sezóna PŘEDPLATNÉ 2011/2012 Vím, co mám! OPERA ČINOHRA BALET OPERETA/MUZIKÁL

Transkript

1 NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉ PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVA PŘEDPLATNÉ sezóna 2011/2012 Vím, co mám! OPERA ČINOHRA BALET OPERETA/MUZIKÁL

2 Vážení a milí diváci, drazí abonenti, současní i budoucí, D I V A D L O A N T O N Í N A D V O Ř Á K A V roce 1902 založila městská obec v Ostravě divadelní stavební fond a o dva roky později se divadelní stavební výbor rozhodl začít stavět městské divadlo. Architekt Alexander Graf z Vídně budovu pojal v novobarokním stylu. Nejvýznamnějším dodavatelem stavby byly Vítkovické železárny, které zhotovily střešní krov nad hledištěm a jevištěm, včetně dalších železných konstrukcí. Prvenstvím, ve srovnání s ostatními divadly u nás, bylo použití železobetonových nosníků a horizontálních překladů. Umělecké ztvárnění vnitřních prostor budovy hlediště, foyeru a vestibulu bylo dílem vídeňské sochařské firmy Johann Bock & syn. Sochařské práce na fasádě jsou dílem sochaře Eduarda Smetany z Ostravy a průčelí budovy korunuje štítová skupina sousoší akademického sochaře Leopolda Kosiga z Vídně. Autorem stropního obrazu v hledišti je další Vídeňan akademický malíř Eduard Veith. V hlavním foyer byly umístěny dva velké reliéfy Drama a Hudba, které divadlu věnovala akademická sochařka Helena Scholzová-Železná. Hlavní opona vznikla v ateliéru malířů Koutský & Rottonar ve Vídni. Představovala alegorii na práci, obchod a umění. Výsledkem je jedno z nejkrásnějších divadel u nás. Městské divadlo bylo slavnostně otevřeno 28. září 1907 a do roku 1919 se v něm hrálo výhradně německy. Od roku 1919 se stalo stálou scénou Národního divadla moravsko-slezského, za 2. světové války byli čeští divadelníci nuceni budovu opustit. Po ní budova vystřídala označení Zemské divadlo, Velké divadlo a Divadlo Zdeňka Nejedlého. Název Divadlo Antonína Dvořáka nese od roku Je domovskou scénou operního, činoherního a baletního souboru Národního divadla moravskoslezského; hlediště po rekonstrukci na přelomu tisíciletí pojme 517 diváků. jako každým rokem Vám i letos přinášíme nabídku předplatného nové divadelní sezóny. Přijměte prosím mé pozvání a nechte se zlákat sezónou 2011/2012. Doufám, že v ní naleznete nejeden důvod, proč si opět, či naopak nově pořídit předplatné Národního divadla moravskoslezského. Věřím, že i pro Vás je zde předplatitelská skupina, která Vám bude zárukou pravidelných a neopakovatelných divadelních zážitků. Opravdu je na co se těšit! Naše čtyři umělecké soubory připravují pro příští sezónu celkem osmnáct nových premiér všech žánrů. Najdete mezi nimi celou řadu pozoruhodných titulů, ať už klasických, či úplných novinek. Vedle v Ostravě populárních titulů, které se na repertoár vracejí již pravidelně, budete mít možnost spatřit díla, která, ač často hraná na světových scénách, se na ostravská divadelní prkna navracejí po velmi dlouhé době či se představí vůbec poprvé. Než se začtete do následujících stránek, rád bych Vám popřál šťastnou ruku ve výběru té Vaší pravé abonentní skupiny. Vždyť předplatné Národního divadla moravskoslezského představuje investici, která Vás i v dnešní nejisté době nepochybně obohatí. Navíc, předplatitelská legitimace je přenosná. Může ji využívat celá rodina a každý člen si může vychutnat zrovna ten svůj oblíbený titul či žánr. A těch výhod! Za všechny jmenujme například slevy na vstupné nebo jistotu stálého místa na každé představení. Jen prosím čtěte pozorně dál! Pro sezónu 2011/2012 jsme připravili nabídku celkem dvaceti tří skupin. Vedle již tradičních řad mezi nimi naleznete i některé novinky, jako například předplatné pro studenty či seniory. Velice si vážím již tradičně silného předplatitelského zázemí, kterým se Národní divadlo moravskoslezské může díky Vám chlubit. Cením si všech dlouholetých předplatitelů a upřímně doufám, že k nim pro příští sezónu přibudou noví. Snahou nás všech je, abyste se k nám opakovaně a rádi vraceli za vším, co divadlo může nabídnout za krásou, divadelní magií, snem, hudbou, pohybem, krásným slovem, humorem, zamyšlením a hlavně katarzí, která je našim životům tolik potřebná. Rádi bychom pro Vás byli závanem čerstvého povětří, blahodárnou oázou uprostřed šedivého smogu! Těším se na Vás v našich hledištích Vašeho Národního divadla moravskoslezského. V úctě Váš Jiří Nekvasil ředitel Národního divadla moravskoslezského 1

3 Opera 2 Eva Dřízgová-Jirušová, sólistka souboru opery

4 Vážení a milí diváci, PREMIÉRY OPERY V SEZÓNĚ 2011/2012 stejně jako před rokem si Vám dovolím představit nabídku projektů, na které se v nadcházející sezóně můžete těšit. Kromě divácky oblíbených titulů Vám představíme díla, která sice nejsou zakotvena v povědomí českého operního publika, nicméně patří k zásadním dílům operní literatury. Sezónu 2011/2012 zahájíme stejně jako v minulém roce galakoncertem, kde jednotlivé soubory představí úryvky z připravovaného repertoáru nadcházející sezóny. Ve stejné době již budeme také připravovat první zářijovou premiéru našeho souboru. Ta je určena především dětskému publiku. Jedná se o mistrovské dílo slavného britského komponisty 20. století Benjamina Brittena Hrajeme operu! Kominíček (Let s Make an Opera The Little Sweep). Toto komorní dílo je jedinečným důkazem Brittenova instrumentačního umění. Přináší moderní, svébytný hudební jazyk opřený však o melodiku, barevnost a hravost. Říjnovou premiérou pak bude jedno z nejslavnějších děl italského verismu Bohéma (La bohème) Giacoma Pucciniho. Dílo, které jistě není nutné blíže představovat, patří již po několik generací mezi nejvyhledávanější operní tituly a těší se velké divácké popularitě po celém světě. Věřím, že i Vás dojme nesmrtelný příběh a vychutnáte si pěvecké umění našich i hostujících umělců v nejslavnějších áriích italského repertoáru. V předvánočním čase se pak přeneseme do Verony, kde se odehrává jeden z vůbec neslavnějších příběhů, který byl hudebně mnohokrát zpracován napříč žánry, styly a formami Romeo a Julie (Roméo et Juliette). Pro Vás, diváky ostravské opery, jsme vybrali slavné zpracování francouzského skladatele Charlese Gounoda, který je autorem neméně známého a v Ostravě před časem inscenovaného Fausta. Jeho hudební řeč vyniká barevností a něžnou melodikou. V lednu pak budete mít opravdu vzácnou příležitost vychutnat si pěvecké a interpretační umění přední české pěvkyně světového renomé Evy Urbanové. Ve třech koncertních provedeních se totiž poprvé v Ostravě představí v jedné z největších postav českého operního repertoáru jako Emilia Marty v Janáčkově Věci Makropulos. Jarní, březnovou premiérou pak bude světově proslulé dílo 20. století Život prostopášníka (The Rake s Progress) Igora Stravinského. Je známé svou hudební přístupností pro diváka, ale také svou náročností, kterou klade na pěvce i orchestr. Pevně doufám, že stejně jak tomu bývá v zahraničí, vzbudí toto geniální dílo pozornost i našeho publika a stane se událostí překračující hranice regionu. Květnovou premiérou sezóny bude poslední operní dílo Antonína Dvořáka Armida. Osobně se domnívám, že jde o stěžejní Dvořákovo dílo operního repertoáru, které sám autor považoval za vyvrcholení svého hudebně-dramatického úsilí. Jde o vskutku monumentální dílo až wagnerovského vyznění. V hudbě můžeme slyšet jak Dvořákův osobitý rukopis, vyznačující se nebývalou melodikou a zvukomalbou, tak vyjádření exotického prostředí, lyrické intimní plochy, dramatickou výbušnost i velkolepost sborových scén. Kromě těchto nových projektů sezóny se samozřejmě můžete těšit i na oblíbená repertoárová představení inscenací, jako je La traviata, Nabucco, Carmen, Fedora, na populární a stále hojně navštěvovanou Prodanou nevěstu či mimořádně úspěšného Orfea v podsvětí. Mimoto jsme se pro nebývalý úspěch rozhodli do repertoáru opět vrátit Její pastorkyni Leoše Janáčka. Věřím, že Vás naše pestrá operní nabídka osloví a budeme se s Vámi pravidelně setkávat při našich představeních. Těšíme se na Vás! 4 S úctou Robert Jindra hudební ředitel opery Benjamin Britten ( ) HRAJEME OPERU! KOMINÍČEK (Let s Make an Opera The Little Sweep) Opera pro děti o prologu a třech scénách z roku 1949 Premiéra 18. září 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Libreto: Eric Crozier, český překlad: Lubor Cukr Dirigent: Jan Šrubař, režie: Lubor Cukr Benjamin Britten patří vedle Henryho Purcella, Ralpha Vaughana Williamse a Edwarda Elgara k nejvýznamnějším představitelům anglické hudby. Vytvořil si vlastní, velmi osobitý styl, v němž tvoří dominantní rysy originalita a fantazie. Jeho opera Kominíček (The Little Sweep) tvoří druhou část díla Hrajeme operu! (Let s Make an Opera!) s podtitulem Zábava pro mladé lidi. Britten ji vytvořil ve spolupráci s anglickým divadelním režisérem Ericem Crozierem, který je autorem textu. První část tvoří hra, ve které sedm dětí a čtyři dospělí vymyslí děj opery o chudém kominickém učni, napíší libreto, složí hudbu a připraví představení. V průběhu těchto příprav se diváci naučí čtyři písničky, které tvoří předehru, mezihry a finále opery. Příběh Kominíčka vychází z dvou krátkých básní ze sbírek Williama Blakea Písně nevinnosti a Písně zkušenosti z roku Těžká sociální situace chudých dětí, které byly v té době najímány jako pracovní síly, v Brittenovi vyvolávala pocity hrůzy. Tato skutečnost směřovala k vytvoření soucitné evokativní hudby, která ale není podobenstvím sociální nespravedlnosti a není ani sentimentálním projevem lítosti. Kominíček je především neobyčejně živá dětská opera se šťastným koncem, plná vtipu a melodické invence. Giacomo Puccini ( ) BOHÉMA (La bohème) Opera o čtyřech jednáních z roku 1896 Premiéry 13. a 15. října 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Libreto: Luigi Illica a Giuseppe Giacosa Dirigent: Robert Jindra, režie: Tomáš Studený Nastudování v italském originále s českými titulky. 5

5 Díla Giacoma Pucciniho dnes neodmyslitelně patří do kmenového repertoáru všech světových operních scén. Mezi jeho nejoblíbenější opusy patří čtyřaktová opera Bohéma (La bohème) z roku Luigi Illica a Giuseppe Giacosa vytvořili libreto podle slavného románu Henriho Murgera Scènes de la vie de bohème (Výjevy ze života bohémy) pojednávajícího o životě umělců v pařížské Latinské čtvrti ve čtyřicátých letech devatenáctého století. Na tento román Pucciniho upozornil jeho přítel Ruggiero Leoncavallo již v roce Puccini tehdy ale nejevil o látku zájem a Leoncavallo se tedy pustil do kompozice sám. Nakonec se ale ke komponování odhodlal i Puccini, což oba skladatele-přátele znesvářilo. Na rozdíl od Bohémy Leoncavallovy se Pucciniho zpracování stalo nedlouho po svém prvním uvedení v Turíně pod taktovkou mladého Artura Toscaniniho velice oblíbeným a natrvalo zakotvilo v operním repertoáru. Děj vypráví o lásce básníka Rudolfa k něžné švadlence Mimì. Náhoda na chvíli spojí jejich osudy, které posléze navždy rozdělí neúprosná nemoc. Vše je zasazeno do prostředí chudého, leč opravdového života mladých umělců z pařížské bohémy, pro které přátelství znamená to pravé bohatství. Charles Gounod ( ) ROMEO A JULIE (Roméo et Juliette) Opera o pěti jednáních z roku 1867 Premiéry 15. a 17. prosince 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Libreto: Jules Barbier a Michel Carré podle stejnojmenné tragédie Williama Shakespeara Dirigent: Tomáš Brauner, režie: Daniel Špinar Nastudování ve francouzském originále s českými titulky. Nesmrtelný příběh veronských milenců Romea a Julie je znám z mnoha podob. Ať již z původní literárně- -divadelní od Williama Shakespeara nebo také z hudební například z dramatické symfonie Hectora Berlioze, slavného Prokofjevova baletu a zejména opery Charlese Gounoda. Poprvé se Gounod zmiňuje v korespondenci o svém záměru kompozice opery podle slavné Shakespearovy tragédie již koncem roku Jules Barbier a Michel Carré vytvořili libreto v prvních třech měsících následujícího roku. Na rozdíl od literární předlohy Felice Romaniho pro Belliniho operu Kapuleti a Montekové (I Capuleti e i Montecchi) z roku 1830, která je ve výsledku Shakespearovou tragédií pouze inspirována, se libreto Gounodovy opery drží slavné předlohy víceméně věrně. Skladatel započal s kompozicí v dubnu roku 1865 a dílo dokončil o pouhé tři měsíce později. Nejdříve pomýšlel na to, že se opera bude uvádět s mluvenými dialogy, ale během příprav prvního divadelního provedení narychlo dokomponoval recitativy. Zachoval původní členění na pět jednání, přičemž zpívaný prolog přidal až na konci zkoušek, stejně jako slavnou Juliinu valčíkovou árii. Světová premiéra se uskutečnila v pařížském Théâtre Lyrique 27. dubna V připravované ostravské inscenaci vytvoří hlavní role přední sólisté našeho souboru doplnění o vynikající hosty. Leoš Janáček ( ) VĚC MAKROPULOS Opera o třech jednáních z roku 1925 Koncertní uvedení 13., 21. a 26. ledna 2012 v Divadle Antonína Dvořáka Libreto: skladatel podle stejnojmenné komedie Karla Čapka Dirigent: Robert Jindra V roli Emilie Marty: Eva Urbanová Nastudování v českém originále s anglickými titulky. Leoš Janáček vytvořil Věc Makropulos podle stejnojmenné komedie o touze po nesmrtelnosti i strachu z ní od Karla Čapka z roku Skladatel převzal od spisovatele základní dějová fakta, postavy a situace, a snažil se vcítit do ústřední role ženy, slavné zpěvačky Emilie Marty. Ta i přes svůj cynismus, který získala ze zkušeností vlastního dlouhého života žije již 337 let touží po lásce, smyslu a životním naplnění. Opera vznikala v letech 1923 až 1925, tedy na sklonku Janáčkova života. Karel Čapek byl o šestatřicet let mladší než skladatel a vzhlížel k němu s úctou. Dal mu právo upravit svou divadelní hru bez nároků na jakékoliv schvalování výsledného textu libreta. To ovšem neznamenalo, že by o opeře neměl pochybnosti. Očekával, že Janáček změní vyznění jeho díla, což se také stalo. Zatímco Čapkovo drama je koncipováno jako komedie, Janáčkova opera vyznívá jako existenciální tragédie. Když nakonec Čapek jedno z představení opery navštívil, byl okouzlen a Janáčkovi řekl: Jak skvěle a ušlechtile dopadla ve vaší úpravě ta věc, ke které jsem měl tu čest dát tak trochu podnět. Je to plný, velký úspěch. Národní divadlo moravskoslezské uvede Věc Makropulos ve třech koncertních provedeních. Roli Emilie Marty vytvoří první dáma české opery Eva Urbanová. Tímto projektem navíc společně oslavíme její významné životní jubileum. Igor Stravinskij ( ) ŽIVOT PROSTOPÁŠNÍKA (The Rake s Progress) Opera o třech jednáních a epilogu z roku 1951 Premiéry 1. a 3. března 2012 v Divadle Antonína Dvořáka Libreto: Wystan Hugh Auden a Chester Kallman Dirigent: Jakub Klecker, režie: Jiří Nekvasil Nastudování v anglickém originále s českými titulky. Stravinského Život prostopášníka je inspirován stejnojmenným cyklem rytin Williama Hogartha. Autory libreta jsou Wystan Hugh Auden a Chester Kallman. Opera vznikla v letech v Americe, ale světovou premiéru měla v benátském Teatro La Fenice 11. září 1951, kdy ji dirigoval sám Stravinskij, 6 7

6 který měl tehdy k dispozici hvězdné obsazení v čele s Elisabeth Schwarzkopf v roli Anne Trulove. Hlavní hrdina příběhu Tom Rakewell je lehkovážný zaháleč. Sní o bezstarostném životě bez práce. Je zasnouben s počestnou Anne Trulove a pokud se s ní chce oženit, musí si najít pořádnou práci. Je to ale lenoch, a proto se stane snadným cílem vtěleného ďábla Nicka Shadowa. Ten mu namluví, že zdědil po zemřelém strýci velké jmění. Tom odjíždí do Londýna, kde skutečně převezme velké dědictví. Začne hýřit a vést neřestný život. Anna se rozhodne Toma ze spárů neřesti zachránit, odjíždí za ním do Londýna, kde se mezitím její smyslů zbavený snoubenec oženil s Babou Turkyní. Nakonec, když Tomovi vyprší roční lhůta, setkává se s Nickem na hřbitově, kde je mu nabídnuta partie karet jako poslední hra o jeho duši. Nick v kartách sice prohraje, ale sešle na Toma šílenství. Tom se ocitá v blázinci, kde zanedlouho umírá. Život prostopášníka dnes patří mezi divácky nejúspěšnější opery dvacátého století. Je vzorovým dílem hudebního neoklasicismu, jehož byl Igor Stravinskij jedním z hlavních představitelů. Velmi osobitým způsobem navazuje na tradiční formu italské opery osmnáctého století, hudební složka díla ovšem nezapře svůj původ ve století dvacátém. Zároveň je to hudba plně srozumitelná a přístupná. STÁVAJÍCÍ REPERTOÁR OPERY V SEZÓNĚ 2011/2012 Antonín Dvořák ( ) ARMIDA Opera o čtyřech jednáních z roku 1903 Premiéry 3. a 5. května 2012 v Divadle Antonína Dvořáka Libreto: Jaroslav Vrchlický Dirigent: Robert Jindra, režie: Jiří Nekvasil Nastudování v českém originále s anglickými titulky. Po jednoznačném úspěchu Rusalky (1901) hledal Dvořák další námět k opernímu zpracování. Na počátku roku 1902 mu připomněl Jaroslav Vrchlický, že mu již dříve nabízel své libreto Armida podle Tassova Osvobozeného Jeruzaléma o lásce rytíře Rinalda a pohanské kouzelnice Armidy. Tuto látku již zhudebnily desítky skladatelů, mimo jiné Lully, Händel, Mysliveček, Gluck, Haydn nebo Rossini. Vrchlický epos roku 1887 přeložil do češtiny a brzy na to jej zpracoval i jako operní libreto. Po počátečním Dvořákově odmítnutí o jeho zhudebnění uvažovali Karel Bendl, Zdeněk Fibich a Karel Kovařovic, Vrchlický však stále doufal ve zhudebnění Dvořákem. Libreto splňovalo řadu nároků, které Dvořák měl: jednalo se o námět z celoevropské kultury, obsahovalo mnoho možností pro drobnokresbu prostředí i fantaskní obrazy. Nicméně skladatel měl z kompozice velké obavy. Po velkých peripetiích v souvislosti s textovými změnami operu dokončil a připravil k premiéře v pražském Národním divadle v roce Přijetí obecenstvem bylo sice příznivé, ale nepovedené inscenační pojetí se stalo předmětem ostré kritiky. Vypětí při přípravě premiéry a zklamání nad výsledkem se podepsalo na Dvořákově zhoršujícím se zdravotním stavu. Skladatel zemřel několik týdnů po premiéře Armidy, 1. května Armida zaujme především svým hudebním kouzlem, na ostravské jeviště se vrací po dvaceti letech a pevně věříme, že jejím uvedením důstojně oslavíme 170. výročí narození jednoho z největších skladatelů našich hudebních dějin. Bedřich Smetana ( ) PRODANÁ NEVĚSTA Komická opera o třech jednáních z roku 1870, libreto: Karel Sabina Premiéra 13. prosince 1997 v Divadle Antonína Dvořáka, obnovená premiéra 19. září 2010 v Divadle Antonína Dvořáka Dirigenti: Robert Jindra, Jan Šrubař, režie: Ilja Racek, scéna a kostýmy: Alexander Babraj, choreografie: Ivan Hurych, sbormistr: Jurij Galatenko Nastudování v českém originále s anglickými titulky. Nejpopulárnější česká národní opera a jedna z nejlepších komických oper světové operní tvorby. Rozjásaná, hravá, taneční, veselá, barevná taková je Smetanova hudba i celá populární inscenace tohoto našeho operního pokladu. Linda Ballová (Mařenka) 8 9

7 Eva Dřízgová-Jirušová (Jenůfa) Leoš Janáček ( ) JEJÍ PASTORKYŇA Opera o třech jednáních na libreto skladatele podle stejnojmenného dramatu Gabriely Preissové Premiéra 12. června 2004 v Divadle Antonína Dvořáka, obnovená premiéra 9. ledna 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Dirigent: Robert Jindra, režie: Michael Tarant, scéna a kostýmy: Dana Hávová, choreografie Igor Vejsada, sbormistr Jurij Galatenko Nastudování v českém originále s anglickými titulky. Giuseppe Verdi ( ) NABUCCO Opera o čtyřech jednáních z roku 1842, libreto: Temistocle Solera Premiéra 12. prosince 1998 v Divadle Antonína Dvořáka, obnovená premiéra 2. května 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Dirigent: Tomáš Brauner, režie: Michael Tarant, scéna: Milan Čech, kostýmy: Tomáš Kypta, sbormistr Jurij Galatenko Nastudování v italském originále s českými titulky. Va, pensiero, sull ali dorate (Leť, myšlenko, na zlatých křídlech ) kdo by neznal tento slavný sbor, který se stal v době premiéry opery osvobozeneckou písní zpívanou po celé Itálii. Popularita operního příběhu o osvobození Židů z babylonského zajetí šla tehdy ruku v ruce s touhou italského obyvatelstva po osvobození z rakousko-habsburské moci a následném sjednocení Itálie. Dnes je dílo oblíbené především díky sugestivnímu hudebnímu zpracování známého biblického příběhu. 10 Sborová scéna Česká opera na prozaický text podle hry Gabriely Preissové. Nejznámější, nejoblíbenější a doma i ve světě nejčastěji uváděná Janáčkova opera. Tato inscenace získala na pražském festivalu OPERA 2005 tři z celkem pěti tzv. Libušek : cenu odborné poroty za nejlepší inscenaci, cenu laické poroty a Gianluca Zampieri (Laca) získal cenu ředitelky festivalu. Giuseppe Verdi ( ) LA TRAVIATA Opera o třech jednáních z roku 1853, libreto: Francesco Maria Piave podle dramatu Alexandra Dumase ml. La dame aux camelias (Dáma s kaméliemi) Premiéra 18. září 2004 v Divadle Antonína Dvořáka, obnovená premiéra 30. listopadu 2010 v Divadle Antonína Dvořáka Dirigent: Jan Chalupecký, režie: Carmen Or, scéna: Alexander Babraj, kostýmy: Eliška Zapletalová, choreografie: Tamara Černá, Igor Vejsada, sbormistr: Jurij Galatenko Nastudování v italském originále s českými titulky. Příběh pařížské kurtizány Violetty Valéry dojímá diváky již více než sto padesát let. Není bez zajímavosti, že světová premiéra tohoto díla v roce 1853 byla fiaskem, a to především proto, že Verdi byl do té doby známý především jako autor oper s historickými náměty. V případě La traviaty před diváky předstoupil s moderním tématem příběhem současné tragické ženy, navíc kurtizány, který vzbuzuje velkou lítost. Dnes toto dílo patří k repertoárovým stálicím snad všech světových operních domů. 11

8 Jacques Offenbach ( ) ORFEUS V PODSVĚTÍ Opéra-bouffon o dvou jednáních a čtyřech obrazech z roku 1858, libreto: Hector Crémieux a Ludovic Halévy, český překlad: Ivo Fišer Premiéra 24. února 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Dirigenti: Karol Kevický, Jan Šrubař, režie: Pavel Mikuláštík, scéna a kostýmy: Adolf Born, sbormistr: Jurij Galatenko Nastudování v českém překladu. Toto dílo krále operety patří od své pařížské premiéry v roce 1858 k nejoblíbenějším titulům svého žánru. Nesmrtelnost mu zajistil především slavný kankán, ale také řada dalších melodií, právem náležejících do klenotnice světové operety. Na pozadí mytologického příběhu o bájném Orfeovi a jeho manželce Eurydice lze vysledovat kritiku poměrů v pařížské společnosti poloviny devatenáctého století. Společnost se vyvíjí, a tak je dnes možné toto dílo představit jako ostrou vtipnou politickou a společenskou satiru, navíc plnou podmanivé nesmrtelné Offenbachovy hudby. Zuzana Šveda (Carmen) Georges Bizet ( ) CARMEN Opera o čtyřech jednáních z roku 1875, libreto: Henri Meilhac a Ludovic Halévy podle stejnojmenné novely Prospera Mériméa Premiéra 27. února 2010 v Divadle Antonína Dvořáka Dirigenti: Oliver Dohnányi, Jan Šrubař, režie: Marián Chudovský, scéna: Jozef Ciller, kostýmy: Simona Vachálková, sbormistr: Jurij Galatenko Nastudování ve francouzském originále s českými titulky. Životní pouť Carmen, fiktivní španělské cikánky, osudové ženy, která žije svůj život tady a teď hnána pouze osobními pocity, tužbami a touhou po svobodě, ohraničují dvě klíčová data: 1845 a Rok 1845 je rokem narození literární postavy Carmen ve stejnojmenné novele francouzského prozaika Prospera Mériméa; o třicet let později se příběh této novodobé femme fatale stal předlohou k libretu nové opery Georgese Bizeta. Operní Carmen nevznikala snadno a ještě před premiérou ji provázely skandály kritizující nemorálnost hlavní hrdinky i celé opery. Ohlas na premiéru byl spíše chladný a kritika napadala nejen příběh, ale také Bizetovu hudbu mimo jiné prý málo melodicky bohatou a wagneriánskou. Avšak záhy se Carmen stala jedním z nejpopulárnějších a nejhranějších titulů světového operního repertoáru. S velkým úspěchem se tato opera vrátila koncem února 2010 na jeviště Národního divadla moravskoslezského již ve své desáté, pozoruhodné a strhující dynamické inscenaci. Janka Hoštáková (Juno) a Václav Morys (Jupiter) 12 13

9 Umberto Giordano ( ) FEDORA Opera o třech jednáních z roku 1898, libreto: Arturo Colautti podle stejnojmenného dramatu Victoriena Sardoua Premiéra 14. dubna 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Dirigent: Zbyněk Müller, režie: Peter Gábor, scéna: Jozef Ciller, kostýmy: Katarína Holková, dramaturgie: Daniel Jäger, sbormistr: Jurij Galatenko Nastudování v italském jazyce s českými titulky. Činohra Děj této vzácně uváděné tříaktové opery nás postupně zavede do Ruska, Francie a Švýcarska, kde budeme svědky tragické lásky hraběte Lorise Ipanova a kněžny Fedory Romanovové. Titulní part patří k těm nejkrásnějším sopránovým z italského repertoáru, hlavní mužskou roli skladatel napsal pro legendárního italského tenoristu Enrica Carusa. Režie se ujal známý činoherní režisér Peter Gábor, který se tak vůbec poprvé představil v opeře. Paul Hindemith ( ) CARDILLAC Opera o třech jednáních a čtyřech obrazech z roku 1926, libreto: Ferdinand Lion Premiéra 23. června 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Dirigent: Robert Jindra, režie: Jiří Nekvasil, scéna: Petr Matásek, kostýmy: Zuzana Krejzková, pohybová spolupráce: Števo Capko, dramaturgie: Daniel Jäger, sbormistr: Jurij Galatenko Nastudování v německém originále s českými titulky. Tento tříaktový opus, jehož libreto vychází z novely E. T. A. Hoffmanna Slečna ze Scudéry z roku 1819, měl světovou premiéru 9. listopadu 1926 ve Státní (Semperově) opeře v Drážďanech. Skladatel se však tehdy nesetkal s velkým pochopením diváků ani odborné kritiky, která hovořila o velkém rozporu mezi Hoffmannovým vroucím romantickým námětem a střízlivou neromantickou hudbou. Hned o rok později se Cardillac objevil na scéně Nového německého divadla v Praze (dnešní Státní opera Praha), jehož progresivní dramaturgie sledovala nejžhavější operní novinky. Inscenaci byla věnována velká péče, ale divácký ohlas byl rovněž rozpačitý. V témže roce byl Hindemith jmenován profesorem skladby na Státní vysoké hudební škole v Berlíně, z níž však byl po několika letech vyštván nacistickými ideology a jeho tvorba byla označena za zvrhlé umění. Hindemithovy skladby se nesměly veřejně hrát, skladatel proto odešel do USA a až po druhé světové válce se vrátil zpět do Evropy a usadil se v Curychu. Paul Hindemith navštívil třikrát Ostravu (1931, 1932, 1936), kdy se na koncertech uvedl jako skladatel i jako hráč na violu a na violu d amour. Inscenací opery Cardillac chce ostravská opera vzdát hold jednomu z nejvýraznějších představitelů hudby 20. století, jehož tvorba zůstává v kontextu naší hudební interpretace stále nedoceněna. Opera je nastudována v původní tříaktové verzi a pevně věříme, že tajemný příběh pařížského zlatníka ze sedmnáctého století, v souvislosti s jehož výtvory dochází k nevysvětlitelným vraždám, diváky opery Národního divadla moravskoslezského nadchne. 14 Pavlína Kafková, členka souboru činohry

10 Vážení diváci, přátelé a milovníci divadla (a Národního divadla moravskoslezského zvlášť), ale i Vy, kteří možná teprve uvažujete, že poprvé navštívíte některé z našich představení, nebo dokonce zakoupíte některé z velkého množství typů předplatného, které naše divadlo nabízí, a stanete se tak členy velké rodiny věrných diváků, kteří si často svůj divadelnický zájem, ale i velké výhody předplatného předávají z generace na generaci. Představení nového předplatného je vždy svým způsobem vůbec první premiérou divadelní sezóny, která na své vypuknutí teprve čeká. Na výběru titulů, jejich skladbě, na kombinaci textů, přípravného týmu, určení prostoru, kde se bude ten který titul hrát, a na správné vyváženosti mnoha dalších daností, které je třeba brát do úvahy, jsme pro Vás pracovali dlouhé měsíce (někdy se vhodná konstelace pro uvedení inscenace hledá i roky...). Věřte tedy, že i následující tituly, které Vám nyní odhalujeme, jsou vybrány po pečlivé úvaze a s jasným záměrem, který si Vám dovolím alespoň stručně objasnit. Sezónu v činohře Národního divadla moravskoslezského zahájíme inscenací Marat/Sade. Kdekoliv se tento titul ve světě objeví na repertoáru, je to jasný signál, že soubor se chystá k velkému divadelnímu gestu, protože tato hra skýtá fascinující pohled do nitra nejen jednotlivého člověka, ale rozkládá pod nemilosrdným drobnohledem chod dějin lidstva jako celku. Abychom posléze odlehčili skladbu repertoáru, zveme Vás na mistrovskou, chytrou komedii klasika tohoto žánru, sarkasty, ale i milovníka života G. B. Shawa, Pygmalion. Protože se snažíme myslet také na mladší publikum a na tzv. rodinné publikum, v polovině sezóny uvedeme, v nádherném prostředí Divadla Antonína Dvořáka, klenot české literatury, pohádku Boženy Němcové Sůl nad zlato. Každým rokem zařazujeme do repertoáru také některou z her velkých dramatiků, které již dopředu avizují intenzivní divácký zážitek předurčený kvalitou předlohy. Jedním z těchto velikánů je i A. P. Čechov. Jeho hru Ivanov budete moci spatřit ve zpracování, které by mělo přiblížit původní záměr autora. Ten podle tradice označil své hry za vaudevilly, a ohradil se tak proti zbytečnému psychologizování a zatěžkávání při jejich uvádění. My se Vám tedy pokusíme předvést Čechova s nadhledem a humorem. Po sezónní odmlce opět oživíme komorní prostor zkušebny Divadla Antonína Dvořáka. Tentokrát jsme zvolili původní hru, která byla napsána přímo pro naše divadlo. Jmenuje se Kuřačky a bude to sólo pro tři herečky, které slibuje mimořádný divácký zážitek už jen proto, že máte v intimním prostoru zkušebny šanci být našim hercům mnohem blíže než při sledování jejich výkonů na našich velkých jevištích. Každou sezónu se Vám také snažíme nabídnout hudební titul. I tentokrát tomuto předsevzetí dostojíme a ve světové premiéře představíme původní, moderní muzikál, který v sobě skloubí herecké, pěvecké i taneční výkony podpořené efektními audiovizuálními efekty. Není bez zajímavosti, že muzikál Perfect Game pochází z dílny Jana a Jiřího Burianových, kteří jsou vnuky slavného divadelníka E. F. Buriana a jejichž otcem je známý písničkář a žurnalista Jan Burian. A máme samozřejmě připravený i dárek, který ovšem jako správné překvapení odhalíme až v průběhu nastávající sezóny. Závěrem ještě malé podotknutí: doufáme, že každý z titulů Vám sám o sobě přinese svébytný, silný umělecký zážitek. Domnívám se ale, že i souhrnná skladba činoherních titulů pro sezónu 2011/2012 je ucelenou mozaikou, napínavým labyrintem, který, pokud do něj vstoupíte, Vám dokáže postupně odhalovat krásu divadla nejen v jednotlivostech žánrů a jejich rozdílných zpracováních, ale především v jeho celistvé šíři rozmanitostí, kdy teprve poznáním všech jednotlivých částí mozaiky se před Vámi rozprostře výsledný obraz divadla, které má podle nás žít na divadelních prknech Národního divadla moravskoslezského. Proto doufám, že s námi společně vstoupíte do labyrintu následující sezóny a dovolíte nám odhalit Vám všechna tajemství pro Vás přichystaná. Pavel Šimák šéf činohry 16 PREMIÉRY ČINOHRY V SEZÓNĚ 2011/2012 Peter Weiss ( ) MARAT/SADE Premiéra 3. listopadu 2011 v Divadle Jiřího Myrona Režie: Janusz Klimsza Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Marata předvedené divadelním souborem blázince v Charletonu za řízení Markýze de Sade, tak zní celý název této pozoruhodné hry. Autor vtipně využívá skutečných historických událostí, totiž Maratova zavraždění a divadelního působení božského markýze v blázinci, kam byl uklizen pro své názory a dílo, jakož i zvrhlý způsob života. Staví proti sobě zapáleného revolucionáře, stoupence trestu smrti i teroru, a člověka, jehož osobní svoboda nezná hranic. To vše se děje v pitoreskním prostředí, kde herci jsou současně chovanci ústavu. Vtipná i mrazivě krutá hra. George Bernard Shaw ( ) PYGMALION Premiéra 19. ledna 2012 v Divadle Jiřího Myrona Režie: Pavel Šimák Nejslavnější komedie anglického dramatika George Bernarda Shawa, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Příběh, ve kterém láska překračuje hranice společenských vrstev, začíná pověstnou sázkou profesora Higginse. Žena z ulice, kterou přetvoří k obrazu svému, mu možná pomůže vyhrát nad snoby, ale domýšlivý učitel prohrává své srdce. Hra šokovala londýnské diváky šťavnatým zaklením bloody arse z úst hlavní hrdinky (doslova zatracená prdel ). Něco takového bylo do té doby na jevišti neslýchané. Přesto, nebo právě proto, podlehli kouzlu a vtipu poutavého příběhu i muzikáloví tvůrci a světlo světa spatřila světoznámá My Fair Lady. Nyní máte i Vy možnost zhlédnout činoherní verzi tohoto příběhu z pera nesmrtelného dramatika. Božena Němcová ( ) SŮL NAD ZLATO Premiéra 2. února 2012 v Divadle Antonína Dvořáka Režie: Zoja Mikotová Divadelní adaptace známé pohádky o tom, že všechno zlato světa nevyváží hrstku soli. Představení pro celou rodinu. Anton Pavlovič Čechov ( ) IVANOV Premiéra 29. března 2012 v Divadle Antonína Dvořáka Režie: Štěpán Pácl Jedna z vrcholných autorových her se odehrává na ruském venkově, kde se schází společnost, aby debatovala o životě, zabíjela nudu a hledala smysl života. Ivanov se nudí, Ivanov neví, s kterou ženou má žít, neví, proč je na světě, život je pro něj rébusem s nejasným poselstvím. Ale pak se jednoho krásného dne rozhodne a Čechov psal své hry jako komedie, ač jejich vyústění je často tragické. A my Ivanova jako komedii hrát budeme! Chceme vytvořit kus komický jako sám život se vší svou tragičností. 17

11 Anna Saavedra (1984) Janka Ryšánek Schmiedtová (1983) KUŘAČKY Moderní tragikomedie Světová premiéra 30. března 2012 ve zkušebně Divadla Antonína Dvořáka Režie: Janka Ryšánek Schmiedtová STÁVAJÍCÍ REPERTOÁR ČINOHRY V SEZÓNĚ 2011/2012 Tragikomická parafráze na Tři sestry rozebírající témata babyboomu, střetu nemohoucí inteligence s akčním primitivismem či manipulace v rodině... Carlo Goldoni ( ) POPRASK NA LAGUNĚ Premiéra 31. května 2012 v Divadle Antonína Dvořáka Režie: Janusz Klimsza Když se v člověku sejde bytostný optimismus a dramatický talent, vyjde z toho množství brilantních komedií, jak se to stalo právě Goldonimu svou první hru napsal už v devíti letech. Poprask na laguně je ovšem hrou z jeho vrcholného tvůrčího období. Goldoni v ní zužitkoval vzpomínky z mládí, kdy byl úředníkem v jedné italské rybářské vesnici. Muži jsou na lovu, ženy je očekávají a čas si krátí povídáním, hádkami a klevetami. A když se rybáři vrátí, roztočí se bláznivý kolotoč milostných střetů, žárlivých výstupů, žalob a schválností, nu ano, je z toho řádný poprask. Goldoniho jazykové mistrovství dalo vzniknout šťavnaté komedii, kterou divadla ráda opakovaně uvádějí a diváci na ni rádi opakovaně chodí. Jan Burian ml. a Jiří Burian PERFECT GAME muzikál aneb Dokonalá hra v záři monitorů Světová premiéra 14. června 2012 v Divadle Jiřího Myrona Režie: Jan Burian ml. Vladimír Čapka (Hrabě z Cavershamu), Petr Sýkora (Artur Goring) a Lada Bělašková (Mabel Chilternová) Oscar Wilde ( ) IDEÁLNÍ MANŽEL Premiéra 6. února 2010 v Divadle Antonína Dvořáka Režie: Janusz Klimsza, scéna: Martin Víšek, kostýmy: Eliška Zapletalová Anglický dramatik a prozaik irského původu Oscar Fingal O Flahertie Wills Wilde proslul svým uměleckým dílem stejně jako bouřlivým osobním životem. Jeho hry se vyznačují vytříbeným vtipem a jasnozřivostí, jejich hrdinové vyslovují repliky, které se dodnes ve značném množství objevují ve sbornících slavných citátů na všemožná témata. Ideální manžel kombinuje osobní život postav se světem vysoké politiky. Zdálo by se možná, že anglická politika sklonku devatenáctého století nám nemá co říci, ale komedie Ideální manžel Vás přesvědčí o opaku: politici čestní, politici úplatní, politici směšní ve své vážnosti, intriky, vydírání, korupce Opravdu se to všechno dělo před více než sto lety? Sníte o tom mít nadlidské schopnosti? Chcete najít bezchybného partnera? Toužíte navštívit exotické krajiny? Přejete si zažít dobrodružství a zvednout si adrenalin z bezpečí plyšového křesla Divadla Jiřího Myrona? Perfect Game (Dokonalá hra) je to, co hledáte. Umožní Vám poznat Vaše limity, tajné sny, Vaše alter ego. Multimediální autorský muzikál z dílny hudebníků a performerů bratří Burianů (vnuků slavného E. F. Buriana) Vás pobaví i postaví před otázku, nakolik v éře virtuálního prostoru a uvíznutí v síti zůstáváme sami sebou. Stačí kliknout na internetové předplatné a jste ve hře! Neil Simon (1927) APARTMÁ V HOTELU PLAZA Premiéra 10. dubna 2010 v Divadle Antonína Dvořáka Režie: Janusz Klimsza, scéna: Martin Víšek, kostýmy: Eliška Zapletalová Jan Fišar (Sam Nash), Anna Cónová (Karen Nashová) 18 Tři příběhy jednoho hotelového pokoje, tři podoby lásky a tři různé fáze vztahu mezi mužem a ženou. Hra nabízí humorný i hořký pohled na manželskou nevěru, na setkání dvou lidí po mnoha letech a na fatální pochybnosti spojené se svatebním dnem. Máme možnost zasmát se tomu, čeho se vlastně všichni bojíme... 19

12 Michael Cooney (1967) Vladimír Polák (Eric Swan)a Jiří Sedláček (Norman Bassett) HABAĎÚRA Premiéra 17. dubna 2010 v Divadle Jiřího Myrona Režie: Jiří Groszmann, scéna a kostýmy: Sylva Marková Současný anglický dramatik a filmový scénárista Michael Cooney se soustřeďuje především na dva žánry: temné psychothrillery a frašky se satirickými prvky. Habaďúra (známá také jako Nájemníci pana Swana) patří k těm druhým. Eric Swan jednoho dne v podstatě náhodou zjistí, že sociální systém má jisté trhliny a on jich začne využívat k vylepšení svého rozpočtu. My ho zastihneme v okamžiku, kdy mu jeho habaďúry začínají přerůstat přes hlavu a on se z nich snaží vyvléci. Spolu s ním brzy zjistíme, že to nebude tak snadné a budeme sledovat, jak se snaží přelstít vlastní manželku, psychoanalytika, zaměstnance ústavu sociální péče a další příchozí. Hra se postupně vyvine ve ztřeštěnou komedii plnou záměn, situačního i slovního humoru. Ideální kus pro lechtání bránice a množství hereckých příležitostí pro komediální třeštění. František Strnad (Kardinál Camillo), Igor Orozovič (Orsino) a Vladimír Polák (Giacomo) Peter Shaffer (1926) AMADEUS Premiéra 19. června 2010 v Divadle Antonína Dvořáka Režie: Pavel Šimák, scéna: Jaroslav Čermák, kostýmy: Blanka Tesařová Velkolepé drama líčí souboj geniálního Mozarta s průměrným, ale ctižádostivým Salierim. Vztah těchto dvou osobností je dodnes opředený množstvím legend. Shaffer je také autorem filmového scénáře slavného Formanova filmu, nicméně od divadelní hry se filmový scénář liší. Přesto se na Broadwayi divadelní verze proslavila neméně (1200 repríz). V ostravské inscenaci mají diváci jedinečnou příležitost zhlédnout nejen sólisty činohry, ale spolupracují na ní i hvězdy opery a baletu! 20 Andrea Mohylová (Konstance) a Igor Orozovič (Amadeus) Percy Bysshe Shelley ( ) CENCI Premiéra 21. října 2010 v Divadle Antonína Dvořáka Režie: Anna Petrželková, scéna: Tomáš Ciller, kostýmy: Hana Knotková Světoznámý anglický romantický básník, známý skvostnými lyrickými básněmi a nekonvenčním životním stylem, je autorem tragédie ve čtyřech dějstvích. Zasadil ji do italského prostředí a s vražednou vášní v ní líčí krvavý osud urozené rodiny Cenciů. Neodvratný střet nevinné Beatrice s tyranem rozhodujícím o osudu rodiny nastoluje téma zločinu a trestu stejně působivě jako ve slavném Dostojevského díle. 21

13 Mariusz Szczygieł (1966) GOTTLAND Česká premiéra 20. ledna 2011 v Divadle Jiřího Myrona Režie: Jan Mikulášek, scéna a kostýmy: Marek Cpin Tomáš Jirman, Gabriela Mikulková a Marcel Školout Gottland je nejen království jistého popového zpěváka v Jevanech, ale také kniha reportáží, kterou napsal polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł (1966) a která je celá o Češích a České republice. V Polsku se stala ihned po vyjití v roce 2006 bestsellerem. Nejinak tomu bylo u nás o rok později konkurovat počtem výtisků jí může jen Michal Viewegh. A co více: v prosinci předminulého roku získala Evropskou literární cenu. Szczygieł je u nás jako doma, materiál pro své reportáže sbíral pět let a za tu dobu se naučil plynně česky. Češi pro něj zdaleka nejsou jen národem Švejků, zbabělců a pivních remcalů. Autor se ve strhujících reportážích věnuje množství osobností: obuvníku Baťovi, sochaři Švecovi (autorovi Stalinova pomníku na pražské Letné), triu Golden Kids (Kubišová, Neckář, Vondráčková), spisovateli Eduardu Kirchbergerovi alias Karlu Fabiánovi, herečce Baarové, lékařce a političce Moserové (která ošetřovala Jana Palacha) a dalším. Na pozadí jejich pohnutých osudů vyplouvá na povrch lehký obraz tzv. české povahy. Je to pohled jednou ironický, jindy humorný, často tragikomický, vždy však chápavý. Nezatížen tím, co si o sobě myslí sami Češi, dokázal autor nalézt množství překvapivých podrobností a souvislostí, které nám dosud zůstávaly skryty. Převést jeho skvělé dílo do divadelní řeči se rozhodli režisér Jan Mikulášek a dramaturg Marek Pivovar. Pojďte se s námi podívat sami na sebe s odstupem člověka, který se Čechem, Moravanem ani Slezanem nenarodil, ale má k nám mnohem blíže než mnozí z nás mezi sebou. Lada Bělašková (Marie) a Petr Houska (Husar) uprostřed Josef Topol (1935) KONEC MASOPUSTU Premiéra 4. listopadu 2010 v Divadle Jiřího Myrona Režie: Janusz Klimsza, scéna: David Bazika, kostýmy: Eliška Zapletalová Řekne-li se umělec Topol, vzpomenou si mladší z nás na spisovatele Jáchyma nebo na vůdčí osobnost kapely Psí vojáci Filipa. My se vracíme k velkému dílu jejich otce, dramatika Josefa. Začínal po válce u E. F. Buriana, značné proslulosti se dočkal během spolupráce s režisérem Otomarem Krejčou. Poté, co podepsal Chartu 77, se stal režimu nepohodlným a pracovat mohl jen v dělnických profesích. Hra Konec masopustu byla napsána v roce 1963 a Topol na pozadí osudů členů jednoho rodu vykresluje dopady kolektivizace venkova na osudy lidí i charakter přírody: meze jsou rozorávány, tradiční vazby mezi lidmi berou zasvé, k moci se dostávají ti, kdo v příštích desetiletích povedou hospodářství k pomalému zmaru Hra byla kritikou označena za jedno z nejlepších básnických dramat dvacátého století: střídají se v něm reálné obrazy života soudobé vesnice se světem divadelní fantazie v podobě masopustního reje, tradičního lidového obřadu, v jehož rámci se přechodně obracejí zajeté stereotypy. Topol konfrontuje mýtus s realitou, vesnici idylickou a idealizovanou s vesnicí skutečnou, plnou dřímajících i otevřených konfliktů, předsudků, temných vášní i pudů. Nic zde není černobílé, téměř každý chybuje a mýlí se. 22 William Congreve ( ) VELKOLEPOST VYVOLENÝCH aneb Setrvalý stav světa Česká premiéra 27. ledna 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Režie: Janusz Klimsza, scéna: Martin Víšek, kostýmy: Eliška Zapletalová Petr Sýkora (Mirabell), Vladimír Polák (Witwoud) a František Strnad (Fainall) Dramatik z období restaurace z konce 17. století naboural všechna společenská tabu. Proslul jako autor sexuálně laděných komedií mravů, je dodnes považován za geniálního komika dialogů, přátelil se s předními šlechtičnami a herečkami, pro které psal hry, a raději se nikdy neoženil. Z jeho díla je patrné proč. Congreve s břitkou ironií rozmazává líčidla vysoké společnosti vyvolených. Zištnost, intriky a sobectví s humorem dovádí do extrému a rozehrává tak mistrovskou partii v boji o dědictví a ve válce mezi pohlavími. Tyto touhy mužů a žen jsou věčné. Vynikající překlad Jiřího Strnada objevil hru, která Vám ukáže výkvět společnosti v nedbalkách a odhalí setrvalý stav našeho světa. 23

14 Gabriela Preissová ( ) JEJÍ PASTORKYNĚ Premiéra 31. března 2011 v Divadle Jiřího Myrona Režie: Martin Františák, scéna: Jan Štěpánek, kostýmy: Marek Cpin Česká dramatička a spisovatelka, představitelka českého realismu, se pyšní hned dvěma vrcholnými dramaty: Gazdina roba a Její pastorkyňa. Příběh krásné Jenůfy, vášnivého souboje Števy a Laci a krutosti kostelničky Buryjovky se na dlouhá léta úspěšně zabydlel na českých jevištích, třebaže v době svého vzniku rozdělil diváky i divadelní obec na dva nesmiřitelné tábory nadšených ohlasů i prudkého odsuzování. Bez příčin není následků, a když lásku obklíčí posedlost, pýcha a strach z hanby, události nezadržitelně ústí do mrazivé tragédie. Balet Venedikt Jerofejev ( ) MOSKVA PETUŠKY Bible všech alkoholiků Premiéra 2. dubna 2011 v Divadelním klubu v Divadle Jiřího Myrona Režie: Tomáš Jirman Hlavní hrdina se v kocovině vesmírných parametrů rozhodne, že navštíví svou lásku v Petuškách, městečku, vzdáleném pár hodin osobním vlakem od Moskvy. Dojede? Nedojede? Klub v podkroví Divadla Jiřího Myrona svým tvarem připomíná vagón, hrát tedy budeme právě tam. A nejen kvůli jeho tvaru: je zde totiž možno si opatřit rozličné předměty, nutné k přežití (nebo nepřežití?) tohoto představení. Alan Ayckbourn (1939) NĚCO V NÍ JE Premiéra 26. května 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Režie: Filip Nuckolls, scéna: Pavel Kodeda, kostýmy: Daniela Klimešová Populární britský dramatik má dnes na svém kontě přes šedesát her, které se inscenují po celém světě. Komedie Něco v ní je (s původním názvem Comic Potential) nás přivádí do nepříliš vzdálené budoucnosti a do televizního studia. K výrobě nekonečných seriálů už nejsou potřeba živí herci, ale androidi s přesně naprogramovanými emocemi a scénářem. Jenže co se stane, když v sobě robot objeví smysl pro humor? Může u něj tento komický potenciál vést ke schopnosti milovat? Adam Trainsmisth a JCF 31333, osudem vyvolení a zároveň fatálně nepřijatelní milenci třetího tisíciletí, ukazují budoucnost, ve které je změněno vše až na lidskou přirozenost. Terrence McNally (1939) David Yazbek (1961) DONAHA! (Hole dupy) muzikál Premiéra 16. června 2011 v Divadle Jiřího Myrona Režie: Pavel Šimák, scéna: David Bazika, kostýmy: Eva Kotková Ostravak Ostravski se vrací. A je z toho komediální muzikál! Ptáte se, jak je to možné? Muzikál Donaha! již několik let úspěšně brázdí světová i česká jeviště. Jeho hrdiny jsou muži, donedávna ještě zaměstnanci hutí, strojíren či sléváren. Náhle však přijdou o práci a hledání nové je marné. A tak se odhodlají k bláznivému kousku: rozhodnou se vytvořit pánskou striptýzovou skupinu, aby uživili sebe a své rodiny. Z toho samozřejmě plyne množství divokých a komických situací. Napadlo nás, že kulisy, v nichž se příběh odehrává, se nápadně podobají jistému městu na severu Moravy. A pak už nebylo daleko k úvaze, že hrdinové příběhu by měli v onom městě nejen žít, ale zcela přirozeně mluvit i jeho řečí. A protože nikdo nevládne ostravštinou (nebo ostravakovštinou, chcete-li) lépe než věhlasný blogger, nabídli jsme mu, aby kus znovu přeložil. K naší velké radosti nabídku přijal, a tak Vám můžeme předvést slavný muzikál v ostravském hávu. 24 Barbora Kaufmannová, sólistka souboru baletu

15 Dámy a pánové, vážení příznivci tanečního umění, PREMIÉRY BALETU V SEZÓNĚ 2011/2012 Giuseppe Verdi ( ) DÁMA S KAMÉLIEMI Premiéra 10. listopadu 2011 v Divadle Antonína Dvořáka Choreografie a režie: Allen Yu, dirigent: Jan Šrubař balet Národního divadla moravskoslezského pro Vás připravil nabídku na sezónu 2011/2012. Inspiraci pro to, čím bychom Vás rádi v příští sezóně oslovili, čerpáme jednak z bohaté a úspěšné dvaadevadesátileté historie našeho baletního souboru a současně také z aktuálních trendů českého, evropského a světového baletu. Ostravský baletní soubor se v posledních letech s úspěchem zapojuje do kontextu středoevropského tanečního umění. Proto nás těší, že loňský úspěšný projekt podpořený visegrádskou čtyřkou s názvem ČTYŘI HVĚZDY EVROPSKÉHO BALETU bude pokračovat i v příští sezóně. Po zářijovém turné, které se setkalo s velkým diváckým ohlasem, se všechna pořádající divadla Košice, Ostrava, Miskolc a Krakov shodla na tom, že chtějí ve vzájemné spolupráci pokračovat i v sezóně 2011/2012. Tato aktivita je mimo jiné pro tanečníky i pro diváky důkazem, že slova evropská integrace nemusí být jen prázdnou frází, ale mohou s sebou přinášet zajímavé umělecké činy. Navíc činy potvrzující, že strach ze ztráty identity jednotlivých národních kultur je neopodstatněný. Také další projekt TANEČNÍ MOST/TANZBRÜCKE (díky kterému jste měli v loňském roce možnost vidět inscenaci Love hurts Petuška tanečního souboru DanceWorks Chicago) bude i v příští sezóně zahrnovat Ostravu jako jedno z měst budujících most spojující evropské taneční umění. Jsem přesvědčen, že ostravské publikum, seznamující se průběžně se současnými světovými a evropskými tanečními trendy, bude pro náš soubor dalším z impulzů k cestě za kvalitním baletním uměním. Proto chceme také pokračovat ve spolupráci s Tanečním divadlem ZÓNA, Divadelním ústavem v Praze a klubem Atlantik při pořádání teoreticko-vzdělávacích akcí v oblasti tanečního divadla. Samozřejmě však budeme pro Vás, naše diváky, především co nejčastěji hrát v obou našich krásných divadlech. Nabídneme Vám jednak reprízy stávajícího repertoáru (velmi se těšíme na další představení obou letošních premiérových inscenací: pohádkového Louskáčka i současného tanečního divadla na hudbu evropských romantiků s názvem Zázrak v tichu) a hlavně nové premiérové inscenace sezóny 2011/2012. Ty jsme vybrali podle tradičního dramaturgického klíče: jedna premiéra (neo)klasické baletní inscenace, jeden titul současného tanečního divadla. Neoklasiku bude zastupovat Dáma s kaméliemi; její choreograf Allen Yu působí v současnosti nejen na rodném Tchaj-wanu (kde má vlastní baletní soubor), ale také v Evropě, především v rakouském Grazu. Oblíbený a v současnosti často uváděný balet Dáma s kaméliemi na motivy slavné novely Alexandra Dumase ml. bude mít v autorské verzi Allena Yu jednu zvláštnost. Zatímco ostatní divadla většinou uvádějí tento titul s hudbou Guiseppe Verdiho doplněnou o pasáže z děl jiných autorů (mj. Frédérica Chopina, Sergeje Prokofjeva ad.), naše verze bude doprovázena pouze hudbou Giuseppe Verdiho a to nejen z La traviaty, ale i dalších skladatelových oper. Dámou s kaméliemi chceme divákům nabídnout velký romantický příběh lásky v neoklasickém tanečním i výtvarném pojetí. Současné multižánrové, syntetické taneční divadlo představí druhá premiéra sezóny s názvem Padající andělé (Divine... L enfant criminel), v níž spojí své umění tanečníci, herci, cirkusoví umělci a hudebníci. Jeho choreograf Philippe Talard (Tanečník na provaze, Zázrak v tichu) se ke svému autorskému titulu nechal inspirovat dílem a osobností Jeana Geneta. Tématem nové inscenace budou padlí andělé opuštěné děti, narozené neznámým rodičům, děti, které vstupují do dnešního chaotického světa s nemalým handicapem, jenž je stejně tíživý jako handicap fyzický či psychický. Premiérou Padajících andělů se chceme přihlásit nejen k současnému tanečnímu divadlu, ale také k odpovědnosti vůči dnešnímu světu a společnosti. Jsem přesvědčen, že i toto je úkol, který na sebe bere každý umělec. Děkuji Vám za Vaši dosavadní přízeň a věřím, že i nadále bude pro Vás Národní divadlo moravskoslezské krásným místem setkávání lidské duše s tanečním uměním. Igor Vejsada šéf baletu 26 Tato baletní inscenace o třech jednáních a pěti dějstvích vznikla na motivy novely francouzského prozaika Alexandra Dumase ml. La Dame aux camélias. Romantický příběh vypráví o dívce Marguerite, která je svou krásou, bohatstvím a vkusem proslavená po celé Paříži. Na jednom plese je pak představena mladému muži Armandovi, do kterého se okamžitě zamiluje. On její lásku opětuje a společně pak prožívají hluboký vášnivý vztah, kterému ale není dopřáno dlouhého trvání. Marguerite se po nátlaku Armandova otce a pařížské společnosti vrací zpět ke svému dřívějšímu způsobu života kurtizány a nakonec umírá osamocena na nevyléčitelnou plicní chorobu. Dáma s kaméliemi v choreografickém podání Allena Yu je novou verzí inscenace podle Verdiho opery La traviata. Allen Yu do ní zakomponoval hudbu i z ostatních Verdiho oper, jako je Macbeth, Les vêpres siciliennes, Simon Boccanegra, La forza del destino, Un ballo in maschera, Oberto, Jerusalem a Il trovatore. Osudový příběh Marguerite a Armanda, který je Dumasovým autobiografickým počinem, má znovu připomenout, jakou sílu má láska. Armand Amar (1953) PADAJÍCÍ ANDĚLÉ Premiéra 22. března 2012 v Divadle Jiřího Myrona Choreografie a režie: Philippe Talard Divine L enfant criminel Vítr, který valí srdce po chodníku srdcí; Vzlykající anděl visící na stromě, Azurová spirála vinoucí se kolem mramoru Otevírá v mé noci dveře bezpečí. Odsouzen na smrt Jean Genet Tato choreografická, hudební a divadelní kreace inspirovaná dílem a osobností Jeana Geneta je poctou všem dětem narozeným neznámé matce a neznámému otci, těm bez domova, těm, které byly opuštěny nebo odmítnuty společností, těm potulujícím se životem. Umělecká reflexe nad naší lidskostí, našimi dětmi, našimi otci, našimi matkami, našimi přáteli, kteří mohou jednoho dne upadnout do neštěstí, upadnout do násilí, opustit život. Mozaika prázdnoty, kterou se Jean Genet pokouší vyplnit představivostí, je příběhem všech matek a jejich dětí a za použití motivů postav a textů Jeana Geneta vypráví Padající andělé příběhy o božském, o dítěti zločinu a dalších s touto pověstí. Ale také o příčinách těchto náhlých pádů, o jejich i našich příbuzných, stejně jako o důsledcích na naše prostředí, naše chování, náš svět. Většině těchto lidí zraněných společností můžeme i přes jejich narození, jejich vzdělání, jejich životní pouť v nejlepším porozumět, přijmout je, dát jim znovu naději, poslední přání skoncovat s jejich údělem a jejich samotou, tichostí a beznadějí. Tento multidisciplinární projekt s tanečníky ostravského baletu, dvěma umělci z cirkusu, dvěma herci, jedním perkusionistou, jedním violoncellistou a originální kompozicí Armanda Amara chce poskytnout těm padajícím andělům, kteří jsou každý částí nás samotných, prostor k vyjádření, k vykoupení. Tím, že jim vytvoří rodinu, zemi, osud A již nebudou: Děti zločinu, které chtěly otevřít dveře na nejkrásnější místo na světě, ale místo toho je otevřely na místo zakázané a za toto své provinění požadují, aby byly jejich galeje nelítostné. 27

16 STÁVAJÍCÍ REPERTOÁR BALETU V SEZÓNĚ 2011/2012 Petr Iljič Čajkovskij ( ) LABUTÍ JEZERO Premiéra 21. prosince 2002 v Divadle Antonína Dvořáka Choreografie: Irina Strode, dirigent: Jan Šrubař, scéna: Alexander Babraj, kostýmy: Eliška Zapletalová Barbora Kaufmannová (Odetta), Jan Krejčíř (Siegfried) Petr Iljič Čajkovskij ( ) LOUSKÁČEK Premiéra 16. prosince 2010 v Divadle Antonína Dvořáka Choreografie: William Fomin, dirigent: Jan Chalupecký, scéna: David Bazika, kostýmy: Sylva Hanáková Louskáček je divadelní baletní pohádková inscenace na námět příběhu E. T. A. Hoffmanna ( ). Patří ke stálicím klasického i neoklasického repertoáru baletních souborů. Od své premiéry (1892) prošel mnohými změnami v dramaturgickém i choreografickém pojetí, přesto jeho obliba u dětských i dospělých diváků stále vzrůstá. Příběh vypráví o kouzlu Vánoc, které proměňuje lidi v pohádkové bytosti toužící po idylickém dobrodružství. Vše je jen sen v krásné sváteční atmosféře Štědrého večera. Franz Liszt ( ) Richard Wagner ( ) Gustav Mahler ( ) ZÁZRAK V TICHU Světová premiéra 28. dubna 2011 v Divadle Jiřího Myrona Choreografie: Eric Trottier, Igor Vejsada, Philippe Talard, scéna a kostýmy: Philippe Talard Inspirováni dílem géniů romantické hudby Franze Liszta, Richarda Wagnera a Gustava Mahlera vytvořili přední choreografové světového formátu Eric Trottier, Igor Vejsada a Philippe Talard výjimečné a zcela nové baletní dílo, jehož hlavní myšlenkou je hudební propojení. Zrození zvuku a výrazovosti romantické hudby prostřednictvím víry u Franze Liszta, zkoumání kořenů humanity a vize lidstva Richarda Wagnera a neustálý kruh zrození nového života a zániku a návratu k zemi u Gustava Mahlera. Zázrak v tichu je inscenací o komunikaci a splynutí, umění hudby a tance, které dokáže vytvořit duchovní, lidský a přirozený most mezi romantickým a moderním chápáním. Překročte hranice mezi tím, co bylo, co je a co by mohlo být! 28 Olga Borisová-Pračiková (Máša), Lukáš Lepold (Louskáček) Labutí jezero je dnes bezesporu nejpopulárnějším a nejslavnějším klasickým baletem. Je možná až jakýmsi symbolem baletního umění, dílem, které dalo hudbě ke klasickému tanci nový směr. Původem německá pohádka o princezně Odettě proměněné v labuť, o černokněžníku Rudovousovi a o nešťastném princi, který zapomene na svou přísahu, si získala nesmrtelnost díky hudbě Petra Iljiče Čajkovského a také díky původní dochované choreografii Lva Ivanova a Mariuse Petipy. Petr Iljič Čajkovskij ( ) SPÍCÍ KRASAVICE Premiéra 22. listopadu 2008 v Divadle Antonína Dvořáka Choreografie: Lilla Pártay, dirigent: Tomáš Brauner, scéna: Milan Ferenčík, kostýmy: Eliška Zapletalová Barbora Kaufmannová (Aurora) Po Louskáčkovi a Labutím jezeře nabízí baletní soubor svým divákům poslední z trojlístku slavných baletů velikána ruské hudby Petra Iljiče Čajkovského ( ). Ač libreto baletu vychází ze známé pohádky francouzského spisovatele Charlese Perraulta o princezně, která se píchne o růži a na dlouhý čas společně s celým královstvím usne, tedy ze Šípkové Růženky, není balet zdaleka určen jen dětem. Divák každého věku si v něm najde své krásnou hudbu, poezii, půvab klasického tance či připomenutí dávné lidské víry, že dobro opravdu vítězí nad zlem. Spící krasavice je baletním dílem, jehož kvalitu a hodnotu prověřil čas. Od ledna roku 1890, kdy mělo premiéru v Mariinském divadle v Sankt Petěrburgu, se nepřetržitě vrací na jeviště tanečních divadel po celém světě. 29

17 Opereta/ muzikál Michal Bublík (Štístko), Jan Hanuška (Dřímal), Olga Borisová-Pračiková (Sněhurka), Vladimír Vašků (Kejchal), Jan Krejčíř (Prófa), Rodion Zelenkov (Šmudla), Filip Skála (Rejpal), Uladzimir Ivanov (Stydlín) Bogdan Pawłowski (1945) Witold Borkowski (1919) SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Premiéra 19. listopadu 2005 v Divadle Jiřího Myrona Choreografie: Igor Vejsada, scéna a kostýmy: Alexander Babraj Klasická baletní pohádka na motivy literární předlohy slavných bratří Grimmů, inspirovaná zároveň také filmovým zpracováním Walta Disneyho. 30 Martina Šnytová, členka souboru opereta/muzikál

18 Jen ten, kdo má rád, tomu karta padá. Jen ten, kdo má rád, jen toho mám ráda. Ty vesmír jsi můj. A ty jsi můj Einstein. Lidi jsou lidi a do lidí vidí jen ten, kdo má rád. Vážení a milí návštěvníci Národního divadla moravskoslezského, tak se zpívá v jedné z písní muzikálu Divotvorný hrnec (Finian s Rainbow) autorské trojice Burtona Lanea, Edgara Yipa Harburga a Freda Saidyho ve skvostném překladu Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Tento u nás v Čechách zdomácnělý muzikál měl svou premiéru 6. března 1948, a byl tak pravděpodobně prvním americkým muzikálem v naší zemi vůbec. Tehdy ho režíroval Jiří Voskovec s Janem Werichem coby nezapomenutelným Čochtanem. Soubor operety a muzikálu tímto česko-americkým skvostem na poli klasického muzikálu zahájí 6. října 2011 novou sezónu 2011/2012. Tentokrát v režii Lindy Keprtové a pod taktovkou Bohumila Vaňkáta. Názvem muzikálu by se dala pojmenovat také celá sezóna a vše, co Vám, příznivcům divadla, nabídne. Bude to takový muzikálový hrnec plný divů a soubor operety a muzikálu Vám v něm uvaří celkem čtyři nové tituly. Druhým, předvánočním premiérovým titulem se stane rodinný pohádkový muzikál pro všechny generace. Titul notoricky známý především z televizních obrazovek, ale v poslední době také ve své muzikálové podobě vytvořené pro lední revue Mrazík. Z řady tvůrců, ať už filmové podoby, nebo té ledové, bych ráda upozornila na dva rodilé Ostraváky: autora hudby, známého ostravského jazzmana Borise Urbánka, a autora písňových textů, herce Jiřího Sedláčka. Režie naší inscenace se ujme Ondřej David, scénu vytvoří Ondřej Zicha a hudebního nastudování se chopí Jakub Žídek. Na premiéru se můžete těšit 8. prosince V řadě titulů vhodných pro celou rodinu bude soubor operety a muzikálu pokračovat také v novém roce, a to titulem z dílny muzikálových velikánů Andrewa Lloyda Webera a Tima Ricea. Bude to Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť (v anglickém originále Joseph and the Amazing Technicolor Dreamcoat) v báječném přebásnění Michaela Prostějovského. Tento muzikál s biblickou tematikou je jedním ze světově nejúspěšnějších muzikálů nejen pro svou podmanivou hudbu, ale také díky svému atraktivnímu příběhu vhodnému pro malé i velké děti. Pro tento projekt soubor navázal spolupráci s dětským Operním studiem pod vedením Lenky Živocké, a tak se můžete těšit na malé ostravské zpěváčky na prknech Divadla Jiřího Myrona. Divadlo je týmová záležitost a podobně jako uvařit chutný pokrm je i tvorba divadelního představení tvrdá práce mnoha lidí různých profesí. Jídelní lístek našeho divotvorného hrnce na sezónu 2011/2012 je připraven. A já přeji všem kuchařům, aby bylo dost soli, ale také cukru, aby je vaření bavilo a aby se nic nepřipálilo. Vám divákům přeji, aby Vám naše kuchařské umění chutnalo. A mým skromným přáním je, abyste příště zase povečeřeli u nás v Národním divadle moravskoslezském. 32 Gabriela Petráková šéfka operety/muzikálu PREMIÉRY OPERETY/MUZIKÁLU V SEZÓNĚ 2011/2012 Burton Lane ( ) Edgar Yip Harburg ( ) Fred Saidy ( ) DIVOTVORNÝ HRNEC Premiéra 6. října 2011 v Divadle Jiřího Myrona Hudební nastudování: Bohumil Vaňkát, režie: Linda Keprtová Slavný americký muzikál v české úpravě Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Jedná se pravděpodobně o vůbec první americký muzikál uvedený v Čechách. Premiéra Voskovcovy a Werichovy úpravy se konala 6. března 1948 a byla to poslední společná divadelní hra této autorské dvojice. V hlavních rolích tehdy vystupovali Jan Werich coby Čochtan, Ljuba Hermanová, Rudolf Cortéz, Soňa Červená a František Černý. Hudbu upravil Zdeněk Petr a hrál orchestr Karla Vlacha. Příjezd českého emigranta Josefa Maršálka a jeho dcery Káči rozpoutá ve Štědré dolině ve státě Missitucky (čteno jako mysitaky ) řetězec peripetií, když si Maršálek koupí část pozemku, aby tam mohl ukrýt hrnec se zlatem, který si podle svých slov vypůjčil od jihočeského vodníka. Doufá, že tak zbohatne a obstará věno pro Káču. Hrnec plní přání nad ním pronesená (ovšem pouze tři) a s jeho pomocí jsou ve Štědré dolině napraveny nespravedlnosti mocichtivého senátora Randalla, němá Susan je vyléčena, Čochtan se stane člověkem, Káča se šťastně vdá za sympaticky rebelského Woodyho i bez bohatého věna a její otec se vrátí zpátky sám do třeboňského kraje, kde je jeho domov. Víceméně pohádkový happy end, jak se sluší na původně americký muzikál. Hlavní postavou a pilířem celé hry je vodník Čochtan, kterého Werich tvořil jako postavu psanou pro sebe. Boris Urbánek (1961) Nikolaj Budaškin ( ) MRAZÍK Premiéra 8. prosince 2011 v Divadle Jiřího Myrona Hudební nastudování: Jakub Žídek, režie: Ondřej David Autorský pohádkový muzikál na motivy slavné ruské filmové pohádky režiséra Alexandra Roua. Tato legendární ruská pohádka vypráví příběh o krásné a pracovité Nastěnce, statečném, ale domýšlivém Ivanovi a jejich lásce, která má tu čarovnou moc, že zlomí nejen pýchu a domýšlivost Ivanovu, ale také mocné kouzlo berly mrazilky. Bylo nebylo, jednoho dne zlá macecha a její dcera Marfuša vyhnaly hodnou Nastěnku do hlubokého lesa, aby tam umrzla. Nastěnka však v lese potkala kouzelného Mrazíka A jak to bylo dál? To se dozvíte v Divadle Jiřího Myrona 8. prosince Andrew Lloyd Webber (1948) Tim Rice (1944) JOSEF A JEHO ÚŽASNÝ PESTROBAREVNÝ PLÁŠŤ Premiéra 16. února 2012 v Divadle Jiřího Myrona Hudební nastudování: Jakub Žídek, režie: Gabriela Petráková Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť je prvotinou slavného mistra světového muzikálu Andrewa Lloyda Webbera. Muzikál byl původně napsán pro školu jako dvacetiminutové představení. Webberovi tehdy bylo pouhých devatenáct let. Dílo nezůstalo bez povšimnutí, a vzniklo z něj celovečerní představení, ke kterému napsal scénář Tim Rice. Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť doslova obletěl svět a stal se jedním z nejoblíbenějších muzikálů 20. a 21. století. Námět zpracovává biblický příběh a vypráví o Josefovi, synu Jákobově. Josef má jedenáct bratrů, Jákob však upřednostňuje Josefa. Josef od Jákoba dostane kouzelný pestrobarevný plášť. Bratři Josefovi závidí a nastraží na něj past, plášť mu ukradou a myslí si, že Josef je mrtvý. Josef ze svízelné situace dílem osudu vyvázne. Nakonec se díky své schopnosti vykládat sny stane rádcem samotného faraóna, vládce Egypta. Josef se poté, co zjistí, že se jeho bratři změnili, usmíří i s nimi. 33

19 Frank Loesser ( ) Jo Swerling ( ) Abe Burrows ( ) KLUCI A HOLKY Česká premiéra 10. května 2012 v Divadle Jiřího Myrona České přebásnění: Pavlína Hoggard, hudební nastudování: Karol Kevický, režie: NN STÁVAJÍCÍ REPERTOÁR OPERETY/MUZIKÁLU V SEZÓNĚ 2011/2012 Frank Loesser patří k nejlepším autorům americké hudební komedie 20. století, komponujícím i píšícím si vlastní písňové texty, v českém prostředí však zatím zcela neznámým. Bravurně střídá hudební styly, jeho jazyk je jak v hudbě, tak v textech velice kultivovaný, hravý a vtipný. V hudební komedii Kluci a holky (Guys and Dolls, Broadway 1950) dosahuje naprostého mistrovství. Libreto napsali podle povídek Damona Runyona Jo Swerling a Abe Burrows. Autoři užívají osobité ironie, aby divákovi představili skrznaskrz absurdní prostředí skupiny hazardních hráčů v kontrastu se světem Armády spásy a zejména jejích spanilých příslušnic. A toto vše je pouhou kulisou pro příběhy opravdové lásky, končící napravenými hříšníky (?) a hned dvěma (!) svatbami. Kluci a holky vyhráli dokonce pět prestižních ocenění Tony, byli mnohokrát znovu uvedeni na světových jevištích a v roce 1955 dokonce vznikl úspěšný stejnojmenný film, v němž si s chutí zahráli i Marlon Brando a Frank Sinatra. Národní divadlo moravskoslezské uvede hudební komedii Kluci a holky v české premiéře! Eva Zbrožková (Dolly Leviová), sbor operety a balet NDM Jerry Herman (1931) Michael Stewart ( ) HELLO, DOLLY! Premiéra 30. května 2009 v Divadle Jiřího Myrona Dirigent: Karol Kevický, režie: Dagmar Hlubková, scéna: Martin Víšek, kostýmy: Eliška Zapletalová Operetní a muzikálový soubor Národního divadla moravskoslezského uvádí jednu ze stálic muzikálového repertoáru. Slavný americký muzikál Hello, Dolly! vznikl podle úspěšné hry Thorntona Wildera Dohazovačka (The Matchmaker) námět je ovšem téměř tak starý jako lidská civilizace sama, objevuje se už v antice a své místo má i v dramatice Johanna Nestroye a dalších. Muzikál měl premiéru před 47 lety, 16. ledna 1964 v New Yorku, a rozdrtil všechny dosavadní broadwayské rekordy. Ústřední píseň v podání Louise Armstronga (stejně jako slavná filmová verze s Barbrou Streisand) obletěla celý svět a stala se nesmrtelným hitem právě tak jako celý muzikál, jehož hlavní ženská postava je snem všech zralých hereček a zpěvaček

20 Florimond Hervé ( ) MAMZELLE NITOUCHE Premiéra 15. května 2010 v Divadle Jiřího Myrona Dirigent: Jakub Žídek, režie: Ondřej David, scéna: Petr B. Novák, kostýmy: Zuzana Krejzková Tomáš Vzorek (Gustav) a Martina Šnytová (Denisa) Mamzelle Nitouche, francouzská opereta-vaudeville, měla svou světovou premiéru v Théâtre des Variétés v Paříži. Stalo se tak 11. ledna 1883 a setkala se s velkým ohlasem, o čemž svědčí také to, že pouze o pár let později měla premiéru mimo jiné v českých zemích (Národní divadlo v Praze, 1890). Vtipně napsaný vaudeville je komedií, která v bravurně vykreslených situacích spojuje a zase rozděluje hlavní hrdiny v kontrastních prostředích kláštera, divadla a kasáren. Obě hlavní postavy, klášterní varhaník Célestin a klášterní chovanka slečna Denisa, se směle pouští do dobrodružství velkého uměleckého světa a odvážně vystupují pod uměleckými jmény Floridor a Mamzelle Nitouche. Lukáš Vlček (Armand) a Hana Fialová (Marguerite) Rudolf Friml ( ) ROSE MARIE Premiéra: 7. října 2010 v Divadle Jiřího Myrona Dirigent: Karol Kevický, režie: Linda Keprtová Jedna z nejslavnějších operet Rudolfa Frimla, odehrávající se na pozadí Skalistých hor mezi zlatokopy, v níž se snoubí romantika amerického Divokého západu, baru, indiánské osady a módního salónu, vypráví příběh krásné Rose Marie a Jima Kenyona, dobrodruha a zlatokopa. Toto Frimlovo dílo mělo svou světovou premiéru 2. září 1924 na Broadwayi v Imperial Theatre a pro velký úspěch se hrálo celkem 557krát! 36 Tereza Kavecká (Rose Marie) a Hana Fialová (Wanda) Michel Legrand Alain Boublil Claude-Michel Schönberg Herbert Kretzmer Marie Zamora John Dempsey Jonathan Kent Sean Alderking MARGUERITE Premiéra 2. prosince 2010 v Divadle Jiřího Myrona Dirigent: Karol Kevický, režie: Gabriela Petráková, scéna a kostýmy: Aleš Valášek Muzikál je volně inspirovaný románem Alexandra Dumase ml. Dáma s kaméliemi. Pro diváky atraktivní děj se odehrává ve vysoké společnosti v prostředí luxusních pařížských salónů. Vypráví příběh slavné šansonové zpěvačky, milenky německého generála, která se zamiluje do mladého hudebníka zapleteného do odbojového hnutí. Vrcholný romantický příběh se odehrává v Paříži na pozadí druhé světové války. 37