Možnosti snížení provozních nákladů

Transkript

1 Abstrakt Možnosti snížení provozních nákladů Eliška Ubralová Příspěvek se zabývá návrhem energetických úspor v budovách. V dnešní době jsme svědkem stálého růstu cen energie, ať už se jedná o elektřinu či plyn. V případě provedení vhodných úprav je možné ušetřit velkou část nákladů na vytápění. Mezi nejčastější úpravy patří zateplení obálky budovy, výměna oken či oprava střechy. Důležité je také důkladné vyregulování topného systému. Příspěvek popisuje možnosti úsporných opatření a jejich vliv na náklady na vytápění. Abstract This paper deals with the design of energy savings in buildings. Nowadays we are witnessing a steady increase in energy prices, whether for electricity or gas. When making appropriate adjustments we can save a large portion of heating costs. The most common modifications include building envelope insulation, window replacement or repair of the roof. Important is also the thorough regulation of the heating system. This paper describes the possibilities of saving measures and their impact on heating costs. Úvod Provozní náklady představují podstatnou část nákladů spojených s životním cyklem budovy. Provozní náklady jsou závislé na typu budovy (administrativní budova, bytový dům, rodinný dům, budovy občanské vybavenosti atd.), na způsobu vytápění (plynový kotel, kondenzační plynový kotel, elektrické přímotopy, elektrické akumulační vytápění, tepelné čerpadlo, kotel na tuhá paliva atd.) a ohřevu teplé vody, stáří a technickém stavu budovy, chování osob v budově a dalších aspektech. Největší část provozních nákladů tvoří náklady na energie, především energii dodanou k vytápění budovy. Provozní náklady lze rozdělit na deset kategorií: PN1 - Energie na vytápění a ohřev teplé vody PN2 - Spotřeba ostatní energie PN3 - Voda a odpadní voda PN4 - Osvětlení společných prostor PN5 - Odvoz odpadu PN6 - Úklid PN7 - Údržba zeleně PN8 - Pojištění budovy a majetku PN9 - Ostraha a bezpečnost PN10 - Administrativní a servisní poplatky Provozní náklady můžeme ovlivnit již v projekční fázi projektu, kdy dle projektové dokumentace a dalších dostupných údajů můžeme zpracovat analýzu vhodných úsporných opatření. Mezi tato opatření patří například změna způsobu vytápění a ohřevu teplé vody za vhodnější, navržení lepší tepelné izolace či dokonce změna konstrukčního a dispozičního řešení. Důležité je pracovat již v přípravné fázi se všemi dostupnými podklady. Využít

2 orientaci budovy vzhledem ke světovým stranám a tím optimalizovat tepelné zisky ze slunečního záření, zjistit dostupné možnosti vytápění (solární či fotovoltaické panely, biomasa, přítomnost vodní plochy či možnost zemního vrtu pro tepelné čerpadlo). Pokud se analýza provede již v přípravné fázi projektu, ušetří se mnoho finančních prostředků na pozdějších úpravách či dodatečných změnách. Druhou možností snížení provozních nákladů jsou úpravy na již existující budově. V tomto případě důležité informace poskytne energetický audit, který zhodnotí současný stav budovy a navrhne variantní řešení optimálních úprav vedoucích ke snížení energetické náročnosti budovy. Rozšířeným fenoménem jsou dnes revitalizace panelových domů. Vzhledem ke konstrukčnímu řešení panelových domů lze velmi snadno dosáhnou podstatných energetických úspor. Mezi využívaná opatření patří především zateplení obálky budovy, nejčastěji kontaktním zateplovacím systémem z polystyrenových desek, zateplení či nadstavba střechy, výměna výplní otvorů (oken, balkonových dveří a vstupních dveří), zateplení podhledů v přízemí, osazení termoregulačních ventilů na radiátorová tělesa, vyregulování otopného systému a případně i změna zdroje vytápění. V případě, že je panelový dům napojen na centrální zásobování teplem, stává se často, že dodavatel tepla nechce povolit odpojení odběrného místa, případně za podmínky uhrazení nákladů spojených s odpojením. Proto je nutné pečlivě zvážit výhodnost změny zdroje vytápění. Možnosti snížení jednotlivých provozních nákladů Provozní náklady dělíme na deset základních kategorií, z nichž ovšem pouze tři přímo souvisejí s dodávkou a spotřebou energie. Náklady spojené s každou ze tří energeticky náročných kategorií provozních nákladů lze zavedením vhodných energeticky úsporných opatření snížit. Jedná se o kategorie: PN1 Energie na vytápění a ohřev teplé vody PN2 Spotřeba ostatní energie PN4 Osvětlení společných prostor Zbývající kategorie provozních nákladů se přímo netýkají spotřeby energie a zavedením energeticky úsporných opatření se tyto provozní náklady nesníží. Jejich výši lze optimalizovat zavedením jiných vhodných úprav a opatření. Suma těchto nákladů není však v celkovém součtu provozních nákladů rozhodující. Pro úplnost jsou stručně uvedena také opatření související se snížením těchto kategorií provozních nákladů. Výše pořizovacích nákladů energeticky úsporných opatření úzce souvisí s výší dosažených úspor energie a provozních nákladů při realizaci daných opatření. Je však nutné optimalizovat kombinaci opatření z energetického i ekonomického hlediska v každém konkrétním případě. Ne vždy maximální investice do úsporných opatření znamená nejlepší volbu z pohledu návratnosti investice. PN1 Energie na vytápění a ohřev teplé vody Energie dodaná na vytápění budovy a ohřev teplé vody představuje největší část provozních nákladů, proto je velice důležité věnovat pozornost především této kategorii provozních nákladů a energeticky úsporným opatřením vedoucích k jejich snížení. Uvedená více či méně nákladová opatření mohou přispět k úsporám energie dodané na vytápění a ohřev teplé vody: výběr dodavatele energie, zateplení obálky budovy,

3 výměna výplní otvorů, krátké a efektivní větrání, využití rekuperace, výběr vhodného způsobu vytápění a ohřevu vody (volba systému vytápění a sním spojené topné médium), upřednostňování sprchování před napouštěním vany, regulace otopného systému, nepřetápět. Pro návrh optimální kombinace úsporných opatření slouží energetický audit, který zhodnotí současný stav nemovitosti a navrhne variantní opatření z hlediska energetických a ekonomických úspor. Výchozím bodem pro energetický audit jsou hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukce a výpočet teplených ztrát budovy. Postup pro výpočet tepelných ztrát budov prostupem stěnami a větráním (infiltrací) předepisovala norma ČSN Norma byla zrušena bez náhrady. Normové hodnoty součinitele prostupu tepla UN jednotlivých konstrukcí určuje ČSN :2011 Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky. Na základě zjištěných tepelných ztrát následuje výpočet měrné potřeby tepla na vytápění. Dle hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění dělí norma ČSN domy následovně: [8] Tab. 1: Rozdělení domů dle měrné potřeby tepla na vytápění Měrná potřeba tepla na vytápění [kwh/(m 2 a)] současná novostavba nízkoenergetický dům pasivní dům nulový dům, dům s přebytkem tepla < 50 < 15 < 5 Zdroj: Cílem provedení vhodných energeticky úsporných opatření je v optimálním případě dosažení nízkoenergetického standardu domu. Výběr dodavatele energií nelze podceňovat. Firmy obchodující s energiemi se předhánějí ve výhodných nabídkách a garantovaných cenách. Při změně dodavatele spotřeba energie zůstane sice stejná, ale cenu můžeme podstatně ovlivnit, hlavně u zemního plynu. Cena elektřiny i plynu se skládá ze dvou složek regulované a neregulované. Regulovanou část platby nelze ovlivnit, je určována Energetickým regulačním úřadem a patří sem především platba za distribuci energie. Neregulovaná složka platby je platbou za samotnou komoditu (odebraný plyn či elektřinu) a platí se dodavateli energie. Tuto složku můžeme výběrem dodavatele podstatně snížit, v případě plynu tato složka tvoří přibližně 71 % celkové platby za energii. K oběma složkám je nutné přičíst daň. Růst ceny elektřiny a zemního plynu je zobrazen na Obr. 1 a Obr. 2, na kterých je vidět, že cena elektrické energie vzrostla od roku 2000 do roku 2009 o 78 % a cena plynu o 106 %. [9]

4 Obr. 1: Vývoj cen elektrické energie v letech Zdroj: Obr. 2: Vývoj cen zemního plynu v letech Zdroj: Zateplení obálky budovy a výměna výplní otvorů umožňuje úsporu %.[10] Mezi nejvíce využívané způsoby zateplení patří vnější kontaktní zateplovací systémy. Oficiální název kontaktního systému zateplení zní Vnější kompozitní tepelně izolační systém (ETICS External thermal insulation composite systems). Obvyklým izolantem je deskový polystyren. Jeho oblíbenost je dána přijatelnou pořizovací cenou izolačního materiálu, jednoduchou montáží a znalostí provedení systému montážními firmami. Průměrná cena za provedení 1 m 2 tepelné izolace se pohybuje v rozmezí ,- Kč včetně práce. [11] Cena je závislá především na izolované ploše, konstrukční složitosti a členitosti budovy a tloušťce izolace. Optimální tloušťka izolace se pohybuje okolo cm. [12] Na tloušťce izolantu není vhodné šetřit. Celková cena za instalaci tepelné izolace se skládá nejen z ceny izolantu, ale také z ceny práce a dopravy, pronájmu lešení a doplňkového materiálu (lišty, výztužná síťovina, stěrky a další). Cena samotného izolantu při navýšení jeho tloušťky

5 nehraje tak významnou roli vzhledem k celkové ceně. Překročení tloušťky izolantu 20 cm však znamená podstatné navýšení celkové ceny, jelikož při větších tloušťkách musí být izolant kotven složitějším a dražším způsobem a to ve dvou vrstvách, což vede ke skokovému navýšení ceny. Rozumné je použití světlých odstínů povrchové úpravy fasády. Tmavé barvy způsobují přehřívaní fasády během slunečních dnů a namáhání izolačního souvrství velkými teplotními rozdíly ve dne a v noci. Mezi méně využívané způsoby zateplení obálky budovy patří využití minerální vlny pro kontaktní zateplovací systém nebo systém zavěšené fasády s provětrávanou mezerou, který má vysoké pořizovací náklady. Při výměně výplní otvorů je nutné dodržet požadované hodnoty součinitele prostupu tepla, které dle ČSN :2011 činí U N = 1,7 [W/(m 2.K)], od požadovaná hodnota klesne na 1,5 [W/(m 2.K)], doporučená hodnota U N = 1,2 [W/(m 2.K)]. Na trhu jsou dostupná různá materiálová a konstrukční řešení výplní okenních otvorů. Rámy oken jsou dřevěné, hliníkové a nejčastěji plastové s různým počtem komor. Zasklení je pak standardně řešeno jako izolační dvojsklo či trojsklo. Vzhledem k váze trojskla je možné použít izolační dvojsklo s fólií. Při použití neotvíravých oken dochází k výraznému snížení pořizovacích nákladů. S výměnou oken může docházet k tvorbě plísní v interiéru vzhledem k téměř dokonalé těsnosti oken a tím způsobené nedostatečné výměně vzduchu v místnosti. S tím souvisí další energeticky úsporné opatření spočívající v krátkém a efektivním větrání či využití rekuperace. U starších budov je výměna vzduchu zajištěna netěsností oken a dveří. Při výměně výplní otvorů však dochází k utěsnění spár a výměna vzduchu v místnostech musí být zajištěna jiným způsobem. Nejčastěji přirozeným větráním otevřením oken. Aby byl tento způsob větrání efektivní, je vhodné otevřít okna na různých stranách budovy, čímž dojde k rychlé a dostatečné výměně nového vzduchu díky průvanu a tepelné ztráty spojené s větráním jsou menší. Dalším způsobem výměny vzduchu je nucené větrání zajištěné ventilátorem, který upravuje výměnu vzduchu přesně dle potřeby. Nevýhodou jsou pořizovací náklady, potřebné rozvody čerstvého vzduchu a stálá spotřeba elektrické energie. V domech s nízkou potřebou energie na vytápění (především pasivní domy) je využíváno větrání s rekuperací, neboli s využitím tepla z odpadního vzduchu pro ohřev příchozího čerstvého vzduchu. Ohřev nově příchozího vzduchu se děje ve výměníku tepla nebo v ideálním případě v tepelném čerpadle, které díky využití latentního tepla dosahuje vyšší účinnosti. Tepelné čerpadlo odebírá teplo z odchozího vzduchu ve výparníku a předává jej příchozímu vzduchu v chladiči. Rekuperace s využitím tepelného čerpadla je nejdražší variantou větrání z pohledu investičních nákladů. Vhodným doplněním rekuperačního větrání je instalace zemního výměníku, ve kterém dochází k předehřevu přiváděného vzduchu 1 až 2 m pod terénem. Větrání v obytných budovách se neřídí žádným závazným předpisem. Obecně se uvažuje intenzita výměny vzduchu 0,3 až 0,6 h -1 nebo přívod čerstvého vzduchu o objemu 15 až 30 m 3 /h. Pro výpočet potřeby tepla na vytápění se počítá s intenzitou výměny vzduchu 0,5 h - 1.[13] Výběr vhodného způsobu vytápění a ohřevu vody ovlivňuje provozní náklady podstatnou měrou. Již v přípravné fázi (případně před plánovanou rekonstrukcí) je nutné důkladně zanalyzovat, jakým systémem a s využitím jakého média je optimální vytápět budovu a ohřívat teplou vodu. Jako zdroj tepla se využívá: elektřina, zemní plyn, tuhá paliva (dřevo, brikety, uhlí, koks, pelety, další biomasa), lehké topné oleje,

6 propan, sluneční záření (v kombinaci s jiným zdrojem), Uvedené zdroje tepla lze využít v různých systémech vytápění, které se podstatně liší svými pořizovacími i provozními náklady. Při výběru systému vytápění hrají důležitou roli místní podmínky, dostupnost zdroje tepla, tepelné ztráty budovy a její konstrukční řešení, způsob užívání budovy a především finance. Většina výše uvedených zdrojů tepla je spalována v kotlích různé konstrukce. Sluneční záření je využíváno především k ohřevu teplé užitkové vody spolu s dalším zdrojem tepla pro vytápění. Elektrická energie je využívána k provozu elektrických přímotopů, akumulačního topení či tepelného čerpadla. Dalším způsobem vytápění a ohřevu vody je centrální zásobování teplem (CZT), kde je více budov připojeno k jedné výtopně (častý případ panelových sídlišť), která využívá různé zdroje energie (také v kombinaci s výrobou elektřiny). S volbou zdroje tepla souvisí také volba otopného systému. Dle zdroje musí být optimálně navržena otopná tělesa (deskové radiátory klasické, deskové radiátory pro nízkoteplotní systémy, podlahové či stropní topení, teplovodní či teplovzdušné systémy apod.). Na Obr. 3 můžeme vidět roční náklady na vytápění dle druhu paliva při spotřebě tepla 65 GJ za rok. Do ročních nákladů není zahrnuta spotřeba elektrické energie (osvětlení, domácí spotřebiče, vaření atd.). Obr. 3: Náklady na vytápění Zdroj: Jak můžeme vidět nejlevnějším způsobem vytápění je spalování biomasy (obilí, štěpka, rostlinné peletky). Nevýhodou tohoto zdroje tepla jsou nároky na skladovací plochy biomasy a také dostupnost biomasy. Pokud je nutné biomasu dovážet z větších vzdáleností je toto nutno zohlednit do sumy nákladů. Ceny kotlů na biomasu se pohybují dle výkonu a provedení od ,- do ,- Kč s DPH. Dalším druhem paliva je kusové palivové dříví. Rozdíl v ročních nákladech na vytápění je oproti ostatní biomase nepatrný, rozdíl v pořizovacích nákladech může být značný. Ceny kotlů na dřevo se pohybují v rozmezí ,- až ,- Kč s DPH. Stejně jako u biomasy je důležité mít zdroj kvalitního dřeva a prostory pro jeho uskladnění, kdy je nutné počítat s uskladněním dřeva po dobu dvou let, aby bylo zajištěno jeho dokonalé vyschnutí. Je nutné zohlednit fyzicky náročnou obsluhu kotle. Tepelné čerpadlo s průměrným ročním topným faktorem 3 se ukazuje jako třetí zdroj tepla v pořadí. Musíme ovšem zohlednit vysoké pořizovací náklady tepelného čerpadla, které činí

7 v případě typu země/voda přibližně ,- až ,- Kč s DPH. K ceně čerpadla neodmyslitelně patří také náklady na hloubkový či plošný vrt a uložení kabelů s topným médiem, které se pohybují také ve stovkách tisíc korun. Výhodou tepelného čerpadla je dvoutarifová sazba, díky níž dodávka elektřiny probíhá 22 hodin denně v nízkém tarifu, čímž dochází k úspoře také při spotřebě ostatní elektrické energie. Následují dřevěné brikety a pelety, uhlí, koks a centrální zásobování teplem (CZT). Kromě CZT vyžadují tato paliva kotel, který se dle výkonu a provedení pohybuje od ,- do ,- Kč s DPH. Opět je nutné počítat s úložným prostorem pro uskladnění paliva. CZT představuje nespornou výhodu v komfortu vytápění a v pořizovacích nákladech. Mezi nejdražší paliva se zařadil zemní plyn, propan, elektřina v akumulačním režimu, lehké topné oleje (LTO) a elektřina pro přímotopy. Propan a LTO jsou využívány především v těch lokalitách, které nejsou plynofikovány, u nás není tento způsob vytápění moc rozšířen. Zemní plyn a elektřina poskytují nespornou výhodu v komfortu vytápění. Ceny kotlů na plyn se pohybují od ,- do ,- Kč s DPH. Rozlišujeme také klasické a kondenzační plynové kotle, které se vyznačují vyšší účinností. Elektrické či plynové zdroje tepla nejsou prostorově náročné, jejich výkon se dá snadno regulovat a jejich obsluha je velice snadná. Pořizovací cena elektrického vytápění je velice příznivá, je ovšem vykoupena vysokými ročními náklady na vytápění díky rostoucím cenám elektřiny. Elektrické přímotopy, rohože či fólie jsou vhodné především do budov s velice nízkými tepelnými ztrátami, u kterých cena elektřiny není až tak podstatná díky její nízké potřebě. Výhodou u přímotopného způsobu vytápění v nízkoenergetických či pasivních domech je dvoutarifová sazba dodávky elektrické energie. U této sazby je po dobu 20 hodin v průběhu dne poskytován nízký tarif na odebranou elektřinu, kterou je možno využít nejen k vytápění, ale i k ostatní spotřebě elektřiny (vaření, osvětlení, další spotřebiče). V případě, že k ročním nákladům na vytápění připojíme také roční spotřebu elektrické energie pro ostatní účely, která v tomto případě činí 2 [MWh/rok], změní se pořadí jednotlivých druhů paliv následujícím způsobem (Obr. 4). Obr. 4: Náklady na vytápění včetně spotřeby elektrické energie Zdroj: Při zahrnutí spotřeby elektrické energie i pro ostatní účely se tepelné čerpadlo dostává na úroveň spalování obilí a stává se tak nejvýhodnějším způsobem vytápění díky dvoutarifové

8 sazbě dodávky elektřiny. 1 Také akumulační elektrické vytápění se posouvá na téměř shodnou výši nákladů jako vytápění zemním plynem a stává se výhodnější než topení propanem. Elektrické přímotopné vytápění posunuje vytápění LTO na poslední příčku s nejvyššími ročními náklady. V ročních nákladech na vytápění nejsou zahrnuty náklady na ohřev teplé užitkové vody a pořizovací náklady jednotlivých topných systémů. Procentuální zastoupení spotřeby teplé užitkové vody z celkové spotřeby domácnosti se výrazně liší dle energetického standardu budovy. Čím lepší energetický standard, tím větší podíl energie na ohřev teplé užitkové vody z celkové spotřeby. U pasivních domů je spotřeba energie pro ohřev teplé vody větší než spotřeba energie na vytápění. Průměrné rozložení spotřeby energie v domácnostech v nezatepleném a zatepleném domě můžeme vidět na Obr. 5. Obr. 5: Porovnání změny spotřeby energie na ohřev TV a na vytápění v zatepleném a nezatepleném domě Nezateplený objekt Zateplený objekt Zdroj: Specifická potřeba teplé vody V W,f,day = 40 [l/(obyvatele.den)] u bytových domů, u rodinných domů je potřeba v rozmezí 40 až 50 [l/(obyvatele.den)]. Hodnoty jsou udány normou ČSN EN pro teplotu teplé vody 60 C. [14] Ohřev teplé vody je realizován různými 1 Rozdíl v ročních nákladech na vytápění u Elektřina akumulace, Elektřina přímotop a Tepelné čerpadlo na Obr. 3 a Obr. 4 je způsoben zahrnutím stálých měsíčních plateb za elektřinu k nákladům na vytápění (Obr. 3) a v druhém případě k nákladům na spotřebu ostatní elektrické energie (Obr. 4) pro přesnější srovnání.

9 způsoby. Lokální topidla mají výhodu absence tepelných ztrát vedením, ale musí být umístěny u každého odběrného místa. Dalšími způsoby ohřevu jsou centrální příprava v elektrokotli či plynovém kotli v kombinaci se systémem vytápění, využití akumulačních nádrží v kombinaci s kotli na tuhá paliva či biomasu nebo příprava solárními kolektory nebo tepelným čerpadlem. Volba optimálního způsobu ohřevu teplé vody závisí na způsobu vytápění, možnostech vedení, potřebném množství a teplotě vody. Podstatné u systému ohřevu teplé vody je důkladné zaizolování potrubního vedení teplé vody. Ztráty u cirkulačního rozvodu představují u kvalitně izolovaného potrubí 100 % vzhledem ke spotřebě teplé vody (běžně ztráty dosahují 150 až 200 %). [15] Upřednostňování sprchování před napouštěním vany je efektivním energeticky úsporným opatřením s nulovými pořizovacími náklady. Sprchování ušetří desítky litrů teplé vody vzhledem k napuštění plné vany. Regulace otopného systému je nutná především při snížení spotřeby tepla způsobené zateplením budovy či výměnou zdroje tepla. Pokud klesne potřeba tepla na vytápění, stávající kotel dimenzovaný na větší tepelné ztráty nepracuje optimálně, dochází k jeho častému vypínání a kolísání výkonu, což vede ke snížení jeho životnosti. Je proto vhodné optimálně zkombinovat spolu se zateplením budovy také zdroj tepla. Systémů regulace je celá řada a liší se především pořizovacími náklady a komfortem použití. Vnitřní teplotu lze regulovat pomocí termostatických ventilů, které řídí samostatně každé otopné těleso dle požadované teploty. Je možné zvolit také referenční místnost, ve které je instalován termostat, který reguluje teplotu v celém bytě dle nastavené teploty v referenční místnosti. Úprava teploty v bytě dle venkovní teploty se nazývá ekvitermní regulace. Použití tohoto způsobu regulace neumožňuje zohlednit teplotní zisky ze slunečního záření či domácích spotřebičů v jednotlivých místnostech, proto je žádoucí kombinace ekvitermní regulace například s termostatickými ventily. Beznákladovým energeticky úsporným opatřením je nepřetápět a přizpůsobit teplotu dle způsobu využívání vytápěných místností. Regulace teploty v rozumných mezích vede k výrazným energetickým úsporám. V obytných místnostech je optimální teplota C. Dle pobytu v bytě je vhodné pružně teplotu snížit například v noci či při delší nepřítomnosti (odjezd na dovolenou apod.) PN2 Spotřeba ostatní energie Spotřeba ostatní energie představuje především používání elektrických (případně plynových) spotřebičů a osvětlení bytů. Ke snížení spotřeby přispějí níže uvedená opatření: použití úsporných spotřebičů, použití úsporných nebo LED svítidel, vypínání spotřebičů a světel, které nejsou aktuálně zapotřebí. V dnešní době roste počet elektrických spotřebičů využívaných v domácnostech. Ke standardní výbavě bytu patří kombinovaná lednice s mrazničkou, myčka, trouba, mikrovlnná trouba, pračka, sušička, několik televizních a radiových přijímačů, počítače a velké množství malých spotřebičů. Většina spotřebičů spotřebovává elektrickou energii, i když jsou vypnuté (tzv. stand-by režim). Podstatných úspor dosáhneme úplným vypnutím spotřebiče a výběrem úsporných spotřebičů. Pro orientaci ve spotřebě elektrických spotřebičů slouží energetické štítky (podobně jako u budov). K úspoře energie přispěje také výměna klasických žárovek za úsporné či LED zdroje, které mají menší spotřebu energie a delší životnost. Pro představu klasickou žárovku se spotřebou 60 W, životností 1000 hodin a cenou 10 korun nahradí LED žárovka se spotřebou 6 W, životností až hodin a cenou 200 korun. Jak můžeme vidět cena LED žárovky je 20x vyšší, ale životnost je 50x vyšší a spotřeba 10x menší.

10 PN3 Voda a odpadní voda Vodné a stočné je ovlivněno počtem osob obývajících jednotlivé byty, dále hospodařením s vodou či složením obyvatel bytu (starší manželský pár, rodina s dětmi, jednotlivec apod.). Dle vyhlášky č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) a její poslední změny č. 120/2011 Sb. je směrná roční potřeba vody na jednoho obyvatele bytu v bytových domech 35 m 3 za rok.[2] Cena za odebranou vodu a její odvedení a čištění (vodné a stočné) je stanovována jednou ročně vždy k 1. lednu a v rámci tarifní oblasti je pro všechny odběratele stejná. Spotřebu vody lze snížit následujícími úpravami: použití úsporných baterií a perlátorů, použití úsporného splachovacího systému, požití úsporných myček a praček, omezení zbytečného plýtvání vody. PN4 Osvětlení společných prostor Na spotřebě energie pro osvětlení společných prostor se podílejí víceméně stejnou měrou všichni obyvatelé domu. Obvyklým řešením osvětlení na chodbách budovy je časově omezené rozsvícení světel ve všech patrech najednou. Vhodnějším řešením je instalace čidel pohybu, která rozsvěcejí pouze aktuálně potřebná svítidla. Dalším úsporným opatřením je také výměna klasických žárovek za LED zdroje osvětlení, které jsou sice dražší než klasické žárovky, ale s úspornými žárovkami jsou cenově srovnatelné. Vyznačují se především extrémně dlouhou životností v rozmezí hodin a až spínacími cykly a také velice nízkou spotřebou energie. Přehled vhodných opatření vedoucích ke snížení spotřeby energie je následující: použití úsporných svítidel (úsporné nebo LED zdroje světla), automatické zhasínání, instalace čidel pohybu. PN5 Odvoz odpadu Svoz komunálního odpadu zajišťuje obec, která od každého občana s trvalým pobytem v obci požaduje správní poplatek v průměrné výši 500,- Kč za rok. Výši poplatku nelze ovlivnit. Jakýkoliv jiný odpad (objemný, nebezpečný, stavební suť) lze uložit ve sběrných dvorech. Soukromé osoby mají uložení zdarma, s výjimkou stavební suti. Proto je vhodné například při výstavbě, či jiných stavebních úpravách využít suť například k modelaci okolního terénu při parkových či zahradních úpravách. PN6 Úklid Úklid společných prostor ve většině případů zajišťuje externí firma placená družstvem či společenstvím vlastníků bytových jednotek. Úspor v této oblasti provozních nákladů lze docílit výběrovým řízením na úklidovou firmu. Případně u menších bytových domů zajistit úklid vlastními silami. PN7 Údržba zeleně Stejně jako u úklidových služeb i údržbu zeleně poskytuje většinou firma, jejímuž výběru předchází výběrové řízení. V rámci úsporných opatření je vhodné navrhnout bezúdržbovou

11 zeleň a venkovní úpravy, které bude možné udržovat také vlastními silami s vynaložením minimálních prostředků. PN8 Pojištění budovy a majetku Pojištění škod nelze podceňovat. V případě bytového domu je na každém obyvateli, zda sám uzavře pojistku na vybavení svého bytu. Vhodné je však pojistit dům jako celek. Pro získání optimální pojistné smlouvy je podstatné nechat si zkalkulovat dle konkrétních požadavků návrh pojistné smlouvy. V záplavě konkurenčních pojišťoven je dle předběžného porovnání možné dosáhnout výrazných úspor a získat také bonusové doplňky k uzavřené pojistné smlouvě. PN9 Ostraha a bezpečnost K zajištění bezpečí v budově a jejím okolí je možné zvolit ze dvou variant: elektronické zabezpečení, bezpečnostní firma s fyzickou ostrahou. Obvyklým řešením je elektronické zabezpečení v podobě kamerového či hláskového systému v rámci zvonků. V dnešní době existuje nepřeberné množství systémů fungující například na vstupní kódy, bezkontaktní karty nebo čipy s videozáznamem či bez něj. Podstatné je zvolit optimální variantu pro danou budovu a kvalitní dodavatelskou firmu. PN10 Servisní poplatky Mezi poslední kategorii provozních nákladů patří servisní poplatky. Mezi ně můžeme zařadit například poplatky za revizní prohlídky technických zařízení, komínů, otopného systému a další. Samozřejmě k nim patří také správní poplatky spojené s právními službami, vyřízením úvěrů a další. Některé z těchto poplatků lze ovlivnit výběrem firmy či bankovního ústavu některé z nich ovlivnit nelze, například notářské poplatky. Závěr Při realizaci úsporných opatření je zapotřebí počínat si velice obezřetně. Velice důležité je zjištění současného stavu a propočet optimální varianty úsporných opatření. Potřebné informace vedoucí k efektivnímu rozhodnutí poskytuje energetický audit, který zhodnotí současný stav budovy a navrhne několik variant provedení energeticky úsporných opatření s doporučením konkrétní optimální varianty s přihlédnutím k energetickým i ekonomickým úsporám. Ne vždy maximální úsporná opatření představují vzhledem k vysokým investičním nákladům tu nejvhodnější variantu. U kvalitně izolovaných budov s malou potřebou tepla na vytápění a ohřev teplé vody nehraje cena energie tak velkou roli vzhledem k její nízké potřebě. Rozhodující jsou pořizovací náklady zařízení sloužící k ohřevu. Výhodné je také využít tepelných zisků na jižní straně budovy ze slunečního záření, které u pasivních domů znamenají dokonce přebytek celkové potřeby energie na vytápění. Důležité je také racionální chování osob obývající danou budovu, které znamená především rozumnou požadovanou teplotu v místnostech (zbytečně nepřetápět, netopit v neobývaných prostorách apod.), zamezení plýtvání vodou, zhasínání světel, která nejsou aktuálně potřebná, zamezení průvanu a další opatření vyplývající ze selského rozumu. Literatura: [1] KOLÁČEK, F.: Energetický audit Bytový panelový dům 40 bytů

12 [2] Vyhláška č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) v platném znění [3] ČSN Tepelná ochrana budov. Praha: Český normalizační institut, [4] Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, v platném znění [5] Z čeho se skládá cena plynu? [online]. Ceny energie. [vid ]. Dostupné z: [6] Cena elektřiny: Z čeho je složena? [online]. Ceny energie. [vid ]. Dostupné z: [7] Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva [online]. TZB-info. [vid ]. Dostupné z: [8] Co je pasivní dům? [online]. Centrum pasivního domu. [vid ]. Dostupné z: [9] Vývoj cen elektrické energie a Vývoj cen zemního plynu In: Vývoj cen energií [online] Sto s.r.o. [vid ]. Dostupné z: [10] KRAJČÍK Michal, PETRÁŠ Dušan. Efektivní energetická opatření při komplexní obnově bytového domu. In: ASB-portál [online]. Jaga Media, s.r.o., 2010 [ ]. Dostupné z: [11] Jak zateplit dům? 12 cm polystyrenu a reflexní rolety! [online]. xbizon, s.r.o. (2011). [vid ]. Dostupné z: cm-polystyrenu-a-reflexni-rolety.aspx [12] ŠANCOVÁ Lucie, MACHOLDA František, ANTONÍN Jan, VOGEL Petr, KOTEK Petr, KRAJCAROVÁ Gabriela, GATTERMAYEROVÁ Hana. Zateplování panelových domů - technologické limity. In: TZB-info [online]. Topinfo s.r.o., [vid ]. Dostupné z: [13] Hestia 5.0 VIVID - Encyklopedie 2008 [online]. EkoWATT - Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie. [vid ]. Dostupné z: [14] VRÁNA Jakub. Potřeba vody a tepla pro přípravu teplé vody. In: TZB-info [online]. Topinfo s.r.o., [vid ]. Dostupné z: [15] Hestia 5.0 VIVID - Encyklopedie 2008 [online]. EkoWATT - Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie. [vid ]. Dostupné z: