Právní regulace vývozu zboží dvojího použití

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a mezinárodní obchod Katedra mezinárodního a Evropského práva Bakalářská práce Právní regulace vývozu zboží dvojího použití Anna Nachtigalová

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Právní regulace vývozu zboží dvojího použití zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně podpis 2

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. JUDr. Naděždě Rozehnalové, CSc. za vřelý přístup a odborné vedení bakalářské práce. 3

4 Obsah 1 Úvod Výlučné pravomoci EU v oblasti obchodování Právní prameny regulace EU v oblasti obchodu se zbožím dvojího použití Nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití Předmět úpravy a definice Oblast působnosti Vývozní povolení a povolení ke zprostředkovatelským službám Ostatní kapitoly Přílohy nařízení Prováděcí zákon k nařízení Nařízení Rady (ES) č. 428/ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství Udělování povolení k obchodování se zbožím dvojího užití v ČR Opatření před podáním žádosti o povolení Rozpoznání kontrolovaného zboží Výběr druhu povolení Registrace k všeobecnému vývoznímu povolení Žádost o povolení obchodování se zbožím dvojího užití Žádost o individuální nebo souhrnné vývozní povolení Žádost o povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb Použití vydaných povolení Prověření dodávky, konečného použití a konečného uživatele Činnost v oblasti kontroly obchodu se zbožím dvojího užití Co je zbožím dvojího užití Závěr...27 Resumé...28 Summary...29 Použité prameny a literatura:...30 Internetové zdroje...30 Monografie...32 Judikatura...32 Přílohy...33 Příloha 1 Doporučený vzor registračního dopisu...33 Příloha 2 Formulář žádosti o individuální a souhrnné vývozní povolení...35 Příloha 3 Formulář žádosti o povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb

5 1 Úvod V době technické vyspělosti a růstu mezinárodního obchodu je důležité sledovat pohyb zboží dvojího užití. Nekontrolovaný obchod s tímto zbožím by mohl vést k nežádoucí výrobě zbraní hromadného ničení. Kontrola takového obchodu je tedy bezpečnostní záležitostí. Takové zboží dnes můžeme najít v různých průmyslových odvětvích. Především ale v oblasti jaderného, chemického a biologického průmyslu, jejichž produkty jsou často zneužívány k výrobě zbraní hromadného ničení. Mezinárodní obchod přispívá k ekonomickému růstu zúčastněných stran a jeho rozvoj je žádoucí. Zároveň je ale nutné kontrolovat šíření zboží a informací, které by mohly být zneužity k výrobě zbraní hromadného ničení či jejich nosičů. Kontrola pohybu výše zmíněného zboží je důležitým prvkem v souboru opatření, která jsou jednotlivými zeměmi přijímány. K účinnému fungování přijatých opatření je třeba spolupráce nejen na státní úrovni, ale i mezi státy a jejich občany, kteří se mezinárodního obchodu účastní. Systém kontroly pohybu zboží dvojího použití by neměl bránit mírovým obchodům. Ve své podstatě znesnadňuje a zamezuje další použití zbraní hromadného ničení. Vymezuje hranice pro podnikání obchodním subjektům, ty jsou jasně dány soubory státem přijatých pravidel. Kontrola zároveň přispívá i k přehlednosti v zahraničním obchodu, v neposlední řadě poskytuje ochranu i vývozci, který obchoduje s tímto citlivým zbožím. 1 Obchod se zbožím dvojího užití je regulován na unijní úrovni, a to na základě výlučné pravomoci Evropské unie (dále EU) v oblasti jejího obchodování. Obchod s tímto zbožím přináší nejen ekonomické důsledky, ale ve významné míře má také politický dopad. Proto je nutné, aby se touto problematikou zabývala EU jako celek a neponechávala tuto agendu jednotlivým členským státům. Kontrola pohybu tohoto zboží je nutná především na vnějších hranicích EU při styku se třetími státy a mezi nimi především při obchodním styku s některými státy Blízkého východu, jako je například Írán ve kterém se předpokládá větší hrozba zneužití tohoto zboží. Regulace obchodu se zbožím dvojího použití je na unijní úrovni výhodná pro zvýšení bezpečnosti. Již se objevily případy, kdy země mající zájem na výrobě zbraní hromadného ničení, organizovaně nakupují jednotlivé části potřebného zboží z různých 1 Kontrola exportu zboží dvojího použití současný vývoj [Citováno 9. února 2011] Dostupné z: < 5

6 zemí, tak aby obchod byl pro vnější pozorovatele nepřehledný a jejich záměr nebyl odhalen. 2 Legislativa EU stanoví jednotný způsob kontroly pohybu zboží dvojího užití. Cílem této práce je se této právní regulaci věnovat. Část práce se bude zabývat analýzou základních právních předpisů EU upravující tuto oblast a to především výkladem nařízení rady ES č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Jednotlivé články tohoto nařízení upravují definici pojmů, zásady, které je nutné dodržovat při udělování různých povolení, jejich druhy, povinnosti vývozců a formu spolupráce. Přílohy obsahují seznamy kontrolovaného zboží a formulářové žádosti o povolení. K dalším důležitým předpisům v této oblasti patří Celní kodex společenství (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex)). Další součástí práce je i praktický popis všech kroků postupu, který má vývozce tohoto zboží absolvovat. Praktická část práce obsahuje i vybrané příklady zboží dvojího použití z různých odvětví, ty jsou zajímavé svojí zdánlivou nezneužitelností, ale přesto mohou být zneužity k výrobě zbraní hromadného ničení. V tomto ohledu čeká nebezpečí i případného vývozce, který si nemusí být vědom povahy dvojího užití zboží a nesplnit tak požadavky stanovené pro obchod s tímto zbožím. 3 Na závěr úvodních slov vkládám krátkou poznámku o názvosloví. V praxi i v ostatních psaných pramenech zabývajících se touto problematikou je totiž možné setkat se s dvojím označením tohoto druhu zahraničního obchodu a tím je buď obchod se zbožím dvojího užití nebo zbožím dvojího použití. Oba dva termíny jsou si synonymní, a tak jsou používány i v této práci. 2 Země vyrábějící tajně jaderné zbraně se zajímají o zboží z Česka [Citováno 9. března 2011] Dostupné z: <idnes.cz>. 3 Aktuální informace z CÚ [Citováno 8. dubna 2011] Dostupné z: < 6

7 2 Výlučné pravomoci EU v oblasti obchodování Zásady společné obchodní politiky jsou stanoveny Smlouvou o fungování EU 4, součástí těchto zásad je i úprava zásad vývozní politiky tak, že dovoluje určité restrikce k vývozu některých komodit do určitých destinací. Do této politiky EU patří i obchodní styk s třetími zeměmi. Režim obchodu s těmito zeměmi spadá k výlučným pravomocem EU. 5 Jednotlivým členským státům pak není dovoleno upravovat tuto oblast samostatně a přijímat právní předpisy či uzavírat mezinárodní smlouvy bez zmocnění EU. Výlučná pravomoc EU v této oblasti vyplývá z nutnosti jednání všech členských států dle jednotných pravidel a vystupování unie jako celku. Výlučnost pravomocí EU v této oblasti vyplývá ze smlouvy o EU. Dále výlučnou pravomoc potvrzuje judikatura Soudního dvora, který rozhodl, že by nevýlučnost této pravomoci neměla smysl, protože by zabraňovala zavedení jednotné obchodní politiky. 6 Základem této politiky je celní unie, jejímž hlavním úkolem je postupné odstraňování překážek mezinárodního obchodu. V tomto ohledu by se zvýšená kontrola a omezení obchodu se zbožím dvojího použití mohly zdát právě těmi překážkami, jež se v rámci celní unie mají postupně odstraňovat je ale nutné vedle odstraňování překážek dbát i na bezpečnost a odstraňovat hrozby potencionálního nebezpečí, které obchod s tímto zbožím přináší. Před tím než vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, vznikaly dokonce pochybnosti o tom, zda zařazení kontroly obchodu se zbožím dvojího použití nespadá do oblasti druhého pilíře EU, do společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu C-83/94 spadala tehdy oblast regulace obchodu se zbožím dvojího použití pod článek 133 Smlouvy o ES. 7 Kontrola obchodu se zbožím dvojího použití pak nebrání obchodu k mírovým účelům, ale pomáhá zamezovat obchodu s tímto zbožím pro nelegitimní účely. Ztěžuje průběh takových obchodních transakcí a zvyšuje náklady na jejich realizaci. Výlučnost regulace této oblasti napomáhá k transparentnosti úpravy a tím i k lepší aplikaci legislativy. 4 PELIKÁNOVÁ, I. a kol. Obchodní právo 1. díl, 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, str ROZEHNALOVÁ, N., TÝČ V. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. Brno: MU Brno, 2006, str ROZEHNALOVÁ, N., TÝČ V. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. Brno: MU Brno, 2006, str Judgement of the Court, Case 83/94, Criminal proceedings against Peter Leifer, Reinhold Otto Krauskopf and Otto Holzer. [Citováno 11. března 2011] Dostupné z: < 7

8 3 Právní prameny regulace EU v oblasti obchodu se zbožím dvojího použití Oblast obchodu se zbožím dvojího užití je v rámci EU regulována více právními předpisy, stojících samostatně, ale zároveň se doplňujících a společně majících pokrývat celou problematiku obchodu se zbožím dvojího použití. 8 Legislativa EU tak zavádí jednotný systém kontroly a výlučně reguluje tuto oblast, jak už bylo zmíněno výše. K základním právním předpisům patří nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex). Pokud není uvedeno jinak, je hlavním sekundárním zdrojem této kapitoly přednáška MPO o legislativě EU v oblasti obchodu se zbožím dvojího užití Nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, které je v platnosti od 27. srpna 2009, plně nahrazuje předchozí nařízení Rady (ES) č. 1334/2000. Přijetí nařízení předcházelo období téměř dvou let, kdy bylo v rámci pracovní skupiny při radě EU jednáno o jednotlivých částech nařízení. Důvodem k novým jednáním je neustálá snaha o zlepšování bezpečnosti v EU. K další aktualizaci nařízení tak vedlo rozšíření EU v roce 2004 o nové členské státy. V neposlední řadě je třeba stále posilovat spolupráci při kontrole vývozu na mezinárodní úrovni a zlepšenou regulací zahraničního obchodu zvýšit konkurenceschopnost podniků. Jednání o přijetí nařízení Rady (ES) č. 428/2009 bylo v souladu s akčním plánem EU proti šíření zbraní hromadného ničení a s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1540(2004) ta jako první upravuje zacházení se zbraněmi hromadného ničení, jejich nosiči a příbuznými materiály a stanovuje závazné povinnosti při zacházení s těmito komoditami EU legislativa v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího použití [Citováno 9. února 2011] Dostupné z: < 9 EU legislativa v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího použití [Citováno 9. února 2011] Dostupné z: < 8

9 Toto nařízení upravuje nově i další typy kontrol, těmi jsou kontroly tranzitu zboží dvojího užití přes území EU. Dále pak nařízení přináší úpravu zprostředkovatelských služeb. Došlo například i k jednání o sjednocení podmínek k využívání všeobecných vývozních povolení, ta by měla usnadnit například vývoz za účelem opravy či reklamace. Následuje analýza nařízení podle jeho jednotlivých kapitol Předmět úpravy a definice Nařízení zavádí v kapitole I článkem 1 své úpravy režim pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Článek 2 pak blíže určuje význam užívaných pojmů, do pojmu zboží dvojího užití výslovně zařazuje i software a technologie. Dále definuje například, co se považuje za vývoz; určuje, kdo je vývozcem a vysvětluje, co je vývozní prohlášení. Zavádí i termíny zprostředkovatel a zprostředkovatelské služby. V dalších odstavcích jsou přiblíženy některé z těchto pojmů. Z definice v článku 2 tohoto nařízení vyplývá, že vývozem se rozumí vývoz ve smyslu článku 161 Celního kodexu Společenství - tedy chvíli, kdy zboží opustilo celní území Společenství. Vývozem je také zpětné vyvezení do Společenství dovezeného zboží ve smyslu článku 182 uvedeného kodexu. Za vývoz je také považován přenos softwaru nebo technologií jakýmikoliv elektronickými prostředky. Článek 2 odst. 2 iii) tohoto nařízení připouští i možnost vývozu ústním popisem technologie do telefonu. Vývozcem se stává fyzická, právnická osoba či partnerství s vývozním prohlášením, které je smluvní stranou smlouvy s partnerem mimo Společenství. V případě neexistence smlouvy je vývozcem osoba, která o vyvezení věci rozhoduje; taktéž je vývozcem osoba, která rozhoduje o zpřístupnění softwaru nebo technologií do místa určení mimo Společenství. Vývozním prohlášením se podle čl. 2 odst. 4 tohoto nařízení rozumí právní úkon, kterým je předepsanou formou projevena vůle osoby propustit zboží dvojího užití do režimu vývozu. 10 Společná akce Rady 2006/419/SZBP ze dne 12. června 2006 na podporu provedení rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1540 (2004) a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení [Citováno 12. března 2011] Dostupné z: < 9

10 Pod zprostředkovatelskými službami se rozumí sjednávání nebo organizování obchodu se zbožím dvojího použití, a to buď z třetí země do jiné třetí země, nebo tato organizace obchodu z různých třetích zemí do jedné třetí země. Z tohoto jednání jsou vyjmuty takzvané doplňkové služby, jakými je například přeprava nebo pojištění. Zprostředkovatelem pak může být jakákoliv fyzická, právnická osoba nebo partnerství, které vykonává svoji činnost z některého z členských států na území třetí země. Dále je nutné rozlišovat mezi všeobecným vývozním povolením a souhrnným vývozním povolením. Všeobecné vývozní povolení dovoluje všem vývozcům vyvážet do daných zemí určité zboží dvojího použití, zatímco souhrnné vývozní povolení je uděleno jednomu vývozci na určitou kategorii zboží dvojího použití, které tak může dovážet jednomu či více odběratelům nebo do jedné či více zemí Oblast působnosti Kapitola II popisuje v článcích 3-8 oblast působnosti tohoto nařízení. Odkazuje v článku 4 na přílohu I tohoto nařízení, ta vyjmenovává zboží dvojího užití. Tento článek působí i na zboží, jež není v této příloze uvedeno, ale mohlo by i tak být využito nebo jen částečně zneužito k výrobě zbraní hromadného ničení. Potom se na takové zboží vztahuje toto nařízení. Nutnost žádat vývozní povolení je daná v případech kdy byl vývozce o možnosti zneužití jím převáženého zboží informován orgány členského státu. Dále pak má-li vývozce sám takové podezření anebo ví, že by jeho zboží mohlo být k těmto nelegitimním účelům zneužito. Vývozní povolení je také nutné, pokud má být vyvezeno do oblastí, které podléhají zbrojnímu embargu. Článek 4 je proto známý jako univerzální doložka 12 a odpovídá opatření catch all. K těmto produktům je pak vyžadováno vývozní povolení, ač nejsou výslovně vyjmenovány v příloze I tohoto nařízení. Kdyby se nutnost vývozního povolení vztahovala jen na taxativní výčet v této příloze, bylo by velmi jednoduché ustanovení tohoto nařízení obcházet. To by se stavělo do rozporu s akčním plánem bezpečnostní politiky EU zmíněným již výše. 11 O jaké vývozní povolení a jak požádat? [Citováno 15. března 2011] Dostupné z: < 12 Security related export controls_cs [Citováno 12. března 2011] Dostupné z: < 10

11 Následné články této kapitoly potom stanoví, že pokud si je vývozce vědom možnosti zneužití jím vyváženého zboží, musí o tomto faktu uvědomit orgány daného členského státu a ty pak konečně rozhodnou, zda toto zboží dostane vývozní povolení či nikoliv. Pokud členský stát vyžaduje povolení pro vývoz zboží, jež není uvedeno v příloze I, musí tuto skutečnost oznámit ostatním členským státům a Komisi. Předešlé platí obdobně pro zprostředkovatelské služby. Tranzit zboží dvojího užití, které není zbožím Společenství, mohou národní orgány zakázat nebo k němu vyžadovat povolení. Nařízení se nevztahuje na dodávky služeb nebo přenos technologií v případě, že jsou tyto spojeny s pohybem osob přes hranice Vývozní povolení a povolení ke zprostředkovatelským službám Do této kapitoly (kapitola III) spadají články 9 14, ty uvádějí druhy vývozních povolení (individuální, souhrnné, všeobecné povolení Společenství), ponechávají v některých případech pravomoc státu vydávat všeobecná národní povolení. Všeobecné vývozní povolení Společenství je upraveno v článku 9 odst. 1., který odkazuje na přílohu II, jež obsahuje formulářovou žádost o tento druh povolení. Toto povolení platí pro veškeré zboží dvojího užití s výjimkou nejcitlivějšího zboží při vývozu do některých třetích zemí. Pravomoc vnitrostátních orgánů spočívá v rozhodnutí, zda bude uděleno vnitrostátní souhrnné nebo individuální vývozní povolení (čl. 9 odst. 2). Členské státy mohou již udělené povolení zrušit, pozastavit, změnit nebo odvolat. Tímto je vytvořena rovnováha mezi výlučnou pravomocí EU a zájmem členských států mít přehled o záležitostech souvisejících s jejich národní bezpečností. 13 Zároveň ale uvádí pravidla pro výměnu informací a nutnost vzájemných konzultací při rozhodování o udělování vývozních povolení. Je třeba informovat o zamítnutých případech, vydaných všeobecných národních povoleních, citlivých konečných uživatelích, konzultovat vývoz zboží umístěného v jiné členské zemi atd. Článek 12 potom výslovně upravuje povinnosti členských států při udělování povolení. Státy musí při rozhodování přihlížet zejména ke svým závazkům a povinnostem přijatým v rámci jednotlivých mezinárodních režimů. Musí také přihlížet svým závazkům vyplývajícím ze sankcí uložených na základě společného postoje a rozhodnutí Rady, OBSE 13 Co znamená kontrola vývozu a proč je důležitá? Citováno [15. března 2011] Dostupné z: < 11

12 nebo Rady bezpečnosti OSN. Musí přihlížet k aspektům národní a zahraniční politiky, tak jak jsou upraveny postojem Rady 2008/944/SZBP, který stanoví pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a materiálu Ostatní kapitoly Kapitola IV upravuje aktualizaci seznamu zboží dvojího užití. Aktualizace seznamu zboží dvojího užití je třeba vzhledem k přijatým mezinárodním závazkům o kontrolních režimech a udržování bezpečnosti. O používání vývozních povolení ve spojitosti s řízením na celních úřadech hovoří kapitola V. Členský stát má možnost pozastavit proces vývozu, pokud má podezření, že při udělování vývozního povolení pro zboží dvojího použití nebyly vzaty v úvahu patřičné informace nebo se od doby udělení povolení zásadně změnily okolnosti. V případě takového jednání má členský stát informační povinnost ke Komisi. Kapitola VI hovoří o správní spolupráci a ukládá členským státům učinit veškerá opatření k tomu, aby zavedly přímou komunikaci a výměnu informací. Tak, aby možné národní rozdílnosti při uplatňování kontrol nevedly k odklonu obchodu. Členské státy obdobně musí přijmout vhodná opatření k zavedení komunikace mezi příslušnými orgány, tak aby se zvýšila účinnost režimu kontroly vývozu Společenství. Tyto informace mohou zahrnovat podrobnosti o vývozcích, kteří byli vnitrostátními sankcemi zbaveni všeobecného vývozního práva a údaje o citlivých konečných uživatelích a osobách podílejících se na podezřelých zakázkách. Kapitola VII zavádí kontrolní opatření, kdy jsou vývozci povinni vést podrobnou evidenci o vyváženém zboží dvojího užití obsahující především veškeré obchodní dokumenty. Ty musí být dostačující k identifikaci vyváženého zboží a jsou jimi dokumenty označující druh zboží dvojího užití, jeho množství, jména a adresy vývozce a příjemce, konečné použití a konečného uživatele, jsou-li známy. Kapitola VIII uvádí další opatření. Článek 22 dodatečně podrobně upravuje přepravu zboží uvnitř Společenství. V této kapitole je upraveno i zřízení koordinační skupiny (čl. 23), 14 Security related export controls_cs [Citováno 12. března 2011] Dostupné z: < 12

13 jíž předsedá komise, v té je zastoupen každý členský stát a jejím úkolem je posuzovat otázky vztahující se k uplatňování tohoto nařízení. Článek 23 odst. 2 pak umožňuje koordinační skupině konzultovat sdružení zastupující vývozce zboží dvojího užití. Dále tato kapitola ukládá členským státům přijmout opatření k provádění tohoto nařízení Přílohy nařízení Článek 15 nařízení hovoří o nutnosti neustálé aktualizace příloh tak, aby členské státy byly schopny dodržet své závazky o nešíření a kontrole vývozu zboží dvojího užití. Příloha I obsahuje seznam kontrolovaného zboží, příloha II Všeobecné vývozní povolení Společenství č. EU 001, příloha III obsahuje další formuláře a konečně příloha IV seznam kontrolovaného zboží pro přepravu v rámci Společenství. Společný seznam zboží dvojího užití v příloze I je vytvořen v souladu se závazky přijatými jednotlivými členskými státy v rámci jejich vázanosti mezinárodními úmluvami. Mezi ně patří ujednání o kontrolách vývozu jako Wassenaarská úmluva, Režim kontroly raketových technologií, Skupina jaderných dodavatelů a Australská skupina. Seznam je aktualizován i podle potřeb těchto jednotlivých ujednání, režimů a mezinárodních smluv. 16 Všeobecné vývozní povolení EU 001 je platné pro vývoz všeho zboží uvedeného na seznamu zboží dvojího užití. Výjimku tvoří pouze nejcitlivější zboží, na něž se při vývozu do Austrálie, Kanady, Japonska, na Nový Zéland, do Norska, Švýcarska a Spojených států amerických všeobecné vývozní povolení neuděluje. Jednání Evropského parlamentu směřuje k rozšíření tohoto seznamu o méně citlivé zboží dvojího užití. 17 V příloze IIIa se nachází vzor formuláře vnitrostátního, individuálního nebo souhrnného povolení k vývozu, určených k použití všemi členskými státy, podle článku 14 odst. 1 tohoto nařízení. Formulář mohou použít všechny členské státy. Příloha IIIb obsahuje vzor formuláře pro povolení pro zprostředkovatelské služby, taktéž podle čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení. A konečně příloha IIIc stanovující společné prvky zveřejňování národních 15 EU legislativa v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího použití [Citováno 9. února 2011] Dostupné z: < 16 Security related export controls_cs [Citováno 12. března 2011] Dostupné z: < 17 Controlling dual-use exports: deal with Council much likeler after Parlament vote [Citováno 8. dubna 2011] Dostupné z: < 13

14 všeobecných vývozních povolení ve vnitrostátních úředních věstnících, jak ukládá čl. 14, odst. 3 a čl. 9 odst. 3 tohoto nařízení. Příloha IV stanovuje podle čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení kontrolu přepravy nejcitlivějšího zboží dvojího užití, které je uvedeno v příloze I, uvnitř Společenství Prováděcí zákon k nařízení Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 Vzhledem k členství ČR v Evropské unii bylo třeba řádně implementovat přijaté Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Prováděcím zákonem k tomuto nařízení je v ČR zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití ve svém posledním znění. 18 Zákon č. 594/2004 byl prováděcím zákonem již k předešlému Nařízení rady (ES) č. 1334/2000, kterým se zavádí režim společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího použití. Po přijetí stávajícího Nařízení Rady (ES) 428/2009 byl novelizován, a to podle potřeb nového nařízení. Aby byl zákon v souladu s nově přijatým nařízením bylo třeba provést úpravy technického a formulačního rázu na zavedených formulářích žádostí o individuální či souhrnné vývozní povolení. Zároveň je stejným způsobem nutné upravit i zavedený dovozní certifikát, který ale nařízení samotné neupravuje. Nově bylo třeba připravit formuláře žádostí o povolení ke zprostředkovatelským službám, které předchozí nařízení ani prováděcí zákon neupravovali. 19 Zákon je rozdělen do šesti částí. První část hovoří o předmětu úpravy, jsou stanoveny pravomoci Ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti obchodu se zbožím dvojího užití. Zákon opravňuje ministerstvo k provádění opatření, která jsou ČR svěřena jako členskému státu EU. V předmětu úpravy nejsou definovány jednotlivé termíny vztahující se k obchodu se zbožím dvojího užití, tak jak je tomu v samotném nařízení. Tím se utvrzuje prováděcí povaha tohoto zákona. V další, druhé části, tohoto zákona jsou upraveny všechny druhy vývozních povolení. Po poslední novelizaci zákona se nadále používá jen slovo povolení tak, aby 18 Novelizace proběhla ve znění zákona č. 343/2010 Sb. 19 Předkládací zpráva [Citováno 12. dubna 2011] Dostupné z: < 14

15 korespondovalo s názvoslovím používaným v nařízení. Nadále je však možné setkat se s pojmy licenční řízení a Licenční správa MPO. Třetí část prováděcího zákona komplexně upravuje samotné řízení o povolení. Hovoří o náležitostech podávané žádosti i jejich příloh. Je popsáno, z jakých důvodů ministerstvo žádost o povolení zamítne. Tato část zákona opravňuje ministerstvo i k zrušení, pozastavení, změně či odvolání již uděleného povolení. Ve čtvrté části jsou pod názvem Ostatní postupy upraveny záležitosti povinností vývozce a zprostředkovatele, poskytování technické pomoci, přeprava a tranzit zboží dvojího použití. Tato část upravuje i výše zmiňovanou problematiku mezinárodního dovozního certifikátu. Část pátá upravuje kontrolu a sankce. Jako kontrolní orgán stanovuje celní orgány a Úřad pro jadernou bezpečnost. Vymezuje rozsah správních deliktů a přestupků. Poslední, šestá, část je věnována závěrečným ustanovením. V nich je vyzdvižena potřeba předávání informací mezi jednotlivými orgány a institucemi. Řádný tok informací vede k lepšímu uplatňování nařízení i tohoto zákona. 3.2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství Pro oblast kontroly vývozu zboží dvojího použití je jedním ze základních předpisů i nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství, takzvaný Modernizovaný celní kodex. Tento kodex nahrazuje nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává Celní kodex ES a vstupuje do 24. června 2013 postupně v platnost ve všech členských státech EU Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) [Citováno 13. března 2011] Dostupné z: < 15

16 4 Udělování povolení k obchodování se zbožím dvojího užití v ČR Pro vývozce i dovozce zboží dvojího užití je nutné orientovat se v systému udělování povolení pro tento druh obchodu. Tato kapitola se proto zaměřuje na vysvětlení postupu, který by měl každý obchodník s těmito komoditami podstoupit. Udělování povolení je agendou Ministerstva průmyslu a obchodu. Na internetových stránkách MPO 21 jsou k dispozici formuláře žádostí a různé články, rady a návody vztahující se k této problematice. Proto budu v této části práce čerpat informace právě z těchto internetových stránek. 4.1 Opatření před podáním žádosti o povolení Na začátku je třeba si ujasnit, kdy se vyžaduje povolení pro vývoz zboží dvojího použití. Všeobecně je povolení nutné k vývozu zboží, jež se nachází na seznamu kontrolovaného zboží, uvedeného v příloze I nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Podléhat povolení může i zboží, jež není přímo součástí tohoto seznamu, ale existuje možnost, že by mohlo být zneužito k výrobě zbraní hromadného ničení, jak popisuje článek 4 výše zmíněného nařízení. O povolení není třeba žádat jen při hmotném přesunu zboží, ale i při nehmotném přenosu, kdy může být vyvezen software nebo technologie pomocí elektronických prostředků. Řízení o udělení povolení je v případě pohybu osob přes hranice a ústní formy pomoci nutné i při poskytování technické pomoci. Před podáním žádosti o povolení posoudí vývozce sám charakter vyváženého zboží, do jaké země vyváží, kým je konečný uživatel a jaké je konečné použití zboží Rozpoznání kontrolovaného zboží Pro určení, zda vyvážené zboží podléhá kontrole a je tedy třeba žádat o povolení je třeba, aby se vývozce dokázal orientovat v seznamu kontrolovaného zboží. Musí tedy Kdy se pro vývoz zboží dvojího použití vyžaduje povolení? Citováno [15. března 2011] Dostupné z: < 16

17 technicky srovnávat parametry a vlastnosti vyváženého zboží s popisem položky ve zmíněném seznamu. V úvodu přílohy I je podrobně vysvětleno, jak jsou položky seznamu roztříděné a co znamenají jednotlivá označení. Položky se identifikují na základě jednotného klasifikačního čísla - to označuje, že se výrobek nachází v seznamu kontrolovaného zboží. Toto referenční číslo má 5 základních pozic. 23 První pozice označuje 10 různých kategorií: Kategorie 0 Kategorie 1 Kategorie 2 Kategorie 3 Kategorie 4 Kategorie 5 Kategorie 6 Kategorie 7 Kategorie 8 Kategorie 9 Jaderné materiály, zařízení a příslušenství Zvláštní materiály a související příslušenství Zpracování materiálů Elektronika Počítače Telekomunikace a bezpečnost informací Snímače a lasery Navigace a letecká elektronika Námořní technika Letecká technika a pohonné systémy Druhá pozice rozlišuje mezi 5 podkategoriemi: A B C D E Systémy, zařízení a součásti Zkušební, kontrolní a výrobní vybavení Materiály Software Technologie Na třetí pozici stojí číslo označující příslušný mezinárodní kontrolní režim, pod který kontrola určitého zboží spadá. Seznam v příloze I je složeným seznamem, a proto může zahrnovat kontrolu stanovenou několika režimy. Jednotlivá čísla se vztahují na: 0 Wassenaar Arrangement (WA) 23 Jak se orientovat v seznamu kontrolovaného zboží. Citováno [15. března 2011] Dostupné z: < 17

18 1 Missile Technology Control Regime (MTCR) 2 Nuclear Suppliers Group (NSG) 3 Australia Group (AG) 4 Chemical Weapon Convention (CWC) 9 národní specifika Na pozici 4 a 5 stojí pořadové číslo jednotlivého zboží. Klasifikační číslo musí co nejpodrobněji vypovídat o zařazení zboží. Můžeme se tak například setkat s označením 2B001.b.1 toto označení vypovídá o: 2B001 b Obráběcí stroje a jakékoliv jejich kombinace Obráběcí stroje pro broušení 1 Mají všechny dále uvedené charakteristiky: a) přesnost nastavení polohy b) tři lineární osy Vývozce může pro snazší orientaci využít kontroly svého zboží s využitím online internetového programu Goods Checker, ten je dostupný ze stránek britského ministerstva průmyslu a obchodu 24, a určí, zda se jedná o zboží dvojího použití či nikoliv. Vedle zboží zahrnutého do seznamu, existuje zboží, na něž se vztahuje nutnost vývozního povolení, ale které v něm není zahrnuto. Jedná se o takzvané zvláštní případy licencování. 25 Povolovací řízení se tak vztahuje na případy popsané v článku 4 nařízení. Vývozce musí u svého zboží zkontrolovat, zda na něj nebylo příslušnými státními orgány upozorněno, že by mohlo být zneužito ve spojení s výrobou zbraní hromadného ničení, nakládání s nimi, ale také ve spojitosti s jejich provozem, údržbou, skladování apod. Vývozce musí zvážit, jestli nemá sám důvodné podezření, že konečný uživatel usiluje o získání zbraní hromadného ničení. Vývozce by měl ověřovat i nebezpečí opětovného exportu ve chvíli, kdy je zboží předáno jinému uživateli. Ochrání se tím před nevědomou spoluprací s osobou podílející se na výrobě zbraní hromadného ničení. Povolení je také vyžadováno, pokud byl vývozce informován o konečném vojenském použití zboží, a pokud země, do které se dováží, Kontrola exportu praktická část [Citováno 9. února 2011] Dostupné z: < 18

19 podléhá zbrojnímu embargu. Nastat může i situace, kdy vývozce ví, že bylo nelegitimně vyvezeno zboží z vnitrostátního seznamu vojenského materiálu příslušného členského státu a jeho zboží by mohlo sloužit jako díly nebo součásti tohoto zboží. I v tomto případě je nutné žádat o vývozní povolení. Tyto požadavky kladou podle mého názoru vysoké nároky na samotné vývozce. V současné době se však většina zboží zneužitelného k nelegitimním účelům nachází v seznamech kontrolovaného zboží. 26 Podle článku 5 nařízení je dalším případem zvláštního licencování situace, kdy členský stát může omezit vývoz zboží dvojího použití stojícího mimo seznam uvedený v příloze I z důvodů veřejné bezpečnosti nebo ochrany lidských práv. Nutnosti udělení povolení nadále může podléhat, podle článku 12 nařízení, poskytování technické pomoci. Tou se rozumí pomoc týkající se opravy, vývoje, výroby, montáže, zkoušení, údržby nebo jiných technických služeb a může mít podobu udělování pokynů, školení, předávání pracovních dovedností nebo podobu konzultací. Zahrnuje se také ústní forma této pomoci. O povolení se musí žádat, pokud má být technická pomoc poskytnuta mimo území Společenství, je spojena s pohybem osob a probíhá v jakékoliv souvislosti se zbraněmi hromadného ničení nebo je směřována do země podléhající zbrojnímu embargu. Příloha IV nařízení, ve smyslu článku 21, uvádí seznam zboží dvojího použití, pro něž se v rámci přepravy uvnitř EU vyžaduje povolení. Uvádí ve své druhé části i zboží, na něž se v tomto případě nedá vydat všeobecné povolení. Prováděcím právním předpisem může být určeno, na které zboží mimo zboží uvedeného v příloze IV, je nutné žádat povolení Ministerstva průmyslu a obchodu, ve smyslu článku 13 nařízení Výběr druhu povolení V dalším kroku si vývozce musí ujasnit, o jaké vývozní povolení je třeba požádat a zda se o vývoz jedná. Převoz zboží přes hranice členských států EU není podle Celního kodexu EU vývozem a pro přepravu zboží dvojího použití přes tyto hranice se vyžaduje povolení jen v určitých případech. Vývozem se rozumí přeprava zboží přes vnější hranice EU do třetích zemí. Pro vývozy některých komodit do některých těchto zemí (například Švýcarsko, Japonsko, Spojené státy americké) existují všeobecná vývozní povolení vývozci 26 Co je to tzv. catch-all? [Citováno 15. března 2011] Dostupné z: < 19

20 pak postačuje pouhá registrace bez nutnosti žádat o individuální povolení. 27 Všeobecná vývozní povolení výrazně zrychlují administrativní proces, ale zároveň ukládají vývozci podmínky, které musí dodržovat Registrace k všeobecnému vývoznímu povolení Než může vývozce využívat všeobecného vývozního povolení, je třeba, aby se zaregistroval na Licenční správě Ministerstva průmyslu a obchodu. Registrace se provádí na hlavičkovém papíru formou dopisu. V příloze 1 je vložen doporučený vzor registračního dopisu. Vývozce v dopisu uvede své obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo osoby. K dopisu je třeba přiložit výpis z obchodního rejstříku, ne starší než 90 dní nebo průkaz živnostenského oprávnění nebo obdobný doklad, který prokazuje oprávnění k podnikatelské činnosti. Dopis musí být opatřen podpisem zástupce statutárního orgánu. Registrace nepodléhá žádnému poplatku. 29 Licenční správa provede registraci do 30 dnů ode dne doručení písemného podání. Vývozce je povinen oznamovat jakékoliv změny údajů v registraci ve lhůtě 15 dnů. Pokud vývozce po dobu jednoho roku nevyveze zboží, k jehož vývozu se na základě všeobecného vývozního povolení registroval, požádá Ministerstvo průmyslu a obchodu o zrušení své registrace. Při využívání přiděleného povolení uvádí vývozce číslo odpovídajícího povolení do celního prohlášení. Vývozce je dále povinen předložit na požádání Licenční správě údaje o uskutečněných vývozech na základě přidělených všeobecných vývozních povolení. 30 Pokud se na vyvážené zboží dvojího použití nevztahuje všeobecné vývozní povolení je potřeba žádat o individuální nebo souhrnné vývozní povolení. 4.2 Žádost o povolení obchodování se zbožím dvojího užití Povolení má dvojí formu, může se jednat o individuální vývozní povolení nebo o souhrnné vývozní povolení. Vedle těchto povolení existuje i žádost o povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb. Udělená povolení mají platnost ve všech členských státech. 27 Všeobecná povolení [Citováno 15. března 2011] Dostupné z: < 28 Kontrola exportu praktická část [Citováno 9. února 2011] Dostupné z: < 29 O jaké vývozní povolení a jak požádat? [Citováno 15. března 2011] Dostupné z: < 30 Kontrola exportu praktická část [Citováno 9. února 2011] Dostupné z: < 20

21 Žádosti o povolení v ČR vyřizuje Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu, oddělení mezinárodních kontrolních režimů Žádost o individuální nebo souhrnné vývozní povolení Individuální vývozní povolení se uděluje pro vývoz konkrétního množství zboží (najednou nebo v dílčích zásilkách) jednoho určitého druhu do jedné země určení. Vývoz musí být realizován na základě smlouvy mezi vývozcem a jeho zahraničním smluvním partnerem. Souhrnné vývozní povolení pak umožňuje jednomu vývozci vyvážet zboží dvojího použití stejného druhu do jedné nebo více určených zemí. Předepsaný formulář pro žádosti o vývozní povolení se nachází v přílohách. Příloha 2 obsahuje formulář žádosti o individuální a souhrnné vývozní povolení. Žadatel o vývozní povolení (individuální i souhrnné) předkládá Licenčnímu oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu vyplněnou žádost na předepsaném formuláři s přiloženým kolkem v hodnotě 500 Kč. Žádost musí být doložena platnou smlouvou nebo návrhem na uzavření smlouvy a přesným určením kontrolovaného zboží; dále výpisem z obchodního rejstříku ne starším než 90 dnů nebo jiným oprávněním k podnikatelské činnosti se zbožím dvojího použití; dovozním certifikátem ze státu dovozu nebo prohlášením zahraničního konečného uživatele, že zboží nebude používáno k nelegitimním účelům, ani nebude k těmto účelům reexportováno; povolením určitého státního orgánu pokud je takové povolení vyžadováno zvláštními právními předpisy. A konečně na žádost ministerstva musí být žádost o povolení doložena dalšími doklady a informacemi, které umožní správně posoudit daný případ. V případě vývozu zboží dvojího použití z jaderné oblasti musí být žádost navíc doložena kopií povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Žadatel o vydání souhrnného vývozního povolení musí prokázat schopnost dlouhodobě dodržovat režim kontroly vývozu, především pak schopnost ověřovat konečné použití jednotlivých dodávek v rámci svého souhrnného vývozního povolení. Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu má k vyřízení řádně podané žádosti stanovenu lhůtu 30 dnů. Tato lhůta může být z odůvodněných příčin prodloužena na 60 dnů. 21

22 Licenční správa může povolovací řízení přerušit za účelem získání dalších dokumentů od žadatele Žádost o povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb Toto povolení se vyžaduje pro zprostředkovatelský obchod se zbožím dvojího užití uvedeným v příloze I nebo pokud byl zprostředkovatel upozorněn příslušnými státními orgány členského státu, v němž má sídlo, že by označované zboží mohlo být zneužito zčásti nebo vcelku k výrobě zbraní hromadného ničení nebo k jiným vojenským účelům. V příloze 3 je vložen formulář žádosti o povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb Použití vydaných povolení Vydaná povolení lze předložit v celním řízení jakékoliv členské zemi. Členské státy mohou pro tyto účely vyhradit jen některé celní úřady, ale v praxi se tak nestává. Povolení vydaná v různých státech mají stejnou formu tzn. stejné údaje se nacházejí na stejných místech. Může se ale stát, že místní celní úřad bude i přesto vyžadovat překlad povolení do místního jazyka. Země, ve které se celní řízení bude konat je uvedena již v žádosti v kolonce č. 12. Po skončení dodávek zboží dvojího užití vrátí vývozce ministerstvu formulář s uděleným povolením a přiloží odpisový list potvrzený celním úřadem, nejpozději do 15 dnů od ukončení jeho platnosti. V případě povolení pro přepravu vrací osoba s povolením odpisový list, na něj uvede objem uskutečněných dodávek a list podepíše. V jakýchkoliv obchodních dokumentech platí podle článku 22 bodu 10 nařízení povinnost vyznačovat, že se jedná o zboží dvojího použití Prověření dodávky, konečného použití a konečného uživatele Jak již bylo v předchozích kapitolách zmíněno, musí v určitých případech vývozce sám poznat, zda jeho zboží, které není uvedeno v příloze I, podléhá či nepodléhá 31 O jaké vývozní povolení a jak požádat? [Citováno 15. března 2011] Dostupné z: < 32 Kontrola exportu praktická část [Citováno 9. února 2011] Dostupné z: < 33 Kontrola exportu praktická část [Citováno 9. února 2011] Dostupné z: < 22

23 povolovacímu řízení. Vývozce tak sám musí rozpoznat nebezpečí zneužití jím vyváženého zboží, softwaru nebo technologií. Obdobně toto platí i pro poskytování zprostředkovatelských služeb a technické pomoci. Vývozce je tak vystaven riziku nerozpoznání a následným sankcím uloženým v případě nepovoleného vývozu zboží, které podléhá povolovacímu řízení. Vývozce by tak měl eliminovat toto riziko vytvořením vlastního systému, v jehož rámci bude neustále ověřovat probíhající transakce a získávat informace o zboží zda by na základě jeho technických parametrů nemohlo být zneužito k nelegitimním účelům. Vývozce by se měl také informovat, zda cílová země nepatří mezi rizikové země nebo země, na něž je uvaleno zbrojní embargo. Kontrolovat by měl i konečné použití výrobku. V neposlední řadě by vývozce neměl být lhostejný k varovným signálům vysílaným samotným zákazníkem. 34 Každý vývozce by měl dobře prověřit svého zákazníka již na samotném začátku obchodování s ním a zjistit co nejvíce informací o jeho podnikání a záměrech, porovnat a vyhodnotit všechny dostupné informace. Zároveň by i každý zaměstnanec vývozce měl upozorňovat na skutečnosti neodpovídající zavedené praxi a má o nich pochybnosti. Při hledání nesrovnalostí by výrobce neměl opomíjet následující varovné signály: 35 a) Nelogičnost způsobu přepravy vzhledem k charakteru zboží a místu jeho určení. Odběratel neposkytuje dostatečné informace o konečném užití nebo uživateli. b) Odběratel neumí zodpovědět základní komerční nebo technické otázky. c) Charakter zboží neodpovídá podnikatelské činnosti odběratele. d) Zboží se má dovézt do země, jejíž technická vyspělost neodpovídá povaze zboží (například dovoz polovodičů do země, kde není rozvinut elektrotechnický průmysl). e) Obchodní zkušenosti odběratele jsou malé nebo žádné, dají se o něm získat jen nekompletní informace. f) Odběratel nabízí velmi výhodné platební vyrovnání (například platbu vysokých částek v hotovosti). g) Zboží neodpovídá svojí výkonností nebo vlastnostmi požadavkům odběratele a ten je i tak ochotný zboží zakoupit. 34 Co se rozumí, když se řekne kontrola konečného uživatele/konečného použití a ověření dodávky? [Citováno 15. března 2011] Dostupné z: < 35 Zásada Poznej svého zákazníka [Citováno 15. března 2011] Dostupné z: < 23

24 h) Odběratel nepožaduje nebo odmítá poskytnutí služeb dodavatele, jakými jsou instalace výrobku, jeho vyzkoušení nebo údržba. i) Nejasnosti ohledně místa doručení (toto je například příliš odlehlé nebo v dané oblasti není užití podobného zboží obvyklé). j) Firma zajišťující zasilatelské služby je uvedena jako konečný uživatel. k) Požadavek ke způsobu zabalení výrobku neodpovídá dohodnutému způsobu přepravy zásilky. l) Odběratel nechce uvést, zda je dodávka určena pro domácí použití, export nebo reexport. m) Odběratel používá P.O.Box a nechce sdělit plnou adresu svého sídla. n) O odběrateli je známa informace, že bude obchodovat se zemí, pro kterou platí zbrojní embargo. o) Odběratel objednává nápadně velké množství náhradních dílů nebo má zájem o díly, ke kterým nemá využití. p) Objednávka je sama svým charakterem neobvyklá, neodpovídá svým množstvím nebo vlastnostmi produktu konečnému užití, které odběratel uvádí. Na závěr je vhodné zmínit existenci vnitropodnikového programu pro kontrolu vývozu (ICP). Je to nástroj kontroly stojící na právních základech a měl by vést k dobré komunikaci se státními orgány a zodpovědnosti firem při obchodním styku s jinými zeměmi. Program by v podnikáních měl zakořenit princip snahy o maximalizaci zahraničního obchodu s respektováním vládních nařízení, zákonů a mezinárodně přijímaných kontrolních smluv a tím výrazně snížit riziko porušování předpisů stanovujících vývozní kontroly Činnost v oblasti kontroly obchodu se zbožím dvojího užití Na závěr je možné zmínit několik statistických údajů, týkajících se prováděné kontroly obchodu se zbožím dvojího užití na území ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo v roce 2009 celkově 158 rozhodnutí. Mezi nimi převládalo 140 udělených vývozních povolení do celkem 32 zemí. Žádost o vývozní povolení byla zamítnuta 5krát a 13krát bylo 36 Co je vnitropodnikový program pro kontrolu vývozu (ICP)? [Citováno 15. března 2011] Dostupné z: < 24

25 správní řízení zastaveno (ve většině případů z důvodu zpětvzetí žádosti). 37 Celní správa vykonala v roce 2006 celkem 2999 kontrol v oblasti mezinárodních kontrolních režimů pro obchod se zbožím dvojího užití Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2009 [Citováno 8. dubna 2011] Dostupné z: < 38 Tisková zpráva celní správy České republiky [Citováno 8. dubna 2011] Dostupné z: < 25

26 5. Co je zbožím dvojího užití Zboží dvojího užití se pohybuje mezi zbožím pro civilní účely a zbožím označovaným jako vojenské materiály. Ze své podstaty může patřit do obou skupin a záleží jen na konečném odběrateli, jak bude toto zboží použito. Zboží dvojího použití nemusí být vždy jen hmotného charakteru. V moderním světě stále roste podíl zboží dvojího užití, které je možné přenášet elektronicky. Toto zboží náleží do oblastí, jakými jsou počítače, software a telekomunikace. Jako zboží dvojího použití mohou být lehce zneužity i znalosti z různých oborů, mezi něž se dají řadit například i manažerské znalosti. Na základě nehmotného charakteru těchto znalostí není již ve chvíli jejich předání možnost je vzít zpět. 39 Vedle tohoto lehce přenositelného a zneužitelného zboží existuje takové, které je primárně hojně užíváno k mírovým účelům, ale je zároveň zneužitelné. K takovému zboží patří například obráběcí stroje. Obráběcími stroji pro výrobu součástek motoru se například dají vyrobit součástky do raket. Obráběcí stroje se hojně využívají v mnoha průmyslových odvětvích a kvůli tomuto faktu patří mezi lehko zneužitelné zboží dvojího použití. Jako další příklad je možné uvést zneužití některých běžně používaných chemických látek. V užitkové chemii je běžná látka triethanolin, ta může být vzhledem k svým vlastnostem využita jako prekurzor k výrobě bojového plynu yperitu. 40 Dalšími hojně využívanými chemickými látkami, jež mohou být zneužity, patří například kyanid sodný, kyanid draselný a krasol. Často obchodované jsou například i elektronové mikroskopy, detekční trubičky, detekční papírky bojových chemických látek a ochranné plynové masky GLOVER, M.L. Dilution Through Dual-Use: The International Negotiations Of Strategic & Economic Goods From COCOM to Wassenaar. [Citováno 15. března 2011] Dostupné z: < 40 Co je zboží dvojího použití? [Citováno 15. března 2011] Dostupné z: < 41 Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2009 [Citováno 8. dubna 2011] Dostupné z: < 26

27 6. Závěr Regulace obchodu se zbožím dvojího užití patří k výlučným pravomocem EU. Zajišťuje se tak jednotná úprava této problematiky všemi členskými státy. Jednotná a přehledná úprava je nutná k dosažení transparentní a efektivní kontroly tohoto obchodu, a ta vede k udržení bezpečnosti. Hlavním právním předpisem v této oblasti je Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Nařízení upravuje jednotlivé definice používaných pojmů, oblast působnosti, druhy povolení i samotnou spolupráci jednotlivých členských států. Se svými přílohami tak komplexně upravuje problematiku obchodu se zbožím dvojího užití. Vedle tohoto nařízení stojí i řada dalších právních pramenů, upravujících tuto oblast. Mezi ně patří i Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex). Celní úprava ve společenství úzce souvisí s úpravou obchodu se zbožím dvojího užití, vzhledem k jeho mezinárodnímu charakteru. Řízení o udělení příslušného vývozního povolení je komplexním procesem, jejž v České republice podle platných předpisů zajišťuje Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento proces může být pro nezkušeného vývozce nepřehledným, a proto bylo smyslem části práce, která se průběhem tohoto řízení zabývá, přiblížit jaké kroky má potencionální vývozce zboží dvojího použití udělat. Blíže jsou popsány neznámé pojmy a místa procesu, jež mohou být svojí podstatou problematická, jako je například určení samotným vývozcem, zda se jedná o zboží dvojího užití či nikoliv. Z tohoto důvodu bylo upozorněno i na fakt, že zbožím dvojího použití může být zdánlivě nezneužitelné zboží nebo zboží hojně využívané k mírovým účelům. 27

28 Resumé Tato práce se zabývá problematikou mezinárodního obchodu se zbožím dvojího užití. Kvůli jeho možné zneužitelnosti k výrobě zbraní hromadného ničení je třeba upravit pravidla kontroly obchodu s tímto zbožím. Pravidla pro takovou kontrolu musí být přehledná, a proto se v členských zemích EU upravují na komunitární úrovni. Tématem této práce jsou tak právní úprava obchodu se zbožím dvojího užití na této úrovni a nástin řízení, které musí obchodník s tímto zbožím podstoupit tak, jak je upraveno předpisy v České republice. Samotná práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola blíže vysvětluje nutnost kontroly obchodu se zbožím dvojího užití z hlediska celosvětové bezpečnosti a prevence výroby zbraní hromadného ničení. Druhá kapitola hovoří o výlučné pravomoci, kterou má EU v oblasti právní úpravy mezinárodního obchodu, a tedy i obchodu se zbožím dvojího užití, a vysvětluje nutnost úpravy na komunitární úrovni. Výlučnost této pravomoci je hájena nutností jednotného systému kontroly zajišťujícího přehlednost a tím i efektivnost těchto kontrol. Třetí kapitola zmiňuje nejdůležitější právní předpisy v této oblasti a podrobně analyzuje jednotlivá ustanovení Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Čtvrtá kapitola může sloužit jako návod pro nezkušeného obchodníka v této oblasti popisuje totiž jednotlivé kroky v řízení o udělení povolení k obchodu se zbožím dvojího užití. Zahrnuty jsou žádosti o všechny druhy povolení s vysvětlením specifických termínů. Pátá kapitola krátce popisuje zvláštní povahu zboží dvojího užití, to může být zdánlivě nezneužitelné k výrobě zbraní hromadného ničení i běžně používané v různých průmyslových oblastech k mírovým účelům. 28