Strategický plán rozvoje města

Transkript

1 Strategický plán rozvoje města Vyhodnocení dotazníkového šetření Název projektu: Registrační číslo projektu: Město Hodonín plánuje s veřejností CZ /0.0/0.0/16_033/

2 Obsah 1 Úvod Cíl a metodika Návrh dotazníku Výběr respondentů Vyhodnocení průzkumu spokojenosti občanů

3 1 Úvod V průběhu měsíce říjen až listopad 2016 byl realizován průzkum spokojenosti občanů města. Dotazníkové šetření tvoří součást celkové analýzy prostředí. Veškeré závěry vyplývající z průzkumu budou použity výhradně ke statistickým účelům jako podklady pro tvorbu strategického plánu rozvoje města Hodonín. Smyslem průzkumu bylo zjištění názorů, připomínek a podnětů obyvatel území a zohlednění jejich postojů k budoucímu rozvoji území ve formě konkrétních aktivit v klíčovém koncepčním dokumentu města Hodonín. Snahou představitelů města je reflektovat potřeby a přání obyvatel za účelem tvorby příznivějších podmínek pro život s ohledem na místní podmínky, limity a zvyklosti. 2 Cíl a metodika Cílem tohoto šetření bylo získání informací o spokojenosti občanů s kvalitou života ve městě Hodonín se zaměřením na hodnocení kvality služeb poskytovaných zejména místními institucemi (městským úřadem, příspěvkovými organizacemi). Výsledky průzkumu by měly sloužit jako vodítko pro postupy města při snižování nebo odstraňování nedostatků a nespokojenosti obyvatel. Průzkum si kladl za cíl: získat co největší počet dat od občanů, poznat názory a vnímané nedostatky od lidí, kteří v daném území žijí a primárně jeho dění vnímají, poukázat na zájem města o názory občanů a ochotu s nimi při budoucím rozvoji spolupracovat. 3

4 3 Návrh dotazníku Dotazník byl sestaven tak, aby umožňoval určit míru spokojenosti občanů s úrovní kvality života ve městě a získat od občanů cenné připomínky, poznámky a podněty k odstranění nedostatků při budoucím rozvoji města. Struktura dotazníků byla následující: profil respondenta (občana), spokojenost se životem ve městě, nejvhodnější způsob poskytování informací o dění ve městě, témata týkající se otázky životního prostředí, témata dopravní dostupnosti a obslužnosti, identifikace nejzávažnějších problémů, řada dalších dílčích indikátorů k oblastem dotčeným strategií. 4 Výběr respondentů Cílovou skupinu dotazníkového šetření tvořili všichni obyvatelé města Hodonína a to bez rozdílu pohlaví, věku či zaměstnání. A to i přesto, že dle těchto kritérií byly následně jejich odpovědi posuzovány a roztříděny do skupin. Při volbě vhodných distribučních kanálů se přihlíželo především k tomu, aby byl dotazník zpřístupněn co nejvyššímu počtu obyvatel a možnosti jeho odevzdání byly co nejsnadnější. Vzhledem k formě sběru dat (neřízeným výběrem respondentů) nebylo možné zajistit vyvážení počtu respondentů z hlediska věku či pohlaví. Z toho důvodu došlo k selekci a vážení odpovědí respondentů tak, aby zastoupení jednotlivých věkových skupin občanů odpovídalo věkové struktuře regionu. Výjimkou byla skupina osob ve věku do 18 let, která se průzkumu zúčastnila v omezené míře. Relevanci odpovědí této skupiny proto není možné generalizovat a přijímat všeobecné závěry z názorů této skupiny. Pro zachování anonymity obyvatel byly dotazníky zpracovány bez uvedení jakýchkoliv osobních údajů. Respondenti vyplňovali dotazník vždy pomocí výběru z nabízených variant odpovědí nebo bodovou stupnicí. Pro případ nepostižení všech problémových okruhů měli respondenti možnost vyjádřit svůj názor i prostřednictvím slovní formulace (otevřené otázky). 4

5 5 Vyhodnocení průzkumu spokojenosti občanů Dotazníkové šetření si kladlo za cíl zjistit spokojenost respondentů s životem ve městě Hodonín. Dotazník obsahoval 20 otázek, ve kterých měli respondenti možnost vyjádřit svůj postoj k dění ve městě, možnostem volnočasového vyžití, ke kvalitě životního prostředí, zeleně či dopravě. Díky struktuře otázek, jež byly koncipovány jako uzavřené, částečně uzavřené a otevřené, byla zabezpečena možnost plně projevit svoji míru spokojenosti, vyjádřit své názory a návrhy na zlepšení. Vyhodnocení dotazníku pochází od 367 respondentů. Účast v průzkumu tímto dosáhla doporučený počet pro reprezentativní vzorek respondentů u průzkumů na území o velikosti okresního města. Dotazované můžeme rozdělit do kategorií podle: pohlaví (muži, ženy), věku (do 18 let, let, let, let, 66 let a více), bydliště (centrum, sídliště, jiné) ekonomické aktivity (zaměstnanec, podnikatel, student, nezaměstnaný, v domácnosti, důchodce). Graf 1: Struktura respondentů dle pohlaví 6% 42% muž žena neuvedeno 52% Z hlediska pohlaví byly v průzkumu více zastoupeny ženy (52%), v průzkumu neuvedlo svoje pohlaví 6 % respondentů. Následující graf znázorňuje složení respondentů z hlediska věkových skupin a pohlaví (u respondentů, kteří tyto údaje uvedli). Níže prezentované výsledky šetření jsou sledovány dle věkových skupin odděleně, tudíž nedochází ke zkreslení výsledku v neprospěch vybraných generací. 5

6 Graf 2: Struktura respondentů dle věku 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 18,49% 17,81% 11,64% 6,51% 1,03% 16,10% 16,10% 8,22% 4,11% do 18 let let let let 66 a více let muži ženy věková struktura 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Zelená linie v grafu značí věkovou skladbu obyvatel okresu Hodonín (dle údajů ČSÚ k roku 2015). V realizovaném průzkumu byla z hlediska zastoupení věkových skupin minimálně zastoupena skupina osob do 18 let. Relevanci odpovědí této skupiny proto není možné generalizovat. Realizovaný průzkum vychází z vyššího zapojení obyvatel ve věku let, vysoký je také podíl osob ve věkové kategorii let. Otázka č. 4: Vztah respondentů k obci Tato otázka sloužila ke zjištění vztahu respondentů k městu. Toto členění má vazbu na provádění dalších hlubších analýz odpovědí jednotlivých respondentů. Největší část respondentů (94 %) patří mezi tzv. rezidenty, neboť v Hodoníně bydlí nebo zároveň i pracují. Zbylá část se zdržovala ve městě přechodně. Graf 3: Vztah k obci respondenta 35% pouze bydlí bydlí i pracuje 59% 1% 5% pouze pracuje/studuje nebydlí ani nepracuje/nestuduje neuvedeno Následující graf znázorňuje složení respondentů z hlediska místa bydliště. 6

7 Graf 4: Struktura respondentů dle místa bydliště v % 23% 19% centrum sídliště jinde 58% Nejvíce respondentů (58 %) uvedlo své bydliště na sídlišti Jihovýchod, Bažantnice, Větrná Hůrka (sídliště R. Filipa) a U Mariny. Otázka č. 5: Zaměstnanost respondentů Předchozí otázky identifikovaly věk, pohlaví, vztah respondentů k městu a místu bydliště. Dotaz č. 5 šetří strukturu respondentů dle ekonomické aktivity. Nejvíce zastoupenými skupinami jsou zaměstnanci (60 %), dále pak důchodci (po 15 %) a nezaměstnaní (11 %). Podíl ekonomicky činných převažuje. Graf 5: Struktura respondentů dle ekonomické aktivity v % 60% zaměstnanec důchodce student podnikatel 6% 11% 1% 7% 15% nezaměstnaný v domácnosti 7

8 Graf 6: Struktura respondentů dle ekonomické aktivity a pohlaví 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% zaměstnanec důchodce student podnikatel nezaměstnaný v domácnosti muž žena Otázka č. 6: Jak jste celkově spokojen(a) ve městě, kde žijete/pracujete/jste na návštěvě? V této otázce měli respondenti vyjádřit svoji spokojenost s celkovou úrovní života ve městě Hodonín. Grafy níže nabízí souhrnný pohled na současnou spokojenost obyvatel. Graf 7: Celková spokojenost respondentů 66% Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a 7% 5% 22% Velmi nespokojen/a 8

9 Graf 8: Celková spokojenost respondentů dle věkových skupin 65 a více let 13% 80% 3% 3% let 13% 52% 32% 4% let 4% 65% 24% 7% let 4% 70% 21% 5% do 18 let 67% 33% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a Mezi respondenty převládá spokojenost s kvalitou života v obci (cca 73 % kladných reakcí). Pro srovnání s jinými městy, kde byl podobný průzkum realizován, je hodnota spokojenosti občanů Hodonína vyšší. Nejspokojenější skupinou jsou občané nad 65 let. Hodnocení spíše nespokojen uvedlo cca 22 % dotazovaných, hodnocení velmi nespokojen pak uvedlo cca 5 %. V tomto případě se tedy dá hovořit o skupinách s jasným stanoviskem ohledně spokojenosti s městem Hodonín v širším kontextu. Nespokojenost se projevuje v různých oblastech a představuje rozdílné subjektivní názory dalšího rozvoje města a zajištění vybraných služeb. V dalších otázkách, řešících dílčí témata, je hodnocení občanů popsáno detailněji tak, aby vynikly důvody (ne)spokojenosti respondentů. Otázka č. 7: Největší problémy města Anketa spokojenosti občanů slouží jako zdroj námětů a inspirace pro identifikaci problematických faktorů, které je třeba řešit. Klíčovým prvkem ankety bylo tedy zmapování nejhorších problémů vnímaných občany. Respondenti měli možnost výběru z nabízených témat, nebo doplnit témata další. 9

10 Graf 9: Největší problémy města v % 20% 7% 13% Vysoká úroveň kriminality, vandalismu Nedostatek možností trávení volného času Nedostatečná vybavenost obchody a službami 15% 33% Vyšší četnost nebezpečných dopravních úseků Nedostatek pracovních příležitostí 12% Jiné Největší problém občané (33 % respondentů) spatřují v nízké nabídce pracovního uplatnění. Na problém nezaměstnanosti se váže i migrace obyvatel, ve snaze nalézt nějaké zaměstnání. Druhým největším problémem (20 %) je pak nedostatek možností pro trávení volného času. V rozmezí % respondentů pak uvedlo vysokou úroveň kriminality a vandalismu a vyšší četnosti nebezpečných dopravních úseků. Nedostatek vybavenosti obchody a službami pak označilo 7 % respondentů. Kolem 12 % dotázaných využilo otevřené otázky a uvedlo jiné, než nabízené možnosti, případně rozvedli problém blíže. Z podnětů jsou uvedeny ty, které byly identifikovány minimálně od 5 respondentů: nedostatek stavebních pozemků pro rodinné domy problematika sociálně slabších osob a s tím související bezpečnost, kriminalita, vandalismus nedostatek zelených ploch a jejich údržba nepořádek (chybějící odpadkové koše), špatná údržba volného prostranství špatná dopravní situace (křižovatky, semafory, kamionová doprava, chybějící obchvat) nedostatek parkovacích míst špatný stav a neudržované komunikace a chodníky špatná infrastruktura pro cyklisty (málo cyklostezek) Otázka č. 8: Úroveň spokojenosti s vybranými tématy Tato část dotazníku byla věnovaná spokojenosti s úrovní občanské vybavenosti, bezpečnosti, poskytovanými službami, možnostmi sportovního či kulturního vyžití, jež město nabízí. Jednotlivé položky byly hodnoceny body v rozpětí od 1 (nízká spokojenost) až do 4 (vysoká spokojenost). Čtyřbodová stupnice u této, ale i některých dalších otázek byla zvolena záměrně, aby respondenti vyjádřili své spíše pozitivní či negativní postoje, a tedy aby nedocházelo k tendenci klonění se ke středním hodnotám. Následující graf znázorňuje průměrné body, které byly udělovány jednotlivým tématům. 10

11 Graf 10: Pořadí hodnocení jednotlivých témat Dostupnost základních škol Kvalita mateřských škol Dostupnost mateřských škol Dostupnost středních škol Kvalita základních škol Dostupnost sociálních služeb Kvalita sociálních služeb Dostupnost zdravotní péče Vstřícnost a odbornost pracovníků městského Počet kontejnerových míst Fungování technických služeb města Kvalita středních škol Kvalita kulturních akcí Kvalita sportovišť Počet sportovišť Pestrost/četnost kulturních akcí ve městě Počet dětských hřišť Kvalita dětských hřišť Kvalita zdravotní péče Práce městské policie Bezpečnost ve městě Stav komunikací Stav chodníků Nabídka pracovních příležitostí 3,26 3,10 3,03 2,92 2,88 2,87 2,86 2,84 2,83 2,81 2,80 2,74 2,72 2,72 2,70 2,67 2,63 2,61 2,56 2,47 2,39 2,08 2,03 1,68 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 Výše uvedený graf vyobrazuje vyhodnocení výsledků v podobě průměrných známek napříč všem věkovým kategoriím. Témata jsou seřazena dle průměrného bodového hodnocení od nejvyššího po nejníže bodované. Občané byli z hlediska rozsahu bodové škály ve svém hodnocení spíše pozitivnější. Je třeba posuzovat témata podle průměrného bodového hodnocení, což v průzkumu dosahovalo 2,67 bodu (viz. oranžová čára v grafu). Z tohoto lze hodnocené oblasti rozdělit na témata s větší či menší spokojeností. Dle tohoto přístupu nejhůře dopadlo hodnocení nabídky pracovních příležitostí, stavu chodníků a komunikací. Podprůměrně dopadlo také hodnocení bezpečnosti ve městě, práce městské policie, kvalita zdravotní péče, kvalita a počet dětských hřišť. 11

12 Naopak hodnocení oblasti kvality a dostupnosti školství dopadlo nejlépe konkrétně hodnocení mateřských a základních, jejichž zřizovateli je město. Graf 11: Průměrné bodové hodnocení dle věku respondentů 65 a více let 2, let 2, let 2, let 2,64 do 18 let 3,10 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9 3 3,1 3,2 Nejvíce spokojeni s tématy obsaženými v dotazníkovém šetření jsou obyvatelé ve věkové kategorii do 18 let. Vypovídající hodnota je ovšem snížená vzhledem k rozsahu respondentů v této věkové kategorii, na což bylo upozorněno výše. Dále následuje věková kategorie 66 let a více s průměrnou známkou 2,70, věková kategorie let s průměrným bodovým ohodnocením 2,69 bodů. Následují věkové kategorie let a let (2,64 bodů). Všechny věkové skupiny mají tedy bodový průměr vyšší než je průměrné hodnocení rozsahu bodování témat a tudíž u jednotlivých skupin převládá spíše spokojenost. Tabulka níže prezentuje výsledky sledovaných témat dle jednotlivých věkových kategorií. Stojí za povšimnutí, že názory jednotlivých věkových skupin se odlišují jen nepatrně. Není tedy zjevné, že by se např. starší generace více odlišovala v hodnocení úrovně sociálních služeb či zdravotní péče, nebo naopak mladší generace se více soustředila na stav sportovišť či dostupnost a úroveň škol. Kromě výše přidělovaných bodů tedy jednotlivé věkové kategorie působí velmi jednotně. 12

13 Tabulka 1: Spokojenost s tématy dle věkových skupin Témata do 18 let let let let 65 a více let Dos tupnost zdravotní péče 2,50 2,74 2,98 2,76 2,83 Kvalita zdravotní péče 2,00 2,42 2,57 2,67 2,81 Dostupnost sociálních služeb 3,00 2,91 2,94 2,72 2,74 Kvalita sociálních služeb 3,00 2,89 2,91 2,76 2,84 Dostupnost mateřských škol 3,50 2,99 3,12 2,96 2,91 Kvalita mateřs kých š kol 3,00 3,00 3,14 3,20 3,09 Dostupnos t základních škol 4,00 3,18 3,33 3,29 3,18 Kvalita základních škol 3,00 2,87 2,87 2,91 2,91 Dostupnos t s tředních škol 3,50 2,96 2,95 2,81 2,64 Kvalita s tředních škol 3,00 2,70 2,80 2,61 3,00 Pestrost/četnost kulturních akcí ve městě 3,00 2,36 2,76 2,87 3,15 Kvalita kulturních akcí 3,00 2,53 2,70 2,92 3,16 Počet s portoviš ť 3,50 2,73 2,67 2,61 3,00 Kvalita sportoviš ť 4,00 2,70 2,67 2,70 3,00 Počet děts kých hřišť 3,50 2,68 2,60 2,51 2,77 Kvalita děts kých hřišť 3,50 2,61 2,58 2,56 2,77 Počet kontejnerových míst 3,50 2,80 2,71 2,83 3,17 Stav komunikací 2,50 2,16 2,03 1,96 2,21 Stav chodníků 3,50 2,11 1,98 1,93 2,00 Nabídka pracovních příležitos tí 2,50 1,73 1,63 1,67 1,56 Bezpečnos t ve městě 2,50 2,37 2,48 2,36 2,21 Práce měs tské policie 3,00 2,32 2,51 2,56 2,60 Fungování technických služeb města Vstřícnost a odbornost pracovníků městského 3,00 2,87 2,83 2,73 2,63 3,00 2,83 2,78 2,85 2,92 Otázka č. 9: Sledování dění ve městě Otázka měla za cíl identifikovat nejefektivnější komunikační kanál, který by co nejjednodušší cestou zabezpečil vhodnou komunikaci, výměnu názorů a informací mezi městským úřadem a 13

14 širokou veřejností. Dotazníkové šetření bylo tedy zacíleno na zjištění, které formy zveřejňování informací jsou obyvateli nejvíce upřednostňovány a jsou pro ně nejdostupnější. Respondenti měli na výběr z těchto médií: Regionální televize, Hodonínské listy, Úřední deska, Veřejná zasedání zastupitelstva, Internet (stránky města a organizací). Nebo uvedení, že se o dění ve městě nezajímají. Graf 12: Oblíbenost jednotlivých komunikačních kanálů 66 a více let 14% 63% 12% 12% let 14% 44% 7% 4% 31% let 10% 41% 7% 7% 35% let 8% 43% 8% 7% 33% 1% do 18 let 50% 50% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Regionální televize Úřední deska Internet (web města/organizací) Hodonínské listy Veřejná zasedání zastupitelstva Nezajímá mě to Z šetření vyplývá, že obyvatelé nejvíce preferují média, která jsou jim nejdostupnější, a která mohou využívat jak z pohodlí svého domova, tak i mimo něj. Respondenti vyjádřili svoje preference takto: místní noviny (44 %) internet (32 %) regionální televize (10 %) úřední deska (8 %) veřejné zasedání zastupitelstva (6 %) druhá z uvedených možností nezajímá se (0,4 %) Na posledních místech se umístila osobní účast na zasedání zastupitelstva města a úřední deska. Druhá z uvedených možností Hodonínské listy, je nejvíce využívána seniory. Veřejná zasedání pak navštěvují respondenti ve věku let. Je třeba připomenout, že lidé preferují kombinaci více informačních zdrojů. 14

15 Na základě vyhodnocení této otázky lze usoudit, že pro zabezpečení efektivní informovanosti obyvatel je nutné zachovat, anebo posílit první tři vyjmenovaná a nejvíce uváděná média, díky nimž se přes zmíněnou informovanost obyvatel podporuje také budování image města, poskytování přístupu k dění ve městě a samosprávě. Vhodné nastavení tohoto komunikačního prostředí podněcuje a vytváří podmínky pro uplatnění nápadů a připomínek občanů a v neposlední řadě usiluje o maximální informovanost. Zajímavé je také zjištění, že jen nepatrné procento respondentů uvedlo, že se o dění ve městě nezajímá (v jiných městech se tento postoj objevuje přibližně u 3 % obyvatel). Otázka č : Oblíbená a neoblíbená místa ve městě U otázky č. 10 měli respondenti možnost uvést místo/budovu, který se jim ve městě líbí, naopak u otázky č. 11 se respondenti mohli vyjádřit, jaké místo či budova se jim ve městě líbí nejméně. Graf 13: Oblíbené místo/budova 11% 8% 31% ZOO Hodonín Dům kultury Hodonín galerie a muzea kostel sv. Vavřince Lázně Hodonín a lázeňský park 6% 6% 3% 7% 28% Národní třída, Masarykovo náměstí okolí řeky Moravy (přístaviště, jez, povodí) jiné Nejoblíbenějším místem je Národní třída, Masarykovo náměstí (31 %), kdy byla často uváděna budova městského úřadu a náměstí, dále okolí řeky Moravy (28 %), kde je zmiňováno zejména místo u jezu a přístaviště. S odstupem následují Lázně Hodonín a lázeňský park (11 %), kostel sv. Vavřince (8 %), Dům kultury Hodonín mnohdy však vyzdvihovány pouze vnější prostory (6 %), muzea a galerie (6 %) a ZOO Hodonín (3 %). 15

16 Graf 14: Neoblíbené místo/budova 18% 5% krytý plavecký bazén a letní koupaliště interiér i okolí Domu kultury Hodonín 23% zbořené a zchátralé budovy (Bažantnice, Jihovýchod, centrum, aj.) 16% Mírové náměstí a park prostory vlakového a autobusového nádraží oblast Velkých kasáren 8% 10% 6% 14% Masarykovo náměstí jiné Neoblíbeným místem (23 % respondentů) se staly zejména prostory autobusového a vlakového nádraží, zchátralé a zbořené budovy vyskytující se v různých oblastech města (18 %), následuje interiér a okolí Domu kultury Hodonín (16 %), oblast Velkých Kasáren (14 %), krytý plavecký bazén a letní koupaliště (8 %), Masarykovo náměstí (6 %) a Mírové náměstí a park (5 %). Mezi odpověďmi respondentů se tedy vyskytovaly i oblíbená místa z předchozí otázky, např.: Dům kultury Hodonín Masarykovo náměstí Krytý plavecký bazén a letní koupaliště Otázka č. 12: Trávení volného času Nejenom veřejné služby typu zdravotní, sociální péče či zajištění vzdělávání vytváří příznivé životní podmínky. Také možnost pestré nabídky volnočasových aktivit pro aktivní i pasivní relaxaci je významným znakem atraktivního bydliště. Graf 15: Trávení volného času 38% Návštěva kulturních akcí 10% Návštěva sportovních akcí Návštěva vzdělávacích akcí (besedy, přednášky) 26% 15% Sport 11% Jiné (doplňte) Na první příčce preferovaných volnočasových aktivit se objevuje návštěva kulturních akcí (38 %). Významnou položkou byla možnost jiné, která agreguje více činností. V kategorii jiné, která zahrnuje 10 % odpovědí, figurovaly v drtivé většině tyto aktivity: vlastní koníčky (fotografování, četba, tanec, aj.) rodina, 16

17 procházky, příroda a výlety, wellness, ZOO Vlastní sportování preferuje cca 26 % občanů. K nejoblíbenějším sportovním aktivitám místních patří jednoznačně cyklistika a turistika (cykloturistika). Z dalších více frekventovaných sportů lze uvést: běh, chůze, alpinning, fitness, jóga, plavání a vodní sporty, míčové hry (basketbal, tenis, badminton, aj.), bruslení (in-line, lední). Otázka č. 13: Udržování zeleně Veřejná zeleň a parky jsou nedílnou součástí tváře města a jsou jejím důležitým prvkem. Zašlá zeleň nebo nedostatek mobiliáře ubírají na atraktivitě města pro život obyvatel. Nevhodně zvolený nebo zastaralý mobiliář (lavičky, informační tabule, odpadkové koše, osvětlení atp.) může ničit pozitivní dojem z čistých a opravených částí města. Podobně může také neupravená či nevhodně zvolená zeleň snižovat atraktivitu jinak dobře vybavené a čisté části města. Vzhled těchto ploch by měl být vždy prováděn s citem k okolní zástavbě, prostorovým možnostem a plánované funkci osázeného prostoru. Graf 16: Zlepšování péče o zeleň 66 a více let 28% 45% 17% 7% 3% let 19% 47% 19% 11% 4% let 24% 48% 16% 7% 6% let 13% 54% 24% 4% 4% do 18 let 67% 33% 0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Určitě ano Spíše ano Nevím Určitě ne Spíše ne Většina respondentů reaguje na zlepšování stavu zeleně a péče o ni. Zvelebení zeleně oproti minulým rokům shledává cca 70 % dotazovaných občanů, z toho výrazné zlepšení vidí 17

18 přibližně 20 % z celkového počtu respondentů. Z věkových kategorií výrazné zlepšení pociťují zejména lidé ve věku 66 let a více. Nejvýše bodovala mladší generace do 18 let, zde ovšem opět platí omezení vyplývající z rozsahu respondentů v kategorii Otázka č. 14: Kvalita životního prostředí U otázky týkající se kvality životního prostředí měli respondenti možnost vyjádřit se k jednotlivým částem bodovým hodnocením v rozpětí 1 4 s tím, že 4 body znamená vysoká spokojenost a 1 bod nízká spokojenost. Jednotlivé podotázky řeší míru spokojenosti s kvalitou a péčí o zeleň a veřejná prostranství jak na úrovni celého města, tak také z pohledu lokalit, ve kterých mají respondenti své bydliště. Tabulka 2: Spokojenost s kvalitou životního prostředí Věková kategorie Rozsah veřejných ploch (parků) Úroveň péče o veřejné plochy Čistota a vzhled místa, kde bydlím Kvalita ovzduší Míra hlučnosti Průměr za skupinu do 18 let 2,67 3,00 2,67 3,33 3,33 3, let 2,16 2,52 2,56 2,71 2,68 2, let 2,14 2,56 2,56 2,57 2,47 2, let 2,35 2,51 2,46 2,42 2,29 2,41 66 a více let 2,54 2,67 2,29 2,52 2,30 2,46 Průměr za téma 2,37 2,65 2,51 2,71 2,61 2,57 Nejlepšími průměrnými známkami byla ohodnocena otázka týkající se kvality ovzduší (2,71), následuje úroveň péče o veřejné plochy (2,65), míra hlučnosti (2,61), čistota a vzhled místa, kde bydlím (2,51) a rozsah zelených ploch (2,37), tedy téma, kde je nejvíce cítěna potřeba zvýšení kvality. Jednotlivé výsledky těchto kategorií se však od sebe příliš neliší a lze konstatovat, že tyto výsledky jsou spíše průměrné. Takovéto hodnocení reflektuje spíše neutrální až mírně pozitivní vnímání stavu životního prostředí ve městě. Graf 17: Bodové hodnocení témat životního prostředí 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Rozsah veřejných ploch (parků) Úroveň péče o veřejné plochy Čistota a vzhled místa, kde bydlím Kvalita ovzduší Míra hlučnosti do 18 let let let let 66 a více let 18

19 Nejvýše bodovala mladší generace do 18 let, zde ovšem opět platí omezení vyplývající z rozsahu respondentů v kategorii. Otázka č : Dopravní dostupnost Otázka č. 15 a č. 16 byla zaměřená na dopravní dostupnost, podobně jako některé z předchozích, byla navržena jako uzavřená, s možností jednotlivé podotázky ohodnotit body ve škále 1 - nespokojen, 4 - velmi spokojen. Z průměrného hodnocení autobusové dopravy nejlépe vychází dostupnost okolních měst, stejné hodnocení je ale i u městské hromadné dopravy a autobusové dopravy z celkového pohledu. S mírným odstupem následuje dostupnost vzdálenějších měst a obcí. Možnost nevyužívání autobusové dopravy zvolilo průměrně 29 % respondentů. Nejpočetnější skupinu, která autobusovou dopravu nevyužívá, lze označit skupinu od let a nejstarší generaci. Tabulka 3: Spokojenost s autobusovými spoji Věková kategorie Z celkového pohledu Městská hromadná doprava Dostupnost okolních měst a obcí Dostupnost vzdálenějších měst ČR Nevyužívá do 18 let 3,00 3,33 3,00 2,67 0% let 2,84 2,66 2,84 2,69 41% let 2,77 2,70 2,84 2,71 38% let 3,03 3,00 2,97 2,76 28% 66 a více let 3,19 3,14 3,21 3,28 39% Průměr za téma 2,97 2,97 2,97 2,82 29% Graf 18: Bodové hodnocení témat autobusové dopravy 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Z celkového pohledu Městská hromadná doprava Dostupnost okolních měst a obcí Dostupnost vzdálenějších měst ČR do 18 let let let let 66 a více let Průměr za téma Další otázka směřovala ke zjištění spokojenosti s vlakovými spoji. Otázka byla stejně jako předchozí koncipována jako uzavřená, s možností jednotlivé podotázky ohodnotit body ve škále 1 - nespokojen, 4 - velmi spokojen a možností nevyužívání vlakových spojů. 19

20 Tabulka 4: Spokojenost s vlakovými spoji Věková kategorie Z celkového pohledu Dostupnost okolních měst a obcí Dostupnost vzdálenějších měst ČR Nevyužívá do 18 let 3,00 3,00 3,33 33% let 2,91 2,94 3,04 51% let 3,03 3,02 2,94 46% let 2,95 2,95 2,92 41% 66 a více let 3,44 3,47 3,38 23% Průměr za téma 3,07 3,07 3,12 39% Graf 19: Bodové hodnocení témat vlakové dopravy 3,60 3,50 3,40 3,30 3,20 3,10 3,00 2,90 2,80 2,70 2,60 Z celkového pohledu Dostupnost okolních měst a obcí Dostupnost vzdálenějších měst ČR do 18 let let let let 66 a více let Průměr za téma Z hodnocení nejlépe vyplývá dostupnost do vzdálenějších měst. Téměř 40 procent respondentů si zvolilo možnost nevyužívání vlakové dopravy. Vlakovou dopravu, stejně jako autobusovou, nejméně využívá mladší generace (19 35 let). Zajímavou skutečností je lepší hodnocení vlaků, než autobusů, což bývá častokrát v jiných městech naopak. Otázka č. 17: Třídění odpadu U otázky třídění odpadu uvedla většina respondentů možnost ano, třídím (92 %). 20

21 Graf 20: Podíl občanů separujících odpad 8% 92% třídí netřídí Ta část obyvatel, jež odpověděla na tuto otázku negativně, uvedla jako příčinu, nechuť separovat odpad či nízkou dostupnost vybavení pro třídění odpadu. Otázka č. 18: Problémy města dle zvolených oblastí Otázka č. 18 byla koncipována jako otevřená a jejím smyslem bylo dát možnost občanům vyjádřit se ke všem oblastem života ve městě. Vyhodnocení otázky, ke které se vyjádřila v průměru 2/3 respondentů, odpovídá zjištěným nedostatkům v otázkách předcházejících. Respondenti měli možnost doplnit vždy jeden nejpalčivější problém ke zvolené kategorii. Přehled nejčastějších odpovědí je shrnut v následující tabulce. Tabulka 5: Problémy města Oblast Hospodářství a zaměstnanost Životní prostředí Doprava a infrastruktura Problém - málo pracovních příležitostí z důvodu úbytku či hospodářské stagnace podniků a průmyslu ve městě - nízké mzdy - nízká podpora podnikatelů/investorů - nabídka rekvalifikačních kurzů neodpovídá potřebám pracovního trhu v Hodoníně - špatná struktura pracovních míst (chybí brigády, místa pro absolventy, kvalifikované, zkrácené úvazky, aj.) - neochota pracovat u dlouhodobě nezaměstnaných - málo odpočinkových míst/parků ve městě a jejich stav - nedostatečné udržovaní zeleně/prostranství - chybí odpadkové koše a kontejnery na oblečení, kovy, elektroodpad v některých částech míst - kvalita ovzduší - velká hustota dopravy ve městě (zejména nákladní auta) - chybí cyklostezky - napříč městem, propojení města a regionu, lepší návaznost cyklostezek (např. Nádražní, U Lidlu, lávka u ZOO) - kvalita silnic a chodníků - obchvat Hodonína (změna R55 na D55) - malá frekvence spojů MHD (málo zastávek) - nedostatečná bezpečnost dopravy - nedostatek parkovacích míst (JV města, centrum) 21

22 Vzdělávání, výzkum, vývoj Zdravotní a sociální oblast Cestovní ruch - chybí vzdělávací kurzy/kroužky pro děti/studenty i dospělé - nízká nabídka míst do středních/vysokých škol (nedostatek středních škol a učilišť s technickými obory, řemesly) - nízká odbornost a absence moderních přístupů učitelů - nízká úroveň podpory/supervize ze strany města - nedostatečná propojenost mezi středními školami a místními firmami (podpořit orientaci školství na potřeby města) - výzkum a vývoj ve městě prakticky neexistující (chybí jakékoliv výzkumné, vývojové centru, které by přivedlo vzdělanější lidi) - nedostatečná péče o elitu města, tj. nadané děti - dlouhé čekací doby u lékaře (málo všeobecných i specializovaných lékařů, vč. pediatrů, absence porodnice, ORL, psychiatrie, rehabilitační oddělení) - nedostatek zubních lékařů - nedostatek míst pro seniory v domově důchodců - chybí větší podpora města v oblasti zdravotnictví (nemocnice, terénní domácí a hospicové péče) - chybí ubytovna/noclehárna pro bezdomovce - malá podpora rozvoje turismu a podnikatelů v cestovním ruchu (nízká propagace) - malá atraktivita města v oblasti cestovního ruchu - chybí cyklostezky - napříč městem, propojení města a regionu, lepší návaznost - chybí jasný systém značek ve městě upozorňující na turistické cíle - malá podpora rozvoje vodní turistiky, vodních sportů a vodáctví (např. pláže, splavnost/napojení staré Moravy na Baťův kanál a lázeňských kolonád) - málo ubytovacích kapacit/kempů v dobré kvalitě - nedostatečné využití vinařského a lázeňského potenciálu - nedostatek dobrých restaurací, klubů, celkového vyžití pro mladé Otázka č.19 a 20: Rozvojové záměry města V posledních dvou otázkách měli respondenti uvést návrhy změn nebo doporučení na rozvojové záměry, které by měly být ve městě realizovány v dalších letech. Na tyto otevřené otázky odpovědělo 2/3 respondentů. Tabulka 6: Co by se ve městě mělo rozhodně změnit 1 Oblast Hospodářství a zaměstnanost Životní prostředí Co by se ve město mělo změnit - zaměřit se na nárůst a podporu podnikatelských subjektů ke zvýšení nabídky práce - využívat k podnikání stávající budovy a nerozšiřovat průmyslové zóny - omezit kamionovou dopravu a její hlučnost - lepší úklid veřejných prostor města (vč. silnic, chodníků, parků a dalších míst pro volný čas) - zvýšit počet kontejnerů na tříděný odpad, začít třídit kovy 1 Z důvodu desítek odpovědí bylo kráceno, konkrétní návrhy na změny budou brány v potaz při přípravě akčního plánu města. 22

23 Doprava a infrastruktura Vzdělávání, výzkum, vývoj, školství Volný čas, kultura, sport Zdravotnictví a sociální oblast Bezpečnost Cestovní ruch Veřejná správa (marketing) Obecné - rozšířit a důsledně vymezit prostory pro venčení psů, prostory opatřit odpadkovými koši a sáčky, kontrola úklidu - nezastavovat zemědělskou půdu - změnit opatření proti suchu, obnova zemědělské půdy, která je erozní - zvýšit počet dětských hřišť a parků - zajistit v zimě denní úklid sněhu - zlepšit péči o chodníky a cyklostezky - vyřešit nebezpečné úseky komunikací - více parkovacích míst ve městě + na sídlištích pro zdravotně postižené, v okolí kulturního domu, více záchytných parkovišť - odklonit dopravu z centra města - řešit šikanu ve školách (spolupráce s policií) - podpořit péči o nadané děti (děti s vynikajícím školním prospěchem i chováním) - postavit nové moderní sportovní centrum - vytvořit více odpočinkových míst pro rodiny s dětmi - zaměření na kulturu hudební kluby, koncerty, akce, osvětu, cyklostezky, sportoviště, bazén, nabídka gastronomie, náplň volného času dětí i dospělých, cestování, turistika - dokončit rekonstrukci krytého bazénu - omezit financování seniorských sportovních týmů - podpořit pestřejší rozsah kulturních akcí (především o víkendech), využití prostoru náměstí - zajistit větší podporu sportování dětí - vybudování zcela nového krytého bazénu či aquacentra - regulovat hazard - změnit práci s lidmi bez domova - vybudovat penziony pro důchodce - zlepšit zdravotní péči u lékařů a v nemocnici - pozitivní přístup k seniorům - zvýšit dohled Městské policie nad parky a hřišti - vykázat lidi bez domova z parků, a vytvořit tak bezpečné parky - podpora cestovního ruchu a odvětví s tím spojených - lidé a firmy, které v tomto odvětví podnikají (finanční úlevy, propagace aktivit) - rozvoj a rozšíření lázeňství - více atrakcí pro turisty - realizovat nový lepší systém značení (navádění) k turistickým cílům - větší politická stabilita snaha o komunikaci mezi radními i občany - odbourat byrokracii v oblasti stavebních řízení - podpořit vstřícnost a odbornost pracovníků Městského úřadu - vyřešit problémy s nepřizpůsobivými občany - více zapojit občany do úklidu města - zrušit herny - pořádat architektonické soutěže na většinu stavebních zakázek - nevyužívaným parkům a dalším místům dát nějaký smysl - např. parkoviště - zvýšit počet laviček v centru města - zřídit posilovny v parcích 23

24 Tabulka 7: Jaké záměry by město mělo realizovat v příštích letech 2 Oblast Hospodářství a zaměstnanost Životní prostředí Doprava a infrastruktura Vzdělávání, výzkum, vývoj, školství Volný čas, kultura, sport Zdravotnictví a sociální oblast Rozvojové záměry - přilákat více investorů do města a podpořit malé a střední podnikání - podpořit drobné podnikání - zvýšit kvalitu údržby dětských hřišť a úklid odpadu v jejich okolí - zvýšit vybavenost parků a dětských hřišť - podpořit ochranu přírody - vybudovat opatření pro lepší udržitelnost vody v půdě - připravit pozemky pro výstavbu rodinných domů a bytů, v lokalitách kde je to přípustné - investovat do oprav chodníků a na potřebných místech budovat nové chodníky - zřídit cyklostezky umožňující plynule a bezpečně projíždět městem (tzn. propojení cyklostezek) - vybudovat obchvat města směrem na Slovensko - budovat parkovací místa pro auta (parkovací dům) - vystavět kruhové objezdy na frekventovaných křižovatkách - propojit řeku Moravu (jez) s městem a vybudování přístavu - zlepšit kvalitu pěších cest a zón - podpořit výuku na středních školách pomocí praxí u místních podnikatelů - rozšířit a zrevidovat volně přístupné plochy pro odpočinek a sportovní aktivity - zmodernizovat dětská hřiště, případně vybudovat chráněná hřiště s více aktivitami - letní koupaliště přizpůsobit k využití po celý kalendářní rok - vybudovat velké multicentrum pro rodiny (venkovní i vnitřní) - vybudovat veřejné travnaté plochy pro hraní např. fotbalu, tenisu atd. - vybudovat větší kino, dopravní hřiště v centru města, venkovní kluziště - využít bývalého vojenského vodního cvičiště k rekreaci, vybudování lázeňské kolonády k propagaci lázeňství - stavba divadla, chybí adekvátní prostor pro koncerty - zajistit sociální bydlení pro rodilé občany a pobytová zařízení pro seniory - podporovat matky samoživitelky s dětmi - rozšířit nemocnici - zlepšit lékařskou péči Bezpečnost - podporovat preventivní opatření ve všech směrech Cestovní ruch - podporovat firmy působících v oblasti cestovního ruchu - aktivní spolupráce a výměna zkušeností se zahraničím Veřejná správa - jasná vize na delší období a přizpůsobení programů (marketing) - v oblasti komunikace s vedením a úředníky si lze vymyslet inovace, např. kavárna s kávou zdarma Obecné - z vybraných průmyslových zón vytvořit obytné zóny 2 Z důvodu desítek odpovědí bylo kráceno, konkrétní záměry budou brány v potaz při přípravě návrhové části a akčního plánu města. 24

25 - oprava budovy na hřbitově - navázat spolupráci s okolními obcemi a vzájemně z ní těžit - vybudovat odpočívadla podél cyklostezek - rekonstrukce starých panelových domů na sídlištích - podpořit architektonické soutěže - omezení dostupnosti gamblingu - více zdobných prvků do města (pomníky, sochy) - využít staré budovy a plochy pro zbudování průmyslových ploch 25