PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ

Transkript

1 PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ Časopis je určen všem zařízením, která se zabývají prevencí úrazů, krizovým centrům, sociálním zařízením pro děti, dospělé i seniory, sportovním klubům, Policii ČR, pojišťovnám, školám, neziskovým organizacím apod. Časopis vychází dvakrát ročně

2 Redakční rada: Benešová Veronika Čapková Magdalena Dunovský Jiří Janda Jan Kostner Robert Kučera Milan Lavičková Michaela Velemínský Miloš Odpovědný redaktor: Velemínský Miloš Technický redaktor: Ježková Eva Jazyková úprava: Vitoň Jan Adresa redakce: Tiskárna Jihočeský Inzert Expres, s.r.o. Na Barborce Dobrá Voda u Českých Budějovic Kontaktní osoba: Eva Ježková Tel: prevence.urazu@centrum.cz Vydavatel Tiskárna Jihočeský Inzert Expres, s.r.o. ISSN Číslo 1/2008 vyšlo v červenci 2008

3 Ročník 4 Číslo OBSAH OBSAH Úvodní slovo Velemínský M PŮVODNÍ PRÁCE Asociace v úrazovosti žen mezi dvěma životními obdobími epidemiologická studie Lubomír Kukla, Marie Bouchalová... 7 Rodiče a prevence dětských úrazů v letech 2005 a 2007 Magdalena Čapková...19 Problematika úrazů dětí předškolního věku Jana Novotná...25 Regionální rozdíly v trestné činnosti dětí a mladistvých Jana Rošlapilová...32 Preventivní program pro žáky základních škol Hana Matlasová, Lucie Toráčová...41 Znalosti první pomoci u řidičů motorových vozidel Lucie Sikorová, Monika Čížová...49 ODBORNÉ PRÁCE Aktuální údaje úrazovosti dětí v České republice. Národní registr dětských úrazů a jeho význam pro prevenci dětských úrazů. Iva Truellová...57 Informovanost adolescentů v oblasti prevence úrazů v letech 2005 a 2007 Toráčová Lucie...62 SOUBORNÝ REFERÁT Drogy, alkohol a řízení Klára Vorlová...66 Postup lékařů primární péče při podezření ze syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (sy. CAN) Iva Truellová (zodpovědný referent)...72 ZPRÁVY Konference Prevence úrazů, otrav a násilí Magdalena Čapková...79 Systém péče v Resocializačním zařízení pro drogově závislé ženy a matky s dětmi Lenka Zahradníková, Blanka Žižková...80 Studijní cesta v Holandsku Zdenka Čurdová...84 Obsahy předchozích čísel od 1/2005 2/

4

5 Vážené čtenářky a milí čtenáři, EDITORIAL dovolte mi, abych vás po půlroce opět pozdravil a vyjádřil naději, že už určitě netrpělivě očekáváte další číslo našeho časopisu. Právě vyšlo a máte je v rukou. S potěšením konstatuji, že radost a zájem, s nimiž s vámi autory i čtenáři Prevence spolupracujeme, dále trvají a přinášejí konkrétní výsledky. Vedle renomovaných odborníků z této oblasti, kteří nám posílají své příspěvky, máme samozřejmě zájem i o zajímavé poznatky, které mnohdy mohou vypadat jako jen okrajové či neatraktivní, avšak vyplňují bílá místa v problematice prevence; jsou to témata, která nebyla ještě před několika lety aktuální, ale v souvislosti s globalizací našeho života nabývají na významu a naléhavosti. Také zatím stále ještě čekáme na podněty z pražských, brněnských a dalších klinických pracovišť. Rádi bychom na našich stránkách uvítali příspěvky ze zahraničí, např. slovenských autorů. Dosavadní snaha redakční rady však byla korunována i z formálního hlediska. Prevence byla zařazena mezi recenzované neimpaktované časopisy vydávané v České republice. Redakční rada by však ráda postoupila ještě o stupínek výše, což znamení zařazení Prevence do databáze Scopus. K tomu však potřebujeme získat ještě širší pole významných autorů a spolupracovníků, uveřejňovat stále kvalitnější poznatky, získávat přísnější, ale poučené a spravedlivé recenzenty. Články by měly být uveřejňovány v anglickém jazyce. Co to vše znamená, jistě nemusím sáhodlouze vysvětlovat. Pomozte nám, možná tím pomůžete sobě nebo svým spolupracovníkům či studentům. Hezké a bezpečné prázdninové dny Miloš Velemínský odpovědný redaktor 5

6

7 ASOCIACE V ÚRAZOVOSTI ŽEN MEZI DVĚMA ŽIVOTNÍMI OBDOBÍMI EPIDEMIOLOGICKÁ STUDIE ASSOCIATION BETWEEN THE ACCIDENT RATE OF WOMEN IN THE PERIOD BEFORE AND AFTER THE CHILDBIRTH - AN EPIDEMIOLOGICAL STUDY PŮVODNÍ PRÁCE Lubomír Kukla 1,2, Marie Bouchalová 2 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů 2 Masarykova univerzita Brno, Lékařská fakulta, Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Summary Participants in this epidemiological study were women living in Brno, mothers who were taking part in the international project ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood). This study obtained data about injuries which happened in two periods of their lives, up to the middle of pregnancy (mean age of participants at that time 24.5 years) and during five years following the childbirth. The data showed the number of injuries per 100 women and the distribution of injury morbidity classified according the cause of injury in the whole groups or in categories of mothers divided according their accident rate. The data were obtained from information reported by respondents in a questionnaire. The initial interviews included 3848 women and the follow up interviews 2997 women; the real cohort represented 2429 women. While in the first period the accident rate of this longitudinal cohort was lower (p<0.025) than the injury incidence of the rest of women, in the second period both incidences did not differ significantly. The mothers in the longitudinal cohort were divided into four categories according the number of injuries in the first period: no injury (757) one injury (686) two or three injuries (771) four or more injuries (215 respondents) and the data about the number of their injuries during the five years following the childbirth were collected. There exists a close association between the injury incidences from both compared periods (p<0.000), which was characterized by injury incidence for the categories: injuries per 100 persons. The relative risks for these categories were , respectively; our findings suggest that the general female population tends to maintain a stable level of injury morbidity. Key words: injury morbidity longitudinal study tendency for accident rate cause of injuries female population productive age incidence Souhrn Matky z brněnské části mezinárodní studie ELSPAC (Evropská longitudinální studie rodin a dětí) podaly zprávu o svých úrazech za dvě životní období: do poloviny těhotenství s očekávaným dítětem (v průměrném věku 24,5 let) a za dalších pět let po jeho porodu. Tyto informace ukázaly, kolik úrazů připadalo na 100 žen a jaké bylo složení jejich úrazové morbidity podle příčin v celých souborech a v kategoriích matek s různě vysokou úrazovostí. V prvním termínu vyplnilo dotazníky 3 848, ve druhém respondentek, z nich dalo informace v obou termínech. Úrazovost této longitudinální kohorty se ve srovnání s ostatními matkami jevila v prvním období jako příznivější (p < 0,025), ve druhém jako stejná. Pro matky z longitudinální kohorty rozdělené do čtyř kategorií podle počtů úrazů v prvním období (žádný úraz jeden dva a tři čtyři a více případů se respondent- 7

8 kami) byl zjištěn počet jejich úrazů po dalších pěti letech. Mezi úrazy z obou srovnávaných období byla přímá a těsná asociace (p < 0,000), kterou charakterizovaly kategoriální incidence 36,3 64,0 85,1 112,1 úrazů na 100 osob. Příslušná relativní rizika byla RR 1 1,76 2,34 3,09: v běžné ženské populaci se projevil dlouhodobý sklon držet se i nadále na podobné úrovni úrazové morbidity, jaká ji postihovala v minulosti. Klíčová slova: úrazová morbidita longitudinální studie sklon k úrazovosti příčiny úrazů ženská populace produktivní věk incidence ÚVOD Dlouhodobé sledování úrazové morbidity v populaci vyvolává otázku, zda k výskytu úrazů dochází zcela nahodile, jak uvádí rozšířený názor, že nehoda je náhoda, či zda je možno vystopovat nějaká pravidla jejich výskytu, tj. identifikovat skupiny, u nichž je riziko úrazů vyšší či nižší než u ostatních. Rizikové faktory úrazů jsou sledovány především ve vztahu k dětské úrazovosti, jejich působení v dětství však teprve začíná. Poznamenávají každou osobnost natrvalo a ovlivňují i vývoj jejích dalších složek. Velkou a pestrou množinou rizikových faktorů jsou socioekonomické podmínky života (9), s nimi propojené psychosociální vazby (4, 5), psychické vlastnosti a chování jejich nositelů (10). Spolu s dalšími faktory tvoří složitý komplex, působící společně. Toto působení se při výskytu úrazů v populaci projevuje u různě rizikových skupin jako jejich více či méně silná náklonnost k úrazům (1, 6, 7, 11). Tato práce je zaměřena jen na kvantifikaci náklonnosti k úrazům v ženské populaci, kdy sledovaným faktorem je pouze skupinově diferentní úrazovost v jednom životním období a mírou náklonnosti k úrazům jejich následující výskyt v dalším období v těchto různě postižených skupinách. Srovnat úrazy ze dvou životních období sledovaných žen dovolují longitudinální data, obsahující informace o druzích i počtech úrazů, jež se ženám přihodily do narození dítěte a pak v následujících pěti letech po jeho narození. Srovnání odpovídá na otázku, nakolik byla u žen nadcházející úrazovost závislá na jejich úrazovosti předcházející, tj. jak se konkrétně náchylnost k úrazovosti v dlouhodobém pohledu projevovala. Materiál a metoda Matky, sledované se svými dětmi v dlouhodobé studii, referovaly o svých úrazech dvakrát: poprvé v polovině gravidity s očekávaným dítětem, tj. při vstupu do studie, kdy uváděly dosavadní výskyt 17 druhů úrazů, podruhé za pět let po narození dětí, kdy byl šetřen výskyt 25 druhů úrazů. Druhy úrazů byly v dotaznících vždy uvedeny jmenovitě a ony volily odpověď ze čtyř nabídnutých variant: 1 daný druh úrazu se přihodil a byl léčen v nemocnici, 2 přihodil se a byl léčen ambulantně, 3 přihodil se a byl léčen jen doma, 4 k úrazu nedošlo. Místo ošetření lze považovat za indikátor jeho závažnosti. V prvním termínu šetření vyplnilo dotazníky celkem nastávajících matek, z nichž (63,1 %) je vyplnilo i po pěti letech, kdežto matek už tuto informaci nepodalo. Ve druhém termínu vyplnilo dotazníky matek (77,9 % jejich předchozího počtu), avšak 568 z nich (18,9 %) nemělo zase první dotazníky, do studie byly zapojeny až po narození dětí. Longitudinální kohorta matek představovala 81,0 % účastnic ze druhého kola. Jejich úrazy i místa léčení úrazů byly srovnány za první období se skupinou matek později odpadlých a za druhé období se skupinou matek nově do studie přibylých (průřezové skupiny), aby se zjistilo, nakolik odpovídal úrazový profil longitudinální kohorty úrazové situaci v celých souborech respondentek. Podle počtů úrazů v prvním i ve druhém období byly matky rozděleny do čtyř kategorií úrazovosti; žádná nízká střední vysoká (s a více případy), mezi nimiž byly srovnávány incidence specifikované 8

9 podle příčin úrazů i celkové incidence na 100 matek, podíly matek bez úrazů v daném období a podíly matek s opakovanými úrazy. K úrazovým kategoriím longitudinální kohorty v prvním období byly zjištěny distribuce počtů jejich úrazů z následných pěti let, z nich byly stanoveny incidence na 100 matek a k nim přiřazena příslušná relativní rizika. Třídění dat a výpočty (relativní ukazatele, chí 2 testy) byly provedeny pomocí programů v SPSS. PŮVODNÍ PRÁCE VÝSLEDKY První období Tab. č. 1: Úrazy brněnských matek před vstupem do studie, podle druhu a místa ošetření (nemocnice, ambulance, jen doma). Úrazy uvedeny pro: a) longitudinální kohortu matek, b) průřezovou skupinu, c) celý soubor matek. Mezi podsoubory a) a b) je srovnán výskyt jednotlivých druhů úrazů a míst jejich léčení. Druh úrazu Odp. celkem Úraz Místo ošetření úrazu Nebyl Byl % Chí 2 Nem Amb Doma Celk. Chí 2 a ,0 0, ns b Sport a hry , c , a ,9 ns ns b Jízda na kole , c , a ,8 ns ns b Úraz hlavy , c , a ,8 ns ,05 b Zlomen. na HK , c , a ,7 ns ns b Zlomen. na DK , c , a ,5 0, ns b Dopravní úraz , c ,

10 Druh úrazu Odp. celkem Úraz Místo ošetření úrazu Nebyl Byl % Chí 2 Nem Amb Doma Celk. Chí 2 a ,9 ns ns b Vážný pád , c , a ,2 ns ns b Opaření , c , a ,7 ns ns b Tonutí , c , a ,9 ns ns b Od jiné osoby , c , a ,7 ns ns b Pořezání , c , a ,6 ns ,05 b Popálení , c , a ,7 0, ns b Otrava lékem , c , a ,7 ns ns b Pohlavní napadení , c , a ,5 ns ns b Ze rvačky , c , a ,3 ns ns b Od rodičů , c , a ,2 ns ns b Jiný úraz , c , a , b Úhrn , c , Chí 2 = 2,749 ns Chí 2 = 20,814 p < 0,000 10

11 Odpovědi na každý ze 16 druhů úrazů, které se matkám dosud přihodily až do poloviny gravidity, pocházejí v tab. č. 1 sub a) od respondentek, které podaly údaj o svých úrazech i v následujících pěti letech po porodu (longitudinální skupina žen), sub b) od respondentek, které v následujícím termínu už odpověď nedaly, sub c) od obou skupin společně. Respondence k vyjmenovaným druhům úrazů variovala v souboru od 96,02 % (vážný pád) po 96,98 % (sportovní úraz), v longitudinální skupině od 96,95 % po 97,86 % ke stejným druhům úrazů. Méně žen odpovědělo jen na volnou položku jiný úraz ze souboru 91,79 % a z longitudinální skupiny 92,71 %. Z celkového počtu odpovědí jich uvádělo úraz (8,95 %). V longitudinální skupině bylo kladných odpovědí 8,81 %, ve skupině později odpadlých 9,20 % (ns). Z prevalencí na jednotlivých úrazových položkách vyplynulo, že longitudinální skupina ve srovnání s průřezovou měla více úrazů při sportech a hrách (37,0 % proti 33,1 %, p < 0,025), ale méně měla dopravních úrazů (6,5 % proti 8,6 %, p < 0,025) a lékových otrav (1,7 % proti 2,7 %, p < 0,05). U ostatních druhů úrazů statisticky významné rozdíly nebyly. Ze všech úrazů bylo 16,82 % léčeno na nemocničním lůžku, 49,12 % v ambulancích a 34,05 % bylo ošetřeno jen doma. Místa péče o úrazy, dle nichž můžeme usuzovat na jejich závažnost, se mezi srovnávanými skupinami v úhrnu všech úrazů lišila (p < 0,000): longitudinální skupina byla méně často ošetřována v nemocnici (15,08 % proti 19,76 %), a častěji se léčila v ambulancích (50,35 % proti 47,06 %) i doma (34,57 % proti 31,76 %). Z jednotlivých úrazů vykázaly rozdíly podle místa ošetření zlomeniny na horní končetině a popáleniny (oboje na p < 0,05), které byly v longitudinální skupině ve srovnání s později odpadlou léčeny méně často v nemocnici, a častěji ambulantně i doma. Podobně tomu bylo i u většiny ostatních úrazů, rozdíly však už hladinu 5% statistické významnosti nepřekračovaly. Ze srovnání vyplývá, že podíly úrazem postižených žen byly v obou srovnávaných skupinách prakticky stejné, jejich závažnost však byla v longitudinální skupině slabší. PŮVODNÍ PRÁCE Tab. č. 2: Rozložení matek podle počtu úrazů a stanovení kategorií žádné nízké střední vysoké úrazovosti za první období v longitudinální kohortě matek, v průřezové skupině a v celém souboru Počet úrazů Longitudinální kohorta Průřezová skupina Celý soubor Matek % Úrazů Matek % Úrazů Matek % Úrazů , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 34 Celkem , , , Na 100 matek 145,29 148,41 146,44 Chí 2 = 18,537 df = 8 p < 0,025 11

12 Kategorie úrazovosti Žádná , , ,4 0 Nízká , , , Střední , , , Vysoká 215 8, , , Chí 2 = 7,431 df = 3 ns V tab. č. 2 je uvedeno pro srovnávané skupiny matek rozložení počtů jejich úrazů. Z jejich relací k počtu matek se ukazuje, že v longitudinální skupině připadá na 100 žen 145,29 a ve skupině později odpadlých 148,41 úrazů (p < 0,025), v celém souboru 146,44 na 100 osob. Žádný úraz do poloviny své gravidity, resp. do průměrných 24,5 let ještě nemělo 32,4 % ze všech sledovaných žen, 5 a víc úrazů jich už prodělalo 4,5 % (v longitudinální skupině 4,1 % a ve srovnávané 5,1 %). Podle souborové distribuce vymezujeme čtyři kategorie úrazovosti matek (k nimž bude později přiřazena jejich úrazovost za dalších 5 let), jsou to: kategorie matek bez úrazu, s nízkou úrazovostí (s 1 případem), se střední úrazovostí (dva a tři případy) a s úrazovostí vysokou (čtyřmi a více případy). Spadá do nich postupně 32,4 % 27,2 % 31,2 % 9,2 % matek. Tab. č. 3: Druhy úrazů matek za první období v kategoriích nízké střední vysoké úrazovosti a v celém souboru matek: počet úrazů, frekvence na 100 matek a relativní rizika v kategoriích střední a vysoké úrazovosti ve srovnání s frekvencemi příčin v kategorii matek s nízkou úrazovostí (RR=1) Kategorie úrazovosti 1. období Nízká Střední Vysoká Celkem Druh úrazu n f RR n f RR n f RR n f Sport a hry , ,3 2, ,8 2, ,5 Jízda na kole , ,0 3, ,5 5, ,1 Úraz hlavy , ,9 2, ,9 5, ,2 Zlomenina na HK , ,4 2, ,5 3, ,9 Zlomenina na DK 102 9, ,2 1, ,0 3, ,5 Dopravní úraz 51 4, ,2 2, ,4 5, ,0 Vážný pád 25 2, ,4 4, ,4 13, ,8 Opaření 37 3, ,1 2, ,5 5, ,9 Tonutí 45 4, ,9 1, ,2 4, ,6 Od jiné osoby 6 0, ,6 11, ,3 49, ,8 Pořezání 20 1, ,1 2, ,9 8, ,7 Popálení 25 2, ,4 2, ,6 5, ,6 Otrava lékem 13 1, ,8 2, ,0 7, ,0 Pohlavní napadení 11 1, ,3 2, ,5 9,5 75 1,9 Ze rvačky 5 0, ,6 3, ,2 25, ,7 Od rodičů 3 0, ,3 4, ,3 32, ,3 Jiný úraz 40 3, ,2 1, ,6 3, ,2 Úrazů celkem , ,7 2, ,3 4, ,4 Matek Chí 2 = 251,778 df = 32 p < 0,000

13 V tab. č. 3 jsou matky, které utrpěly úrazy v prvním období, roztříděny dle jejich individuálních počtů úrazů (z tab. č. 2) do kategorií nízké, střední a vysoké úrazovosti. V nich je sledována a mezi nimi srovnávána frekvence jednotlivých druhů úrazů. Matek s úrazem, tj. zařazených do úrazových kategorií, je celkem (67,6 % celého souboru). Na 100 těchto postižených žen připadá 216,4 úrazů. Pro zjištění celosouborové úrazovosti je ovšem třeba přihlédnout i ke zbývající třetině matek bez úrazu. Připočteny jsou k matkám s úrazy na posledním řádku tabulky č. 3: v celé šetřené populaci žen se zjištěnými úrazy připadá tedy na 100 matek 146,4 úrazů. Všechny druhy úrazů z prvního období jsou seřazeny podle svého celosouborového výskytu do uvedených kategorií. Srovnáním je zjištěno, že rozložení specifikované úrazovosti podle příčin se mezi nimi velmi liší (p < 0,000); každá úrazová kategorie má svou charakteristickou strukturu úrazových příčin. Bereme-li za základ srovnání prevalenci každé příčiny na 100 žen v kategorii nízké úrazovosti (RR=1), v následujících kategoriích se tato prevalence zvyšuje u různých příčin různě: do kategorie vysoké úrazovosti se nejmasověji soustřeďují především úrazy způsobené jinou osobou (ve střední kategorii častější 11,6krát, v kategorii vysoké úrazovosti už 49,6krát). Úrazy způsobené rodiči se v kategoriích narůstající úrazovosti vyskytují 4,3krát a 32,1krát častěji než při úrazovosti nízké. Úrazy ze rvaček jsou tam častější 3,3krát a 25,3krát, vážné pády 4,4krát a 13,1krát, pohlavní napadení 2,1krát a 9,5krát. Slabě jsou kategoriálně odstupňovány zlomeniny na DK (1,9krát a 3,6krát), zlomeniny na HK (2,1krát a 3,6krát), jiné úrazy (1,6krát a 3,5krát), nejslaběji úrazy při sportech a hrách (2,1krát a 2,9krát). Složení úrazovosti podle příčin bylo mezi kategoriemi rozdílné (p < 0,000). Úhrnná prevalence v celém souboru, která činila 146,44 úrazů na 100 matek, byla v kategoriích rozložena v poměru 100,0 236,7 494,3, vzhledem ke kategorii s nízkou úrazovostí byla dále 2,37krát a 4,94krát vyšší. PŮVODNÍ PRÁCE Druhé období Tab. č. 4: Rozložení matek podle počtů úrazů ve druhém období a stanovení kategorií matek bez úrazu s nízkou se střední s vysokou úrazovostí: a) v longitudinální kohortě, b) v průřezové skupině, c) v celém souboru Úrazů ve 2. období a) longitudinální skup. b) průřezová skup. celý soubor matek Matek % Úrazů Matek % Úrazů Matek % Úrazů , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 23 Úhrn , , , Na 100 matek 66,32 64,79 66,03 Chí 2 = 4,743 df = 5 ns 13

14 Kategorie úrazovosti Žádná , , ,5 0 Nízká , , ,8 562 Střední , , ,5 962 Vysoká 77 3, , ,2 455 Úhrn , , , Chí 2 = 4,262 df = 3 ns Tabulka č. 4: Za pět let po narození dětí, kdy bylo šetření mateřské úrazovosti zopakováno, informovalo o svých úrazech už jen matek (77,88 % velikosti výchozího souboru). Skupina longitudinálně spolupracujících zde představovala 81,0 %, zbylý podíl připadal na 568 matek, zapojených do výzkumu až po porodu, bez dotazníku z poloviny gravidity. V celém souboru, kde bylo nyní zjištěno úrazů, připadalo jich na 100 matek 66,0. V longitudinálně sledované kohortě s úrazy byla incidence na 100 matek 66,3 a ve skupině nově zařazených se 368 úrazy činila 64,8 případů na 100 žen (ns): rozdíl zde byl zanedbatelný. Tab. č. 5: Druhy úrazů matek za druhé období v kategoriích nízké střední vysoké úrazovosti a v celém souboru matek: počet úrazů, frekvence úrazů na 100 matek a relativní rizika v kategorii matek se střední a vysokou úrazovostí ve srovnání s frekvencí příčin v kategorii matek s nízkou úrazovostí (RR=1) Kat. úrazovosti matky 2. období Nízká Střední Vysoká Celkem Druh úrazu n f RR n f RR n f RR n f Pořezání , ,5 1, ,6 2, ,5 Zhmoždění 76 13, ,7 2, ,2 5, ,9 Popálení 31 5, ,7 7, ,8 11, ,4 Vymknutí, podvrtnutí 92 16, ,4 1, ,5 3, ,9 Opaření 36 6, ,3 4, ,7 8, ,1 Zranění svalů, šlach 9 1, ,4 5, ,7 14, ,2 Zranění hlavy, obličeje 11 2, ,9 3, ,7 11, ,1 Tržné rány 13 2, ,2 2, ,6 9, ,8 Zlomenina na DK 23 4, ,7 0, ,4 3, ,7 Otřes mozku 10 1, ,4 2, ,5 9, ,5 Zlomenina na HK 13 2, ,7 2,03 8 8,2 3, ,3 Otrava lékem 4 0, ,0 2,81 2 2,1 2, ,5 Zlom. na hrudním koši 4 0, ,2 0,35 5 5,2 7, ,3 Zlomenina na páteři 3 0, ,7 1,48 1 1,0 2,00 7 0,2 Pobodání 2 0, ,7 1,85 2 2,1 5,15 7 0,2 Zranění břišních orgánů ,5. 3 3,1. 5 0,2 Zranění krevních cév ,0. 1 1,0. 5 0,2 14

15 Kat. úrazovosti matky 2. období Nízká Střední Vysoká Celkem Druh úrazu n f RR n f RR n f RR n f Zranění míchy, nervů 1 0, ,2 1,00 2 2,1 10,31 4 0,1 Postřelení ,2. 2 2,1. 3 0,1 Zranění hrudních org ,2. 2 2,1. 3 0,1 Tonutí ,2. 1 1,0. 2 0,1 Zlomenina pánev. kosti ,1. 2 0,1 Zlomenina lebeč. kosti ,1. 2 0,1 Neléková otrava , ,1 Jiný úraz 22 3, ,4 0,88 6 6,2 1, ,4 Úrazů celkem Matek Úrazů na 100 matek 100, ,9 2,37 469,1 4,69 66,0 PŮVODNÍ PRÁCE Chí 2 = 144,247 df = 24 p < 0,000 * Pozn: matek zahrnuje i respondentek, které ve 2. období žádný úraz neměly, f vyjadřuje počet úrazů na 100 matek celého souboru šetřeného ve 2. období. Tab. č. 5 uvádí 25 příčin úrazů, které byly šetřeny ve druhém období, jednak pro celý soubor respondentek, jednak pro jejich rozdělení do kategorií úrazovosti. I ve druhém období se jednotlivé druhy úrazů přesunovaly do vyšších kategorií s velmi rozdílnou intenzitou, takže skladba úrazů se mezi kategoriemi výrazně lišila (p < 0,000). Nejsilnější tendence ke hromadění do vyšších kategorií byla zjištěna pro poranění svalů a šlach, která při celosouborové incidenci 2,2 případů na 100 matek se rozdělila do kategoriálních 1,6 8,4 23,7 případů, tj. v kategorii střední a vysoké úrazovosti byla 5,23krát a 14,82krát častější než u matek s nízkou úrazovostí. Podobně tomu bylo i u zranění hlavy a obličeje s incidencemi v dalších kategoriích vyššími 3,45krát a 11,86krát, i s popáleninami, které tam byly 7,21krát a 11,06krát častější. Obdobný trend je výrazně patrný i u zranění míchy a nervů, otřesu mozku, tržných ran, opařenin atd. Jako nejslabší se toto odstupňování ukázalo u lékových otrav (incidence vyšší 2,81 a 2,95krát), u pořezání (1,68 a 2,32krát), u zlomenin páteře (1,48 a 2,0krát). Opačný trend byl jen u jiných úrazů s RR 1:0,88:1,59. Na 100 matek ve sledovaných kategoriích připadalo za druhé období úhrnně 100,0 236,9 469,1 úrazů, tj. oproti situaci u matek s nízkou úrazovostí 2,37krát a 4,69krát víc. Celosouborová úrazovost, vztažená jak k matkám s úrazem, tak k matkám, které ve druhém období úraz neměly, činila 66,0 případů na 100 osob (bez započtení matek bez úrazu by incidence byla 185,82 na 100, avšak vztahovala by se jen k podskupině postižených, nikoliv všech respondentek). 15

16 Závislost nadcházející úrazovosti na její minulé úrovni Tab. č. 6: Distribuce úrazů, jejich počty a incidence na 100 matek ve druhém období v longitudinální kohortě, rozdělené podle úrazovosti v prvním období. Mezikategoriální srovnání incidencí při RR=1 pro matky, které v prvním období neměly žádný úraz. Počet úrazů ve 2. období Úrazovost matek v 1. období Žádná Nízká Střední Vysoká Úhrnná Matek % Úrazů Matek % Úrazů Matek % Úrazů Matek % Úrazů Matek % Úrazů , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 23 Celkem Na 100 m. 36,33 64,00 85,08 112,1 66,32 RR 1 1,76 2,34 3,09 Chí 2 = 122,747 df = 12 p < 0,000 Mezi matkami se známými počty úrazů ve druhém období se nachází skupina žen, u nichž jsou známy i počty úrazů z předcházejícího prvního období (longitudinální kohorta), podle nichž byly v tabulce č. 2 rozděleny do čtyř úrazových kategorií. V tab. č. 6 jsou v těchto kategoriích z prvního období uvedeny distribuce úrazů, ke kterým došlo po narození jejich dětí. Z jejich součtů a z počtů matek v příslušných kategoriích jsou vypočteny kategoriální incidence úrazovosti matek za druhé období. Ty se seřadily do sledu 36,33 64,00 85,08 112,09 úrazů na 100 matek za pětileté období. Oproti matkám, které dříve žádný úraz neměly (RR=1), byla jejich následující úrazovost v definovaných kategoriích 1,76krát 2,34krát 3,09krát vyšší (p < 0,000): čím měly tyto ženy víc úrazů do narození svých dětí, tím víc jich měly i do věku jejich 5 let. Závislost nadcházející úrazovosti na její předešlé úrovni, vyjádřené incidencemi, dokreslují ještě i další ukazatele úrazovosti, jež lze z tab. č. 6 zjistit. Na kategoriální škále počtů minulých úrazů nyní: klesal podíl matek, které ve druhém období neměly žádný úraz, řadou 77,1 % 63,0 % 58,0 % 49,8 %, tj. od RR=1 po RR=0,65; rostly podíly matek s opakovanými úrazy ve druhém období, od 8,6 % po 15,7 % 23,2 % 30,2 %, tj. od RR=1,0 po 3,51násobek; rostly podíly matek s vysokou úrazovostí (4 a více případů), řadou 1,3 % 2,8 % 3,8 % 7,9 %, tj. od RR=1 po 6,08násobek. Na jednotkové (nikoliv kategoriální) škále úrazů u prvního období, které měla rozsah od 16

17 0 do 10 případů (viz tab. č. 2), se incidence mateřských úrazů ve druhém období rozložily do řady 36,9 64,0 74,9 104,1 87,7 138,9 116,1 200,0 160,0 200,0 úrazů na 100 matek. Ve srovnání s prvním členem řady byly jejich RR 1,0 1,76 2,06 2,87 2,41 3,82 3,20 5,50 4,40 5,50násobné s počtem úrazů za první období v dalších pěti letech rostly přímo úměrně. Diskuze Práce zabývající se studiem úrazové morbidity vycházejí obvykle ze záznamů zdravotnických zařízení různého druhu a stupně specializace od praktických lékařů, přes ambulantní odborníky a lůžková zařízení řady oborů až po vysoce specializovaná centra. Z nich se dostávají do úrazových studií spolehlivé diagnózy příčin i zprávy o procesu léčení a jeho výsledcích. Bylo by však složité, ne-li zcela vyloučené, složit z těchto informací obraz úrazovosti obyvatelstva celého příslušného teritoria, protože tato zařízení neznají počty a složení obyvatel, z nichž pochází jejich klientela. Jak se navíc ukázalo v této studii založené na výpovědích respondentek, třetina jejich úrazů v prvním, dvě třetiny ve druhém období a za obě období dohromady na 42 % jejich úrazů v lékařské péči ani nebylo. Jestliže do statistiky úrazovosti u nás vstupují kromě úmrtí na úrazy jen případy ošetřované v nemocnicích, dostalo by se tam z úrazů těchto matek za první období 17 %, za druhé 6 % a za obě dohromady 14 % úrazů z úhrnu těch, které se jim podle dotazníků přihodily. Obraz úrazovosti ženské populace zjištěný touto studií je úplnější než výsledek, který je možné získat jakoukoliv jinou než dotazníkovou metodou, avšak určité otazníky v něm stále zůstávají; působí je: 1) chyba paměti, 2) problém reprezentativnosti výsledků pro celou ženskou populaci v reprodukčním věku, 3) ztráta části informací od matek, které účasti zanechaly. Ad 1) zmenšit chybu paměti napomáhalo vyjmenování zjišťovaných druhů úrazů a jeho spojení s údajem o místě ošetření. Vybavit si úraz léčený na nemocničním lůžku nebo v ambulanci je pravděpodobnější než si vzpomenout na všechny úrazy léčené jen doma, což platí především pro dlouhé první období, počínající už dětstvím. Údaje o doma léčených úrazech je třeba považovat za podhodnocené, odtud je ale podhodnocena i celková úrazovost a zdeformována relace mezi úrazy ošetřenými lékařsky a nelékařsky lékařsky ošetřené jsou tak nadhodnoceny. Ad 2) o platnosti zjištěných výsledků pro širší ženskou populaci žijící v Brně se domníváme, že odpovídají dobře situaci městských žen reprodukčního věku, protože kritériem pro zařazení do výzkumu bylo trvalé bydliště ve městě a aktuální gravidita jako zástupný znak pro ženy ve fertilním věku. Ve srovnání se stejně šetřenou úrazovostí venkovských žen z okresu Znojmo se ukázalo, že brněnské ženy měly úrazovost vyšší než venkovské. Ad 3) zmenšování longitudinálně sledovaných souborů s délkou studie je nerozlučným průvodcem tohoto typu výzkumů (3, 8). Zde se s časem oslabila i počáteční silná motivace k účasti (že sledování vývoje dětí v kontextu jejich rodin vyžaduje i informace o rodičích), jak matky seznávaly, že z jejich informací mohou mít prospěch až další děti než ty jejich. Tempo, s nímž matky tuto studii opouštěly, bylo vyšší než v první brněnské longitudinální studii z let , kdy matky doprovázely děti v půlročních intervalech na výzkumné prohlídky (2), což bylo jistě náročnější než vyplňování dotazníků, jež nynější matky do pěti let dětí vyplňovaly celkem čtyři. Matek o generaci starších chybělo ve výzkumu do pěti let dětí z původního souboru 26 %, nynějších matek 37 %. I tak jich při výzkumu setrvávalo víc než otců výzkumných dětí, těch za stejnou dobu odpadlo 44 %, především z mladších ročníků, což u matek nebylo. Rozdíl v setrvání u první a u nynější studie vidíme zčásti ve velké změně mentality, k níž došlo za uplynulých 20 let a zčásti v osobním kontaktu s matkami při prohlídkách dětí, což nelze nahradit sebelépe koncipovaným doprovodným dopisem k dotazníkům doručovaným poštou. Zmenšováním výzkumného souboru došlo k určité selekci, ztracená část matek měla v prvním období poněkud vyšší úrazovost, o 3,2 úrazů na 100 žen. Longitudinální skupina tak představuje méně rizikovou část pro výskyt úrazů ve druhém období, její data lze tedy považovat spíš za dolní mez skutečné PŮVODNÍ PRÁCE 17

18 úrazovosti, kterou prodělaly všechny brněnské matky. Bez matek, odpadlých ze šetření úrazovosti za druhé období, se závislost následné úrazovosti na předchozí ukázala jako zcela přesvědčivá, i když by se při jejich setrvání, znamenajícím nutně vyšší zastoupení respondentek ve vyšších úrazových kategoriích, ukázala ještě silnější těsnost šetřeného vztahu. Protože údaje matek pokrývají v průměru téměř třicet let jejich života, stojí za uvedení, že žádný úraz za tuto dobu z nich nemělo 24 %. Součet incidencí z obou období byl 211,6 případů na 100 žen celé longitudinální skupiny. Tato průměrná hodnota byla do úrazových kategorií rozdělena tak, že matky, které v prvním období neměly žádný úraz, měly ve druhém 36,3 případů na 100 osob (RR=1), matky s nízkou úrazovostí jich měly 164,0 (RR=4,51), s původně střední úrazovostí 320,0 (RR=8,81) a s původně vysokou úrazovostí 592,1 na 100 osob (RR=16,30). Na této sumární úrazovosti se odráží šířka její variability za 30 let, která měla v absolutních počtech úrazů rozpětí od nuly do 26 případů. ZÁVĚR Naše výsledky ukazují na přímou a těsnou závislost vývoje následné úrazovosti na její předchozí úrovni: v populaci existují skupiny se silným dlouhodobým sklonem úrazy neutrpět, či utrpět jich v poměru ke své situaci v dané populaci opět relativně stejně jako dříve. Odpověď na otázku položenou v úvodu tohoto sdělení tedy zní: Náchylnost k úrazovosti z první fáze studie byla v následném období přímá a těsná. Na stupnici výchozí úrazovosti se projevovala klesajícími podíly žen bez úrazu, stoupajícími podíly respondentek s opakovanými úrazy a stoupajícími incidencemi jak jejich celkové úrazovosti, tak úrazovosti specifikované podle příčin, což kvantifikují zřetelně stoupající řady relativních rizik. LITERATURA 1. Brook, U., Heim, M.: Accidents among high school pupils in Israel: a recurrent disease? Patient Education and Counseling, 1997, 31: Bouchalová, M.: Vývoj během dětství a jeho ovlivnění. Brněnská longitudinální studie. Praha: Avicenum, Korkeila, K., Suominen, S., Ahvenainen, J. et al.: Non-response and related factors in a nation-wide health survey. Eur J Epidemiol, 2001, 17: Kukla, L.: Psychosociální faktory v prevenci dětských úrazů. In: Grivna, M. a kol.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. Praha: CÚP UK, 2003, s O Connor, T. G., Davies, L., Dunn, J., Golding, J. et al.: Distribution of accidents, injuries, and illnesses by family type. Pediatrics, 2000, 106, 5: Pool, G. V., Griswald, J. A., Thaggard, K., Rhodes, R. S.: Trauma is a reccurent disease. J. Trauma, 1989, 29: Reiner, D. S., Pastena, J. A., Swan, K. G. et al.: Trauma recidivism. Am. Surg, 1990, 56: Stang, A.: Nonresponse research an underdeveloped field in epidemiology. Eur J Epidemiol, 2003, 18: Šplíchalová, A., Šlachtová, H., Fejtková, P., Tomášková, H.: Vliv socioekonomických faktorů na zdraví v epidemiologických studiích. Hygiena, 2007, 52, 2: Škodáček, I.: Psychické poruchy ve vztahu k nehodám a úrazům u dětí. In: Grivna, M. a kol.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. Praha: CÚP UK, 2003, s Wazana, A.: Are there injury-prone children? A critical review of literature. Can J Psychiatry, 1997, 42, 6: * Tato práce byla napsána s podporou grantu IGA MZ ČR č. NR /2005. Lubomír Kukla a Marie Bouchalová lubomir.kukla@tiscali.cz 18

19 RODIČE A PREVENCE DĚTSKÝCH ÚRAZŮ V LETECH 2005 A 2007 PARENTS AND CHILD INJURY PREVENTION IN 2005 AND 2007 Magdalena Čapková PŮVODNÍ PRÁCE Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů; Ústav sociální práce ZSF JU Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji Summary In 2005, the Centre of Injury Prevention in South Bohemian region conducted a questionnaire survey in České Budějovice. The objective of this survey was to assess the levels of knowledge about injury prevention among groups of inhabitants at higher risk of injuries. The article examines a sample of children aged 0-3 years, or, more precisely, parents of children in this age group. Specific prevention programmes were conducted for one year. The questionnaire survey was repeated in 2007 after one year of pilot operation of the prevention programmes. The results of both surveys were compared. Key words: prevention injuries children parents awareness Souhrn V roce 2005 bylo Střediskem prevence úrazů v Jihočeském kraji při ZSF JU realizováno dotazníkové šetření v Českých Budějovicích s cílem zjistit znalosti vybraných rizikových skupin obyvatel v oblasti prevence úrazů. Článek se zabývá skupinou dětí ve věku 0 3 roky, resp. rodiči dětí v této věkové skupině. Po ukončení roční pilotní realizace specifických preventivních programů bylo v roce 2007 zahájeno kontrolní dotazníkové šetření a výsledky obou výzkumů porovnány. Klíčová slova: prevence úrazy děti rodiče informovanost METODIKA V roce 2005 bylo v Českých Budějovicích realizováno dotazníkové šetření u rodičů dětí do věku 3 let (včetně), s cílem zjistit znalosti rodičů v oblasti prevence dětských úrazů. V rámci prevence úrazů dětí u jedné z nejrizikovějších věkových kategorií, tj. dětí ve věku 0 3 roky byl v roce 2006 realizován preventivní program, který byl zaměřen na zvýšení informovanosti rodičů o prevenci hlavních rizikových oblastí, které byly zjištěny výzkumem v roce Po ukončení preventivního programu bylo v roce 2007 provedeno opakované dotazníkové šetření a výsledky obou výzkumů porovnány. Komparace výsledků dotazníkového šetření byla provedena celkem u 33 respondentů (rodičů dětí do 3 let), neboť podmínkou byla účast při dotazníkovém šetření v roce 2005 i při preventivním programu v následujícím roce. Soubor tvořila skupina rodičů ve věku let (resp ). Ve více než 50 % se jednalo o rodiče starší 30 let. Nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou byli rodiče ve věku 32 let (21 %). V 97 % případů se jednalo o matky dětí. Ve skupině dětí (děti oslovených rodičů) se jedná o 58 % chlapců a 42 % děvčat. VÝSLEDKY A DISKUSE Úrazy v domácnosti Domov je nejčastějším místem úrazů dětí. Dětskou úrazovost ovlivňují věkové zvláštnosti dětí, prostředí, ve kterém vyrůstají, i výchova. Dítě během růstu a vývoje mění proporce těla, zdokonaluje se pohyblivost a rozumové schopnosti. Pro jednotlivá věková období je charakteristické spektrum úrazů, a proto lze odhadnout, jaká rizika jsou v určitém období hodna pozornosti. Nejde o to izolovat dítě od 19

20 běžných situací a předmětů, ale seznámit je s jejich správným používáním ve vhodné době, tak aby se dítě neučilo prostřednictvím bolesti a aby se především zabránilo vážným a smrtelným úrazům. Důležitá je nejen výchova ke správnému chování, ale zvláště u mladších dětí je nejvýznamnějším prvkem zajištění bezpečného prostředí. Cílem výzkumu bylo zjistit informovanost rodičů o možnostech zajištění bezpečného prostředí pro dítě, předně rizika, jimiž jsou děti v domácnosti, případně v dalších typech prostředí ohroženy. Jednou z hlavních zásad bezpečnosti je pozornost rodičů a stálý dohled dospělé osoby. Z výsledků vyplynulo, že celkem 64 % dětí má staršího sourozence a žije s ním ve společné domácnosti. Celkem 15 % dětí je bez rodičů hlídáno starším sourozencem, pokud rodič potřebuje nezbytně vyřídit naléhavé záležitosti. Děti tedy nejsou v těchto případech pod dohledem dospělé osoby a zvyšuje se tak riziko vzniku úrazu. I v případech, kdy je dítě v domácnosti s dospělou osobou, nemusí, a v mnohých přídech skutečně nebývá, být pod přímým dohledem rodiče. V roce 2005 rodiče uváděli, že během dne trávili více času s dítětem ve stejné místnosti, tzn. v bezprostřední blízkosti dítěte, avšak ani tato skutečnost nezaručuje stálý dohled a tím ani bezpečnost dítěte. V roce 2007 celkem 36 % rodičů uvádí, že dítě tráví většinu času samo v dětském pokoji, což je o 12 % více než v roce V roce 2005 uvádělo celkem 79 % dotázaných matek (resp. otců), že tráví většinu času všedního dne sama s dítětem, v roce 2007 se tak stává u 64 % rodičů. Zjištěné trendy zřejmě souvisí s vyšším věkem dítěte. Celodenní soustavná péče o dítě jednou osobou vyžaduje stálou pozornost a předvídavost v souvislosti se vznikem úrazu. V roce 2005 neměla celá třetina rodičů běžně k dispozici jinou dospělou sobu, která během každodenní činnosti může dítě pohlídat. Tuto možnost mělo při opakovaném šetření době více než 78 % rodičů, pravidelně je tomu tak u 12 % dotázaných. I pokud má dospělá osoba dítě stále pod dohledem, je nezbytným prvkem prevence využívání ochranných pomůcek, které minimalizují rizika vzniku úrazu dítěte v domácnosti. Na používání a informovanost o těchto pomůckách a preventivních opatřeních v domácnosti byl zaměřen realizovaný preventivní program, v rámci kterého rodiče obdrželi publikaci s názornou fotodokumentací. Nejčastější úrazy dětí v domácnosti vznikají pádem z výšky. Jedním z významných rizik vzniku úrazu u batolat je pád z otevřeného okna. V roce 2005 bylo zjištěno, že celkem 24 % rodičů větrá okny otevřenými dokořán. V roce 2007 došlo k významnému zlepšení informovanosti o zajištění bezpečnosti při větrání okny, neboť větrání při okně otevřeném dokořán uvedla již pouze 3 % respondentů. Vyklopení okna, které je z pohledu minimalizace rizika vzniku úrazu nejbezpečnější technikou, uvedlo v roce 2005 celkem 49 % rodičů a v roce 2007 již 82 % respondentů. Tato skutečnost může být ovlivněna řadou faktorů, jedním z nich může být např. skutečnost realizované rekonstrukce a výměna starých oken za okna nová, která jsou opatřena funkčním vyklápěcím systémem. Před preventivním programem uvedlo celkem 67 % dotázaných, že nemá okna ve své domácnosti opatřena pojistkou proti otevření dítětem (obr. č. 1). Při dalším šetření udalo zabezpečení oken pojistkou celkem 42 % respondentů, což je o 10 % více než před získáním informací v rámci preventivního programu. Častým nedostatkem v prevenci podvrtnutí, uklouznutí a nebezpečných pádů je také absence protiskluzových podložek pod kusovými koberci, které nejsou využívány ve více než polovině domácností (60 %), ačkoli se v nich pohybuje dítě v batolecím věku (obr. č. 2). Kromě pádů byla prevence zaměřena také na předcházení úrazům hlavy, například o ostré hrany a rohy nábytku. Rodiče byli v průběhu preventivního programu seznámeni s možností zajištění těchto rizikových míst ochranným nástavcem (obr. č. 3). Ostré rohy nábytku nemělo před programem chráněno celkem 79 % domácností, po informovanosti se zvýšil počet rodičů používající tuto bezpečnostní pomůcku o 39 %. Celkem 45 % dotazovaných uvádí přítomnost schodiště v domácnosti, z toho v 60 % případů je schodiště opatřeno systémem (bezpečnostní ohrádkou) proti pádu dítěte ze 20

21 schodů, příp. proti samostatnému vstupu dítěte na schodiště. V roce 2005 uvedlo umístění zábrany na schodišti celkem 57 % domácností se schody. Použití tohoto ochranného prostředku souvisí s věkem dítěte a měl by být využíván na dolní a horní části schodiště, a to již ve chvíli, kdy se dítě začne samostatně pohybovat po domácnosti, třebaže pouze lezením. Výsledky ukazují, že problémem je také ohrožení dětí otravou. V každé domácnosti je paleta čistících a pracích prostředků, kosmetiky, léků a dalších běžných a velmi účinných chemických látek, které při požití, případně při kontaktu s pokožkou ohrožují dítě na zdraví a na životě. Platí, že vše, co může dítě ochutnat, musí být uloženo bezpečně pod uzamčením. Riziko požití agresivního čistícího prostředku se zvyšuje zejména v souvislosti s lákavým barevným obalem, obalem neoriginálním (např. od nápojů), příjemnou vůní, barvou prostředku a nepřítomností bezpečnostního uzávěru. V roce 2007 mírně poklesl počet respondentů, kteří ukládají léky ve spíži, avšak byl zaznamenán 3% nárůst umístění léků v kuchyni a v koupelně. V roce 2005 uvedla uložení léků v uzamčené skříňce pouze třetina dotázaných rodičů, v roce 2007 uvádí ukládání léků na uzamčené místo celkem 42 % rodičů. V ostatních případech jsou léky v neuzamčených nádobách, případně na policích, které jsou zdánlivě z dosahu dítěte, avšak i vysoko uložené léky nemusí být např. pro batole nedostupné. Z pohledu uložení léků a čistících prostředků je nejrizikovějším místem v domácnosti kuchyně (například volně na polici v chladničce) a toaleta. Volně na podlaze se vyskytovaly čistící prostředky v roce 2005 ve 33 % domácností, v roce 2007 uvádí tuto skutečnost již pouze 15 % domácností. V případě požití čistícího prostředku či jiné látky se mohou rodiče telefonicky obrátit na Toxikologické informační středisko, které v nepřetržitém provozu poskytuje tazatelům odborné lékařské konzultace. Také alkohol je z hlediska otrav nebezpečný, avšak 48 % rodičů uchovává alkoholické nápoje v neuzamčené skříňce, v roce 2005 uvedlo 42 % respondentů, že mají doma alkoholické nápoje běžně volně v lednici (zejména otevřené láhve), v roce 2007 uvedla tuto skutečnost více než třetina rodičů (36 %). Děti jsou dále ohroženy také otravou pokojovými rostlinami. V roce 2007 již má povědomí o nutnosti informovat se o jedovatosti pokojové rostliny o 20 % rodičů více, než tomu bylo před preventivním programem. Další rizikovou skupinou úrazů v domácnosti jsou popáleniny. Popáleninový úraz vzniká opařením, hořením, kontaktem (horké těleso), elektrickým proudem, působením chemikálií nebo radiací. Nejčastějším mechanismem vzniku popáleninového úrazu dětí je opaření. Celkem 92 % rodičů uvádí, že je dítě při koupání po celou dobu pod jejich dohledem, který je základním prvkem prevence tonutí a vzniku opařenin. V některých případech však dítě není při koupání z dosahu kohoutku či pákové baterie, a hrozí tak jeho opaření. Páková baterie je dnes již v 82 % domácností (70 % domácností v roce 2005). Oproti roku 2005 došlo k nárůstu počtu pákových baterií, které jsou opatřeny termostatem k nastavení maximální teploty teplé vody (40 %) oproti r došlo k nárůstu o 22 %. Po preventivním programu došlo také k významnému nárůstu používání protiskluzové podložky při koupání ve vaně 79 % (r %). Na trhu jsou vhodné protiskluzové (pěnové) podložky i do dětských vaniček, které zajistí bezpečnost a komfort koupání i u nejmladších dětí. Zvýšil se také počet rodičů, kteří nenechávají při koupání své dítě bez dozoru (o 10 %). V roce 2005 bylo více než 40 % dětí ohroženo opařením při strhnutí ubrusu či prostírání ze stolu, v roce 2007 uvádí celkem 82 % rodičů, že toto riziko v domácnosti nehrozí, neboť ubrus na jídelním stole nepoužívají, ale stále přetrvává nebezpečí opařenin při ponechání horké vody v nádobě na podlaze, následkem stržení varné konvice s vroucí vodou (tzv. syndrom varné konvice ), ke stržení varné konvice nejčastěji dochází prostřednictvím elektrické šňůry spotřebiče. Hluboké popáleniny jsou způsobeny úrazy elektrickým proudem. V těchto případech může být dítě bezprostředně ohroženo na životě postižením vitálních funkcí. Výsledky výzkumu ukazují lepší vybavenost domácností ochrannými kryty zásuvek (94 % domácností), kromě ochranných krytů na principu zástrček PŮVODNÍ PRÁCE 21

22 jsou na trhu také zásuvky, které jsou opatřeny ochranným krytem, který je funkční ihned po odpojení elektrického spotřebiče ze zásuvky (obr. č. 4). Dalším častým typem zranění dětí jsou bodné a řezné rány. Významným rizikem je přístup dětí k ostrému kuchyňskému náčiní (nože apod.), které je umístěno v neuzamčených zásuvkách. Po preventivním programu došlo k odstranění nožů z neuzamčených zásuvek v dolní části kuchyňské skříňky a umístění nožů na nedostupnější místo. Avšak ve 21 % případů se ostré kuchyňské nože stále vyskytují ve stojanu přímo na kuchyňské pracovní desce. K zajištění vyšší bezpečnosti dítěte v domácnosti je nutná důkladná informovanost rodičů o rizicích a pomoc při výběru a používání ochranných pomůcek. Dítě se ovšem pohybuje např. i v cizí domácnosti a v dalších typech prostředí, která nejsou zajištěna, vybavena z pohledu minimalizace úrazových rizik pro dítě. Hlavním a nejdůležitějším preventivním opatřením tedy zůstává stálý dohled dospělé osoby. Obr. č. 1 Bezpečnostní pojistka na okno Obr. č. 2 Protiskluzová podložka pod koberec Obr. č. 3 Kryt na ostrý roh nábytku Obr. č. 4 Zásuvky s ochranným krytem * Zdroj: Toráčová a kol.,

23 Úrazy v dopravě V dopravním prostředí jsou úrazy ohroženy nejen děti, které se již v dopravě samostatně pohybují jako chodci, případně cyklisté, ale ohroženy jsou také mladší děti, které jsou zatím pouze pasivními účastníky dopravního provozu. Nejčastěji jsou nejmladší děti v dopravě ohroženy v roli spolujezdce na jízdním kole či v osobní automobilu. Celkem 73 % dotázaných rodičů vozí své dítě na jízdním kole. Celkem 41 % (35 % v roce 2005) rodičů má sedačku umístěnou na přední části jízdního kola. Oproti roku 2005 došlo k nárůstu kvality vybavení jízdního kola, na kterém rodič vozí své dítě, ochrannými prostředky (ochrannými stupačkami a kryty drátů). Starší dítě se již samostatně pohybuje v dopravním prostředí. Celkem 76 % dětí oslovených rodičů se pohybuje na tříkolce/ jízdním kole. U skupiny dětí, které jezdí na tříkolce/kole, se zvýšila bezpečnost v používání tříkolky/kola s rukojetí na korekci jízdy dospělou osobou (o 20 %). Výsledky z roku 2005 ukazují i nesprávné chování rodičů při přecházení přechodu pro chodce, pokud dítě jede na tříkolce/kole, tzn. dítě přejíždí přechod na tříkolce/kole, případně samo tříkolku/kolo vede. V roce 2007 rodiče prokazují zvýšené povědomí o správném, bezpečném chování v této situaci o 20 %. Dalším rizikovým faktorem je nepoužívání cyklistické přilby při jízdě na tříkolce/kole ani v případech přepravy dítěte na jízdním kole dospělou osobou! V roce 2007 uvádí pravidelné nošení cyklistické přilby u dítěte ve výše uvedených případech celkem 70 % rodičů, v roce 2005 to bylo pouze 36 % rodičů. Zvýšený nárůst používání této preventivní pomůcky souvisí také s kampaní, která v roce 2005 probíhala v Českých Budějovicích a byla zaměřena na podporu nošení cyklistických přileb u dětí. Dalším významným preventivních opatřením je změna legislativy novela silničního zákona upravující nošení přilby a medializace této skutečnosti. Všichni dotázaní rodiče vozí své děti pravidelně osobním automobilem. Všichni respondenti uvádí používání dětské autosedačky. Pokud však cestují autem pouze na krátkou vzdálenost (zejména přeprava po městě) uvádí nepoužívání dětské autosedačky pro dítě celkem 12 % dotázaných (v roce 2005 celkem 21 %), ačkoli se jedná o porušení zákona. Informace získané od rodičů v souvislosti se 100% používáním autosedačky při převozu dítěte automobilem na delší vzdálenost svědčí o kvalitní informovanosti rodičů a o znalosti zákonné povinnosti zajištění bezpečnosti dítěte při jízdě autem, ale není prokazatelná skutečnost reálného používání bezpečnostních pásů a autosedaček při každé jízdě. Tato skutečnost je obdobná i u všech dalších zjišťovaných oblastí a preventivních opatření a potvrzuje účinnost programu především v teoretické, znalostní rovině. Informovanost rodičů Nejčastějšími zdroji informací o rizicích vzniku úrazu a jejich prevenci získali dotázaní respondenti z tisku, televize, od praktického lékaře pro děti a dorost, z odborné literatury (kterou studovali zejména na základě doporučení lékaře), z informačních letáků. Celkem 58 % rodičů se v roce 2005 domnívalo, že je informováno a zná rizika vzniku úrazů u svého dítěte, ačkoli tato skutečnost nebyla prokázána. V roce 2007 hodnotí svou znalost preventivních opatření jako dobrou 82 % rodičů. Celkem 90 % rodičů by uvítalo další informace o prevenci dětských úrazů. Nejvíce upřednostňovanou formou získávání těchto informací je tisk, leták, televize, internet, lékař (pediatr) či jiný odborník, vítána je také forma přednášky či besedy. ZÁVĚR Snížení úrazovosti v této věkové skupině dětí lze dosáhnout pouze kvalitní informovaností rodičů o rizicích, možnostech a prostředcích prevence. Efektivita preventivního programu je závislá na mnoha faktorech. Jedním z faktorů, který zásadním způsobem ovlivňuje výsledky realizované prevence, je výběr osoby, která cílové skupině předává informace o preventivních zásadách. Tato osoba by měla být cílové skupině blízká, důvěryhodná a být přirozenou autoritou. V případě prevence úrazů u dětí od narození až do předškolního věku je nejdůležitější kvalitní informovanost rodičů, ale zásadním faktorem je dodržování zásad preventivních opatření a doporučení v praxi. PŮVODNÍ PRÁCE 23

24 Z výše uvedených důvodů byla prevence realizována na úrovni pediatrických ordinací. Osobou, která byla v preventivním programu v přímém kontaktu s rodičem, byl pediatr, který je pro rodiče dětí v tomto věku přirozenou autoritou. Sdělené informace od pediatra jsou rodiči fixovány, respektovány a zpravidla dodržovány. Výhodou této metody prevence je také možnost dlouhodobého kontaktu, znalost cílové skupiny, resp. rodiče i dítěte již před zahájením programu, rodič má možnost kdykoliv lékaře kontaktovat a požádat o konzultace, lékař poskytuje rodičům opakované supervize a případnou radu, např. v oblasti výběru bezpečných pomůcek, hraček a dalších předmětů (dětská židle, obuv, kočárek apod.). Důležitou součástí preventivního programu je předání informací rodičům srozumitelnou, nenásilnou formou. V preventivním programu se osvědčilo využít možnosti předání preventivního materiálu, kterým byla publikace zaměřená na vizuální příklady dobré praxe (fotografie a názorné vyobrazení používání preventivních bezpečnostních pomůcek v domácnosti, které minimalizují riziko vzniku úrazu u dítěte). Rodiče tak mají možnost se konkrétně seznámit s výrobky, které jsou na trhu, mohou při příští návštěvě konzultovat s lékařem např. prodejní místa, přímé použití preventivní pomůcky. V této souvislosti dále dochází ke zvýšení osvěty i u dalších rodičů, kteří jsou s rodiči využívající preventivní ochranné pomůcky v kontaktu. Vzájemné sdílení informací, zkušeností a doporučení rodičů je jedním z hlavních podnětů, který vyvolává u rodiče minimálně zájem o tuto problematiku, případně praktickou realizaci prevence (používání konkrétních pomůcek ve své domácnosti). Osoba realizující prevenci může svým přístupem také zásadně ovlivnit postoj rodiče k problematice. Důležitým prvkem je důvěra, zkušenost preventisty s problematikou, odbornost a především nedirektivní přístup. Významná je také motivace lékaře nebo jiné osoby, která prevenci v přímém kontaktu s cílovou osobou (skupinou) provádí. V současné době je však téma prevence úrazů i některými lékaři stále bagatelizováno. V tomto ohledu je důležité další vzdělávání lékařů. Tento postoj nepřímo ovlivňuje i populaci rodičů a tím snižuje efektivitu prevence, případně i možnost předání praktických zkušeností (v případě aktivního nezájmu rodiče o informace). V některých případech dochází k pozitivnímu přístupu k informacím, avšak není dále uplatněno v praxi, rodiče se preventivními zásadami v řadě případů neřídí a vystavují tak své dítě zvýšenému riziku. LITERATURA 1. Benešová, V.: Bezpečný domov pro děti. In: Grivna, M. a kol.: Dětské úrazy a jejich prevence. Centrum úrazové prevence UK 2. LF Motol, Praha, ISBN Čapková, M., Velemínský, M.: Utonutí a zranění související s vodou. Zdravotně sociální problematika. Praha: Triton, ISBN Hořín, J.: Nehody dětí v provozu na pozemních komunikacích v České republice. In: Grivna, M. a kol.: Dětské úrazy a jejich prevence. Centrum úrazové prevence UK 2. LF Motol, Praha, ISBN Kripner J.: Popáleninový úraz u dětí. In: Grivna, M. a kol.: Dětské úrazy a jejich prevence. Centrum úrazové prevence UK 2. LF Motol, Praha, ISBN Rakovcová, H.: Otravy dětí. In: Grivna, M. a kol.: Dětské úrazy a jejich prevence. Centrum úrazové prevence UK 2. LF Motol, Praha, ISBN Schneeberger, D.: Máš-li se rád, tak jezdi na kole s přilbou. Alergie, Astma, Bronchitida, 7/2, s ISSN Škodáček, I.: Dětské úrazy z vývojověpsychologického hlediska. In: Grivna, M. a kol.: Dětské úrazy a jejich prevence. Centrum úrazové prevence UK 2. LF Motol, Praha, ISBN Toráčová, L., Čapková, M., Velemínský, M.: Prevence úrazů dětí od narození do předškolního věku. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, ISBN * Realizováno za finanční podpory IGA MZ ČR č. NR /2005. Magdalena Čapková ma.ca@ .cz 24

25 PROBLEMATIKA ÚRAZŮ DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU INJURIES IN PRE-SCHOOL CHILDREN Jana Novotná PŮVODNÍ PRÁCE Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta Krajská správa sociálního zabezpečení pro kraj Vysočina Summary Child injury represents a global public health problem. Child injury usually happens suddenly, but its consequences may be far-reaching, long-term or even fatal. Child injuries often bring about pain and suffering of the child, large economical burden for the whole society and great stress influencing the whole family. The objectives of this work were to underline importance of this issue and to assess the injury awareness among children. The study was divided into two parts; both of them were focused on pre-school children. The findings of this study imply that the knowledge of pre-school children is not sufficient. It is necessary to focus more specifically on this age group of children. In my opinion, there are two ways how to improve the knowledge of pre-school children. First, long-term prevention programmes should be implemented in kindergartens; and, second, it is also necessary to improve awareness in families, so that the impact on children will be even more profound. Picture books and educational materials created specifically for this age group (e.g. memory games, colouring books and injury prevention games) would contribute to the success of such prevention programmes. Another useful tool would represent special educational films, easily comprehensible even for small children. Key words: injury child pre-school age knowledge Souhrn Dětské úrazy jsou celosvětovým problémem. Úraz dítěte se může stát během jediného okamžiku, ale jeho následky mohou být dalekosáhlé, dlouhodobé či fatální. Mohou být provázeny bolestí a utrpením dítěte, ekonomickými náklady celé společnosti a vznikem velké zátěže působící na celou rodinu. Cílem této práce bylo především upozornit na palčivost této problematiky. Dále pak zmapovat stav znalostí dětí o dětských úrazech. Výzkum se skládal ze dvou částí zaměřených na předškolní děti. Pomocí tohoto výzkumu bylo zjištěno, že znalosti předškolních dětí jsou nedostatečné. Proto by bylo vhodné se na tuto skupinu více zaměřit. Podle mého názoru by k dalšímu zvýšení znalostí předškolních dětí mohly vést jednak dlouhodobé preventivní programy působící na děti v mateřských školách, jednak zvýšení informovanosti rodiny, čímž by docházelo k oboustrannému působení na dítě. Rovněž by bylo třeba vytvořit ilustrované publikace upravené pro tento věk, např. pexesa, omalovánky a hry s tematikou úrazů. Vhodné jsou i výukové filmy prezentované dětem tak, aby byl jejich obsah snadno pochopitelný. Klíčová slova: úraz dítě předškolní věk znalost ÚVOD Dětské úrazy jsou celosvětovým problémem. Podle materiálů projektu Dětství bez úrazů je Česká republika hodnocena z hlediska úrazových statistik jako jedna z nejhorších v Evropě. Ve státech, v nichž probíhaly dlouhodobé projekty prevence dětských úrazů, se 25

26 podařilo počty úrazů dětí výrazně snížit (1). Proto by i v 21. století měla být věnována zvýšená pozornost této problematice. Právě úraz může mít pro dítě dalekosáhlé a dlouhodobé následky, jež jsou velkým zásahem jak do života dítěte a jeho rodiny, tak svým způsobem postihují i celou společnost. Ke snížení úrazovosti předškolních dětí vede každá aktivní prevence a výchova, jež se na tuto oblast zaměřuje. Není již tak důležité, jakou formou je podávána, zdali jde o obrázky, povídání, hru apod., ale důraz by měl být kladen především na to, zdali je tato forma dostatečně pochopitelná pro příjemce, jemuž je určena. Ve své práci jsem se věnovala zmapování úrovně znalostí předškolních dětí v oblasti úrazů. Pro tento výzkum byla zvolena technika standardizovaného rozhovoru. Byla upravena tak, aby byla vhodná pro předškolní děti. METODIKA Tento výzkum byl prováděn ve všech třídách dvou náhodně zvolených mateřských škol v kraji Vysočina a probíhal po dobu tří měsíců v roce Výzkum se zaměřoval na znalosti předškolních dětí v oblasti úrazů a rizikových situací. Tyto děti byly podrobeny standardizovanému rozhovoru, jehož cílem bylo zjistit rizikové chování a znalosti dětí o problematice úrazů. Standardizovaný rozhovor s dětmi byl prováděn skupinově při počtu 20 až 30 předškolních dětí. Tato metoda byla přizpůsobena mentalitě, schopnostem a možnostem respondentů. Po konzultaci s pedagogy předškolního vzdělávání bylo doporučeno standardizovaný rozhovor transformovat do podoby pohybové hry, která je pro respondenty daleko atraktivnější. Hra byla vedena podle pevně stanovené osnovy standardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl rozdělen na dvě hlavní části, přičemž první část se zaměřovala na oblast znalostí dětí o úrazech a druhá část byla věnována rizikovému chování dětí. V části znalostní byly děti tázány a na otázky odpovídaly formou pohybu po třídě a umísťováním kartiček. Podrobnější informace o této metodice je možné získat v knihovně ZSF JU v Českých Budějovicích v diplomové práci s názvem Problematika úrazů dětí předškolního věku. Část zaměřená na rizikové chování se věnovala tomu, jak se děti ve skutečnosti chovají. Neboť bylo zjištěno, že mnoho dětí ví, co je správné, ale neřídí se tím. Tato část standardizovaného rozhovoru probíhala opět pohybovou reakcí dětí na položenou otázku. Takto vytvořená metodika je vhodná pro další použití při zjišťování stavu znalostí předškolních dětí v oblasti úrazů. A to jak v mateřských školách, tak i při jiných organizovaných činnostech předškolních dětí. VÝSLEDKY Z celkového počtu respondentů se tohoto výzkumu zúčastnilo celkem 115 osob, z kterých bylo 52 pohlaví ženského a 64 mužského (graf č. 1). Přičemž bylo 10 respondentů tříletých, 26 čtyřletých, 34 pětiletých, 35 šestiletých a 10 sedmiletých (graf č. 2). Na otázky týkající se oblasti bezpečnosti na pozemních komunikacích uvedlo celkem 78 % (90) dětí, že není správné hrát si na silnici, z čehož vyplývá, že u 22 % (25) dětí lze předpokládat zvýšené riziko vzniku úrazu v souvislosti s hrou na silnici. Další zkoumanou oblastí byla cyklistika. 52 dětí jezdí na kole po silniční komunikaci bez dohledu dospělého. Správnost používání cyklistické přilby schvaluje 82 % (94) dětí. Pravidelné používání zádržných systémů při cestování automobilem potvrdilo 97 % (112). Celkem 90 % (104) dětí považuje za správné použití zádržných systémů při cestování automobilem a jen 10 % (11) dětí to považuje za zbytečné. Na otázky týkající se oblasti nebezpečí pádu odpovědělo celkem 60 % (69) dětí, že je správné lézt po stromech, 40 % (46) dětí považuje lezení po stromech za nebezpečné. Z dalšího šetření vyplynulo, že celkem 70 % (80) dětí již po stromech někdy lezlo a jen 30 % (35) dětí se tohoto přestupku nikdy nedopustilo. Na otázky týkající se oblasti rizika tonutí až 64 % (74) dětí uvádí, že je správné koupat se v bazénu nebo v přírodní vodní nádrži bez dozoru dospělého a jen 36 % (41) respondentů si to nemyslí. Co se týká problematiky koupání ve vodních nádržích, až 63 % (72) dětí uvedlo, že se koupalo v bazénu nebo v přírodní vodní nádrži bez dozoru dospělého. Bez přítomnosti dospělé osoby se již někdy koupa- 26

27 lo 87 dětí, z tohoto důvodu u nich lze předpokládat větší riziko vzniku úrazu. Celkem 88 % (101) dětí si myslí, že je správné koupat se ve vaně bez dohledu dospělého, a jen pouhých 12 % (14) dětí si toto nemyslí. Na otázky týkající se oblasti nebezpečí popálenin a opařenin odpovědělo celkem 77 % (88) respondentů, že není správné hrát si se zápalkami, u 23 % (27) dětí lze předpokládat zvýšené riziko vzniku úrazu v souvislosti s hrou se zápalkami. Až 24 % (28) dětí si hraje se zápalkami. Na otázky týkající se oblasti nebezpečí úrazu el. proudem odpovědělo 61 % (70) dětí, že nikdy žádné předměty do el. zásuvek nezasouvalo. Z celkového počtu dětí 63 % (73) ví, že není správné hrát si s elektrickými zásuvkami. Z otázek týkajících se oblasti otrav vyplývá, že celkem 59 % (68) respondentů ví, že není správné pojídat neznámé rostliny ani jejich plody, ale u 41 % (47) dětí lze předpokládat větší riziko vzniku otrav rostlinnými jedy. Na otázky týkající se oblasti úrazů způsobených zvířetem uvedlo 70 % (80), že není správné sahat na volně žijící zvířata. Co se týká kontaktu s domácími zvířaty 65 % (75) dětí ví, že není správné hrát si s cizím domácím zvířetem, a u 35 % (40) dětí lze předpokládat větší riziko vzniku úrazu způsobeného domácím zvířetem. Na otázky týkající se oblasti rizikového chování rodičů odpovědělo 76 % (87) dětí, že v domácnosti nejsou vždy pod dohledem dospělé osoby, proto u nich lze předpokládat větší riziko vzniku úrazu v domácnosti. Z celkových výsledků bylo 57,7 % všech odpovědí správných a 42,3 % odpovědí nesprávných. Z čehož z oblasti znalostí činilo 61 % správných odpovědí a 39 % nesprávných. Z oblasti rizikového chování bylo 53,5 % odpovědí správných a 46,5 % odpově- PŮVODNÍ PRÁCE Graf č. 1 Pohlaví respondentů 100% Ženy 80% 60% Muži 40% 20% 0% * Zdroj: Vlastní výzkum Tohoto výzkumu se zúčastnilo celkem 115 respondentů, z kterých bylo 52 pohlaví ženského a 64 mužského. Graf č. 2 Věk respondentů 100% 3 roky 4 roky 80% 5 let 60% 6 let 40% 7 let 20% 0% * Zdroj: Vlastní výzkum 27

28 Z celkového počtu respondentů, kteří se účastnili tohoto výzkumu, bylo 10 respondentů tříletých, 26 čtyřletých, 34 pětiletých, 35 šestiletých a 10 sedmiletých. Graf č. 3 Celkové výsledky kategorie znalosti a rizikové chování 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Znalosti Rizikové chování Správné odpovědi Nesprávné odpovědi * Zdroj: Vlastní výzkum Z celkového počtu odpovědí uvedli respondenti v oblasti znalostí v 61 % správné odpovědi a 39 % odpovědí bylo nesprávných. V oblasti rizikového chování bylo uvedeno 53,5 % odpovědí správných a 46,5 % odpovědí nesprávných. Graf č. 4 Celkové výsledky všech odpovědí 100% Správné odpovědi 80% Nesprávné odpovědi 60% 40% 20% 0% * Zdroj: Vlastní výzkum Z celkového počtu všech odpovědí, tedy odpovědí obou oblastí, bylo 57,7 % odpovědí správných a 42,3 % odpovědí nesprávných. 28

29 Otázky: Je správná/é Tabulka č. 1 Přehled celkových výsledků 1. šetření Odpovědi Správné Nesprávné PŮVODNÍ PRÁCE Hraní na silnici 78 % (90) 22 % (25) Lezení po stromech 40 % (46) 60 % (69) Koupání ve vodní nádrži bez dospělého 36 % (41) 64 % (74) Hra se zápalkami 77 % (88) 23 % (27) Cestování v autosedačce 90 % (104) 10 % (11) Pojídání neznámých rostlin 59 % (68) 41 % (47) Hra s el. zásuvkou 63 % (73) 37 % (42) Hra s horkými předměty 57 % (65) 43 % (50) Používání cyklistické přilby 82 % (94) 18 % (21) Koupání ve vaně bez dospělého 12 % (14) 88 % (101) Hra s volně žijícím zvířetem 70 % (80) 30 % (35) Hra s domácím zvířetem 35 % (40) 65 % (75) Celková výsledky 61% (838) 39% (542) Otázky: Na rizikové chování Správné Odpovědi Nesprávné Leze po stromech 30 % (35) 70 % (80) Koupe se ve vodní nádrži bez dospělého 37 % (43) 63 % (72) Se zápalkami si hraje 76 % (87) 24 % (28) Cestuje v autosedačce 97 % (112) 3 % (3) Hraní s el. zásuvkou 61 % (70) 39 % (45) Používá cyklistickou přilbu 89 % (92) 11 % (11) Koupe se ve vaně bez dospělého 15 % (15) 85 % (87) Jezdí bez dospělého na kole 50 % (52) 50 % (51) Bývá doma bez dospělého 24 % (28) 76 % (87) Celkové výsledky 53,5 % (534) 46,5 % (464) * Zdroj: Vlastní výzkum DISKUSE V rámci tohoto výzkumu bylo zjištěno, že znalosti předškolních dětí o problematice dětských úrazů jsou nedostatečné, což dokazuje, že téměř polovina všech odpovědí na položené otázky byla nesprávná (tabulka č. 1). Varovným signálem je, že polovina předškolních dětí, které vlastní jízdní kolo, jezdí po silničních komunikacích bez dozoru dospělé osoby. Vážný úraz se nemusí dítěti stát pouze na silnici 1. třídy, jak si asi většina rodičů myslí, ale naopak, výzkumy ukazují, že většina vážných nehod se stane na klidné vedlejší silnici, dokonce většina všech smrtelných úrazů u cyklistů se stane v obytných oblastech (2). Monitoringem byla zjištěna absence cyk- 29

30 listických přileb u dětí vlastnících jízdní kolo v 11 %, což vzhledem k velkému riziku úrazů hlavy při cyklistice je velmi znepokojivý údaj. Horecká ve svém článku uvádí, že zranění hlavy tvoří totiž téměř 65 % všech úrazů na kole. Cyklistická přilba přitom může velmi snížit riziko úrazu hlavy a mozku, a to až o % (2). Na druhé straně výsledky výzkumu ukazují vysokou četnost používání zádržných systémů při jízdě vozidlem. Pouze minimální počet dětí při přepravě automobilem není upoután v autosedačce. V oblasti znalosti předškolních dětí o rizicích dopravních úrazů bylo zjištěno, že téměř čtvrtina dotázaných považuje za běžnou věc hraní si na pozemních komunikacích a skoro dvě desítky dětí nepovažují za správné používání cyklistické přilby. Vyvstává tedy otázka, proč je tomu tak? Odpověď nalezneme v tom, že většina rodičů těchto dětí své potomky dostatečně neupozornila na riziko vzniku úrazů a možné dopady. Nedodržování základních pravidel bezpečnosti v dopravě je v České republice velkým problémem. Z důvodu neznalosti rodičů či podceňováním rizikových situací jsou děti často zbytečně vystavovány riziku úrazů. Státní zdravotní ústav uvádí, že děti ročně utrpí okolo dopravních úrazů. Přibližně 40 dětí na následky dopravní nehody umírá (3). Tyto úrazy jsou nejčastější příčinou dětských úmrtí a rovněž nejčastěji způsobují dlouhodobé či trvalé následky (7). Další rizikovou oblastí je koupání, více než polovina dětí uvedla, že se již koupaly v přírodní či umělé vodní nádrži bez dohledu dospělé osoby. Čímž byly vystaveny velkému nebezpečí tonutí, ale i ostatním úrazům souvisejícím s koupáním. Této problematice se věnuje i Machart, který ve svém článku uvádí, že právě děti bez kontroly dospělého jsou nejvíce ohroženy úrazy souvisejícími s vodou (5). Rozhodně alarmujícím údajem je i to, že 60 % předškolních dětí nevidí nic špatného na šplhu po stromech a dokonce 70 % dotázaných uvedlo, že po stromech běžně šplhá. To znamená, že je dosud nikdo důrazně neupozornil na nebezpečí, jemuž se při této činnosti vystavují, neboť pád ze stromu může velmi snadno skončit fatálními následky. Ani rodič, který je této činnosti přítomen, dost často není schopen možnému úrazu zabránit. Proto by dítě mělo mít rezolutní zákaz lezení po stromech. Na otázky týkající se hraní se zvířaty odpověděly téměř tři čtvrtiny dotázaných, že není správné hrát si s volně žijícími zvířaty, ale jen více než čtvrtina dětí uvedla, že není vhodné hrát si s domácími zvířaty. Tato problematika je velmi komplikovaná, ale je nesporné, že předškolní děti nejsou tak psychicky zralé, aby mohly relevantně posoudit nebezpečnost svého počínání. Dítě by si nemělo hrát ani s žádným domácím zvířetem bez dohledu dospělé osoby. Neboť dítě dost často nevidí velký rozdíl mezi živým zvířetem a hračkami a podle toho se k nim také chová. Chování zvířete se nedá zcela předpokládat, a tak je třeba být vždy obezřetný a bedlivě hry dětí se zvířaty sledovat. Hry s volně žijícími zvířaty by měly být dětem zapovězeny zcela. Důvodem je zde jak akutní úraz způsobený zvířetem, tak i riziko přenosu onemocnění. Venku číhá na dítě mnoho nástrah ve formě rostlinných jedů, ať už se jedná o samotné rostliny, jejich plody či houby. Rakovcová uvádí, že nejčastěji děti jedí bobule různých keřů nebo menších rostlin. Jako zvlášť nebezpečné uvádí bobule rulíku zlomocného nebo lýkovce jedovatého, u kterých postačí k vyvolání otravy několik málo plodů, v některých případech stačí dokonce požití jen jedné bobule (6). Přesto více než polovina dětí nevidí nic špatného na ochutnávání různých neznámých plodů či rostlin. To znamená, že jsou tyto děti vystaveny velkému riziku vzniku otrav v souvislosti s jedovatými rostlinami, ač následky těchto otrav mohou být velmi závažné. Předškolní dítě je často vystaveno riziku vzniku úrazu i v domácnosti. Právě v domácnosti je většinou velké množství nebezpečných předmětů, jako jsou chemikálie, ostré předměty, léky či jedovaté rostliny. Výzkumem bylo zjištěno, že i přes tato možná rizika tři čtvrtiny předškolních dětí zůstávají někdy doma bez dohledu dospělé osoby. Velké množství předškolních dětí přiznalo experimenty s elektrickými zásuvkami. Těmto rizikovým situacím by šlo velmi snadno zabránit, jak uvádí Velemínský, především ochrannými kryty zásuvek (8). Tím je dítěti naprosto zabráněno v přímém kontaktu s elektrickou 30

31 zásuvkou, která již byla, jak vyplynulo z výzkumu, středem zájmu hry více než jedné třetiny dotázaných dětí. Popáleny patří mezi velmi bolestivá poranění, jehož následky může mít dítě po celý svůj další život. Přesto jedna čtvrtina dětí uvedla, že si běžně hrají se zápalkami a téměř čtvrtina dětí nepovažuje tuto činnost za nesprávnou, což je u předškolního dítěte velmi riziková činnost. Tento výzkum dále zjistil, že téměř polovina dětí je výrazně ohrožena vznikem opařenin a popálenin. Rizikové chování rodičů se často promítalo do odpovědí jejich dětí. Jde například o to, že valná většina dotázaných dětí považuje za běžné koupat se ve vaně bez dohledu dospělého. Z celkového počtu všech dotázaných považuje za správné nepřítomnost dospělého u koupele ve vaně rovněž valná většina respondentů. Jak je uvedeno v článku ministerstva zdravotnictví, nejlepší prevencí úrazů souvisejících s vodou je zjistit vhodné podmínky a nepřetržitý dohled nad dětmi (4). Dítě je v koupelně vystaveno riziku velkého množství rozmanitých úrazů, od tonutí až po pády. Znalost dětí a jejich rodičů je v této oblasti naprosto stěžejní. Pokud budou mít tyto dva subjekty dostatek informací, tak může dojít k výraznému poklesu dětských úrazů. ZÁVĚR Cílem této práce bylo především zmapovat stav informovanosti o dětských úrazech u předškolních dětí. Pomocí tohoto výzkumu bylo zjištěno, že znalosti předškolních dětí o problematice úrazů jsou nedostatečné, což dokazuje, že při standardizovaném rozhovoru bylo 41 % odpovědí nesprávných. Proto by bylo vhodné se na tuto skupinu více zaměřit. K dalšímu zvýšení znalostí předškolních dětí by mohly vést jednak dlouhodobé preventivní programy působící na děti v mateřských školách a jednak zvýšení informovanosti rodiny, čímž by docházelo k oboustrannému působení na dítě. Rovněž by bylo třeba vytvořit ilustrované publikace upravené pro tento věk, pexesa, omalovánky a hry s tematikou úrazů. Vhodné jsou i výukové filmy prezentované dětem tak, aby jejich obsah snadno pochopily. Po aplikaci preventivního programu je vhodné zhodnotit stav informací, jež děti během preventivního programu získaly. Výzkum z roku 2007 zaměřený na znalosti předškolních dětí v oblasti úrazů prokázal, že znalosti dětí po jednom týdnu od aplikace preventivního programu se výrazně zvýší, a to až na více než 80 % ve srovnáním s obdobím před preventivním programem. Pokud nedochází k soustavnému opakování problematiky, dochází opět k postupnému snižování těchto znalostí. Každý rodič zodpovídá za zdraví svého dítěte, proto ten, který nemá dostatečné informace, by je měl aktivně vyhledávat, tak aby své dítě zbytečně nevystavoval rizikovým situacím nebo aby sám svým nevhodným chováním úraz dítěte nezapříčinil. Pokud má rodič dostatek informací, může svému dítěti vytvořit relativně bezpečné prostředí, čímž výrazně snižuje riziko vzniku úrazu. LITERATURA 1. Dětství bez úrazů o.p.s. Dětství bez úrazů. [online], [ ]. Dostupné z: Horecká, L.: Pozor na úrazy při sportu. [online], [ ]. Dostupné z: clanek3320.htm. 3. Kodl, M.: Prevence úrazů v dětském věku. [online], [ ]. Dostupné z: prevence/urazy/dopr.html]. 4. Krajská hygienická stanice Karlovy Vary. Hrozící nebezpečí ve vodě. [online], [ ]. 5. Dostupné z: nebezpeci.htm. 6. Machart, S.: Tonutí. [online], [ ]. Dostupné z: 7. Rakovcová, H.: Dětské otravy. [online], [ ]. Dostupné z: rde/xchg/zc/xsl/5225_1200.html. 8. ÚZIS. Úrazy v roce 2004 z hlediska věku postižených. [online], [ ]. 9. Dostupné z: ctg=20&mnu_id= Velemínský, M.: 3x 333 otázek pro pediatra. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN Novotná Jana Jananovotna8@seznam.cz PŮVODNÍ PRÁCE 31

32 REGIONÁLNÍ ROZDÍLY V TRESTNÉ ČINNOSTI DĚTÍ A MLADISTVÝCH (SROVNÁNÍ OKRESŮ ČESKÉ BUDĚJOVICE A TEPLICE) REGIONAL DIFFERENCES IN CHILD AND JUVENILE DELINQUENCY (COMPARISON OF THE DISTRICTS OF ČESKÉ BUDĚJOVICE AND TEPLICE) Jana Rošlapilová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta Summary Article provides a brief description of development of child and juvenile delinquency, both in the whole Czech Republic and in the Ústí and České Budějovice regions. An overview of the current situation of delinquency in both districts obtained using self-reporting is presented. Research based on the method of self-reporting provides opportunity to describe even the otherwise hidden part of delinquency. Two hypotheses were formulated; the main hypothesis presumes that delinquent behaviour together with the conditions of the delinquency onset is also influenced by residence location. The hypotheses were tested using questionnaire survey conducted in primary schools in the districts of Teplice and České Budějovice. Key words: criminal activity children adolescents České Budějovice Teplice Souhrn Příspěvek se zabývá stručným vývojem trestné činnosti dětí i mladistvých, a to jak v celorepublikovém měřítku, tak i v Ústeckém a Jihočeském kraji. Poté se snaží orientačně zachytit stávající situaci v okresech Teplice a České Budějovice pomocí self-reportu. Výzkum založený na této metodě dává šanci popsat i tu část delikvence, která jinak zůstává skryta. Byly stanoveny dvě hypotézy, kdy hlavní hypotéza předpokládala, že delikventní jednání, ale i podmínky jeho vzniku, závisí mimo jiné i na lokalitě. Hypotézy se ověřovaly na základě dotazníkového šetření, které proběhlo na základních školách v okresech Teplice a České Budějovice. Klíčová slova: trestná činnost děti mladiství České Budějovice Teplice Úvod Problémem dnešní doby se stává chronický nedostatek času, který je patrný téměř ve všech skupinách populace, avšak nejvýrazněji se promítá do života rodin. V rodinách ubývá společně trávený čas, vytrácejí se společné činnosti a společná setkání, která napomáhají vytvářet rodinnou historii a pomáhají dětem zařazovat své vlastní zkušenosti do kontextů zkušeností širší rodiny. Nedostatek času v rodinách často předznamenává terén pro psychickou subdeprivaci, kdy dítě postrádá blízkost svých rodičů a často tak nemá možnost si s někým z nich důvěrně pohovořit (2). Ve svém volném čase jsou tedy děti odděleny od světa svých rodičů a významnou část volného času tráví s kamarády, spolužáky, s přáteli a stávají se tak členy různých part. Parta existuje v určité době nejen jako cíl sám o sobě, ale také jako pevnost, z jejíhož bezpečí je možné testovat odolnost vůči dospělé autoritě (2). Negativní jevy a chování dětí a mládeže mají co do závažnosti velké rozpětí. Na jedné straně jsou velmi rozšířené krádeže a na straně druhé jsou závažné případy násilné trestné 32

33 činnosti. Dalšími častými formami narušeného chování mladistvých je prostituce či různé specifické odchylky ve způsobu života jako například toxikomanie, život v sektách, extremistických skupinách (2). Trestní právo vždy zohledňovalo v trestním řízení nízký věk i nezkušenost účastníků. Delikvence mládeže byla téměř vždy posuzována jinak než trestná činnost dospělých, a to právě s ohledem na nízký věk pachatelů a s ním související nezralost osobnosti a nedostatek vlastních životních zkušeností (2, s. 53). Podíl dětí a mladistvých na majetkové i násilné trestné kriminalitě budí delší dobu pozornost i znepokojení. Velký problém je v umisťování delikventních děti do ústavních zařízení, kde se setkají s méně narušenými dětmi, které zde nepříznivě ovlivňují. Veřejnost po takovéto zkušenosti s mladistvými delikventy volá po tvrdších trestech a po snížení hranice trestní odpovědnosti na 14 let a zároveň o zvýšení horní hranice výjimečného trestu pro mladistvé nad 15 let (3). Ačkoliv je problém dlouhodobě studován, stále přetrvává v této oblasti řada otevřených otázek. Existují i zcela protichůdné názory zejména na příčiny dětské kriminality a na to, jakým způsobem zacházet s mladistvými delikventy. Zatímco silně represivní postupy vycházejí z hypotézy o odstrašujícím účinku sankce, postupy rozvojové pedagogiky jsou založené spíše na myšlence, že nikoli trest, nýbrž silné zážitky v mimořádném prostředí přinášejí korektivní, polepšující účinek (1, s. 31). Cíle výzkumu Výzkumná část práce se soustřeďuje na výskyt forem trestné činnosti. Cílem tohoto výzkumu bylo na základě literárního rozboru, sběru dat z dotazníkového šetření a analýzy dat policejních statistik zmapovat problematiku trestné činnosti dětí a mladistvých v okresech Teplice a České Budějovice. Hypotézy Na základě rozboru odborné literatury byly stanoveny dvě hypotézy. Očekávány byly dílčí rozdíly nejen v celkové úrovni delikvence, ale též v její struktuře. Hlavní hypotéza říká, že trestná činnost páchaná dětmi a mladistvými je v okrese Teplice častější než v okrese České Budějovice. Další hypotéza předpokládá, že chlapci páchají trestnou činnost častěji než dívky. Metodika V první fázi výzkumu byly analyzovány statistické údaje získané z policejních statistik. Objektem analýzy byl vývoj trestné činnosti dětí a mladistvých v České republice od roku 2000 do roku 2006, dále pak vývoj trestné činnosti dětí a mladistvých v Ústeckém a Českobudějovickém kraji v letech 2005 a Výsledky byly zpracovány do grafů a sloužily hlavně jako úvod do problematiky a jako retrospektivní ohled na vývoj kriminality v posledních letech. K dalšímu zpracování výzkumné části byl proveden kvantitativní výzkum za využití metody dotazníku ISRD 2 (International Survey on Self-Reported Deliquency 2). 1 Z hlediska teoretických východisek je důležité připomenout, že výzkum ISRD 2 vychází z teorie kontroly, tedy z teze, jejíž hlavní myšlenka vychází z nutnosti sociální kontroly, která přispívá k prevenci delikventního jednání. Přitom důležitým předpokladem je také interiorizace kontroly, tedy to, že jedinec dokáže sám regulovat své chování, že respektuje autority. Dotazníkem bylo zjišťováno, zda je trestná činnost páchaná dětmi a mladistvými v okrese Teplice častější než v okrese České Budějovice. Dotazník byl anonymní a obsahoval 75 otázek: otázky uzavřené, polozavřené, filtrační i kontrolní. Návratnost dotazníků byla 100 %. Charakteristika souboru Byli osloveni žáci 7., 8., a 9. tříd základních škol v českobudějovickém a teplickém regionu. Jednalo o základní školy: ZŠ Proboštov (43 respondentů), ZŠ Metelkovo náměstí (57 respondentů), ZŠ Rudolfov (46 respondentů), ZŠ J. Š. Baara (58 respondentů). Celkový počet respondentů činil 204, z toho 101 dívek a 103 chlapců. Výsledky Analýza policejních statistik ukázala, že během uplynulých 6 let lze sledovat klesající PŮVODNÍ PRÁCE 33

34 tendence u kriminality spáchané dětmi i mladistvými. Zatímco v roce 2000 dosahoval počet spáchaných trestných činů mladistvými téměř , o šest let později lze vidět snížení téměř o polovinu (7 605). U dětí je za stejné období pokles dokonce o jednu třetinu. Vypadá to, že za poslední 3 roky se klesající tendence sice výrazněji neprojevují, na druhou stranu je dobré, že není patrný ani nárůst (viz graf č. 1). Graf. č. 1 POČET SPÁCHANÝCH TRESTNÝCH ČINŮ DĚTMI A MLADISTVÝMI V ČR V LETECH počet trestných činů děti mladiství * Zdroj: vlastní výzkum Pokud se zaměříme na kraje v roce 2005, kde leží obě zkoumaná města, je zde výrazný rozdíl v kriminalitě mladistvých v Ústeckém kraji, kde leží Teplice, je počet spáchaných trestných skutků dvakrát vyšší (836) než v Jihočeském kraji (439), kde se nacházejí České Budějovice. Naproti tomu se děti v této činnosti liší jen nepatrně, v Ústeckém kraji je počet o trochu vyšší pouze o 45 případů (viz graf č. 2). 34

35 Graf č. 2 ZJIŠTĚNÉ TRESTNÉ ČINY DĚTÍ A MLADISTVÝCH V JIHOČESKÉM A ÚSTECKÉM KRAJI ZA ROK 2005 PŮVODNÍ PRÁCE Počet trestných činů děti mladiství Jihočeský kraj 308 Ústecký kraj * Zdroj: vlastní výzkum Situace v roce 2006 je v trestné činnosti dětí zase poměrně shodná, v Ústeckém kraji je opět o 26 případů více než v Jihočeském, avšak vzhledem k roku 2005 se počet skutků v obou krajích snížil. U kriminality mladistvých jsou však rozdíly větší, v Ústeckém kraji bylo spácháno 931 skutků, v Jihočeském o víc než polovinu méně (386). Oproti roku 2005 se počet skutků mladistvých v Ústeckém kraji zvýšil o 95, v Jihočeském naopak snížil o 53 případů. Graf č. 3 ZJIŠTĚNÉ TRESTNÉ ČINY DĚTÍ A MLADISTVÝCH V JIHOČESKÉM A ÚSTECKÉM KRAJI ZA ROK Počet trestných činů děti mladiství Jihočeský kraj Ústecký kraj * Zdroj: vlastní výzkum 35

36 Jedinec ve věku let je velmi ovlivnitelný přáteli, přitom v obou lokalitách žáci připustili, že se v jejich skupině přátel dělají nelegální věci shodně ve 28 %. Tab. č. 1 Skupiny přátel dělajících ilegální věci dle okresů okres celkem okres Teplice okres České Budějovice počet % okres % Dělají lidé z tvoji skupiny společně nějaké nelegální (nezákonné) věci i ve skutečnosti? počet % okres % Dělají lidé z tvoji skupiny společně nějaké nelegální (nezákonné) věci i ve skutečnosti? počet % okres % Dělají lidé z tvoji skupiny společně nějaké nelegální (nezákonné) věci i ve skutečnosti? * Zdroj: vlastní výzkum Dělají lidé z tvoji skupiny společně nějaké nelegální (nezákonné) věci i ve skutečnosti? ne ano celkem ,8% 28,2% 100,0% 51,4% 51,2% 51,3% ,6% 28,4% 100,0% 48,6% 48,8% 48,7% ,7% 28,3% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Co se týče užívání piva či vína, okresy jsou opět vyrovnané (87 %) a odchylky statisticky nevýznamné. U tvrdého alkoholu, jako je vodka, rum, slivovice, gin, whisky apod., se však výraznější odchylka objevuje, na Českobudějovicku je prevalence vyšší. U takto mladé populace je riziko dalšího užívání a nadužívání velmi vysoké, nemluvě o pozdějších komplikacích na úrovni fyzické, psychické i socioekonomické. Avšak v České republice nejsou tyto jevy kriminalizovány. Analýza sloužila hlavně jako poukázání na sociálněpatologické jevy u dětí a mladistvých, které mohou vést k delikventnímu vývinu či jsou s ním více méně spjaté. Jednoznačně nejčastěji páchaná trestná činnost je spojena s užíváním počítače, především se týká nelegálního stahování a kopírování hudby i filmů tzv. pirátství. Procento mladých pachatelů je mírně vyšší na Teplicku (70 %) než na Českobudějovicku (66 %). Navíc z těchto žáků takřka každý druhý věděl, že se jedná o nelegální činnost. Tab. č. 2 Stahování či kopírování hudby nebo filmů dle okresů Okres Celkem okres Teplice okres České Budějovice počet % okres % Stahoval/a jsi někdy při používání počítače z internetu hudbu nebo filmy? počet % okres % Stahoval/a jsi někdy při používání počítače z internetu hudbu nebo filmy? počet % okres % Stahoval/a jsi někdy při používání počítače z internetu hudbu nebo filmy? Stahoval/a jsi někdy při používání počítače z internetu hudbu nebo filmy? ne ano Celkem ,0% 70,0% 100,0% 46,2% 50,4% 49,0% ,7% 66,3% 100,0% 53,8% 49,6% 51,0% ,9% 68,1% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% * Zdroj: vlastní výzkum 36

37 Žáci jsou dokonce schopni se napojit či nabourat do cizí sítě (údajně zhruba každý desátý). Tab. č. 3 Napojení nebo nabourání do cizí sítě jako hacker dle okresů PŮVODNÍ PRÁCE Okres Celkem okres Teplice okres České Budějovice Počet % okres % Použil/a jsi někdy počítač jako hacker (pro napojení nebo nabourání cizích sítí)? Počet % okres % Použil/a jsi někdy počítač jako hacker (pro napojení nebo nabourání cizích sítí)? Počet % okres % Použil/a jsi někdy počítač jako hacker (pro napojení nebo nabourání cizích sítí)? Použil/a jsi někdy počítač jako hacker (pro napojení nebo nabourání cizích sítí)? ne ano Celkem ,0% 8,0% 100,0% 50,3% 38,1% 49,0% ,5% 12,5% 100,0% 49,7% 61,9% 51,0% ,7% 10,3% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% * Zdroj: vlastní výzkum S krádeží v obchodech má zkušenost 18 % žáků z Teplicka a o polovinu méně žáků z Českobudějovicka. Tab. č. 4 Krádež v obchodě či supermarketu dle okresů Okres Celkem okres Teplice okres České Budějovice Počet % okres % Ukradl/a jsi něco v obchodě nebo v supermarketu? Počet % okres % Ukradl/a jsi něco v obchodě nebo v supermarketu? Počet % okres % Ukradl/a jsi něco v obchodě nebo v supermarketu? Ukradl/a jsi něco v obchodě nebo v supermarketu? ne ano Celkem ,0% 18,0% 100,0% 46,3% 66,7% 49,0% ,3% 8,7% 100,0% 53,7% 33,3% 51,0% ,8% 13,2% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% * Zdroj: vlastní výzkum 37

38 Rozdíly existují i v užívání drog dětmi a mladistvými. Z Teplicka má zkušenost s marihuanou či hašišem 11 % žáků, z Českobudějovicka 17 % (o 7 žáků více). Za zmínku jistě stojí, že s nekonopnými drogami, jako je extáze nebo speed, už experimentovali 3 žáci z Českobudějovicka. Žáci uvedli, že již někdy užili i LSD, heroin nebo kokain. Pokud jde o rozdíly pohlaví, v páchání deliktů sice převažují chlapci, avšak výrazné odchylky zde nejsou. Dále výsledky ukázaly, že chlapci jsou častěji součástí (32,9 %) určité skupiny přátel, která provádí ilegální věci, u dívek je to o 10 % méně. Tab. č. 5 Skupiny přátel dělajících ilegální věci dle pohlaví Pohlaví Celkem chlapci dívky Počet % pohlaví % Dělají lidé z tvoji skupiny společně nějaké nelegální (nezákonné) věci i ve skutečnosti? Počet % pohlaví % Dělají lidé z tvoji skupiny společně nějaké nelegální (nezákonné) věci i ve skutečnosti? Počet % pohlaví % Dělají lidé z tvoji skupiny společně nějaké nelegální (nezákonné) věci i ve skutečnosti? Dělají lidé z tvoji skupiny společně nějaké nelegální (nezákonné) věci i ve skutečnosti? ne ano Celkem ,1% 32,9% 100,0% 45,0% 55,8% 48,0% ,9% 24,1% 100,0% 55,0% 44,2% 52,0% ,7% 28,3% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% * Zdroj: vlastní výzkum Užívání piva a vína je v obou městech vyrovnané kolem 87,3 % zkušeností u chlapců i dívek. S tvrdým alkoholem je to podobné, rozdíl statisticky významný není. Při tvoření pirátských kopií mají chlapci převahu (72,3 %), dívky o 8 % méně. Schopnost napojit se či nabourat do cizích sítí se u chlapců ukázala v 16 %, u dívek třikrát méně. Chlapci se účastnili v 11 % vandalismu, dívky tuto trestnou činnost páchají ve 3 %. 16 % chlapců někdy ukradlo něco v obchodě či v supermarketu, u dívek skoro 11 %. Téměř každý čtvrtý chlapec se někdy zapojil do skupinové bitky, u dívek jen každá čtrnáctá. 38

39 Pohlaví Celkem chlapci dívky Tab. č. 6 Skupiny přátel dělajících ilegální věci dle pohlaví Počet % pohlaví % Účastnil/a jsi se nějaké skupinové bitky na školním dvoře, na fotbalovém stadionu, na ulici anebo jiném veřejném místě? Počet % pohlaví % Účastnil/a jsi se nějaké skupinové bitky na školním dvoře, na fotbalovém stadionu, na ulici anebo jiném veřejném místě? Počet % pohlaví % Účastnil/a jsi se nějaké skupinové bitky na školním dvoře, na fotbalovém stadionu, na ulici anebo jiném veřejném místě? Účastnil/a jsi se nějaké skupinové bitky na školním dvoře, na fotbalovém stadionu, na ulici anebo jiném veřejném místě? ne ano Celkem ,2% 23,8% 100,0% 44,5% 77,4% 49,5% ,2% 6,8% 100,0% 55,5% 22,6% 50,5% ,8% 15,2% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% PŮVODNÍ PRÁCE * Zdroj: vlastní výzkum Experimentace s marihuanou a hašišem byla zjištěna u 1 chlapce a 1 dívky. S extází má zkušenost 1 dívka a 2 chlapci, u těchto respondentů se také objevilo užití LSD, hašiše nebo kokainu. Ostatní skutečnosti pozbývají statistickou významnost. Diskuze Ze zhodnocených výsledků výzkumu vyplývají níže uvedené závěry. Na základě provedené analýzy policejních statistik vývoje, která se zaměřovala na zjištění trestných činů u těchto skupin populace v celé České republice od roku 2000 do roku 2006, bylo zjištěno, že dětská kriminalita je za poslední 3 roky ( ) poměrně stabilní a není patrný žádný narůst. V předešlých letech ( ) byl dokonce značný pokles kriminality u mladistvých o 27,6 % (3 728 případů), u dětí dokonce o 54,1 % (5 524 případů). Zjištěné výsledky z dotazníkového šetření se opíraly o analýzu policejních statistik, a to za rok 2005 a 2006 v Ústeckém a Jihočeském kraji (předtím se v těchto statistikách Ústecký kraj započítával do Severočeského kraje). V roce 2005 byl výrazný rozdíl v počtu spáchaných trestných skutků hlavně u mladistvých. V Ústeckém kraji byl počet skutků skoro dvakrát vyšší než v Jihočeském kraji o 47,5 % (397 skutků). U dětí do 15 let byla situace poměrně vyrovnaná na severu 308 případů, na jihu 263 případů. Na základě dotazníkového šetření byla první hypotéza vyvrácena a druhá potvrzena. Hlavní hypotéza předpokládala, že delikventní jednání, ale i podmínky jeho vzniku, závisí mj. i na lokalitě. Celkové výsledky získaných dat však překvapivě nebyly u obou skupin respondentů výrazně rozdílné. Ukázalo se, že větší vliv má kvalita školy, obecně tedy specifika konkrétního prostředí. Druhá hypotéza zněla, že chlapci páchají trestnou činnost častěji než dívky. V tomto ohledu přinesl výzkum očekávané výsledky, ačkoliv u některých specifických forem trestné činnosti je patrné, že se poměr dívek a mužů pomalu vyrovnává, například u počítačového pirátství. 39

40 ZÁVĚR V teplickém regionu a celkově v Ústeckém kraji je vysoká jak míra nezaměstnanosti, tak i vyšší výskyt sociálněpatologických jevů a horší úroveň ochranných faktorů. Z výzkumu však jednoznačně nevyplynulo, že by tento region působil na žáky základních škol v této oblasti tolik negativně. Celkové výsledky totiž překvapivě nebyly u obou skupin respondentů výrazně rozdílné. Nejzásadnější informaci ovšem přineslo zjištění, že kvalita školy a jejího prostředí může mít velmi výrazný vliv, také rozdíly v rámci regionu (město venkov) totiž často překrývají rozdíly mezi regiony. To představuje výzvu například pro zaměření primární prevence. LITERATURA 1. Čírtková, L.: Dva pohledy na delikvenci dětí a mladistvých. Psychologie dnes. Praha: Tiskárny MV, 2004, ročník X, číslo 4, 31 s. 2. Kukla, L.: Děti, mládež a kriminalita. In: Dítě v krizi. 1. vyd. Olomouc: Media DIDA, s. 3. Matoušek, O., Kroftová, A.: Mládež a delikvence. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, 336 s. * Poznámky autora: 1 Dotazník byl převzatý z mezinárodního výzkumu problémů současné mládeže, jehož organizátorem byl tým uznávaných odborníků pod vedením profesorky Josine Junger- Tasové. Výzkum probíhal ve 30 státech, mimo jiné i v České republice pod záštitou katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Cílem výzkumu bylo zopakovat úspěšný projekt International Self- Report Deliquency Study z počátku 90. let a přispět k porovnání situace mládeže nejen v Evropě, ale i v dalších zemích. Sběr dat probíhal na 80 základních školách v různých regionech, a to na přelomu roku 2006 a Tohoto výzkumu se autorka příspěvku zúčastnila jako tazatelka v teplickém regionu. Jana Rošlapilová roslapilova.jana@seznam.cz 40

41 PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŽÁKY ZÁKLADNÍCH ŠKOL PREVENTION PROGRAMME FOR PRIMARY SCHOOLS Hana Matlasová, Lucie Toráčová PŮVODNÍ PRÁCE Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů Summary According to WHO, injuries represent a major public health problem of child population. The Czech Republic has one of the highest child injury mortality rates in Europe. Therefore, injury prevention should be implemented, especially primary prevention. In 2007, prevention programmes focused on first aid and road traffic injuries were realized. These prevention programmes were supported by the Grant Agency of Faculty of Health and Social Studies (University of South Bohemia). The programmes were targeted towards primary school children (1. 5. grade). Key words: children schoolchildren primary school injury first aid prevention prevention programme Souhrn Dle WHO jsou úrazy nejzávažnějším zdravotně sociálním problémem dětské populace. Česká republika se řadí mezi evropské země s největší úmrtností dětí při úrazech. Proto má nezastupitelný význam prevence, a to zejména prevence primární. V roce 2007 byly za finanční podpory Grantové agentury Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity (GA ZSF JU) realizovány preventivní semináře zaměřené na první pomoc a dopravní úrazy. Preventivní semináře byly určené pro děti tříd základní školy. Klíčová slova: děti žáci základní škola úraz první pomoc prevence preventivní program ÚVOD Dle WHO jsou úrazy nejzávažnějším zdravotně sociálním problémem dětské populace. Negativně ovlivňují mortalitu a morbiditu jedinců všech věkových skupin (2). WHO definuje úraz jako poškození zdraví, které vzniká většinou náhle, působením vnější síly přesahující svojí intenzitou adaptační možnosti lidského organismu (6). Prevence úrazů a snížení dětské úrazovosti je jednou z hlavních priorit WHO (3). Česká republika se řadí mezi státy s vysokou mírou úrazovosti. Dětské úrazy jsou zde nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých. V mezinárodním srovnání jsou vedle České republiky nejvyšší hodnoty úmrtnosti dětí (věk 0 14 let) na úrazy např. v Lotyšsku, Estonsku, Polsku nebo na Slovensku. Naopak nejnižší úmrtnost dětí následkem úrazů je ve Švédsku, Velké Británii nebo na Maltě (9). V České republice je každoročně z důvodu úrazu hospitalizováno zhruba dětí (10). Řada dětských pacientů utrpí úrazy, které zanechávají trvalé následky a významně negativně ovlivní život celé rodiny a pozdější zařazení jedince do společnosti (4). V posledních letech došlo ke snížení počtu úrazů dětí způsobených různými mechanismy, avšak stále stoupá počet dopravních úrazů (1). Následky úrazů se promítají závažně nejen do oblasti zdravotní, ale rovněž do oblasti sociální a ekonomické (5). Na úrazy jsou ročně vynakládány nemalé finanční prostředky, a proto se preventivní aktivity snaží docílit snížení úrazovosti, a to jak v oblasti neúmyslných úrazů (např. tonutí, pády nebo dopravní úra- 41

42 zy), tak úrazů úmyslných (např. vraždy nebo úmyslné ublížení na zdraví) (8). Důležitá je proto prevence úrazů, která má tři základní složky. Jedná se o intervenci technologickou pasivní a výchovně-vzdělávací aktivní, legislativní. Dále můžeme prevenci rozdělit na primární, sekundární a terciární (6). Aktivní prevencí se rozumí přímé působení na děti, tak aby se samy úrazu dokázaly vyhnout, vyřešit rizikovou situaci a svými znalostmi a návyky předešly možnému zranění či poškození organismu. Rovněž zahrnuje předávání konkrétních znalostí a dovedností, nácvik řešení konkrétních krizových situací. Pasivní prevencí rozumíme především vytvoření bezpečného prostředí pro děti. Vychází ze znalostí typologie úrazů a místa výskytu úrazů. Nejrizikovější oblastí je dopravní prostředí a škola, kde v kombinaci s nevhodným chováním dětí dochází k četným úrazům na chodbách a v tělocvičnách. Jestliže se aktivní prevence snaží předat znalosti a zkušenosti dětem a vzdělávat je, aby se samy uměly vyhnout úrazu a lépe se orientovaly v problematice prevence úrazů, pasivní prevence je zcela v rukou dospělých (7). Primární prevence je zaměřena na předcházení rizikovým situacím souvisejícím se vznikem úrazů u dětí. V případě, že k takovéto situaci dojde, měla by primární prevence snížit riziko vzniku úrazu a jeho závažnost. Sekundární prevence zahrnuje např. kvalitní záchranný systém, poskytnutí odpovídající první pomoci nebo snížení nákladů na léčbu. Terciární prevence se snaží o navrácení dítěte po úrazu do běžného života (6). V ČR se prevenci úrazů věnuje řada organizací a institucí (na mezinárodní, národní i komunitní úrovni). Na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se problematikou prevence úrazovosti zabývá Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji, které bylo zřízeno v roce 2005 za grantové podpory IGA MZ ČR (č. NR /2005). Cílem tohoto článku je představit preventivní program zaměřený na prevenci dopravních úrazů a na předání informací o základních postupech při poskytování první pomoci dětem školního věku, který byl realizován za finanční podpory GA ZSF JU. Metodika Na základě výsledků výzkumu Střediska prevence úrazů v Jihočeském kraji, které bylo zřízeno při Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v roce 2005, byla jako jedna z nejrizikovějších věkových skupin vzhledem k riziku vzniku úrazu definována kategorie dětí školního věku. Výzkum rovněž prokázal nedostatečné znalosti těchto dětí v oblasti základů poskytování první pomoci a v oblasti prevence dopravních úrazů. Na základě tohoto zjištění byl podán na GA ZSF JU projekt zaměřený na prevenci úrazů na základních školách, která probíhala formou interaktivních preventivních seminářů. Autoři vytvořili preventivní semináře za spolupráce Policie ČR Správy Jihočeského kraje a Českého červeného kříže. Soubor tvořili žáci tříd vybrané základní školy v Českých Budějovicích. Semináře byly realizovány v časovém horizontu od října do prosince roku 2007 a zúčastnilo se jich celkem více než 170 žáků. Jednalo se o pilotní projekt, jehož součástí bylo vytvoření vhodné metodiky práce s dětmi a vytvoření obsahové náplně jednotlivých preventivních seminářů. Průběh seminářů byl uzpůsoben věku zúčastněných dětí na seminářích. Semináře byly zařazeny do vyučovacích hodin a byly tedy pro děti povinné. Hlavním cílem preventivních seminářů bylo zvýšení informovanosti dětí o prevenci úrazů a zvýšení znalostí dětí v oblasti základů poskytování předlékařské první pomoci. Semináře byly rozděleny do dvou hlavních tematických skupin, a to na poskytování první pomoci a na prevenci úrazů v dopravě. Metodika seminářů zaměřených na první pomoc Hlavním cílem bylo zvýšení znalostí a praktických dovedností dětí v oblasti základů poskytování první pomoci. První pomoc je oblastí, u které je velmi důležité vštěpovat ji dětem s ohledem na úroveň již od útlého věku jejich mentálního vývoje. Semináře probíhaly interaktivní hravou formou ve spolupráci s Českým červeným křížem v Českých Budějovicích. Průběh seminářů byl přizpůsoben věku zúčastněných dětí na seminářích. Výuka dětí tříd probíhala nenásilnou 42

43 hravou formou. V úvodu semináře vyprávěli dobrovolníci Českého červeného kříže dětem pohádku o Janince. Hlavní hrdinka pohádky se dostává během jednoho dne do různých rizikových situací. Úkolem dětí bylo rizikové situace v příběhu rozpoznat, reagovat na ně a navrhnout řešení konkrétní rizikové situace tak, aby bylo eliminováno riziko vzniku úrazu. Na úvodní část semináře navazovala praktická část s nácvikem základních postupů při poskytování první pomoci. Děti se učily, jak pomáhat sobě, ale i druhým v případě vzniku život ohrožujícího stavu. V této odborné části byly děti seznamovány např. s problematikou zlomenin, krvácení, tonutí, otrav a v neposlední řadě s velmi důležitou součástí první pomoci, tj. znalostí telefonních čísel tísňových linek. Metodika výuky první pomoci spočívala v praktickém nácviku postupů zachraňujících lidský život za využití odborných zdravotnických pomůcek (např. resuscitační figurína) a spotřebního zdravotnického materiálu (např. obvazový materiál, trojcípé šátky, resuscitační roušky). Teoretická část semináře určeného dětem tříd základní školy byla zahájena formou diskuse, v níž děti diskutovaly s dobrovolníky Českého červeného kříže o jejich vlastních zkušenostech a znalostech z oblasti problematiky první pomoci. Poté následovala, stejně jako v třídách, odborná část s praktickým nácvikem první pomoci. V závěru každého semináře byla dětem rozdána anketa, jejíž výsledky sloužily realizátorům preventivních seminářů jako zpětná vazba, které bude využito ke zlepšení metodiky vedoucí ke zvýšení efektivity seminářů v dalších letech. Realizačním týmem projektu byly vytvořeny dva typy ankety: pro děti tříd, která je obrázková pro jednodušší vyplňování dětmi z těchto tříd (příloha 1), a pro děti tříd základní školy, která byla vytvořena v písemné formě (příloha č. 2). Metodika seminářů zaměřených na prevenci dopravních úrazů Semináře zaměřené na prevenci dopravních úrazů probíhaly pod vedením policistů z řad Policie ČR Správy Jihočeského kraje, s nimiž probíhá dlouhodobá spolupráce v rámci preventivních akcí v oblasti prevence dopravních úrazů. Metodika seminářů věnovaných problematice prevence dopravních úrazů vychází z metodik, s nimiž mají policisté zkušenosti a u nichž je ověřeno, že při daném metodickém postupu dochází k nejlepším výsledkům v oblasti získávání nových znalostí a dovedností dětí v oblasti prevence dopravních úrazů. Průběh seminářů byl uzpůsoben věku zúčastněných dětí na seminářích. Semináře zaměřené na prevenci dopravních úrazů u dětí tříd probíhaly formou vyprávění policistů a následnou besedou dětí s policisty. U dětí tříd semináře probíhaly formou diskuze na dané téma. V závěru semináře byla dětem rozdána anketa, jejíž výsledky sloužily realizátorům preventivních seminářů jako okamžitá zpětná vazba. Přehled preventivních projektů realizovaných Policií ČR, které probíhají v rámci celé republiky, např.: Jezdíme s úsměvem, Zebra se za tebe nerozhlédne nebo Gentleman silnic. Preventivní projekty realizované Policií ČR v rámci Jihočeského kraje jsou např.: Po zebře bezpečně, Bezpečný cyklista či Učíme se s policií. Zpětná vazba anketa Seminářů zaměřených na zlepšení znalostí dětí v oblasti základů poskytování první pomoci se zúčastnilo celkem 169 dětí z tříd. Z uvedeného počtu dětí bylo 84 žáků 1. a 2. tříd a 85 žáků tříd vybrané základní školy. Seminářů týkajících se prevence úrazů vznikajících v souvislosti s dopravou se zúčastnilo celkem 170 dětí z toho 77 žáků 1. a 2. tříd a 93 žáků tříd vybrané základní školy. Velikost souboru se v jednotlivých třídách a seminářích lišila z důvodu absence některých dětí ve škole (nemoc, vyšetření u lékaře ) v den realizace daného preventivního semináře. Na základě vyhodnocení ankety byl zaznamenán kladný ohlas dětí na realizované semináře. Z výsledků ankety vyplývá, že v rámci semináře zaměřeného na problematiku první pomoci děti nejvíce zaujal praktický nácvik první pomoci, zejména možnost nácviku kar- PŮVODNÍ PRÁCE 43

44 diopulmonální resuscitace na resuscitační figuríně a obvazová technika. V rámci semináře týkajícího se problematiky dopravních úrazů a jejich prevence se dětem nejvíce líbil výklad policisty o pravidlech silničního provozu a o povinném vybavení jízdního kola. Děti zaujala také diskuse s policisty o základních znacích (označení policisty), dle kterých lze rozpoznat, že se jedná o příslušníka z řad Policie ČR. V následujících tabulkách je uvedena celková spokojenost dětí s jednotlivými preventivními semináři a ohlasy dětí na teoretickou a praktickou část jednotlivých seminářů (tab. č. 1 4). Tab. č. 1 První pomoc třída Zpětná vazba semináře zaměřené na první pomoc třídy (celkem 84 dětí Odpovědi Celkový ohlas žáků na proběhlé semináře Ohlas na teoretickou část semináře Ohlas na praktickou část semináře Velice se líbil/a Líbil/a se Šlo to Neví Nuda Nelíbil/a se Tab. č. 2 Prevence dopravních úrazů třída Zpětná vazba semináře zaměřené na prevenci dopravních úrazů třídy (celkem 77 dětí) Odpovědi Celkový ohlas žáků na proběhlé semináře Ohlas na teoretickou část semináře Ohlas na praktickou část semináře Velice se líbil/a Líbil/a se Šlo to Neví Nuda Nelíbil/a se

45 Tab. č. 3 První pomoc třída Zpětná vazba semináře zaměřené na první pomoc třídy (celkem 85 dětí) Odpovědi Celkový ohlas žáků na proběhlé semináře Velice se líbil/a 56 Líbil/a se 17 Ohlas na teoretickou část semináře Ohlas na praktickou část semináře PŮVODNÍ PRÁCE Šlo to 10 Neví Nuda 0 Nelíbil/a se 0 Tab. č. 4 Prevence dopravních úrazů třída Zpětná vazba semináře zaměřené na prevenci dopravních úrazů třídy (celkem 93 dětí) Odpovědi Celkový ohlas žáků na proběhlé semináře Velice se líbil/a 61 Líbil/a se 24 Ohlas na teoretickou část semináře Ohlas na praktickou část semináře Šlo to 5 Neví Nuda 2 Nelíbil/a se 0 ZÁVĚR Na základě výsledků projektu byl zaznamenán kladný ohlas u dětí. Z výsledků ankety vyplývá, že děti nejvíce zaujal praktický nácvik první pomoci. Na základě realizovaných seminářů bylo zjištěno, že nejefektivnější preventivní působení na žáky dané věkové kategorie je prostřednictvím interaktivní formy vzdělávání (tzn. aktivní zapojení žáků do výuky vlastní zkušenosti a znalosti žáků o aktuální problematice, diskuse, nenásilná forma semináře, např. formou hry apod.). Na základě evaluace metodiky preventivních seminářů, které byly realizovány, budou vypracována metodická doporučení pro praktickou realizaci preventivního programu, která by mohla být použita pro práci s dětmi v oblasti prevence úrazů v dalších letech a na dalších školách v rámci Českých Budějovic. Jedním z možných budoucích dlouhodobých výstupů projektu je plánované zřízení a kontinuální fungování zdravotnického kroužku na vybrané základní škole v Českých Budějovicích. 45

46 LITERATURA 1. Čapková, M., Kotalíková, J.: Prevence dopravních úrazů u dětí. In: Prevence úrazů, otrav a násilí. Jihočeský Inzert Expres, s.r.o., 2006, roč. II, č. 1, s ISSN Čapková, M.: Prevence tonutí a utonutí dětí, dospělých a seniorů. In: Prevence úrazů, otrav a násilí. Jihočeský Inzert Expres, s.r.o., 2006, roč. II, č. 1, s ISSN Čapková, M.: Rodiče a prevence dětských úrazů. In: Prevence úrazů, otrav a násilí. Jihočeský Inzert Expres, s.r.o., 2006, roč. II, č. 1, s ISSN Dětské úrazy a jejich prevence. [online]. Poslední aktualizace neuvedena. [cit ]. Dostupné z:< 5. Dunovský, J. et al.: Sociální pediatrie vybrané kapitoly. 1. vyd., Grada Publishing, spol. s. r. o., s. ISBN Grivna, M. et al.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vyd., Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, Praha, s. ISBN Kadlecová, J.: Program úrazové prevence pro děti na základních školách. Bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Lavičková, M.: Spolupráce Zdravotně sociální fakulty s Policií ČR v oblasti prevence sociálně patologických jevů. In: Prevence úrazů, otrav a násilí. Jihočeský Inzert Expres, s.r.o., 2006, roč. II, č. 1, 60 s. ISSN Truellová, I.: Situace v oblasti dětských úrazů v České repulice. In: Prevence úrazů, otrav a násilí. Jihočeský Inzert Expres, s.r.o., 2006, roč. II, č. 2, s ISSN Velemínský, M.: Vybrané kapitoly z pediatrie. 4. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, s. ISBN * Realizováno za grantové podpory GA ZSF JU č /2007/08 PŘÍLOHA (viz další str.) Příloha č. 1: Anketa I. (1. 2. třída ZŠ) Příloha č. 2: Anketa I. (3. 5. třída ZŠ) Hana Matlasová a Lucie Toráčová hmatlasova@seznam.cz 46

47 PŘÍLOHA č. 1 ANKETA I. (1. 2. TŘÍDA ZŠ) Anketa, která se vám dostává do rukou, je zcela anonymní a slouží pouze k vyhodnocení proběhlého preventivního semináře. Anketa bude využita jako zpětná vazba pro nás a bude sloužit ke zlepšení metodiky preventivních seminářů realizovaných v příštích letech. Děkujeme za ochotu při vyplňování a za spolupráci na seminářích. řešitelský tým projektu PŮVODNÍ PRÁCE Třída:.. 1. Líbil se ti dnešní preventivní seminář, kterého jsi se zúčastnil/a? (zatrhni smajlíka, který nejlépe vystihuje tvé hodnocení semináře) velice se líbil se mi šlo to nevím nuda nelíbil se mi mi líbil 2. Líbila se ti teoretická část (úvodní povídání o první pomoci) semináře? (zatrhni smajlíka, který nejlépe vystihuje tvé hodnocení) velice se líbil se mi šlo to nevím nuda nelíbil se mi mi líbil 3. Líbila se ti praktická část semináře (to, co jsi si dnes vyzkoušel např.: obvazování, dýchání z úst do úst)? (zatrhni smajlíka, který nejlépe vystihuje tvé hodnocení) velice se líbil se mi šlo to nevím nuda nelíbil se mi mi líbil Děkujeme za vyplnění! 47

48 PŘÍLOHA č. 2 ANKETA II. (3. 5. TŘÍDA ZŠ) Anketa, která se vám dostává do rukou, je zcela anonymní a slouží pouze k vyhodnocení proběhlého preventivního semináře. Anketa bude využita jako zpětná vazba pro nás a bude sloužit ke zlepšení metodiky preventivních seminářů realizovaných v příštích letech. Děkujeme za ochotu při vyplňování a za spolupráci na seminářích. řešitelský tým projektu Třída: Líbil se ti dnešní preventivní seminář, kterého jsi se zúčastnil/a? (zakroužkuj na stupnici od 1 do 6) velice se líbil se mi šlo to nevím nuda nelíbil se mi mi líbil pokud se ti nelíbil, napiš proč: Na semináři se mi líbilo: a) teorie (úvodní povídání o první pomoci) b) praxe (možnost sám si vyzkoušet základy poskytování první pomoci např.: obvazová technika, umělé dýchání a masáž srdce, ošetření zlomeniny) 3. Co tě na semináři nejvíce zaujalo? (napiš vlastními slovy). 4. Je něco, co bys na náplni dnešního semináře změnil/a? Pokud ano, uveď, prosím, co. (napiš vlastními slovy) 5. Pokud chceš ještě napsat nějaký vzkaz nebo postřeh týkající se dnešního semináře:... Děkujeme za vyplnění! 48

49 ZNALOSTI PRVNÍ POMOCI U ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL KNOWLEDGE OF FIRST AID AMONG MOTOR VEHICLE DRIVERS Lucie Sikorová 1, Monika Čížová 2 PŮVODNÍ PRÁCE 1 Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence 2 Městská nemocnice v Ostravě Summary Every applicant for driving licence is obliged to pass a first aid test during health service education in the driving school. The scope of health service education is defined in Act No. 247/2000 Coll. on obtaining and improving professional competence for the driving of motor vehicles. In 2006, a survey in Ostrava city and its surroundings was conducted to assess the level of knowledge of first aid among holders of driving licence. A total of 230 holders of driving licence participated in the survey. The effect of sex and professional competence on the level of first aid knowledge was evaluated. Results of this study suggest that the tested drivers scored above average in first aid knowledge. Key words: first aid knowledge motor vehicle drivers Souhrn Každý uchazeč o řidičský průkaz by měl být v autoškole proškolen o poskytování první pomoci v rámci zdravotnické přípravy, jejíž rozsah je dán zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Zjistit, jaké jsou znalosti první pomoci u vlastníků řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel, bylo cílem šetření, které se uskutečnilo během roku 2006 na území města Ostravy a v jejím blízkém okolí. Výsledky byly vyhodnoceny vzhledem k pohlaví a k profesionalitě řidičů. Šetření se účastnilo celkem 230 vlastníků oprávnění k řízení motorových vozidel. Výsledky poukazují na více než průměrné znalosti řidičů sledovaného souboru týkající se první pomoci. Klíčová slova: první pomoc znalosti řidiči motorových vozidel ÚVOD První pomoc je definována jako soubor jednoduchých a účelných opatření, která při ohrožení či postižení zdraví nebo života účinně a cílevědomě omezují rozsah a důsledky ohrožení nebo postižení (1, s. 9). Tato okamžitá opatření na místě nehody zamezují působení dalšího vlivu příčin působících nepříznivě na zdraví a slouží k ošetření vzniklého poškození v daných možnostech. Rychlá a účinná první pomoc může zabránit působení vlivů poškozujících orgány či celý organismus. Může zabránit smrti při stavech, které bezprostředně ohrožují život, před příjezdem sanitky nebo kvalifikovaného odborníka. Tato pomoc může být poskytnuta kdekoliv na místě nehody a jakoukoliv osobou, aniž by ohrozila jak zachránce, tak jedince v zachráncově okolí (3, s. 14). Každý člověk má povinnost poskytnout první pomoc při úrazu nebo náhlém zhoršení zdravotního stavu. Tato povinnost je jednak součástí morálky lidského chování, náboženství i obyčeje, ale je zakotvena také v legislativě. Legálně může pomoc odmítnout pouze ten, kdo by při jejím poskytování ohrozil sám sebe nebo jiné jedince. Cílem šetření bylo zjistit: úroveň znalostí první pomoci u řidičů, rozdíly ve znalostech první pomoci u řidičů v závislosti na pohlaví, rozdíly znalostí první pomoci u řidičů z povolání a běžných řidičů. 49

50 Metodika a organizace průzkumu Metodou získávání informací týkajících se znalostí první pomoci byla metoda dotazníkového šetření. Nestandardizovaný anonymní dotazník zahrnoval devatenáct uzavřených polytomických otázek týkajících se zásad první pomoci. Kladené otázky dotazníku mapující znalosti první pomoci byly vybrány ze seznamu testových otázek učebnice pro autoškoly z roku Další otázky dotazníku zjišťovaly pohlaví a věk řidiče. Jedna z položek dotazníku byla zaměřena na zjištění, zda se jedná o řidiče z povolání, či nikoliv. Dotazníky byly distribuovány přímo respondentům nebo v případě profesionálních řidičů byli osloveni jejich nadřízení, kteří nechali po schválení dotazníky řidičům vyplnit. Celkem bylo rozdáno 250 dotazníků na území Ostravy a blízkého okolí. Návratnost činila 92 %. Charakteristika sledovaného souboru Sledovaný soubor tvořilo 230 řidičů, 110 (47,8 %) žen a 120 (52,2 %) mužů. Kritériem zařazení jedince do souboru byl věk respondenta nad 18 let, vlastnictví řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel a souhlas se šetřením. Do vzorku nebyli zařazeni zdravotníci, z důvodu jejich profesní znalosti sledované problematiky. Průzkumný soubor tvořilo 114 řidičů z povolání a 116 běžných řidičů (řidiči, kteří nejsou řidiči motorového vozidla z povolání). Skupinu řidičů z povolání tvořili řidiči taxislužby, řidiči kamionové dopravy, řidiči dopravního podniku, řidiči zemědělských a jiných technických pojízdných strojů. Výsledky Otázka mapující znalosti týkající se chování zachránce při příchodu k poraněnému ukázala převahu znalostí u mužů než u žen. 107 mužů (89,2 %) a 96 žen (87,3 %) správně zvolilo odpověď, která popisuje správné chování zachránce při příchodu k poraněnému: nejprve je potřeba zjistit stav vědomí, přítomnost masivního vnějšího krvácení, přítomnost dýchání a tepu na krčních tepnách, případně na jiných velkých tepnách. Porovnání dobrých a špatných odpovědí na totožnou otázku mezi řidiči z povolání a běžnými řidiči ukázalo převahu správných odpovědí u profesionálních řidičů (běžní řidiči 80,2 %, řidiči z povolání 96,5 %). Většina (92,5 97,4 %) všech dílčích skupin souboru prokázala znalost týkající se vlastní osobní možnosti poskytnout předlékařskou první pomoc, pokud neohrozí svůj život či zdraví, a na dotaz, kdo je povinen poskytnout první předlékařskou pomoc, odpověděla naprostá většina, že: každý občan, pokud tím neohrozí svůj život či zdraví. Nejvyšší úspěšnosti bylo dosaženo v odpovědích na dotaz monitorující znalost telefonních čísel pro přivolání rychlé zdravotnické pomoci, avšak žádná ze skupin nedosáhla 100% znalosti adekvátního telefonního čísla 155. Z analýzy zaznamenaných odpovědí na dotaz mapující informovanost řidičů o stavění krvácení z nosu vyplývá, že krvácení z nosu by dokázali vzhledem k pohlaví lépe stavět ženy 72 (65,5 %) oproti skupině mužů 59 (49,2 %). S ohledem na profesionalitu řidičů uvedlo správnou odpověď: postiženého posadíme, předkloníme mu hlavu, stiskneme mu nosní křídla a na zátylek mu přiložíme studený obklad, více řidičů z povolání 80 (70,2 %) oproti běžným řidičům 51 (44,0 %). Nejčetnější chybně volená odpověď zněla: postiženého posadíme, zakloníme mu hlavu a na čelo přiložíme studený obklad. Jak ukazuje tabulka č. 1, řidiči z povolání obstáli lépe než běžní řidiči při určování způsobu, jak zastavit krvácení z krční tepny. Úspěšnost správných odpovědí: stlačením tepny přímo v ráně, byla mezi muži a ženami podobná (tabulka č. 1). 50

51 Tab. č. 1 Vyhodnocení četností odpovědí na dotaz: Jak se zastaví krvácení z krční tepny? Odpovědi Muži Ženy Běžní řidiči Řidiči z povolání n % n % n % n % PŮVODNÍ PRÁCE Kravatovým šátkovým obvazem 5 4,2 1 0,9 5 4,3 1 0,9 Sterilním krytím rány 15 12, , , ,3 Stlačením tepny přímo v ráně , , , ,8 Přiložením zaškrcovadla nad ránu a sterilním krytím rány 0 0,0 1 0,9 1 0,9 0 0,0 Celkem , , , ,0 Jak znázorňuje graf č. 1, správné znalosti o využití zaškrcovadla při prudkém zevním krvácení mělo vzhledem k pohlaví více mužů 113 (94,2 %) než žen 91 (82,7 %). Vzhledem k profesionalitě řidičů převažovaly znalosti u řidičů z povolání 111 (97,4 %) oproti běžným řidičům. Ti zvolili správnou odpověď: při masivním krvácení z velkých tepen na končetinách, při neúčinnosti tlakového obvazu, při úrazových amputacích, u krvácení z ran s cizím tělesem a u otevřených zlomenin s masivním krvácením pouze v 93 (80,2 %) případech. 100% 80% 60% 40% 20% odpověď D odpověď C odpověď B odpověď A 0% muži ženy běžní řidiči řidiči z povolání Graf č. 1 Četnost odpovědí na dotaz: Kdy se používá zaškrcovadlo k zástavě prudkého zevního krvácení? Odpověď A/ ve všech případech masivního zevního krvácení, B/ při masivním krvácení z velkých tepen na končetinách, při neúčinnosti tlakového obvazu, při úrazových amputacích, u krvácení z ran s cizím tělesem, u otevřených zlomenin s masivním krvácením, C/ jen u žilního krvácení, D/ jen mimo končetiny. 51

52 Výsledky odpovědí navazující položky dotazníku zjišťující schopnost respondentů rozlišit funkčnost přiložení zaškrcovadla ukázaly, že správně přiložené zaškrcovalo: zaškrcená část je bledá, není hmatný tep na periferních tepnách, by dokázala rozlišit necelá polovina všech dotázaných respondentů 109 (47,4 %). Jak prezentuje graf č. 2, správný poměr srdeční masáže a přetlakového dýchání u dospělé osoby při jednom záchranáři by dokázalo zvolit nejvíce respondentů ze skupiny řidičů z povolání 62 (54,4 %). Nejčastější volenou chybnou odpovědí u všech posuzovaných skupin byl poměr 5:1. 100% 80% 60% 40% špatná odpověď správná odpověď 20% 0% muži ženy běžní řidiči řidiči z povolání Graf č. 2 Četnost správných a špatných odpovědí na dotaz: V jakém poměru se provádí nepřímá srdeční masáž a přetlakové dýchání u dospělé osoby při jednom zachránci? Správný postup při ošetření člověka v bezvědomí: pokus o navázání kontaktu (oslovení, zatřesení, bolestivý podnět), revize, případně vyčištění dutiny ústní, kontrola dechu, kontrola krevního oběhu, uložení do stabilizované polohy či zajištění dýchacích cest pomocí trojitého manévru byl identifikován v nejvyšším počtu skupinou řidičů z povolání 105 (92,1 %). Při vyhodnocení výsledků odpovědí mezi muži a ženami dosáhly lepších výsledků v nepatrně vyšším procentu ženy (ženy 86,4 %, muži 84,2 %). Správnou charakteristiku stabilizované polohy: poloha na boku, jedna nebo obě dolní končetiny pokrčeny v kolenou, vrchní ruka hřbetem pod ústy, dolní paže zapažena zvolilo 57 (51,8 %) žen, 53 (44,2 %) mužů, 56 (48,3 %) běžných řidičů a 54 (47,4 %) profesionálních řidičů. Podle výpovědí v dotazníku by dokázalo podle uvedených příznaků (zraněný je bledý, studeně zpocený, apatický ke svému okolí a má pocit chladu), odhalit: rozvíjející se šok procentuálně více žen 105 (95,5 %) než mužů 105 (87,5 %). Znalosti této oblasti byly u řidičů z povolání a běžných řidičů podobné, jak znázorňuje tabulka č

53 Tab. č. 2 Vyhodnocení četností odpovědí na dotaz: Je-li zraněný bledý, studeně zpocený, apatický ke svému okolí, má pocit chladu, o jaký půjde stav? Odpovědi Jedná se o vnitřní krvácení do dutiny břišní a je nutné provést ihned stabilizovanou polohu Jedná se pravděpodobně o rozvíjející se šok Došlo již k zúžení cév a tím k omezení průtoku krve následkem dlouhodobého působení chladu Jde o reakci organismu na změnu počasí a je nutné postiženého přenést do blízkosti zdroje tepla Řidiči Muži Ženy Běžní řidiči z povolání n % n % n % n % 13 10,9 3 2,7 6 5,2 10 8, , , , ,2 1 0,8 1 0,9 2 1,7 0 0,0 1 0,8 1 0,9 2 1,7 0 0,0 Celkem , , , PŮVODNÍ PRÁCE Nedostatečné znalosti se ukázaly u řidičů všech skupin při mapování znalostí protišokové polohy (tabulka č. 3). Správnou charakteristiku protišokové polohy: poloha na zádech, dolní končetiny zvednuty do výše cca 30 cm zvolilo 66 (55,0 %) mužů, 73 (66,4 %) žen, 56 (48,3 %) běžných řidičů a 83 (72,8 %) řidičů z povolání. Tab. č. 3 Vyhodnocení četností odpovědí na dotaz: Do jaké polohy se uloží postižený, má-li ležet v protišokové poloze? Řidiči Muži Ženy Běžní řidiči Odpovědi z povolání n % n % n % n % Na boku, dolní končetiny má pokrčeny v kolenou 30 25, , , ,7 Na zádech, dolní končetiny zvednuty do výše cca 30 cm 66 55, , , ,8 Na zádech, horní polovina těla zvednuta do výše cca 30 cm 9 7,5 8 7, ,1 3 2,6 Na zádech s mírně podloženou hlavou, dolní končetiny kolmo k tělu 15 12, , ,0 9 7,9 Celkem , , ,

54 Zákaz podávání tekutin v šoku: v šokovém stavu postiženému tekutiny nesmíme podat, pouze zvlhčujeme rty a ústa by akceptovalo 110 (96,5 %) řidičů z povolání, ale jen 101 (87,1 %) běžných řidičů. Při porovnání odpovědí mužů a žen by se správně zachovalo procentuálně více žen 104 (94,5 %) než mužů 107 (89,2 %). Jak prezentuje graf č. 3, správný postup při ošetření cizího tělesa v ráně: ránu obložit sterilním materiálem, těleso zajistit proti posunutí, těleso neodstraňovat a zajistit lékařské ošetření zvolilo z nabízených odpovědí nejvíce respondentů ze skupiny řidičů z povolání 101 (88,6 %). 100% 80% 60% 40% 20% odpověď D odpověď C odpověď B odpověď A 0% muži ženy běžní řidiči řidiči z povolání Graf č. 3 Četnost odpovědí na dotaz: Jak ošetříme cizí těleso v ráně? Odpověď A/ odstraníme cizí těleso sterilní pinzetou, B/ odstraníme cizí těleso a ránu sterilně kryjeme, C/ v ráně obložíme sterilním materiálem, těleso zajistíme proti posunutí, těleso neodstraňujeme, zajistíme lékařské ošetření, D/ z rány neodstraňujeme, pouze přiložíme tlakový obvaz. Ve volbě správného postupu při ošetření popálenin: zabránit dalšímu působení tepla, z postiženého odstranit kovové ozdoby a šperky a chladit popálená místa uspěli lépe muži 83 (69,2 %) než ženy 72 (65,5 %). Při porovnání mezi skupinou řidičů z povolání a běžnými řidiči odpovídali správně častěji řidiči z povolání 87 (76,3 %) oproti běžným řidičům 68 (58,6 %). Tabulka č. 4 ukazuje, že ošetřit vykloubený kloub chlazením, fixací ve vynucené poloze a nenapravováním by správně zvolilo 71 (64,5 %) žen oproti 72 (60,0 %) mužů a 65 (56,0 %) běžných řidičů na rozdíl od 78 (68,4 %) řidičů z povolání. Nejčetnější chybnou odpovědí u obou skupin bylo přiložení teplých obkladů. 54

55 Tab. č. 4 Vyhodnocení četností odpovědí na dotaz: Jakým způsobem se správně ošetří vykloubený kloub? Odpověď Chladit postižený kloub, postižený kloub fixovat ve vynucené poloze, končetinu nenapravovat Přiložit teplé obklady, postižený kloub fixovat ve vynucené poloze, končetinu nenapravovat Končetinu co nejrychleji napravit do fyziologické polohy, chladit, postižený kloub obvázat krycím obvazem Chladit postižený kloub, obvázat krycím obvazem, končetinu nenapravovat Muži Ženy Běžní řidiči Řidiči z povolání n % n % n % n % 72 60, , , , , , , ,5 6 5,0 7 6, ,4 1 0, , , , ,2 Celkem , , , ,0 PŮVODNÍ PRÁCE Otevřenou zlomeninu by podle uvedených příznaků v dotazníku (deformace končetiny, otevřená rána s patrnými úlomky kostí, omezení pohyblivosti, otok v okolí rány a případný hematom) rozpoznalo ve všech dílčích skupinách více než 80 % respondentů, ale správný postup při jejich ošetření: na ránu přiložíme sterilní krytí, úlomky kostí obložíme, obložení zajistíme proti posunutí, lehce obvážeme, znehybníme pomocí dlahy či její improvizací kloub nad zlomeninou a kloub pod zlomeninou, zahájíme protišoková opatření nezvolilo z nabízených odpovědí v žádné dílčí skupině více než 70 % respondentů. Správné ošetření otevřené zlomeniny uvedlo 78 (68,4 %) řidičů z povolání, 76 (65,5 %) běžných řidičů), 76 (69,1 %) žen a 78 (65,0 %) mužů. Diskuse a závěr Výsledky týkající se znalosti první pomoci u řidičů motorových vozidel ukazují na více než průměrné znalosti řidičů. Průměrně odpověděl jeden řidič na 14 otázek správně a 5 špatně. Prezentované výsledky ukázaly vyšší úroveň znalosti první pomoci u řidičů z povolání oproti řidičům běžným. Vzhledem k tomu, že tento výsledek lze přisuzovat pravidelnému školení řidičů z povolání, bylo by žádoucí realizovat takováto školení i pro řidiče, kteří nepracují jako řidiči z povolání. Rozdíly ve výsledcích mezi muži a ženami byly shledány ve prospěch žen, avšak tyto rozdíly byly minimální. Přestože výsledky nejsou tragické, je žádoucí co možná nejvyšší úroveň znalostí nejen řidičů z povolání, ale všech řidičů motorových vozidel, proto by bylo vhodné realizovat pravidelná školení a přeškolování všech řidičů motorových vozidel. Neméně důležité je upozorňovat na nové postupy v první pomoci, zejména na situace, které v autodopravě nejsou výjimečné, formou informativních letáků a brožur, jež by byly k dispozici zdarma zejména na benzínových stanicích. 55

56 LITERATURA 1. Bydžovaský, J.: První pomoc. 2. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Ertlová, F., Mucha, J. et al.: Přednemocniční neodkladná péče. 2. přeprac. vyd. Brno: NCO NZO, s. ISBN Jangbauerová, L. et al.: První pomoc a mezinárodní humanitární právo monografie ke globální výchově ke zdraví a humanitě. 1. vyd. Praha: PdF UK v Praze, s. ISBN Kolektiv autorů. Autoškola základní učebnice pravidel provozu a dalších předmětů předepsaných autoškolskými osnovami. 3. vyd. Praha: Springer Media CZ, sv. Seznam testových otázek. 100 s. ISBN Kolektiv autorů. Zdravotnický instruktor Českého červeného kříže. 1. vyd. Praha: Úřad Českého červeného kříže, s. 6. Neveselá, L., Urbánková, K.: První pomoc na cestách. 1. vyd. Praha: Computer Press, s. ISBN Srnský, P.: Základní norma zdravotnických znalostí. 1. vyd. Praha: Úřad Českého červeného kříže, s. 8. Srnský, P.: Zdravotnická příprava uchazečů o řidičský průkaz. 1. vyd. Praha: Úřad Českého červeného kříže, s. Lucie Sikorová, Monika Čížová Lucie.Sikorova@osu.cz 56

57 AKTUÁLNÍ ÚDAJE ÚRAZOVOSTI DĚTÍ V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ REGISTR DĚTSKÝCH ÚRAZŮ A JEHO VÝZNAM PRO PREVENCI DĚTSKÝCH ÚRAZŮ CURRENT DATA OF CHILDHOOD INJURY RATES IN THE CZECH REPUBLIC NATIONAL CHILDHOOD INJURY REGISTRY AND ITS IMPORTANCE FOR CHILD- HOOD INJURY PREVENTION ODBORNÁ PRÁCE Iva Truellová Ministerstvo zdravotnictví, odbor zdravotních služeb Summary Injuries are the leading cause of death among children and adolescents in the Czech Republic. In 2006, a total of 94 children aged 0-14 years and 183 adolescents aged years died of injury. In 2006, approximately children under age 15 were hospitalized and approximately children of this age group were treated for injuries in the emergency departments. Although the childhood injury mortality has been declining over the last years, the number of injuries treated in the emergency departments and their severity has not changed significantly. In 2007, the Czech government approved the National Action Plan for Childhood Injury Prevention ( ). In 2008, pilot data collection for the National Childhood Injury Registry was initiated in agreement with the National Action Plan for Childhood Injury Prevention ( ). These data will be used for developing childhood injury prevention measures in the Czech Republic. Key words: childhood injuries National Action Plan for Childhood Injury Prevention ( ) National Childhood Injury Registry Souhrn V České republice jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých. V roce 2006 zemřelo v ČR na následky úrazu celkem 94 dětí ve věku 0 15 let a 183 mladistvých ve věku let. V roce 2006 bylo hospitalizováno cca dětí ve věku do 15 let a cca dětí této věkové kategorie bylo ambulantně ošetřeno pro úraz. Ačkoliv se úmrtnost na úrazy u dětí v posledních letech snižuje, počet ošetřených úrazů i jejich závažnost zůstává téměř stejná. V souladu s Národním akčním plánem prevence dětských úrazů na léta , který vláda ČR odsouhlasila v roce 2007, byl v roce 2008 zahájen pilotní sběr úrazových dat v rámci Národního registru dětských úrazů. Tato data budou využita pro nastavení účinných opatření v prevenci dětských úrazů v ČR. Klíčová slova: úrazy dětí Národní akční plán prevence dětských úrazů na léta Národní registr dětských úrazů Úrazovost dětí Úrazy představují závažný zdravotnický, ekonomický a společenský problém na celém světě. Nejčastější příčina smrti dětí ve věku od 1 14 let je úraz nebo otrava. Rozdíly mezi státy jsou velké a jsou dány úrovní úrazové prevence. Česká republika (ČR) se řadí mezi státy s vysokou úmrtností dětí v důsledku úrazů. V ČR jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých. Ve srovnání se státy, kde je rozvinutá úrazová prevence, má ČR více než dvojnásobnou dětskou úrazovost. Mezi nejzávažnější úrazy dětí patří úrazy dopravní. Nejčastěji se děti zraní doma a v okolí domova, při sportu a ve škole. 57

58 Některé údaje vyplývající z dostupných aktuálních úrazových dat Z aktuálních informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) 5/2008 vyplývá následující: Ambulantně ošetřené děti pro úrazy Podle evidence činnosti ambulantních zdravotnických zařízení v oboru chirurgie bylo v ČR v roce 2006 ošetřeno celkem úrazů dětí ve věku 0 14 let, což je cca o méně než v roce předchozím. Na celkovém počtu evidovaných úrazů se úrazy dětí do 15 let podílely 24 %, stejně jako v roce předchozím. Zhruba u 27,5 % ošetřených úrazů se jednalo o zlomeninu, přičemž počet ambulantně ošetřených zlomenin se ve srovnání s rokem 2005 zvýšil o zhruba Z hlediska typu úrazu se nejčastěji jednalo o úrazy sportovní, jejichž počet se v roce 2006 výrazně snížil, také počet školních úrazů i úrazů v dopravě mírně poklesl. Poklesl i počet úrazů pod vlivem alkoholu a drog. (Viz tabulka č. 1.) Z výše uvedeného vyplývá, že celkový počet ambulantně ošetřených úrazů v roce 2006 poklesl proti roku 2005, zvýšila se závažnost těchto úrazů a zvýšil se počet ostatních úrazů (ve kterých jsou zahrnuty domácí úrazy). Statistická data UZIS neevidují ambulantní ošetření mladistvých ve věku let, neposkytují údaje o počtu domácích úrazů. Aktuální informace UZIS 5/2008 neposkytují informace o počtu ambulantně ošetřených chlapců a dívek. Tab. č. 1 Počet úrazů dětí (0 14 let) ošetřených na ambulantních odděleních chirurgie v roce 2005 a Rok Úrazy celkem v tom zlomeniny Druh úrazu Pod vlivem dopravní školní sportovní ostatní alkoholu drog abs v % 100,0 27,5 5,0 18,8 28,7 47,6 0,1 0,0 abs v % 100,0 26,8 5,0 18,7 30,0 46,3 0,1 0,0 Index (z abs.) 2006/ ,1 101,7 98,8 99,4 94,8 101,8 86,3 86,7 * Zdroj dat: ÚZIS ČR Hospitalizace dětí pro poranění Z aktuálních informací ÚZIS 5/2008 dále vyplývá, že v roce 2006 došlo k poklesu počtu hospitalizací dětí pro poranění v souvislostí s vnější příčinou. Zatímco v roce 2005 bylo takových případů u dětí do 14 let zaznamenáno , v roce 2006 to bylo (Viz tabulka č. 2.) To bylo způsobeno částečně poklesem počtu dětí ve věku do 14 let, zároveň však došlo ke snížení intenzity výskytu takových případů. Nejčastější příčinou hospitalizace dětí 0 19 let pro poranění byly v roce 2006 pády (53 %), následovaly dopravní nehody (13,6 %) a vystavení mechanickým silám. Z hlediska poranění vzniklých vnější příčinou byly nejčastější zlomeniny končetin (vyjma kosti stehenní), nitrolební poranění a poranění jiných částí těla. U novorozenců byly časté i zlomeniny kostí lebky a obličeje, popáleniny a poleptání, které se významně podílely na hospitalizacích i u věkové skupiny 1 4 roky. Oproti roku 2005 se v roce 2006 snížila celková hospitalizovanost dětí, došlo k poklesu podílu hospitalizací dětí pro dopravní nehody a k nárůstu zastoupení pádů. Aktuální informace ÚZIS 5/2008 neposkytují informace o počtu hospitalizovaných chlapců a děvčat. 58

59 Tab. č. 2 Hospitalizace pro vnější příčiny podle věku, osoby trvale bydlící v ČR, rok 2005 a 2006 Věková kategorie v tom ve Celkem věku index 2006/ ,9 97,7 94,7 90,8 94,9 94,3 94,0 ODBORNÁ PRÁCE * Zdroj dat: ÚZIS ČR Úmrtnost dětí na úrazy Z aktuálních informací ÚZIS 5/2008 a údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že na následky vnějších příčin (úrazů) zemřelo v roce 2006 celkem 94 dětí do 14 let (viz tabulka č. 3), z toho bylo 60 chlapců a 34 dívek a 183 mladistvých ve věku let, z toho bylo 143 chlapců a 40 dívek. Dětská úmrtnost (dětí ve věku 0 14 let) se snížila ze 6,9 (počítáno na 100 tis. dětí) v roce 2005 na 6,2 v roce V roce 2006 zemřelo v důsledku úrazů celkem 277 dětí ve věku 0 19 (z toho 203 chlapců a 74 děvčat), proti roku 2005 se jedná o pokles o 23 dětí ve věku 0 19 let (o 6 chlapců více a 29 děvčat méně). K poklesu úmrtnosti na úrazy došlo ve všech věkových kategoriích, nejvíce u dětí do 1 roku věku, kromě věkové kategorie 1 4 roky, ve které došlo k nárůstu počtu zemřelých na úrazy. Úmrtnost dětí na úrazy se v roce 2006 proti roku 2005 snížila, věková kategorie mladistvých let je z hlediska úmrtnosti na úrazy vysoce riziková, chlapci umírají na úrazy častěji než dívky. Tab. č. 3 Úmrtí dětí 0 14 let na úrazy v letech Období Celkem Chlapci Dívky * Zdroj dat: ÚZIS ČR, ČSÚ Úmrtnost dětí na dopravní úrazy Podle aktuálních informací ÚZIS 5/2008 byly v roce 2006 nejčastější příčinou úmrtí dětí dopravní nehody, které zapříčinily celkem 126 úmrtí dětí ve věku 0 19 let (to je o 21 úmrtí méně proti roku 2005). Z tohoto počtu bylo 37 úmrtí dětí ve věku 0 14let (to je o 9 úmrtí méně proti roku 2005) a 89 úmrtí dětí ve věku let (to je o 12 úmrtí méně proti roku 2005). Viz tabulka č. 4. Podle údajů Policejního prezidia ČR vyplývá, že v roce 2006 zemřelo v ČR na následky dopravních nehod v silničním provozu celkem 30 dětí ve věku 0 14 let (to je o 9 usmrcených méně proti roku 2005). Z toho bylo: 9 dětí chodců (tj. o 2 děti méně proti roku 2005), 5 dětí cyklistů (tj. o 1 dítě více proti roku 2005) z toho 4 děti neměly přilbu, 14 dětských spolujezdců v osobních auto- 59

60 mobilech (tj. o 8 dětí méně proti roku 2005) přitom 7 dětí spolujezdců v osobních automobilech nepoužilo zádržný systém, 1 dítě jako spolujezdec na motocyklu bez ochranné přilby (o 1 dítě méně proti roku 2005), 1 dítě jako cestující v autobusu (tj. o 1 dítě více proti roku 2005). Z výše uvedeného celkového počtu 30 dětí v kategorii 0 6 let zemřely v roce 2006 čtyři děti, v kategorii 6 10 let zemřelo osm dětí a v kategorii let osmnáct dětí. Z údajů ÚZIS i Policejního prezidia ČR vyplývá, že oproti roku 2005 došlo v roce 2006 k poklesu úmrtí dětí ve věku 0 19 let na následky dopravních nehod. Nejrizikovější skupinou z hlediska úmrtnosti na dopravní úrazy jsou mladiství ve věku let. Úmrtnost dětí na tonutí Vedle dopravních nehod byla u dětí častá rovněž úmrtí v důsledku utonutí. Z aktuálních informací ÚZIS 5/2008 vyplývá, že v roce 2006 utonulo celkem 23 dětí ve věku 0 19 let, tj. o 1 úmrtí méně proti roku Z celkového počtu utonulých dětí v roce 2006 bylo celkem 11 dětí (8 chlapců a 3 dívky) ve věku 0 14 let (celkově stejný počet jako v roce 2005) a celkem 12 dětí (9 chlapců a 3 dívky) ve věku let (celkově o 1 utonulé dítě méně proti roku 2005). Viz tabulka č. 4. V roce 2006 nedošlo k významnému poklesu v počtu utonulých dětí ve věku 0 19 let. Z hlediska utonutí byly v roce 2006 nejrizikovější věkové kategorie dětí 1 9 let a let. Úmrtnost dětí na úmyslné sebepoškození Z dostupných údajů ÚZIS vyplývá, že v roce 2006 zemřely na následky úmyslného sebepoškození celkem 3 děti ve věku 0 14 let (o 3 děti méně proti roku 2005) a 42 dětí ve věku let (o 5 dětí více proti roku 2005, o 1 dítě méně proti roku 2004 a 2003). Viz. tabulka č. 4. Úmyslné sebepoškození dlouhodobě zůstává častou příčinou úmrtí dětí, a to zvláště mladistvých ve věku let. Tab. č. 4 Zemřelí na vnější příčiny podle věku (r. 2006) Věková kategorie Celkem Dopravní nehody Pády Vystavení mechanickým silám Vystavení elektrickému proudu, ozáření, extrémní okolní teplotě či tlaku, kouři, ohni, horku Úmyslné sebepoškození Napadení (útok) Náhodné (u)tonutí a potopení Ostatní * Zdroj dat: ÚZIS ČR 60

61 Prevence dětských úrazů Výsledky zahraničních zkušeností jednoznačně potvrzují, že koordinovaný a systematický přístup k úrazové prevenci přináší pozitivní výsledky, a to ve snížení závažnosti i počtu úrazů. Výsledky úrazové prevence lze očekávat až po několika letech soustavné preventivní činnosti. Pro prevenci úrazů je základem sběr validních dat o místě, času, typu, příčinách a souvislostech úrazového děje. Rozborem těchto dat lze stanovit způsob preventivního zásahu tak, aby k úrazu vůbec nedošlo (primární prevence), a pokud ano, aby byl úraz včas a dobře ošetřen (sekundární prevence),a v případě trvalého poškození, aby byl postižený zařazen zpět do běžného života (terciární prevence). Národní registr dětských úrazů V současné době jsou v rámci resortu zdravotnictví k dispozici pouze úrazová data zpracovaná zvl. na základě výkazů o činnosti ambulantních zdravotnických zařízení, evidence z Národního registru hospitalizovaných a statistiky příčin úmrtí. Dostupná úrazová data poskytují pouze orientační informace o úrazové problematice, nejsou kompatibilní se sběrem úrazových dat v EU a nelze je využít pro nastavení náležitých a účinných preventivních opatření. Jedním z prioritních úkolů Národního akčního plánu prevence dětských úrazů na léta (NAP), který byl odsouhlasen vládou ČR dne , je proto ustavení Národního registru dětských úrazů a zakotvení tohoto národního registru v připravovaném zákoně o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. V rámci Národního registru dětských úrazů bude každý úraz zaznamenán z hlediska příčin jeho vzniku a vývoje, charakteru postižení, postupu léčení, výsledků léčby i možných zdravotních komplikací. Tento způsob umožní optimální diagnostiku, terapii a prevenci úrazů. Sledovaná data budou odpovídat standardům formulovaným v rámci Evropské unie a budou splňovat nároky na kompatibilitu. Do doby platnosti zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, jehož účinnost je předpokládána ode dne , bude sběr úrazových dat realizován pilotně. Sběr úrazových dat, který byl zahájen v roce 2008, bude realizován postupně. Nejprve budou sbírána úrazová data z traumatologických center pro děti (u polytraumatizovaných dětí), pracovišť zdravotnické záchranné služby a údaje o smrtelných úrazech. Sběr těchto dat bude později rozšířen o úrazová data z nemocnic a ambulantních pracovišť. WHO/EU Aktivity ČR v oblasti prevence dětských úrazů jsou kladně hodnoceny orgány WHO a EU. Zkušenosti ČR z oblasti prevence dětských úrazů budou prezentovány v rámci předsednictví ČR v EU. LITERATURA 1. Vývoj úrazovosti dětí do roku Aktuální informace ÚZIS ČR, č. 5, Praha Úrazy v roce Aktuální informace ÚZIS ČR, č. 2, Praha Usnesení vlády č. 926 ze dne k Národnímu akčnímu plánu prevence dětských úrazů na léta [online]. Dostupné z: Hřivna, M.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. Epidemiologie a prevence dětských úrazů. Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, ISBN Benešová, V.: Bezpečný domov pro děti. Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, ISBN ODBORNÁ PRÁCE Iva Truellová iva.truellova@mzcr.cz 61

62 INFORMOVANOST ADOLESCENTŮ V OBLASTI PREVENCE ÚRAZŮ V LETECH 2005 A 2007 INJURY PREVENTION AWARENESS AMONG ADOLESCENTS IN 2005 AND 2007 Toráčová Lucie Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů Summary Child and adolescent injury represents a major public health problem in the Czech Republic. The Centre of Injury Prevention in South Bohemia region conducted surveys on injury prevention awareness in defined age groups in 2005 and This article compares the results of monitoring between individual years. Key words: adolescents injuries risk taking prevention prevention programme Souhrn Úrazy u dětí a mládeže patří mezi nejzávažnější veřejně zdravotnické problémy současnosti v ČR. Střediskem prevence úrazů v Jihočeském kraji byl v letech 2005 a 2007 realizován monitoring týkající se informovanosti v oblasti prevence úrazů ve stanovených věkových skupinách. Článek se zabývá porovnáním výsledků monitoringu v jednotlivých letech. Klíčová slova: adolescenti úrazy riskování prevence preventivní program ÚVOD Úrazy u dětí a mládeže patří mezi nejzávažnější veřejně zdravotnické problémy současnosti v ČR (3). ČR se řadí k zemím s nejvyšší úrazovostí. Úrazy jsou zde nejčastější příčinou úmrtí u dětí, dospívajících a mladých dospělých osob (7). Záchranné práce, léčba, následná rehabilitace a sociální dávky pro osoby postižené úrazem jsou spojeny s vysokými finančními náklady (4). Následky úrazů se tedy promítají do oblasti zdravotní, psychické, sociální i ekonomické (2). Proto má bezpochyby zásadní význam prevence úrazů u dětí a mládeže, která je také jednou z hlavních priorit WHO (3). Výsledky některých našich a zahraničních zkušeností ukazují, že koordinovaná a důsledná prevence dětských úrazů má pozitivní vliv na dětskou úrazovost (7). V souvislosti s úrazovou prevencí byl Střediskem prevence úrazů v Jihočeském kraji realizován monitoring týkající se informovanosti v oblasti prevence ve stanovených věkových skupinách. Jednou z nejvíce ohrožených skupin vzhledem k riziku vzniku úrazu je mládež ve věku let. METODIKA Monitoring týkající se informovanosti adolescentů v oblasti prevence úrazů byl realizován v letech 2005 a Sledovaný soubor byl tvořen studenty vybraných středních škol v Českých Budějovicích. Data od respondentů byla získávána pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo ve dvou etapách. První etapa dotazníkového šetření byla provedena v roce Na základě výsledků dotazníkového šetření byl vytvořen preventivní program, který byl určen respondentům dotazníkového šetření (součást programu tvořila publikace Go! proti úrazům aneb jak chránit své zdraví, která obsahuje informace o zásadách prevence úrazů a bezpečného chování specifikovaných do oblastí, které jsou aktuální pro danou věkovou skupinu). Tito respondenti byli v roce 2007, tedy po účasti v preventivním 62

63 programu osloveni kontrolním dotazníkovým šetřením. Pro realizaci kontrolního šetření byl použit stejný dotazník jako v první etapě. VÝSLEDKY Jedná se o komparaci výsledků dotazníkového šetření provedeného před a po aplikaci preventivního programu, která byla provedena u 52 shodujících se respondentů. Soubor tvořilo 29 dívek (56 %) a 23 chlapců (44 %). Sport a volný čas V roce 2007 bylo zaznamenáno o 8 % více respondentů (62 %), kteří jezdí na kolečkových bruslích. Přestože 37 % dětí mělo v roce 2005 doma chrániče, při každé jízdě na bruslích je mělo na sobě pouhých 8 % z nich. Vlastnictví chráničů uvedlo v roce 2007 o 6 % respondentů méně (31 %), avšak došlo k poměrnému zvýšení počtu respondentů, kteří uvádějí, že mají chrániče na sobě při každé jízdě na bruslích (21 %). Oproti roku 2005 uvedlo v roce 2007 o 11 % respondentů více, že mají doma ochrannou přilbu. Zároveň se o 2 % zvýšil počet respondentů (6 %), kteří odpověděli, že používají ochrannou přilbu při každé jízdě na kolečkových bruslích. Počet respondentů, kteří jezdí na skateboardu, zůstává shodný v obou letech (4 %). Počet respondentů vlastnících chrániče se nezměnil (4 %), avšak došlo ke změně počtu respondentů, kteří mají chrániče na sobě při každé jízdě na skateboardu. V roce 2005 nenosil chrániče při jízdě na skateboardu žádný respondent, v roce 2007 naopak všichni respondenti, kteří mají doma chrániče, uvedli, že je používají při každé jízdě. Po účasti v preventivním programu vzrostl o 23 % počet respondentů (44 %), kteří uvádějí, že pro jízdu na kolečkových bruslích/skateboardu preferují stezku. Téměř všichni respondenti jezdí na kole/ koloběžce. V roce 2007 byl zaznamenán 4% nárůst vlastníků cyklistické přilby a 6% nárůst respondentů, kteří uvádějí, že mají přilbu při každé jízdě na kole. V souvislosti s jízdou na kole došlo k 17% nárůstu respondentů (50 %) preferujících jízdu na kole po cyklistické stezce. Po účasti v preventivním programu došlo k výraznému zlepšení znalostí zákonných podmínek nošení cyklistické přilby. Ty zná v roce 2007 celkem 87 % respondentů, což představuje 17% nárůst oproti roku V souvislosti s nebezpečím vzniku úrazů souvisejících s vodním prostředím bylo po účasti respondentů v preventivním programu zjištěno menší riskování respondentů, neboť o 8 % respondentů méně (21 %) uvádí, že skáče šipku (skok do vody po hlavě). Zároveň došlo k mírnému zlepšení situace v oblasti kontroly místa doskoku. Počet respondentů, kteří si místo doskoku před skokem do vody zkontrolují vždy, se nezměnil (12 % v obou letech), došlo však k 8% nárůstu počtu respondentů, kteří odpověděli, že si místo doskoku zkontrolují alespoň před prvním skokem do vody (52 %). Po účasti v preventivním programu došlo k poklesu respondentů, kteří se chodí v létě koupat sami, bez doprovodu další osoby, a to z 12 % na 4 %. V roce 2007 bylo zaznamenáno o 13 % méně respondentů, kteří uvádějí, že chodí večer z diskotéky bez doprovodu další osoby. Doprava V oblasti dopravy došlo po aplikaci preventivního programu ke zlepšení informovanosti respondentů. V roce 2007 používá vždy bezpečnostní pásy v automobilu 58 % respondentů, což představuje 18% nárůst oproti roku Rovněž došlo k 19% nárůstu dětí, které znají zákonné podmínky sezení na předním sedadle spolujezdce (65 %). V roce 2005 jezdilo 15 % respondentů na motocyklu v roli spolujezdce. V roce 2007 uvádí jízdu na motocyklu v roli spolujezdce celkem 27 % dotázaných jedinců. Zároveň se zvýšil o 21 % počet jedinců (38 %), kteří používají při každé jízdě na motocyklu ochrannou helmu. V souvislosti s jízdou na kole po silnici byl v obou letech zaznamenán stejný počet respondentů (15 %), kteří uvádějí, že při jízdě na kole po silnici jezdí vedle sebe. Oproti roku 2005 odpovědělo o 12 % dotázaných více (29 %), že při odbočování dávají vždy znamení o změně směru jízdy. Po účasti v preventivním programu uvádí o 3 % respondentů více (40 %), že přecházejí vozovku pouze v případě, že na semaforu svítí zelená barva a o 3 % respondentů méně ODBORNÁ PRÁCE 63

64 (12 %), že přecházejí vozovku v případě, že je na semaforu rozsvícena oranžová barva. Konzumace alkoholu V oblasti konzumace alkoholu ve stanovené věkové skupině došlo oproti roku 2005 k výraznému nárůstu počtu jedinců, kteří uvádějí, že jsou pravidelnými konzumenty alkoholických nápojů, neboť v roce 2005 uvádělo pravidelnou konzumaci alkoholu 8 % dotázaných jedinců a v roce 2007 již 29 % dotázaných. O 4 % se snížil počet respondentů (13 %), kteří uvádějí alkoholovou abstinenci. Celkem 23 % respondentů odpovědělo (v roce 2005 i 2007), že konzumují alkoholické nápoje při provozování sportovních aktivit. Nejčastěji se v odpovědích respondentů objevovala konzumace alkoholu při jízdě na lodi či raftu, při jízdě na kole nebo při lyžování. První pomoc V oblasti znalostí základů poskytování první pomoci bylo zaznamenáno zlepšení znalostí respondentů. Po účasti v preventivním programu se o 19 % zvýšil počet respondentů (40 %), kteří znají správný postup poskytnutí první pomoci při úrazu elektrickým proudem. Stabilizovanou polohu zná v roce 2007 celkem 29 % respondentů, což představuje 12 % nárůst oproti roku 2005, kdy stabilizovanou polohu znalo 17 % dotázaných. K výraznému zlepšení došlo v oblasti znalosti tísňových linek. Před aplikací preventivního programu znalo telefonní čísla všech tísňových linek, včetně Evropského čísla tísňového volání, celkem 63 % dotázaných. V roce 2007 zná telefonní čísla všech tísňových linek 92 % dotázaných. DISKUSE V oblasti sportu a volného času byl v roce 2007, tedy po účasti respondentů v preventivním programu, zaznamenán vyšší počet respondentů, kteří vlastní cyklistickou přilbu, i těch, kteří ji mají nasazenou na hlavě při každé jízdě na kole. Potěšujícím jevem je, že došlo ke zvýšené znalosti zákonných podmínek nošení cyklistické přilby. Přestože byl v roce 2007 zaznamenán zvýšený počet vlastníků cyklistické přilby, i těch, kteří mají přilbu na hlavě při každé jízdě na kole, je procento majitelů přilby a adolescentů majících přilbu na hlavě při každé jízdě na kole vzhledem ke stávající právní úpravě České republiky, v níž je zakotveno povinné používání cyklistické přilby a vzhledem k její relativně dobré znalosti dětmi, poměrně neuspokojivé. Přitom nošení cyklistické přilby snižuje o % riziko poranění hlavy a téměř v 90 % zabrání cyklistická přilba vážnému poškození mozku (5). Jednou z příčin nedostatečného používání cyklistické přilby i dalších prvků pasivní bezpečnosti může být, dle mého názoru, nesprávný vzor rodičů či vrstevnický efekt. V souvislost s pobytem respondentů u vodních ploch došlo k mírnému zlepšení situace v oblasti kontroly místa doskoku před skokem do vody. Ačkoli se jedná o zlepšení oproti roku 2005, je procento respondentů kontrolujících si předem místo doskoku stále poměrně nízké. Navíc se často nejedná o kontrolu celého terénu dna, na kterém se mohou vyskytovat různé nerovnosti či předměty. Přitom při skoku po hlavě do vody hrozí respondentovi vážný úraz s možností ochrnutí. V oblasti dopravy byla zaznamenána zvýšená četnost používání prvků pasivní bezpečnosti. I když po účasti v preventivním programu udává používání bezpečnostních pásů v automobilu více než polovina dotázaných, jedná se stále o nepříliš uspokojivé procento, neboť některé zahraniční prameny uvádějí, že při správném použití bezpečnostních pásů dochází ke snížení počtu úmrtí i zranění při dopravní nehodě až o 50 % (6). Proto je potřeba i nadále zvyšovat v dané věkové skupině povědomí o významnosti používání bezpečnostních pásů. V roce 2007 vzrostl počet respondentů, kteří uvádějí, že při odbočování při jízdě na kole vždy dávají znamení směru jízdy, avšak celkový počet těchto respondentů je stále nízký, neboť takto činí zhruba třetina všech dotázaných jedinců. Počet respondentů, kteří uvádějí, že jezdí na kole po silnici vedle sebe, zůstal stejný jako v roce Respondenti jsou tedy vystaveni zvýšenému riziku vzniku úrazů v dopravě. Rovněž některé zdroje uvádějí, že v případě dopravních nehod dětí a mládeže v roli cyklisty jsou jízda na kole po silnici vedle sebe a nedání znamení směru jízdy při odbočování jedněmi z rizik vzniku 64

65 dopravních úrazů (1). Po účasti v preventivním programu došlo k mírnému nárůstu počtu respondentů, kteří udávají přecházení vozovky vždy pouze na zelenou barvu. Zarážejícím zjištěním je, že se opět našli tací (12 %), kteří přecházejí přechod pro chodce na oranžovou barvu, i když se tato barva na semaforu pro chodce vůbec nevyskytuje. Neznalost podoby semaforu pro chodce v daném věku je téměř alarmující! Potěšující skutečností je zlepšení znalostí respondentů v oblasti základů poskytování první pomoci, neboť první pomoc je souborem úkonů, které slouží k zamezení nebo zmírnění následků poranění dítěte (4). K výraznému zlepšení došlo zejména v oblasti znalosti telefonních čísel všech tísňových linek, neboť v roce 2007 zná tato čísla celkem 92 % respondentů. ZÁVĚR Článek se zabývá porovnáním výsledků monitoringu zaměřeného na informovanost v oblasti prevence úrazů před a po aplikaci preventivního programu. Výsledky ukazují, že po účasti v preventivním programu dosáhli studenti lepších výsledků v dotazníku v některých oblastech bezpečného chování z hlediska prevence vzniku úrazů. Po aplikaci preventivního programu došlo u respondentů k prohloubení informovanosti v oblasti základů poskytování první pomoci. I po aplikaci preventivního programu však byly shledány určité nedostatky ve znalostech základních bezpečnostních pravidel a bezpečného chování, a to zejména v oblasti dopravy a sportu. Problémem je otázka spotřeby alkoholu, neboť z porovnání výsledků je patrná vzrůstající tendence konzumace alkoholických nápojů, která však zřejmě souvisí s vyšším věkem respondentů (celkem 27 % respondentů dosáhlo v době 2. etapy dotazníkového šetření v roce let). Z výsledků dále vyplývá, že je nutné stále zvyšovat informovanost v oblasti prevence úrazů v dané věkové skupině. Aby byla prevence v této věkové kategorii co nejefektivnější, měla by být realizována osobou, která není cílovou skupinou vnímána autoritativně. Vhodným prostředkem a přiblížení se této věkové skupině je medializace tématu internet, tisk pro mládež. Pro tuto věkovou skupinu by bylo vhodné vytvořit interaktivní počítačový program, který by zajímavou výchovněvzdělávací formou zapojil mládež např. do řešení aktuálních otázek oblasti úrazové prevence (názory na nošení ochranných bezpečnostních pomůcek při sportu, diskuse na fórech, znalost aktuálního stavu problematiky ve světě, on-line diskuse na dané téma se známou osobností apod.). Pro účely zvyšování informovanosti v oblasti prevence úrazů jsou Střediskem prevence úrazů v Jihočeském kraji vytvářeny preventivní materiály zaměřené na aktuální témata spojená s prevencí úrazů. LITERATURA 1. Čapková, M., Kotalíková, J.: Prevence dopravních úrazů u dětí. In: Prevence úrazů, otrav a násilí. Jihočeský Inzert Expres, s.r.o., 2006, roč. II, č. 1, s ISSN Dunovský, J. et al.: Sociální pediatrie vybrané kapitoly. 1. vyd. Grada Publishing, spol. s. r. o., s ISBN Grivna, M., Čelko, A., Benešová, V.: Perspektiva v prevenci dětských úrazů v České republice. In: Česko-slovenská pediatrie. Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, 2006, roč. 61, č. 6, s ISSN Grivna, M. et al.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vyd. Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, Praha, s ISBN Sedlák, M.: Představení projektu. [online]. 1/2005. [cit ]. Dostupné z:< >. 6. Skácal, L.: Mezinárodní výzkumy používání bezpečnostních pásů. [online] [cit ]. Dostupné z:< 7. Truellová, I.: Situace v oblasti dětských úrazů v České repulice. In: Prevence úrazů, otrav a násilí. Jihočeský Inzert Expres, s.r.o., 2006, roč. II, č. 2, s ISSN * Realizováno za grantové podpory IGA MZ ČR č. NR /2005 ODBORNÁ PRÁCE Toráčová Lucie L.Toracova@seznam.cz 65

66 DROGY, ALKOHOL A ŘÍZENÍ DRUGS, ALCOHOL AND DRIVING Klára Vorlová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů Summary This article is focused on drugs, alcohol and their influence on the ability to drive safely. Drugs have become an increasingly important issue over the whole world; this problem affects all social classes. Drug driving becomes a generally accepted problem, discussed also in the mass media. Alcohol and other addictive substances diminish the faculties needed for vehicle driving. Act no. 361/2000 Coll., On the Road Traffic, says that driving under the influence of such substances is prohibited. Studies have shown that the relative risk of fatal injury doubles for every 0.2 g/kg increase in blood alcohol concentration (BAC). The relative risk of driver with BAC of g/kg is increased 9-fold and the BAC above 1.5 g/kg increases the relative risk 300- to 600-fold when compared with the risk at null BAC. Drugs were found to have smaller detrimental effects on driving skills than alcohol, for example the relative risk of fatality crashes when driving under the influence of cannabinoids is increased 3.32-fold when compared with the risk at null concentration of cannabinoids. Key words: drugs alcohol traffic accident Souhrn Článek se zabývá problematikou drog, alkoholu a jejich vlivu na schopnost bezpečně ovládat motorové vozidlo. Drogy se staly celospolečenským problémem, prolínajícím se víceméně všemi vrstvami obyvatel na celém světě. V médiích i mezi lidmi se stále více poukazuje na problematiku drog v dopravě. Alkohol i další návykové látky mají negativní vliv na schopnost bezpečně ovládat motorové vozidlo. Řidič dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nesmí řídit vozidlo, když by mohl být ještě pod jejich vlivem. Uvádí se, že relativní riziko smrtelné dopravní nehody řidiče stoupá na dvojnásobek s každým zvýšením koncentrace etanolu v jeho krvi o 0,2 g/kg. Relativní riziko při koncentracích etanolu 0,5 0,9 g/kg je asi 9x vyšší a při koncentracích přes 1,5 g/kg asi x vyšší než při koncentraci nulové. Vliv drog na schopnost řídit motorové vozidlo je uváděn jako podstatně menší než u alkoholu, například pro kanabinoidy je toto riziko uváděno 3,32x vyšší než bez jejich vlivu. Klíčová slova: drogy alkohol dopravní nehoda 1. SOUČASNÝ STAV Drogou rozumíme přírodní nebo syntetickou látku, která má výrazný účinek na lidskou psychiku (psychotropní efekt) a při kontinuálním užívání vede k psychické nebo somatické závislosti a ke zdravotním i sociálním poruchám. V populaci nejrozšířenější a nejzávažnější celospolečenské důsledky působící drogy jsou alkohol a tabák. 66

67 Mnoho drog se používá nebo dříve používala jako léčiva nebo jde o látky z léčiv odvozené. Drogy, jejichž výroba, distribuce a šíření mimo oblast medicíny jsou nezákonné podle mezinárodních úmluv a národních legislativ, se označují pojmem ilegální nebo pouliční. Mezi ně nepatří alkohol, tabák, některé léky a těkavé látky, které jsou naopak široce legálně dostupné. Z hlediska práva považujeme za drogy omamné a psychotropní látky uvedené v přílohách zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Drogy je možné rozdělit do skupin podle mnoha hledisek, patrně nejpoužívanější, které zde uvádíme, je kombinované třídění podle somatického a psychického účinku a chemické struktury (6). Kromě dále uvedených existuje mnoho dalších drog, se kterými se však u nás setkáme vzácně (3). SOUBORNÝ REFERÁT Tabulka č. 1 Vliv drog na schopnost řídit motorové vozidlo Droga Konopné látky (marihuana, hašiš) Halucinogeny Stimulancia (amfetaminy, kokain, extáze) Opiáty (heroin) Sedativa (antidepresiva, anxiolytika, např. benzodiazepiny) Účinek Zkrácení reakčního času, snížení pozornosti, bezstarostnost, snížená schopnost udržet trajektorii (střední čáru). Negativní dopady mohou být kompenzovány snížením rychlosti (4). Poruchy orientace, poruchy vnímání barev a tvarů, agresivita, snížení pudu sebezáchovy. Při komplexních halucinacích je chování řidiče naprosto nevyzpytatelné. Riskování, rychlá jízda, vybočování z jízdního pruhu a ze silnice, vlnkovitá jízda. Časté jsou kolize ve velké rychlosti (7). Zpomalení reflexů, zkrácení reakčního času, podcenění rizikových situací. Zcela neschopni řízení jsou řidiči při syndromu z odnětí (1). Snížení pozornosti, útlum až spánek. Velkým problémem zůstává nedostatečné poučení pacienta o nežádoucích účincích medikace (2). Etanol (alkohol) dále je vliv etanolu rozdělen do kategorií podle jeho koncentrace v krvi 0,2 až 0,5 g/kg ( ) 0,5 až 0,8 g/kg 0,8 až 1,2 g/kg 1,2 a více g/kg Prokazatelné zhoršení schopnosti řídit. Přibývá tendence riskovat, roste nepřiměřená sebedůvěra; zhoršuje se schopnost rozeznat pohybující se světla a odhadnout vzdálenosti; řidič si neuvědomuje svůj stav a naopak má sklon se přeceňovat a riskovat (16). Pronikavé prodloužení reakčního času (zhoršení postřehu). Roste přeceňování vlastních schopností, oči se obtížně přizpůsobují přechodu ze světla do tmy a naopak, horší se vnímání barev (červená!), zhoršuje se schopnost soustředění; poruchy rovnováhy, které mají praktický význam zejména u motocyklistů a cyklistů; dále se zhoršuje odhad vzdálenosti. Zhoršení schopnosti vnímat okraje zorného pole (tzv. tunelové vidění), přibývá další zhoršování soustředění, další prodloužení reakčního času; roste bezohlednost při řízení (11). Další snížení schopnosti řídit poruchy soustředění, prodloužení reakčního času, další úbytek rovnováhy i nekritičnosti; zhoršení schopnosti orientace. I velmi zkušený řidič se v tomto stavu může dopustit hrubých chyb např. sešlápnutí plynu místo brzdy (5). 67

68 Riziko dopravní nehody pod vlivem alkoholu v hladinách 0,2 g/kg až 0,5 g/kg je třikrát vyšší, šestkrát vyšší je riziko dopravní nehody v rozmezí 0,5 g/kg až 0,8 g/kg a jedenáctkrát vyšší v hodnotách 0,8 g/kg až 1 g/kg, Rizika vážné/fatální dopravní nehody jsou vyšší pro mladé lidi a u nehody jednoho dopravního prostředku (17). Riziko dopravních nehod zvyšuje zejména užití více drog nebo jejich kombinace s alkoholem. Užívání drog a alkoholu také zvyšuje pravděpodobnost zavinění dopravní nehody užití jakékoliv drogy včetně alkoholu cca 2x, užití alkoholu v hladinách 1 1,5 g/kg cca 4x. Vliv alkoholu na zavinění dopravní nehody je potvrzován řadou studií, vliv ostatních drog včetně kanabinoidů na zavinění se zdá být nižší. Pravděpodobnost zavinění dopravní nehody u řidičů zvyšuje užití stimulancií, prokázán je tento vztah zejména u řidičů kamionů (10). Drogy také zvyšují pravděpodobnost dopravní nehody a zranění při dopravních nehodách. Alkohol je zodpovědný za přibližně 1/10 dopravních nehod a 30 % zranění při dopravních nehodách (12). Ve výzkumu Drogy, alkohol a dopravní nehody v Jihočeském kraji bylo zkoumáno 337 řidičů osobních automobilů, kteří zemřeli v letech při dopravních nehodách a u nichž bylo při pitvě provedeno vyšetření na alkohol. Z nich u 304 bylo provedeno kompletní toxikologické vyšetření. Současně byla o všech případech známa informace, zda nehodu zavinili. Ke zkoumání vlivu alkoholu a drog na vznik nehody byla použita metoda odpovědnostní analýzy, která je založena na zjišťování vlivu polehčujících faktorů pro odpovědnost řidiče za dopravní nehodu mezi ně patří špatný stav vozidla a vozovky, noční doba, obtížnost vzniklé situace atd. Nehody byly rozděleny na ty, za něž řidič nese vinu, a ty, u nichž vinen není. Byl sledován vliv alkoholu a dalších drog na zavinění nehody. Co se týče alkoholu, řidiči s koncentrací alkoholu v krvi vyšší než 0,2 g/ kg (pozitivní) byli srovnáváni s těmi s koncentrací do 0,2 g/kg (negativní). Co se týče ostatních drog, skupina řidičů s pozitivním nálezem alespoň jedné další drogy byla srovnávána s negativním nálezem u všech drog. Vyšetření na alkohol bylo pozitivní u 40,7 % řidičů, kteří nesli za nehodu plnou vinu ve srovnání s 3,0 % pozitivních případů u těch, kteří nehodu nezavinili. To pro řidiče pod vlivem alkoholu představovalo 22,3krát vyšší riziko zavinění dopravní nehody než pro řidiče střízlivého. Podíl pozitivních na ostatní drogy byl v obou skupinách obdobný 13,5 %, resp. 13,6 % případů. Následkem vlivu alkoholu zemřelo v Jihočeském kraji v letech řidičů a došlo ke zmaření celkem roků života, tj. průměrně 40 let na jednoho (19). Analytické metody k určení alkoholu v krvi Alkohol (etanol) Kontrola alkoholu v krvi se provádí z krve dvěma nezávislými standardizovanými metodami, a to plynovou chromatografií a jinou, byť nespecifickou, ale přesnou alternativní metodou. Měření vzorku se provádí dvakrát výsledek stanovení se uvádí jako průměrná hodnota ze dvou stanovení specifickou metodou plynové chromatografie. Doručený materiál se řádně eviduje; zaznamenávají se i zjištěné nedostatky vzorků či průvodní dokumentace. Po přijetí je všechen doručený materiál označen evidenčním číslem a uložen v uzamčené chladničce alkolaboratoře. Pro případné další vyšetření se materiál uskladňuje při teplotě 0 4 o C po dobu 8 týdnů. Protokoly o lékařském vyšetření a dokumenty o analýze se uchovávají minimálně 10 let (13). Za průkaz požití alkoholu je považována hladina alkoholu v krvi zjištěná za výše uvedených podmínek vyšší než 0,2 g/kg (15). Jiné drogy Zatímco u alkoholu je stupeň ovlivnění řidiče posuzován zejména podle koncentrace alkoholu v jeho krvi, postupovat analogicky u ilegálních drog není možné. Metabolismus i účinky jednotlivých drog jsou totiž individuální a mechanismus jejich účinku je podstatně složitější než u alkoholu. Posuzování schopnosti řídit vozidlo po požití léků indikovaných léka- 68

69 řem je ještě komplexnější problém jak z analytického, tak z legislativního hlediska (9). Jedním z možných řešení je zakotvení tzv. analytického principu, podle kterého přítomnost drogy či jejích aktivních metabolitů v krvi řidiče prokazuje jeho ovlivnění touto látkou; tato přítomnost musí být prokázána specifickou a dostatečně citlivou metodou. Stejný princip je uplatňován také v některých zemích Evropské unie (SRN, Belgie, Švédsko) i v některých státech USA. Součástí právního předpisu upravujícího tento princip by měl být i seznam látek, které budou pro tento účel považovány za ilegální a tyto látky (a jejich aktivní metabolity) by se nesměly v krevním oběhu řidiče vyskytovat. Mělo by jít zejména o amfetamin, heroin/morfin, konopné látky, kokain (14). 2. LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE DROG A ŘÍZENÍ Od došlo ke změně skutkových podstat přestupků a trestných činů postihujících řízení motorových vozidel pod vlivem návykových látek a také ke zpřísnění sankcí za jejich spáchání (viz tab. č. 2). SOUBORNÝ REFERÁT Tabulka č. 2 Změny v postihu přestupků a trestných činů řízení motorových vozidel pod vlivem návykových látek účinné od Typ protiprávního jednání Jízda bezprostředně po užití a pod vlivem Jízda ve stavu vylučujícím způsobilost do od do od Přestupek Pokuta do Kč; Zákaz činnosti do 1 roku Pokuta od do Kč; Zákaz činnosti od 1 do 2 let Pokuta do Kč; Zákaz činnosti do 2 let Pokuta od do Kč; Zákaz činnosti od 1 do 2 let Trestný čin Nebylo trestným činem Není trestným činem Nebylo trestným činem; Ve spojení s dalšími okolnostmi (závažný následek, předchozí postih aj.): odnětí svobody až na 1 rok, peněžitý trest, zákaz činnosti Odnětí svobody až na 1 rok, peněžitý trest, zákaz činnosti; Ve spojení s dalšími okolnostmi (závažný následek, předchozí postih aj.): odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky, zákaz činnosti Přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích ( 22 z. č. 200/1990 Sb., o přestupcích) se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích: řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem, řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, se přes výzvu odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky ( 201 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon) se nově od r dopustí již ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způ- 69

70 sobilost, který si (byť i z nedbalosti) přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Podle dřívější právní úpravy bylo k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu nutné naplnit ještě další okolnosti (předchozí postih, způsobení závažného následku, zvláště rizikové činnosti). Praktickým problémem je posoudit, zda jde o stav vylučující způsobilost. Podle 16 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, je řidič povinen podrobit se (na výzvu policie případně dalších oprávněných osob) vyšetření na přítomnost návykových látek. Odmítnutí tohoto vyšetření je klasifikováno jako přestupek; sankce jsou stejné jako za přestupek spáchaný ve stavu vylučujícím způsobilost a od se tedy rovněž zvýšily. Orientační vyšetření provádí útvar Policie České republiky a další oprávněné osoby. Lékařské vyšetření provádí zdravotnické zařízení dechovou zkouškou a odběry vzorků biologického materiálu. Dle 2 citovaného zákona je odběrem biologického materiálu zejména odběr vzorku žilní krve, moči, slin, vlasů nebo stěru z kůže či sliznic. Není však řečeno, kdo rozhodne o tom, který z uvedených materiálů bude odebrán. Přitom průkazem aktuálního vlivu drogy nemůže být pouhá její přítomnost v moči či vlasech (18). 3. PREVENCE UŽÍVÁNÍ DROG ÚČASTNÍKY SILNIČNÍHO PROVOZU V r byla na letním hudebním festivalu zahájena preventivní kampaň proti alkoholu za volantem Domluvený (paralela evropské kampaně Designated Driver) kampaň je založená na konceptu, který se snaží přimět mladé lidi jedoucí za zábavou autem, aby se domluvili, kdo z nich nebude ten večer pít alkohol, aby mohl odvézt své přátele domů. Kampaň koordinuje Ministerstvo dopravy ČR (odbor BE- SIP). Třetí ročník kampaně v r probíhal v rámci 30 velkých rockových koncertů. Návštěvníci koncertů dostanou při příchodu kartičku s prezentací kampaně a tabulkou pro výpočet doby odbourávání alkoholu z krve, na místě se provádějí dechové zkoušky a další aktivity, jako je např. simulátor nárazu, počítačové hry, ukázky první pomoci. V ČR je od r v provozu služba PRO- MILE SMS ( v rámci které si lze ověřit aktuální hladinu alkoholu v krvi a zjistit dobu, kdy bude opět střízlivý, tedy např. schopný řízení automobilu. Projekt je založen na principu zadání základních parametrů ovlivňujících hladinu alkoholu v krvi a následně jejich odeslání formu SMS. Téměř okamžitá SMS odpověď obsahuje orientační informace o pravděpodobné koncentraci alkoholu v krvi, čase vystřízlivění a krátké preventivní sdělení. Označování léků s ohledem na ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla pod jejich vlivem Podle registrační vyhlášky o léčivých přípravcích (vyhl. č. 288/2004 Sb.) se v příbalovém letáčku nebo na obalu léku uvádí zvláštní upozornění, zejména na možnost ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje. Z tohoto hlediska se přípravky rozdělují podle vyhlášky do 3 skupin: (1) bezpečné nebo s nepravděpodobným ovlivněním, (2) s pravděpodobností mírného ovlivnění, (3) s pravděpodobností výrazného ovlivnění, potenciálně nebezpečné. Součástí příbalové informace nebo označení na vnějším obalu přípravku mohou být symboly nebo piktogramy, případně další údaje jako varování na snížení schopnosti řízení automobilu (např. vykřičník nebo vykřičník v trojúhelníku). V praxi jsou však tyto symboly užívány pouze výjimečně, a to i u léků s výrazným ovlivněním psychomotorických funkcí (18). ZÁVĚR Autorka potvrzuje známý fakt, týkající se nebezpečí související s požitím alkoholu řidičem a jeho následky u dopravních úrazů. Tuto skutečnost analyzuje v souvislosti s úmrtím řidičů v Jihočeském kraji. Popisuje vyšetřovací metody, které umožňují detekci požití alkoholu řidičem. Upozorňuje na nebezpečí požití drogy a léků řidičem, zdůrazňuje, že toto nebezpečí kombinací alkoholu a drog vzrůstá. Uvádí omezené možnosti průkazu požití drogy či léků u řidičů a detekce těchto látek v krvi. 70

71 LITERATURA 1. Baselt, R.: Drug effects on psychomotor performance. Biomedical publicasions, Foster City, Kalifornia 2001, ISBN Brunnaue, A., Laux, G.: Driving kapacity and antidepressive drugs. Psychiatr Prax. 2003; 30(Suppl 2): Drummer, O. H.: The forensic pharmacology of drugs of abuse. Arnold s. ISBN (hb). 4. Drummer, O. H.: Gerostamoulos J. Cannabis and the risk of road crashes. Proceedings of TIAFT s Hirt, M.: Současné náhledy na metabolismus etanolu. Soud. Lék., s Kolektiv autorů. Člověk a závislost, [CD Rom], V & K soft, České Budějovice: Grand Holding, Longo, M. et al.: The prevalence of alcohol, cannabinoids, benzodiazepines and stimulants amongst injured drivers and their role in driver culpability. Part ii: the relationship between drug prevalence and drug concentration, and drives culpability. Accid Anal. Prev s. 8. Mravčík V, Lejčková P, Orlíková B et al.: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce Praha: Úřad vlády ČR, Mravčík, V., Zábranský, T., Vorel, F.: Drogy a dopravní nehody. Čas. lék. Čes s National safety council. Alcohol and the impaired driver. Chicago, Nešpor, K.: Zůstaň střízlivý. [cit ], [online]. Únor dostupné z: URL:< European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, EMCDDA 2007 selected issue Drugs and driving, Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities s. ISBN Společnost soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Stanovisko Společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně k problematice výpočtu koncentrace etanolu v krvi. Soud. lék s Společnost soudního lékařství a soudní toxikologie ČLS JEP. Stanovisko Společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie ČLS JEP k posuzování ovlivnění řidičů návykovými látkami jinými než alkohol (tzv. drogami). Soud. lék s Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR. Metodický pokyn pro postup při laboratorním stanovení alkoholu (etylalkoholu) v krvi. Částka 7, Vorel, F.: Vliv etanolu na schopnost řídit motorové vozidlo. Soud. lék. 2003a s. 17. Vorel, F.: Podíl řidičů osobních automobilů s etanolem v krvi v běžném provozu. Soud. lék., 49, 2004, No. 3, p Vorlová, K., Mravčík, V.: Drogy a řízení, Zaostřeno na drogy 2. Úřad vlády ČR, ISSN Vorlová, K.: Drogy a alkohol u řidičů osobních automobilů a jejich zdravotně sociální a ekonomické dopady na rodinu a společnost, Diplomová práce. České Budějovice: ZSF JU, Klára Vorlová klaravorlova@centrum.cz SOUBORNÝ REFERÁT 71

72 POSTUP LÉKAŘŮ PRIMÁRNÍ PÉČE PŘI PODEZŘENÍ ZE SYNDROMU TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE (SY. CAN) PROCEDURE USED BY PRIMARY CARE PHYSICIANS IN SUSPECTED CASES OF CHILD ABUSE AND NEGLECT (CAN) Metodické opatření Postup lékařů primární péče při podezření ze syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (sy. CAN) bylo uveřejněno Ministerstvem zdravotnictví ve Věstníku MZ částka 3, květen Summary Ministry of Health recognizes that syndrome child abuse and neglect (CAN) represents a public health problem and calls attention of primary care physicians to this issue. Guidance on CAN has been issued by Ministry of Health to all health care providers, especially primary care physicians. The main objective of this guidance document is to ensure that a common procedure for diagnosing, treating and managing CAN is used by all primary care physicians. Key words: CAN child definition abuse sexual abuse Souhrn Ve snaze upozornit lékaře na problematiku syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (dále jen sy. CAN ) a zajistit jednotný postup lékařů zvláště primární péče při diagnostice, léčbě a následných opatření při zjištění sy. CAN vydává Ministerstvo zdravotnictví následující metodické opatření, které lze využít ve všech zdravotnických zařízeních, jež poskytují zdravotní péči dětem. Klíčová slova: CAN dítě definice týrání sexuální zneužívání ČL. 1 DIAGNOSTIKA SYNDROMU TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE Diagnózu sy. CAN, která potvrzuje podezření na sy. CAN u dítěte, lze definitivně stanovit na základě komplexního vyšetření mezioborového týmu odborníků soustředěných v rámci dětského lůžkového zařízení. 1.1 DEFINICE Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (sy. CAN) je soubor nepříznivých příznaků v nejrůznějších oblastech zdravotního stavu a vývoje dítěte i jeho postavení ve společnosti, především v rodině. Jsou výsledkem převážně úmyslného ubližování dítěti, způsobeného nebo působeného nejčastěji jeho nejbližšími vychovateli, hlavně rodiči. Za týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte se považuje jakékoliv nenáhodné, preventabilní, vědomé (případně i nevědomé) jednání rodiče, vychovatele nebo jiné osoby vůči dítěti, které poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, popřípadě způsobuje jeho smrt. Nejčastějším jevem, ale zároveň nejhůře prokazatelným, je psychické týrání dítěte. Nejčastěji jsou pachateli osoby z nejbližšího okolí dítěte. 1.2 VYMEZENÍ sy. CAN (viz podrobně Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize) Základní klasifikace, zejména: T 74 Syndromy týrání Podpůrná klasifikace, zejména: F 40 F 48 Neurotické, stresové a somatoformní poruchy 72

73 X 85 Y 9 Napadení (útok) Y 05 sexuální napadení s použitím tělesné síly Y 07 jiné syndromy špatného zacházení (pohlavní zneužívání) Z 55 Z 65 Osoby s potenciálně ohroženým zdravím ve vztahu k socioekonomickým a psychologickým okolnostem Z 72 problémy spojené se životním stylem Z 72.5 vysoce rizikové sexuální chování 1.3 CHARAKTERISTICKÁ RIZIKA VEDOUCÍ K sy. CAN Neexistuje jednoznačná predikce sy. CAN. Avšak ze společenské situace, ze sociálního prostředí dítěte a z aktuálního zdravotního a psychického vývoje dítěte lze vyslovit podezření na sy. CAN. Pokud lékař má podezření, že dítě nebo i jeho sourozenci žijí v rizikovém prostředí, pak v souladu s Úmluvou o právech dítěte (byla vyhlášena pod č. 104/1991 Sb.) se jedná o děti ve zvlášť obtížné situaci, které potřebují zvláštní pomoc společnosti, tj. mezioborovou a meziresortní spolupráci (viz čl. 2. Terapie). Rizikové dítě narozené z nesledované gravidity, narozené mimo zdravotnické zařízení, narozené v nepříznivém epidemiologickohygienickém prostředí, s perinatálně prokázanou pozitivitou inf. nemocí (HIV/AIDS, hepatitis aj.), nedonošené neregistrované u praktického lékaře pro děti a dorost, chronicky či opakovaně nemocné, s postižením, neklidné, hyperaktivní. Rizikové vztahy v rodině děti nezletilých rodičů, děti simplexních rodičů, děti rodičů s psychiatrickou dg., děti rodičů s HIV/AIDS, děti nechtěné, děti rodičů se závislostí, děti narozené rodičům, kteří odmítají doporučenou péči o ně, děti vyrůstající v prostředí se zvýšenou kriminalitou, děti žijící v prostředí domácího násilí, děti žijící v rodině s nestabilními vztahy, dítě s nevlastním rodičem, nevlastními sourozenci, děti s osamělým rodičem a nízkým socioekonomickým statusem, dítě žijící ve velké rodině s mnoha dětmi a nízkým socioekonomickým statusem. Celospolečenská rizika děti imigrantů, děti uprchlíků hledajících azyl, děti etnických skupin či jiných minorit, děti žijící ve venkovských, málo civilizovaných oblastech, děti žijící v chudobě, děti ze sociálně vyloučených skupin či skupin s odlišným způsobem života (sekty apod.), děti nezaměstnaných rodičů. 1.4 KLINICKÝ OBRAZ sy. CAN (podrobně viz odborná literatura) TÝRÁNÍ Fyzické týrání Modřiny: nejčastější známka fyzického týrání. Rozsah i tvar modřiny mnohdy naznačuje předmět, kterým byla způsobena. Opakující se nález modřin na typických místech (predilekční místa: zadní strana těla temeno hlavy, záda, hýždě, zadní strana stehen, dále předloktí) znamená vždy fyzické násilí. Důležité je správně popsat lokalizaci, velikost, tvar, barvu a četnost modřin (např. modřina stará do 2 dnů je s otokem a bolestivostí místa, modřina stará do 5 dnů je červená až modrá, modřina stará 5 7 dní je zelená, modřina 7 10 dní stará je žlutá, modřina stará dní má hnědou barvu a z modřiny staré 2 4 týdny jsou vidět jen zbytky obrysů). Popáleniny: podezřelý je mechanismus vzniku, který doprovodná osoba uvádí. Typický způsob popálení je od cigaretového oharku. Fyzicky týrané děti jsou páleny na místech, která se běžně při vyšetřování dětí neodhalují, např. na chodidlech. Při nálezu jedné podezřelé cirkulární popáleniny či jizvy je třeba hledat na těle další. Příznaky spálení jiným žhavým předmětem (např. plotna, žehlička) jsou typické na dlaních, chodidlech a zadečku. SOUBORNÝ REFERÁT 73

74 Opaření vařící vodou je časté zvláště u kojenců a batolat. Fraktury: % týraných dětí utrpí frakturu. U dítěte mladšího 2 let je každá fraktura podezřelá z fyzického týrání, resp. ze zanedbávání péče. Je třeba pozorně zvažovat autenticitu mechanismu úrazu, správným vodítkem je i úroveň psychomotorického vývoje zraněného dítěte. Podezření ze sy. CAN již musí vzbudit pozdní příchod zraněného k prvotnímu lékařskému ošetření (i za několik dní), opakující se úrazy a fraktury, mnohdy na různých částech těla a v různých fázích hojení. Charakteristickým úrazem fyzického týrání jsou zlomeniny žeber. Fraktury dlouhých kostí jsou u dětí většinou spirální a mohou vzniknout též kroucením, škubnutím a silným úderem. Poranění centrálního nervového systému: vzniká úderem nebo nárazem hlavy do tvrdého předmětu. U kojenců může dojít k poranění mozku hrubým a intenzivním zatřesením celého těla. Poraněné oči a vyražené zuby: jsou neobvyklé úrazy dětí a je potřeba dohledat event. další symptomy sy. CAN. U kojenců bývá po surovém krmení lžičkou časté natržení uzdičky horního rtu. Poranění nitrobřišních orgánů je většinou přidruženým nálezem fyzicky týraného dítěte. Mnohdy se jedná o natrženou slezinu, játra, roztržený žaludek, duodenum, hematom v břišní stěně, traumatickou pankreatitidu, event. pseudocystu pankreatu. Roztržení či utržení ledviny je též možné. Při podezření na sy. CAN je třeba vždy vyloučit poranění genitálu. Psychické týrání a šikanování Podstatou psychického týrání a šikanování je zesměšňování, nevhodné kritizování, ponižování a terorizování dítěte v soukromí i na veřejnosti, nebo naopak nepřiměřené nároky na ně. Rodič ignoruje adekvátní potřeby dítěte a vědomě je terorizuje. V dítěti postupně narůstá pocit neštěstí, podceňování, neúspěšnosti a beznaděje. Navenek je dítě samotářské, bez kamarádů, mnohdy vystaveno šikanování spolužáků. Psychické týrání dítěte zahrnuje též zřeknutí se dítěte, resp. prosazování ústavní péče a výchovy. Typickým znakem psychického týrání je zamykání ve sklepě, na toaletě nebo ve chlévě se zvířaty. U dětí psychicky týraných se zhoršuje školní prospěch, objevují se nevysvětlitelné teploty, bolesti břicha, bolesti hlavy, pomočování i pokálení. Podobné příznaky jsou popisovány u dětí, o které rodiče nadměrně pečují. Nejčastější forma psychického mučení je tam, kde jsou spory o to, kým bude vychováváno, s kým bude žít, s kým se smí, či nesmí stýkat. Tato situace je v mnoha rodinách v rozvodovém řízení. Šikanování se obvykle definuje jako agrese, které se dopouští jedinec nebo skupina vůči jedinci nebo skupině víceméně bezbranným, ať už pro fyzickou nebo jinou slabost nebo nemožnost účinné obrany. Za charakteristické se považuje opakování agrese vůči téže oběti SEXUÁLNÍ TÝRÁNÍ A ZNEUŽÍVÁNÍ Klinická manifestace sexuálně zneužitého dítěte je specifická a nespecifická. Specifickými symptomy jsou: pohlavně přenosné choroby, včetně HIV/ AIDS, výtok z pochvy u malých dívek, ragády a poranění oblasti anální a genitální, hematomy na pohlaví, známky deflorace u nezletilých dívek, gravidita nezletilých dívek. Nespecifické symptomy jsou: poruchy spánku, enkopréza nebo enuréza, bolesti břicha, nechutenství, zvracení, poruchy řeči, okusování nehtů nebo cucání palce, zhoršení prospěchu, fobie, tiky, hysterie, asociální chování, ztráta sebehodnocení, psychosomatické potíže, deprese, narkomanie, promiskuita nebo prostituce, útěky z domova ZANEDBÁVÁNÍ PÉČE Zanedbávání péče je nejčastějším projevem sy. CAN. Může, ale nemusí současně probíhat 74

75 s týráním dítěte, ohrožuje však dítě na životě a zdraví a způsobuje jeho opožďování ve vývoji. Zanedbávání péče nejčastěji pozorují a posléze popisují sousedé v místě bydliště nebo učitelé dítěte. U zanedbávaných dětí jsou charakteristické: depresivní nálada, plačtivost, opoždění vývoje (somatického i psychomotorického), nedostatečná výživa, vnějšková zanedbanost, absence náležité péče a dohledu, nepravidelný životní rytmus, nevhodné prostředí, vyšší úrazovost, absence registrace u PLDD, neúčast na preventivních prohlídkách a očkování u PLDD, zvl. po opakovaných výzvách, nerespektování doporučení zdravotníků. 1.5 DALŠÍ RIZIKA VEDOUCÍ K sy. CAN KOMERČNÍ SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ (KSZD) KSZD je definováno jako použití dítěte pro sexuální účely výměnou za peníze nebo odměnu v naturáliích nebo požitcích mezi dítětem a zákazníkem, dítětem a prostředníkem nebo dítětem a agentem nebo jinými osobami, které vydělávají na obchodu s dětmi pro tyto účely. Jsou 3 formy KSZD: dětská prostituce, dětská pornografie, obchod s dětmi pro sexuální průmysl, pro obchod s dětmi pro jiné účely, které nemusí být vždy spojeny s KSZD (např. nezákonné postupy při předávání dítěte do náhradní rodinné péče, dětská práce, prodej orgánů, dětští vojáci atd.). Oběti KSZD: traumatizované děti (v anamnéze sy CAN, zvl. sexuální zneužívání), děti přinucené rodinou, děti přinucené nepříbuznou osobou, děti ulice, děti se závislostí, vrstevnický vliv, strategie zisku. Charakteristika obětí KSZD: pocit emocionální opuštěnosti/osamocenosti, trauma/polyviktimizace, oslabení pozice/vyšší zranitelnost absence živých vzpomínek na láskyplnou péči a podporu rodičů/klíčové osoby, osobní zkušenosti s expozicí nabídky peněz za sex. KSZD bývá spjato: se sociopatologickou situací rodiny, bez ohledu na vzdělání, postavení ve společnosti a ekonomickém zázemí rodiny; s celospolečensky nebezpečnými jevy, např. drogy, gamblerství, alkoholismus, komerční způsob života jedince atd.; s agresivním nebo závislým jednáním jedince, např. vliv agresora, party, gangu NEDOVOLENÁ MANIPULACE S DĚTMI A sy. CAN Manipulace s dítětem je situace, kdy je pro výsledek vlastního prospěchu zkreslována pravdivá skutečnost. Manipulátorem může být společnost, rodič, širší rodina, organizace, instituce, vrstevnický kolektiv apod., např.: popouzení proti druhému rodiči či prarodičům, zakazování kontaktu s některým s rodičů či prarodičem, navádění k chybnému chování s druhým člověkem, využívání některých informací k diskreditaci člověka před dítětem, nabídka obrazu dítěte pro komerční účely, nucení dítěte do nepřiměřených volnočasových aktivit, pochybné využívání právních norem při uplatňování sociálně právní ochrany dětí, úmyslné neposkytování informací důležitých pro rozvoj potřeb dítěte, morální obtěžování, nezákonné postupy při předávání dítěte do náhradní rodinné péče viz SOUBORNÝ REFERÁT 75

76 1.5.3 PRONÁSLEDOVÁNÍ Jedná se o: opakované a pro oběť skličující pokusy o kontakt cestou dopisů, elektronické pošty, telefonátů, SMS, zasílání drobných předmětů apod., demonstrování moci v podobě přímých nebo nepřímých výhružek, které u pronásledované osoby vzbuzují oprávněný strach a obavy, ničení věcí. Pachatele motivuje k pronásledování či slídění: reakce na odmítnutí, hledání intimity a blízkosti za každou cenu, ventilování hostility a nezávislosti, pronásledování z nedostatku kompetencí řešit vzniklou situaci jinak, pronásledování jako důsledek predátorské (útočné) agresivity. Pachatelé, kteří se dopouští pronásledování či slídění, trpí často vážnými duševními poruchami i psychotického rázu a je na místě včasná spolupráce s psychiatry. V některých případech jsou nutné i formální právní kroky DOMÁCÍ NÁSILÍ (DN) A sy. CAN Za domácí násilí lze považovat fyzické, psychické nebo sexuální násilí mezi intimními partnery, tj. manžely, druhy apod., ke kterému dochází ve společně obývaném bytě nebo domě, tedy v soukromí, mimo kontrolu veřejnosti, ke kterému dochází opakovaně, intenzita násilných incidentů se zpravidla stupňuje (viz metodické opatření Postup lékařů při poskytování zdravotní péče osobám ohroženým domácím násilím, Věstník MZ, částka 3, duben 2006). Je třeba pamatovat na to, že DN ve vztahu k dětem má 3 formy: sy CAN, děti v roli svědků násilí mezi partnery/ rodiči*), agresivní chování dětí vůči členům rodiny. *) Děti v roli svědků domácího násilí se považují za týrané, zneužívané a zanedbávané. 1.6 DOPORUČENÝ POSTUP PŘI PODEZŘENÍ ZE sy. CAN A) Důvody, které vedou lékaře k podezření ze sy. CAN: Před vyslovením podezření ze sy. CAN je současně s převzetím dítěte do péče třeba, aby lékař primární péče: a. měl k dispozici předchozí zdravotnickou dokumentaci, b. zjišťoval a zapisoval do zdravotnické dokumentace aktuální sociální zázemí dítěte a jejich změny, c. pojal podezření na dítě žijící v rizikovém prostředí, pokud rodič nebo zákonný zástupce (dále jen rodič ) dítěte odmítl udat jméno a adresu posledního praktického lékaře pro děti a dorost, d. pojal podezření na dítě žijící v rizikovém prostředí u rodičů, kteří často mění ošetřujícího lékaře nebo vyhledali opakovaně lékaře a uváděli nedůvěryhodnou anamnézu potíží dítěte, e. rozeznal užívání nedoporučených postupů v léčbě dítěte, f. rozeznal chybné způsoby péče o dítě včetně stravování dítěte, g. provedl komplexní vyšetření dítěte při převzetí do péče, včetně výšky, hmotnosti, obvodu hlavy, BMI, vyšetření moče. Důležité je zaznamenat anomálie v chování a v navazování kontaktu s dítětem. Obzvláštní pozornosti je potřeba věnovat popisu zhojených poranění, jizvám, tetovážím, opruzeninám, úrovni hygieny včetně stavu oblečení, h. řádně, čitelně a úplně provedl o vyšetření zápis do zdravotnické dokumentace. Při podezření ze sy. CAN je třeba, aby lékař: a. zachoval profesionální jistotu v komunikaci s dítětem a jeho doprovodem, b. zabránil konfrontačnímu pohovoru s doprovodem dítěte, c. zaznamenal údaje získané od doprovodu dítěte (dle možností i od dítěte) ve vztahu k aktuálním potížím dítěte, d. provedl cílené vyšetření zcela odhaleného dítěte, včetně výšky, hmotnosti, obvodu hlavy, BMI, vyšetření moče. Důležité je zaznamenat způsob chování dítěte a rodi- 76

77 čů a případné obtíže v navazování kontaktu s nimi. Obzvláštní pozornosti je potřeba věnovat popisu poranění, úrovni hygieny včetně stavu oblečení, e. v případě podezření na sexuální zneužívání zvláště pozorně vyšetřil genitál a řitní otvor. Mnohdy jsou známky násilí patrny na prádle, které je potřeba zajistit (stopy krve, spermatu). Výtok z pochvy u malých děvčátek vždy znamená podezření ze sexuálního zneužití. f. jde-li o podezření na týrání a sexuální zneužití, odeslal dítě k diagnostickému pobytu na příslušné dětské oddělení, g. písemně zaznamenal všechny údaje ze svého vyšetření do zdravotnické dokumentace (viz dále), h. na základě subjektivních i objektivních údajů neprodleně telefonicky informoval o svém podezření Orgán sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD ). Dle reálné situace oznámí OSPOD svůj další postup a kam dítě odesílá. Záznam do zdravotnické dokumentace viz písm. C, i. v případě podezření na týrání dítěte nebo jeho pohlavní zneužívání neprodleně tuto skutečnost též oznámil státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu (viz písm. D), j. se vyvaroval zbytečné viktimizace dítěte opakovaným vyšetřováním. B) Další postup lékaře (alternativy) při podezření na sy. CAN: Další postup lékaře vyplývá ze zdravotního stavu dítěte a reálné situace: vyšetří a ošetří dítě, poučí doprovod, pozve ke kontrolnímu vyšetření (popř. zařadí do dispenzarizace), popř. zajistí hospitalizaci (dle situace a zdravotního stavu dítěte, vždy u dítěte, které vyhledalo lékařskou péči samo, u dítěte v doprovodu cizí osoby, která vyslovila podezření ze sy. CAN). V případě, že rodiče nedali souhlas s hospitalizací, je postupováno v souladu s 23 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, v případě doprovodu cizí osoby, která vyslovila podezření ze sy. CAN, lékař zaznamená do zdravotnické dokumentace kontakt na tuto osobu (jméno, bydliště, telefon). C) Zdravotnická dokumentace dítěte: Záznam do zdravotnické dokumentace dítěte je veden v souladu s vyhl. č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, a to zejména: 1. datum a čas prvotního podezření ze sy. CAN, 2. záznam vlastního šetření: 2.1 subjektivní popis potíží vyslovený dítětem nebo doprovodem, 2.2 komplexní vyšetření dítěte s detailním popisem nálezu, 3. způsob, datum ohlášení a jméno pracovníka OSPOD, kterému lékař podezření ze sy. CAN vždy nahlásí. Výpis ze zdravotnické dokumentace s popisem nálezu předá lékař na výzvu OS- POD, a to v souladu s 53 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Pokud je výzva k zaslání výpisu ze zdravotnické dokumentace dítěte učiněna telefonicky, lékař udělá záznam o této telefonické výzvě do zdravotnické dokumentace a v případě ové výzvy tuto výzvu vytiskne a založí do zdravotnické dokumentace dítěte. Zpoplatnění výpisu ze zdravotnické dokumentace dítěte se děje v souladu s 15 odst. 10 zákona č. 47/1998 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, to znamená, že úhradu hradí orgán, který si výpis vyžádal. V souladu s ust. 67 bb odst. 3 zákona 20/1966 Sb., v platném znění, lze konstatovat, že pokud jsou ve zdravotnické dokumentaci o nezletilém pacientovi zaznamenány takové údaje o jeho zákonném zástupci, které zdravotnickému pracovníkovi nezletilý pacient sdělil, z nichž lze zároveň vyvodit podezření na zneužívání nebo týrání nezletilého pacienta, může zdravotnický pracovník omezit zpřístupnění zdravotnické dokumentace zákonným zástupcům. Stejný postup lze aplikovat v případě, že o to nezletilý pacient sám požádá. D) Oznamovací povinnost lékaře: Podezření na sy. CAN podléhá oznamovací povinnosti, a to v souladu s 10 a 53 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. SOUBORNÝ REFERÁT 77

78 Oznamovací povinnost je taktéž stanovena v ust. 168 trestního zákona. Nesplnění této oznamovací povinnosti je možno sankcionovat jako přestupek či jiný správní delikt podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Pokud negativní jednání vůči dítěti dosahuje intenzity trestného činu, je třeba upozornit na zákonnou oznamovací povinnost vyplývající z 168 trestního zákona č. 140/1961 Sb., neboť každý, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin týrání svěřené osoby, a takový čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, dopustí se tím trestného činu neoznámení trestného činu. Rovněž každý má povinnost překazit spáchání trestného činu týrání svěřené osoby, pokud páchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, dopustí se tak trestného činu, kterým je nepřekažení trestného činu ( 167 trestního zákona). Příkladem překažení trestného činu je včasné oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Jedná se o významné prolomení povinné mlčenlivosti zdravotníků ve vztahu k týraným a pohlavně zneužívaným dětem, neboť v těchto případech se povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu nelze dovolávat. Čl. 2 TERAPIE Komplexní terapeutická práce je souhrnem příslušných opatření c od jednorázové krizové intervence (spojené s diagnostikou), přes krátkodobou individuální, skupinovou či rodinnou terapii, až k dlouhodobé formě psychoterapie, kdy je potřeba několikaměsíční péče. Důležitou složkou terapie je i forma socioterapie, kterou rozumíme terénní práci v podobě kontaktu s rodinou v jejím přirozeném prostředí. V praxi lékaře primární péče se terapie řídí dle doporučení odborných ambulancí a sociálním statutem dítěte, které se nachází v biologické rodině nebo v náhradní rodinné péči nebo v ústavní péči. Čl. 3 DISPENZÁRNÍ PÉČE Duševní poruchy v dětském věku děti v těžkých sociokulturních podmínkách (děti týrané, sexuálně zneužívané) Frekvence dispenzárních prohlídek: 4 6x za rok Specializace dispenzarizujícího lékaře: praktický lékař pro děti a dorost, pedopsychiatr, psycholog. Čl. 4 PREVENCE sy. CAN V PRAXI LÉKAŘŮ PRI- MÁRNÍ PÉČE 1. Primární prevence sy. CAN vyžaduje: informování veřejnosti o syndromu, spolupráci s obecním úřadem a spolupráci s důvěryhodnými nestátními organizacemi. Primární prevence sy. CAN znamená vědomé a cílené zaměření se na zaregistrované děti z rizikových rodin (viz čl. 1 bod 1.3 Charakteristická rizika vedoucí k sy. CAN a bod 1.5 Další rizika vedoucí k sy. CAN). 2. Sekundární prevence je závislá na včasné diagnostice sy. CAN a spolupráci mezi pediatry, pedagogy, psychology a sociálními pracovníky. 3. Terciární prevence zahrnuje resocializaci dítěte se sy. CAN a jeho rodiny (biologické či náhradní) pomocí mezioborového týmu odborníků. * * * Zrušuje se metodické opatření Postup lékařů primární péče při podezření ze syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (sy. CAN) zveřejněné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví v částce 10 z října roku Zodpovědný referent Iva Truelová Ministerstvo zdravotnictví, odbor zdravotních služeb Truellova@mzcr.cz 78

79 Konference Prevence úrazů, otrav a násilí Obr. 1. Konference Prevence úrazů, otrav a násilí V prosinci loňského roku proběhla pod záštitou děkana prof. MUDr. Miloš Velemínského, CSc., na půdě Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích odborná konference Prevence úrazů, otrav a násilí. Konference byla uspořádána Střediskem prevence úrazů v Jihočeském kraji, které od roku 2005 funguje při Ústavu sociální práce ZSF JU, a byla realizována za finanční podpory ZSF JU a IGA MZ ČR NR/8468-3/2005. Cílem konference bylo postihnout aktuální témata z oblasti primární, sekundární i terciární prevence týkající se úrazů, otrav a násilí u dětí, dospělých i seniorů. Aktivní účast na konferenci přijalo celkem 20 odborníků, kteří se danou problematikou v České republice zabývají a kteří přednesli své odborné referáty. Součástí konference byla také posterová prezentace. Účastníci byli v náročném programu konference seznámeni například se zdravotními a sociálními aspekty úrazovosti, s aktualitami v oblasti dětské úrazové prevence, která se týká schválení Národního akčního plánu prevence dětských úrazů na období , s problematikou školní úrazovosti z pohledu České školní inspekce, s problematikou Bezpečných komunit (Kroměříž, Třeboň) a preventivních komunitních projektů a kampaní, dále také s výsledky výzkumu a epidemiologickými studiemi, se kterými seznámili posluchače pracovníci Střediska prevence úrazů. V programu byly také příspěvky, které se zabývaly praktickou realizací preventivních aktivit, např. konkrétní metodikou práce v rámci preventivních programů ve specifických věkových skupinách či s úlohou sestry v prevenci Obr. 2. Účastníci konference: prof. MUDr. M. Velemínský, CSc. a doc. MUDr. L. Kukla, CSc. úrazů u dětí v domácím prostředí v primární prevenci. V rámci programu se podařilo propojit téma prevence úrazů do dalších oblastí jako například problematika úrazů dětí v přírodě a jejich prevence v rámci ekologické výchovy či téma dítě a pes rizika vzniku úrazů a jejich prevence. Účastníci konference byli seznámeni také s aktivitami oblastního spolku Českého červeného kříže České Budějovice v rámci výuky první pomoci. Problematice násilí byla věnována část odpoledního programu, která se zabývala problematikou syndromu CAN, radiologickou diagnostikou u syndromu týraného dítěte, dále například mezinárodními únosy dětí a současným stavem této problematiky v České republice, úlohou a spoluprací Policie ČR s nevládními neziskovými organizacemi v boji proti obchodování s lidmi. Poděkování patří všem aktivním i pasivním účastníkům konference a všem, kteří se podíleli na přípravě a realizace této akce. * pozn.: v současné době je připravován sborník příspěvků z této konference Magdalena Čapková ma.ca@ .cz ZPRÁVY 79

80 Systém péče v Resocializačním zařízení pro drogově závislé ženy a matky s dětmi Přesný údaj o počtu žen, které užívaly návykové látky (dále jen NL) během porodu či po jeho skončení, nebo které užívají NL a mají dítě ve své péči, bohužel neexistuje. Pokud se ale zaměříme na epidemiologické studie mapující vývoj drogové scény v ČR, můžeme konstatovat, že se vyrovnává poměr mužů a žen užívajících návykové látky (v r byl 1,9:1) (3). Na základě této informace lze konstatovat, že pokud dochází ke zvyšování počtu užívajících žen, musí zákonitě docházet ke zvyšování počtu žen, které otěhotní a nadále užívají NL, nebo drogy začaly užívat během života svého dítěte. Pokud tento stav trvá a je odhalen, bývají tyto děti matkám OSPOD odebírány a umisťovány buď do ústavních zařízení, nebo v lepším případě do péče někoho blízkého z rodiny matky či otce dítěte. V některých případech se však setkáváme s pozitivním přístupem matky, která si uvědomuje negativní zdravotní i sociální dopad jejího počínání na své dítě. Snaží se abstinovat, či alespoň přejít ze špinavých drog do substitučního programu. Svojí situaci však ve většině případech matka nemůže a ani neumí řešit sama. Je proto potřeba poskytnout této ohrožené a rizikové skupině odbornou a kvalitní pomoc zvenčí. Na základě zvyšující se poptávky tak dochází v ČR od roku 2000 ke vzniku různých zařízení, která se zaměřují právě na tuto klientelu s cílem pomoci nejen těmto matkám a jejich dětem, ale také celé užší a širší rodině, jejíž stabilita je tímto negativním jevem mnohdy velice zatěžována; v častých případech se setkáváme s tím, že dochází až k jejímu úplnému rozpadu. Jedním ze zařízení, které nabízí péči a pomoc této rizikové skupině je Resocializační zařízení pro drogově závislé ženy a matky s dětmi v Koňakově. Resocializační zařízení pro drogově závislé ženy a matky s dětmi v Koňakově V roce 1997 bylo otevřeno Resocializační zařízení pro drogově závislé ženy a matky s dětmi v Koňakově (dále jen RZ), jehož zřizovatelem je Česká katolická charita v Českém Těšíně. Vedoucím programu RZ je Mgr. Lenka Zahradníková. RZ nabízí následnou péči a doléčovací služby, které jsou pobytového charakteru, ženám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ambulantní nebo ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení nebo které abstinují. Služba mj. obsahuje terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Do současné doby prošlo zařízením celkem 168 klientů včetně dětí. Úspěšnost programu se pohybuje kolem 70 %. Program je určen ženám, které dovršily 18 let věku a jsou mladší 40 let, a matkám s dětmi mladšími 11 let, které se dobrovolně rozhodly zbavit se své drogové závislosti, a proto podstoupily první stadia léčení (PL, TK či jiný psychoterapeuticky orientovaný program). Ženám je umožněno pokračovat v doléčovací fázi formou chráněného bydlení Služba byla certifikována v sekci ambulantní doléčovací programy dne 20. prosince Základní poskytované služby RZ jsou: Poskytování chráněného bydlení Chráněné pracovní programy a rekvalifikace Individuální, partnerské a rodinné konzultace Skupinové terapie Tematicky orientované skupinové terapie Sociální a pracovní poradenství Zprostředkování zdravotnických služeb Socioterapeutické a volnočasové aktivity V současné době disponuje chráněné bydlení stálou kapacitou 12 klientů. Každá ubytovaná maminka s dítětem má k dispozici samostatný pokoj. Vlastní doléčovací program trvá 6 měsíců až l rok. Na pobyt si klientky přispívají poměrnou částkou, která činí pro dospělou osobu 2.500,- Kč a pro jedno dítě 600,- Kč. Ze statistik RZ vyplývá, že průměrná délka pobytu klientek v zařízení je 7 měsíců. V zařízení je nepřetržitý provoz po celých 24 hod zajištěn týmem pracovníků. Externí 80

81 pracovníci zajišťují odbornou pomoc v oblasti psychologie, psychiatrie, sociologie. Složení týmu Pracovní tým se skládá z vedoucího pracovníka, sociálního pracovníka, ergoterapeuta, pracovnice v sociálních službách + externího psychoterapeuta, psychologa a dětského psychologa. Konkrétní struktura programu (práce s klientkami) vypadá takto: Min. 1x týdně individuální konzultace v rozsahu 30 min. 2x týdně skupiny prevence relapsu, 2x týdně socioterapeutické a volnočasové aktivity po 60 min., 1x týdně skupina klientek chráněného bydlení organizační skupina, na které si klientky rozdělují úkoly v rámci zařízení úklidy a jejich zodpovědnost za ně, hodnocení minulého týdne, co se povedlo a co nikoliv, žádosti o přestup do vyšších fází apod. Důraz ze stran terapeutů je kladen na rozvoj motivace ke změně chování matek k dětem a uspořádání jejich režimu dne ve prospěch fyzického i duševního zdraví všech klientů. Poměrně novou metodou, která byla zařazena do programu, je metoda videotréningu, která se zdá být velice efektivní. Dochází tak u matek-klientek ke snazšímu pochopení a poukázání na možné chyby ve výchově s cílem pozitivně změnit jejich přístup ke svému dítěti. Další metodou, která je terapeuty využívána, je KBT a ergoterapie. Fáze v RZ Koňákov A. NULTÁ FÁZE ROZHODOVACÍ Do RZ se dostávají klientky, které jsou v různé fázi léčby. Na základě této skutečnosti jsou délky jednotlivých fází přizpůsobovány klientkám. Verze A: klientka po 3měsíční léčbě, fáze trvá 7 dní Verze B: klientka bez léčby po detoxu, fáze trvá 21 dní Náplň nulté fáze: vstupní pohovor vyřizování úředních záležitostí (soc. dávky, úřad práce) pouze v doprovodu pracovníka klientka doplňuje svůj osobní spis (životopis, plány a cíle) klientkám nejsou dovoleny návštěvy, dopisy ani telefony klienkta podpisem stvrzuje každý odchod ze zařízení (i vycházky v Koňákově) klientka nemá rozhodovací právo při přijímání nových změn v zařízení nevztahují se na ní sankce dodržování abstinence slovní potvrzení dalšího pobytu v zařízení vykání členům týmu klientka se podrobuje namátkové kontrole moči na konci nulté fáze připraví životopisnou skupinu B. PRVNÍ FÁZE MOTIVAČNÍ Verze A: fáze trvá 4 týdny 2 měsíce Verze B: fáze trvá 8 10 týdnů Náplň fáze motivační: klientka vypracuje tematický léčebný plán a úkoly při nástupu stává se právoplatným členem zařízení vztahují se na ní sankce oslovování terapeutů dle dohody doprovod klientky určen dle individuálního kontraktu kladen důraz na dodržování řádu při přijímání změn v zařízení klientka nadále nemá rozhodovací právo klienkta podpisem stvrzuje každý odchod ze zařízení (i vycházky v Koňákově) pracuje na upevňování motivace k abstinenci, postupně hledá řešení problémových vztahů klientka respektuje názor skupiny umožněn kontakt s rod. příslušníky a prospěšnými známostmi, návštěvy v zařízení povoleny pouze osobám, které nejsou pod vlivem návykových látek, ve sporném případě je povinna se podrobit zkoušce na přítomnost psychotropních látek a alkoholu v těle nepovolován pobyt mimo zařízení ZPRÁVY 81

82 klientka se podrobuje namátkové kontrole moči na konci fáze hodnotí své plány a cíle pokud klientka chce pokračovat v doléčovacím programu, písemně o to požádá skupinu dále vypracuje odpovědi na následující otázky: 1. Proč jsem tady? 2. Co očekávám od pobytu zde? 3. Co nabízím, čím mohu přispět? 4. Co se za daný měsíc pohnulo, zlepšilo? 5. Čeho chci (konkrétně) dosáhnout v příštím měsíci? V případě postupu do další fáze, obdrží osvědčení. C. DRUHÁ FÁZE ZODPOVĚDNOSTNÍ Verze A: fáze trvá 2 4 měsíce Verze B: fáze trvá 4 6 měsíců Náplň fáze zodpovědnostní: Při přijímání změn v zařízení má klientka rozhodovací právo: rozhodování o postupu do další fáze u ostatních klientek rozhodování o přijímání nových změn v zařízení rozhodování o funkcích (domovník atd.) rozhodování o přidělování sankcí přebírá zodpovědnost nejenom za sebe, ale i za ostatní klientky má plnou zodpovědnost za své chování a činy, učí se správně rozhodovat, je připravována na samostatnost v životě klientka se podrobuje namátkové kontrole moči pomoc při hledání pozitivních náhledů, rozhodnutí, postojů k přijatému novému stylu života, porovnání s minulosti průběžně informuje o postupu při hledání zaměstnání a bydlení, v případě potřeby požádá o pomoc pokračování v abstinenci možnost 2denní dovolené pokud klientka chce pokračovat v doléčovacím programu, písemně o to požádá personál a jiné klientky vypracuje odpovědi na následující otázky: 1) Jaké jsou moje aktuální problémy, které vyžadují řešení? 2) Jak se připravuji řešit případné krize? 3) Co chci na sobě změnit a proč? V případě postupu do další fáze, obdrží osvědčení. D. TŘETÍ FÁZE OSAMOSTATNĚNÍ Varianta A: délka fáze je 3 5 měsíců Varianta B: délka fáze je 5 6 měsíců Náplň fáze osamostatnění: aktivní hledání bydlení a zaměstnání v místě bydliště důraz na samostatnost a zodpovědnost upevnění v abstinenci klientka se podrobuje namátkové kontrole moči zodpovědné plánování a postup při řešení cílů pomáhá klientkám v 1. a 2. fázi možnost 4denní dovolené 1x za měsíc, o víkendu možnost 3denního volna, obě možností nelze slučovat odpoutání se od závislosti na zařízení k samostatností dohoda o způsobu kontaktu se zařízením po ukončení doléčovacího programu písemné zhodnocení pobytu klady i zápory po ukončení této fáze obdrží písemné osvědčení o úspěšném absolvování programu slavnostní ukončení pobytu V odůvodněném případě je možné pobyt prodloužit na celkovou dobu pobytu až 1 rok. Přestupy do vyšších fází se žádají vždy 1. pondělí v měsíci na skupinovém setkání. Taktéž v případě potřeby je možné požádat o návrat do nižší fáze, případně tento návrh může podat tým. Hodnocení úspěšnosti programu Předmětem hodnocení úspěšnosti programu u klientek je naplňování týdenních plánů a plnění tematického individuálního léčebného plánu. Součástí programu je vlastní písemné 82

83 hodnocení klientek přestupujících do vyšší fáze. Snahou RZ je, aby cíle, které si stanovily klientky při nástupu do zařízení a které nadále pokračují v absolvování programu, byly dle léčebného a tematického plánu dosahovány. Po vyhodnocení, které je dáno přestupem klientky do vyšší fáze, se plán mění dle aktuálních potřeb klientek. V případě, že se cíl naplnil dříve, je dohodnuta změna plánu cíl byl naplněn, klientka si stanovuje nový cíl, případně chce na plnění cíle pracovat jiným způsobem. Krátkodobé cíle se v rozsahu jednoho týdne s klientkou pravidelně vyhodnocují. Spolupráce se zařízeními v síti péče o uživatele drog RZ spolupracuje s ostatními zařízeními v síti péče o uživatele drog. Tuto spolupráci, která se odehrává na několika úrovních, lze hodnotit velice kladně. V rámci sekce IANP intenzivní ambulantní a následná péče při Asociaci nestátních organizací, je v blízkém styku s ostatními nejen doléčovacími zařízeními. Tato spolupráce se podílí na zkvalitnění služeb a získávání nových zkušeností. Dále RZ spolupracuje s psychiatrickými léčebnami jak v celé ČR, tak také v rámci kraje s krajským protidrogovým koordinátorem, se zdravotnickými zařízeními ve spádové oblasti Český Těšín, stejně i se školskými zařízeními nebo s infekčním oddělením havířovské nemocnice, kde klientky podstupují interferonovou léčbu. Po ukončení pobytu každé klientky, ať už úspěšném nebo neúspěšném, je RZ vždy zaslána závěrečná zpráva zařízení příslušnému v místě bydliště. ZPRÁVY Tab. 1 Stručný popis a přehled účasti v programu v r Kapacita programu 6 žen + 6 dětí Délka programu (v týdnech) Průměrná délka programu 1 klienta 113/119 Počet všech uživatelů drog, kteří se programu účastnili z toho prvních kontaktů z toho mužů 0 z toho injekčních uživatelů drog z toho se základní drogou heroin 1 z toho se základní drogou pervitin 8 z toho se základní drogou kokain/crack 0 z toho se základní drogou kanabinoidy 0 z toho se základní drogou extáze 1 z toho se základní drogou těkavé látky 0 z toho se základní látkou Subutex nelegálně 0 z toho se základní látkou Subutex legálně 0 z toho se základní látkou metadon nelegálně 0 z toho se základní látkou metadon legálně 0 Průměrný věk klienta 25,4/5,8 Kapacita chráněného bydlení

84 LITERATURA 1. Drobná, H., Velemínský, M.: Problematika drogových závislostí matiek a novorodencov. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta, s ISBN Trávníčková, I.: Problémy drogové závislosti v těhotenství. Čs. kriminalistika, roč. 35, č. 2, Kastnerová, M., Sedláčková, S., Žižková, B.: Systém péče o těhotné uživatelsky drog, drogově závislé matky a jejich děti. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta, Lenka Zahradníková, Blanka Žižková blankaedicni@seznam.cz Studijní cesta v Holandsku Pro svou studijní cestu jsem si vybrala Holandsko, protože dle dostupných statistických údajů je to země, kde se dlouhodobě nachází nejvíce obchodovaných osob. Nejčastější formou obchodování s lidmi je obecně zneužívání v sexuálním průmyslu, v Holandsku to je díky legální prostituci hůře mapovatelné. Oficiální název pro Holandsko je Nizozemské království (Koninkrijk der Nederlanden). Na rozloze km 2 zahrnuje kromě Nizozemska (Nederland) i Nizozemské Antily (Nederlandse Antillen) v karibské oblasti a ostrov Aruba. Počet obyvatel: (59. na světě, 2006). Státní zřízení: konstituční monarchie královna: Beatrix Wilhelmina Armgard, ministerský předseda Jan Peter Balkenende. Zákonodárným sborem je dvoukomorový parlament, senát se 75 a poslanecká sněmovna se 150 členy; všichni jsou voleni na 4 roky. Výkonná moc je v rukou panovníka a vlády v čele s jejím ministerským předsedou. Vláda je odpovědná parlamentu, zvanému Generální stavy. Skutečná moc panovníka je v podstatě minimální, funkce, které vykonává, jsou především ceremoniální. Měna: euro (EUR). Nizozemsko je členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), OSN, Rady Evropy, OBSE a OECD. Holandsko je ve světě známé mimo jiné i svou vysokou tolerancí k prostituci a měkkým drogám. Svět coffee shopů, míst, kde si lze marihuanu koupit a v klidu ji konzumovat v různých podobách, je v Holandsku velmi rozsáhlý a setkáte se s ním velmi často. První coffee shopy se objevily již v sedmdesátých letech po přijetí tzv. opiového zákona z roku Ten byl naposledy aktualizován v roce 1995 a jedna z jeho hlavních novelizací se týká právě provozování coffee shopů. Určuje například, že coffee shopy nesmí mít žádnou reklamu, zakazuje prodej povolených látek osobám mladším 18 let a reguluje povolené množství pro jejich prodej. V cofee shopech se začaly prodávat i tzv. houbičky což je houba, která se po usušení stává tvrdou drogou, a tak zde byl problém s legislativou. Majitelé coffe shopů to však vyřešili po svém. Nechali si zaregistrovat živnost prodej ovoce a zeleniny a tyto houbičky zde prodávají v syrovém stavu. Co s nimi potom kdo udělá, jde mimo ně. Obr. 1 Místo legálního používání měkkých drog Prostituce je v Holandsku legální od roku 2000 a v Amsterodamu je koncentrována hlavně do čtvrti Red Light Distrikt. Typické pro tuto čtvrť s červenými lucernami jsou nasvícené výlohy, ve kterých se jednotlivé prostitutky nabízejí procházejícím zájemcům. Je přísně zakázáno fotografovat v těchto místech. Prostitutky zde mají založen i svůj Odborový svaz holandských sexuálních pracovnic, De Rode Draad, který se stará o jejich bezpečnost a zdraví. Zajišťuje prostitutkám zdravotní prohlídky, besedy s odborníky, ochranu před 84

85 agresivními zákazníky, ale i sociální zabezpečení. Obr. 2 Čtvrť Red Light Distrikt Obr. 3 Výkladní skříně s prostitutkami Dle starosty Job Cohena však legalizace prostituce nesplnila svá očekávání a obchod se sexem je tak stále významnou součástí organizovaného zločinu. Právě starosta Amsterodamu chce tento byznys omezit tím, že plánuje prodej domů v oblasti komerčním developerům, a nasazením tvrdšího kurzu proti pasákům a proti drobné kriminalitě. Celé bloky domů mají změnit ráz okolí vznikne více bytů, obchodů, restaurací a hotelů. Eskort servisy budou muset mít licenci, pevnou adresu a telefonní linku a budou muset podstupovat finanční audit (viz Lidové noviny ). Nizozemí rozhodlo při vstupu ČR do EU zavést přechodná období pro volný pohyb pracovníků. Zavedení tohoto opatření bylo v dubnu 2007 nizozemskou vládou přehodnoceno a Nizozemí od plně otevřelo svůj pracovní trh pracovníkům z České republiky. Občané České republiky požívají stejná práva jako občané Nizozemí v oblasti pracovních podmínek, mzdových podmínek, přístupu ke vzdělání, bydlení a sociálnímu zabezpečení včetně práva na členství v odborových organizacích. V posledních 3 letech počty obchodovaných žen v Holandsku obecně klesají. Je to možná dáno lepší organizací zločineckých gangů, mezinárodní propracovaností. Další vliv na to může mít rozvíjející se osvěta ve výchozích zemích, kdy potencionální oběti obchodu s lidmi jsou o tomto riziku informovány a lépe své cesty do zahraničí zajišťují, jinak řeší své finanční problémy. V Holandsku jsem se spojila se třemi důležitými organizacemi z hlediska obchodu s lidmi a získala všeobecně dostupné informace. Přesná čísla obchodovaných žen jsem se nedozvěděla u žádné z organizací. Všechny jsou vázány přísnou mlčenlivostí. Organizace však v posledních letech zaznamenaly výrazný pokles českých obětí obchodů s lidmi. Tato zahraniční cesta byla financována díky GA ZSF JU. Zdenka Čurdová curdovazdenka@seznam.cz ZPRÁVY 85