PŘÍLOHA D.4 STUDIE VLIVU VARIANT NA LIDSKÉ ZDRAVÍ

Transkript

1 PŘÍLOHA D.4 STUDIE VLIVU VARIANT NA LIDSKÉ ZDRAVÍ ÚZEMNÍ STUDIE NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA

2

3 1. ÚVOD Jedním ze základních cílů předkládané územní studie je porovnání variant dálniční a silniční sítě z hlediska vlivů na lidské zdraví a následně nalezení takových variant, které zajistí minimalizaci negativních dopadů automobilového provozu na zdraví obyvatel, žijících v řešeném území. Cílem této části studie je tedy identifikace očekávaných vlivů automobilové dopravy na lidské zdraví a jejich významnosti, zhodnocení úrovně zátěže obyvatel negativními faktory spojenými s provozem silničních komunikací a porovnání zdravotních rizik, vyvolaných touto zátěží. Na základě těchto vyhodnocení jsou pak vysloveny závěry ve smyslu realizovatelnosti a vhodnosti posuzovaných variant uspořádání dálniční a silniční sítě v řešeném území. Při posuzování možných vlivů na zdraví dotčené populace je nutno brát v úvahu obecně všechny faktory, které mohou mít dopad na lidské zdraví tzv. determinanty zdraví. Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se veřejným zdravím rozumí zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin, určovaný souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Nejde tedy jen o nepřítomnost onemocnění, ale o celkovou životní situaci populace a jejích částí. Základní skupiny determinant zdraví jsou: životní styl (způsob života) např. životní úroveň, sociální faktory, nezaměstnanost, způsob práce, stres, úroveň vzdělání, způsob stravování, pohybová aktivita, abusus drog či alkoholu, kouření, postoj k vlastnímu zdraví a péče o něj, osobní hygiena, sexuální chování, spotřební chování; životní a pracovní prostředí (ovzduší, voda, půda, hluk, elektromagnetické záření, klimatické podmínky, potravinový řetězec, výrobní technologie, pracovní prostředí, předměty běžného užívání, bydlení, služby, doprava, urbanistika). Mezi podmínky životního a pracovního prostředí lze řadit i některé rizikové faktory úrazovosti (dopravní nehody, pracovní úrazy); péče o zdraví a zdravotnictví (rozvoj medicíny a lékařské techniky, zdravotní politika, dostupnost zdravotní péče, zdravotnický systém, úroveň zdravotnictví, organizace financování a řízení zdravotnictví); biologický (genetický) základ (vrozené vady, dispozice ke vzniku nemoci, úroveň intelektových schopností, rozdíly ve zdraví mužů a žen ). Kvantifikace vlivu uvedených skupin determinant na výsledný zdravotní stav či populace se podle jednotlivých pramenů liší, nicméně obecně je uvažováno následující přibližné rozdělení: faktory životního a pracovního prostředí ovlivňují zdraví cca z 15 %; genetické faktory cca z 15 %; skupina faktorů životního stylu cca z 50 %; efektivita, kvalita a dostupnost zdravotní péče ovlivňuje zdraví cca 20 %. Vlivy silniční dopravy na výše uvedené faktory lze rozdělit na přímé a sekundární. Mezi sekundární vlivy lze řadit vliv na samotnou dopravní obsluhu území (včetně jejích dílčích aspektů, kam patří např. i dostupnost rychlé zdravotní pomoci), vliv na rozvoj území, na ekonomickou úroveň obyvatel (a tím na jejich životní styl) atd. Tyto zprostředkované vlivy jsou v odpovídající míře vyhodnoceny v části věnované dopravně-urbanistické problematice. Přímé vlivy silniční dopravy na determinanty zdraví pak zahrnují zejména: ovlivnění složek životního prostřední, z nichž rozhodující je vliv na kvalitu ovzduší a úroveň hlukové zátěže (silniční stavby nejsou významným zdrojem elektromagnetického záření, v souvislosti s jejich realizací se nepředpokládá ani významná kontaminace zdrojů pitné vody nebo potravin); ovlivnění dopravní nehodovosti jakožto zásadní faktor ochrany zdraví (i života) obyvatel. Porovnání vlivů variant uspořádání dálniční a silniční sítě na lidské zdraví je provedeno pomocí standardních kvalitativních a kvantitativních metod, přičemž vzhledem k podrobnosti a rozsahu podkladů, které byly pro tento účel ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 1

4 vypracovány, je kladen větší důraz na kvantitativní aspekt hodnocení. Podkladové materiály mimo jiné zahrnují dopravní model (výpočet intenzit dopravy) pro hlavní komunikační síť v řešeném území a zejména detailní rozptylovou a hlukovou studii, umožňující stanovení úrovně expozice obyvatel příslušnými rizikovými faktory. Jejich existence umožnila využít pro zpracování předkládané části studie nástrojů hodnocení zdravotních rizik. Použitá metodika hodnocení vychází ze základních metodických postupů hodnocení zdravotních rizik (HRA Health Risk Assessment) vypracovaných americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA). Postup hodnocení sestává ze čtyř navazujících kroků: identifikace nebezpečnosti jedná se o určení faktorů, které mají být hodnoceny, popis jejich vlastností se zaměřením na nebezpečnost pro člověka a podmínky, za kterých se může projevit; určení vztahu dávky a účinku kvantitativně hodnotí vztah mezi úrovní expozice danému faktoru (látce v ovzduší a mírou rizika); hodnocení expozice obsahuje kvalitativní vyjádření kontaktu hodnoceného faktoru s hranicemi organismu a kvantitativní vyjádření intenzity tohoto kontaktu. Cílem je získat informaci, jakými cestami, v jaké míře a v jakém množství je konkrétní populace vystavena působení hodnocené chemické látky, apod.; charakterizace rizika obsahem této etapy je vyjádření míry zdravotního rizika exponované populace na základě poznatků o nebezpečnosti působícího faktoru a odhadu konkrétní expoziční úrovně. Jedná se o kvalitativní a kvantitativní popis odhadnutého zdravotního rizika pro sledovanou populaci, tj. výčet všech možných zdravotních poškození u sledované populace a uvedení pravděpodobnosti jejich vzniku. Je nutno popsat všechny výchozí podmínky a fakta zahrnutá do postupu hodnocení rizik, jakož i všechna zjednodušení a nejistoty, které se zde promítají. Takto hodnocená rizika je vždy nutno považovat za potenciální, avšak dostatečně pravděpodobná pro populaci v zájmovém území. V praxi se pak často první dva body slučují, kdy identifikace nebezpečnosti a určení vztahu dávky a účinku souběžně definuje, jaké faktory jsou sledovány a jaké jsou jejich vlivy na lidské zdraví. Tato kapitola tak vytváří metodologický rámec příslušného vyhodnocení, neboť úkolem je mimo jiné vybrat vhodné podkladové studie či metodiky, z nichž se vychází, stanovit konkrétní výpočetní vztahy, identifikovat případné kumulativní vazby mezi působícími faktory atd. Nutnou součástí hodnocení je pak též popis nejistot, jako jsou nejistoty vznikající při zjišťování vstupních dat, nejistoty dané použitými výpočetními modely, nejistoty způsobené použitím vztahů dávka-účinek, individuálními rozdíly v citlivosti na sledované faktory atd. V předkládané práci je kvantitativní vyhodnocení nástroji HRA v souladu se standardními postupy provedeno pro vlivy znečištění ovzduší a hluku, přičemž vychází z autorizačních návodů Státního zdravotního ústavu a z metodických prací Světové zdravotnické organizace (WHO), doporučených těmito návody. V případě vlivů dopravních nehod je použit analogický postup s využitím metodiky Ministerstva dopravy. Výsledným cílem předkládaného porovnání je pak ověření, zda a do jaké míry jsou v rámci návrhu jednotlivých variant uspořádání dálniční a silniční sítě dodrženy následující základní principy ochrany veřejného zdraví: návrh vytváří podmínky pro ochranu zdraví obyvatel, tj. přináší zlepšení stavu pro většinu obyvatel; záměry nových silničních a dálničních staveb, spojených s danou variantou, nezpůsobí nepřijatelné zdravotní riziko v místě jejich realizace. K tomuto cíli směřuje jak interpretace výsledků kvalitativních a kvantitativních analýz, tak následné doporučení pro další přípravu variant uspořádání dálniční a silniční sítě. ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 2

5 2. CHARAKTERISTIKA HODNOCENÉ POPULACE 2.1. POČET OBYVATEL V OBCÍCH ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ORP Blansko Hodnocení bylo provedeno na základě informací o obyvatelstvu trvale žijícím v řešeném území. Posuzovaná oblast zahrnuje 111 obcí, v nichž žilo dle ČSÚ k celkem obyvatel. Největším sídlem je město Brno, sestávající z 29 městských částí, s celkem obyvateli. V Brně tak žije 68 % obyvatel řešeného území. Ostatní zástavba je poměrně rovnoměrně rozmístěna po celé hodnocené oblasti. Název obce Počet obyvatel ORP Název obce Počet obyvatel ORP Název obce Počet obyvatel Bořitov Rosice Sivice Býkovice 235 Říčany Sokolnice Černá Hora Tetčice Střelice Lažany 413 Rosice Veverské Knínice 948 Šlapanice Lipůvka Zakřany 765 Telnice Lubě 95 Zastávka Šlapanice Troubsko Malá Lhota 144 Zbýšov Tvarožná Milonice 349 Holubice Újezd u Brna Svinošice 355 Hostěrádky-Rešov 845 Velatice 743 Újezd u Černé Hory 263 Hrušky 772 Viničné Šumice Žernovník 244 Křenovice Želešice Slavkov u Závist 144 Brna Slavkov u Brna Skalička 157 Boskovice Lysice Šaratice Hluboké Dvory 82 Brno Brno Vážany nad Litavou 719 Drásov Ivančice Kuřim Rosice Dolní Kounice Velešovice Tišnov Hradčany 645 Hlína 289 Zbýšov 671 Lažánky 720 Ivančice Ponětovice 413 Malhostovice 964 Mělčany 501 Blažovice Sentice 621 Moravské Bránice Hajany 477 Všechovice 264 Němčičky 314 Jiříkovice 910 Vyškov Rousínov Neslovice 903 Kobylnice Otmarov 349 Oslavany Kovalovice 646 Blučina Pravlov 589 Modřice Bratčice 686 Čebín Mokrá-Horákov Holasice Česká Moravany Hrušovany u Brna Hvozdec 316 Nebovidy 762 Ledce 216 Chudčice 957 Šlapanice Omice 792 Medlov 830 Jinačovice 744 Ořechov Měnín Kuřim Ostopovice Židlochovice Opatovice Lelekovice Podolí Popovice 357 Moravské Knínice 958 Popůvky Rajhrad Rozdrojovice Pozořice Rajhradice Veverská Bítýška Prace 965 Sobotovice 577 Babice u Rosic 741 Prštice 955 Syrovice Javůrek 308 Radostice 768 Vojkovice Kratochvilka 460 Rebešovice 970 Žatčany 879 Ostrovačice 703 Silůvky 845 Židlochovice Tab. 1 Počet obyvatel v obcích řešeného území k (zdroj: ČSÚ) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 3

6 2.2. OBYTNÁ ZÁSTAVBA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ V souladu se zadáním a po konzultaci s orgánem veřejného zdraví (KHS JMK) jsou posuzovány vlivy na stávající obytnou zástavbu v řešeném území. Případná nová zástavba např. na rozvojových plochách tedy není do hodnocení zahrnuta, neboť její přesnou polohu nelze v současnosti predikovat (rozvojové plochy představují pouze určitou nabídku nové výstavby), navíc její umístění bude muset být podřízeno limitům využití území, a to včetně omezení vyplývajících z polohy nadřazené komunikační sítě, specifikované v ZÚR JMK. Vzhledem k tomu, že vstupní expoziční data (tj. koncentrace znečišťujících látek a ekvivalentní hladiny hluku) byly zpracovány na úrovni jednotlivých budov, jevilo se jako nejvhodnější provést odhad počtu obyvatel též samostatně pro jednotlivé objekty, a to i při vědomí nejistot z tohoto postupu vyplývajících. Případný odlišný postup (např. integrování expozice za územní jednotky) by totiž byl zatížen nejistotou ještě vyšší. Postup určení počtu obyvatel sestával z několika kroků: 1) K dispozici byla vstupní vektorová vrstva s daty Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Data obsahovala mj. údaj o využití budovy a údaj o počtu bytů. K této vrstvě byly zpracovatelem rozptylové a hlukové studie doplněny nové domy, které v původní vrstvě nebyly obsaženy. Prvním krokem tak bylo doplnění způsobu využití (obytná / neobytná) a odhad počtu bytů v takto doplněných domech. Odhad byl proveden kombinací výpočtu (na základě půdorysné plochy a výšky objektů) a manuální kontroly domů s nejvyššími počty bytů, případně domů jinak problematických (např. situovaných v blízkosti hlavních komunikací apod.). 2) Dále byla provedena verifikace údajů o počtu bytů dle RÚIAN, a to na základě kontrolního výpočtu (dle plochy a výšky), kdy při zjištění významných nesouladů byla opět prováděna manuální kontrola jednotlivých domů 3) Na základě dat SLBD 2011 byl určen poměr počtu trvale žijících obyvatel a počtu bytů na úrovni základních sídelních jednotek (ZSJ), tento počet byl omezen na rozpětí 1 4 obyvatel na 1 byt v rámci ZSJ a byl proveden odhad počtu obyvatel v domech. 4) Ve finálním kroku byl proveden přepočet na stav k na základě údajů ČSÚ na úrovni obcí. Ve výsledku tak celkový počet obyvatel všech domů dané obce odpovídá stavu dle ČSÚ a nejistota se tak může týkat pouze rozložení obyvatel v rámci obce. Výsledný celkový počet obyvatel, alokovaných k jednotlivým budovám, se mírně liší od počtu dle statistiky ČSÚ celkem jde o obyvatel, rozdíl oproti počtu obyvatel tedy činí 0,03 %. Tento rozdíl je dán zaokrouhlením počtu osob v jednotlivých domech na celá čísla, což je logický krok odrážející realitu. Rozmístění obytných budov v rámci řešené oblasti je patrné z obrázku 1. Obrázek 2 pak ilustruje rozdělení zástavby v centru Brna. ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 4

7 Obr. 1 Zástavba v řešeném území ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 5

8 Obr. 2 Rozdělení zástavby v centru Brna 2.3. VYBRANÉ UKAZATELE DEMOGRAFICKÉHO A ZDAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL V následujícím přehledu jsou uvedeny vybrané charakteristiky demografického stavu a zdravotního stavu obyvatel, přičemž není-li uvedeno jinak, jedná se o průměr za poslední 3 roky ( ). Je nutno uvést, že výběr dat byl výrazně ovlivněn vymezením hranice hodnoceného území v kombinaci s dostupností publikovaných datových sestav. Na úrovni jednotlivých obcí, tzn. přesně v rámci vymezeného území, tak lze uvést pouze údaje o počtu obyvatel (viz výše) a věkové struktuře populace. Naprostá většina údajů, potřebných pro kvantitativní analýzu zdravotních rizik, však byla dostupná pouze za celé území Jihomoravského kraje a pro řešené území tak byla použita ve formě relativních údajů podílu (např. hospitalizovaných, zemřelých na infarkt apod.) z celkového počtu obyvatel. Jedná se tedy opět o určitou nejistotu, nicméně vzhledem k tomu, že k obdobným účelům se běžně používají celorepublikové či celoevropské statistiky, lze aplikaci krajských údajů považovat za plně přijatelnou. Následující obrázky ukazují věkovou strukturu mužů a žen a jejich průměrný věk v jednotlivých obcích řešeného území. Velikost kartodiagramů odráží počet obyvatel v obcích. Jak je z obrázků patrné, u žen je větší měrou zastoupena věková skupina 65 let a více, což ovlivňuje i průměrný věk žen, který je v souhrnu za všechny obce v hodnoceném území o 2 roky vyšší. Nejmladší obyvatelstvo žije v obci Popůvky (průměrný věk mužů 34 let, u žen necelých 37 let), zatímco nejstarší je populace v obci Milonice (muži téměř 44 let a ženy 49 let). ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 6

9 Obr. 3 Věková struktura mužů hodnocených obcí za rok 2017 (zdroj: ČSÚ) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 7

10 Obr. 4 Věková struktura žen hodnocených obcí za rok 2017 (zdroj: ČSÚ) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 8

11 Obvyklým výstupem kvantitativního hodnocení rizika je buď atributivní frakce (podíl případů způsobených daným impaktem ze všech případů daného onemocnění za rok) nebo atributivní počet (předpokládaný počet osob postižených daným onemocněním). Druhý z uváděných výstupů je považován za výstižnější [7]. Pro výpočet atributivního počtu je důležitá správná volba vstupních ukazatelů ze zdravotnické statistiky. V rámci zpracování předkládaného vyhodnocení proto byla vyvinuta snaha o zajištění příslušných vstupních údajů, a to cíleným dotazem na Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Údaje byly zjištěny pro Jihomoravský kraj. Data poskytnutá ÚZIS se týkala dat za diagnózy: infarkt myokardu (počet zemřelých, věková struktura zemřelých, počet nových případů, počet hospitalizovaných), ischemické choroby srdeční mimo infarkt myokardu (počet hospitalizovaných), esenciální hypertenze (počet hospitalizovaných), chronická bronchitida (celkový počet nemocných ve věkové kategorii 0 19 let a počet nových případů), akutní zánět průdušek (počet nových případů v kategorii 6 18 let), astma (celkový počet nemocných v kategorii 0 19 let a počet nových případů). Následující tabulka ukazuje získané údaje za Jihomoravský kraj ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Uvedené hodnoty představují průměry za tříleté období Kód diagnózy Diagnóza Indikátor Věková kategorie Jihomoravský kraj Česká republika I21+I22 I20+I24+I25 Infarkt myokardu Ischemické choroby srdeční mimo IM počet zemřelých celkem počet nových případů celkem počet hospitalizovaných celkem let let let let let let let věková struktura zemřelých let let let let let let let let let počet hospitalizovaných celkem I10 Esenciální hypertenze počet hospitalizovaných celkem celkový počet nemocných 0 19 let 0 25 J40 J42 Chronická bronchitida počet nových případů celkem J20 Akutní zánět průdušek počet nových případů 6 18 let celkový počet nemocných 0 19 let J45 J46 Astma počet nových případů celkem Tab. 2 Vybrané diagnózy v Jihomoravském kraji a České republice (průměr za roky , zdroj: ÚZIS) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 9

12 Následující graf ukazuje rozložení věkové struktury zemřelých na infarkt myokardu za průměr období let v Jihomoravském kraji a České republice. Z relativního srovnání je patrné, že oproti celorepublikovému průměru se v Jihomoravském kraji projevuje výrazný posun k vyšším věkovým kategoriím, s dominancí kategorie let, a naopak nižší podíl mladších zemřelých (zejm let). Tato skutečnost se pozitivně projevuje ve výpočtu zdravotních dopadů, a to nižším počtem ztracených let v důsledku úmrtnosti na infarkt myokardu. Obrázek tak mimo jiné ilustruje význam použití vstupních dat odpovídajících řešenému území. 25 Jihomoravský kraj Počet zemřelých na infarkt myokardu (%) Česká republika let let let let let let let let let Věková kategorie let let let let let let 95+ let Obr. 5 Graf věkové struktury zemřelých na infarkt myokardu (průměr za roky , zdroj: ÚZIS) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 10

13 Dalším nezbytným podkladem pro kvantifikaci zdravotního rizika jsou úmrtnostní tabulky, nichž je počítána naděje dožití pro jednotlivé věkové kategorie za Jihomoravský kraj. Úmrtnostní tabulky byly vypočteny z dat ČSÚ pro roky , a obdobně jako v ostatních případech byl vytvořen průměr za toto tříleté období. Z tabulky je patrné, že naděje dožití v Jihomoravském kraji je ve srovnání s celorepublikovými hodnotami v průměru o 0,5 roku vyšší. Věková kategorie Střední stav obyvatelstva Jihomoravský kraj Zemřelí Naděje dožití Střední stav obyvatelstva Česká republika Zemřelí Naděje dožití 0 let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , ,74 Celkem/ průměr , ,68 Tab. 3 Naděje dožití v Jihomoravském kraji (průměr za roky , zdroj: ČSÚ) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 11

14 3. VLIVY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ZDRAVÍ OBYVATEL 3.1. IDENTIFIKACE NEBEZPEČNOSTI A VZTAH DÁVKA ÚČINEK Hodnocení vlivů znečištění ovzduší na lidské zdraví je v souladu s doporučením Státního zdravotního ústavu [2] provedeno pro následující znečišťující látky: suspendované částice frakcí PM10 a PM2,5, oxid dusičitý, benzen a benzo[a]pyren. Suspendované částice PM10 a PM2,5 Suspendované částice v ovzduší představují složitou směs organických a anorganických látek. Jsou produkovány jak ve venkovním, tak i ve vnitřním prostředí. Jsou tedy důležitým faktorem, který způsobuje zhoršení zdravotního stavu. Mají různou velikost, hmotnost a složení. Obecně je možné konstatovat, že: při spalování pevných paliv bez odlučovačů převažují v emisích částice s aerodynamickým průměrem nad 10 µm, při spalování kapalných paliv je zastoupení těchto částic menší, avšak rovněž významné; s účinností odlučovače se zastoupení hrubších frakcí výrazně snižuje, neboť tato zařízení odstraňují nejúčinněji právě velké částice prachu; ve zvířeném prachu v okolí silnic a průmyslových areálů lze obecně předpokládat nízké zastoupení jemných částic, podíl jednotlivých velikostních frakcí je však závislý na složení usazených částic, které byly zvířeny; v emisích z výfuků motorových vozidel jednoznačně dominují jemné částice do 2,5 µm (podíl částic se pohybuje okolo 90 %), většina emitovaných částic je menších než 1 µm; rovněž naprostá většina aerosolů vzniklých sekundárně v ovzduší (kondenzací plynných látek) je tvořena převážně jemnými částicemi do 2,5 µm [3]. Většina vlivů suspendovaných částic na zdraví spadá do oblasti dýchací a kardiovaskulární soustavy. Hlavní účinky působení suspendovaných částic na dýchací soustavu zahrnují dráždění dýchacích cest, exacerbaci existujících onemocnění, zvýšenou sekreci hlenu v průduškách a snížení obranyschopnosti dýchacího traktu vůči infekci. Suspendované částice však mají i další zdravotní účinky mimo respirační soustavu. Jedná se především o urychlení procesu aterosklerózy nebo ovlivnění nervové regulace srdeční činnosti pronikáním ultra jemných částic do nervového systému [3]. Prokazatelný zdravotní účinek expozice suspendovaným částicím se uvádí již při průměrných ročních koncentracích částic PM2, µg.m -3. Specifické zdravotní účinky expozice suspendovaným částicím je však značně obtížné hodnotit, neboť silně závisí na velikosti částic a jejich složení. K obecnému (indikačnímu) hodnocení se proto používají epidemiologické ukazatele mortality (úmrtnosti) a morbidity (nemocnosti). WHO [3] uvádí pro krátkodobou expozici vzestup celkové mortality o 0,5 % při zvýšení denní koncentrace PM2,5 o 5 µg.m -3. Pro chronickou expozici se uvádí nárůst mortality o 6 % při zvýšení průměrných ročních koncentrací PM2,5 o 10 µg.m -3. Směrné hodnoty WHO jsou pak uvedeny v následující výši: částice PM2,5 10 µg.m -3 pro průměrné roční koncentrace a 25 µg.m -3 pro 24-hodinové koncentrace; částice PM10 20 µg.m -3 pro průměrné roční koncentrace a 50 µg.m -3 pro 24-hodinové koncentrace. Imisní limity jsou v ČR stanoveny pro suspendované částice PM10 ve výši 40 µg.m -3 pro průměrné roční koncentrace a 50 µg.m -3 pro 24-hodinové hodnoty (s tolerovaným počtem 35 překročení v roce). Pro částice PM2,5 je stanoven pouze limit pro průměrné roční koncentrace, a to v současnosti ve výši 25 µg.m -3, od roku 2020 pak ve výši 20 µg.m -3. V předkládaném hodnocení jsou pro kvantifikaci rizika z expozice suspendovaným částicím (a obdobně i oxidu dusičitému, viz dále) použity funkce koncentrace účinek, publikované Světovou zdravotnickou organizací v rámci projektu Health risks of air pollution in Europe (HRAPIE) [4]. Jedná se o vztahy odvozené na základě analýzy výsledků mnoha epidemiologických studií a dat o zdravotních ukazatelích u populace zemí EU. Jednotlivé faktory koncentrace a účinku jsou formulovány prostřednictví relativního rizika (RR), které vyjadřuje rozdíl v pravděpodobnosti výskytu ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 12

15 daného účinku v populaci exponované určitou úrovní koncentrací znečišťující látky vůči populaci neexponované. Vztah mezi koncentrací a pravděpodobností výskytu účinku (rizikem) je lineární. Pro vlastní charakterizaci rizika exponované populace se pak používá výpočet metodou atributivní frakce, popsaný v kap Doporučené vztahy jsou rozděleny do dvou skupin: skupina A k dispozici jsou dostatečné údaje spolehlivou kvantifikaci účinků; skupina B údaje s vyšší mírou nejistoty ohledně přesnosti údajů použitých pro kvantifikaci účinků. V některých případech jsou dále kromě základních výpočetních vztahů uvedeny i vztahy alternativní, použitelné v určitých situacích (např. není-li dostatek dat pro provedení výpočtu podle vztahu předchozího). Tabulka 4 shrnuje přehled hodnot relativního rizika, použitých v této studii, jedná se ve všech případech o základní hodnoty RR. Uveden je vždy interval spolehlivosti (v závorce) a střední hodnota relativního rizika. Imisní veličina Zdravotní účinek Segment populace Skupina RR při zvýšení koncentrace o 10 µg.m -3 PM2,5 roční průměr úmrtnost u dospělých > 30 let A PM10 roční průměr kojenecká úmrtnost 0-1 rok B PM10 roční průměr prevalence bronchitidy u dětí 6-18 let B PM10 roční průměr incidence chronické bronchitidy u dospělých > 18 let B 1,062 (1,040 1,083) 1,04 (1,02 1,07) 1,08 (0,98 1,19) 1,117 (1,040 1,189) PM2,5 denní průměr hospitalizace s kardiovaskulárními chorobami všichni A 1,0091 (1,0017 1,0166) PM2,5 denní průměr hospitalizace s respiračními chorobami všichni A PM2,5 roční průměr * dny s omezenou aktivitou ** všichni B 1,019 (0,9982 1,0402) 1,047 (1,042 1,053) PM2,5 roční průměr * dny pracovní neschopnosti let (zaměstnaní) B 1,046 (1,039 1,053) PM2,5 denní průměr příznaky astmatu u astmatických dětí 5-19 let B 1,028 (1,006 1,051) Tab. 4 Faktory koncentrace účinek suspendované částice [4] * ) 2týdenní průměr přepočtený na roční průměr ** ) nutno odečíst dny hospitalizace s kardiovaskulárními a respiračními chorobami a dny pracovní neschopnosti Oxid dusičitý Oxid dusičitý (NO2) patří mezi nejčastěji sledované škodliviny při hodnocení vlivů spalovacích zdrojů (tj. zejména automobilové dopravy a vytápění budov) na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel. Ze zdrojů je emitován převážně oxid dusnatý (NO), který se ve vzduchu postupně oxiduje na NO2, v malé míře je emitován přímo NO2. Při vstupu oxidu dusičitého do dýchacích cest je nejcitlivější oblastí průdušnice s průduškami a dále plicní sklípky (alveoly), kde dochází k náhradě alveolárního epitelu I. typu buňkami odolnějšími proti okysličování, které s narůstající koncentrací NO2 postupně navíc hypertrofují. To vede ke snížení odolnosti plicní tkáně vůči infekcím. ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 13

16 Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že pro hodnocení vlivů akutní expozice NO2 je možné uvažovat referenční koncentraci ve výši 200 µg.m -3. Pod touto úrovní nebyly prokázány žádné účinky krátkodobých expozic NO2, většina studií pak poukazuje na vznik zdravotního efektu až při hodnotách nad 500 µg.m -3. Naopak při vyšších koncentracích lze účinky považovat za prokázané. Tyto závěry vyplývají ze zhodnocení výsledků z mnoha studií na zvířatech i na lidských dobrovolnících [3]. Česká legislativa stanovuje imisní limit pro hodinové koncentrace NO2 na úrovni 200 µg.m -3. U dlouhodobých expozic je situace složitější. Výsledky řady studií ukazují na vztah mezi úrovní průměrných ročních koncentrací NO2 a výskytem astmatu a respiračních onemocnění; uvádějí se též poruchy vývoje funkce plic u dětí při dlouhodobě zvýšené expozici NO2. Za rizikovou skupinu je možné považovat především děti s astmatem nebo s dědičnými předpoklady ke vzniku astmatu [3]. WHO však současně uvádí, že kvantifikace rizika je poměrně obtížná, neboť oxid dusičitý zde často vystupuje jako reprezentativní ukazatel působení celého spektra znečišťujících látek. Z tohoto důvodu také WHO zachovává směrnou hodnotu pro průměrné roční koncentrace na úrovni 40 µg.m -3 i přesto, že některé studie poukazují na vznik respiračních příznaků i při hodnotách nižších. Spíše se však doporučuje provádět hodnocení souhrnného účinku znečištění ovzduší na základě vztahů pro suspendované částice. Ve výši 40 µg.m -3 je stanoven i platný imisní limit. Projekt HRAPIE [4] dále uvádí následující hodnoty relativního rizika pro jednotlivé účinky dlouhodobé expozice NO2. Charakteristika hodnot a použitého zdroje dat je uvedena v předchozí kapitole. Imisní veličina Zdravotní účinek Segment populace Skupina RR při zvýšení koncentrace o 10 µg.m -3 NO2 roční průměr (nad 20 µg.m -3 ) úmrtnost u dospělých > 30 let B 1,055 (1,031 1,080) NO2 roční průměr prevalence bronchitidy u astmatických dětí 5-14 B 1,21 (0,99 1,06) NO2 24hod průměr hospitalizace s respiračními chorobami všichni A 1,018 (1,0115 1,0245) Tab. 5 Faktory koncentrace účinek oxid dusičitý [4] Benzen Benzen se do ovzduší dostává v emisích z automobilové dopravy jednak jako produkt spalování, a jednak jako součást nespálených podílů paliva (v automobilovém benzínu se vyskytuje v množství cca 0,5 2 %, u motorové nafty je podíl nevýznamný). Ovzduší je hlavním zdrojem expozice člověka benzenem. Je však nutno počítat s výraznými individuálními rozdíly vlivem kouření, které může znamenat několikanásobné zvýšení expozice. Ve vysokých koncentracích (které se však nevyskytují ve vnějším ovzduší) má benzen akutní účinky dráždivé a neurotoxické. V nízkých dávkách (které se mohou v ovzduší vyskytovat) má nízkou akutní toxicitu, při dlouhodobém působení však utlumuje tvorbu krvinek a předpokládá se i jeho vliv na iniciaci leukémie. Z tohoto důvodu řadí US EPA i IARC benzen mezi prokázané lidské karcinogeny. Pro hodnocení vztahu dávky a účinku u karcinogenních látek se používá model, který vychází z obecné teorie kancerogeneze příjem karcinogenu v jakékoliv koncentraci zvyšuje riziko vzniku rakoviny a velikost rizika je úměrná množství přijaté látky. Vztah dávky a účinku karcinogenních škodlivin je pak možno popsat např. pomocí jednotky karcinogenního rizika (Unit Cancer Risk), uváděné v jednotkách (µg.m -3 ) -1. Jednotkové riziko je pak vyjádřeno jako pravděpodobnost karcinogeneze na jednotkovou koncentraci za dobu celého života (cca 70 let). Světová zdravotnická ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 14

17 organizace uvádí pro benzen hodnotu jednotkového rakovinového rizika UCR = (µg.m -3 ) -1. Jednoduchou extrapolací pak lze stanovit míru karcinogenního rizika v závislosti na koncentraci této látky ve volném ovzduší: Pravděpodobnost výskytu leukémie Koncentrace 10-5 (1 v ) 1,6 µg.m (1 v ) 0,16 µg.m -3 Pro látky s karcinogenním účinkem z principu neexistuje nulové riziko. Platné imisní limity pro tyto látky pak mají určitý význam ve smyslu stanovení celospolečensky přijatelných mezí rizika, jejichž výše představuje kompromis stanovený na základě politické a odborné dohody. Imisní limit pro benzen je stanoven ve výši 5 µg.m -3, což odpovídá hodnotě karcinogenního rizika při celoživotní expozici na úrovni Benzo[a]pyren Skupina polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) zahrnuje několik set sloučenin, které vznikají zejména při nedokonalém spalování organického materiálu. Mají schopnost přetrvávat v prostředí, kumulují se v jeho složkách a v živých organismech, jsou lipofilní a řada z nich má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Patří mezi endokrinní disruptory, ovlivňují porodní váhu a růst plodu. Patří mezi nepřímo působící genotoxické sloučeniny. Vlivem biotransformačního systému organismu vznikají postupně metabolity s karcinogenním a mutagenním účinkem. Elektrofilní metabolity kovalentně vázané na DNA představují poté základ karcinogenního potenciálu PAU [6]. Jako ukazatel vlivů celé směsi PAH v ovzduší na lidské zdraví se standardně používá benzo[a]pyren [2], který je podle IARC řazen do skupiny 1 jako prokázaný lidský karcinogen (představuje jednu ze složek PAH, u kterých byla zjištěna nejsilnější karcinogenita). WHO [4] stanovuje směrnou hodnotu jednotkového karcinogenního rizika pro benzo[a]pyren ve výši 8, (µg.m -3 ) -1. Imisní limit pro benzo[a]pyren je stanoven na 1 ng.m -3, což odpovídá hodnotě karcinogenního rizika při celoživotní expozici na úrovni 8, Současné poznatky dále prokazují i potenciální nekarcinogenní účinky PAH. Jak uvádí projekt WHO REVIHAAP [5], existují důkazy, které spojují expozici PAH se snížením porodní hmotnosti, růstovými poruchami a zvýšením nemocnosti (respirační choroby) u dětí a s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění v exponované populaci. Pro kvantifikaci rizika však v současnosti není dostatek údajů, mimo jiné proto, že je obtížné tyto účinky oddělit od vlivu suspendovaných částic, na něž jsou PAH vázány VYHODNOCENÍ EXPOZICE Podrobné informace o imisním zatížení obyvatel řešeného území v jednotlivých modelovaných stavech jsou uvedeny v rozptylové studii. V následujícím přehledu jsou shrnuty celkové údaje o expozici hodnocené populace příslušným úrovním průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek. ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 15

18 Suspendované částice PM10 Tabulka 6 a následující graf (Obr. 6) ukazují rozložení obyvatel sledované populace do pásem ročních koncentrací suspendovaných částic PM10. Jak je patrné, naprostá většina obyvatel je vystavena úrovni imisní zátěže průměrných ročních koncentrací PM10 v rozpětí µg.m -3, rozdílná je však jeho vnitřní struktura, kdy v modelovaných nulových stavech k roku 2020 i 2035 je patrný vyšší podíl obyvatel v pásmu µg.m -3 (38, resp. 35 % z celkového počtu osob), zatímco v následných variantách uspořádání dálniční a silniční sítě tento počet klesá na % (u var. S.9.3. a S %) s adekvátním navýšením populace v pásmu µg.m -3. Podíl obyvatel v pásmech nad 24 µg.m -3 činí v roce 2020 celkem 41 %, v nulovém stavu r jde o 38 %, v jednotlivých variantách pak % (u var. S.9.3. a S %). Z porovnání je tak patrné, že: u žádné obytné zástavby nebylo zaznamenáno překročení imisního limitu 40 µg.m -3, překročení směrné hodnoty WHO (20 µg.m -3 ) se naopak dotýká naprosté většiny (cca 95 %) populace; z modelovaných stavů jsou nejvyššími expozicemi PM10 vystaveni obyvatelé v nulovém stavu r. 2020, následně v nulovém stav r. 2035, následně ve variantách S.9.3. a S.9.4., následně pak v ostatních variantách, kde je již úroveň zátěže prakticky srovnatelná. Pásmo (µg.m -3 ) D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 S.1 S.2 S.3 S.4 S.5 S.6 S.8 S.9.3 S Celkem Tab. 6 Počet obyvatel řešeného území v pásmech průměrných ročních koncentrací PM10 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 36 až až až až až až až 21 10% 0% D1 D2 D3 D4 D5 D6 S1 S2 S3 S4 S5 S6 S8 S9.3 S9.4 Obr. 6 Procentuální rozdělení obyvatelstva řešeného území do pásem průměrných ročních koncentrací PM10 (µg.m -3 ) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 16

19 Suspendované částice PM2,5 Rozložení obyvatelstva ve vztahu k pásmům imisní zátěže průměrnými ročními koncentracemi PM2,5 je obdobné jako v případě částic PM10, odlišné je však hodnocení ve vztahu k imisnímu limitu. V pásmu nad úrovní limitu (uvažován je limit ve výši 20 µg.m -3 platný od roku 2020) se v nulovém stavu r nachází celkem 2,5 % obyvatel, v nulovém stavu r pak 2,3 %, v jednotlivých variantách pak 1,9 2 % obyvatel. V pásmu nad úrovní směrné hodnoty WHO 10 µg.m -3 se nacházejí všichni obyvatelé řešeného území, neboť její hodnota prakticky odpovídá imisnímu pozadí. Celkově je pak patrné dominantní zastoupení pásma µg.m -3 a navýšení počtu obyvatel v pásmu nejnižší zátěže µg.m -3 ve stavu r oproti stavu 2020 a následně ve všech variantách v porovnání s nulovým stavem r S vyššími koncentracemi suspendovaných částic PM2,5 počet obyvatel klesá, nejméně obyvatel se nachází v nejvyšším pásmu µg.m -3. Pásmo (µg.m -3 ) D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 S.1 S.2 S.3 S.4 S.5 S.6 S.8 S.9.3 S Celkem z toho > 20 µg.m Tab. 7 Počet obyvatel řešeného území v pásmech průměrných ročních koncentrací PM2,5 100% 98% 96% 94% 92% 90% 88% 86% 27 až až až až až 18 84% 82% 80% D1 D2 D3 D4 D5 D6 S1 S2 S3 S4 S5 S6 S8 S9.3 S9.4 Obr. 7 Procentuální rozdělení obyvatelstva řešeného území do pásem průměrných ročních koncentrací PM2,5 (µg.m -3 ) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 17

20 Oxid dusičitý Tabulka 8 a graf na obrázku 8 ukazují rozložení obyvatel do pásem ročních koncentrací NO2 ve sledovaném území. Posun směrem k snížení imisní zátěže obyvatel v modelovaných stavech r je zde ještě výraznější než u suspendovaných částic. Zatímco v nulovém stavu roku 2020 se koncentrace vyšší než 20 µg.m -3 (polovina imisního limitu) dotýkají 11 % obyvatel, v nulovém stavu r jde o 3,5 % a následně v jednotlivých variantách uspořádání dálniční a silniční sítě již jen o desetiny % obyvatel. U žádné části obytné zástavby nedochází k překračování imisního limitu. Pásmo (µg.m -3 ) D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 S.1 S.2 S.3 S.4 S.5 S.6 S.8 S.9.3 S Celkem Tab. 8 Počet obyvatel řešeného území v pásmech průměrných ročních koncentrací NO2 100% 90% 80% 70% 60% 50% 35 až až až až až až 15 40% 30% D1 D2 D3 D4 D5 D6 S1 S2 S3 S4 S5 S6 S8 S9.3 S.94 Obr. 8 Procentuální rozdělení obyvatelstva řešeného území do pásem průměrných ročních koncentrací NO2 (µg.m -3 ) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 18

21 Benzen Benzen představuje z pohledu imisního limitu nejméně problematický polutant, kdy nejvyšší vypočtené hodnoty v obytné zástavbě dosahují cca 28 % limitu (5 µg.m -3 ). Opět je zde patrný výrazný trend směrem k snižování imisní zátěže obyvatel v nulovém stavu r (oproti r. 2020) a následně v jednotlivých variantách (oproti nulovému stavu 2035), byť se vzhledem k malému rozpětí modelovaných koncentrací jedná v zásadě o mírné posuny (o desetiny µg.m -3 ). Pásmo (µg.m -3 ) D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 S.1 S.2 S.3 S.4 S.5 S.6 S.8 S.9.3 S.9.4 0,7 0, ,8 0, , , ,1 1, ,2 1, ,3 1, Celkem Tab. 9 Počet obyvatel řešeného území v pásmech průměrných ročních koncentrací BZN 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 1,3 až 1,4 1,2 až 1,3 1,1 až 1,2 1 až 1,1 0,9 až 1 0,8 až 0,9 0,7 až 0,8 10% 0% D1 D2 D3 D4 D5 D6 S1 S2 S3 S4 S5 S6 S8 S9.3 S9.4 Obr. 9 Procentuální rozdělení obyvatelstva řešeného území do pásem průměrných ročních koncentrací BZN (ng.m-3) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 19

22 Benzo[a]pyren V případě benzo[a]pyrenu je situace z pohledu plnění imisního limitu odlišná, resp. obdobná jako u částic PM2,5, kdy u malé části obyvatel dochází dle modelových výpočtů k překračování imisního limitu 1 ng.m -3. Podíl počtu obyvatel, žijících v nadlimitně zatíženém území, činí 0,18 a 0,17 % v nulových stavech a 0,15 0,16 % v jednotlivých variantách uspořádání dálniční a silniční sítě. Nejvíce obyvatel 71 % ve stavu r. 2020, 63 % v nulovém stavu r a % v hodnocených variantách se pak nachází v pásmu 0,6 0,7 ng.m -3. Pásmo (ng.m -3 ) D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 S.1 S.2 S.3 S.4 S.5 S.6 S.8 S.9.3 S.9.4 < 0, ,5 0, ,6 0, ,7 0, ,8 0, , , ,1 1, Celkem Tab. 10 Počet obyvatel řešeného území v pásmech průměrných ročních koncentrací BaP 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 1,1 až 1,2 1 až 1,1 0,9 až 1 0,8 až 0,9 0,7 až 0,8 0,6 až 0,7 0,5 až 0,6 0% D1 D2 D3 D4 D5 D6 S1 S2 S3 S4 S5 S6 S8 S93 S94 Obr. 10 Procentuální rozdělení obyvatelstva řešeného území do pásem průměrných ročních koncentrací BaP (ng.m -3 ) ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 20

23 3.3. CHARAKTERIZACE RIZIKA V následujícím textu je provedena kvantifikace očekávaných dopadů znečištění ovzduší na zdraví dotčené populace. V případě hodnocení vlivů expozice suspendovaným částicím a oxidu dusičitému na základě hodnot relativního rizika dle projektu HRAPIE [4] je vyhodnocení v souladu s AN 17/15 [2] provedeno metodou výpočtu atributivní frakce, jejímž výstupem je počet osob dotčených příslušným účinkem u exponované populace. Popis výpočtu uvádí např. metodika COŽP UK pro vyhodnocení celospolečenských dopadů znečištěného ovzduší [7]. Počet osob, dotčených daným účinkem, je pro látky s bezprahovým účinkem dán vztahem: IMP = EXP AGF RGF BGR [1 + C (RR 1)/10)], kde IMP je četnost výskytu výsledného dopadu vyjádřená v jednotkách dle podkladové tabulky RR (např. počet osob dotčených daným účinkem, počet případů bronchitidy, počet hospitalizací, počet dnů s omezenou aktivitou, dnů pracovní neschopnosti apod.); EXP je exponovaná populace (počet osob), tzn. odhadovaný počet obyvatel jednotlivých domů; C je koncentrace znečišťující látky v µg.m -3 pro každý dům; AGF je podíl věkové skupiny, které se účinek týká, v rámci celé populace; RGF je podíl případné rizikové skupiny které se účinek týká, (je-li uvažována), jako jsou např. astmatici, v rámci příslušné věkové skupiny obyvatel; BGR je četnost výskytu výsledného dopadu v pozaďové (neexponované) populaci; RR je relativní riziko při zvýšení koncentrace o 10 µg.m -3. U prahového účinku (NO2 úmrtnost u dospělých) je výpočet obdobný s tím, že efekt je uvažován až od hodnoty 20 µg.m -3. Dále, jak je patrné z tabulek 4 a 5, v některých případech je vstupní hodnotou pro výpočet denní (tj. nikoli roční) průměr koncentrací. V těchto případech je v předložené studii počítáno s průměrnou roční koncentrací, která je z principu průměrem denních hodnot s tím, že tam, kde je to relevantní, je příslušná hodnota BGR sumarizována za celý rok. Stejně tak tam, kde je dle projektu HRAPIE uvažována 2týdenní hodnota přepočtená na roční průměr, je počítáno přímo s ročním průměrem. Hodnoty AGF (podíly jednotlivých věkových skupin populace) byly převzat dle údajů ČSÚ pro Jihomoravský kraj. Hodnoty RGF a BGR byly uvažovány dle dat ÚZIS (viz kap. 2.3.), v omezených případech (dny s omezenou aktivitou, dny pracovní neschopnosti) podle metodiky COŽP UK [7], případně dle projektu HRAPIE (dny s příznaky astmatu u astmatických dětí). V případě benzenu a benzo[a]pyrenu je vyhodnocení provedeno obdobně s tím rozdílem, že hodnoty AGF, RGF a BGR jsou rovny jedné (efekt se týká vždy celé dotčené populace) a výsledný dopad je kvantifikován ve formě počtu obyvatel na 1 nový případ vzniku daného účinku. Výsledky kvantifikace zdravotních účinků souhrnně prezentuje následující tabulka. ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 21

24 Látka a její účinky Veličina D1 D2 D3 D4 D5 D6 Suspendované částice PM2,5 zemřelí > 30 let případy hospitalizace s kardiovaskulárními nemocemi případy hospitalizace s respiračními nemocemi případy dny s omezenou aktivitou dny dny pracovní neschopnosti dny příznaky astmatu u astmatických dětí 5-19 let dny s příznaky Suspendované částice PM10 kojenecká úmrtnost případy 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 prevalence bronchitidy u dětí 6-18 let případy incidence chronické bronchitidy dospělých > 18 let případy Oxid dusičitý úmrtnost > 30 let případy 6,19 1,52 0,07 0,12 0,10 0,13 0,11 0,13 prevalence bronchitidy u dětí 5-19 let případy hospitalizace s respiračními nemocemi případy Benzo[a]pyren rakovina případy 32,69 33,20 32,38 32,39 32,37 32,41 32,38 32,41 Benzen leukémie případy Látka a její účinky Veličina S1 S2 S3 S4 S5 S6 S8 S93 S94 Suspendované částice PM2,5 zemřelí > 30 let případy hospitalizace s kardiovaskulárními nemocemi případy hospitalizace s respiračními nemocemi případy dny s omezenou aktivitou dny dny pracovní neschopnosti dny příznaky astmatu u astmatických dětí 5-19 let dny s příznaky Suspendované částice PM10 kojenecká úmrtnost případy 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 prevalence bronchitidy u dětí 6-18 let případy incidence chronické bronchitidy dospělých > 18 let případy Oxid dusičitý úmrtnost > 30 let případy 0,03 0,08 0,07 0,07 0,06 0,07 0,07 0,16 0,15 prevalence bronchitidy u dětí 5-19 let případy hospitalizace s respiračními nemocemi případy Benzo[a]pyren rakovina případy 32,37 32,39 32,37 32,39 32,38 32,39 32,38 32,43 32,44 Benzen leukémie případy Tab. 11 Kvantifikace zdravotních účinků expozice znečišťujícím látkám Vzhledem k tomu, že výsledky porovnání jsou u všech ukazatelů velmi obdobné, jsou vyhodnoceny v následujícím souhrnném komentáři: U všech sledovaných ukazatelů (s jednou výjimkou, viz dále) platí, že jejich celkové hodnoty v absolutním vyjádření řádově převyšují rozdíly mezi modelovanými stavy. To znamená, že posuzované rozdíly v imisním zatížení mají na ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 22

25 celkovou úroveň zdravotního rizika jen malý vliv. Vypočtené hodnoty se v naprosté většině případů liší o méně než 1 % celkových absolutních hodnot, v několika málo případech (u NO2 a benzenu) se jedná o jednotky procent případů. Výjimkou je ukazatel úmrtnost > 30 let u oxidu dusičitého, a to mezi nulovým stavem 2020 (6,2 případů), nulovým stavem 2035 (1,5 případu) a následně všemi variantami uspořádání dálniční a silniční sítě (0,03 0,16). Důvodem je skutečnost, že v tomto případě se jedná o prahový účinek, kdy až do hodnoty průměrné roční koncentrace NO2 ve výši 20 µg.m -3 je účinek nulový. Pokud se tedy průměrné roční koncentrace v relevantní části území pohybují mírně nad 20 µg.m -3 a následně dojde k jejich snížení pod 20 µg.m -3, účinky se v dané části zástavby nesníží lineárně jako u ostatních veličin, ale zcela se vynulují. Vlivem posunu části obyvatel pod hranici 20 µg.m -3 se tak hodnoty v nulovém stavu k r sníží oproti roku 2020 o 75 % a u následně všech variant o více než 97 %. Rozdíly mezi variantami uspořádání dálniční a silniční sítě jsou minimální činí nejvýše 0,5 % celkových hodnot, výjimkou je opět vliv NO2 s prahovým účinkem, kde se jedná o 8,5 %. U všech veličin kromě vlivu benzo[a]pyrenu byl zaznamenán pokles hodnot mezi nulovými stavy r a 2035, pouze u vlivu benzo[a]pyrenu došlo k nárůstu o 1,5 %. U všech variant uspořádání dálniční a silniční sítě bez výjimky byl zaznamenán pokles hodnot oproti nulovému stavu r Toto snížení je vždy poněkud mírnější u variant S.9.3 a S9.4. než u variant ostatních, rozdíly však nejsou zásadní. Lze tedy konstatovat, že: všechny varianty uspořádání dálniční a silniční tedy představují přínos ve smyslu snížení zdravotního rizika exponované populace v porovnání s nulovým stavem roku 2035; toto snížení zdravotního rizika je však v relaci k absolutní úrovni rizika, spojeného se znečištěním ovzduší, poměrně nízké (platí pro všechny varianty); z porovnání variant vyplývá, že jako poněkud méně přínosné ve smyslu snížení zdravotního rizika se jeví varianty S.9.3. a S.9.4., vliv ostatních variant je srovnatelný. ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 23

26 3.4. IDENTIFIKACE POTENCIÁLNÍCH PŘÍPADŮ NEPŘIJATELNÉHO RIZIKA Jedním z úkolů hodnocení je posoudit, zda některá z variant nepřináší nepřijatelné riziko pro obyvatele. Jak bylo uvedeno výše, všechny varianty přinášejí ve všech parametrech zlepšení oproti nulovému stavu, tzn. snížení rizika, je tedy možné je v souhrnu hodnotit jako přijatelné z hlediska vlivů na zdraví dotčené populace. Kromě toho je však rovněž nutno posoudit přijatelnost z hlediska individuální rizika obyvatel v silně imisně zatížených lokalitách. V tomto případě se jeví obvykle udávaná kritéria (jako např. řád 10-6 ) jako nevhodná, neboť pásma zvýšených koncentrací se týkají často jednotek či několika málo desítek osob. Jako vhodnější se pak jeví porovnání s imisními limity, které mají určitý význam ve smyslu stanovení celospolečensky přijatelných mezí rizika. Z tohoto hlediska jsou sledována dvě kritéria: zda u některých obytných domů, v nichž byly v nulovém stavu podlimitní úrovně imisní zátěže, nedojde při realizaci některé z variant k nárůstu hodnot nad úroveň limitu; zda u některých obytných domů, v nichž byly v nulovém stavu nadlimitní úrovně, nedojde při realizaci některé z variant k dalšímu nárůstu imisní zátěže. Uvedené vyhodnocení se týká pouze suspendovaných částic PM2,5 a benzo[a]pyrenu, neboť u ostatních látek nebylo překročen limitu zaznamenáno. Z detailní analýzy vyplývá, že u částic v PM2,5 dojde k posunu koncentrací z podlimitní na nadlimitní u 5 domů, přičemž nejvyšší vypočtená hodnota činí 20,2 µg.m -3 a celkový počet takto dotčených osob se pohybuje na úrovni desítek (dle výpočtu 26 osob). Hodnoty vypočtené v jednotlivých variantách jsou v těchto případech srovnatelné. K navýšení nadlimitních koncentrací může dojít u většího počtu objektů, avšak nárůst je z hlediska absolutních hodnot velmi malý, nejvýše činí 0,38 µg.m -3. V případě benzo[a]pyrenu nebyly identifikovány žádné objekty, které by splňovaly výše uvedená kritéria. Vzhledem k tomu, že podkladová rozptylová studie byla vypracována pro situaci bez jakýchkoli opatření ke snížení vlivů automobilové dopravy na kvalitu ovzduší, je nutno se dále zabývat otázkou, zda je možné dané varianty uspořádání sítě realizovat tak, aby bylo zamezeno nepřijatelnému nárůstu imisní zátěže. Jelikož jediným polutantem, kterého se tato situace týká, jsou suspendované částice PM2,5, a nejvyšší nárůst, který by případně bylo nutno redukovat, činí 0,38 µg.m -3, lze konstatovat, že hodnoty imisních limitů jsou zcela bezpochyby dosažitelné aplikací běžných technických opatření ke snížení rozptylu prachu od komunikace (vegetační bariéry, údržba povrchů atd.). Všechny varianty uspořádání dálniční a silniční sítě tak lze považovat za přijatelné za předpokladu dodržení následujících opatření: na základě rozptylové studie budou přesně identifikovány lokality s potenciálním rizikem nárůst koncentrací částic PM2,5 nad úroveň imisního limitu či dalšího zvýšení nadlimitních hodnot; pro tyto lokality budou aplikována opatření k zajištění úrovní koncentrací minimálně na úrovni stavu bez realizace nových komunikací (nulový stav 2035), optimálně pak ke snížení imisní zátěže pod úroveň limitu (v případě, že budou zjištěny nadlimitní hodnoty již v nulovém stavu). Uvedený požadavek platí pro jakoukoliv variantu uspořádání dálniční a silniční sítě, tzn. v tomto smyslu nejsou mezi variantami rozdíly. Vzhledem k tomu, že nadlimitní hodnoty (byť bez zjištění negativního vlivu posuzovaných variant) byly vypočteny též pro benzo[a]pyren, platí výše uvedené požadavky v přiměřené míře i pro tuto znečišťující látku. ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 24

27 4. VLIVY HLUKU NA ZDRAVÍ OBYVATEL 4.1. IDENTIFIKACE NEBEZPEČNOSTI A VZTAH DÁVKA ÚČINEK Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Účinky hluku na lidské zdraví je možné s určitým zjednodušením rozdělit na účinky specifické, projevující se při ekvivalentní hladině hluku nad 85 až 90 db poruchami činnosti sluchového analyzátoru, a na účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu. Při běžné expozici hluku z dopravy se projevují zejména systémové (nespecifické) účinky, které jsou spojeny zejména s rušením spánku a se stresovou reakcí na obtěžování hlukem. Nejvíce průkazných dat o zdravotním riziku se týká poškození sluchového aparátu (u specifických účinků), vlivů na kardiovaskulární systém a psychických obtíží; omezené důkazy jsou v případě vlivů na hormonální systém, imunitní funkce organismu, biochemické funkce, nervové funkce a další. Hluk působí jako obtěžující a rušivý faktor, ztěžuje řečovou komunikaci, způsobuje rušení spánku s navazujícími efekty (únava, nespavost, náchylnost k úrazům, snížení výkonnosti) atd. Pro kvantifikaci těchto účinků z hlediska výsledného ovlivnění zdraví zatím není dostatek dat, proto se pro souhrnné vyjádření nespecifických dopadů hluku na člověka standardně používají přímo ukazatele obtěžování a rušení spánku. Obrázek 11 ukazuje zjednodušené příčinné schéma působení hluku na zdraví dle [6] v řetězci hluková expozice fyziologická (stresová) reakce organismu biologická odezva a vznik onemocnění. Účinek vzniká jak přímo prostřednictvím nervových interakcí, tak i nepřímo v důsledku vnímání zvuku. Přitom přímá cesta působí i při nízkých hladinách hluku během spánku, tj. i bez subjektivního rušení. ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 25

28 Obr. 11 Schéma účinků hluku (zdroj: Babisch 2002 in [6]) Nespecifické působení hluku je považováno za bezprahové (tj. nelze stanovit bezpečnou mez, pod níž se již účinek nevyskytuje), v praxi se však pracuje s určitými mezními hodnotami, nad nimiž se projevuje závislost účinku na hlukové expozici. Přehled údajů o vlivech nočního hluku dle [6] shrnuje tabulka 12. Je nutno uvést, že v běžné populaci existují výrazné individuální rozdíly v citlivosti vůči nepříznivým účinkům hluku, a proto se mohou vyskytnout tyto účinky u citlivé části populace i při hladinách hluku významně nižších. ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 26

29 Přehled účinků a mezních hodnot dostatečně prokázaných Účinek Ukazatel Mezní hodnota Změny v kardiovaskulární aktivitě * * Biologické účinky Nabuzení EEG LAmax,uvnitř 35 db Pohyby, počátek pohybů LAmax,uvnitř 32 db Změny v délce různých fází spánku, struktury a fragmentace spánku LAmax,uvnitř 35 db Buzení během noci nebo příliš brzo ráno LAmax,uvnitř 42 db Kvalita spánku Prodloužení úvodní fáze spánku, obtížnější usínání * * Fragmentace spánku, zkrácení doby spánku * * Nárůst průměrné pohyblivosti při spánku Lnoc,venku 42 db Subjektivní pohoda Subjektivně vnímané rušení spánku Lnoc,venku 42 db Užívání sedativ a léků navozujících spánek Lnoc,venku 40 db Zdravotní stav Nespavost vlivem prostředí Lnoc,venku 42 db Přehled účinků a mezních hodnot částečně prokázaných ** Účinek Ukazatel Mezní hodnota Biologické vlivy Změny v hladinách (stresových) hormonů * * Ospalost/únava během následujícího dne a večera * * Zvýšená podrážděnost během dne * * Subjektivní pohoda Zhoršené mezilidské vztahy * * Stížnosti Lnoc,venku 35 db Zhoršené rozpoznávací schopnosti * * Nespavost * * Zvýšený krevní tlak Lnoc,venku 50 db Obezita * * Zdravotní stav Deprese (u žen) * * Infarkt myokardu Lnoc,venku 50 db Snížení očekávané délky života (předčasná úmrtnost) * * Psychické poruchy Lnoc,venku 60 db (Pracovní) úrazy * * Tab. 12 Přehled účinků a mezních hodnot noční hluk [6] * Ačkoliv byl prokázán výskyt nepříznivých vlivů, nelze stanovit přesné mezní hodnoty nebo ukazatele ** V důsledku omezeného rozsahu podkladů mají mezní hodnoty omezenou váhu; jsou založeny vesměs na expertním posouzení podkladů. Jsou zde však důkazy nebo kvalitní podklady o příčinném vztahu. Často jde o rozsáhlé nepřímé důkazy, které ukazují na vztah mezi hlukovou expozicí a fyziologickými změnami, které mají nepříznivý dopad na zdraví Pro kvantitativní vyhodnocení vlivů dopravního hluku na zdraví obyvatel byly v souladu s autorizačním návodem SZÚ [7] použity vztahy mezi hlukovou expozicí a zdravotními či jinými účinky dle dokumentu Světové zdravotnické organizace Burden of disease from environmental noise [10]. Tato metodická publikace stanovuje na základě rešerše a metaanalýzy dalších odborných studií kvantitativní vztahy pro následující ukazatele: kardiovaskulární onemocnění infarkt myokardu, hypertenze; silné obtěžování; silné rušení spánku; kognitivní poruchy u dětí. Dále jsou pak stanoveny postupy pro souhrnné vyhodnocení vlivů hluku na lidské zdraví na základě jednotného přepočtu, označovaného jako ztracené roky života vážené disabilitou (disability-adjustedlife-years DALY). ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 27

30 Kardiovaskulární onemocnění Kardiovaskulární onemocnění zahrnuje ischemickou chorobu srdeční, hypertenzi a mrtvici. Ischemická srdeční onemocnění zahrnují anginu (I20), akutní infarkt myokardu (diagnóza I21), následné infarkty myokardu či komplikace (I22 a I23), jiné akutní formy ischemické choroby srdeční (I24) a chronické ischemické choroby srdeční (I25). Mrtvice se při výpočtech neuvažuje, jelikož nebyl zjištěn žádný důkaz o vlivu hluku na toto onemocnění. Dále je zde kvantifikována hypertenze (I10), včetně srdečního selhání (I11), hypertenze ledvin (I12) a hypertenzní onemocnění srdce a ledvin (I13). Kvantifikováo bylo riziko (a následně předpokládaný počet postižených osob) pro infarkt myokardu a hospitalizace s hypertenzí. Pro infarkt myokardu byl použit vztah: OR = 1,63 6, Ld 2 + 7, Ld 3, Ld > 55 db, kde OR je tzv. poměr šancí (odds ratio), který udává, kolikrát je výskyt daného jevu větší v exponované populaci než v populaci neexponované, Ld je ekvivalentní hladina akustického tlaku ve dne (6 22 hod). Pro hypertenzi je stanoveno relativní riziko ve výši 1,12 při zvýšení denního hluku o 5 db nad úroveň 55 db. Silné obtěžování a silné rušení spánku Podíl počtu obyvatel silně obtěžovaných hlukem se stanoví podle vzorce: % HA = (Lden - 42) (Lden - 42) (Lden - 42), kde % HA je podíl silně obtěžovaných osob (highly annoyed) v rámci celkové populace a Lden je hlukový deskriptor den-večer-noc. Jeho hodnotu lze stanovit na základě energetického součtu hladin denního, večerního a nočního hluku. V případě, že nejsou k dispozici data o večerním hluku, jako je tomu u předkládané studie, lze využít empirického vztahu: Lden Ld 2 ln((ld Ln)/22,4))), kde Ln je ekvivalentní hladina akustického tlaku v noční době (22-6 hod). Obdobně je pro podíl osob se silným rušením spánku stanoven vztah: HSD = 20,8-1,05 Ln + 0,01486 Ln 2, Ln > 35 db Poruchy kognitivních funkcí u dětí Kognitivní funkce souhrnně označují myšlenkové a rozpoznávací funkce paměť, učení, koncentraci, pozornost, myšlení, schopnost pochopení informací, řešení problémů, plánování apod. WHO [10] uvádí následující tabulku, obsahující podíl dětí s kognitivními poruchami ve věkové kategorii 7 19 let v závislosti na úrovni Ldn, což je energetický součet ekvivalentních hladin denního a nočního hluku: Hluková expozice Ldn Podíl dětí 7-19 let s kognitivní poruchou < 55 db db db 50 > 75 db 75 Tab. 13 Podíl dětí s kognitivními poruchami v závislosti na úrovni Ldn ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 28

31 Vzhledem k tomu, že pro výpočet vlivů hluku na úrovni jednotlivých budov se jevilo toto rozdělení jako příliš hrubé, byla uvedená tabulka použita pro odvození spojitého výpočetního vztahu, jehož vzorec je následující: % NICI = -2, Ldn 3 + 2, Ldn 2 + 3,11755 Ldn 195,208, Ldn > 55 db Počet ztracených let vážených disabilitou Na základě kvantifikace účinků, spojených s expozicí obyvatel dopravnímu hluku, je pak stanovena hodnota DALY počet ztracených let vážených disabilitou. Ta se stanoví jako součet ztracených let v případě úmrtí v důsledku onemocnění a hodnoty let s disabilitou, jež je stanovena jako součin počtu případů a váhového koeficientu DW (disability weight). Z výše popsaných účinků je úmrtí uvažováno pouze u infarktů myokardu. V tomto případě se postupuje následovně: nejprve je stanoven počet zemřelých a přeživších pro zemřelé je na základě věkové struktury zemřelých na dané onemocnění a naděje dožití pro příslušnou věkovou kategorii určen počet ztracených let v důsledku úmrtí pro přeživší je počítáno s váhovým koeficientem DW shodně jako u ostatních účinků Použité koeficientu DW jsou uvedeny v následující tabulce: Účinek DW infarkt myokardu 0,35 hypertenze 0,352 silné obtěžování 0,02 silné rušení spánku 0,07 kognitivní poruchy u dětí 0,006 Tab. 14 Koeficient DW 4.2. VYHODNOCENÍ EXPOZICE V následujících tabulkách je uveden počet obyvatel v jednotlivých variantách exponovaných hladinám akustického tlaku z automobilové dopravy na hodnocených komunikacích. Rozdíly mezi variantami tak zohledňují změny v komunikační síti a změny v intenzitách automobilové dopravy. Tabulka 15 a Obr. 12 ukazují rozložení obyvatelstva v jednotlivých pásmech hlukové zátěže v posuzovaném území. Ve všech uvedených variantách spadá do pásem < 60 db (tedy v oblasti s hlukovou zátěží pod stanoveným limitem) přibližně 90 % obyvatel. Nezanedbatelná část obyvatel (40 %) se nachází v pásmu < 40 db, tj. v pásmu s nevýznamnými hladinami hluku. Počet obyvatel zasažených hlukem nad 60 db je nejvyšší ve výhledovém stavu , a to poměrně výrazně oproti ostatním variantám. U posuzovaných variant je pak počet obyvatel zasažených vyššími hladinami hluku víceméně vyrovnaný, mírně vyšší oproti ostatním byl identifikován ve variantách S.9.4., S.9.3., D.3 a D.5 a ve stavu Z hlediska zasažení obyvatel vyššími hladinami hluku se ukazují jako nejpříznivější varianty S.1 a S.4. ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 29

32 Pásmo [db] D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 < > Celkem Pásmo [db] S.1 S.2 S.3 S.4 S.5 S.6 S.8 S.9.3 S.9.4 < > Celkem Tab. 15 Počet obyvatel v pásmech hlukové zátěže LAeq,den Obr. 12 Podíl obyvatel v pásmech hlukové zátěže LAeq,den Hluková situace v noci je z hlediska porovnání variant obdobná jako v denní době. Do pásma podlimitní hlukové zátěže (< 50 db) spadá ve všech posuzovaných variantách přibližně 91 % obyvatel. Pásmu < 30 db, tj. nevýznamné ÚS NADŘAZENÉ DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ V JÁDROVÉM ÚZEMÍ OB3 METROPOLITNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI BRNO 2. ETAPA 30