Profil vod ke koupání - VN Slapy - střed

Transkript

1 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání (IDPFVK) (m) profilu vod ke koupání (NZPFVK) (m) VN Slapy-střed Nadmořská výška 271 m n.m. Plocha nádrže 1162,6 ha Základní hydrologická charakteristika hloubka u hráze-58 m Q a = 85,1 m 3 /s q a (specif.odtok) = 6,59 l/s.km 2 Kompetentní KHS Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, Kompetentní správce povodí a zpracovatel Povodí Vltavy, státní podnik, RNDr. J. Duras, PhD. (jindrich.duras@pvl.cz), Ing. M. Balejová (magdalena.balejova@pvl.cz) Poslední aktualizace profilu vod ke koupání 2018 Přezkoumání profilu vod ke koupání Voda ke koupání (T) Koupací místo (T) Identifikátor koupacího místa (IDPLAZ) (m) KO koupacího místa (NZPLAZ) (m) VN Slapy-Nová Živohošť Provozovatel (obec) Tábořiště Městských sportovních zařízení Benešov v Nové Živohošti, Veřejné tábořiště Nová Živohošť Návštěvnost < 1000 stánky s občerstvením a restaurační zařízení na pláži a v kempu, WC pro Vybavení kemp, sportovní vyžití stolní tenis, půjčovna šlapadel, zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu VHS Benešov s.r.o., ubytování - Juniorcamp, RS FTN Charakter břehu a dna písčité dno, travnatá pláž Délka pláže 900 m Krátkodobé Nebylo zjištěno Koupací místo (T) Identifikátor koupacího místa (IDPLAZ) (m) KO koupacího místa (NZPLAZ) (m) VN Slapy-Živohošť Provozovatel (obec) Obec Chotilsko, středisko veřejné rekreace, Autokemp Živohošť Návštěvnost <100 Vybavení WC pro kemp, občerstvení mimo kemp a pláž, zásobování pitnou vodou z vodovodu VHS Dobříš Charakter břehu a dna písčité dno, travnatá pláž Délka pláže 200 m Krátkodobé při přívalových deštích, 1-2x za sezónu 3 Oblast vlivu (informace veřejnosti prostřednictvím mapy) Identifikátor oblasti vlivu (IDOV) (m)

2 oblasti vlivu (NZOV) (m) od hráze VN Orlík po ř.km Vltavy 101 Plocha oblasti vlivu 780 km Monitorovací body-hlavní (T) KO monitorovacího bodu (NZHMB, VN Slapy-Nová Živohošť Riziko pro koupající Vyhovující stav ( Mikrobiální Výborná jakost (SZÚ; klasifikace koupacích vod dle Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 238/2011 Sb. v platném znění).. Od roku 2012 není hygienickou služnou ukazatel celkový fosfor monitorován. Přirozeně je ale koncentrace fosforu poměrně nízká, podporující intenzivní rozvoj řas a sinic jen v některých obdobích. Výskyt sinic Potenciálně toxické sinice jsou přítomny po většinu vegetační sezóny, ale zvýšené biomasy dosahují pouze v některých letech, nejčastěji po letních povodních (2010), kdy se fosforem bohatší voda vmíchá i do horních vrstev vody a zároveň jsou sem dopraveny sinice z horní části nádrže či přímo z Orlíka. Zároveň se v této lokalitě uplatňuje efekt nahromadění biomasy sinic v příbřeží větrem, takže je soustavně mírně horší než koupací místo Živohošť. V letech počty buněk sinic dosáhly maxima v VIII (640 tis. v 1 ml). Celková biomasa fytoplanktonu nepřesáhla hranici 50 ug l -1 chlorofylu (max. = 46,4 ug l -1 v VIII. 2017). Další faktory Průhlednost vody výjimečně klesá pod 1 m. Mikrobiologická situace je setrvale velmi dobrá. Rozvoj řas a sinic je ve většině koupacích sezón jen málo intenzivní, hodnota 50 ug.l -1 nebyla v období překročena, sinice ovšem bývají v létě dominantami fytoplanktonu s možností vytvoření povlaků na návětrném břehu. Stupněm 4 - voda nevhodná ke koupání byla situace hodnocena pouze v druhé polovině roku 2017, jinak byla voda hodnocena max. stupněm 3 - zhoršená jakost vody. KO monitorovacího bodu (NZHMB, VN Slapy-Živohošť Riziko pro koupající Vyhovující stav ( Mikrobiální Přijatelná jakost (SZÚ; klasifikace koupacích vod dle Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 238/2011 Sb. v platném znění) Od roku 2012 není hygienickou služnou ukazatel celkový fosfor monitorován. Přirozeně je ale koncentrace fosforu poměrně nízká, podporující intenzivní rozvoj řas a sinic jen v některých obdobích.

3 Výskyt sinic Potenciálně toxické sinice jsou přítomny po většinu vegetační sezóny, ale zvýšené biomasy dosahují pouze v některých letech, nejčastěji po letních povodních (2010), kdy se fosforem bohatší voda vmíchá i do horních vrstev vody a zároveň jsou sem dopraveny sinice z horní části nádrže či přímo z Orlíka. Zároveň se v této lokalitě uplatňuje efekt nahromadění biomasy sinic v příbřeží větrem, takže je soustavně mírně horší než koupací místo Živohošť. V letech počty buněk sinice dosáhly maxima v VIII (694 tis. v 1 ml). Celková biomasa fytoplanktonu přesáhla hranici 50 ug l -1 chlorofylu pouze výjimečně (v období pouze 1x v každé koupací sezóně). Další faktory Průhlednost vody výjimečně klesá pod 1 m. Mikrobiologická situace je setrvale velmi dobrá. Rozvoj řas a sinic je ve většině koupacích sezón jen málo intenzivní, hodnota >50ug.l-1 byla překročena pouze výjimečně. Sinice ovšem bývají v létě dominantami fytoplanktonu s možností vytvoření povlaků na návětrném břehu. Stupněm 4 - voda nevhodná ke koupání byla situace hodnocena pouze v druhé polovině roku 2017, jinak byla voda hodnocena max. stupněm 3 - zhoršená jakost vody Monitorovací body-vedlejší (T) 5299 monitorovacího bodu (NZHMB, Vltava-VN Slapy Živohošť střed Mikrobiální Dobrá jakost. Poměrně nízký, podporující intenzivní rozvoj řas a sinic jen v některých obdobích. Výskyt sinic Potenciálně toxické sinice jsou přítomny po většinu vegetační sezóny, ale zvýšené biomasy dosahují pouze v některých letech, nejčastěji po letních povodních (2010, částečně i 2013), kdy se fosforem bohatší voda vmíchá i do horních vrstev vody a zároveň jsou sem dopraveny sinice z horní části nádrže či přímo z Orlíka. Ve volné vodě nádrže se ovšem neuplatňuje efekt nahromadění biomasy sinic větrem, takže zde byla soustavně zjišťována lepší situace než v koupacích místech s ročními maximy chlorofylu-a do 30, výjimečně až do 40 ug.l -1. Další faktory Hodnota ph jen zřídka přesahuje 9.0, průhlednost vody neklesá pod 1 m. Mikrobiologická situace je setrvale velmi dobrá. Rozvoj řas a sinic je ve většině koupacích sezón jen málo intenzivní, hodnota 50ug.l -1 nebyla překročena. Sinice ovšem bývají v létě dominantami fytoplanktonu s možností vytvoření povlaků na návětrném břehu. Trend - setrvalý stav. monitorovacího bodu (NZHMB, Mikrobiální 5034 Mastník-Radíč Riziko střední (M), protože mikrobiální z potoka nepronikne až do lokality koupacího místa. Riziko vysoké (H), protože koncentrace fosforu se v letních měsících zvyšují na 0,3-0,86 mg.l -1 (max 07/2017), což jsou z pohledu rozvoje sinic koncentrace velmi vysoké, které mohou podporovat rozvoj sinic v celé přilehlé zátoce a částečně ovlivnit i jakost vody v koupacích místech.

4 Výskyt sinic Málo významný (tekoucí voda). Další faktory Nebyly hodnoceny. 3.2 Bodové zdroje (T) Potok Mastník je živinami bohatá vodoteč, kde je jednoznačně patrný vliv odpadních vod z bodových - a zřejmě též z difuzních - zdrojů. Vodnost potoka je sice vzhledem k vodnosti Vltavy malá, ale negativní ovlivnění poměrů v přilehlé zátoce je velmi pravděpodobné, protože koncentrace P ve vodě potoka Mastník je řádově vyšší než dostačuje k intenzivnímu růstu sinic. Identifikátor bodového zdroje (IDBZ) (m) bodového zdroje (NZBZ) Služby Sedlec-Prčice ČOV KÁMEN Zbraslav lom Bělice Obec Vojkov ČOV SčV Příbram Heřmaničky ČOV SčV Příbram Kosova Hora ČOV SčV Příbram Nalžovice ČOV IMBCZ Chotilsko Stará Živohošt ČOV SčV Příbram Jesenice ČOV SčV Příbram SkiRelax Monínec ČOV P.H.GASTRO penzion Hulín ČOV KDS Sedlčany SčV Příbram Křečovice ČOV Obec Příčovy ČOV Městys Vysoký Chlumec ČOV SčV Příbram Sedlčany ČOV Pivovar Vysoký Chlumec ČOV VLTAVA VZ MF ČR Smilovice SčV Příbram Dublovice ČOV bodové zdroje uvedené v profilu VN Slapy-horní část Mikrobiální z bodového zdroje (m) Vliv na mikrobiální kontaminaci nádrže Slapy nebyl zjištěn. Rizikovost vysoká (H) pro zdroje s deklarovanými emisemi fosforu nad 100 kg za rok: , , a , případně pro zdroj lokalizovaný Přísunu fosforu z bodového zdroje blízko koupacího místa: V úvahu je třeba vzít i vody odlehčované z jednotné kanalizace za srážkoodtokových událostí. Ostatní zdroje rizikovost střední (M). Všechny uvedené bodové zdroje jsou relativně malé vzhledem k velikosti nádrže Slapy a k množství vody protékající Vltavou, nicméně je třeba Souhrnné hodnocení bodového zdroje (SouhrnBZ) (m) jim věnovat průběžnou pozornost zejména v souvislosti s emisemi fosforu (dusík na rozvoj sinic nemá vliv). Nelze totiž vyloučit, že v letních měsících může vnos fosforu pocházejícího z těchto zdrojů významně podporovat růst sinicové biomasy, zejména např. v zátoce Mastník. 3.3 Difúzní zdroje (T) Identifikátor difúzního zdroje (IDDZ) (m) difúzního zdroje (NZDZ) (m) Mikrobiální z difúzního zdroje D01 obce a zemědělská půda v dolní části povodí Vlkonického p.

5 Přísun fosforu z difúzního zdroje Souhrnné hodnocení difúzního zdroje (SouhrnDZ) (m) Identifikátor difúzního zdroje (IDDZ) (m) difúzního zdroje (NZDZ) (m) Mikrobiální z difúzního zdroje Přísun fosforu z difúzního zdroje Souhrnné hodnocení difúzního zdroje (SouhrnDZ) (m) 4 Celkové zhodnocení Odpadní vody jsou akumulovány v jímkách, které jsou vyváženy na zemědělskou půdu. Tento způsob likvidace odpadních vod bývá poměrně bezpečný, navíc velikost zdrojů je vzhledem k nádrži Slapy nepatrná. Proto i riziko bylo hodnoceno jako nízké (L) D02 rekreační středisko v obci Cholín Odpadní vody jsou likvidovány na ČOV; velikost zdroje je vzhledem k nádrži Slapy nepatrná a vzdálenost od koupacích míst dostatečná. Proto bylo riziko vyhodnoceno jako nízké (L). Závěry Střední část nádrže Slapy je poměrně málo úživná s významnějším rozvojem sinic jen ve vodných letech, přičemž v příbřeží koupacích oblastí se uplatňuje efekt nahromadění sinic větrem. Trend vývoje - setrvalý stav. Návrhy opatření ke snížení Konkrétní opatření nejsou navržena. V obecné rovině je třeba uvažovat o snížení emisí fosforu do povrchových vod, a to včetně vnosu z odlehčovacích komor na jednotných kanalizacích. Obce by měly aktivně využívat programů podporujících pokročilé nakládání se srážkovými vodami. U malých obcí je potřeba dořešit odkanalizování či čistění centrálně na ČOV. Všechny obce by měly mít povinnost hlásit emise P a u obcí s emisemi >100 kg P za rok by se mělo začít připravovat odstraňování P z čištěných odpadních vod. Další opatření řízení Nejsou navržena. Přijatá opatření ke snížení Nejsou známa. 5 Podklady Interní zprávy státního podniku Povodí Vltavy;

6 Vltav a M ast ník Křeč ov ic k ý p. Profil vod ke koupání - VN Slapy-střed Čelinský p. Mladčina Hubenovský p. M usí k Vlk onick ý p. Vltava Křečovický p. Jelenecký p. Jindrovský p. Lužnice Stěžovský p. Vápenický p. Musík Mastník Vlkonický p. Líšnický p. Podlipský p. Sedlčany Bohostický p. Selný p. Libíňský p. Hrachovka Mlýnský p. Brzina Sedlecký p. Divišovický p. Zdebořský p. Předbořický p. Počepický p. Novodvorský p. Martinický p. Smilkovský p. Záběhlický p. Varovský p. Legenda: Vodní tok Oblast vlivu Povodí IV.řádu Slabá Prčický p. Vodní plocha Budova, blok budov Koupací místo XW Hlavní monitorovací bod,vyhovující stav #* Vedlejší monitorovací bod, nepříznivý stav #* Vedlejší monitorovací bod, vyhovující stav!( Bodový zdroj s vysokou rizikovostí!( Bodový zdroj se střední rizikovostí Difúzní zdroj se střední a nízkou rizikovostí nebo bez hodnocení rizikovosti Zobrazeny jsou pouze monitorovací body, které byly užity při hodnocení jakosti vody v koupacích místech 1: Meters

7 Profil vod ke koupání - VN Slapy-střed Vltava Mladčina Vltava Legenda: Mastník Mastník Vodní tok Oblast vlivu XW Povodí IV.řádu Vodní plocha Budova, blok budov Koupací místo Hlavní monitorovací bod,vyhovující stav #* Vedlejší monitorovací bod, vyhovující stav!( Bodový zdroj s vysokou rizikovostí Difúzní zdroj se střední a nízkou rizikovostí nebo bez hodnocení rizikovosti Křečovický p. Vlkonický p. Vlkonický p. Zobrazeny jsou pouze monitorovací body, které byly užity při hodnocení jakosti vody v koupacích místech 1: Křečovický p. Meters