8-9/ VHP se zpoplatňují i nadále

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 18. ROČNÍK 8-9/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: Boj s daňovými úniky VHP se zpoplatňují i nadále Jak dál po komunálních volbách Užívání státních symbolů Analýza programového prohlášení vlády aneb Úspory, veřejné zakázky a RUD Zhruba před měsícem začala oficiálně pracovat vláda Petra Nečase. Důvěru Poslanecké sněmovny získala na základě předloženého programového prohlášení, v jehož textu se objevuje nemálo návrhů, které mají vliv také na samosprávu. Nabízíme proto stručnou analýzu dokumentu z pohledu obcí a měst. V programovém prohlášení je uveden dlouholetý požadavek Svazu na zpřehlednění systému dotací a posílení zdrojů ze sdílených daní. Za pozitivní považujeme možnost zpřísnění postihu neplatičů, závazek řešení tzv. církevních restitucí, snahu o přechod na průběžné financování projektů podpořených z evropských fondů, budoucí snížení počtu operačních programů nebo stanovení funkčního období ředitelů základních škol. Podstatné je rovněž úsilí o standardní zdanění hazardu a posílení možnosti regulace ze strany obcí. V této souvislosti předpokládáme, že výnos z odvedené daně z příjmů právnických osob se bude sdílet dle již existujících pravidel. Důraz na úsporu veřejných prostředků se obcí patrně dotkne v podobě krácení dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Věříme však, že závazek předchozí vlády dokončit úhradu nákladů na výkon přenesené působnosti bude splněn. Doufáme rovněž, že nově navrhovaná Národní rozpočtová rada bude schopna zohlednit dopady legislativních změn na různé druhy rozpočtů. Některé představy úpravy v oblasti veřejných zakázek ale lze z pohledu obcí a měst hodnotit jako problematické. Předpokládané zveřejňování všech údajů o veřejné zakázce na internetu bude administrativně velmi náročné (rozsáhlý obsah dat). Snížení limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu může být náročné pro menší obce, které nemají zkušenosti s velkými zakázkami. V oblasti egovernmentu prohlášení opomíjí dřívější závazek zajistit propojení na regionální, místní a státní úrovni nebo vybudovat kompetenční a znalostní centra. V dokumentu se počítá také s aktivní rolí dosud nezřízené agentury pro sociální začleňování. Dosavadní kroky v této oblasti však nejsou zcela v souladu s potřebami obcí a měst. Z textu rovněž není zcela zřejmé, jak by měl fungovat dotační systém v případě sociálních služeb, kde se uvažuje o převodu dotačního řízení na úroveň krajů. Existuje proto obava nerovného postavení poskytovatelů zřizovaných obcemi a kraji. Podstatné riziko představuje záměr rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, což může vést pouze k dalšímu překrývání kontrol. Diskutabilní je dále snaha o přímou volbu starostů v malých obcích, neboť dle Ústavy se obce na malé a velké nedělí. Za problematický lze považovat i institut metropolitní policie a vymezení její činnosti vůči Policii ČR a ostatním obecním policiím. Svaz měst a obcí ČR jako povinné připomínkové místo bude i nadále sledovat všechny legislativní návrhy a postupovat tak, aby zájmy obcí a měst nebyly ohroženy. V této souvislosti proto předseda Svazu Oldřich Vlasák oslovil předsedu vlády a všechny nové ministry s žádostí o osobní schůzku. legislativně-právní oddělení Kanceláře Svazu

2 Aktuality ve zkratce Španělské a belgické předsednictví EU z pohledu životního prostředí 15. červenec 2010, Praha Ke zhodnocení španělského předsednictví v Radě Evropské unie a seznámení s programem belgického předsednictví v oblasti životního prostředí se sešla Rozšířená rezortní koordinační skupina ministerstva životního prostředí. V této skupině byli zastoupeni představitelé ministerstev, Svazu, Asociace krajů ČR i dalších nevládních organizací. Španělské předsednictví EU bylo v oblasti životního prostředí zhodnoceno jako spíše průměrné. Jednou ze slabých stránek dle názorů odborníků byla nedostatečná koordinace agendy a jednání. Situaci však Španělsku komplikovala nově zavede- Jak počítat náklady a přínosy rozšíření školek o dvouleté děti? 14. červenec 2010, Praha Další jednání pracovní skupiny pro zařazování dětí od dvou let do mateřských škol se konalo těsně po jmenování nové vlády, která chce v oblasti školství i sociálních dávek provádět podstatné změny. Z tohoto důvodu se činnost skupiny stále soustředí především na sběr návrhů a připomínek. Na základě srovnání neinvestičních a investičních nákladů, které poskytly některé členské obce a města, proběhla diskuze nad podrobnější metodikou, neboť např. jednorázové nákupy nábytku mohou výpočet značně ovlivnit. Objevil se také návrh, aby o výši úhrady již nerozhodovali ředitelé, ale přímo obec, která by tak mohla i např. hůře dostupné školky cenově zvýhodnit. Z hlediska sociálního by skupina doporučovala povinnou úhradu za všechny děti a následné proplácení pro příjemce např. sociálního příplatku. Je zřejmé, že možnost docházky pro dvouleté děti s sebou přináší řadu investic a dalších výdajů. Členové pracovní skupiny však zdůrazňovali, že je třeba vidět také přínosy, které by však zaznamenaly spíše jiné rozpočty (úspora na zdravotním pojištění hrazeném za rodiče, příjem z odváděných daní, úhrada pojistného na sociální pojištění). V každém případě by však měla zůstat volba. Nárokové zavádění docházky do školky s povinností obce místo zajistit Svaz zásadně odmítl. ná pravidla po účinnosti Lisabonské smlouvy či nově zvolený Evropský parlament. Většina nedořešených úkolů tak přechází do období belgického předsednictví. Belgie se bude soustředit na životní prostředí a klimatické změny, ochranu biodiverzity a problematiku geneticky modifikovaných organismů. V rámci této schůzky JUDr. Libor Dvořák, ředitel legislativního odboru MŽP ČR, také informoval o připravované legislativě v oblasti životního prostředí. Upozornil na změnu legislativy v návaznosti na Teze odpadového hospodářství, chystané prováděcí předpisy k zákonu o vodách a některé novelizace stávajících předpisů v oblasti ochrany půdy, ochrany ovzduší či biodiverzity. Ekoaudit právních předpisů z oblasti životního prostředí 27. červenec 2010, Praha Ke zhodnocení stávající právní úpravy v oblasti životního prostředí a k posouzení možné nadměrné administrativní zátěže dané právními předpisy v této oblasti se od konce července začalo scházet několik pracovních skupin nad materiálem Návrhy opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice eliminací nadbytečných požadavků environmentální legislativy tzv. ekoauditu. V těchto skupinách jsou zastoupeni představitelé příslušných ministerstev, Svazu, Asociace krajů ČR i dalších nevládních zájmových organizací. Oblast životního prostředí byla pro potřeby ekoauditu rozdělena do několika podskupin obaly, odpady, posuzování vlivů na životní prostředí, ovzduší, voda, půda. Z tohoto důvodu vzniklo i několik pracovních skupin, z nichž každá se podrobně zaměřuje na zhodnocení právních předpisů ve své konkrétní působnosti a na možnosti zjednodušení administrativy pro podnikatelské prostředí (a tím i veřejnou správu). Pracovní skupina zabývající se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a souvisejícími prováděcími předpisy, se na svém prvním setkání shodla, že většina z příchozích podnětů již byla alespoň částečně vyřešena novelou vodního zákona, která nabude účinnosti dne 1. srpna Ostatní podněty a návrhy, např. vyjasnění definice pojmu havárie, bude pracovní skupina ještě projednávat na svých dalších setkáních. Obdobně tomu bylo z pohledu obcí i v oblasti nakládání s odpady, kdy většina návrhů na zjednodušení je obsažena v rozšířených Tezích rozvoje odpadového hospodářství České republiky (schváleny vládou dne ). Materiál s konečnými návrhy bude sestaven do konce října Metodická podpora k odpisování majetku je nezbytná 28. červenec 2010, Praha V období neukončených prvních přenosů účetních dat se na ministerstvu financí konal další metodický den s krajskými metodiky, kterého se účastní také zástupce Svazu. Kromě diskuze nad problémy s předáváním dat do centrálního systému účetních informací státu se podstatná část jednání dotýkala budoucího odepisování majetku. Od roku 2011 by obce měly odepisovat veškerý svůj majetek, tedy také ten, který využívají v rámci své hlavní činnosti (budova obecního úřadu, silnice, skládka). Svaz dlouhodobě upozorňuje, že klasifikace majetku, tedy zatřídění do jednotlivých odpisových skupin, ohodnocení i samotné zahájení odpisování musí být ze strany ministerstva financí jasně metodicky zajištěno. Necelého půl roku před účinností však aktivitu musela převzít skupina auditorů a právě krajští metodici. Návrh metodické podpory vychází z klasifikace SKP, avšak ponechává každé účetní jednotce dostatečný prostor pro vlastní začlenění. V současné době se ujasňuje prvotní provedení oprávek, které by však u nemalé části majetku představovalo fiktivní hodnoty. Nejasné je zatím rovněž řešení, jak sladit stávající odpisování majetku u příspěvkových organizací. Svaz spolupracuje na tvorbě metodické podpory a zprostředkuje ji co nejdříve členským obcím. Možnost zapojení měst do testování Referenčního rámce pro udržitelná evropská města 4. srpen 2010, Praha Na setkání se zástupci ministerstva pro místní rozvoj se představitelé měst seznámili s Referenčním rámcem pro udržitelná evropská města. Jedná se o webovou aplikaci přístupnou zdarma, která mj. nabízí Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2800 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. ID datové schránky: 5fkgwn3 Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 8-9/2010 strana 2

3 městům pomoc s vytvářením udržitelných strategií a projektů, napomáhá integrovanému přístupu v rozvoji měst a nabízí možnost výměny zkušeností. Zástupci českých měst mají nyní možnost zapojit se do testovací fáze tohoto nástroje a aktivně se podílet na jeho budoucí podobě a fungování. Testovací fáze bude trvat šest měsíců (cca od února do srpna 2011) a bude do ní zapojeno 50 až 70 evropských měst. Česká města mají možnost zapojit se jak na evropské, tak na národní úrovni, kde budou spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj, které je hlavním národním koordinátorem. V srpnu 2010 byla otevřena výzva k zapojení do testovací fáze a ministerstvo doufá v účast měst nejrůznějších velikostních kategorií. Více informací naleznete na mmr.cz/regionalni-politika/informace- Udalosti/Vyhlaseni-vyzvy-k-zapojenimest-do-projektu-Refere. Případné předlužení obcí není v současné legislativě uspokojivě řešeno 12. srpen 2010, Praha Jednotlivé příklady zatím vypořádává ministerstvo vnitra, avšak nejen státní správa si uvědomuje potřebu jednotného postupu. Vzhledem k tomu, že předlužení obcí a zmírňování rizik pro celkové veřejné rozpočty se objevuje také v prohlášení vlády, lze předpokládat zájem vlády předložit návrh zákona, resp. novel příslušných zákonů. Je proto dobře, že Svaz byl hned od začátku přizván k jednání pracovní skupiny. Nelze zpochybňovat skutečnost, že finanční problémy obcí se objevovaly a objevují, a ne zcela ojediněle jde o riziková a chybná rozhodnutí zastupitelstev. Občané obce by měli být o skutečnosti, že jejich obec se potýká s problémy se splácením závazků, informováni a představitelé obce by v první fázi měli mít možnost navrhnout kroky k ozdravení obce. Pouze neaktivní obec či neúčinná opatření by mohla vyústit v určitou formu nucené správy. Obdobný postup se již několik let aplikuje na Slovensku. Svaz zdůrazňuje potřebu aktivního přístupu ze strany obcí, řízení ze strany státní správy by opravdu mělo znamenat až poslední krok. Další jednání proběhne v září, předpokládá se i širší diskuze v rámci odborných komisí a pracovních skupin Svazu. ČSTV a Svaz budou spolupracovat 30. srpen 2010, Praha Na vzájemné spolupráci, která by měla být přínosem pro obě strany, se koncem srpna shodli předseda Českého svazu tělesné výchovy Pavel Kořan a předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák. Jednali především o společném postupu obou sdružení v oblasti péče o sportovní infrastrukturu ČR, o financování sportu, ale i o spolupráci při přípravě nového loterijního zákona. Pavel Kořan definoval ze strany ČSTV oblasti, které mohou být společným zájmem obou spolků. Oldřich Vlasák potvrdil, že Svaz věnuje sportu pozornost ve své činnosti a zalitoval, že vzájemný dialog nebyl oboustranně zahájen již mnohem dříve. V oblasti sportovních zařízení byla diskutována společná vize ve vytvoření PŘIPRAVUJEME PROGRAM FINANČNÍ KONFERENCE XIII. ročník celostátní finanční konference se letos bude konat ve dnech 2. a 3. prosince 2010 (čtvrtek, pátek) znovu v nové budově Národního muzea v Praze. Motto konference: Obce a vláda na prahu nového partnerství Oproti dřívější struktuře se v programu objevuje speciální blok, který bude rozdělen na tři samostatné semináře. Tématy seminářů budou: reforma účetnictví, ochrana osobních údajů versus poskytování informací a aktuální problémy v dotacích. Cílem nově zavedeného bloku je získání prostoru pro větší diskuzi. I ve standardních blocích (při plenárním zasedání) se ale budeme snažit vymezit pro diskusi více času tak, aby vystupující měli možnost slyšet názor samosprávy. Kromě úvodního bloku, kde se předpokládá účast zástupců vlády a parlamentu, budou další bloky věnovány problematice legislativní úpravy hazardu, budoucnosti investic v obcích s důrazem na veřejné zakázky a problematice přenesené působnosti. Ve všech blocích by měli vystoupit jak představitelé státní správy, tak samosprávy, příp. dalších subjektů. Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU PRIORITOU MUSÍ BÝT ŘEŠENÍ DOPRAVY VE MĚSTECH Jedním z velkých témat, které v Evropském parlamentu diskutujeme, je budoucnost evropské dopravy. Odvětví dopravy má velký význam pro uskutečnění evropského vnitřního trhu, neboť fyzicky umožňuje naplnit jednu ze základních svobod - volný pohyb občanů EU i zboží po celé Evropě. Význam dopravy je také ekonomický - dopravní odvětví vytváří v poměru k HDP 10 % blahobytu v EU a poskytuje více než 10 milionů pracovních míst. Jednou z klíčových otázek, kterým se Evropský parlament věnuje, je jak nastavit dopravní politiku ve městech. Města jsou totiž významnou a neoddělitelnou součástí dopravních sítí, jelikož jsou dopravními uzly, kde se setkávají různé druhy dopravy, a doprava v nich zpravidla vzniká a končí. Ve městech se také koncentrují hlavní dopravní problémy, jako jsou dopravní zácpy, nedostatek parkovacích ploch či znečištění životního prostředí. Pokud se nezmění naše návyky a přístupy, nárůst urbanizace a zvyšující se podíl městského obyvatelstva povede k častějším dopravním zácpám a větším ekologickým problémům. Z těchto důvodů si města zaslouží prvořadou pozornost. Dopravu ve městech musíme proto lépe integrovat tak, aby pokrývala různé způsoby dopravy a zahrnovala také veřejnou hromadnou dopravu. Musíme umožnit založení funkčních městských regionů, na které budou směřovány evropské i národní prostředky. Je tak nutné zaměřit se na celek, ne pouze na jednotlivosti, jako například vybudování nového mostu, rozšíření vozovky, vystavění značek, zavedení pruhů pro autobusy či podporu odstavných parkovišť. Hlavním tahounem rozvoje dopravy ve městech musí být nové technologie. Tyto technologie umožňují řešit dojíždění řidičů, poskytovat přesnější informace urbanistům, zvýšit produktivitu firem a zlepšit kvalitu života obyvatel. Mohou omezit dopravní zácpy, snížit spotřebu paliva a množství vznikajícího CO 2. Například zavedení inteligentního mýtného systému ve Stockholmu výrazně snížilo dopravní zátěž ve městě o 25 % a emise o 40 %. Pomocí poplatků za vjezd do města srazili v Londýně objem silniční dopravy na úroveň poloviny 80. let 20. století. To je cesta, kterou bychom měli zvažovat i v našich městech. Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR poslanec Evropského parlamentu informační servis č. 8-9/2010 strana 3

4 rámcové koncepce sportovní infrastruktury pro obce, konzultované se sportovním prostředím, která by mohla být uplatněna jako součást reformy veřejné správy. Svaz navrhl vytvořit společnou pracovní skupinu, která by ve spolupráci s akademickými pracovišti v reálném časovém horizontu připravila možnou podobu takového dokumentu. Součástí koncepce by mohly být vzory optimálního stavu sportovní infrastruktury měst a obcí, nebo metodická doporučení pro obce i tělovýchovné jednoty a sportovní kluby k případným převodům sportovišť na obce. Obě strany také porovnají svoje údaje z evidence sportovní infrastruktury s cílem dosáhnout co nejpřesnějšího obrazu současného stavu četnosti sportovních zařízení i vlastnické struktury. V otázce novely loterijního zákona byl oboustranně vyjádřen zájem připravit budoucí podobu zákona se vzájemným respektem potřeb. Jednání byli přítomni i výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech a generální sekretář ČSTV Jan Boháč. O peníze přijdou i zaměstnanci obecních úřadů Úsporná opatření vlády se dotknou všech zaměstnanců ve veřejné správě. V současné době se v médiích stále hovoří o tom, že státní zaměstnanci přijdou o 10 % svých platů, už se však nehovoří o tom, že snižovat se bude i na obcích a městech. Přitom se má ale jednat o úspory státního rozpočtu. Obce a města jsou na rozdíl od státu samy dobrými hospodáři, což se ukázalo v minulých letech, a samy by provedly úsporná opatření podle svých potřeb. Stát však chce úsporu provádět přímo snižováním platových tarifů. Navíc přišel se dvěma variantami úpravy. Podle jedné se tarify sníží o 10 %, podle druhé se zruší platové stupně podle odpracovaných let a zavede se pro každou třídu jeden tarif, a to ten nejnižší. Předpokládá se tak větší podíl osobního ohodnocení a s tím spojené rozdílné platové podmínky zaměstnanců. Platový postup tak již nebude závislý na odpracovaných letech, ale na odvedené práci a spokojenosti zaměstnavatele. Pro obce a města to sice bude znamenat úsporu v obecních rozpočtech, ale je otázkou, za jakou cenu. informační servis č. 8-9/2010 strana 4 Informujeme Boj s daňovými úniky se dotkne také obcí Zamezení daňových úniků v oblasti daně z přidané hodnoty představuje hlavní důvod novely zákona, kterou připravuje ministerstvo financí. Vzhledem k postupně rostoucímu počtu obcí, které se stávají plátci daně, přinášíme shrnutí hlavních bodů. Ministerstvo financí registruje rostoucí počet podvodů souvisejících s daní z přidané hodnoty (DPH). Neodvedení daně či vyvolaná insolvence mají vliv na inkaso daně, která pro obce představuje podstatný zdroj příjmů. Snahou připravované novely zákona je právě daňové úniky omezit, i když dopad v podobě zvýšení administrativy pocítí všichni plátci, včetně obcí. Daň na vstupu i na výstupu Nově se zavádí pravidla pro použití režimu přenesení daňové povinnosti u nakládání se šrotem, obchodování s emisními povolenkami a hlavně u stavebních prací a montážních prací. Znamená to, že daň na vstupu i na výstupu bude u určitých činností přiznávat a odvádět plátce, pro kterého se zdanitelné plnění poskytuje. Hlavní smysl spočívá v tom, že odběratel má nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost přiznat daň. Jde o aplikaci systému reverse-charge, který se v současné době využívá u některých služeb s vysokým potenciálem daňových úniků a také s cílem snížení administrativy související s registrací v jiných členských státech. Bohužel právě administrativní zátěž je z hlediska obcí hlavním problémem návrhu. Přijaté faktury za stavební a montážní práce nebudou obsahovat výpočet DPH, ale pouze základy, sazby a informaci, že jde o přenesenou daňovou povinnost. Obec daň vypočte, avšak nezaplatí ji odběrateli, ale odvede finančnímu úřadu. Zvyšuje se však administrativní zatížení, neboť kvůli kontrole bude třeba doplnit daňové přiznání o přehled všech obdržených faktur za stavební a montážní služby. Svaz upozorňoval, že pro obce, které většinou neposkytují zdanitelná plnění, jde o ustanovení bez zřetelných výhod. Ve všeobecném odhodlání bojovat s daňovými podvody, jehož opodstatnění nelze zpochybňovat, se související administrativní zátěži přikládá menší význam. Na základě argumentů Svazu přistoupilo ministerstvo alespoň na odložení účinnosti na rok Dalším instrumentem je zavedení institutu ručení. Jedná se o ručení odběratele za daň ze zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku, která nebyla záměrně odvedena jeho dodavatelem. Základní podmínku vzniku ručitelského vztahu představuje nezaplacení daně ze zdanitelného plnění správci daně. Navazující podmínkou je tzv. znalostní test vyjádřený ve formě vědomosti odběratele o určitých okolnostech. Dokazování, že odběratel věděl nebo mohl vědět o chystaném podvodu, připadá v tomto případě na finanční úřad. Oproti standardnímu daňovému řízení, kde dokazuje plátce, jde o zcela odlišný přístup. Pokud odběratel s ručením nesouhlasí, nemusí se do doby soudního rozhodnutí obávat blokování finanční částky. Zdanění odpadů limity směrnice Svaz s ministerstvem dlouhodobě diskutuje zdaňování činností v oblasti odpadového hospodářství. Snaha o širší uplatňování snížené sazby však naráží na evropskou legislativu. Zcela nelogická je proto např. neochota umožnit aplikaci snížené sazby na recyklaci odpadu, zatímco skládkování do zvýhodněné skupiny patří. Novela jako celek počítá se změnou klasifikace u služeb, které lze zdaňovat sníženou sazbou. Snahou Svazu je minimálně nezúžit současný rozsah zvýhodnění. Navrhované kódy zcela vylučují z aplikace snížené sazby materiálové a energetické zpracování odpadů. Svaz respektuje již dříve vznesený požadavek ministerstva, aby se snížená sazba nevyužívala pro činnosti související s podnikatelským odpadem. Z tohoto důvodu navrhoval upřesňující odkaz na zákon o odpadech. Ministerstvo zde vyjádřilo ochotu jednat podrobněji o podobnostech činností a typech odpadů ve vztahu ke zdaňování, ovšem bez možnosti překročit rámec daný harmonizační směrnicí. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

5 Výherní hrací přístroje se zpoplatňují i nadále Na řadu obcí a měst se obracejí provozovatelé výherních hracích přístrojů s tvrzením, že nemusí hradit místní poplatek. Jde o účelové a koordinované zpochybňování poplatkové povinnosti, kterému je třeba se bránit. Kancelář Svazu zaznamenává v posledních týdnech množství dotazů na téma Může být vybírán místní poplatek podle 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za provozovaný výherní hrací přístroj povolený obecním úřadem i po účinnosti zákona č. 183/2010 Sb.? Na tuto položenou otázku odpovídáme jednoznačně ANO. Ačkoliv zákonodárce neformuloval svůj úmysl jasným způsobem, je třeba vycházet z širšího kontextu právního řádu. I nadále se v 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, předpokládá, že za povolené a provozované hazardní hry je možno vybírat místní poplatek, přičemž místní poplatek za VHP byl dosud jediný místní poplatek, který je vybírán obcí. Nově upraveného sousloví v 1 a 10a zákona o místních poplatcích, že obce mohou vybírat poplatek za nebo, že poplatku podléhá každý provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí ČR podle jiného právního předpisu, je třeba vykládat tak, že zákonodárce rozhodně neměl v úmyslu zrušit dosud zavedenou praxi a ani pro to nebyl uveden žádný důvod. Naopak úmyslem bylo rozšířit okruh provozovaných hazardních her pro zpoplatnění místním poplatkem. Potvrzuje to jak diskuse k předloženému pozměňovacímu návrhu v Senátu i v Poslanecké sněmovně, tak lze částečně usuzovat i na gramatický výklad sousloví. Spojení povolené Ministerstvem financí ČR podle jiného právního předpisu se vztahuje s ohledem na skloňování pouze k sousloví jiné technické herní zařízení, jelikož ke slovům provozovaný výherní hrací přístroj by se hodilo vyskloňování povolený Ministerstvem financí ČR podle jiného právního předpisu. Z pohledu systémového a zachování rovnosti přístupu k provozovatelům týchž herních zařízení není též odůvodnitelné neplacení poplatku u výherních hracích přístrojů povolených obcí oproti výherním hracím přístrojům povolených ministerstvem financí, za něž musí být poplatky odvedeny vždy. Obcím doporučujeme, aby v případě obstrukcí s placením místního poplatku od provozovatelů výherních hracích přístrojů povolených obcí těmto provozovatelům adresovaly upozornění, že v takovém případě jim bude zaslán platební výměr, který je již přímým exekučním titulem, podle 11 zákona o místních poplatcích s tím, že může být poplatek navýšen až na trojnásobek. S ohledem na množící se dotazy je samozřejmě vhodné, a Svaz tuto možnost rovněž doporučuje, aby bylo zpracováno nové znění ustanovení, které bude přesně precizováno v souladu s úmysly zákonodárce. Aktivity v oblasti loterií dokladuje společný dopis Asociace krajů ČR a Svazu. Ministerstvo financí již obdrželo žádost o výklad. Kancelář Svazu se však obává, že ministerstvo se k položeným otázkám jasně nevyjádří s odůvodněním, že závazný výklad ustanovení zákona podávají jedině soudy v rámci své rozhodovací činnosti. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Na jaře roku 2011 se uskuteční další sčítání lidu, bytů a domů. Co se očekává od starostů? O půlnoci z pátku 25. března na sobotu 26. března příštího roku se zjistí, kolik se v České republice nachází lidu, domů a bytů. Poslední sčítání se konalo v roce Jde tedy o činnost, kterou dvě předchozí vedení obcí vůbec neprováděla. Jaké požadavky na představitele obcí a jejich zaměstnance bude mít Český statistický úřad, jsme se zeptali Josefa Škrabala, věcného gestora projektu SLDB Co čeká obce jako majitele bytových domů? Obce jako vlastníci domů jsou povinny vyplnit příslušné domovní listy (DL). Tito vlastníci budou osloveni v průběhu září a října letošního roku dopisem se žádostí o vyjádření, jakým způsobem má domovní listy Český statistický úřad (ČSÚ) obcím zaslat, tedy zda v listinné či elektronické podobě a zda vlastníkům nebo správcům jejich domovního fondu. vů či domovů důchodců budou provádět sčítaní komisaři ČSÚ. Úřad již vedení těchto institucí oslovuje a z řad jimi doporučených pracovníků budou vybráni sčítací komisaři, se kterými ČSÚ uzavře dohodu o provedení práce na sčítání v daném zařízení. Pracovníci těchto zařízení mají nejlepší předpoklady pro kvalitní provedení sčítání, zejména vzhledem ke znalostem svých klientů a podmínek jejich života. Jaká je ideální představa ČSÚ o informovanosti občanů ze strany obcí? Obce zajišťují podle zákona č. 296/2009 Sb., Jak bude postupovat obec jako zřizovatel příspěvkových organizací? U nebytových zařízení typu dětských domoo sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 informovanost obyvatel o významu, termínu, způsobu provedení sčítání a jeho organizaci. K tomu především zveřejňují způsobem v místě obvyklým: oznámení o sčítání seznam sčítacích obvodů v obci, včetně jejich vymezení jména a příjmení a čísla průkazů sčítacích komisařů, kteří budou v jednotlivých obvodech sčítání zajišťovat, a telefonní spojení na tyto komisaře seznam adres a kontaktních údajů pracovišť ČSÚ a dodavatele služeb Pro lepší informovanost a hladší průběh sčítání však ČSÚ přivítá i další formy informování obyvatel, např. zveřejnění informací v obecním časopise, relace v místním rozhlase, případně relace prostřednictvím kabelové televize nebo webových stránek obce či města. Potřebné informace informační servis č. 8-9/2010 strana 5

6 budou statistickým úřadem obcím dodány předem. Dle 11 odst. 2 písm. c) zákona poskytují obce bezplatně připojení na internet fyzickým osobám, které zvolí způsob vyplnění dle 17 odst. 1 písm. c). Jak si ČSÚ představuje aplikaci tohoto ustanovení? Poskytování bezplatného veřejného internetové připojení občanům ke splnění povinnosti předat údaje pro sčítání je vázáno na skutečnost, že to místní podmínky dovolují. Tato služba bude zajištěna podle místních podmínek s tím, že obec zajistí zpřístupnění místa připojení (např. ve veřejné knihovně, škole nebo budově obecního úřadu) v prodloužené provozní době a rovněž zajistí nezbytnou pořádkovou službu, pokud to umožňují provozní podmínky. V žádném případě nejde o to, že by obce měly budovat nové připojení, jde jen o využití stávajících možností. Náklady těchto opatření budou obcím uhrazeny ze zvláštních prostředků na sčítání lidu. Již ze dvou měst přišla v souvislosti se směrnicí o úhradě nákladů, která je nyní v připomínkovém řízení, připomínka, že hlavní nápor by měl jít prostřednictvím České pošty a že od obcí se toho zase tolik při sčítání chtít nebude. Není to mylná interpretace? Již samotný zákon připouští, že ČSÚ může distribuci a sběr sčítacích formulářů vykonat prostřednictvím dodavatele služeb, vybraného na základě veřejné zakázky. To se taky stalo, takže většinu těchto prací provede státní podnik Česká pošta. Jedná se jak o distribuci, tak částečně i sběr sčítacích formulářů (jinými způsoby odevzdání je vyplnění elektronického formuláře nebo odeslání datovou schránkou). Úloha obecních úřadů je proti minulému sčítání výrazně omezena. To vyplynulo z připomínek Svazu a krajských úřadů při projednávání věcného návrhu zákona. Úloha obcí spočívá zejména ve spolupráci s ČSÚ na územní přípravě sčítání, včetně revize základních sídelních jednotek a statistických obvodů ve vazbě na zastavitelné aj. plochy, odsouhlasení seznamů budov včetně staveb pro individuální rekreaci a vymezení sčítacích obvodů pro distribuci a sběr sčítacích formulářů. Většina těchto prací již proběhla nebo probíhá. Ing. Josef Škrabal, absolvent VŠE v Praze, na ČSÚ působí od roku 1979, od roku 2005 zastává funkci ředitele odboru statistiky obyvatelstva. Obce před sčítáním zveřejní informace o sčítání a seznamy sčítacích komisařů, kteří budou na jejich území působit, na úředních deskách a dalšími způsoby v místě obvyklými (viz výše). Rovněž se předpokládá, že obce se budou v případě potřeby v součinnosti s regionálními pracovišti úřadu podílet na vytipování lokalit, kde může být provedení sčítání potenciálně ztíženo. Jedná se například o místa koncentrace problémových sociálních skupin, národnostních menšin, dočasně přítomných cizinců, nouzově ubytovaných osob nebo bezdomovců. Využití podrobných místních znalostí obcí je pro průběh sčítání významné. Obce se rovněž podílejí na zabezpečení dodatečného sečtení obyvatel, kterým nebyly z jakéhokoliv důvodu doručeny sčítací formuláře do domácnosti. V jakém rozsahu se předpokládá metodická podpora ze strany ministerstva vnitra dle 9 odst. 1 písm. a)? Ministerstvo vnitra metodicky řídí kraje a obce v oblasti výkonu přenesené působnosti, a proto se podílí na přípravě a vydání instrukcí pro orgány samosprávy, jejichž věcnou část ve vztahu ke sčítání připraví ČSÚ. Výrazný podíl spolupráce ze strany ministerstva se předpokládá především v souvislosti s vytipováním potenciálně problémových lokalit (viz výše). Jaký rozsah dodatečného sčítání lze ze zkušeností ČSÚ očekávat? V případě, že se sčítacímu komisaři nepodaří doručit občanu formuláře ani do 10 dnů od rozhodného okamžiku sčítání, je povinností povinné osoby si formuláře vyzvednout nejpozději do 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku na kterémkoliv pracovišti ČSÚ, České pošty nebo na kterémkoliv obecním úřadu. Podle zkušeností z minulého sčítání nelze očekávat příliš vysoké počty osob, které této možnosti využijí. Nicméně zákon umožňuje i osobám, které se vrátí např. z delší dovolené či služební cesty, zúčastnit se sčítání. Podle zkušeností z posledního sčítání, jaký očekáváte počet přestupků? Při minulém sčítání se počet případů, kdy osoby odmítly vyplnit sčítací formuláře, pohyboval v řádu několika málo stovek. Celkem sčítací komisaři nahlásili 261 takovýchto případů, které byly předány k projednání na příslušné obecní a městské úřady. O způsobu vyřízení těchto podání však ČSÚ již není zpětně informován. Cílem ČSÚ není obyvatele sankcionovat, ale získat potřebné a pravdivé údaje pro správná rozhodování uživatelů výsledných dat a informací, ať již v oblasti zkvalitňování péče o občany a jejich potřeby ze strany místní a regionální samosprávy a státní správy, či spravedlivého rozdělování veřejných statků a efektivnějšího využití veřejných prostředků. ČSÚ jde tedy o pochopení významu sčítání ze strany občanů a jejich vstřícný přístup, nikoliv o vymáhání povinnosti dané zákonem. Ilustrace Monika Raisová Kdy se předpokládá vnější připomínkové řízení k prováděcí vyhlášce? Vnější připomínkové řízení k prováděcí vyhlášce k zákonu o sčítání již proběhlo. Své připomínky zaslalo devět ministerstev nebo úřadů státní správy. Všechny připomínky byly vypořádány bez rozporu a vyhláška byla ve druhé polovině srpna předána Legislativní radě vlády. Vydání vyhlášky se předpokládá nejpozději v listopadu letošního roku. Děkujeme za rozhovor. informační servis č. 8-9/2010 strana 6

7

8 JAK DÁL PO KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH Podzimní komunální volby se nezadržitelně blíží a s nimi rovněž končí mandát obecního zastupitelstva. Přesto však musí obec fungovat i v době tzv. volebního mezidobí, tedy období mezi konáním voleb a ustavujícím zasedáním nového zastupitelstva, kdy bývají zvoleny nové orgány obce. V době volebního mezidobí se o obec stará zejména dosavadní starosta, avšak rovněž radní pokračují ve své práci v těch obcích, kde byla rada zřízena. Právně však nejde o pokračování funkce starosty či radního, nýbrž o zvláštní časově limitované postavení, kterého se nelze vzdát. Pro některé zastupitele tak volební období končí až zvolením nových orgánů obce - ti mají nárok také na odměnu za dobu volebního mezidobí. Z větší části se ale v naší tématické příloze věnujeme otázce tzv. odchodného, které zřejmě bude některé z vás zajímat. Pokusili jsme se obsáhnout všechny situace, které při vyplácení odchodného mohou nastat, a nastínit, jaké možnosti mají zastupitelé po ukončení výkonu své funkce. Kdo rozhoduje v obcích v době volebního mezidobí? Mandát člena zastupitele obce zaniká dnem konání komunálních voleb. Pokud jsou volby dvoudenní, je podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí tím rozhodujícím dnem první den voleb. Mezi tímto dnem a ustavujícím zasedáním nového zastupitelstva (tedy volbou nových orgánů obce) může uběhnout relativně dlouhá doba a je žádoucí, aby obec v tomto překlenovacím období někdo řídil a spravoval. Tato doba bývá označována jako volební mezidobí a jde o období, kdy ještě nebylo zvoleno nové vedení vzešlé z právě konaných komunálních voleb. Obec zpravidla řídí dosavadní starosta Ve volebním mezidobí vykonává pravomoc starosty nejčastěji dosavadní starosta, a to v souladu s ustanovením 107 téhož zákona. Tyto pravomoci však může vykonávat i osoba jiná dosavadní místostarosta či pověřený člen zastupitelstva. Dosavadní místostarosta vykonává pravomoci starosty v situaci, kdy je nevykonává dosavadní starosta. Je-li dosavadních místostarostů více, vykonává pravomoci starosty ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty. Pokud tak zastupitelstvo neučinilo, vykonává tuto funkci ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Pokud nenastane žádná z uvedených možností a místostarostů je více, vykonávají starostenské pravomoci všichni dohromady. Pravomoci starosty může vykonávat rovněž určený člen zastupitelstva, pokud přede dnem voleb tyto pravomoci vykonával podle 103 odst. 6 zákona o obcích. Dosavadní starosta (či jiné osoby) vykonává veškeré pravomoci starosty, které jsou určeny nejen v zákoně o obcích, nýbrž i v ostatních souvisejících předpisech (může tedy např. i oddávat). Mezi funkcí starosty, která zanikla dnem voleb, a výkonem starostenských pravomocí ve volebním mezidobí je však podstatný rozdíl. Výkon starostenských pravomocí podle 107 zákona o obcích ve volebním mezidobí nelze chápat jako pokračování funkce. Dosavadní starosta (místostarosta či pověřený zastupitel) se totiž nemůže v době volebního mezidobí z této povinnosti vyvázat. Výkon starostenských pravomocí je mu uložen přímo zákonem a není závislý na jeho vůli. Podle důvodové zprávy k 107 zákona o obcích není ani rozhodné, zda-li se dosavadní starosta v nových volbách stal členem nového zastupitelstva, nebo vůbec kandidoval. Podle zákona se zkrátka ve volebním mezidobí nemůže své funkce vzdát. K tomu důvodová zpráva trefně dodává: Povinnost dosavadního starosty vykonávat pravomoci podle 107 je vázána na předchozí výkon funkce starosty, a starosta tím, že funkci starosty při svém zvolení přijal, současně akceptoval i možnost, že bude na základě výslovného zákonného ustanovení vykonávat tyto pravomoci. Za tuto dobu mu ale podle 75 odst. 5 náleží měsíční odměna (poměrná část) v dosavadní výši (výkon dosavadního starosty má rovněž vliv na výši odchodného, jak uvádíme v dalších kapitolách). Dosavadní rada obce Stejně jako dosavadní starosta mají i radní zákonem dané povinnosti po skončení své funkce. Podle 102a odst. 1 zákona o obcích vykonává rada obce své pravomoci i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí. Kromě základních má dosavadní rada obce rovněž zvláštní oprávnění viz dále, a to v případě, kdy nemohlo být svoláno nové zastupitelstvo (např. soud vyhověl podanému návrhu na neplatnost voleb či hlasování, a volby je třeba opakovat, nebo okrsková komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, a kdy bude rovněž nutné volby opakovat). Totožné pojetí jako pro dosavadního starostu platí rovněž pro charakter povinností dosavadních radních. Ani oni se ze své funkce nemohou vyvázat, neboť její výkon ve volebním mezidobí je zákonnou povinností, nikoli pokračováním výkonu funkce radního. Kdy se má sejít nové zastupitelstvo? Termín ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva závisí na tom, zda byl či nebyl po uskutečněných komunálních volbách podán návrh na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Podle 60 zmíněného zákona o volbách do zastupitelstev obcí má každá osoba zapsaná do volebního seznamu, resp. politická strana, právo podat ve lhůtě 10 dnů od vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí výše uvedený návrh na neplatnost. Na tomto místě je nutné upozornit, že krajský soud starosty o podaném návrhu nevyrozumívá, je tudíž na každém starostovi, aby si tuto informaci u příslušného krajského soudu ověřil! V souladu s ustanovením 67 zákona o volbách do zastupitelstev obcí se do běhu této desetidenní lhůty nezapočítává den rozhodný pro její počátek. Vyhlásila-li Státní volební komise výsledky voleb např. v pondělí, počítá se zmíněná desetidenní lhůta od úterý. Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. hmotněprávní lhůtu, je posledním dnem k podání předmětného návrhu u soudu desátý den, tedy v nastíněném případě čtvrtek. Ke svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce může být informační servis č. 8-9/2010 strana 8

9 Ilustrace Monika Raisová přistoupeno až poté, co lhůta pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo hlasování již marně uplynula. Pokud návrh na neplatnost voleb či hlasování podán nebyl, běží (v našem případě od pátku) v souladu s 91 odst. 1 zákona o obcích lhůta další, tentokrát nejvýše 15denní. Během této patnáctidenní lhůty se musí konat ustavující zasedání zastupitelstva obce. Je nutno mít na paměti, že z ustanovení 93 odst. 1 zákona o obcích vyplývá povinnost, aby zasedání zastupitelstva obce (jakékoliv) bylo svoláno nejméně 7 dní předem a aby na úřední desce obce byla informace o datu konání, době konání a navrženém programu zastupitelstva obce zveřejněna. Pokud návrh na neplatnost voleb či hlasování podán byl, je třeba vyčkat na rozhodnutí soudu. Počátek následné zákonné 15denní lhůty pro konání ustavujícího zastupitelstva je počítán ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů (krajský soud musí rozhodnout do 20 dnů), pokud žádnému z nich nebylo vyhověno. Jednání není třeba nařizovat. Během této patnáctidenní lhůty musí proběhnout ustavující zasedání zastupitelstva. Bylo-li soudem návrhu vyhověno, budou se volby do zastupitelstva obce opakovat a volební mezidobí se tak podstatně prodlouží (zpravidla na více než tři měsíce). V této situaci nastupují rozšířené kompetence dosavadní rady ve vztahu k rozpočtu obce. Podle 102a odst. 2 a 3 zákona o obcích je oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nekonalo ve lhůtě stanovené zákonem o obcích, svolá je v souladu s ustanovením 91 odst. 2 zákona o obcích po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra ČR. Kdo ustavující zasedání zastupitelstva svolává Ustavující zasedání svolává a posléze mu předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce, a to do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta obce. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí orgány obce, tedy starosta, místostarosta a další členové rady obce (pokud je v obci rada volena). Je však možné zde rozhodovat i o dalších otázkách jako na jakémkoliv jiném zasedání zastupitelstva. Vyplácení odměny při skončení funkčního období, tzv. odchodné Kdo má nárok na vyplacení odměny (odchodného) při skončení funkčního období a v jaké výši Odměna při skončení funkčního období (tzv. odchodné) je upravena v ustanovení 75 zákona o obcích. Je poskytována neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, a uvolněným členům zastupitelstva obce, kteří splňují tři podmínky: ke dni voleb do zastupitelstva jim příslušela měsíční odměna dle ustanovení 71 zákona o obcích, současně jim nevznikl opětovný nárok na tuto měsíční odměnu, nebyli pravomocně odsouzeni za úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního období. Po komunálních volbách může z hlediska poskytování odměny při skončení funkčního období nastat mnoho rozličných situací. Pokusili jsme se proto postihnout všechny varianty, které mohou nastat, a vysvětlit vám, zda a na jakou výši odchodného budete mít po komunálních volbách nárok. Vždy samozřejmě předpokládáme splnění podmínky třetí, a to že jste nebyl odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního období. Již nekandiduji, případně nebyl jsem zvolen V případě, že byste nebyl zvolen do zastupitelstva obce, nebo jste se rozhodl v komunálních volbách již znovu nekandidovat a současně se nacházíte v nárokové kategorii pro poskytnutí odstupného (tj. jste uvolněným členem zastupitelstva obce, nebo neuvolněným starostou), není pochybnosti o tom, že v takovém případě splňujete podmínky dané ustanovením 75 odst. 1 zákona o obcích. Ke dni voleb do zastupitelstva obce vám náležela měsíční odměna, nárok na ni vám ale již opětovně nevzniká. Výše odměny při skončení funkčního období se dle 75 odst. 2 zákona o obcích stanoví tak, že se k výši měsíční odměny přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti. Za rok výkonu funkce se považuje dvanáct po sobě jdoucích měsíců, a to počínaje dnem volby do funkce, za níž odměna náleží. Pokud jde o přesné určení toho, kdy je rok výkonu funkce ukončen, je možné vycházet z ustanovení 122 odst. 2 občanského zákoníku, tj. že rok výkonu funkce je ukončen dnem, který se číslem shoduje se dnem volby do funkce. informační servis č. 8-9/2010 strana 9

10 V podstatě tedy: výše měsíční odměny + (výše měsíční odměny x počet ukončených let ve funkci, max. pět let) Maximální možná výše odchodného tedy činí 6 měsíčních odměn. Tento nárok je ale vázán na tzv. nepřetržitý výkon funkce. Funkční období členů zastupitelstva obce (uvolněných i neuvolněných) končí dnem voleb do zastupitelstva obce, neboť tímto dnem jim zaniká mandát dle ustanovení 55 odst. 2 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Dnem voleb se v případě dvoudenních voleb rozumí den první. Nepřetržitý výkon funkce tedy znamená, že byla v tzv. volebním mezidobí mezi dnem voleb a ustavujícím zasedáním zastupitelstva obce, a tedy zvolením nových orgánů obce, vykonávána funkce dosavadního starosty dle ustanovení 107 zákona o obcích. Od srpna roku 2008 pak zákon o obcích zná i výkon funkce dosavadního místostarosty a dle ustanovení 102a téhož zákona i dosavadní rady obce. DOSTANU ODMĚNU A CO DÁL? a) Vracím se do původního zaměstnání Zákoník práce ve svém ustanovení 201 definuje, co se rozumí pod pojmem výkon veřejné funkce, a dle odst. 2 do této množiny spadá i výkon funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku. Po skončení veřejné funkce vás dle ustanovení 47 téhož zákona zaměstnavatel zařadí na původní práci a pracoviště. Není-li to možné z důvodu, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí vás v souladu s pracovní smlouvou na místo odpovídající vaší kvalifikaci. b) Stanu se zájemcem o zaměstnání Pokud jste před zvolením do funkce uvolněného člena zastupitelstva obce nebyl v pracovním poměru a doposud jste nedosáhl důchodového věku, stanete se nezaměstnaným, potažmo Ilustrace Monika Raisová zájemcem o zaměstnání. V takové situaci je třeba dle zákona o zaměstnanosti do tří dnů písemně požádat místně příslušný úřad práce o zprostředkování zaměstnání. Úřad práce vás tímto zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání. Požádáte-li o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti (nejpozději do tří pracovních dnů po skončení výkonu funkce), úřad práce vám ji přizná ode dne následujícího po skončení výkonu funkce. Vyplácení odchodného nemá na poskytování podpory v nezaměstnanosti žádný vliv. c) Odcházím do (zpět) důchodu Jestliže splňujete podmínky dané zákonem o důchodovém pojištění, tedy získal jste potřebnou dobu pojištění (odpracoval požadovaná léta) a dosáhl zákonem stanoveného věku, vzniká vám dle ustanovení 54 nárok na poskytnutí starobního důchodu. Pokud jste se již v průběhu výkonu funkce starobním důchodcem stal, budete tedy dále pobírat už pouze důchod. Znovu kandiduji, stal jsem se členem zastupitelstva, nikoli už starostou ani místostarostou V případě, že jste byl zvolen do zastupitelstva obce a nebyl dále zvolen pro výkon funkce starosty či místostarosty, pak by z hlediska přiznání nároku na odměnu při skončení funkčního období záleželo pouze na tom, zda byste se stal uvolněným či neuvolněným členem zastupitelstva. Funkce, pro které budou členové zastupitelstva dlouhodobě uvolněni, určuje podle 84 odst. 2 písm. k) zákona o obcích ve výlučné pravomoci zastupitelstvo obce na svém ustavujícím zasedání. Uvolněného člena zastupitelstva definuje ustanovení 71 zákona o obcích jako toho, kdo je pro výkon funkce zastupitele dlouhodobě uvolněn, nebo před zvolením do funkce nebyl v pracovním poměru (starobní důchodce, mateřská dovolená, nezaměstnaný) a přitom vykonává funkci ve stejném rozsahu. Pokud se stanete uvolněným zastupitelem, vznikne vám opětovný nárok na měsíční odměnu, a nesplníte tedy podmínky ustanovení 75 zákona o obcích pro poskytnutí odměny při skončení funkčního období. Pokud se stanete neuvolněným zastupitelem, opětovný nárok na měsíční odměnu vám již nevznikne, tudíž vám náleží odměna při skončení funkčního období, tzv. odchodné, ve smyslu ustanovení 75 zákona o obcích. Výše této odměny se stanovuje dle ustanovení 75 odst. 2 tak, že se k výši měsíční odměny přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce. Tedy opět: výše měsíční odměny + (výše měsíční odměny x počet ukončených let ve funkci, max. pět let) Jak již bylo v tomto článku zmíněno, maximální hodnota odměny při skončení funkčního období činí 6 měsíčních odměn, přičemž dosažení této maximální výše je vázáno na nepřetržitý výkon funkce. informační servis č. 8-9/2010 strana 10

11 Nepřetržitý výkon funkce U starostů je tento problém vyřešen institutem dosavadního starosty dle ustanovení 107 zákona o obcích. Výkonem této dosavadní funkce je splněn požadavek nepřetržitého výkonu funkce pro potřeby dosažení maximální výše odměny při skončení funkčního období. Toto však není možno aplikovat na ostatní členy zastupitelstva obce uvedené v ustanovení 75 odst. 1 zákona o obcích, neboť jejich mandát zanikl prvním dnem voleb, a došlo tak k přerušení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva obce (místostarosty, členy rady). Tento nedostatek byl částečně kompenzován ve prospěch těch, kteří již několikáté volební období po sobě vykonávají funkci uvolněného zastupitele, či místostarosty obce, a doposud neměli možnost dosáhnout na maximální výši tzv. odchodného, až změnovým zákonem, který v tomto směru novelizoval zákon o obcích. Od nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 18. srpna 2008, plní dosavadní starosta, místostarosta, ale také členové dosavadní rady obce své povinnosti ode dne voleb do zastupitelstva obce až do zvolení nových orgánů obce. Tato změna se však odrazí až v příštích komunálních volbách, v roce 2014, kdy se započítá všem uvolněným členům zastupitelstva obce a neuvolněnému starostovi, do celkové doby výkonu funkce i výkon funkce ve volebním mezidobí. Uvolnění členové zastupitelstva, vyjma starosty, tedy zatím dosahují zpravidla na odchodné ve výši měsíční odměny. Znovu kandiduji, nestal jsem se starostou, ale místostarostou Místostarosta obce je v prvé řadě také členem zastupitelstva obce. Proto i zde platí, že ustavující zasedání zastupitelstva obce rozhodne a určí, pro výkon kterých funkcí budou členové zastupitelstva dlouhodobě uvolněni. Zastupitelstvo obce tedy určí, zda místostarosta bude uvolněným či neuvolněným. Pokud budete určen místostarostou uvolněným, tak vám vzniká opětovný nárok na měsíční odměnu dle ustanovení 71 zákona o obcích, a nesplňujete tudíž podmínku danou ustanovením 75 téhož zákona pro poskytnutí tzv. odchodného. Pokud budete zastupitelstvem určen místostarostou neuvolněným, pak vám vzniká nárok na odměnu při skončení funkčního období (odchodné) ve smyslu ustanovení 75 zákona o obcích. Skončí-li starostovi po volbách jeho funkce a je potom zvolen do jakékoliv funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce, kromě neuvolněného starosty!, vzniká mu nárok na odměnu, a to bez ohledu na to, zda mu bude zastupitelstvem obce odsouhlasena měsíční odměna za vykonávanou funkci neuvolněného člena zastupitelstva. Výše odměny při skončení funkčního období se stanoví dle ustanovení 75 odst. 2 zákona o obcích tak, že se k výši měsíční odměny přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce. Tedy opět: výše měsíční odměny + (výše měsíční odměny x počet ukončených let ve funkci, max. pět let) Opět připomínáme, podmínkou pro dosažení maximální výše této odměny je nepřetržitý výkon funkce, což v současné době splňují pouze ti, kteří vykonávali v minulém volebním mezidobí funkci dosavadního starosty. Znovu kandiduji, jsem opět zvolen starostou Pokud se stanete znovu starostou uvolněným, tak vám opětovně vzniká zákonný nárok na měsíční odměnu dle již zmíněného ustanovení 71 zákona o obcích, a nesplňujete tudíž podmínku danou ustanovením 75 téhož zákona pro poskytnutí tzv. odchodného. Pokud budete zastupitelstvem určen starostou neuvolněným, je situace poněkud složitější. Dle výše zmíněných ustanovení náleží ze zákona měsíční odměna pouze uvolněným zastupitelům, nicméně v souladu s ustanovením 72 může být i neuvolněným členům zastupitelstva obce za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna, přičemž o poskytnutí této odměny rozhoduje ve vyhrazené pravomoci zastupitelstvo. Její maximální výši stanoví nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. Tato odměna je vyplácena ode dne, který stanoví ve svém usnesení zastupitelstvo obce spolu se stanovením její výše, přičemž od tohoto dne vzniká na tuto odměnu dotyčnému nárok (tedy na jakoukoliv výši měsíční odměny nemá dle zákona neuvolněný člen zastupitelstva obce právní nárok, pokud ji zastupitelstvo obce zákonem stanoveným způsobem neschválí). Dle striktního výkladu zákona o obcích při skončení funkčního období uvolněného starosty a přechodu do funkce neuvolněného starosty v dalším volebním období není nárok na poskytnutí odměny (odchodného). Zákon počítá s tím, že odchodné dostane až po skončení dalšího funkčního období ve funkci neuvolněného starosty. Na tomto místě je však nutné podotknout, že měsíční odměna neuvolněného starosty poskytovaná dle 72 zákona o obcích se dle výše zmíněného nařízení vlády může pohybovat v širokém rozmezí, a to od nuly až do několika tisíc korun. Nehledě na to, že zastupitelstvo obce může výši této odměny neuvolněnému starostovi kdykoliv během funkčního období změnit. Z hlediska odchodného by tedy tato situace byla pro starostu jednoznačně nevýhodná, neboť výše tohoto odchodného by mu posléze byla vypočítána z odměny poskytované dle 72 zákona o obcích, a ta může být nesrovnatelně nižší oproti odměně uvolněného starosty. V tomto případě tedy doporučujeme trvat na tom, aby zastupitelstvo obce na svém ustavujícím zasedání nejprve jasně stanovilo, pro které funkce budou členové zastupitelstva obce uvolněni, a teprve poté rozhodlo o personálním obsazení těchto funkcí. Starosta, který vykonával po dlouhou dobu funkci uvolněného starosty, by pak měl možnost zvážit, zda-li chce přijmout kandidaturu na funkci neuvolněného starosty se všemi souvisejícími důsledky (včetně finančních aspektů). informační servis č. 8-9/2010 strana 11

12 Odvod sociálního a zdravotního pojištění a zdanění v souvislosti s odchodným Odměna (odchodné) při skončení funkčního období dle ustanovení 75 zákona o obcích má pro účely právních předpisů v oblasti sociálního zabezpečení charakter odstupného. Podle ustanovení 5 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti není odměna při skončení funkčního období náležející dle zvláštních právních předpisů (s odkazem na zákon o obcích) zahrnuta do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění. Stejně tak není odměna při skončení funkčního období součástí vyměřovacího Upozornění týkající se dovolené uvolněných zastupitelů základu pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění dle ustanovení 3 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Odměna (odchodné) při skončení funkčního období jako odměna za výkon funkce v orgánech obce dle ustanovení 6 odst. 10 zákona o daních z příjmů spadá do kategorie funkčních požitků pro účely daně z příjmů. Odměna při skončení funkčního období je tedy součástí základu daně z příjmů fyzických osob. Uvolnění členové zastupitelstva obce mají dle ustanovení 79 odst. 1 zákona o obcích nárok na poskytnutí dovolené v délce pěti týdnů za kalendářní rok. Pokud jejich funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, mají nárok na poměrnou část dovolené. Upozorňujeme však na problém s nevyčerpanou dovolenou v daném volebním roce. Pokud si uvolněný člen zastupitelstva dovolenou nevybere před skončením uvolněné funkce a nevrací se zpátky k uvolňujícímu zaměstnavateli, který by ji poskytl, tak dle ustanovení 79 odst. 4 zákona o obcích propadá dovolená bez náhrady. Proplácení dovolené zákon o obcích totiž umožňuje pouze v případě, že jde o nevyčerpanou dovolenou za předchozí kalendářní rok, která se převede do následujícího kalendářního roku, a teprve poté může uvolněný člen zastupitelstva obce požádat o její náhradu. Při skončení uvolněné funkce již logicky nelze převádět nevyčerpanou dovolenou do následujícího kalendářního roku. Způsob vyplácení odměny při skončení funkčního období Podle ustanovení 75 odst. 7 zákona o obcích může být odměna při skončení funkčního období vyplácena v měsíčních splátkách nebo jednorázově. Zákon o obcích nestanoví minimální výši měsíční splátky, lze však jedině doporučit, aby splátky byly vypláceny např. ve výši alespoň jedné měsíční odměny. Zákon o obcích také v žádném svém ustanovení nepodmiňuje vyplácení tzv. odchodného, ať už jednorázově, nebo ve splátkách, rozhodnutím či schválením některého orgánu obce. Je možné, aby o způsobu výplaty, aniž by byl jakkoliv zpochybňován nárok na tuto odměnu, rozhodla rada obce ve své zbytkové působnosti dle ustanovení 102 odst. 3 zákona o obcích. Odměny v tzv. volebním mezidobí Dle současné právní úpravy v tzv. mezidobí mezi komunálními volbami a ustavujícím zasedáním nového zastupitelstva obce, resp. do doby zvolení nových orgánů obce, vykonává pravomoci dosavadní starosta, dosavadní místostarosta či místostarostové a rada obce. Zákon o obcích upravuje v ustanovení 75 odst. 5 odměňování dosavadního starosty či místostarosty, když stanoví, že pokud dosavadní starosta nebo místostarosta vykonává pravomoci podle 107 zákona o obcích, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši. Ovšem otázku odměňování členů rady obce v tzv. volebním mezidobí zákon o obcích nikde výslovně neupravuje. Dle našeho názoru je ale nutné poskytovat měsíční odměnu všem vyjmenovaným představitelům obce, tedy i členům dosavadní rady obce. SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY: připravila Mgr. Iva Vejmelková a Mgr. Petr Schlesinger legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu redakčně upravila Mgr. Lenka Zgrajová, odd. vnějších vztahů zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 298/2008 Sb., změna obecního zřízení, krajského zřízení a zákona o hl. m. Praze (změnový zákon) nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů informační servis č. 8-9/2010 strana 12

13 Se starosty o evropských fondech Česká republika má možnost získat dodatečných 237 milionů eur na operace spolufinancované strukturálními fondy a Fondem soudržnosti v letech 2011 až Tyto prostředky, které představují částečnou kompenzaci za nepřesný odhad růstu HDP v ČR, ze kterého vycházela Evropská komise v roce 2005, jsou ideální příležitostí pro posílení rozvojových aktivit a projektů měst. O problémech s čerpáním evropských fondů, budoucnosti kohezní politiky soudržnosti po roce 2013, posílení role měst a obcí v evropské regionální politice a problematice veřejných zakázek jsme jednali v závěru června na půdě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na setkání starostů Jihočeského a Plzeňského kraje. Někteří starostové vkládají do evropských peněz až příliš velká očekávání. Peníze z Bruselu nevyřeší všechny problémy, musíme se spoléhat i na naše české zdroje. Velkou roli v čerpání evropských peněz hraje pochopitelně rychlost jejich získávání. Podle zkušeností představitelů měst a obcí s fondy je pro ně administrativa příliš složitá, pravidla pro předkládání žádostí o dotace jsou nesrozumitelná, nejasná a nejednoznačná, existují velké problémy s výběrovými řízeními. Český systém, tvořený 26 operačními programy, je nejenom pro města, ale i pro podnikatele a neziskové organizace mimořádně administrativně složitý a zatěžující. Získávání evropských fondů je náročné, o evropské peníze je třeba nejprve požádat, avšak zájemci je dostanou zpětně až po realizaci projektů a jejich důkladném auditu a certifikaci, což většinou trvá několik měsíců, někdy i let. Je proto potřeba hledat konkrétní cesty, jak celý systém zásadně zjednodušit. Jednou z evropských priorit se stává podpora rozvoje měst. Města a regiony jsou klíčem k obnově světové ekonomiky, neboť mají velkých potenciál. Mohou dosáhnout významných úspor energie inovacemi ve veřejném osvětlení, zateplováním budov, čistší veřejnou dopravou. U nás doma nicméně často hovoříme o principech, prioritách a cílech a zapomínáme na skutečné problémy, které musí primátoři a starostové řešit, což je případ již zmíněné složité administrativy při získávání evropských peněz. Tuto skutečnost dokreslují i čísla z ministerstva pro místní rozvoj k 3. červnu letošního roku: alokace pro období je pro Českou republiku 790 miliard Kč, přičemž předložených projektů bylo za 875 miliard, schválených projektů bylo za 349 miliard, příjemcům bylo proplaceno 132 miliard a vyčerpáno 34 miliard korun. Zaměřme se konkrétně na jihozápad Čech, kde se konalo červnové setkání starostů. Přestože v současnosti představuje politika soudržnosti pro ČR velice štědrý zdroj finančních prostředků z fondů EU (k dispozici je 26,69 miliard eur), čerpání evropských fondů v tomto regionu zaostává. Zatímco počátkem dubna byly na jihovýchodě Čech vybrány a schváleny projekty již ve výši 58 % celkově dostupných zdrojů pro období , na jihozápadě to bylo jen necelých 38 %. Realizátorům projektů včetně obcí bylo navíc proplaceno pouze 13,4 % z celkového objemu finančních prostředků. Velkou neznámou je, jak budou možnosti čerpání evropských fondů vypadat, až současné programové období v roce 2013 skončí. Jisté je, že kohezní politika EU už nebude taková, jak ji známe dnes. Ta současná totiž nevyhovuje rozpočtovým možnostem a aktuálním výzvám a potřebám. Je tedy nutné provést reformy a právě teď je nejvyšší čas začít diskutovat o tom, jak by měly reformy vůbec vypadat. Ing. Oldřich Vlasák poslanec Evropského parlamentu předseda Svazu měst a obcí ČR Měnit pravidla za pochodu a bez účasti zainteresovaných není fér Vláda svým rozhodnutím č. 563 z 11. srpna 2010 přijatým v rámci škrtů ve státním rozpočtu udělala velkou čáru přes rozpočet zejména těm obcím, které mají rozpracován projekt k financování z regionálních operačních programů. A to doslova. Uvedené usnesení šalomounsky snižuje původních 7,5 %, které u projektů v regionálních operačních programech zajišťoval stát, na 0 %. Regionální programy se liší dle regionů NUTS II, v mnoha však 85 % nákladů projektu financují evropské peníze, 7,5 % pak stát a zbývajících 7,5 % si hradí žadatel, tedy obec. Snížení spolufinancování státu ze 7,5 % na 0 % fakticky dopadne na obce, protože je pravděpodobné, že kraje nebudou ochotny výpadek dotace ze státního rozpočtu pokrýt z vlastních zdrojů. Spolufinancování obcí se tedy zvýší v závislosti na objemu veřejných dotací poskytovaných příslušným regionem NUTS II až o 7,5 %, tj. na 15 %. Týká se to i projektů, které už byly schváleny, ale jejich smlouvy nebyly podepsány, nebo projektů, u nichž již probíhají výběrová řízení a obce mají zajištěno předfinancování aktivit, třeba prostřednictvím úvěrů. Toto rozhodnutí tedy bude znamenat zvýšení nákladů u aktivit již zahrnutých do rozpočtů obcí a další, dle názoru Svazu zbytečné, úvěrování, které obce musejí zajistit rychle a pravděpodobně s vyššími úrokovými sazbami. V některých případech pak může dokonce dojít k zastavení realizace projektu, včetně např. některých Integrovaných plánů rozvoje měst. Rozhodnutí vlády je sice pochopitelné z hlediska škrtů a požadavku vyrovnat státní rozpočet, nicméně vláda tak problém přesouvá jen o několik pater níže. Nejde v pravém smyslu o úspory veřejných prostředků, ale pouze o přesun výdajů státu na rozpočty samospráv. U regionálních operačních programů by sice část nutného spolufinancování měly samosprávy nést, neměly by to být však pouze obce, ale také kraje. Navíc v situaci, kdy je rozhodnutí takto náhlé, je zásah do rozpočtů markantní a obce je právem považují za nefér. Řešením by mohlo být postupné a předem oznámené snižování účasti státu, se kterým by jak kraje, tak obce mohly počítat a které by umožnilo žadatelům se situaci přizpůsobit. Vzhledem k uvedeným skutečnostem bude téma předmětem jednání zástupců Svazu s vládou, které se uskuteční koncem září, a samostatném jednání s ministrem financí. Svaz své aktivity koordinuje i s Asociací krajů České republiky. Mgr. Eva Srnová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu informační servis č. 8-9/2010 strana 13

14 Jak správně užívat státní symboly a symboly obce? Státní symboly jsou znaky, kterými stát označuje svou svrchovanost a jsou projevem státnosti. Stát se jimi prezentuje ve vztahu k jiným státům, vyjadřuje jimi svou historii, územní vývoj i národní identitu. Obec může mít svůj znak a svou vlajku, kterou jí na žádost uděluje předseda Poslanecké sněmovny ČR. Není to povinností, přesto mnoho obcí tyto své symboly má a také upravuje pravidla pro jejich užívání. Státní symboly Volba státních symbolů a jejich rozsah jsou věcí suverenity každého státu. Jejich význam podtrhuje skutečnost, že jsou zakotveny v čl. 14 Ústavy České republiky. Podoba státních symbolů je stanovena zákonem o státních symbolech České republiky, který podrobně definuje vzhled každého ze státních symbolů. Způsob jejich užívání a sankce za zneužití, poškození či znevážení státních symbolů pak upravuje zákon o užívání státních symbolů České republiky. Všechny státní symboly je možno užívat pouze v souladu s tímto zákonem, a to vhodným a důstojným způsobem. Státní znak Velký státní znak je oprávněn užívat pouze okruh subjektů daných ustanovením 2 odst. 1 zákona o užívání státních symbolů České republiky. Jde především o obě komory Parlamentu, jejich Kanceláře, poslance, senátory, presidenta republiky a jeho Kancelář, Úřad vlády ČR, Veřejného ochránce práv, ministerstva a jiné správní úřady, územní samosprávné celky, soudy a státní zastupitelství, ozbrojené síly a bezpečnostní sbory, Nejvyšší kontrolní úřad, školy a školská zařízení a dokonce také právnické a fyzické osoby, kterým je zákonem svěřen výkon státní správy, a rovněž sportovci při reprezentaci České republiky. Velký státní znak je součástí závěsného odznaku starostů, který starosta užívá při významných příležitostech a občanských obřadech, a vyobrazuje se také na průkazech vydávaných správními úřady, např. občanských průkazech či pasech. Velký státní znak lze dále využít např. k umístění na čelní straně místnosti, kde zasedají a jednají orgány obce, ale také k označení budov, ve kterých sídlí obce a jejich orgány. V takovém případě se velký státní znak umisťuje nad průčelím budovy, nad hlavním vchodem nebo po straně hlavního vchodu do budovy. Oprávněné osoby k užívání velkého státního znaku mohou užít např. i jeho napodobeninu z kovu, kamene, skla, keramiky či jiného materiálu, a to za podmínky, že svým vyobrazením odpovídá vyobrazení velkého státního znaku. Státní vlajka Podoba státní vlajky je striktně definována zákonem o státních symbolech. Skládá se z horního bílého a dolního červeného pruhu, mezi něž je vsunut modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3. Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby dle ust. 2 odst. 1 písm. a) až s) zákona o užívání státních symbolů na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků a při příležitostech celostátního významu, zejména v den smutku, nebo státního smutku, vyhlášených vládou. Při těchto příležitostech lze výjimečně použít namísto státní vlajky její napodobeninu s odlišným vzájemným poměrem šířky a délky. Ostatní fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou státní vlajku užít vhodným a důstojným způsobem. Užívání státní vlajky se řídí přísnými pravidly. Vlajková výzdoba započíná zpravidla v 16 hodin předcházejícího, a končí v 8 hodin následujícího dne. Státní vlajka se vyvěšuje pouze na čelní straně budovy. Umísťuje se vždy v předsednictvu shromáždění, žerď pro státní vlajku musí být vlevo od řečnického pultu při čelním pohledu na pult. Státní vlajka se vztyčuje a snímá bez přerušení, přičemž se Státními symboly České republiky jsou dle výše uvedených právních předpisů: velký a malý státní znak státní barvy státní vlajka vlajka presidenta republiky státní pečeť státní hymna Malý státní znak užívají oprávněné osoby dle zákona o užívání státních symbolů, a tedy i obce, na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který byl těmto subjektům svěřen zákonem nebo na základě zákona. Obce, kraje, městské obvody a městské části jsou povinny užívat státní znak vždy a pouze při výkonu tzv. přenesené působnosti, tedy při výkonu státní správy, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce. Razítko s malým státním znakem, tzv. úřední razítko, mohou obce užívat na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících skutečnosti, vyhotovovaných v rámci přenesené působnosti. Toto razítko má zákonem přesně stanovenou podobu. Dle ust. 6 zákona o užívání státních symbolů je toto razítko kulatého tvaru, o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm, přičemž malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jeho obvodu je označení oprávněné osoby (např. Obecní úřad Nová Ves), popř. i její organizační složky a sídla. Používá-li oprávněný subjekt více takových razítek, musí každé takové razítko obsahovat i pořadové číslo. Úřední razítko by se rozhodně nemělo objevit např. na obchodní korespondenci, smlouvách uzavíraných obcí, na zápisech z jednání orgánů obce a při ostatních činnostech v rámci výkonu samostatné působnosti obce. nesmí dotknout země. Nesmí na ní být žádný text, vyobrazení, znak či smuteční závoj. V neposlední řadě nesmí být státní vlajka používána v poškozeném či znečištěném stavu. Při vodorovném umístění směřuje modrý klín vpravo při čelním pohledu na objekt a bílá barva je vždy nahoře. Při svislém umístění je při čelním pohledu na objekt bílá barva vždy vlevo a modrý klín směřuje vždy dolů. Vyvěšují-li se spolu se státní vlajkou i vlajky jiné, např. jiných států, či vlajky kraje nebo obce, je také nutné dodržovat určitá pravidla. Státní vlajka České republiky musí být vždy na tzv. nejčestnějším místě, což je: - v případě vyvěšení dvou státních vlajek vlevo - uprostřed při vyvěšení lichého počtu vlajek informační servis č. 8-9/2010 strana 14

15 - v prostřední dvojici vlevo, při vyvěšení sudého počtu vlajek - první zleva, příp. i poslední v řadě, při vyvěšování většího počtu vlajek než je 5 Vlajka Evropské unie a její vyvěšování nejsou právem EU ani právním řádem České republiky nijak upraveny. Evropská vlajka má dvanáct zlatých hvězd na modrém podkladu, je ve tvaru obdélníku, přitom poměr šířky k její délce je dán 1:1,5. Je nutné na tomto místě upozornit, že vlajku EU je dle společenských zvyklostí třeba vyvěšovat tak, aby hvězdy na ní zobrazené byly vždy rozkročené. STÁTNÍ SMUTEK Na znamení státního smutku se státní vlajka spouští na půl žerdi. Pokud není tato trvale vyvěšena, je třeba ji zvyklostí nejprve vztyčit Symboly obcí Zákon o obcích pojem obecní symbol či symboly obce nezná. Předmětem úpravy zákona o obcích, konkrétně jeho ustanovení 34a a 142 jsou pouze znak a vlajka obce. Zákon zde říká, že obce mohou mít znak a vlajku obce. Jde tedy pouze o možnost, nikoliv povinnost. Dle ust. 34a odst. 2 zákona o obcích, může předseda Poslanecké sněmovny obci, která nemá znak či vlajku, tyto udělit na její písemnou žádost. Obdobně může předseda Poslanecké sněmovny na žádost obci vlajku či znak také změnit. Příklady znaků obcí: Městys Město Obec Obec Obec Svitávka Písek Vlčice Tučapy Ochoz u Brna Žádost o schválení/udělení obecních symbolů musí obsahovat průvodní dopis opatřený razítkem obce a podpisem pověřeného člena zastupitelstva obce, kopii usnesení zastupitelstva obce, kterým schválilo předložené návrhy symbolů, barevné vyobrazení návrhů ve formátu A4 s uvedením autora, návrh slovního popisu předložených návrhů a v neposlední řadě také odůvodnění použitých motivů v návrhu. Předseda Poslanecké sněmovny pak obci může znak či vlajku udělit. Příklady vlajek obcí: Obec Vedrovice Město Kolín Obec Líbeznice Pokud má obec zájem přijmout další obecní symboly, např. znělku, logo apod., může tak učinit v rámci své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Touto vyhláškou může také upravit pravidla pro nakládání s obecními symboly. až na vrchol stožáru, kde se nechá několik vteřin vlát, a poté ji důstojně spustit na půl žerdi. Obdobný ceremoniál by se měl Špatný příklad, který nás inspiroval ke zpracování tohoto příspěvku. absolvovat po ukončení státního smutku. Černá vlajka se na stožár nevyvěšuje, spuštění státní vlajky na půl žerdi je dostatečné a dle zákona o užívání státních symbolů navíc oficiálním způsobem vyjádření státního smutku. Pouze tam, kde jsou z technických důvodů používány prapory místo vlajek, se vyvěsí státní prapor a vpravo vedle něj při pohledu na čelo budovy se vyvěsí černý prapor. Pokud není možno vyvěsit oba prapory, vyvěsí se pouze černý prapor. Rozdíl mezi vlajkou a praporem je ten, že prapor je navlečen návlekem na žerď, která je umístěna v držáku, naproti tomu vlajka se vytahuje na stožár pomocí lanka. Užívání znaku obce Znak a vlajku obce mohou ze zákona užívat nejen obce, ale také jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby. Ostatní subjekty mohou znak obce používat pouze se souhlasem příslušné obce. K užívání vlajky obce není souhlas nutný, tento symbol může vhodným a důstojným způsobem užívat každý. Pokud obec podmiňuje souhlas s použitím znaku třetí osobou zaplacením úplaty, je velmi vhodná forma smlouvy. Ve smlouvě je třeba specifikovat rozsah práv k užití znaku a odpovídající cenu. Tuto úhradu nelze v žádném případě považovat za poplatek. Znak obce lze dokonce považovat za ochrannou známku ve smyslu zákona o ochranných známkách, neboť nepochybně splňuje podmínky definice ochranné známky dané ustanovením 1 tohoto zákona. Obec si tak může podat přihlášku u Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze, a posílit tak své právní postavení pro případ eventuálního sporu s jinými osobami ve věci užívání znaku obce. Právní ochranu znaku obce dle zákona o obcích lze bez problémů realizovat souběžně s ochranou dle zákona o ochranných známkách. Znaky obcí se používají výhradně v rámci samostatné působnosti obce. Lze ho umístit na razítko obce, které se dle ust. 111 odst. 5 zákona o obcích používá v případech, kdy není zvláštním zákonem stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. Zákon už blíže neuvádí žádné podrobnosti k podobě či tvaru razítka obce (oproti úřednímu razítku s malým státním znakem, které je zákonem definované velmi striktně). Obec při výkonu samostatné působnosti razítko obce používat může, nemá k tomu ale zákonem danou povinnost. připravila Mgr. Iva Vejmelková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu PŘÍSLUŠNÁ LEGISLATIVA: Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů informační servis č. 8-9/2010 strana 15

16 Když vám vypochoduje maso z ledničky. neboli Energetika a krizové řízení Energetická bezpečnost se stala hitem sezóny. Všude se o ní mluví, jak je důležitá a jak je potřeba ji zajistit. Jak to tak často bývá s módními hesly, stal se z ní prázdný pojem. Málokdo z těch, kteří se jí zaklínají, totiž vůbec vědí, co to energetická bezpečnost je. A ti, co o ní nějakou mlhavou povědomost mají, ji většinou zužují na naši dovozní závislost na Rusku u plynu a v poslední době také na nutnost dostavby Temelína. A jak to tak často bývá, problém je mnohem širší, obsahuje mnoho aspektů a je možné se na něj dívat z různých úhlů pohledu. A nejlépe systémově, z hlediska celkového fungování české energetiky. Strategickým cílem české energetické politiky je přece zajištění bezpečných a plynulých dodávek tepla a elektřiny pro obyvatelstvo, průmysl, veřejnou správu a služby. Nejen v dobách normálních, nýbrž především v krizových situacích. K tomu slouží energetická koncepce tohoto státu. Ta je tvořena Státní energetickou koncepcí (SEK) a jednotlivými územními energetickými koncepcemi (ÚEK), protože energetickou bezpečnost je třeba zajišťovat na dvou základních úrovních: na jejím začátku a na jejím konci. A právě na jejím konci v případě přerušení dodávky energie dochází k největšímu ohrožení života a zdraví občanů a ke ztrátám na jejich majetku. A právě tento konec energetického řetězce je doménou krajů, měst a obcí. Nastane-li krizový stav v podobě dlouhodobějšího výpadku dodávek, příslušné orgány by měly mít předem připravený propočet minimálních nouzových dodávek energie a definovanou kritickou infrastrukturu. To vše s cílem vytvořit energeticky stabilní celky, tzv. ostrovy přežití pro případ krize (kupříkladu Praha a další statutární města, v nichž žije třetina obyvatel a mají tam sídlo prakticky všechny významné orgány veřejné správy, jsou z hlediska energetické bezpečnosti nečekaně zranitelné). Měly by, ale nemají. Hlavní důvod? Podle mě naprosto nedostatečná provázanost mezi SEK a ÚEK na jedné straně a mezi energetickou a krizovou legislativou na straně druhé, o nedostatku vzájemné koordinace a komunikace na úrovni veřejné správy ani nemluvě. SEK úkoluje ÚEK zajištěním nezbytných dodávek energie a rychlé a účinné reakce v případech rozsáhlých poruch nebo živelních katastrof. ÚEK také mají za úkol cituji zajistit a pravidelně prověřovat nástroje účinné koordinace stavů nouze v elektroenergetice a plynárenství na centrální a krajské úrovni. Musí zajistit rozvoj distribučních soustav a dostatek kapacit pro nárůst spotřeby elektřiny v domácnostech i ve službách i pro požadavky na nové odběry v rámci rozvoje regionů. Musí vytvořit podmínky pro účast tepláren při zabezpečení jejich úlohy v ostrovních provozech jednotlivých oblastí v havarijních situacích (čili zajistit schopnost lokálních systémů na úrovni regionálních distribučních soustav pracovat v ostrovních provozech po dobu až několika dnů). A SEK dodává, že ÚEK komplexním způsobem dosud neřeší zásobování daného území elektřinou a zajištění chodu nezbytné infrastruktury pro případ dlouhodobé poruchy. A nejen to, SEK hovoří i o posílení legislativní úpravy nástrojů územního plánování tak, aby došlo k vyvážení zájmů ochrany místních společenství a vlastníků se zájmy energetické bezpečnosti státu. A o nezbytnosti legislativně nastavit pravidla pro zajištění souladu mezi schváleným investičním plánem, územními plány a ÚEK. Zeptejte se distributora energie ve vaší obci, městě, ve vašem kraji, jaké záložní řešení, tj. krizový plán dodávek, mají vypracovaný. Že to je zbytečné bití na poplach? Vždyť už jsme to zažili. V lednu A málokdo z nás si uvědomuje rozsah nebezpečí, jakému byla tehdy naše společnost vystavena. Vzpomínáte? Tehdy jsme měli zajištěny dodávky zemního plynu informační servis č. 8-9/2010 strana 16

17 dlouhodobými kontrakty. Soběstačnost ve výrobě elektřiny byla zajištěna provozem uhelných a jaderných elektráren. Byly zastaveny dodávky plynu. Přírodní podmínky v lednu mrazivé počasí místy až C, relativní bezvětří, sluneční svit minimální, vodní toky zamrzlé, průtoky snížené. Možnost využít obnovitelné zdroje energie téměř nulová. Pokud by se bývalo tenkrát prodloužilo období bez dodávek plynu, více než polovina odběratelů tepla by mrzla. Za takové situace by postižení v maximální míře využili elektrické teplo, což by následně ohrozilo provoz elektrizační soustavy. Pokud by se tato situace zkomplikovala i na straně elektroenergetiky (výpadek většího zdroje, porucha v přenosové soustavě, apod.), reálně by býval hrozil celkový rozpad soustavy s následnými negativními jevy ekonomickými i sociálními. A zabránit takovým negativním jevům je pak úloha Integrovaného záchranného systému a krizové legislativy, kterou by měly energetické zákony obsahovat. Hasičský záchranný sbor disponuje podrobnými informacemi, jak rychle bude postupovat rozvrat společnosti, dojde-li k dlouhodobému přerušení dodávek energie. Ztráta osvětlení, klimatizace, možnosti přípravy jídla, přístupu k pitné vodě a k bankomatům. Narušení zásobování vodou a znehodnocení chlazených a mražených potravin, takže se zhorší epidemiologická situace. V mrazivém období dojde k poklesu teploty v místnostech, a tím k ohrožení životů především starých a nemocných lidí. Ohroženi na životě budou i lidé napojení na podpůrné přístroje zajišťující dýchání a krevní oběh. Během několika hodin mohou být znehodnoceny některé léky a další látky, např. zmrazené kostní dřeně připravené pro transplantaci. V mrazivých dnech popraská vodovodní potrubí a potrubí topných systémů. Vzniknou škody způsobené požáry např. z důvodu náhrady elektrického osvětlení svíčkami. Nastanou dopravní a technologické havárie. Selže dopravní obslužnost (metro, vlaky, tramvaje). Čerpací stanice pohonných hmot přestanou fungovat. Zastaví se výroba a prodej potravin a provozy na zpracování a likvidaci odpadů. Ochromen bude provoz škol a sociálních zařízení. A tak dále. Výsledkem bude ztráta naplňování základních lidských potřeb (jídlo, hygiena, teplo, spojení s lidmi, izolace, nedostatek informací), sociální péče o děti, staré a nemocné, vznik paniky a chaosu a kriminality. Tím vším chci jen zdůraznit, že bezpečnostní aspekt energetiky je pro stát stejně významný jako aspekt ekonomický. A že by si příslušné orgány veřejné správy měly položit otázku, jak je společnost připravena zvládat různé mimořádné situace, pokud nebude dostupná elektrická energie. A jak se s tím vyrovnává nejen krizový zákon, ale především energetická legislativa. Protože když nejde dlouhodobě proud a není teplo a vy jako občan žijete v energetickém ostrově, který není schopen zajistit alespoň nouzové dodávky tepla a elektřiny, je to poměrně nepříjemné. Jde totiž o život. Díky Bohu, že jsme v této zemi ještě nezažili black-out. Anebo snad bohužel? Jak totiž říká náš velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška: Tady bohužel ještě občanům nevypochodovalo maso z ledničky. Proto se touto hrozbou zatím nikdo moc nezabývá. PhDr. Pavla Jedličková zastupitelka MČ Praha-Libuš a členka Energetické komise Svazu Ing. Petr Karas, CSc. generální ředitel ČEZ v letech 1990 až 1998, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR v letech , bývalý předseda Českého svazu zaměstnavatelů v energetice Sázka na jádro a obnovitelné zdroje energie Energetika v koaliční smlouvě Zelená jaderné energii a obnovitelným zdrojům energie. Tak asi bude vypadat energetická politika nové koaliční vlády ODS, TOP 09 a VV. Alespoň soudě podle jejího programového prohlášení. V něm se píše: Vláda bude podporovat ekologicky čisté výroby energie, tedy jadernou energetiku a efektivní obnovitelné zdroje energie, které mohou též významně přispět k posílení energetické bezpečnosti ČR, tedy ke snížení energetické závislosti ČR na cizích zdrojích. Vláda zatím nesdělila, jaké obnovitelné zdroje energie považuje za efektivní, a já jen pevně doufám, že minulé okouzlení fotovoltaikou nebude nahrazeno jiným jednostranným okouzlením, například biomasou. To jen poznámka na okraj. Důležitějšími se mi jeví rozporuplnost a protichůdnost mnohých vyjádření. Vláda na jednu stranu vyhlašuje, že bude podporovat pouze některé zdroje, na druhou stranu ale bude pokračovat ve zvyšování energetické bezpečnosti ČR především diverzifikací energetických zdrojů a zajišťovat vyvážený energetický mix. Jenomže k vyváženému energetickému mixu prostě patří v rozumné míře i plyn a uhlí. Přestože uhlí je v ČR hlavním zdrojem výroby elektrické energie a tepla a jedná se o výsostně domácí zdroj, stát se chce od něj odklonit. Trend v politice EU je přitom opačný. Připravuje se totiž směrnice na čisté využití uhlí (zachycování a ukládání uhlíku). Zablokováním zásob za územními limity je ohroženo především naše teplárenství. Přesto se vláda ale zasadí o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a jejich legislativní zajištění. Koaliční smlouva jde ještě dál. Ta chce dokonce uhlí odepsat z bilančních zásob. Pro vládu znamená energetická bezpečnost jen snížení energetické závislosti na cizích zdrojích. To je ale strašně zjednodušující a zavádějící. Energetická bezpečnost je mnohem širší pojem a velmi souvisí s propojeností jednotlivých energetických koncepcí a krizové a energetické legislativy (viz předcházející příspěvek). Vláda ve svém programovém prohlášení rovněž uvádí, že připraví základní strategické dokumenty a, což je chvályhodné, že tyto dokumenty (Politika ochrany životního prostředí, Politika ochrany klimatu, Státní energetická koncepce, Surovinová politika ) navzájem prováže. Neměla by ale zapomenout, že se dům staví od základů. Tj., že nejprve je potřeba mít vypracované a schválené strategické koncepce a teprve od nich odvozovat a schvalovat informační servis č. 8-9/2010 strana 17

18 dílčí zákony. Podle časového harmonogramu uvedeného v koaliční smlouvě chce ale Státní energetickou koncepci a Surovinovou politiku vypracovat do konce roku 2011 a ve stejný čas schválit i novelu horního zákona. Jak ušetřit na nákupu energií? Již od prosince loňského roku diskutují členové Energetické komise Předsednictva Svazu o možnostech nákupu silové elektřiny (tj. surové elektřiny bez poplatků za distribuci v rozvodné síti) prostřednictvím specializované komoditní burzy. Jde o nový postup jak nakupovat energie pro město či obec oproti dosud běžně rozšířenému postupu zavedeného dodavatele či přímého nákupu od dodavatele. Aby se mohla města a obce účastnit specializované komoditní burzy, musí spolupracovat s odbornou společností, která jim zpracuje odborně věcný (technický) a organizační stav spotřeby energie obcí a jí zřízených či ovládaných zařízení (zjištění energetické potřeby města, počet odběrných míst, evidence spotřeby energie). Vstupní analýza energetických potřeb samosprávy může být poměrně finančně a organizačně (je dobré mít stálého energetika či poradce pro tuto oblast) náročným vstupem. Tuto analýzu potřeb lze vypracovat ve spolupráci s burzovním dohodcem, který obec či město na burze zastupuje. Po jejím zpracování a vyhodnocení je možné se zapojit do soutěžení o nejlevnější elektřinu na trhu. V dalších burzách (většinou v ročních intervalech) už daná obec či město pracuje s konkrétními údaji o odběrných místech a spotřebě elektřiny, čímž se dají šetřit prostředky. tomu u plynu. Nakoupit lze dodávku elektřiny v hladině vysokého i nízkého napětí a zemního plynu nejen na příští rok, ale i nejbližší nastávající roky. Samosprávy si určí, jaké množství energie chtějí dodávat (měla by vycházet z předchozích let, pokud neomezují provoz některých zařízení) a za jakých podmínek. Burza následně shromažďuje cenové nabídky jednotlivých dodavatelů, kteří se snaží získat zakázku co nejnižší cenou. Výhodnost pro obě strany je zřejmá, spotřebitel (odběratel) město vysoutěží nejlevnějšího dodavatele energie s požadovanými parametry, dodavatel nalezne silného a důvěryhodného partnera. V případě, že jednotliví odběratelé města a obce a jimi zřizované organizace Energetika jako strategické odvětví národní ekonomiky potřebuje dlouhodobou koncepci a vizi na několik desetiletí. Potřebuje vyvážený a především vysoce odborný přístup, který nepodléhá momentálním politickým tlakům. A hlavně nepotřebuje, aby se energetická politika této země měnila v každém volebním období. Za vlády Mirka Topolánka bylo kvůli účasti Strany zelených na pranýři nejen uhlí, ale i jaderná energie. Ekologie a obnovitelné zdroje v podobě fotovoltaiky byly hitem. Během dvou let se všechno změnilo a jádro je nyní vychvalované jako nejčistší zdroj energie. Přitom se ale opomíjejí nevyřešená závažná environmentální rizika spojená s vyhořelým jaderným palivem. V 90. letech se zase pro změnu mohutně podporovala plynofikace. Tato kampaňovitost se mi nelíbí a považuji ji za škodlivou pro energetiku. Energetika totiž potřebuje všechny zdroje a momentální upřednostňování jednoho zdroje na úkor druhého je prostě špatně. PhDr. Pavla Jedličková zastupitelka MČ Praha-Libuš a členka Energetické komise Svazu a společnosti nedosahují ročního odběru více než 500 MWh, mají možnost se sdružit s využitím institutu centrálního zadavatele a soustředit své poptávané odběry do jedné společné poptávky, která je pro dodavatele zajímavější. Centralizace poptávky přitom může mít různou podobu, od dohody několika kooperujících subjektů až po poptávku opravdu komplexní, třeba na úrovni části profesního či zájmového svazu, mikroregionu apod. Obecně je postup nákupu energií prostřednictvím komoditní burzy zajímavý ve větších objemech dodávek, která může větším městům ušetřit statisíce až milióny korun. Více informací o této formě nakupování cen energií na komoditní burze jsou dostupné v sekci Energetická burza na webových stránkách Máte-li sami zkušenosti s nákupem energií touto cestou, dejte nám vědět, či napište své postřehy a rady na webové stránky Svazu do rubriky Obec radí obci. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu V České republice existuje jediná komoditní burza Českomoravská komoditní burza Kladno (ČMKBK), která tímto způsobem nabízí pro města a obce možnost zprostředkování nákupu elektřiny a nyní nově i plynu. Jde o způsob, který může být mnohem méně administrativně náročnější než klasické výběrové řízení na veřejnou zakázku na služby dle zákona č. 137/2006 Sb., ale vše se děje v jeho rámci. Vychází se z principu, že nákup realizovaný na komoditní burze je transparentní, jelikož je osloven trh v celé šíři, záleží jen na dodavatelích, jak zareagují. Limitem pro účast v takové aukci je požadovat nákup alespoň 500 MWh ročně u elektřiny, obdobně je informační servis č. 8-9/2010 strana 18

19 Jak postupovat při tzv. mobiliární exekuci Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí může provádět i obec, a to za předpokladu, že dlužník má nevypořádané závazky vůči obci. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, opravňuje orgány územních samosprávných celků (obce) k vymáhání pohledávek z místních poplatků a pokut (daňové nedoplatky). Řízení o vymáhání daňových nedoplatků je upraveno v ustanoveních 73 a 73a zákona o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava není komplexní, a proto je dále stanoveno, že se pro výkon daňové exekuce subsidiárně použije ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Nezaplatí-li povinný (dlužník) splatný daňový nedoplatek v zákonné lhůtě, vyzve ho správce daně, aby daňový nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě. Náhradní lhůta k zaplacení musí být nejméně osmidenní a začíná plynout ode dne doručení výzvy. Současně povinného upozorní, že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání daňového nedoplatku. Proti výzvě se lze odvolat ve lhůtě patnácti dnů. Odvolání nemá odkladný účinek. Vymáhání lze zahájit i bez výzvy, pokud hrozí nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen. Podstatou daňového řízení je nucený výkon rozhodnutí, předpokládá se tedy, že zde existuje titul pro výkon rozhodnutí tzv. exekuční titul. Exekučním titulem je listina vydaná oprávněným orgánem, která má předepsanou formu a ve které se ukládá určité osobě povinnost v určité době plnit. V souladu s 1 odst. 3 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, vymáhá poplatky orgán obce. Proto na listinách nemůže být uvedena obec, ale obecní úřad. Návrh může podepisovat pracovník, jež je oprávněn vymáhat dle organizačního řádu obecního úřadu (schvaluje rada obce či zastupitelstvo obce, není-li rada) pohledávky podle zákona o správě daní a poplatků. Kdy a jak se provádí mobiliární exekuce? Jedním ze způsobů výkonu rozhodnutí je prodej movitých věcí, tzv. mobiliární exekuce. Exekuce prodejem movitých věcí se používá v případech, kdy z šetření majetkových poměrů povinného vyplyne, že nemá žádné účty s aktivním zůstatkem, nepobírá mzdu ani jinou náhradu za plat, proto je následně zjišťován movitý majetek, jenž se nachází v jeho držení ve vybavení domácnosti, elektronika a jiné věci, které jsou vhodné pro zpeněžení. Při tomto typu exekuce tedy dochází k zabavení movitého majetku dlužníka za účelem zpeněžení v dražbě. Takový výkon rozhodnutí není zpravidla povinnému dopředu oznámen, protože existuje reálné nebezpečí, že by se veškerého majetku postižitelného exekucí zbavil. Povinný musí umožnit tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, na kterých má své movité věci umístěny. Úkony, které vyžaduje tento druh exekuce, provádějí vykonavatelé, pověření pracovníci správce daně nebo exekutoři. Z velké části budou úkony sestávat z prohlídky dlužníka a jeho místností, skříní a jiných schránek, soupisu movitých věcí a jejich zajištění, odhadu sepsaných movitých věcí, v situaci, kdy není přítomen znalec, prodeje sepsaných věcí v dražbě a uspokojení oprávněného z výtěžku prodeje. Vykonavatel se po příchodu na místo nuceného výkonu rozhodnutí prokáže služebním průkazem, stejně se prokáží i další účastníci exekučního řízení. Následně vyzvou povinného k prokázání totožnosti. Poté vykonavatel přistoupí k sepisování movitého majetku povinného. O průběhu exekuce musí být sepsán protokol, v němž jsou zaznamenány všechny úkony související s výkonem rozhodnutí, včetně způsobu předání exekučního příkazu. Jednotlivé věci jsou sepsány na soupis movitých věcí, včetně poznámky, že věci byly odvezeny. Tento soupis tvoří přílohu exekučního příkazu. Pokud povinný tvrdí, že věci nejsou jeho, musí toto tvrzení doložit dokladem o zakoupení nebo dodatečně prokázat. Co je vyloučeno z výkonu rozhodnutí? Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nesmí týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění pracovních úkolů. Z výkonu rozhodnutí jsou tedy vyloučeny zejména běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domác- nosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě a hotové peníze do částky 1000 Kč. Tato vyloučení mají kogentní charakter, proto není možné se od nich odchýlit. Obvyklé vybavení domácnosti i běžné oděvní součásti je nutné posuzovat ve vztahu k základní míře uspokojování potřeb domácnosti a členů rodiny povinného. K uspokojování elementárních potřeb domácnosti jistě nebude náležet např. barevný televizor, sedací souprava apod. Obvyklým vybavením je třeba chápat základní nezbytné majetkové vybavení domácnosti. Vzhledem k účelu výkonu rozhodnutí je nezbytné je provádět restriktivně a podřadit pod pojem obvyklé vybavení domácnosti a běžné oděvní součásti pouze ty věci, které povinný nemůže postrádat, aniž by tím byla snížena jeho lidská důstojnost. Bude záležet na vykonavateli, které věci jako vhodné a účinné sepíše do protokolu. Např. při výkonu mobiliární exekuce v Chomutově se stalo: Dlužník správci daně bez obalu sdělil, ať mu sebere děti, ale ať mu nechá televizi. Právě odebrání televize je pro mnoho dlužníků daleko citelnějším trestem než třeba exekuce v hotovosti Podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, 73a odst. 2, 3 a 4 je povinný zavázán k úhradě exekučních nákladů u výkonu zabavení vždy, jakmile dojde k výkonu rozhodnutí, a to již v okamžiku, kdy vykonavatel sepsal úvodní větu soupisu věcí. Náhrada za výkon zabavení činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kč. Dále vykonavateli náleží náhrada hotových výdajů např. za zámečnické práce, za stěhování apod. Pak musí povinný uhradit náklady za výkon prodeje movitých věcí, které činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kč. Během výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí v Chomutově se stalo: V jednom z chomutovských bytů správci našli pod peřinou skryté dva narkomany. Jinde se zase dlužník schovával do skříně či utíkal přes balkon. Jiný dlužník chtěl zabavované věci raději rozbít, než aby je dal správcům daně Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 8-9/2010 strana 19

20 Zemědělství nemusí být hlavní páteří rozvoje venkova Změny ve společnosti se do velké míry odrážejí i na venkově. Vysoká nezaměstnanost, ztížený přístup obyvatel ke zboží i službám, nedostatečné možnosti sociálních služeb a další znamenají, že venkov potřebuje celostní přístup, který neurčuje jen zemědělská politika. členů, kteří pocházejí z nových členských zemí Evropské unie. Tato úprava pozice CEMR byla po diskuzích v ohniskové skupině zaměřené na vytvoření této pozice nakonec přijata. Evropská komise a další evropské instituce po roce 2013 změní současný systém unijních politik, včetně Společné zemědělské politiky. Rada evropských obcí a regionů (CEMR) proto k budoucí Společné zemědělské politice EU, jejíž součástí je dnes také politika rozvoje venkova, připravila pozici, ke které se Svaz několikrát vyjadřoval. Prostřednictvím pozice chce CEMR upozornit na to, že zemědělství již dnes nemusí být nutně hlavní páteřní funkcí venkova. Svaz ve svých připomínkách při přípravě pozice uváděl, že rozvoj venkova je horizontální politikou, která zahrnuje dopravu, vzdělávání, územní plánování, sociální a zdravotní péči a další služby, které občané na venkově potřebují. Takto by se k rozvoji venkova mělo přistupovat jako k území zahrnujícímu všechny sektory, z nichž specificky některé potřebují cílenou podporu. Hlavními aktéry jsou na venkově samosprávy; ty by měly mít hlavní podíl na rozhodování o tom, co a jak se na jejich území bude realizovat. Společná zemědělská politika potřebuje specifické zacílení a úpravu reflektující měnící se potřeby na venkově. I přes to, že rozvoj venkova není jen součástí zemědělství, je stále třeba upozorňovat na nerovnosti, které jsou v EU od vstupu nových členských států v roce 2004 zakotveny. Ty jsou markantní právě v zemědělství, kde vyrovnávací platby pro zemědělce v nových členských zemích jsou mnohem nižší než v zemích staré EU. Ať už máme k otázce přímých plateb zemědělcům jakýkoli názor, je potřeba, aby rovnice, podle kterých se určuje výše plateb napříč EU, platila pro celou Unii. Proto Svaz požadoval, aby i CEMR tuto nespravedlnost ve své pozici zmínil a zastal se těch Evergreenem už je také požadavek na další zjednodušení a flexibilnější úpravu podmínek pro žadatele o evropské fondy, včetně Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). CEMR evropským institucím připomíná, že pravidla jak pro strukturální fondy, tak pro EZFRV by měla být stejná to se týká zejména palčivého problému DPH jako neuznatelného nákladu v projektech malých obcí. Původ tohoto problému je v EU, a proto by Unie měla usilovat o to, aby nerovnost mezi velikostními kategoriemi obcí zrušila. Přestože se jedná o politickou deklaraci, je důležité, že pozice CEMR nyní odráží i pohled nových členských států. Pozice by měla být v září 2010 schválena politickými orgány CEMR a následně formálně prezentována příslušným institucím. Mgr. Eva Srnová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu Systém péče o ohrožené děti se reformuje, efektivita změn se bude ověřovat ve čtyřech krajích Preventivní práce v rodinách, vytvoření alternativ k pobytové péči a posílení kapacit orgánů sociálně právní ochrany, soudů a dalších účastníků systému to jsou hlavní principy reformy, resp. transformace systému péče o ohrožené děti, která má vést ke zlepšení péče o ohrožené děti. Desítkám tisíců dětí by měla umožnit žít v rámci možností lepší život a mimo jiné přispět k omezení sociálně patologických jevů a kriminality. Probíhající reforma vychází z Národního akčního plánu k transformaci a sjednocení péče o ohrožené děti na roky (dále jen NAP), který v červenci loňského roku schválila vláda ČR. Kromě Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které reformu koordinuje, se na vzniku NAPu podílela mimo jiné ministerstva školství, zdravotnictví, spravedlnosti a vnitra. Cílem reformy je do systému péče o ohrožené děti vnést řád, pravidla pro vzájemnou a včasnou informovanost, standardy práce všech aktérů a jednotné metodiky. Pro implementaci změn budou využity finanční prostředky Evropské unie. Výše zmíněné principy konkrétně představují vytvoření sítě služeb, které pomohou rodinám řešit tíživou situaci, rozvoj náhradní rodinné péče (např. zavedení specializované pěstounské péče krátkodobé, profesionální, pro děti se speciálními potřebami atd., posílení společenského statutu pěstounství, změnu způsobu vyhledávání a přípravy pěstounů a zřízení podpůrných a odlehčovacích služeb pro nové i stávající pěstounské rodiny) a podporu personálních kapacit příslušných orgánů mimo jiné formou vzdělávání, vytvořením metodik a zavedením standardů činnosti. Vysoce specializovaná pobytová péče by se tak měla týkat pouze omezeného okruhu dětí. Reforma počítá s tím, že stávající personální a ekonomické kapacity pobytových zařízení budou využity pro poskytování dosud chybějících terénních a ambulantních služeb pro biologické i náhradní rodiny. Ke spolupráci na transformaci MPSV přizvalo všechny kraje. Jednotlivá opatření vyplývající z NAPu ověří v praxi čtyři z nich: Karlovarský, Pardubický, Olomoucký a Zlínský. Příklady dobré praxe se budou přenášet na národní úroveň a do dalších regionů. Nejdále pokročily přípravné práce v Pardubickém kraji, kde se v současné době detailně analyzuje stávající systém. První výstupy budou k dispozici na konci června. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí analýza proběhne i v ostatních pilotních krajích do konce letošního roku. Výsledky analýzy budou sloužit jako podklad pro další aktivity na národní i regionální úrovni, konkrétně pro: vymezení (typologie) služeb pro ohrožené děti a rodiny, vytvoření návrhu sítě služeb pro práci s ohroženými dětmi a rodinami podle potřeb a sociodemografické situace daného regionu, zavedení nového systému řízení ochrany ohrožených dětí, informační servis č. 8-9/2010 strana 20