci záměru nebude využita stavební firma s těžkou nákladní dopravou. Dovoz stavebního materiálu pro rekonstrukci objektu bude řešena svépomocí investora. Vyhodnocení: Četnost dopravy spojená s provozem záměru je uvedena v předchozí kapitole B.2.4: Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. Oproti stávajícímu stavu dochází k nepatrné změně dopravy vlastními dopravními prostředky, proto není dále významněji hodnocena. B 3.3 Ochrana vod Objekt bude napojen na stávající přípojku vody z veřejného vodovodu (smluvně dodávka pitné vody). Splaškové odpadní vody: Rekonstrukcí objektu nedojde k vybudování sociálních zařízení. Sociální zázemí s denní místností pro zaměstnance bude využíváno ve stávajícím zrekonstruovaném objektu investora z roku Realizací záměru nedojde k navýšení splaškových vod. Dešťové vody: Dešťové vody z neznečištěných ploch (střešní plochy, příp. část zpevněných) budou svedeny do stávají kanalizace, dále pak do trativodu či budou vsakovány na povrch.

19 ZŘ, drůbež Drysice Závadné látky: Oplachové vody Oplachové vody budou svedeny do stávající jímky o kapacitě cca 60 m 3. Kapacita jímky je dostačující pro vznikající oplachové vody při technologické přestávce chovu kuřat (cca 6x 7x/rok o celkovém množství 7 m 3 /turnus, tzn.: cca 50 m 3 /rok). Statková hnojiva Ze stelivového ustájení výkrmových brojlerů vzniká drůbeží hnůj, který pojme veškeré tekuté složky vznikající v době výkrmu. Po ukončení výkrmového turnusu bude hnůj čelním nakladačem vyhrnut na kraj chovného prostoru k rolovacím vratům, kde bude nakládán na vlečky smluvního odběratele, který zajistí co nejdříve jeho odvoz k dalšímu využití, případně bude převezen do vymezeného prostoru sousedícího hnojiště. Výpočet produkce statkových hnojiv: Průměrná roční produkce statkových hnojiv je čerpána z vyhlášky MZe č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Vzhledem ke změnám v areálu je zřejmé, že se produkce hnoje po realizaci záměru navýší o cca 60 %. Stávající stav chov drůbeže: objekt kategorie zvířat projektované kapacity produkce statkových hnojiv* celkem zvířat/dj stelivo kg/den hnůj t/dj/rok** t/rok** 01 (st. 218/1) brojleři ks/38 DJ 2,1 5,9 224 celkem ks/38 DJ t/rok * pramen: Vyhláška Mze č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, informace poskytnuté provozovatelem ** skutečná produkce statkových hnojiv pro průměrné stavy se pohybuje v nižších hodnotách, hodnoty v tabulce jsou uváděny pro maximální projektovanou kapacitu. Navrhovaný stav chov drůbeže s využití dalšího objektu: objekt kategorie zvířat projektované kapacity produkce statkových hnojiv* celkem zvířat/dj stelivo kg/den hnůj t/dj/rok** t/rok** 01 (st. 218/1) brojleři ks/ 38 DJ 2,1 5,9 224 brojleři ks/ 24 DJ 2,1 5,9 142 celkem ks/ 62 DJ t/rok * pramen: Vyhláška Mze č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, informace poskytnuté provozovatelem ** skutečná produkce statkových hnojiv pro průměrné stavy se pohybuje v nižších hodnotách, hodnoty v tabulce jsou uváděny pro maximální projektovanou kapacitu. Vzhledem k tomu, že organické hnojivo (znečištěná podestýlka s trusem, oplachové vody z čištění haly) bude vyváženo na pozemky odběratelem, přebírá veškerou odpovědnost za jeho aplikaci na zemědělské pozemky. Odběratel statkového/organického hnojiva přebírá veškeré povinnosti týkající se skladování, aplikace a zapravení do půdy, vyplývající ze zákona o hnojivech a jeho souvisejících předpisů vše v platném znění. Motorová nafta Provozní zásoba nafty bude uložena v zásobní nádrže elektrocentrály o objemu 96 litrů nebo v kanystru v množství cca 20 litrů. Elektrocentrála je umístěna ve vodohospodářsky zabezpečeném prostoru (záchytné vaně či nepropustné podlaze s vyvýšeným prahem) stávajícího objektu rekonstruovaném z roku Ostatní suroviny závadné vodám: Případné další menší nádrže či nádoby (oleje, desinfekční přípravky, přípravky v údržbářské dílně, apod.), budou umístěny v zabezpečených prostorech a záchytných vanách proti úniku závadných látek do povrchových či podzemních vod ve stávajícím objektu rekonstruovaném z roku 2011.

20 ZŘ, drůbež Drysice B 3.4 Odpady Veškeré nakládání s odpady bude realizováno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a navazujícími prováděcími předpisy. Odpady budou na základě smlouvy předávány k dalšímu nakládání pouze osobám s oprávněním k této činnosti. Odpady z výstavby: Vzhledem k tomu, že stavební práce budou prováděny pouze při budování zpevněné plochy, nepředpokládá se vznik většího množství odpadů. Při realizaci mohou vzniknout následující odpady: katalogové číslo název odpadu kategorie odpadu papírové a lepenkové obaly O plastové obaly O směsné obaly O beton O dřevo O plasty O cihly O směsný stavební odpad O směsný komunální odpad O kabely neuvedené pod č O kovy zbytky trubek O izolační materiály neuvedené pod č , O Odpady, které budou vznikat v průběhu realizace záměru, budou přechodně shromažďovány v odpovídajících shromažďovacích prostředcích nebo na určených místech (zabezpečených plochách), odděleně podle kategorií a druhů. Shromažďovací prostředky resp. místa shromažďování odpadů budou řádně označena názvy, katalogovými čísly odpadu a kategorií dle Katalogu odpadů. Shromažďovací prostředky na nebezpečné odpady budou opatřeny identifikačními listy nebezpečného odpadu dle 13, odst. 3, zákona č. 185/2001 Sb. s obsahem dle vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a označeny grafickým symbolem příslušné nebezpečné vlastnosti dle zvláštních předpisů. Shromážděné odpady budou průběžně, po dosažení technicky a ekonomicky optimálního množství, odváženy mimo areál k dalšímu využití resp. ke zneškodnění. Za odpady v průběhu stavebních prací bude odpovídat dodavatel stavebních prací. Před zahájením a po ukončení přepravy nebezpečných odpadů vyplní přepravce evidenční list pro přepravu nebezpečných odpadů. Vlastní manipulace s odpady vznikajícími při realizaci záměru bude technicky zajištěna tak, aby byly minimalizovány případné negativní dopady na životní prostředí (zamezení prášení, technické zabezpečení vozidel přepravujících odpady atd.). Průběžně bude vedena zákonná evidence. Množství odpadů uvedené v tabulce je stanoveno odborným odhadem. Rozhodujícím dokladem budou údaje ze zákonné evidence a vážní lístky ze zařízení pro využívání resp. zneškodňování odpadů, které budou předloženy v rámci kolaudačního řízení před uvedením stavby do trvalého provozu. Dodavatel musí zajistit kontrolu práce a údržby stavebních mechanismů s tím, že pokud dojde k úniku ropných látek do zeminy, je nutné kontaminovanou zeminu ihned vytěžit a uložit. Investor zajistí, aby generální dodavatel při uzavírání smluv na jednotlivé dodávky stavebních a technologických prací ve smlouvách zakotvil povinnost subdodavatelů likvidovat odpady vznikající při jeho činnosti tak, jak určuje výše uvedený zákon. Z uvedeného je zřejmé, že produkce odpadů při provozu odpovídá běžné činnosti a nepředstavuje zvýšené nároky na likvidaci, přičemž nutno zdůraznit, že se jedná převážně o odpady recyklovatelné.

21 ZŘ, drůbež Drysice Stavební suť bude odvážena na nejbližší řízenou skládku. Ekologicky čisté a tříděné sutě budou v maximální míře recyklovány a použity pro potřeby stavby. Stavební sutě s nebezpečným odpadem budou odváženy zhotovitelem na určenou řízenou skládku. Odpady z provozu: Z vlastního provozu skladu se nepředpokládá žádný významný nárůst odpadů. Lze však identifikovat možný vznik následujících odpadů: katalogové číslo název odpadu kategorie odpadu papírové a lepenkové obaly O plastové obaly O plasty O směsný komunální odpad O papír a lepenka O absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N hliník O zinek O železo a ocel O zářivky N Odpady budou tříděny a shromažďovány v určených prostorech, které budou zabezpečeny proti znečištění okolní půdy a vod. Odpady budou ukládány v odpovídajících sběrných nádobách a obalech s označením odpadu. O produkci odpadu bude vedena požadovaná evidence. Běžný komunální odpad bude shromažďován v kontejneru a odstraňován v rámci centrálního svozu komunálního odpadu. Rovněž tak odděleně shromažďované kovy, plasty a papír. Z uvedeného je zřejmé, že produkce odpadů při provozu odpovídá běžné činnosti a nepředstavuje zvýšené nároky na likvidaci, přičemž nutno zdůraznit, že se jedná převážně o odpady recyklovatelné, tudíž je jejich produkce zanedbatelná. B 3.5 Ostatní Hluk: Základní předpisy: Hygienické požadavky na úroveň akustické situace ve venkovním prostředí limity nejvýše přípustných hodnot hluku jsou stanoveny na základě zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Prováděcím právním předpisem k tomuto zákonu je Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. (původně č. 148/2006 Sb.), o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Citované Nařízení vlády (NV) stanoví hygienické limity hluku a vibrací pro pracoviště, pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb. Zároveň stanovuje způsob měření a hodnocení těchto hodnot. Podle základního ustanovení tohoto nařízení musí být expozice zaměstnanců a obyvatelstva hluku a vibracím omezena tak, aby byly splněny nejvyšší přípustné hodnoty hluku. Toto nařízení se nevztahuje na hluk z užívání bytu, hluk a vibrace prováděné nácvikem hasebních, záchranných a likvidačních prací, jakož i bezpečnostních a vojenských akcí a akustické výstražné signály související s bezpečnostními opatřeními a záchrannou lidského života, zdraví a majetku. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a hlukové zátěže na pracovištích jsou stanoveny pro hluk ustálený a proměnný, impulsní hluk, vysokofrekvenční hluk, ultrazvuk, infrazvuk a nízkofrekvenční hluk. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T. V denní době se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku L Aeq,T = 50 db a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu.

22 ZŘ, drůbež Drysice Venkovním prostorem se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m od stavby pro bydlení a prostor, který je užíván k rekreaci, sportu, zájmové a jiné činnosti. Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru, v chráněných vnitřních a venkovních prostorech staveb jsou uvedeny v nařízení vlády a to jako nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb. Hodnoty se vyjadřují jako ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L Aeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (L Aeq,8h ) a v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu(l Aeq,1h ). Pro hluky z jiných než dopravních zdrojů zůstává denní maximální ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru v úrovni 50 db (A) pro denní dobu a 40 db(a) pro noční dobu. Hluková zátěž z období výstavby: Průběh stavebních úprav objektu bude představovat časově omezené a občasné zvýšení hladiny hluku v okolí staveniště v důsledku použití stavební mechanizace a dopravních prostředků. Hladina hluku se bude měnit v závislosti na nasazení stavebních mechanismů, jejich souběžném provozu, době a místě jejich působení. Vzhledem k charakteru stavebních prací není pravděpodobné, že budou překročeny povolené hodnoty u nejbližších obytných objektů. Z provozního hlediska lze konstatovat, že nárůst automobilů a stavební mechanizace nepřekročí L aeq = 50 db (A). Pro pracovníky staveniště, kteří budou provádět jednoduché fyzické práce bez nároku na duševní soustředění, sledování a kontrolu sluchem a dorozumívání se řečí (běžné manuální práce na pracovišti) je stanovena max. přípustná ekvivalentní hladina hluku za 8 hodinovou směnu L aeq = 85 db (A). Etapa výstavby bude zdrojem hluku, který může ovlivnit akustické parametry v území. Hluk šířící se ze staveniště je závislý na množství, umístění, druhu a stavu používaných stavebních strojů, počtu pracovníků v jedné pracovní směně, druhu prací, organizaci práce i snaze vedení stavby hluk co nejvíce omezit. Všechny tyto parametry nezůstávají konstantní, ale mohou se i zásadním způsobem měnit v závislosti na okamžitém stádiu výstavby. Pro realizaci stavebních prací budou jako stavební stroje používány běžně používané stavební stroje jedná se o běžnou stavební činnost prováděnou známými technologiemi, které významně neovlivní životní prostředí v blízkém okolí a předpokládá se, že zvuková kulisa pracujících dopravních a stavebních strojů nepřekročí přijatelnou hlukovou hranici. Nepředpokládá se užívání všech uvedených mechanismů současně a umístění zdrojů hluku se bude neustále měnit dle okamžité potřeby. Negativní vliv hluku bude pouze dočasný - hluk ze staveniště však bude vznikat pouze během výstavby, která je časově omezena a bude realizována především ve dne. Hluková zátěž při provozu: Zdroje hluku předkládaného záměru budou představovat provozní součásti modernizovaných hal (například větrání apod.) a technologie jejich provozu (manipulace s krmením, podestýlkou apod.) a odpovídající vnitroareálová doprava. Měření hluku pracovního prostředí proběhlo v již zavedené hale určené pro výkrm brojlerů v dubnu 2013 (hala 01). Byla zvolena čtyři stanoviště (2 x 1.NP u ventilátorů a uprostřed haly, 2 x 2. NP u ventilátorů a uprostřed haly). Zhodnocením výsledku měření v provozních prostorech vztahováno k limitům stanoveným Nařízením vlády č. 272/20011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací při práci pro hluk proměnný, vyjádřeným ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq, 8h rovným 75,6 db (energetický průměr z hodnot naměřených na čtyřech zvolených stanovištích). Podrobný kvalitativní a kvantitativní výčet zdrojů hlučnosti a jejich konkrétní hlukové emise jsou uvedeny v protokolu z měření z roku 2013 (příloha č. 03). Charakter zvolených stanovišť lze aplikovat i na chystaný záměr hala pro výkrm brojlerů. Podrobnější očekávaný vliv provozu záměru je tedy možné odhadnout ze zmíněného měření, kdy je možno posoudit především vliv očekávaného přírůstku hlučnosti z chodu souvisejících technologií (ventilátory, hlasové projevy drůbeže). Při použití srovnatelného počtu a typu ventilátoru se stávajícím stavem a při obdobném počtu výkrmové drůbeže lze očekávat, že i hladina hluku (ekvivalentní hladina akustického tlaku) se bude pohybovat v obdobné výši. Realizace záměru nepředstavuje významnou změnu imisních příspěvků hlučnosti ve srovnání se stávajícím stavem (tj. provoz jedné haly) a nepředstavuje proto významnou novou hlukovou zátěž v okolí střediska.

23 ZŘ, drůbež Drysice Vibrace: Při vlastním provozu se žádné vibrace nepředpokládají. Záření: Nepočítá se s výskytem jakéhokoliv zdroje radioaktivního nebo elektromagnetického záření. V průběhu vlastní výstavby je možno očekávat příležitostné používání svářecích agregátů. Ultrafialové záření se může vyskytovat pouze krátkodobě po dobu montáží konstrukcí či technologií při svařování obloukem či plamenem. Při práci budou využívány běžné osobní ochranné pomůcky. V souvislosti s účelem využití přemístitelné motorové nádrže nebudou instalována žádná zařízení, která by mohla být zdrojem radioaktivního či ionizujícího záření ve smyslu vyhlášky o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. Ani při výstavbě nebudou použity materiály, u nichž by se účinky radioaktivního záření daly očekávat. Výstavba areálu: Ve fázi výstavby budou prováděny běžné stavební práce, stavební odpady budou likvidovány dle platných předpisů. Drobné úkapy z provozu stavebních mechanizmů a nákladních automobilů budou likvidovány sorpčními materiály, stejně jak je to při provozu jakékoliv běžné dopravy. Toto lze minimalizovat běžnými technickými a organizačními opatřeními, dodržováním obecně závazných předpisů, manipulačních řádů, náležitou organizací prací a zodpovědným stavebním dozorem při stavebních pracích. Provoz areálu: Vzhledem k charakteru záměru a havarijním opatřením se nepředpokládá vznik havárií s vážnějšími dopady na životní prostředí. Ve fázi provozu mohou havárie souviset s těmito situacemi: úniky závadných látek; požár. Úniky závadných látek: Havárie ( 40 zákona o vodách) je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v předchozím odstavci, pokud takovému vniknutí předcházejí. V souladu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami je zpracován a bude aktualizován havarijní plán. Látky a technologie navrhované k použití při výstavbě a provozu díla nepředstavují žádná zvýšení rizika havárií nad běžnou úroveň vyskytující se při obdobných činnostech (stavební práce, doprava, údržba objektů, apod.). Riziko rozsáhlejšího poškození složek životního prostředí či ohrožení zdraví obyvatelstva nastává prakticky pouze v případě mimořádné události, zejména požáru většího rozsahu. V případě uvedených havarijních situací menšího rozsahu je míra rizika přijatelná, neboť existuje možnost účinného sanačního zásahu. Riziko průniku kontaminantů z dopravních prostředků až k hladině podzemní vody je možno označit jako minimální. Při havarijním úniku bude možno provést účinný sanační zásah i relativně jednoduchými prostředky. K úniku by zřejmě došlo na zpevněné ploše, ze které lze kontaminant odstranit odsátím fibroilovým pásem a vapexem, eventuelně dočistit plochu detergentem. Nebezpečné odpady (absorpční prostředky znečištěné) budou likvidovány odbornou firmou. Možná rizika havárií jsou v počtu pravděpodobnosti obvyklá v objektech obdobného charakteru, nevyžadují proto speciální preventivní opatření, kromě obvyklých (zpracování provozních a manipulačních řádů, havarijního plánu, požární prevence). Celý areál je zajištěn proti neoprávněnému vstupu vybudovaným oplocením.

24 ZŘ, drůbež Drysice Požár: Riziko požáru je s ohledem na typ provozu statisticky nejvýznamnějším z uvedených rizik. Připravovaný záměr bude posouzen i z hlediska požární bezpečnosti, řešen bude v souladu s Požárně bezpečnostním řešením (bude součástí projektové dokumentace). Vlastní areál bude označen výstražnými tabulkami. Případné práce s otevřeným ohněm (svařování, broušení, vrtání, apod.) je možno provádět pouze po písemném souhlasu provozovatele. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že při dodržení obecně závazných přepisů, manipulačních a provozních řádů a zodpovědným přístupem k manipulaci s materiály by neměl být provoz zdrojem havárií. Ostatní: Vzhledem k zastoupení látek a směsí, s nimiž provozovatel bude při běžné provozní činnosti nakládat, vyplývá tomuto povinnost vypracovat Protokol o nezařazení, vč. seznamu nebezpečných látek, jestliže množství těchto látek je menší nebo rovno 2 % množství nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1, či vypracovat zařazení do skupiny A či B, pokud jsou hodnoty vyšší (v souladu s 3 a 4 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, v aktuálním znění). Tento protokol bude následně uložený na provozovně pro účely předložení kontrolním orgánům. Podle 44a odst. 10 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je nutno pro pracoviště, kde se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci zpracovat pravidla pro toto nakládání. Cílem pravidel je poskytnout pracovníkům stručnou informaci o nebezpečnosti a možných účincích těchto látek, zásadách bezpečné práce, vhodných postupech pro první pomoc a způsobech likvidace menších havárií (rozlití, rozsypání). Obecně jsou tyto údaje uváděny v bezpečnostních listech, avšak pravidla mají tyto obecné údaje přizpůsobit daným podmínkám na pracovišti a způsobu manipulace s látkami (je nutno rozlišovat např. práci v průmyslovém měřítku, provádění postřiků a laboratorní práce). Záměrem tato povinnost vzniká. Provozovatel zpracuje pravidla k nakládání s chemickými látkami. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě, definuje povinnosti k předcházení ekologické újmě, případně její nápravě. Ekologickou újmou je dle zákona jen taková újma, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje, tj. chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště, povrchové nebo podzemní vody a půdu. Zákon stanoví podmínky, za nichž vzniká povinným osobám (podnikatelé a další osoby vykonávající rizikovou provozní činnost příloha č. 1 zákona) povinnost provádět preventivní (v případě bezprostřední hrozby ekologické újmy) nebo nápravná (v případě vzniku ekologické újmy) opatření. Záměrem tato povinnost provozovateli vzniká minimálně zacházení se závadnými látkami. Provozovatel zpracuje hodnocení rizik ekologické újmy. Doplňující údaje: Záměrem nedochází k významným terénním úpravám a zásahům do krajiny, jedná se o stávající zemědělský areál. C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C.1 Výčet nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území C 1.1 Charakteristika oblasti, obce Obec Drysice se nachází na jihovýchodním úpatí Drahanské vrchoviny, 8 km severovýchodně od Vyškova. Protíná ji silnice I. tř. od Brna směr Olomouc. Uvedený záměr bude lokalizován ve stávajícím areálu střediska živočišné výroby nacházející se na okraji obce Drysice, po levé straně silnice II. třídy č. 428 vedoucí směrem na Ivanovice na Hané, cca 200 m od nejbližší obytné zástavby.

25 ZŘ, drůbež Drysice První písemná zmínka o Drysicích je v listině krále Přemysla I. z roku 1201, kdy celé Vyškovsko náleželo knížatům moravským, případně českým králům. Toho roku daroval král ves Drysice (psáno Drissich) biskupskému chrámu sv. Václava v Olomouci. Olomoucký biskup Robert daroval roku 1232 ves kostelu sv. Pantaleona v Pustiměři. Tehdy ještě nebyly Drysice zasaženy německou kolonizací. Část Drysic náležela jako panství biskupské držitelům hradu Mejlic. Tak roku 1389 Majnuš z Mejlic držel v Drysicích lénem dvůr s půldruhým lánem polí. Roku 1405 byl lán prodán pustiměřskému klášteru. Poplužní dvůr v Drysicích prodal olomoucký biskup Bohuše ze Zvole drysickému fojtovi Niklasowi s dalšími právy. V té době byla v Drysicích krčma, chalupy, cihelna, zahrady a vinice. Záměr je v souladu s územním plánem obce viz. stanovisko SÚ, příloha č. 01. Investor ve stávajícím areálu živočišné výroby již provozuje zrekonstruovanou halu pro chov drůbeže s kapacitou kusů. Tento záměr byl posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí jako podlimitní záměr k bodu 1.5, sloupec B Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti) nepodléhající zjišťovacímu řízení pod č.j. JMK /2011 Sp.Zn. S-JMK 33521/2011 OŽP/Svo ze dne C 1.2 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) vymezuje síť přírodě blízkých ploch, které zaručují ekologickou stabilitu území a jeho biologickou rozmanitost, má určité prostorové nároky pro uchování genetické informace. Součástí územních systémů ekologické stability jsou rovněž interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolí méně stabilní až nestabilní krajiny. Z hlediska územních plánů představuje ÚSES jeden z limitů využití území, který je třeba při řešení ÚP respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Cílem ÚSES je izolovat od sebe jednotlivé labilní části krajiny soustavou stabilnějších ekosystémů, uchovat genofond krajiny a podpořit možnost polyfunkčního využití krajiny, vytvořit existenční podmínky rostlinám a živočichům, kteří mohou působit stabilizačně v kulturní krajině. ÚSES v řešeném území je zastoupen na lokální a regionální úrovni. Funkční nebo částečně funkční prvky jsou vymezeny na místech, kde není nebo nejsou podmínky pro zemědělskou velkovýrobu a kde se alespoň zčásti nachází krajinný porost s původní skladbou dřevin. Ve stávajícím areálu zemědělského střediska ani v jeho bezprostředním okolí se nenachází žádné stavební prvky ÚSES. Ochranná pásma přírodních prvků (ÚSES, vodní zdroje) a prvků technické infrastruktury nebudou dotčena. C 1.3 Významné krajinné prvky Nedílnou součást obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, představují významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability ( 3, písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (tzv. VKP ze zákona) a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle 6 zákona (tzv. registrované VKP). Záměr bude realizován v již existující stavbě, která je součástí stávajícího zemědělského areálu, proto se nepředpokládá narušení okolního prostředí. Významné krajinné prvky (VKP) a významné chráněné stromy se v řešeném území nenacházejí. C 1.4 Zvláště chráněná území Dotčená lokalita se nenachází na území žádné z kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zákona o ochraně přírody a krajiny). V řešeném území není navrhována žádná ptačí oblast ani žádná evropsky významná lokalita z pohledu systému Natura Vyjádření KrÚ Jihomoravského kraje příloha č. 02.

26 ZŘ, drůbež Drysice C 1.5 NATURA 2000 Natura 2000 je dle 3, odst. 1, písm. p) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy přírodních stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které užívají smluvní ochranu ( 39 zákona) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území ( 14 zákona). Mapové zakreslení oblastí je uvedeno v příloze č. 06. Dle stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, orgánu ochrany přírody, příslušného podle 77 a odst. 4 písm. n) zákon č. 114/1994 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nemůže mít uvedený záměr samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Nejbližší Evropsky významná lokalita je pod kódem 3091, CZ Letiště Marchanice ve vzdálenosti cca 4,0 km jihozápadně od zamýšleného záměru a nejbližší ptačí oblast je pod kódem 2309, CZ Hostýnské vrchy vzdálená 40 km východním směrem od místa záměru. C 1.6 Přírodní parky Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v 12 odst.1 definuje pojem krajinného rázu. Na základě 12 odst. 3 zákona může orgán ochrany přírody k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Do řešeného území ani jeho bezprostřední blízkosti nezasahuje žádný přírodní park ve smyslu zákona. C 1.7 Území historického kulturního nebo archeologického významu Z dostupných informací není známo, že by se na území areálu společnosti či v jeho bezprostředním okolí vyskytovaly archeologické objekty. Při zemních pracích je nutno respektovat zákon č. 20/1987 Sb., a umožnit případný záchranný archeologický výzkum. Posuzovanou lokalitu nelze zařadit mezi území historického, kulturního nebo archeologického významu. Taktéž z hlediska počtu nejbližších obytných a rekreačních domků, nelze posuzovanou oblast zařadit mezi území hustě zalidněné. C 1. 8 Staré ekologické zátěže V prostoru záměru se nenacházejí žádné staré ekologické zátěže, dle průzkumného seznamu uvedeného na internetových stránkách MŽP Územně analytické podklady. ( C 1.9 Oblasti surovinových zdrojů Záměr je dostatečně vzdálený od lokalit se surovinovými zdroji, v místě záměru se žádná ložiska nevyskytují. Okolí záměru nepředstavuje lokalitu, kde by byly evidovány sesuvy nebo poddolovaná území. Mapové zakreslení oblasti v příloze č. 05,06. C.2 Charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny C 2.1 Ovzduší, klima Zeměpisnou polohou, reliéfem krajiny a klimatickými faktory jsou určeny makroklimatické podmínky na řešeném území. Podle rajonizace klimatických oblastí (E. Quitt Klimatické oblasti Československa 1973) je území v okolí připravovaného záměru zařazeno do teplé klimatické oblasti

27 ZŘ, drůbež Drysice T 2. Jde o oblast s dlouhým létem, velmi teplým a velmi suchým. Přechodné období krátké s teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatická charakteristika oblasti T 2: Počet letních dní Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu -2 až -3 Průměrná teplota v červenci 18 až 19 Průměrná teplota v dubnu 8 až 9 Průměrná teplota v říjnu 7 až 9 Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Kvalita ovzduší Ovzduší je velmi podstatnou složkou životního prostředí a míru jeho znečištění je nutno zodpovědně sledovat a ovlivňovat. Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší se při vyhodnocení stavu znečištění v dané lokalitě vychází z map úrovně znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km ve vybraném souřadném systému. Mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého pětiletého průměru koncentrací pro jednotlivé znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit. Jedná se o zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) se provádí na základě modelu vycházejícího z měření na stanicích. Hodnota modelu v místě měření je rovna naměřené hodnotě v dané lokalitě. Platí, že pokud je na daném území hodnota 36. nejvyšší průměrné 24-hodinové koncentrace vyšší než 50 µg/m 3, tak toto území spadá do OZKO. Jako nejmenší územní jednotka, pro kterou byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů.

28 ZŘ, drůbež Drysice Vlastní záměr se nachází v relativně dobře odvětraném území s nízkou mírou znečištění z místních zdrojů. V okolí záměru představují zdroje znečištění ovzduší především lokální topeniště, drobné průmyslové a řemeslné výroby a zemědělství. Charakter počasí v zimním období může v celkovém kontextu ovlivnit i míru znečištění ovzduší v regionu. Areál realizace záměru se nachází v oblasti území stavebního úřadu Vyškov. Tato oblast není na základě dat z pětiletých průměrných koncentrací vymezena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. souřadný systém WGS 84 Pětileté průměry Imisní limity: Imisní limity jsou stanoveny zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a prováděcí vyhláškou. Větrná růžice na nejbližší imisní stanici v Prostějově