1. Současný novořecký jazyk a jeho lexikum

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. Současný novořecký jazyk a jeho lexikum"

Transkript

1 Úvod Cílem předkládané práce je zmapovat oblast ekonomické terminologie v obecné novořečtině a zjistit, zda se v této odborné terminologii objevují přejatá slova z cizích jazyků. Rychlý ekonomicko-politický rozvoj a růst států západní Evropy a Ameriky, především v 2. polovině 20. století, měl i značný vliv na hospodářskou situaci v Řecku. S rozvojem mezinárodního obchodu souviselo i pronikání nových výrobků na hospodářský trh Řecka. Tento jev byl současně úzce spjat i s přílivem nových slov a termínů označující, a pojmenovávající tyto výrobky. Do slovní zásoby tak vstoupily nové cizojazyčné prvky a slova, kterým bude v této práci věnována pozornost. Samotná práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části, jež se skládá z několika kapitol, se budeme zaobírat lexikálním přejímáním a jeho problematikou. Hned v úvodní kapitole se dotkneme tématu řeckého jazyka, jeho kontinuity a jeho lexika. Následně nás bude zajímat vliv cizích jazyků na řecký jazykový systém a zvláště na jeho slovní zásobu v jednotlivých vývojových etapách řečtiny. V dalších kapitolách bude rozebírán samotný jev lexikálního přejímání a dále se seznámíme s jeho jednotlivými druhy. Tyto kapitoly představující úvod do problematiky jazykového přejímání v Řecku, budou doplněny o další kapitoly. Jejich náplní bude nastínit, s jakými typy lexikálních výpůjček se můžeme v textech setkat. V dalších kapitolách uvedeme, jaký vliv měly na lexikum konkrétní cizí jazyky, a zda na něm zanechaly výraznější stopy. Následující kapitoly budou pojednávat o lexikálních přejímkách, jejich klasifikaci a základních charakteristikách. Současně stručně nastíníme, jaké jazykové procesy je doprovázejí a jaké typy přejatých lexikálních prvků existují. Teoretická část je zakončena kapitolou o důvodech vedoucích jazykové systémy k lexikálnímu přejímání. Vlastní jádro práce představuje její praktická část, v níž zpracujeme nashromážděný materiál přejatých lexémů, které byly získány z různých internetových periodik, orientovaných na ekonomickou oblast. Ty dále analyzujeme a roztřídíme podle vybraných kritérií do několika kategorií. Na rozboru tohoto lexikálního materiálu se pokusíme postihnout, který konkrétní jazyk uplatňuje nejintenzivněji svůj vliv v oblasti ekonomické terminologie. Taktéž se pokusíme zjistit, jaká je frekvence výskytu těchto přejatých slov. Na poli řecké lingvistiky se této problematice cizích slov v lexiku obecného novořeckého jazyka věnuje Anna Anastasiadi-Symeonidi, o jejiž publikaci «Νεολογικός δανεισµός της νεοελληνικής» se tato práce opírá. 1

2 1. Současný novořecký jazyk a jeho lexikum Jedním z rysů vystihující řecký jazyk je jeho kontinuita a postavení mezi ostatními jazyky světa, jež je jednoznačně výjimečné. Důkazem toho může být užívání názvosloví řeckého původu především na poli vědy, medicíny, filosofie a jiných oborů. Řečtina obohatila slovní zásobu mezinárodní vědecké terminologie různými pojmenovacími jednotkami, slovními kmeny, ale i prefixy a sufixy. A tak v odborné slovní zásobě užívané zvláště vědci, politiky a novináři můžeme narazit na vysokou četnost výskytu slovních pojmenování, jež mají svůj původ právě v řečtině. Také samotná délka existence řečtiny a kontinuita jejího vývoje ve srovnání s jinými starověkými jazyky, jako je například starověká egyptština či akkadština, se stává jedinečným objektem studia pro řadu jazykovědců. U řečtiny musíme vyzdvihnout historickou kontinuitu jejího vývoje, avšak nemůžeme tvrdit, že současná podoba jazyka je po stránce fonologické, gramatické a morfologické totožná s jeho podobou v klasickém období, jak uvádí Babiniotis 1. Přirozeně v průběhu staletí došlo k proměnám jak ve výslovnosti, gramaticko-syntaktické stavbě, tak i v lexiku. V pozdějších kapitolách zaměřím svou pozornost především na tyto lexikální změny. Oblast slovní zásoby jazyka se jeví být velmi zajímavá už jen proto, že jejím prostřednictvím můžeme dokázat tuto kontinuitu jazyka a je pro nás neklamným důkazem jeho nepřetržitého vývoje. Důkazem kontinuity lexika řečtiny může být, jak uvádí Babiniotis 2 i to, že v současnosti běžný čtenář není schopen rozlišit, zda to či ono slovo pochází z období homérských eposů či začalo být užíváno v helenistické nebo byzantské epoše. Dokládá nám to i schopnost současných mluvčích řečtiny porozumět textu Nového zákona. Slovní zásoba určitého jazykového systému disponuje a vytváří takový počet slov, aby mohla uspokojit vyjadřovací potřeby jeho mluvčích. Rozsah lexika se liší také v závislosti na historickém vývoji a jsou pro něj typické procesy odumírání a vytváření nových lexikálních jednotek. Nové lexikální jednotky mohou být vytvořeny různými slovotvornými procesy na podkladě starších slov, anebo vznikají jako přejímky z jiných jazyků či vstupují do slovní zásoby jako přejímky ze starší podoby téhož jazyka, tak jak k tomu dochází často právě u nové řečtiny. 1 Babiniotis, G. Συνοπτική ιστορία της νεοελληνικής γλώσσας, Αθήνα, 2002, 11 2 Ibid., 2002, 14 2

3 1.1 Struktura slovní zásoby 3 Slovní zásoba řeckého jazyka byla v průběhu všech historických období nesmírně bohatá, což bylo způsobeno i tím, že řecký jazyk jako takový je schopen pracovat s lexikálními prvky předchozích období a aplikovat je na současnou podobu jazykové struktury. Na tuto lexikální bohatost měly však vliv i jiné faktory 4. U členění novořeckého lexika jsem vycházela z práce Roberta Browninga 5, jež jej rozděluje do několika kategorií následným způsobem: 1) První velkou kategorii tvoří slova, která existují v lexiku již od starověku. A to taková, co si zachovala stejnou stavbu ale i obsah, příkladem této podskupiny je třeba slovo αδελφός 6, γράφω, άλλος a jiná. Dále pak jsou to slova s pozměněnou fonetickou a morfologickou hodnotou např. µέρα, βρίσκω, ψηλός, πατέρας, µητέρα, která jsou novořeckými sémantickými ekvivalenty odpovídající starořeckým pojmenováním ἡµέρα, ἑυρίσκω, ἡψηλός, πατήρ, µητήρ. Vedle nich existují lexikální jednotky, které si udržely stařeckou morfologii, ale změnil se jejich sémantický obsah např. µετάνοια, χώµα, στοιχίζω, φθάνω 7. Poslední podskupinu tvoří slova, jež prošla morfologickou, fonetickou a také sémantickou proměnou jako např. ντρέποµαι < ἐντρέπω, περιβόλι < περίβολος, ακριβός 8. 2) Další hlavní kategorii slovní zásoby nové řečtiny tvoří neologismy pocházející z období Byzance a z raného období vývoje novořeckého jazyka. Toto nová pojmenování jsou zpravidla tvořena starořeckými slovesnými kmeny a prostřednictvím slovotvorných procesů (odvozováním, skládáním) vznikly lexikální jednotky jako např. παίρνω, µαζεύω, κορίτσι, χαµόγελο, βαρυσήµαντος, αργά. 3) Součástí slovní zásoby obecné novořečtiny je taktéž skupina slov, jež jsou starořeckého nebo helénistického původu. Tato slova však ze slovní zásoby během středověku vymizela a opět se v ní objevila až během posledních 2 století. Největší vliv na jejich opětovný průnik do současné slovní zásoby měla katharevusa 9. Díky katharevuse se tedy s těmito 3 Rozdělení slovní zásoby se týká obecného novořeckého jazyka (Νεοελληνική κοινή /ΝΕΚ) 4 K těmto faktorům můžeme přiřadit i kontakt řečtiny s jinými jazyky, jako tomu bylo např. při okupaci území obydleného řeckým obyvatelstvem jiným národem 5 Browning, R. Η ελληνική γλώσσα: Μεσαιωνική και νέα, Αθήνα, 1995, Dimotiki (lidový jazyk) upřednostňuje výraz αδερφός 7 Starořecké významy těchto slov jsou µετάνοια/ µετάγνοια změna smýšlení; χώµα násyp, nasypání, hráz, mohyla; στοιχώ být v řadě, při někom/ něčem stát; φθάνω dříve přijít, předstihnout 8 Pocházející ze starořeckého výrazu ακριβής, jež se udržel především v psaném jazyce a později byl přejat lidovým jazykem ve smyslu přesný, důkladný, dokonalý. 9 Katharevusa (καθαρεύουσα) neboli očištěný jazyk, který uchovává a řídí se starořeckým morfologickým systémem, základ lexika tvořila starořecká slovní zásoba. Termín byl poprvé užit roku Tato forma řeckého 3

4 starořeckými a helénistickými slovy opět setkáváme v dnešní obecné novořečtině. Jejich sémantická stránka zůstala nezměněna či se objevují slova s lehce pozměněným významem. Jako příklady můžeme uvést: διάστηµα, πρόεδρος, αυτοκίνητο, αερίζω, εντύπωση. 4) Do jedné z dalších kategorií spadají neologismy vytvořené v současné obecné novořečtině slovotvornými procesy pomocí starořeckých či helénistických lexikálních prvků. Některé z nich byly vytvořeny v mluveném jazyce, jiné zase v katharevuse. Patří mezi ně: γραφείον, εξαιρετικός, ενδιαφέρον, γλωσσολόγος, πεζεδρόµιο, πανεπιστήµιο. 5) Obsahem následující velké skupiny jsou lexikální jednotky utvořené v dnešní obecné novořečtině za pomocí různých novořeckých lexikálních prvků. Jedná se o tzv. kalky, tedy lexémy, jejichž sémantická stránka je překladem cizí lexikální jednotky, přičemž byly užity řecké lexikální prvky. Zdrojem pro tyto kalky byla v 19. století především francouzština, později také angličtina. Např: υπερφυσικός, εθνικιστής, εκτελεστικός, ακαλαισθησία, σκηνοθεσία. 6) Obsahem další kategorie jsou přejímky z jiných jazyků, kterými se řecké lexikum obohacuje o nová slovní pojmenování a fráze. K tomu dochází prostřednictvím mechanismu vnějšího přejímaní tzv. «εξωτερικός δανεισµός» 10. K lexikálnímu přejímání docházelo během celého vývoje jazyka. Tato pojmenování se zcela přizpůsobila požadavkům morfologického a fonologického systému novořečtiny. Když pomineme vliv jazyka předřeckých kmenů, mezi první cizí lexémy pronikající do řečtiny z jiných lexikálních systémů patří slova převzatá z latiny (σπίτι, πόρτα, κουβεντιάζω), a dále slova přejatá z italštiny, turečtiny, francouzštiny a dnes také z angličtiny. Obecně platí, že do jazyka se dostávalo nejvíce přejímek v obdobích, kdy byl řecký národ v područí nějakého podmanitele 11. K dílčím přejímkám došlo v řečtině i z jazyků jihoslovanských, albánštiny či íránštiny především ve středověku. a) K těmto přejatým slovům můžeme zařadit i menší podkategorii lexikálních přejímek, jež tvoří některé starořecké a helenistické lexikální přejímky. Ty byly zachovány katharevusou a následně také pronikly do lexika lidového jazyka, kde však dodržují morfologická a fonologická pravidla katharevusy. Jedná se o tzv. vnitřní jazykové jazyka se se založením řeckého státu (1830) začala užívat především v oblasti vládních a správních činností, ve školství a v tisku (Browning, 1991, s. 259) 10 Tento jev je podrobněji popsán v kapitole Římské období ( n.l.) kdy se Řecko stalo součástí Římské říše, Osmanská nadvláda ( )- období nadvlády Turků, Benátská nadvláda na Jónských ostrovech atd. 4

5 přejímání (εσωτερικός δανεισµός) 12. Jako příklad můžeme uvést οίκος, λευκός, συγκεχυµένος, αδιαφορώ, συνεχώς, πράγµατι, τουναντίον. b) Samozřejmě mezi přejatými lexikálními jednotkami nalezneme slova nepřizpůsobená fonologickému a morfologickému sytému katharevusy ani lidového jazyka. Ta pak tvoří další menší podkategorii. Tyto lexikální přejímky buďto po nějaké době vymizí z užívání, anebo se přizpůsobí morfologicko-fonologickému systému jazyka. Např. παστέλ, τζαζ, µπαρ, χιούµορ, σπορ, νίκελ. 7) Do poslední kategorie novořeckého lexika řadí Browning frazémy, tedy idiomatická spojení. A tak často do novořecké slovní zásoby pronikají slova dialektologická a získávají v ní pevné postavení. 12 Tento jev je podrobněji popsán v kapitole 3.1 5

6 1.2 Obohacování slovní zásoby řečtiny v průběhu jejího historického vývoje Proces obohacování slovní zásoby jazyka je dynamický a neukončený. Charakteristickým znakem lexika řečtiny je jeho proměnlivost v čase, jež je však dána i proměnami společnosti. Některá slova vycházejí z užívání, zastarávají a zanikají, jiná se nově utvářejí. Celkově počet slov a slovních spojení přibývá a podléhá vyjadřovacím potřebám, jež se mění v souvislosti se změnami hospodářských, politických a kulturních podmínek, jak uvádí Martincová 13. K základním tendencím obohacování lexika patří jak v češtině, tak v novořečtině tzv. slovotvorné procesy, jimiž jsou: a) odvozování (derivace) - prefixace - sufixace b) skládání (kompozice) c) zkracování (abreviace) d) vytváření jednoslovných pojmenování z víceslovných (univerbizace) Historii řečtiny rozdělujeme do několika vývojových epoch 14 : 1) Předřecké / prohelénské období Řecký jazyk je na počátku svého vývoje a setkáváme se s jeho nejstarší podobou. V oblasti okolo středozemního moře, v místě dnešního Řecka, žijí předřecké kmeny a ty se začínají mísit s příchozími řeckými kmeny, které zde sestoupily někdy v období mezi 20. až 12. stoletím př.n.l. z oblastí okolo Uralu, Kaspického moře. Co se týče jazyka, toto etnické spojení a promísení vedlo především k ovlivnění slovní zásoby příchozích řeckých kmenů, jelikož ta neobsahovala výrazy a pojmenování charakterizující středozemní kulturu, rostlinstvo a živočišstvo. A tak vstupují do lexika přejímky pocházející z jazyka usazených předřeckých kmenů. Krestchmer 15 uvádí, že 9/10 řeckých toponym, názvy horstev, řek, ostrovů, sídlišť jsou právě předřeckého původu. Na ukázku uvádí Babiniotis 16 : - νθος : Ζάκυνθος, Κόρινθος, Τίρυνθος - σ(σ)ός : Παρνασσός, Θάσος, Κάσος, - σ(σ)α : Λάρισσα - µνος/ µνα : Ρέθυµνος, Κάλυµνος, Μήθυµνακυπάρισσος - různé : Κρήτη, Κώς, Νάξος, Όλυµπος, Λέσβος Ίµβρος, Κάρπαθο, Τένεδος 13 Martincová, O. Problematika neologismů v současné spisovné češtině, Praha, 1983, Babiniotis, G. Συνοπτική ιστορία της ελληνικής γλώσσας, Αθήνα, 2002, Informace přejata z Andriotis, Ν. Ιστορία της ελληνιής ιστορίας, Θεσσαλονίκη, Babiniotis, 2002, 71 6

7 Kromě toponym se zachovala i jména některých bohů, vlastní jména, architektonické termíny a další např: ασφόδελος, βασιλεύς, ειρήνη, θάλαµος, κιθάρα, κίνδυνος, σύκον. V pozdějších obdobích došlo k obohacování slovní zásoby přejímkami i z jiných východních jazyků: semitského původ: egyptského původu: αρραβώνας (v dnešním významu zásnuby ) < starořecké ἀρραβών, βίβλος 17, κύµινο < starořecké κύµινον, λίβανος < Λίβανος έβενος < ἔβενος ἡ, όαση < ἌOασις, οθόνη < ὀθόνη perského původu: ακινάκης < ἀκινάκης, παράδεισος < παράδεισος, παρασάγγης < παρασάγγης, σατράπης < σατράπης 2) Období starořeckých dialektů Další vývojovou fázi řečtiny můžeme označit jako období rozvoje starořeckých dialektů, které je obvykle vymezováno století př. n. l. Řečtina se začíná vyznačovat především místními a kmenovými rozdíly, jež byly patrné již při sestupu řeckých kmenů do oblasti Středomoří. Tento proces diferenciace jazyka na dialekty však pokračoval a byl dokončen právě v tomto období. Rozlišujeme několik dialektů a to iónsko attický, arkadokyperský, ajólský a dórský. Co se týče lexikálních přejímek, pokračuje pronikání slovních pojmenování ze stejných jazyků, jako tomu bylo již v předchozím období. 3) Helenistická koiné Rozmach makedonské dynastie je počátkem rozvoje tzv. poklasické řečtiny či také alexandrijské koiné anebo helenistické koiné. Tuto epochu uzavírají přibližně léta založení Konstantinopole tedy r. 323 n. l. Vyvstala potřeba jednotného společného řeckého jazyka, který by splňoval funkce dorozumívacího prostředku a nahradil by dialektickou rozštěpenost, jež v Řecku existovala mezi jednotlivými městskými státy. Když převzali vládu nad řeckými státy Makedoňané, převážil jako společný jazyk attický dialekt 18, se kterým následně makedonští králové ovládli celý Dálný Východ. Tento společný jazyk začal být nazýván koiné. Během tohoto vývojového období řečtiny, jež pokrývá dobu asi 6. století, došlo k řadě změn jak morfologickým, fonetickým, tak i syntaktickým a lexikálním. 17 Slovo βίβλος Triandafyllidis zařazuje toto slovo k egyptským výpůjčkám, Andriotis podle tohoto autora je slovo semitského původu 18 Dochází k potlačení užívání ostatních starořeckých dialektů a převládl jeden společný jazyk 7

8 Papyry 19 a texty Nového zákona představují nejdůvěryhodnější prameny, ze kterých čerpáme informace o stavbě a podobě koiné tohoto období.. Papyry neobsahují literární a oficiální texty a představují tak přímý zdroj, na němž můžeme zkoumat přirozený vývoj koiné. Nepřímé důkazy o jejím vývoji představují i gramatická pravidla sestavená attikistickým hnutím helenistického a římského období. Řecké lexikum se proměňovalo v závislosti na kulturně politických podmínkách. Jazykové změny, k nimž došlo, jdou ruku v ruce s proměnou lidského myšlení a vnímání světa. Velmi výrazně k tomuto procesu přispěla i ztráta politické síly řeckého národa a zvláště rozmach a rozpínání římské říše. Za nadvlády Římanů, kteří byli obdivovateli řecké kultury, dochází k šíření řečtiny a její výuky i do západních oblastí římské říše. Významnou roli sehrál i vznik křesťanství a tak přechod od pohanství ke křesťanství jistě způsobil velkou změnu ve společenských podmínkách. Jedny lexémy jsou nahrazovány nově vznikajícími. Jiná slova zase mění svůj sémantický obsah a nabývají dnešních významů. Řada pojmenování, poté co se rozšířilo křesťanství, si vymezuje užší specifický význam a jsou jimi např. Χριστός, εκκλησία, βάπτισµα, Κυριακή, ψάλτης, άγγελος, διάβολος, µάρτυς. Výraz Έλλην tedy Helén nabývá významu pohan. Charakteristickým rysem lexika je, že slova, jejichž skloňování je složité a slova krátká jsou postupně vytlačována a nahrazována lexémy jinými např. µυς ποντικός, ναύς πλοίον, ὕδωρ νηρόν, ἰχθύς οψάριον, άρτος ψωµίον, ἐρυθρός κόκκινος, χλωρός πράσινος, µέλας µάυρος, ποιώ κάµνω, ἐσθίω τρώγω a jiná. Do řečtiny se dostávají nová pojmenování a jsou to především přejatá slova z latiny, která jsou užívána hlavně v oblasti správy říše a politiky (δικτάτωρ, κάστρον, οσπίτιον, πραιτώριον, τίτλος, φαµίλια, ασσάριον a jiná). Byly přejaty a přizpůsobeny řeckému morfologickému systému i sufixy latinského původu jako inus, - anus, -ensis a arius, Αλεξανδρείνης, Χριστιανος, Φιλιππήσιος, µηχανάριος. Řecké lexikum začalo být zahlceno slovy latinského původu, což způsobila koexistence těchto dvou jazyků v římské říši. Dále do řeckého lexika pronikají slova hebrejského původu zvláště ze Starého zákona 20 jako αµήν, Πάσχα, Σάββατον, Σατανάς, Σεραφείµ a jména Γαβριήλ, Ιάκωβος, Ιωάννης, Μαρία, Μαθαίος, Μιχαήλ atd. Lexikum bylo obohacené též o pojmy egyptské βάρις, ίβις, ζύθος, πάππυρος a semitské ο αββάς, η νάρδος. 19 Vznikají v době od 4. st. př. n. l. 8. st. n. l. 20 Díky pořečtění velkého počtu židů z Egypta byl přeložen Starý zákon do koiné. 8

9 4) Období středověku a) Období rané Byzance 4./5. století polovina 7.století n.l. Veškeré znalosti a informace o podobě a struktuře řeckého jazyka čerpáme výlučně z literárních textů. Z tohoto období se nám nedochovalo žádné literární dílo napsané v živém mluveném jazyce. Víme však, že dochází k řadě morfologickým, fonetickým i syntaktickým změnám během rané Byzance. Co se týče proměn lexika, nemáme k dispozici dostatek textů zachycující živý mluvený jazyk, na jejichž základě bychom vývoj lexika mohli demonstrovat. Latinské přípony, jež se užívaly při tvorbě nových slov, která obohacovala lexikum v předchozím obodobí, jsou i nadále používány. S největší frekvencí se objevují adjektivní sufixy latinského původu jako άτος (αµυγδαλάτος, καρυδάτος, κυδωνάτος, πιπεράτος), - άριος (νοτάριος, σχολάριος), -ήσιος (κολονήσιος, βονήσιος).. b) Temné období ( stol. n.l.) Veškeré znalosti o podobě řeckého jazyka mezi stoletím čerpáme výlučně z literárních textů vznikajících právě v tomto období. Součástí některých textů jsou i úryvky psané v mluveném jazyce, jež jsou jediným našim pramenem, na jehož základě můžeme usuzovat o změnách probíhajících v lexikálním systému. Avšak nedostatek většího množství těchto textů nám neumožňuje podat hodnotného informace o obohacování a rozšiřování slovní zásoby tohoto období. Objevuje se nový sufix τζι(ν), - ίτζι(ν), (ἡνίτζιν, σικιπινίτζιν, προαστίτζιν). Stále se užívají sufixy latinského původu, které vstoupily do řeckého lexika v uplynulém období. Latina i nadále představuje hlavní zdroj lexikálních přejímek. Poprvé se v řecké slovní zásobě objevují přejatá slova z mluvené latiny, která se užívala hlavně v romanizovaných balkánských oblastech. V Století, jež je označováno už jako vrcholné období Byzance, s rozvojem námořnictví a obchodu pronikají do řeckého lexika první italská 21 přejatá slova. Italský infinitivní sufix sloves are je přejímán do řečtiny jako άρω. Setkáváme se taktéž s arabskými a perskými výpůjčkami popisující buďto východní způsob života či přejímky titulů jako αµερούµνης, αµιράς, µασγίδιον. Několik málo lexikálních přejímek vstupuje do řeckého lexika z protobulharštiny, jedná se o tituly a názvy hodností. c) Období pozdní Byzance Pozdní Byzanc se nese ve znamení nejrůznějších historických událostí, které měly vliv i na samotný jazyk. Novořečtina však získala svou dnešní podobu především 21 Italština se vyčlenila z lidové latiny v 10. století a zformovala se na základě toskánštiny užívané ve Florencii 22 Browning, R. Η ελληνική γλώσσα µεσαιωνική και νέα, Aθήνα, 1995,

10 v předcházejícím období rané Byzance. Stále častěji se objevují slova italská, která však pocházejí z různých periferních oblastí říše. Nejčastěji jsou to slova z benátského dialektu 23, jejichž počet v řečtině se neustále navyšuje. Řada slov z italštiny se prostřednictvím řečtiny dostala dále do turečtiny, arabštiny, ale i do ruštiny. Vliv a narůstající moc západoevropských mocností se projevují na struktuře lexika tím, že je přejímána řada slov z francouzštiny. Tato pojmenování se užívají hlavně v oblasti feudálního práva a vlastnictví a obohacují jazyk na Peloponésu a Kypru. Přejímky z románských jazyků 24 obohacující řečtinu v oblasti umění, námořnictví, obchodu, profesí, ale v žádném případě se nejedná o nahrazování řeckých lexémů cizojazyčnými. Terminologie vzniklá v tomto období je užívána jako mezinárodní v celém východním Středomoří a Černém moři až do 19. století. Dalším charakteristickým rysem tohoto období je odklon od přímých přejímek z latiny, jelikož ta je vytlačována nově vznikajícími románskými jazyky. Do slovní zásoby, i když jen v malém počtu, vnikají i přejímky ze španělštiny, katalánštiny a provensálštiny. Přejatá slova se přizpůsobují morfologickému systému řečtiny. 5) Osmanská nadvláda nad Řeckem 25 Vpád osmanských Turků a jejich obsazení Konstantinopole a zbytku byzantské říše nemělo větší vliv na užívání řečtiny mezi řeckým obyvatelstvem osmanské říše. Řecké etnikum se však stále ještě nevyznačovalo jednotným národním jazykem, jak tomu bylo v tomto období v oblasti dnešní Itálie. Po obsazení Konstantinopole se řada Řeků přesunula do míst, jež ještě nebyly pod kontrolou Osmanů. S sebou si přinesli i svůj dialekt užívaný v Konstantinopoli, který tak nepodléhal vlivu tureckého jazyka. Přispěli tak k zachování a rozvoji přirozeného mluveného jazyka. Díky osmanské správě a jejích úsilí izolovat od sebe jednotlivé řecké oblasti a jejich obyvatelstvo, přetrvával a posílil rozdíl mezí místními dialekty 26. Řečtí vzdělanci, zastávající nejrůznější funkce v osmanské správě, používali archaizující knižní jazyk společné s kněžími. Během turecké okupace nezaznamenáváme žádné větší syntaktické proměny, jež by už neproběhly v předchozích obdobích vývoje řečtiny. K syntaktickým proměnám řadíme 23 Italské přejímky a zvláště ty z benátského dialektu posilují lexikum v oblasti námořnictví, obchodu Je to způsobeno benátským postavením na moři a v obchodu v oblasti Středozemního moře a to v oblastech benátské nadvlády tedy na Krétě, Euboii a mnoha ostrovech Kyklad 24 V 9. Stol. se formuje francouzština, v 10.století italština, následuje španělština, katalánština, portugalština a rumunština 25 Toto období je vymezováno lety Už v období Byzance se mezi sebou začínají vyčleňovat čtyři novořecké dialekty a to pontský, kapadocký, tsakonský a jihoitalský 10

11 například změnu slovosledu pod vlivem turečtiny, ke které došlo u určitých dialektů, jež byly ovlivněny tímto cizojazyčným prostředím, ve kterém byl řecký dialekt užíván. Největší vliv turečtiny se projevil ve slovní zásobě dialektů oblastí Malé Asie. Slovní zásoba se nadále obohacuje o nová pojmenování, která vznikají prostřednictvím slovotvorných procesů. Výrazně se začíná používat sufix -άδα převzatý z italských přejatých slov, sufixy -ίτσι, -ίτσα, -ίτσης, jež přešly ze slovanských přejatých slov. Z tureckých přejímek se nám zachoval sufix τζής, -λης. Co se týče lexikálních přejímek z turečtiny, s nejvyšší frekvencí se objevují substantiva. Verba si osvojují především maloasijské dialekty. Nadále do řeckého lexika vstupují přejímky z jazyků románských z oblastí Středomoří a to především z italštiny a francouzštiny. 11

12 2. Lexikální přejímání a jeho problematika v nové řečtině Jak je již patrné na vývoji samotného řeckého jazyka, vidíme, že slovní zásoba každého jazykového systému je nestálá a neustále se měnící. Tak i lexikum řečtiny bylo po celou dobu vývoje jazyka vystavováno neustálé a intenzivní jazykové obměně svého obsahu. Slovní zásoba se obohacuje díky pronikání neologismů, nových pojmenování vzniklých slovotvornými procesy a také osvojováním slov přejatých z cizích jazyků. V případě lexikálního přejímání mluvíme o tzv. neslovotvorném procesu, na němž má svůj největší podíl vliv a působení cizího jazykové prostředí, k němuž dochází při styku dvou jazykových systémů. Jazykové přejímání, řecky δανεισµός, je jedním ze základních způsobů obohacování slovní zásoby jazyka a je přirozeným procesem, ke kterému v každém jazyce dochází. Přejaté lexikální prvky představují v lexiku elementy, jejichž chování v jazykovém prostředí daného jazyka je nepředvídatelné v porovnání s lexikálními jednotkami, které již ve slovní zásobě jazykového systému existují z dřívějších období. Tento lexikální jev je známkou těsných vnějších jazykových vztahů dvou různých jazykových systémů 27. Jazykový fenomén lexikálního přejímání lze zkoumat z pohledu diachronního, kdy se zabýváme původem lexikální prvků a celkovým procesem jazykového přejímání. Zajímá nás vliv jednotlivých jazykových systémů na novořečtinu. Proto, abychom mohli zkoumat samotný proces jazykového přejímáni, musíme spolupracovat zároveň s historickými, filologickými a společenskými vědami a výsledky jejich výzkumů. Zatímco pohled synchronní analyzuje a popisuje výsledky tohoto osvojovacího procesu, tedy se zaměřuje na morfologickou stavbu těchto přejímek, jak uvádí Anastasiadi-Symeonidi. Řečtina v průběhu svého vývoje podléhala mnoha jazykovým vlivům, v současnosti tedy ve 20. a 21. století se v novořečtině nejvíce projevuje vliv francouzštiny a angličtiny 28, taktéž však nejsou zanedbatelné vlivy jiných cizích jazyků jako je němčina, ruština a italština. Musíme samozřejmě poznamenat, že tak jako jazyk je příjemcem nových slovních pojmenování a frází, taktéž zastává opačnou roli, tedy vypůjčuje a ovlivňuje lexika cizích jazykových systémů. 27 Anastasiadi-Symeonidi, 1994, Jsou to významné mezinárodní jazyky, jejichž vliv je patrný v řadě evropských jazyků. Nepůsobí však na novořečtinu stejným způsobem. 12

13 2.1 Problematika užívané terminologie pro jev jazykového přejímání Mezinárodní terminologie, užívaná k zachycení a popsání vztahu dvou na sebe působících jazyků, je nejednotná. Pro jazykový systém, jenž přejímá, užívá Anasatsiadi-Symeonidi 29 termíny jako jazyk přijímající (langue d accueil, γλώσσα υποδοχής, γλώσσα αποδέχτρια, δανειολήπτρια), cílový jazyk ( langue cible, γλώσσα στόχος) nebo taktéž pojem jazyk 1 ( Γλώσσα 1- Γ1) 30. Pro jazyk, který poskytuje své lexikální jednotky a je tak pro jazyk 1 zdrojem přejímek, disponujeme termíny jazyk půjčovatel (langue pretense, δανείστρια γλώσσα), modelový jazyk (langue modéle, γλώσσα µοντέλο), jazyk zdroj (langue source, γλώσσα πηγή) či jazyk 2 (Γλώσσα 2 - Γ2) 31. Samotný proces, kdy přicházejí do kontaktu dva jazyky a dochází k působení jednoho lexikálního systému na jiný systém a na jeho lexikum, nazýváme jazykové přejímání, řecky δανεισµός. Výsledkem 32 tohoto procesu je jazyková přejímka, řecky γλωσσικό δάνειο, tedy nový jazykový element vstupující do lexika jazyka přijímajícího J1. 29 Anastasiadi - Symeonidi, 1994, V dalším textu budu užívat pro jazyk, jenž přijímá lexikální prvky zkratky J1 31 V dalším textu budu nahrazovat tato pojmenování zkratkou J2 32 Konkrétní lexikální přejímky jednotlivých jazyků jsou označovány podle jazyka, ze kterého pocházejí, tedy anglicismus/ αγγλισµός, galicismus/γαλλισµός, germanismus/γερµανισµός 13

14 3. Druhy lexikálního přejímání 3.1 Vnitřní lexikální přejímaní Lexikální přejímání se obecně na mezinárodní jazykovědné úrovni rozděluje na dva základní typy. Rozlišujeme vnější a vnitřní. U vnitřního jazykového přejímání (εσωτερικός δανεισµός) se jedná o vytváření nových pojmenování v určitém jazykovém systému za použití lexikálních prostředků, kterými daný jazyk disponuje, aby tak uspokojil pojmenovací potřeby. Jde tedy o proces, jenž probíhá uvnitř určitého jazykového systému. Tento typ jazykového vypůjčování v sobě zahrnuje např. také dialektické přejímání, kdy si obecná novořečtina osvojuje termíny určitého místního či společenského dialektu (emprunt dialectal, dialect borrowing). Řadíme zde také sémantické přejímky a kalky, řecky σηµασιολογικά δάνεια a µεταφραστικά δάνεια. Příkladem je koexistence dvou jazykových systému v rámci určitého společenství, kdy dochází k místně kulturnímu styku a kdy jazykové přejímky vyplývají ze vzájemného působení těchto systémů 33. Anastasiadi Symeonidi navrhuje, aby tato kategorie byla užívána pro všechny případy, kdy si jazykový systém osvojuje lexikální jednotky z místního dialektu daného jazyka Vnější lexikální přejímání Vnější jazykové přejímání (εξωτερικός δανεισµός) označuje proces, jenž probíhá mezi dvěma jazykovými systémy. Je podmíněno stykem dvou spisovných jazyků, společnou jazykově společenskou situací pro dva či více jazyky, kdy tak vznikají podmínky pro působení jazyka na jazyk, tedy pro tzv. jazykový kontakt. Mezi dvěma jazyky v kontaktu vzniká napětí, jež vyvolává tendenci k vyrovnání jejich struktur. V oblasti slovní zásoby se tendence po vyrovnání dvou lexikálních systémů projevuje průnikem prvků jednoho jazyka do jiného. 35 Tyto lexikální jednotky pak mají charakter slov přejatých anebo jsou modelem pro tvoření nových pojmenování. Jedná se tedy o jazykový kontakt, kdy si v podstatě jazyk 1 (J1) osvojuje či vypůjčuje jazykové prvky z jazyka 2 (J2). V praxi se jedná o vzájemné působení např. novořečtiny a angličtiny či novořečtiny a francouzštiny. Vedle těchto dvou hlavních skupin jazykového přejímání, se můžeme setkat i s jinými označeními těchto základních typů daného lexikálního jevu. Řada jazykovědců nahlíží na tento jev z různých pohledů, a proto se také používaná terminologie liší. Někteří z jazykovědců upřednostňují užívání terminologie, jež je popsána níže. 33 Bloomfield, 1970, Jako příklad uvedeme:období osmanské nadvlády nad Řeckem - jazyk 1 = novořečtina, jazyk 2= turečtina. Příchod řeckých přistěhovalců do USA jazyk 1 = angličtina, jazyk 2 = novořečtina 34 Anastasiadi - Symeonidi, Α. Νεολογικός δανεισµός της νεοελληνικής, Θεσσαλονίκη, Informace přejata z knihy Martincová, 1983, 26 14

15 3.3 Diachronní lexikální přejímaní Přejatá slova, jež pronikla do lexika novořečtiny ze starších vývojových období jazyka, se takto dostala do slovní zásoby novořečtiny způsobem tzv. diachronního přejímání. Podle Petrouniase patří do této kategorie pouze slova knižní. Novořečtina ve srovnání s jinými evropskými jazyky má velké množství právě těchto diachronních přejímek. (Πετρούνιας, Ε., 2001, s. 59). Tato kategorie diachronního přejímaní u Petrouniase se tedy překrývá s termínem vnitřního jazykového přejímání, jež používá Anastasiadi Symeonidi Kulturní jazykové přejímání Z pohledu Bloomfielda 37 je kategorie kulturního přejímání totožná s termínem vnějšího přejímání a tuto kategorii staví do protikladu s dialektickým přejímáním, řecky διαλεκτικός δανεισµός, jež však v sobě zahrnuje jen část jazykových jevů, které obsáhne kategorie vnitřního přejímání. 36 V mezinárodní terminologii se termínu vnitřní přejímání/ εσωτερικός δανεισµός využívá spíše pro lexikální výpůjčky dialektické, tedy při kontaktu dvou či více dialektů v rámci jednoho jazykového systému. 37 Bloomfield, 1967,

16 4. Druhy přejatých slov 38 a) Lexikální přejímky (λεξικά δάνεια) při jazykovém kontaktu dvou jazyků J1 přejímá lexikální prvky (jednotlivá slova, slovní spojení, obsahově-významovou složku jazykového znaku, grafickou nebo zvukovou složku jazykového znaku) z J2. Tyto lexikální jednotky se mohou či nemusí přizpůsobit jazykovému systému přijímajícího jazyka. Výsledkem tohoto lexikálního přejímání je jazyková přejímka. např: µάρκετιγκ το < angl. marketing b) Sémantické přejímky (σηµασιολογικά δάνεια) ke vzniku tohoto druhu přejímek dochází, když jazyk 1 si osvojuje pouze sémantický obsah lexému, který náleží do slovní zásoby jazyka 2. Lexikální jednotka, jež už ve slovní zásobě jazykového systému existuje, nabývá nového významu. Vzniká tedy nové pojmenování, jehož rys novosti se vztahuje k právě novému významu lexikální jednotky. např: καλύπτω (ve smyslu telekomunikační či novinářské pokrytí) < angl. cover (pokrýt) σκληρά (ναρκωτικά) < angl. hard (tvrdé drogy) c) Akustické a optické lexikální přejímky (ακουστικά και οπτικά δάνεια) abychom mohli určit, zda se jedná o akustické či optické přejímky, musíme vypátrat, jakým způsobem se jazyková výpůjčka do dané lexikální soustavy dostala. Pokud to bylo ústním podáním, mluvíme o tzv. akustické lexikální výpůjčce. V případě, že k tomu došlo písemným projevem, označujeme tuto jazykovou přejímku jako optickou. U optických přejatých slov je zvuková stránka slovní jednotky v J1 různá od J2. např. γρανίτης < granit, µαργαρίνη < margarine, σαδισµός < sadisme Co se týče akustických přejatých slov, jejich přepis se řídí danými pravidly. např. κραγιόν το < crayon, βουλεβάρτο το < boulevard, µανιέτο το < magneto d) Kalky (µεταφραστικά δάνεια) jedná se o doslovné překlady významově-obsahové složky lexikální jednotky. Výsledkem tohoto typu lexikálního přejímání je nová slovní jednotka, jež je překladem původní cizojazyčné slovní předlohy. Grafická a zvuková složka lexikální jednotky vychází z jazykových prostředků, jimiž disponuje jazyk 1. Proto, aby mohlo být vytvořeno nové pojmenování tohoto typu je potřeba, aby rodilý mluvčí J1 byl do určitého stupně asimilován s jazykovým prostředím J2. Tyto lexikální překladatelské přejímky jsou většinou 38 Anastasiadi - Symeonidi, 1994,

17 knižního původu a jsou přizpůsobena fonologickým, morfologickým a syntaktickým pravidlům novořeckého jazykového systému 39. Přejímání zvláště substantiva např. z angličtiny je v novořečtině nahrazeno taktéž substantivem přizpůsobeným jejím skloňovacím pravidlům. Anastasiadi-Symeonidi také uvádí, že frekvence jejich výskytu v novořečtině je velmi vysoká. Např 40 : ουρανοξύστης < angl. skyscraper καλαθόσφαιρα < angl. basketball τερµατοφύλακας < angl. goalkeeper είµαστε στον αέρα < angl. we are on the air ποδόσφαιρο < angl. football αυτοεξυπηρέτηση < self-service Příklady kalků, jež dodržují morfologická a gramatická pravidla novořečtiny a pádově se jim přizpůsobují: πλύση εγκεφάλου < angl. brain washing < vymývání mozku πύργος ελέγχου < angl.control tower < kontrolní věž έλεγχος των γεννήσεων < angl. birth control < kontrola porodnosti Překladatelské novotvary mohou také být derivovanými, složenými, víceslovnými pojmenováními anebo pojmenováními tvořenými prefixací. U kompozit zformovaných na základě dvouslovných pojmenování, je charakteristické, že první člen syntagmatu může vstoupit do nového pojmenování ve zkrácené podobě anebo si zachová celistvou podobu. τηλεφηµερίδα <franc. télé-journal -> τήλε - < τηλεόραση -> télé - < télévision αυτοκινητοδρόµος < ital. autostrada < něm. Autobahn < franc. autoroute, kde autoautomobile 39 Petrounias, Ε. Νεοελληνική γραµµατική και συγκριτική ανάλυση, 2001, Příklad převzaty z Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 36 17

18 5. Další lexikální jevy náležící do kategorie výpůjček 5.1 Internacionalismy (διεθνισµοί) Rozvoj věd a poznání v nejrůznějších oblastech lidské činnosti si vyžádal nové termíny a slovní pojmenování, jež byly vytvořeny na základě klasické řečtiny. Jak uvádí Anastasiadi- Symeonidi 41 klasická řečtina zaujímá při vzniku těchto internacionalismu zvláštní postavení. To spočívá v tom, že poskytuje angličtině a francouzštině své jazykové prvky pro utváření těchto mezinárodně rozšířených termínů. Jedná se většinou o odvozená či složená knižní pojmenování, jejichž pojmenovávající obsah nebyl ve starořeckém světě znám. Většinou zcela bez potíží pronikají a vtělují se do lexika novořečtiny. Současná kritéria pro vymezení termínu internacionalismus je jednak rozšíření užívání určitého pojmenování v různých jazycích, mezi nimiž by měly být i jazyky mezinárodní a taktéž by měly být více či méně zachovány fonologické, morfologické a sémantické vlastnosti dané lexikální jednotky v přijímacím jazyce 42. V současnosti díky stále většímu vlivu sdělovacích prostředků a technologickému pokroku se stává velmi složité určit, jaká lexikální jednotka stála na úplném počátku utvoření těchto nových pojmenování. K takovým pojmenováním mezinárodně užívaným patří: 43 αντιβιοτικό antibiotic antibiotique antibiotika, αστροναύτης astronaut astronaute astronaut, ελικόπτερο helicopter hélicoptère helikoptéra, ιονόσφαιρα ionosphere ionosphère ionosféra, τεχνολογία technology technologie technologie, τηλέγραφος telegraph télégraphe telegraf, µετεωρολογία meteorology météorologie meteorologie, µικρόβιο microbe microbe mikrob, οικολογία ecology écologie ekologie, τηλέφωνο telephone téléphone telefon, φωτογραφία photography photographie fotografie 5.2 Hybridní pojmenování (υβρίδια) Tato slovní pojmenování jsou vytvářena na základě spojení starořeckých a latinských lexikálních elementů, které používají různé evropské jazykové systémy k utváření nových lexikálních jednotek. Jedná se především o nové termíny v oblasti techniky, společenských a exaktních věd, jak uvádí Petrounias 44. Novořečtina v tomto případě hybridní pojmenování nahrazuje latinský element sémantickým ekvivalentem řeckého původu. K těmto hybridním pojmenováním můžeme zařadit například: sociology: socio < latinský prvek, logy < řecký prvek 41 Anastasiadi - Symeonidi, 1994, Charalampakis, 1992, Ukázky převzaty z Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 38 a doplněny o anglické, francouzské a české ekvivalenty 44 Petrounias, 2002, 60 18

19 airport - αεροδρόµιο, television - τηλεόραση, bureaucratie - γραφειοκρατία, antipollution αντιρρύπανση, antimatter αντιύλη Podle Anastasiadi-Symeonidi 45 patří tyto neologismy do kategorie knižních pojmenování a jen s jejich malou částí se můžeme setkat v základní slovní zásobě. 5.3 Zpětné lexikální výpůjčky (αντιδάνεια) Také zpětné lexikální výpůjčky mohou být výsledkem procesu jazykového přejímání. Jedná se o nová pojmenování, jež si spisovný jazyk (J1) osvojuje z lexika jazyka druhého (J2), do jehož slovní zásoby tyto lexikální jednotky pronikly již dříve. A jazyk J2 si je v minulosti osvojil právě z J1. Schematicky lze tento jazykový proces naznačit následovně: jazyk 1 jazyk 2 jazyk 1 Podle Petrouniase 46 se jedná většinou o slova lidového původu, i když se můžeme setkat i s nepatrným počtem zpětných lexikálních výpůjček knižního původu. hel. κωνώπιον (kanape s moskytiérou) > lat. conopeum > franc. canapé > novořec. καναπές hel. εγκύκλιος παιδεία (veškeré vědecké vědění) > rom. encyclopaedia > fran. encyclopédie > novořec. εγκυκλοπαίδεια 5.4 Xenismy (ξενισµοί) Xenismy se objevují ve spisovném jazyce, v jeho psané i mluvené podobě, a označují předmět, děj či skutečnost, jež je pro kulturu přijímacího jazyka (J1) cizí. Tato slovní pojmenování nemají tendenci se přizpůsobit fonetickému, morfologickému ani syntaktickému systému daného jazyka. Jako xenismus můžeme označit také toponyma, vlastní jména historických postav a pojmenování popisující kulturu jazyka (J2), ze kterého tyto xenismy pronikají do jazyka (J1). Jako příklad můžeme uvést 47 : σοµπρέρο, καουµπόης, Αµαζόνιος, Ιµαλάια, Μάο, Ντε Γκωλ, Ρούσβελτ, γκέισα < angl. geisha, κανκάν < franc. cancan, καραµπινιέροι < ital. carabinieri, κιµπούτζ < hebr. kibboutz, µπαλαλάικα < rus. balalaika, µπούντενσταγκ < něm. Bundestag, ροντέο < špan. rodeo, σαφάρι < angl. safari, γκιλοτίνα < franc. guillotine, σερτιφικά < franc. certificat, τρουβαδούρος < franc. troubadour, Απάχης < angl. Apache, γουέστερν < angl. western, καουµπόης < angl. cowboy, λάσο < angl. lasso, Μπαξ Μπάνι < Bugs Bunny, ράντζο < angl. ranch, σεφίρης < angl.sheriff, Σνούπι < Snoopy 45 Anastasiadi - Symeonidi, 1994, Petrounias, 2002, Anastasiadi - Symeonidi, 1994,

20 6. Pozice jazyků během jazykového kontaktu V případě, že jsou vytvořeny podmínky pro působení jednoho jazykového systému na jiný, dochází k tzv. jazykovému kontaktu. Anastasiadi Symeonidi 48 se zmiňuje o dvou typech postavení, ve kterých se může národní či spisovný jazyk nacházet. Buďto spisovný jazyk je příjemcem vlivů cizího lexika, anebo je zdrojem pro obohacování lexika jiného jazykového sytému. 6.1 Novořečtina v pozici jazykové příjemkyně Už v minulosti si řečtina osvojovala slovní pojmenování a jednotlivé lexikální jednotky či morfémy z jiných jazykových systémů. Současná obecná novořečtina inklinuje k přejímání nových pojmenování především z francouzštiny a angličtiny. Své lexikum obohacuje především o přejatá substantiva a také se ujalo několik sufixů. V současnosti je často přeceňován vliv anglického jazykového prostředí na novořečtinu, je však nezbytné neopomíjet skutečnost působení francouzštiny, jež se nemalým způsobem podílí na rozšiřování novořeckého lexika o nová pojmenování. např: ασανσέρ, µακιγιάζ, ανοχείδωτος < franc. inoxdable < angl. stainless Anastasiadi-Symeonidi uvádí, že přibližně 7 % novořeckého lexika je tvořeno přejatými slovními pojmenováními. Také zmiňuje, že vliv angličtiny a francouzštiny na obecnou novořečtinu je odlišný. Zároveň je také působení těchto cizích jazykových prostředí na novořečtinu jiné než na ostatní evropské jazyky. 6.2 Řečtina jako zdroj jazykových přejímek Klasická řečtina představovala už v minulosti pro řadu jazykových systémů zdroj neologismů. Ovlivnila především lexikum latiny, skrze kterou se nová pojmenování, přejatá právě z klasické řečtiny, dostala do jazyků románských. Tato slova můžeme objevit např. ve francouzštině (ποίησις > poesis > poésie, πρεσβύτερος > presbyter > pretre). Lze říci, že všechny současné evropské jazykové systémy používají klasické řecké lexémy. Anastasiadi Symeonidi tento fakt dokazuje na příkladu francouzštiny a jejího lexika, jehož základ je tvořen jazykovými elementy klasické řečtiny. Přejetá slova z klasické řečtiny dělí na internacionalismy (διεθνισµός), tvořící většinou terminologie pro vědeckou či technickou oblast např. αντιβίωση > franc. 48 Anastasiadi - Symeonidi, Α. Το λεξιλόγιο της νεοελληνικής και ο ευρωπαϊκός γλωσσικός πλουραλισµός, [online], [cit ], dostupné z <http://www.greeklanguage.gr/greeklang/modern_greek/studies/europe/b7/index.html> 20

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Slovní

Více

LanguageFamiliesoftheWorld. VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK

LanguageFamiliesoftheWorld. VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK LanguageFamiliesoftheWorld VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK Základní otázky Odkud si přinesli Indoevropané svůj prajazyk? Kolik lidí na Zemi mluví indoevropskými jazyky? Která rodina

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 6. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o.

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová Český jazyk Ročník 2. Datum tvorby 01.11.2012 Anotace -prezentace určená pro učitele

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Zánik lidských kultur, přírodních národů Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.33 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

srovnávací právo právní kultury

srovnávací právo právní kultury Brno International Business School srovnávací právo právní kultury Pavel Hungr KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2008 Publikace byla vydána ve spolupráci se soukromou vysokou školou Brno International Business

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

Název: Osídlení Evropy

Název: Osídlení Evropy Název: Osídlení Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, sociogeografie, historie Ročník: 5. (3. ročník vyššího

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura Komunikační a slohová výchova 1 odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji 15 využívá znalostí o

Více

Vývoj českého jazyka

Vývoj českého jazyka Vývoj českého jazyka Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Tam, kde anglické příklady neodpovídají českému jazykovému systému, se český překlad neuvádí.

Tam, kde anglické příklady neodpovídají českému jazykovému systému, se český překlad neuvádí. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 01.020 Listopad 1997 Terminologie - Slovník ČSN ISO 1087 01 0501 Terminology - Vocabulary Terminologie - Vocabulaire Terminologielehre - Begriffe Tato norma je identická s ISO

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE VARIABILITA ČLOVĚKA Lidé se navzájem od sebe v mnoha faktorech liší (barva pleti, výška, stavba těla, barva a struktura vlasů,.), ale vždy tomu tak nebylo. Důvodem těchto změn je neustálá nutnost se přizpůsobovat

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura

Více

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 58. Mgr. Blanka Šteindlerová

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 58. Mgr. Blanka Šteindlerová Identifikátor materiálu EU: ICT 3 58 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně pojednává o světových koloniích.

Více

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

CENÍK. Cena za 20 minut. Cena za 30 minut Cena za 45 min Cena za hodinu. včetně. Tlumočení po telefonu

CENÍK. Cena za 20 minut. Cena za 30 minut Cena za 45 min Cena za hodinu. včetně. Tlumočení po telefonu CENÍK Cena za minutu včetně hovorného Cena za 30 minut Cena za 45 min Cena za hodinu Tlumočení po telefonu Cena za 20 minut angličtina 70 Kč 1 400 Kč 2 100 Kč 3 150 Kč 4 200 Kč němčina 70 Kč 1 400 Kč 2

Více

Obchodní právo. Vysoká škola ekonomie a managementu Praha

Obchodní právo. Vysoká škola ekonomie a managementu Praha Obchodní právo Vysoká škola ekonomie a managementu Praha 2014 Obchodní právo JUDr. Jaroslav Staněk, CSc. Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu 2014 Vydání první. Všechna práva vyhrazena ISBN: 978-80-87839-30-0

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

SSOS_CJL_1.20 Pojmy z lexikologie

SSOS_CJL_1.20 Pojmy z lexikologie Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_1.20

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

pravopis, vývoj jazyka, jazykové skupiny

pravopis, vývoj jazyka, jazykové skupiny Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_15 Název materiálu: Pololetní písemná práce 1 Tematická oblast: Anotace:. Očekávaný výstup: Klíčová slova: Český jazyk 1. ročník Materiál obsahuje otázky

Více

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ. Vytvoření textu podle zadaných kritérií A téma, obsah B komunikační situace, slohový útvar. Funkční užití jazykových prostředků A pravopis, tvarosloví

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,

Více

RECENZE A REFERÁTY 247

RECENZE A REFERÁTY 247 RECENZE A REFERÁTY 247 ohledu na území českého národního jazyka, z nějž text pochází, v podstatě stejná (zhruba v rozmezí 2,5-3 slabiky; stranou byly ponechány pouze texty z lašské nářeční oblasti, které

Více

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy - 1 - Vyučovací předmět : Český jazyk a literatura (komunikační a slohová výchova) Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje

Více

Český jazyk. agogika I. Kolářová, K. Klímová, P. Hauser, K. Ondrášková. pro studující učitelství 1. stupně základní školy

Český jazyk. agogika I. Kolářová, K. Klímová, P. Hauser, K. Ondrášková. pro studující učitelství 1. stupně základní školy pe agogika I. Kolářová, K. Klímová, P. Hauser, K. Ondrášková Cvičebnice na CD Český jazyk Český jazyk I. Kolářová, P. Hauser, K. Klímová, K. Ondrášková pro studující učitelství 1. stupně základní školy

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 7. Křesťanství II. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 7 Křesťanství II.

VÝTVARNÁ KULTURA. 7. Křesťanství II. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 7 Křesťanství II. VÝTVARNÁ KULTURA 7. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura - Tercie Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 KOLONIÁLN LNÍ MOCNOSTI A KOLONIE PO 2. SVĚTOV TOVÉ VÁLCE Dekolonizace v 40. letech Rok stát kolonizátor 1946 FILIPÍNY USA 1946

Více

1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY V Praze dne 11. března 2015 Č. j.: MSMT-6626/2015-1 SDĚLENÍ V souladu s 22, odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 18. 9. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Latinská Amerika Téma klíčová slova Latinská Amerika (španělská část)

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13 Obsah Předmluva autora k českému vydání.................. 9 Předmluva překladatelů.............................11 Kapitola 1: Na úvod............................... 13 1.1 Co je to čínština?......................................14

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing. Vlasáková 1 Mark trh Nauka o trhu. je společenská

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň. Název školy. Název projektu. Číslo materiálu 37. Mgr. Bc.

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň. Název školy. Název projektu. Číslo materiálu 37. Mgr. Bc. Název školy Název projektu Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0977 Číslo šablony VY_32_inovace_ST37 Číslo materiálu 37

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Verbální komunikace Počátky slovního dorozumívání dle výzkumných zjištění

Více

Fronty první světové války

Fronty první světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK. Václav Strážnický 2014/15

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK. Václav Strážnický 2014/15 Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK Václav Strážnický 2014/15 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT TŘÍDA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) Zeměpis sexta Mgr. Martin Kulhánek 64 VH Regionální zeměpis

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních

Více

OBYVATELSTVO lidské rasy, národy, jazyky a písma. Lenka Pošepná

OBYVATELSTVO lidské rasy, národy, jazyky a písma. Lenka Pošepná OBYVATELSTVO lidské rasy, národy, jazyky a písma Lenka Pošepná LIDSKÉ RASY Člověk = Homo Sapiens Sapiens Odlišnosti vznikly dlouhodobým působením různých vlivů: podnebí strava způsob života ANTROPOLOGICKÝ

Více

Cvičení z českého jazyka povinně volitelný předmět 9. ročník. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

Cvičení z českého jazyka povinně volitelný předmět 9. ročník. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Cvičení z českého jazyka povinně volitelný předmět 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Cvičení z českého jazyka se vyučuje

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA CIESLAROVÁ HLAVÁČEK

ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA CIESLAROVÁ HLAVÁČEK ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Tematické okruhy průřezového tématu realizováno ve výuce vzdělávací oblasti/ oboru realizováno v rámci projektu realizováno

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

Anglický jazyk základní úroveň obtížnosti. obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh:

Anglický jazyk základní úroveň obtížnosti. obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh: Anglický jazyk základní úroveň obtížnosti obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh: poslech (s výběrem odpovědí, dichotomické pravda vs nepravda, se stručnou odpovědí, přiřazovací)

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská Masarykova univerzita Právnická fakulta Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě 2011 Hana Chalupská Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor finanční právo Katedra finančního práva a národního

Více

Protetické v- v pražské mluvě. seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu

Protetické v- v pražské mluvě. seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu Protetické v- v pražské mluvě seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu Osnova shrnutí dosavadní literatury metodologie našeho výzkumu dosavadní výsledky Dosavadní literatura shrnuje James

Více

pokyny, vybídnutí, instrukce pozdravy, setkání, loučení, omluva, prosba, poděkování pomalejší promluvy, později v běž ném tempu řeči

pokyny, vybídnutí, instrukce pozdravy, setkání, loučení, omluva, prosba, poděkování pomalejší promluvy, později v běž ném tempu řeči Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: další cizí jazyk německý jazyk Ročník: 7. rozumí jednoduchým pokynům v německém jazyce a přiměřeně na ně reaguje představí sebe i druhou

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

Španělština: živý jazyk

Španělština: živý jazyk Španělština: živý jazyk Kapitola 1. Španělština a její mluvčí v číslech Více než 450 milionů lidí mluví španělsky. Španělština je čtvrtý jazyk na světě v počtu mluvčích a druhý v mezinárodní komunikaci.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Evropská města v noci REGION A REGIONÁLNÍ VĚDY URBANIZACE 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje.

Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. leden 2011 Mgr.Jitka Cihelníková STAROVĚK - vznik nejstarších států podmíněn určitou

Více

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více