BOŠILEC Administrativní zařazení České Budějovice

Transkript

1 BOŠILEC Administrativní zařazení Název ORP České Budějovice Obec Bošilec k.ú. Bošilec (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 59,50 Rozloha k.ú. (ha) 957,87 Počet obyvatel 205 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Informace o jevu Památkové rezervace a zóny Bošilec Národní kulturní památky - Kulturní památky (počet) 5 Zónace CHKO I., II., III. Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Základní popis Obec Bošilec se nachází v severozápadní části řešeného území, obec je dopravně dobře obsloužena - silnicí I/3 a železnicí (železnice prioritně obsluhuje výrobní areál v blízkosti železniční zastávky). Historická urbanistická struktura jádra obce je zachovalá, bez výraznějších závad. Obec se rozrůstala severně od návsi a to díky výstavbě zemědělského družstva. Další výrazný vývoj je patrný podél komunikace vedoucí při Bošileckém rybníku směrem ke kostelu sv. Martina a na Lomnici nad Lužnicí. Plynulý přechod zástavby do okolní krajiny je značně narušen, zejména v místě výrobních a zemědělských areálu na východě a severu území obce. Obec Bošilec má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu - kvalitní napojení na silnici I/3, zachovaný ráz vesnických stavení dvorcového typu, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata, další architektonické hodnoty, cyklostezku, přírodní hodnoty na území obce nebo v jejím blízkém okolí (Bošilecký rybník, PP Hliníř, NPP Ruda, PR Rašeliniště Hovizna). V obci se nachází možnost ubytování v Penzionu Bašta Bošilec (čp. 39), ubytování v usedlosti čp. 5. Z webových stránek obce: Obec Bošilec přes svou nevelkou rozlohu vešla do širšího povědomí svým mostkem přes výpusť Bošileckého rybníka, který je opěvován v žertovné lidové písni "Na tom bošileckým mostku", která vznikla v dobách, kdy se sem panstvo z Třeboně jezdilo bavit a mimo jiné i hrát vrhcáby, čili kostky. Významnou historickou památkou je kostel sv. Martina. Prošel mnoha stavebními úpravami, při nichž byl objeven letopočet V 18. století byla do jeho interiéru umístěna rokoková kazatelna z postříbřeného dřeva, která má podobu mohutné velryby. Byla sem přenesena ze zrušeného kostela sv. Barbory v Třeboni. K obci neodmyslitelně patří Bošilecký rybník, který je v písemných záznamech uváděn už ve 14. století. Svou rozlohou přesahující 200 ha patří na Třeboňsku k jednomu z největších a navíc má, podle odborníků, nejlepší výnosy ryb. R jej Štěpánek Netolický napojil Zlatou stokou na soustavu rybníků Třeboňského panství. V obraze obce dominuje velká plocha Bošileckého rybníka rozkládající se v její jižní a jihovýchodní části. Zástavba Bošilce se rozkládá při severním břehu rybníka a harmonicky se uplatňuje zejména při příjezdu do obce od Lhoty, kdy se ze silnice otevírají malebné pohledy na ves přes rybník s dominantou kostela sv. Martina. Ve východní části území obce se rozkládá lesní komplex Bošilecké podlesí. Ostatní části území obce tvoří středně velké bloky orné půdy. Liniová krajinná zeleň lemuje v mimolesních úsecích plochu rybníka a úseky některých cest. Severozápadní část území obce je poměrně výrazně oddělena dvěma antropogenními liniemi (silnice I/3 a železniční tratí). Touto částí území prochází rovněž trasa vedení 110 kv. Většina území obce (s výjimkou severozápadní části je součástí CHKO Třeboňsko). V severní části do území zasahuje PR Horusická blata. Přírodní rezervace byla vyhlášena k ochraně mezotrofních rašelinišť, rašelinných luk a litorální vegetace u Horusického rybníka. 1

2 Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO03 Urbanizační osa regionálního významu Urbanizační osa regionálního významu České Budějovice - Veselý nad Lužnicí (dálnice D3, silnice I/3, železnice č. 220). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury, který prochází severně a západně od sídla Bošilec. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Vedlejší urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná vedlejší urbanizační osa. Kompoziční osa Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa Osa průhledu OP01 OP02 Osa průhledu Osa průhledu Výhled na kostel sv. Martina ze silnice ze Lhoty do Bošilce. Výhled z příjezdové komunikace do Bošilce ze silnice I/3 Místo panoramatického pohledu. Místo panoramatického pohledu. přes Horusický rybník na Horusice. OP03 Osa průhledu Výhled z příjezdové komunikace do Bošilce ze silnice I/3 na Ponědrážku. Místo panoramatického pohledu. Významný veřejný prostor VP01 Návesní prostor Veřejné prostranství lichoběžníkového tvaru s vodní plochou v centru největšího ZÚ. Původně protáhlá okrouhlice s protáhlou zakřivenou návsí, jejíž střed byl zastavěn, vytváří ulicový typ zástavby. Hlavní veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce. - nepůvodní oplocení předzahrádek - sloupy el. vedení - zdemolovaný objekt čp přístřešek před restaurací "U Wyzyjaka" - zábradlí kolem vodní plochy VP02 Prostor před kostelem sv. Martina Veřejné prostranství, které vzniká lokálním rozšířením místní komunikace a vytváří tak prostor před kostelem. Veřejné prostranství, které sdružuje významné občanské vybavení obce OÚ, kostel sv. Martina. - nevhodné řešení zeleně Historické jádro HJ01 Dochované historické jádro Bošilce HJ02 Dochované historické jádro Bošilce okolo kostela sv. Martina Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo návesního prostoru a silnice III/1558 procházející sídlem. Sídlo bylo typově založeno jako protáhlá okrouhlice. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru se střídající se okapovou nebo štítovou orientací do veřejného prostoru. Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo kostela sv. Martina a místní komunikace. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru se střídající se okapovou nebo štítovou orientací do veřejného prostoru. Součástí jádra je i prostor s mostem a vypouštěcím zařízením Bošileckého rybníka. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. - zbořeniště č.p. 55 v centrální části sídla - stavební objekty neodpovídající svým měřítkem a půdorysem převažujícímu typu zástavby 2

3 Urbanizační kompoziční prvek UKP01 Samota Bašta Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti Bošileckého rybníka (č.p. 39). Architektonicky významný objekt AO001 Gotický kamenný most Mostkem přes výpusť Bošileckého rybníka Gotický kamenný most. AO002 Dům čp. 25 Fara z počátku 18. století Architektonicky a historicky ceněný objekt. AO003 Dům čp. 24 Objekt OÚ v klasicistním stylu Architektonicky ceněný objekt. AO004 Památník obětem 1. sv. Při Bošileckém rybníku Pietní architektura. AO005 války Litinový křížek Při objektu čp. 9 Drobná sakrální architektura. AO006 Pomník V zeleni při objektu čp. 83 Pietní architektura. AO007 Kaplička Při Bošileckém rybníku Drobná sakrální architektura. AO008 Výklenková kaplička Při Bošileckém rybníku Drobná sakrální architektura. AO009 Výklenková kaplička V zeleni na návsi Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR001 Usedlost čp. 4 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. - čp. 13, čp. 21, čp. 38, čp. 33, čp nevhodné hmotové či architektonické řešení v detailu MR002 Usedlost čp. 5 Vesnický dvorcový typ MR003 Usedlost čp. 9 Vesnický dvorcový typ MR004 Usedlost čp. 13 Vesnický dvorcový typ MR005 Usedlost čp. 21 Vesnický dvorcový typ MR006 Usedlost čp. 33 Vesnický dvorcový typ MR007 Usedlost čp. 38 Vesnický dvorcový typ MR008 Usedlost čp. 52 Vesnický dvorcový typ MR009 Usedlost čp. 2 Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají MR010 Usedlost čp. 3 Vesnický dvorcový typ MR011 Usedlost čp. 14 Samostatně stojící venkovský dům MR012 Usedlost čp. 18 Vesnický dvorcový typ MR013 Usedlost čp. 62 Samostatně stojící venkovský dům MR014 Usedlost čp. 67 Samostatně stojící venkovský dům tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi hodnotné stavby typické pro místní ráz. zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami Dominanta pozitivní DP01 Kostel sv. Martina Barokní kostel při Bošileckém rybníku na návrší, na místě původního gotického kostela z konce 13. století. V roce 1703 byl kostel přestavěn. Zajímavostí je neobvyklá kazatelna ve tvaru velryby, která sem byla přenesena v roce 1786 ze zrušeného poutního kostela sv. Barbory u Majdaleny. Stavba je architektonickou i výškovou dominantou viditelnou z větších vzdáleností krajiny (např. z komunikace spojující obec Bošilec a Záblatí). Dominanta negativní DN01 Zemědělský areál Zemědělský areál v severní části zastavitelného území obce. Stavby v areálu nepříznivě ovlivňují panorama obce svou rozlohou a měřítkem, které neodpovídá ostatní zástavbě v obci. - závady jsou popsány v odůvodnění 3

4 Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu Krajinářský kompoziční prvek KKP249 Bošilecký rybník Vodní plocha Bošileckého rybníka Vodní plocha výrazně ovlivňuje charakter sídla. KKL006 Hrázová vegetace Vegetační doprovod Bošileckého rybníka Liniová vegetace spoluutvářející charakter krajiny KKL007 Alej na hrázi Alej na hrázi Bošileckého rybníka Alej na hrázi Bošileckého rybníka ve směru ke kostelu. KKL115 Liniová vegetace Vegetační doprovod Bošileckého potoka Vegetační doprovod Bošileckého potoka navazující na hrázový porost. KKL189 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň silnice Bošilec- Dynín Liniová vegetace spoluutvářející charakter krajiny 4

5 DYNÍN - LHOTA A LHOTECKÝ DVŮR Administrativní zařazení ORP Obec Název České Budějovice Dynín k.ú. Lhota u Dynína (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 90,60 Rozloha k.ú. (ha) 522,27 Počet obyvatel 320 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky - Kulturní památky (počet) 1 Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Základní popis Část obce Dynín - Lhota u Dynína je malé sídlo poblíž Dynína. Územním Lhoty u Dynína prochází pouze silnice III. třídy a místní komunikace. Původní urbanistická struktura jádra je zachována, rozvoj obce je patrný pouze ve východní části obce, kde došlo k výstavbě zemědělského areálu, který svým měřítkem a proporcemi nebyl hodnocen jako výrazně negativní prvek v krajině. Pozitivně byl hodnocen přechod zástavby do volné krajiny. II., III. Tato část obce má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, zejména pro ty, kteří hledají klidné strávení volného času v tradiční vesnici. Lhotou neprochází turistické trasy, ani cyklotrasy, ale díky husté síti polních cest a silnic III. třídy jsou tyto trasy snadno a bezpečně dosažitelné. Přes Dynín vede kvalitní napojení na silnici I/3. Další hodnotou obce je zachovaný ráz vesnických stavení dvorcového typu, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata, další architektonické a přírodní hodnoty na území obce nebo v jejím blízkém okolí (Bošilecký rybník, Záblatský rybník, PP Lhota u Dynína, PP Hliníř). V obci se nachází možnost ubytování v Penzionu Statek (čp. 23). Lhotský dvůr i přes nedaleký Záblatský rybník nedisponuje podmínkami pro rekreační využití. Při hodnocení byla tato část hodnocena jako brownfield. Do budoucna by bylo možné rozvinout potenciál využití přírodních podmínek místa a hodnotné stavby bývalého selského dvora a realizovat zde rekreační zařízení. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná hlavní urbanizační osa. Vedlejší urbanizační osa VO08 Urbanizační osa lokálního významu Kompoziční osa Urbanizační osa Lomnice - Záblatí - Dynín (silnice III/1555). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Lomnici a Dynín. Lhota leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. 5

6 Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor VP03 Návesní prostor Návesní typ s trojúhelníkovou návsí. Původně protáhlá okrouhlice, jejíž střed byl zastavěn. Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce. - nepůvodní oplocení předzahrádek - sloupy el. Vedení - materiálové řešení povrchů ve VP Historické jádro HJ03 Dochované historické jádro Lhoty Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo návesního prostoru. Sídlo bylo typově založeno jako okrouhlice. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru s převažující štítovou orientací do veřejného prostoru. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. UKP31 Lhotecký dvůr - bývalý zemědělský areál se zázemím Architektonicky významný objekt Historický objekt původního panského dvora (č.p. 22 a 25), který byl rozšířen o další velkoplošné zemědělské stavby. K areálu náleží také vodojem a osm domů, které sloužily jako ubytování pro zaměstnance. Areál se nachází při Záblatském rybníku a komunikaci propojující Záblatí a Lhotu u Dynína. Panský dvůr byl původně umístěn na břehu Záblatského rybníka v místě, kde se střetávalo pět cest. Soubor staveb je komponován, jako samostatná jednotka, která zajišťovala zaměstnání a ubytování pro místní obyvatele. Jde o typický příklad velkoplošné transformace tradičního zemědělského hospodářství vázaného na původní venkovskou urbanistickou strukturu. - nevyužívaný areál (brownfield) - chátrání objektů v areálu (zejména historických objektů) - výšková negativní dominanta - vodojem - plošná negativní dominanta - dostavěné velkoplošné zemědělské stavby - bez minimální vybavenosti, např. autobusová zastávka - nejbližší obec dostupná pěšky je vzdálená 1,5km Hrozby: - vznik sociálně vyloučené lokality s negativním dopadem na historickou zástavbu - zánik historických objektů - další obecné hrozby jsou popsány v Metodické části této Studie Opatření: - revitalizace zemědělského areálu - další obecná opatření jsou popsány v Metodické části této Studie AO010 Kaple Kaple na návsi Stavba je architektonickou dominantou. AO178 Pomník Pomník na návsi Pietní architektura. 6

7 Stavba typická pro místní ráz MR015 Usedlost čp. 1 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v MR016 Usedlost čp. 2 Vesnický dvorcový typ celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu pro - čp. 1 - nevhodné hmotové či architektonické řešení v MR017 Usedlost čp. 5 Vesnický dvorcový typ Soběslavsko-veselská blata. detailu MR018 Usedlost čp. 10 Vesnický dvorcový typ MR019 Usedlost čp. 11 Vesnický dvorcový typ MR020 Usedlost čp. 15 Vesnický dvorcový typ MR021 Usedlost čp. 8 Vesnický dvorcový typ Stavba, jež hmotově i architektonicky, odpovídá tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavbu s velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi hodnotné stavby typické pro místní ráz. Dominanta pozitivní - zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP02 Kaple Kaple na návsi Stavba je architektonickou dominantou. Dominanta negativní DN02 Bývalý zemědělský areál Areál v Lhoteckém Dvoře při Záblatském rybníku a Stavby v areálu nepříznivě ovlivňují svou rozlohou a komunikaci propojující Záblatí a Lhotu u Dynína. měřítkem dojem z otevřené krajiny. - závady jsou popsány v odůvodnění DN03 Vodojem Vodojem v Lhoteckém Dvoře při Záblatském rybníku a komunikaci propojující Záblatí a Lhotu u Dynína. Místo vyhlídky Stavba viditelná ze širokého okolí nepříznivě ovlivňuje dojem z otevřené krajiny. Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu Krajinářský kompoziční prvek KKL116 Liniová zeleň Liniová zeleň při vodním toku Liniová vegetace členící bloky zemědělské půdy. KKL117 Hrázový porost u rybníka Hrázový porost u rybníka Kvíčadlo Liniová zeleň na hrázi rybníka. Kvíčadlo KKL118 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Kvíčadlo a Hliníř Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL119 Hrázový porost Hrázový porost rybníka Hliníř Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL120 Ĺiniová vegetace Liniová vegetace u rybníku Švambírek Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP243 Rybník Hliníř Rybník Hliníř s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 7

8 Krajinářský kompoziční prvek KKP250 Rybník Kvíčadlo Rybník Kvíčadlo s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP251 Rybník Švambírek Rybník Švambírek s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP327 Malý rybník Malý rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. 8

9 FRAHELŽ Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Frahelž k.ú. Frahelž (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 100,00 Rozloha k.ú. (ha) 300,89 Počet obyvatel 159 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky - Kulturní památky (počet) 1 Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Základní popis Obec Frahelž je umístěna severně od Lomnice nad Lužnicí. Obec je dobře dostupná automobilovou dopravou po komunikaci I/24 a i vlakovou dopravou. Původní urbanistické založení obce velkou okrouhlicí bylo postupně doplňováno další zástavbou, zejména východním směrem, kde se zástavba přimykala k železnici. Objekty v této zástavbě se snaží co nejvíce přiblížit původnímu typu zástavby - dvorcovému. Dále v západní a jižní část území obce vzniky dva zemědělské areály. Přechod zástavby do volné krajiny je narušen výstavbou zemědělských areálů a železnicí. Obcí přímo neprochází žádné turistické ani cyklistické trasy, avšak z nádraží vede turistická trasa směrem k soustavě rybníků a dále po rybničních hrázích (Rod, Horák, Naděje, Láska, Skutek, Dobrá vůle, atd.). Přibližně 1 km za hranicí obce prochází cyklostezka 1034 Lužnická Greenway RD. Obec má potenciál v rozvoji rekreace se zaměřením na pěší i cykloturistiku a na rybářství - rybolov. Ubytování je v obci možné v penzionu Naděje (čp. 42), v chatě Frahelž přímo při řece Lužnici a v dalších usedlostech. Obec Frahelž se může pyšnit tím, že se stala první vsí u Třeboně, kde byly vysazeny brambory (1772). Další zvláštností byly bačkory zvané palašky, jež pletly zdejší ženy. Obec se rozkládá mezi velkými plochami rybníků. Ze západu tvoří část hranice Ponědražský rybník, z východu Nadějská rybniční soustava. Na území obce se nachází rybník Nový u Frahelže. Severovýchodní hranici území obce tvoří řeka Lužnice s doprovodnými porosty. Bloky zemědělské půdy jsou malé až středně velké. Lesní komplexy jsou menší v severozápadní, jihovýchodní a jihozápadní části území. Zastoupení krajinné liniové zeleně není vysoké (liniová porosty u cest, doprovod rybníků). Při západním okraji obce prochází území silnice I/24, při okraji východním pak železniční trať. Středem území obce prochází ve směru sever jih trasa nadzemního elektrického vedení. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO01 Urbanizační osa mezinárodního a národního významu Urbanizační osa mezinárodního a národního významu hranice ČR/Rakousko - Třeboň - Tábor (dálnice D3, silnice I/24, železnice č. 226, řeka Lužnice). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury a řeky Lužnice, Frahelž leží na této ose. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Osa vykazuje vazby na území sousedního státu. Z důvodu generalizace je vymezena v trase silnice I/24. 9

10 Vedlejší urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná vedlejší urbanizační osa. Kompoziční osa Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor VP04 Návesní prostor Veřejné prostranství s vodní plochou a ostrůvkovitou zástavbou ve východní části prostranství. Náves původně vznikla jako okrouhlice, postupem času byla náves zčásti zastavěna. Hlavní veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce se soustředěním občanské vybavenosti - obchod, OÚ. - nepůvodní oplocení předzahrádek - sloupy el. vedení - materiálové řešení povrchů ve VP Historické jádro HJ04 Dochované historické jádro Frahelže Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo návesního prostoru, silnice III/1554 a místní komunikace procházející sídlem. Sídlo bylo typově založeno jako okrouhlice. Zástavba je okolo návesního prostoru zpravidla dvorcového charakteru s převažující štítovou orientací. Měřítko zástavby se posléze zmenšuje, okolo silnice III/1554 převládá okapová orientace a podél místní komunikace poté štítová orientace do veřejného prostoru. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. Na území obce se nenachází žádný urbanizační kompoziční prvek Architektonicky významný objekt AO011 Objekt čp. 51 Objekt bývalé školy - dvoupodlažní objekt v klasicistním stylu Stavba je, v porovnání s okolními stavbami, architektonicky výjimečná. Architektura typická pro občanskou vybavenost 19. století. zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami AO012 Výklenková kaple Kaple na návsi Stavba je architektonickou i výškovou dominantou umístěnou na návsi. AO013 Litinový křížek Při silnici I/24 a lesní cestě k Ponědrážskému rybníku Drobná sakrální architektura. AO014 Litinový křížek Při lesní cestě v jižní části území obce Drobná sakrální architektura. AO015 Litinový křížek V jižní části území obce Drobná sakrální architektura. Hrozby: - hrozby nebyly identifikovány 10

11 Architektonicky významný objekt AO016 Litinový křížek V jižní části území obce Drobná sakrální architektura. - zrušení původní historické cesty Opatření: - obnovení původní historické cesty - další obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie Stavba typická pro místní ráz MR022 Usedlost čp. 1 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v MR023 Usedlost čp. 4 Vesnický dvorcový typ celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu pro - čp. 1 - nevhodné hmotové či architektonické řešení v Soběslavsko-veselská blata. detailu MR024 Usedlost čp. 11 Vesnický dvorcový typ MR025 Usedlost čp. 60 Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají MR026 Usedlost čp. 25 Samostatně stojící venkovský dům tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi hodnotné stavby typické pro místní ráz. zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami Dominanta pozitivní DP03 Výklenková kaple Kaple na návsi Stavba je architektonickou i výškovou dominantou umístěnou na návsi. Dominanta negativní DN04 Bývalý zemědělský areál Areál jižně od zastavěného území obce při železnici Stavby v areálu nepříznivě ovlivňují svou rozlohou a měřítkem dojem z otevřené krajiny. - závady jsou popsány v odůvodnění DN05 Vodojem Vodojem ve výše uvedeném zemědělském areálu Stavba viditelná ze širokého okolí nepříznivě ovlivňuje dojem z otevřené krajiny. Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. 11

12 Krajinářský kompoziční prvek KKP045 Rybník Nový u Frahelže Rybník Nový u Frahelže s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka je typickým prvkem třeboňské krajiny. KKP273 Návesní rybník ve Frahelži Návesní rybník s doprovodnou vegetací Vodní prvek obohacující interiér sídla. KKL017 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Nový u Frahelže Liniová vegetace u rybníků je typickým prvkem třeboňské krajiny. KKL110 Řeka Lužnice Řeka Lužnice s doprovodnou zelení Linie Lužnice s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. KKL138 Alej Doprovodná vegetace cesty Liniová vegetace obohacující interiér sídla. 12

13 HRACHOVIŠTĚ Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Hrachoviště k.ú. Hrachoviště u Třeboně (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 29,97 Rozloha k.ú. (ha) 487,75 Počet obyvatel 85 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky - Kulturní památky (počet) - Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Základní popis Obec Hrachoviště se nachází cca 10 km jižně od města Třeboň na hranici CHKO Třeboňsko. Obec se nachází při silnici II/154. Původní urbanistická struktura byla postupně doplněna zejména v jižní a západní části obce. Objekty nové zástavby se snaží docílit vzhledu původních objektů - tzv. dvorcový typ zástavby. Při Hrachovišťském rybníku vznikla chatová osada. Velmi dobře je hodnocen přechod zástavby do krajiny respektování původní záhumení cesty. Na území obce se nachází několik rybníků (Hrachovišťský, Jesenský, Dubový, Borek) a cyklotrasa. Obec je vhodným místem pro začátek turistických a cyklistických výletů vzhledem ke snadno dosažitelnému městu Třeboň. V obci Hrachoviště je několik možností ubytování (Chalupa u Vondráků, atd.). V krajinné matrici obce mírně převažují menší až středně velké bloky zemědělské půdy. Lesní porosty stření velikosti se rozprostírají v severozápadní a jihozápadní části území obce. Rybníky se nacházejí v části severní (Hrachovišťský rybník, Velký pode vsí, Malý pode vsí, Borek, Dubový rybník, Slavíček. Liniová zeleň je zastoupena ve formě doprovodu rybníků. Významnější linie stromů doprovází silnici II/254, která prochází územím ve směru sever - jih. Východní hranici území utváří tok Svodnice. S výjimkou jihozápadní části území náleží území obce do CHKO Třeboňsko. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO05 Urbanizační osa regionálního významu Vedlejší urbanizační osa Urbanizační osa regionálního významu Třeboň - Nové Hrady (silnice II/154). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na silnici II/154 propojující Třeboň a Nové Hrady. Hrachoviště leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnou dopravní trasu regionálního významu, na kterou je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). VO09 Urbanizační osa lokálního významu Urbanizační osa Libín - Domanín - Kojákovice - Hrachoviště (silnice III/1449, III/15515, III/15433). Osídlení je vázáno na tyto komunikace propojující Libín s Domanínem a následně s Hrachovištěm. Hrachoviště leží na této ose. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významnější dopravní trasy lokálního významu, Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. 13

14 Kompoziční osa KO01 Kompoziční osa Osa průhledu mezi usedlostmi čp. 25 a čp. 28 na kapličku. Osa průhledu Záměrně komponovaná osa průhledu, která využívá lokálního zúžení mezi dvěma objekty a cílí na kapli umístěnou ve středu obce. Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor 14 Návesní prostor není přesně vymezen, jedná se o urbanistickou strukturu s rozptýlenou zástavbou. Za významově, ne však prostorově vymezené, veřejné prostranství je možné považovat prostor před kaplí. Historické jádro HJ05 Dochované historické jádro Hrachoviště Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s rozvolněnou původní zástavbou situovanou nahodile v blízkosti jednotlivých místních komunikací a silnic II/154 a III/15433 procházející jižní částí sídla. Sídlo bylo typově založeno jako návesní s rozptýlenou okolní zástavbou. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru, převládá okapová orientace do veřejného prostoru, který není jednoznačně definován. Podél silnice II. a III. třídy se měřítko zástavby zmenšuje. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. Hrozby: - neúměrné zahušťování stávající rozvolněné zástavby - další obecné hrozby jsou popsány v Metodické části této Studie Na území obce se nenachází žádný urbanizační kompoziční prvek Architektonicky významný objekt Opatření: - obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie AO017 Výklenková kaple kaple na návsi Stavba je architektonicky významným objektem. AO018 Litinový křížek Při silnici II/154 a objektu čp. 5 Drobná sakrální architektura. AO019 Litinový křížek Při záhumení cestě na severu ZÚ a sjezdu ze silnice II/154 Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR027 Usedlost čp. 2 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v MR028 Usedlost čp. 21 Vesnický dvorcový typ celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. MR029 Usedlost čp. 23 Vesnický dvorcový typ MR030 Usedlost čp. 24 Vesnický dvorcový typ MR031 Usedlost čp. 14 Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s MR032 Usedlost čp. 15 Vesnický dvorcový typ MR033 Usedlost čp. 16 Samostatně stojící venkovský dům MR034 Usedlost čp. 47 Vesnický dvorcový typ MR035 Usedlost čp. 49 Samostatně stojící venkovský dům velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi hodnotné stavby typické pro místní ráz. - čp. 2, čp. 23, čp nevhodné hmotové či architektonické řešení v detailu zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami

15 Dominanta pozitivní DP04 Výklenková kaple kaple na návsi Stavba je architektonickou i výškovou dominantou umístěnou na návsi. Dominanta negativní DN06 Vodojem Vodojem umístěný východně od ZÚ Stavba viditelná ze širokého okolí nepříznivě ovlivňuje dojem z otevřené krajiny. - závady jsou popsány v odůvodnění Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu Krajinářský kompoziční prvek KKP108 Rybník Dubový Dubový rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP109 Rybník Borek Rybník Borek s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP110 Hrachovišťský rybník Hrachovišťský rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP111 Rybník Šnorek Rybník Šnorek s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP112 Velký Návesní rybník Velký Návesní rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP330 Rybník Slavíček Rybník Slavíček s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP348 KKP349 Obnovený hrachovišťský rybník 1 Obnovený hrachovišťský rybník 2 Obnovený hrachovišťský rybník při okraji lesa Obnovený hrachovišťský rybník při okraji lesa Vodní plocha rybníka je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha rybníka je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL058 Hrázový porost Hrázový porost u Hrachovišťského rybníka Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 15

16 16

17 CHLUM U TŘEBONĚ - LUTOVÁ Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Chlum u Třeboně k.ú. Lutová (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 89,67 Rozloha k.ú. (ha) 1157,78 Počet obyvatel 1981 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny Národní kulturní památky - Kulturní památky (počet) 7 Zónace CHKO Památné stromy (počet) 2 Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Lutová Základní popis Část obce Chlum u Třeboně - Lutová se nachází východně od Třeboně. Část obce je napojena na silnici II/153. Původní urbanistická struktura byla dále rozvíjena zejména kolem silnice II/153 jižním směrem. Objekty v této zástavbě vyznívají jako stavby dvorcového typů, jedná se převážně o drobné objekty. V jižní části byl vystavěn zemědělský areál, který svým měřítkem a proporcemi nebyl hodnocen jako negativní dominanta. Pozitivně je hodnocen přechod zástavby do volné krajiny, a to zejména v severní části zastavěného území. Lutová je zaměřena na turistický ruch - v této části obce se nachází několik naučných stezek (NS Okolo Třeboně - bezbariérově zpřístupněna, NS Mikuláše Rutharda), turistických a cyklistických tras. Přidanou hodnotou, které zvyšuje atraktivitu z hlediska cestovního ruchu, je vysoká hodnota architektonického ztvárnění jednotlivých statků a dalších staveb (kostela Všech svatých, objekt čp. 45, zřícenina kostela Narození Panny Marie, atd.). Lutová je atraktivní zejména pro rodiny s malými dětmi. Ubytování je možné zajistit na Faře (čp. 5), v penzionu Vyhlídka (čp. 45), v penzionu Petra a dalších selských staveních. V západní polovině území obce a v jižní části dominují plochy středně velkých až velkých rybníků Starý Hospodář, Výtopna, Staré Jezero, Nové Jezero a Starý a Nový Kancíř). Prostor mezi rybníky tvoří hrázové porosty a na ně navazující menší lesní porosty. V polovině východní jsou zastoupeny zemědělské půdy členěné do menších bloků a menší rybníky. Liniová zeleň je na území obce hojně zastoupena ve formě břehových porostů a liniového doprovodu cest. Jihovýchodní částí území prochází silnice II/153 a trasa vedení 110 kv. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná hlavní urbanizační osa. Vedlejší urbanizační osa VO06 Urbanizační osa lokálního významu VO07 Urbanizační osa lokálního významu Urbanizační osa Lutová - Žíteč - Libořezy (silnice II/153). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Lutovou s Libořezy. Lutová leží na této ose. Urbanizační osa Lutová - Stříbřec - Stráž nad Nežárkou (silnice III/1532). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Lutovou a Stráž nad Nežárkou. Lutová leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. 17

18 Kompoziční osa KO02 Kompoziční osa Pohled ze silnice II/153 na kostel Všech svatých Pohledová osa, která umožňuje dálkové pohledy na kostel Všech svatých. Zdůrazňuje tak význam dominanty. KO03 Kompoziční osa Pohled na kapli na návsi Pohledová osa, která umožňuje dálkové pohledy na kapli umístěnou na návsi. Zdůrazňuje tak význam dominanty. Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor VP05 Hlavní návesní prostor Veřejné prostranství s vodní plochou a výklenkovou kaplí. Náves původně vznikla jako střed návesní vsi a je obklopena kompaktní zástavbou. Veřejný prostor je významově a opticky rozdělen na větší část se soustředěním komerční občanské vybavenosti (zejména restaurace) a rekreační část. Hlavní veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce. - sloupy el. vedení - materiálové řešení povrchů ve VP Historické jádro HJ06 Dochované historické jádro Lutové Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo návesního prostoru a silnice II/153 procházející sídlem. Sídlo bylo typově založeno jako návesní. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru doplněná zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je střídavě štítová nebo okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. Urbanizační kompoziční prvek UKP37 Mokřina - zemědělský areál se zázemím Historický objekt původního venkovského stavitelství (č.p. 72), který byl rozšířen o další velkoplošné zemědělské stavby. K areálu náleží několik objektů, které složily jako ubytování pro zaměstnance. Areál se nachází u silnice III/1532 a v blízkosti rybníků Safl, Ryšl, Velká Žabka a Henrieta. Soubor staveb je komponován, jako samostatná jednotka, která zajišťovala zaměstnání a ubytování pro místní obyvatele. Jde o typický příklad velkoplošné transformace tradičního zemědělského hospodářství vázaného na původní venkovskou urbanistickou strukturu. Hrozby: - vznik sociálně vyloučené lokality s negativním dopadem na historickou zástavbu - zánik historických objektů - nevyužívaný areál (brownfield) - bez minimální vybavenosti, např. autobusová zastávka - nejbližší obec dostupná pěšky je vzdálená 2,5 km UKP38 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti místní komunikace (č.p. 42). UKP39 Samota U Kanclíře Soubor tří objektů venkovského lidového stavitelství u rybníka Starý Kanclíř (č.p. 58, 85, 116). UKP40 Samota Zámecká Myslivna Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství mezi rybníky Nové Jezero a Stará Kanclíř (č.p. 53). Opatření: - revitalizace zemědělského areálu 18

19 Architektonicky významný objekt AO020 Objekt bývalé školy, čp. Objekt postaven v novogotickém stylu. Netradiční stavba výjimečné architektonické hodnoty. 45 AO021 Objekt bývalé kovárny Objekt je zástupcem typické řemeslné architektury pro tento typ objektu, jejíž znakem je výrazný zastřešený venkovní prostor orámovaný půlkruhovým otvorem. Stavba typická pro místní ráz Objekt je vestavěn do prostoru návsi. Objekt je zástupcem typické řemeslné architektury pro tento typ objektu. MR036 Usedlost čp. 17 Vesnický dvorcový typ Hodnotná stavba, která hmotově i architektonicky, v celku i v detailu, odpovídá tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. MR037 MR038 Usedlost čp. 15 Usedlost čp. 22 Vesnický dvorcový typ Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s MR039 Usedlost čp. 31 Vesnický dvorcový typ velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi MR040 Usedlost čp. 34 Samostatně stojící venkovský dům hodnotné stavby typické pro místní ráz. MR041 Usedlost čp. 35, 36 Samostatně stojící venkovský dům MR042 Usedlost čp. 44 Vesnický dvorcový typ MR043 Usedlost čp. 46 Vesnický dvorcový typ MR044 Usedlost čp. 50 Samostatně stojící venkovský dům zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami Dominanta pozitivní DP05 Kostel Všech svatých Umístěný na návrší v severní části ZÚ. Stavba je architektonickou i výškovou dominantou. - nevhodně použitá okna u objektů čp. 15, 17, 19, 28 Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP113 Rybník Zdeňka Rybník Zdeňka s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP114 Rybník Ryšl Rybník Ryšl s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP115 Rybník Ryšl 1 Rybník Ryšl 1 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP116 Rybník Velký Čáp Rybník Velký Čáp s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 19

20 Krajinářský kompoziční prvek KKP117 Rybník Antonie Rybník Antonie s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP118 Rybník Henrieta Rybník Henrieta s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP119 Rybník Velká Žabka Rybník Velká Žabka s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP120 Rybník Doubek Rybník Doubek s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP121 Rybník Toto Rybník Toto s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP122 Rybník Káro Rybník Káro s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP123 Rybník Havlusů Rybník Havlusů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP124 Rybník Staníčků Rybník Staníčků s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP125 Rybník Josef Rybník Josef s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP126 Rybník Mojžíš Rybník Mojžíš s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP127 Rybník Malá Žabka Rybník Malá Žabka s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP128 Velký Farský rybník Velký Farský rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP129 Rybník Žebrákov Rybník Žebrákov s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP130 Rybník Starý hospodář Rybník Starý hospodář s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP131 Rybník Výtopna Rybník Výtopnas doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP132 Rybník Výtopna 1 Rybník Výtopna 1 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP133 Rybník Použár Rybník Použár s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP134 Rybník Žofinka Rybník Žofinka s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP135 Rybník Velký holý Rybník Velký holý s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP136 Rybník Malý holý Rybník Malý holý s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP137 Rybník Nový hospodář Rybník Nový hospodář s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP138 Rybník Staré jezero Rybník Staré jezero s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP139 Rybník Nové jezero Rybník Nové jezero s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP140 Rybník Starý kaclíř Rybník Starý kaclíř s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP141 Rybník Nový kaclíř Rybník Nový kaclíř s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 20

21 Krajinářský kompoziční prvek KKP142 Rybník Borný Rybník Borný s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP143 Kuželů rybník Kuželů rybník s břehovými porosty Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP144 Rybník Řepů Lutová Rybník Řepů Lutová s břehovými porosty Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP145 Rybník Horník Robíčků Rybník Velký Roubíčků s břehovými porosty Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP146 Nádrž Lutová Nádrž Lutová s břehovými porosty Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP147 Rybník Za kostelem Rybník Za kostelem s břehovými porosty Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní prvek obohacující interiér sídla. KKP148 KKP149 Rybník Velký Cepáků u Lutové Rybník Velký Starý u Lutové Rybník Velký Cepáků u Lutové s břehovými porosty Rybník Velký Starý u Lutové s břehovými porosty Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL059 Hrázový porost Hrázový porost, liniová zeleň u rybníku Kaclíř Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL060 Liniová zeleň Liniová zeleň, doprovod cest Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL061 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Žofinka Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL062 Hrázový porost Hrázový porost Velký a Malý Holý a Žofinka Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL063 Hrázový porost Hrázový porost u rybníku Staré jezero Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL064 Hrázový porost Hrázový porost u rybníku Výtopna Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL065 Hrázový porost Hrázový porost u rybníku Starý hospodář Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL066 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Podsedek Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL067 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Žebrákov Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL068 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Malá Černá Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL201 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Výtopna Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 21

22 22

23 CHLUM U TŘEBONĚ - ŽÍTEČ Administrativní zařazení ORP Obec ;; Název Třeboň k.ú. Žíteč (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 78,94 Rozloha k.ú. (ha) 748,18 Počet obyvatel 1981 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny Národní kulturní památky - Kulturní památky (počet) 4 Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Žíteč Základní popis Část obce Chlum u Třeboně - Žíteč se nachází východně od města Třeboň a byla roku 1990 prohlášena vesnickou památkovou zónou. Částí obce prochází silnice II/153. Původní urbanistická struktura byla dále rozšiřována zejména severním směrem podél komunikace II/153. Objekty v této zástavbě vyznívají jako stavby dvorcového typů, jedná se převážně o drobné objekty. Na území této části obce nebyl vybudován žádný zemědělský ani výrobní areál. Pozitivně je hodnocen přechod zástavby do volné krajiny, zejména v severozápadní části ZÚ. Obcí prochází cyklostezka a je cca 1 km vzdálená od obce Lutová, kterou prochází několik naučných stezek a turistických tras. V okolí obce Žíteč se nachází velké množství rybníků (Blato, Velká Černá, Medenice, atd.). Potenciál v rozvoji turistického ruchu je v zaměření na pěší a cykloturistiku a na rybolov. Ubytování je možné v penzionu Oáza (čp. 116), a v několika chalupách ("U cesty", "Na Kolníku", atd.) Obraz krajiny Žíteče je typickým obrazem rybniční krajiny V centrální oblasti území dominují středně velké a menší rybníky s hrázovými porosty a drobnými lesíky. V jižní a severovýchodní části středně velké bloky orné půdy. Lesní porosty se nacházejí v jižní (Koutecký les), jihovýchodní (Obecní les) a v centrální části území obce. V celém území jsou rozesety drobné lesní remízy. Liniová zeleň je zastoupena ve formě hrázových porostů, menší míře jako doprovod cest. Jižně od obce z kóty 493 m n.m. Čápí vrch se nabízí výhledy na třeboňskou krajinu. Ve směru jihozápad sever prochází územím silnice II/154. Územím obce prochází několik linek vedení 22 kv a ve směru jihozápad sever trasa vedení 110 kv. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná hlavní urbanizační osa. Vedlejší urbanizační osa VO06 Urbanizační osa lokálního významu Kompoziční osa Urbanizační osa Lutová - Žíteč - Libořezy (silnice II/153). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Lutovou s Libořezy. Žíteč leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. 23

24 Osa průhledu OP08 Osa průhledu Pohled z hráze rybníka Blato na Žíteč. Místo výhledu na obec Žíteč. OP09 Osa průhledu Pohled z hráze rybníka Blato na Žíteč. Místo výhledu na obec Žíteč. Významný veřejný prostor VP06 Návesní prostor Velkorysá, rozlehlá, členěná náves se čtyřmi vodními plochami a kapličkou. Vhodné materiálová řešení návsi - je z převažující části zatravněná. Hlavní veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce. - sloupy el. vedení - částečně zábradlí kolem vodní plochy - bytový dům na návsi (měřítko, proporce, architektonické ztvárnění) - jednota v obci (měřítko, proporce, architektonické ztvárnění) Historické jádro HJ07 Dochované historické jádro Žíteče HJ08 Dochované historické jádro Žíteče v lokalitě Jednoty Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo velkoryse pojatého návesního prostoru a silnice II/153 procházející sídlem. Sídlo bylo typově založeno jako návesní. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru doplněná zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová, podél silnice II/153 okapová. Historické jádro s původní zástavbou situovanou podél silnice II/153. Zástavba je menšího měřítka s převládající okapovou orientací do veřejného prostoru. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. Hrozby: - narušení dochovaného půdorysného typu sídla - srůstání s místní částí Jednoty - obecné hrozby jsou popsány v Metodické části této Studie Opatření: - obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie UKP89 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti silnice III/1532 (č.p. 106). UKP90 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti silnice III/1532 (č.p. 78). UKP91 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti silnice III/1532 (č.p. 87). UKP92 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství východně od zemědělského areálu (č.p. 90). UKP93 Samota U Medenice Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u rybníka Medenice (č.p. 10). 24

25 Architektonicky významný objekt AO022 Výklenková kaple Umístěna na návsi Stavba je architektonicky významným objektem. AO023 Kaplička Při komunikaci II/153, u Trafostanice Drobná sakrální architektura. AO024 Litinový křížek Západně od ZÚ, při polní cestě Drobná sakrální architektura. AO025 Kaplička Při objektu čp. 63 Drobná sakrální architektura. AO026 Litinový křížek Na návsi, naproti sýpce Drobná sakrální architektura. AO027 Památník obětem Při silnici II/153 mezi původní a novější zástavbou Pietní architektura. AO028 Litinový křížek Na rozcestí v novější zástavbě Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR045 Usedlost čp. 9 Samostatně stojící venkovský dům Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. MR046 Usedlost čp. 14 Vesnický dvorcový typ MR047 Usedlost čp. 40 Samostatně stojící venkovský dům MR048 Usedlost čp. 41 Samostatně stojící venkovský dům MR049 Usedlost čp. 42 Vesnický dvorcový typ MR050 Usedlost čp. 100 Vesnický dvorcový typ MR051 Sýpka Samostatně stojící venkovský dům MR052 MR053 Usedlost čp. 18 Usedlost čp. 98 Vesnický dvorcový typ Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi hodnotné stavby typické pro místní ráz. Dominanta pozitivní zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP06 Výklenková kaple Umístěna na návsi Stavba je architektonickou dominantou umístěnou na návsi. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky MV01 Místo vyhlídky Vrch - cesta mezi Lutovou a Žítečí Místo panoramatického výhledu (úhel 360 st.). Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu 25

26 Krajinářský kompoziční prvek Kód Kód Popis Odůvodnění Hrozby, Závady a Opatření KKP058 Sádka pod Černou Sádka pod Černou s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP059 Matějů sádka Matějů sádka s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP060 Strážská Černá Strážská Černá s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP061 Rybník Nový Princů Rybník Nový Princů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP062 Černá Princů Černá Princů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP063 Velký Kopytů Velký Kopytů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP064 Černá Fuksů Černá Fuksů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP065 Černá Cepáků Černá Cepáků s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP066 Rybník Písčitý Rybník Písčitý s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP067 Černá Šimků Černá Šimků s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP068 Černá Kubňů Černá Kubňů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP069 Malá Černá Malá Černá s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP070 Rybník Kopcovatý Rybník Kopcovatý s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP071 Rybník Voles (malý) Rybník Voles (malý) s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP072 Rybník Voles Rybník Voles s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP073 Vodní plocha Žíteč 1 Vodní plocha Žíteč 1 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP074 Vodní plocha ŽÍíteč 2 Vodní plocha ŽÍíteč 2 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP075 Vodní plocha Žíteč 3 Vodní plocha Žíteč 3 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP076 Rybník Medenice Rybník Medenice s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP077 Rybník Horní Kubínů Rybník Horní Kubínů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KPP078 Rybník Velký Travičný Rybník Velký Travičný s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP079 Rybník Malý Travičný Rybník Malý Travičný s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP080 Rybník Horní Kopytů Rybník Horní Kopytů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 26

27 Krajinářský kompoziční prvek Kód Kód Popis Odůvodnění Hrozby, Závady a Opatření KKP081 Rybník Velký Cepáků Rybník Velký Cepáků s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP082 Rybník Malý Cepáků Rybník Malý Cepáků s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP083 Rybník Velký Bělovatý Rybník Velký Bělovatý s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP084 Rybník Hluboký Cepáků Rybník Hluboký Cepáků s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP085 Rybník Černá Cepáků Rybník Černá Cepáků s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP086 Rybník Řepů v Lukách Rybník Řepů v Lukách s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP087 Matějů rybník Matějů rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP088 Řimnáčů rybník Řimnáčů rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP089 Rybník Nový Kamišů Rybník Nový Kamišů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP311 Kubňů rybník Kubňů rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP317 Rybník Černá Kopytů Rybník Černá Kopytů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP318 Rybník Pod stokou Rybník Pod stokou s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP319 Rybník Vydýmáček Rybník Vydýmáček s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP320 Rybník Bábinný Rybník Bábinný s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP321 Rybník Malý Princů Rybník Malý Princů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP322 Rybník Pastejřka Rybník Pastejřka s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP323 Rybník Blatečko Rybník Blatečko s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP324 Rybník Stržený Princů Rybník Stržený Princů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP325 Rybník Černá Řepů Rybník Černá Řepů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP326 Rybník Nový Cepáků Rybník Nový Cepáků s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL032 Liniová vegetace Liniová vegetace, doprovod cest Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL033 Alej Liniová vegetace, doprovod cest Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL034 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Medenice Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL035 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Blato Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 27

28 Krajinářský kompoziční prvek Kód Kód Popis Odůvodnění Hrozby, Závady a Opatření KKL036 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Velký Kopytů Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL037 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Černá Cepáků Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL038 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Písčitý Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL039 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Šimků Černá Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL040 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Kubňů Černá Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 28

29 KLEC Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Klec k.ú. Klec (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 99,98 Rozloha k.ú. (ha) 632,49 Počet obyvatel 171 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky - Kulturní památky (počet) 1 Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Základní popis Obec Klec je dobře dostupná automobilovou dopravou po komunikaci I/24. Původní urbanistická struktura se postupně rozšiřovala jižním směrem k silnici II/148. Objekty v této zástavbě vyznívají jako stavby dvorcového typů, jedná se převážně o drobné objekty. Na území obce vznikly dva zemědělské areály - jeden na jihovýchodní od původní zástavby a druhý při rybníku Dobrá vůle a Blaník. Obcí přímo neprochází žádné turistické trasy, cyklistická trasa (1034 Lužnická Greenway RD) vede směrem k soustavě rybníků a dále po rybničních hrázích (Rod, Horák, Naděje, Láska, Skutek, Dobrá vůle, atd.). Atraktivním místem na území obce je zřícenina hrádku Flughaus. Obec má potenciál v rozvoji rekreace se zaměřením na pěší i cykloturistiku a na rybářství - rybolov. Ubytování je v obci možné v penzionu U Kačerů (čp. 82), v apartmánech U Lesa, U Čápů, U Edrdů. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa Velkou část území obce Klec zaujímají plochy rybníků. V jižní části jsou to velké rybníky Klec a Potěšil, v severní pak soustava rybníků Víra, Láska, Naděje, Blaník, Měkký, Rod, Dobrá Vůle a Skutek. Plochy rybníků jsou doprovázeny hrázovými porosty a plošně menšími lesními porosty. Vlastní sídlo Klec leží ve střední části území obce a je obklopeno menšími bloky zemědělské půdy. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Střední částí území obce prochází silnice II/148 a trasa ZVN 400 kv. HO01 Urbanizační osa mezinárodního a národního významu HO06 Vedlejší urbanizační osa Urbanizační osa lokálního významu Urbanizační osa mezinárodního a národního významu hranice ČR/Rakousko - Třeboň - Tábor (dálnice D3, silnice I/24, železnice č. 226, řeka Lužnice). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury a řeky Lužnice, Klec leží na této ose, resp. řeka Lužnice a trasy veřejné infrastruktury procházejí západně od sídla. Urbanizační osa lokálního významu Lomnice - Stráž nad Nežárkou (silnice II/148). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na silnici II/148 propojující Lomnici a Novosedly. Klec leží na této ose. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Osa vykazuje vazby na území sousedního státu. Z důvodu generalizace je vymezena v trase silnice I/24. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnou dopravní trasu lokálního významu, na kterou je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení. Na území obce se nenachází žádná vedlejší urbanizační osa. 29

30 Kompoziční osa Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor VP07 Náves Trojúhelníkový veřejný prostor vznikl křížením dvou ulic. V jeho středu na zatravněné ploše se nachází kaplička. Hlavní veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce se soustředěním občanské vybavenosti - kaple, OÚ, obchod. Hrozby: - obecné hrozby jsou popsány v Metodické části této Studie - sloupy el. vedení Opatření: - podpořit pobytovou funkci prostoru, např. umístěním laviček - obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie Lánová podélná forma zástavby nevytvořila prostor pro vznik dalšího významnějšího veřejného prostoru. Lokální rozšíření ulice v severní části ZÚ by mělo potenciál stát se veřejným prostranstvím, je ale funkčně i vizuálně zúženo oplocením pozemků. Historické jádro HJ09 Dochované historické jádro Klece Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo drobného návesního prostoru a místní komunikace procházející sídlem. Sídlo bylo typově založeno jako shluk staveb okolo drobného návesního prostoru (trojúhelníková náves), půdorysný typ není v současné době jednoznačně patrný. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru doplněná zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. - hmotově kontrastní objekt kulturního domu UKP25 Samota Bašta Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u rybníka Víra (č.p. 16). UKP26 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u rybníka Klec (č.p. 15). Architektonicky významný objekt AO029 Výklenková kaple Umístěna na návsi Stavba je architektonicky významným objektem. AO030 Litinový křížek U autobusové zastávky Drobná sakrální architektura. AO031 Usedlost čp. 16 Bašta Naděje, umístěná při břehu rybníka Víra Stavba je architektonicky významným objektem. AO032 Dřevník Při čp. 14 Objekt je zástupcem typické architektury pro tento typ objektu. 30

31 Stavba typická pro místní ráz MR054 Usedlost čp. 60 Vesnický dvorcový typ Hodnotná stavba, která hmotově i architektonicky, v celku i v detailu odpovídá tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. MR055 Usedlost čp. 11 Samostatně stojící venkovský dům Stavba, která hmotově i architektonicky, odpovídá tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavbu s velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a její zařazení mezi hodnotné stavby typické pro místní ráz. - zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami Dominanta pozitivní DP07 Výklenková kaple Umístěna na návsi Stavba je architektonickou dominantou umístěnou na návsi. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu Krajinářský kompoziční prvek KKP046 Rybník Naděje Rybník Naděje s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP047 Měkký rybník Mělký rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP048 Rybník Láska Rybník Láska s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP049 Rybník Víra Rybník Víra s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP050 Rybník Skutek Rybník Skutek s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP051 Strakatý rybník Strakatý rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP052 Rybník Dobrá vůle Rybník Dobrá vůle s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 31

32 Krajinářský kompoziční prvek KKP053 Rybník Blaník Rybník Blaník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP054 Rybník Klec Rybník Klec s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP055 Rybník Potěšil Rybník Potěšil s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP056 Rybník Stehlík Rybník Stehlík s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL019 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Naděje Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL020 Hrázový porost Hrázový porost Mělkého rybníka Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL021 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Láska Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL022 Hrázový porost Hrázový porost, doprovod cest Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL023 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Skutek Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL024 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Dobrá vůle a rybníku Skutek Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL025 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Dobrá vůle Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL026 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Víra Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL027 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Víra Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL028 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Láska Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL029 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň silnice II/148 Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL031 Hrázový porost Hrázový porost rybníku Potěšil Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL110 Řeka Lužnice Tok Lužnice s doprovodnou vegetací Linie Lužnice s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. 32

33 LOMNICE NAD LUŽNICÍ Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Lomnice nad Lužnicí k.ú. Lomnice nad Lužnicí (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 100,00 Rozloha k.ú. (ha) 1888,73 Počet obyvatel 1777 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) 5 Zónace CHKO Památné stromy (počet) 1 Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Rožmberská rybniční soustava I., II., III. Základní popis Lomnice nad Lužnicí v rámci celého regionu obcí s významnější občanskou vybaveností (MÚ, školská a zdravotnická zařízení, turistické informační centrum, knihovna, banky, obchody, rekreační zařízení, atd.). Díky tomu v obci docházelo v minulosti k velkému rozvoji zástavby - zejména směrem na sever k rybníku Jindrlov, zde převládá zástavba v podobě izolovaných rodinných domů nebo bytových domů. Obcí prochází silnice I/24 a je zde také železniční stanice. Obcí prochází několik turistických a cyklistických tras a také naučná stezka NS Velký Lomnický, jejímž cílem je rozhledna Lomnice. Lomnice nad Lužnicí. Potenciál rozvoje turistického ruchu Lomnice nad Lužnicí je spíše v pořádání různých organizovaných akcí, než v místě pro rodinnou rekreaci. Možnost ubytování je v penzionu U Radnice, v penzionu Eden, Zámecká Lomnice nad Lužnicí, Papírna, Dvůr Šalamoun, hotel Bohemia, atd. Krajinná matrice obce se vyznačuje členěním na malé a středně velké plochy. Velkou plochu představuje rybník Velký Tisý v jižní části území obce. V jižní části se nachází několik dalších menších rybníků. Všechny jsou doprovázeny bohatým vegetačním doprovodem. V severní polovině území obce převažují zemědělské půdy. Není zde významné zastoupení rozptýlené krajinné zeleně. Významnou krajinnou osou západní části území je Zlatá stoka s bohatým vegetačním doprovodem. Při východní hranici území obce protéká řeka Lužnice rovněž doprovázená břehovými porosty. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Územím obce prochází silnice I/24, železniční trať (ve směru jihovýchod sever) a silnice II/148. Obraz krajiny ovlivňuje trasa vedení ZVN 400 kv procházející severní částí území. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO01 Urbanizační osa mezinárodního a národního významu Urbanizační osa mezinárodního a národního významu hranice ČR/Rakousko - Třeboň - Tábor (dálnice D3, silnice I/24, železnice č. 226, řeka Lužnice). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury a řeky Lužnice, Lomnice leží na této ose. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Osa vykazuje vazby na území sousedního státu. Z důvodu generalizace je vymezena v trase silnice I/24. HO06 Urbanizační osa lokálního významu Urbanizační osa lokálního významu Lomnice - Stráž nad Nežárkou (silnice II/148). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na silnici II/148 propojující Lomnici a Novosedly. Lomnice leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnou dopravní trasu lokálního významu, na kterou je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení. 33

34 Hlavní urbanizační osa HO07 Urbanizační osa lokálního významu Vedlejší urbanizační osa Urbanizační osa lokálního významu Lomnice - Lišov (silnice II/148). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na silnici II/148 propojující Lomnici a Lišov. Lomnice leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnou dopravní trasu lokálního významu, na kterou je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení. VO08 Urbanizační osa lokálního významu Kompoziční osa Urbanizační osa Lomnice - Záblatí - Dynín (silnice III/1555). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Lomnici a Dynín. Lomnice leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. KO04 Kompoziční osa Průhled z Kostelní ulice na kostel sv. Jana Křtitele. Pohledová osa, která umožňuje dálkové pohledy na kostel sv. Jana Křtitele v ZÚ. Zdůrazňuje tak význam dominanty. KO05 Kompoziční osa Průhled z Palackého ulice na věž knihovny na Náměstí 5. května. Osa průhledu Pohledová osa, která umožňuje průhled a vizuální kontakt mezi dvěma významnými veřejnými prostory. Zdůrazňuje tak dominantu věže knihovny a zjednodušuje orientaci v prostoru. Hrozby: - navýšení zástavby v tomto místě v obou veřejných prostorech - obecné hrozby jsou popsány v Metodické části této Studie Opatření: - obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie OP04 Osa průhledu Sklalice Průhled z vrchu Skalice směrem k Záblatskému rybníku. Místo panoramatického pohledu. Významný veřejný prostor VP08 Náměstí 5. května Náměstí obdélného tvaru, jímž prochází Tyršova ulice. Obec původně vznikla, jako velká okrouhlice se zastavěným středem, náměstí vytváří prostor mezi zastavěnými bloky. Významově hlavní veřejný prostor v historickém centru obce, se soustředěním hlavní občanské vybavenosti (MÚ, ZŠ, dům s pečovatelskou služkou, knihovna, pošta, komerční vybavenost lékárna, obchody). - průjezdná doprava - parkovací stání dominují veřejnému prostranství 34

35 Významný veřejný prostor VP09 Václavské náměstí Náměstí trojúhelníkového tvaru se zelení a kostelem sv. Václava ve svém středu. Obec původně vznikla, jako velká okrouhlice se zastavěným středem, náměstí vytváří prostor mezi zastavěnými bloky. Veřejný prostor má význam převážně rekreační, kvalitní urbanistické a architektonické ztvárnění prostoru. Bez občanské vybavenosti. VP10 Ulice Palackého Rozšířená ulice čočkovitého tvaru se zelení a stromořadím javorů. Prostor je mimo původní urbanistickou strukturu tj. prostor vznikl rozšířením původního půdorysu obce za hospodářskými stavbami. VP11 Veřejný prostor před kostelem sv. Jana Křtitele Náměstí trojúhelníkového tvaru se zástavbou uvnitř veřejného prostoru. Náměstí je mimo původní urbanistickou strukturu tj. mimo zástavbu vymezenou velkou okrouhlicí. Veřejný prostor má význam převážně rekreační, kvalitní urbanistické a architektonické ztvárnění prostoru. Bez občanské vybavenosti. Stromořadí z vysázených Javorů. Veřejný prostor reprezentativní funkci jako předprostor kostela sv. Jana Křtitele. - proluka v zástavbě na rohu Václavského náměstí a Třeboňské ulice - nevhodné materiálové řešení VP - nevhodné materiálové řešení VP - absence mobiliáře - zařízení TI VP12 Veřejný prostor s amfiteátrem v Zámecké ulici Veřejný prostor - park s rekreační a společenskou funkcí je umístěn na východním okraji sídla při Zámecké ulici. V parku se nachází rybník Jordan s mostkem a amfiteátr pro pořádání společenských akcí. Přínosem je pěší propojení tohoto veřejného prostranství s veřejným prostorem před kostelem sv. Jana Křitele. Hodnotné jsou také "kulisy" prostoru - kostel, fara. Ojedinělý veřejný prostor ve městě s reprezentativní a společenskou funkci. Hrozby: - uzavření průchodu pro pěší mezi dvěma veřejnými prostranstvími, nebo naopak jeho zprůjezdnění motorovými vozidly - omezení vizuálního propojení s kostelem a farou vlivem nevhodné zástavby nebo výsadby zeleně VP13 Veřejný prostor při knihovně Veřejný prostor se nachází mezi náměstím 5. května a Václavským náměstím u zadního vchodu knihovny. Veřejný prostor není rozlohou významný. Lokální rozšíření ulice v místě vstupu do knihovny však vytváří důležitý, reprezentativní a příhodně zklidněný prostor, který doplňuje občanskou vybavenost, tedy knihovnu. Opatření: - obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie Hrozby: - ztráta významu při uzavření nebo změně způsobu využití objektu knihovny - uzavření vstupu do veřejného prostranství umístěním bariér (plotu, zdí, atd.) Opatření: - obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie 35

36 Historické jádro HJ10 Dochované historické jádro Lomnice nad Lužnicí Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo centrálního náměstí 5. Května, Václavského náměstí a dále ulic Budějovické, Třeboňské, Tyršovy, Kostelní, Palackého a Školní. Sídlo bylo typově založeno jako velká okrouhlice. V centrálním prostoru zástavba utváří širší městské jádro s dvoupodlažními budovami, směrem k perifériím se poté výšková úroveň snižuje. Vytváří kompaktní uliční řady. V okrajových partiích města je původní zástavba těsně přimknuta k ulicím Tyršově a Budějovické. Orientace zástavby do ulic je převážně okapová. Její měřítko je zpravidla menší, výjimkou jsou např. stavení v ulici Palackého. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let novější zástavba neodpovídající měřítku původní zástavby - zbořeniště v ulici Třeboňská - místy narušení stavební čára Hrozby: - obecné hrozby jsou popsány v Metodické části této Studie Opatření: - obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie Urbanizační kompoziční prvek UKP32 Samota Obecní Mlýn Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u železniční tratě č. 226 v blízkosti Frahelže (č.p. 211). UKP33 Samota Pulec Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství západně od Klece (č.p. 408). UKP34 Samota U Kahounů Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství západně od Klece (č.p. 243). UKP35 Dvůr Šaloun Solitérně stojící původně panský dvůr mezi rybníkem Velký Tisí a Služebný (č.p. 227). Objekt je využíván k rekreaci a cestovnímu ruchu, těsně navazuje na blízký areál sádek, které však již nejsou zařazeny do vymezeného kompozičního prvku. UKP36 Samota U Špuláka Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství jihovýchodně od Záblatí (č.p. 256). Architektonicky významný objekt Jde o typický příklad dochovaného zemědělského hospodářství, které je jedním ze znaků Třeboňské urbanizační struktury. AO033 Husova kaple Sádecká ulice čp. 346 Sakrální stavba z období 1. republiky výjimečná svým architektonickým ztvárněním. AO034 Objekt spořitelny Náměstí 5. května čp. 6 Nárožní objekt, který pomocí architektonických prvků (oválný roh, zdobná kupole) zdůrazňuje své umístění. AO035 Zámeček Zámecká čp. 225 Původní selský dvůr. AO036 Hřbitovní kaple Městský hřbitov Sakrální architektura při městském hřbitovně. AO037 Amfiteátr Zámecká ulice při rybníku Jordán Stavba výjimečná svou funkcí. AO038 Fara Kostelní čp. 67 Stavba s doplňkovou funkcí ke kostelu, barokní jednopodlažní objekt s mansardovou střechou. AO039 Objekt Zámecká čp. 250 Objekt v klasicistním stylu, výjimečný svým architektonickým ztvárněním a měřítkem. AO040 Socha sv. Jana Nepomuckého Před kostelem sv. Jana Křtitele v kostelní ulici, doplněný dvěma lípami AO041 Kaplička Při sjezdu ze silnice I/24 na polní cestu k Velkému lomnickému rybníku Drobná sakrální architektura. Drobná sakrální architektura. AO042 Kaplička Na Nábřeží Drobná sakrální architektura. AO043 Kaplička U zahrádkářské kolonie Drobná sakrální architektura. AO044 Kaplička U zahrádkářské kolonie Drobná sakrální architektura.

37 Architektonicky významný objekt AO045 Kaplička V místě křížení železnice a silnice I/24 Drobná sakrální architektura. AO046 Kaplička Při silnici I/24 Drobná sakrální architektura. AO047 Litinový křížek Při křížení silnice II/148 a železnice Drobná sakrální architektura. AO048 Litinový křížek Při objektu čp. 250 Drobná sakrální architektura. AO049 Litinový křížek Při komunikaci směrem na Klec Drobná sakrální architektura. AO050 Litinový křížek V místě křížení Třeboňské ulice a potoka Drobná sakrální architektura. AO051 Kaplička Při komunikaci směrem na Záblatí Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR201 Sádky Šalamoun Sádky při břehu rybníka Velký Tisí Technicky a funkčně významná stavba charakteristická pro Třeboňsko. Dominanta pozitivní 37 DP08 Kostel sv. Jana Křtitele Novogotický kostel v místě střetu Školní a Kostelní ulice Stavba je architektonickou a výškovou dominantou umístěnou v Kostelní ulici. DP09 Kostel sv. Václava Gotický kostel z roku 1359, původně se jednalo o Gotickou hradní kapli Božího Těla a sv. Petra a Pavla Dominanta negativní Stavba je architektonickou a výškovou dominantou umístěnou na Václavském náměstí. DN07 Zemědělský areál Zemědělský areál v severní části mimo hlavní plochu zastavěného území Negativní výšková i plošná dominanta v otevřené krajině. - závady jsou popsány v odůvodnění DN08 Průmyslový areál Využívaný průmyslový areál přístupný z Nádražní ulice Negativní výšková i plošná dominanta v otevřené krajině. DN09 Vodojem Vodojem umístěný v Zahradní ulici Negativní výšková dominanta, která ovlivňuje celkovou siluetu sídla a je výrazným negativním prvkem vnímaným z veřejného prostoru s Amfiteátrem. Místo vyhlídky MV06 Vyhlídková věž Lomnice Místo vyhlídky při Velkém lomnickém rybníku Výhled z věže na rybník a okolní krajinu (úhel 250st.). nad Lužnicí Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP252 Velký Lomnický rybník - Plocha rybníka s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční západ krajiny. KKP253 Velký Lomnický rybník - východ Plocha rybníka s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP254 Velký Vydýmač Plocha rybníka s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny.

38 Krajinářský kompoziční prvek KKP255 Služebný rybník Plocha rybníka s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP256 Velký Tisý Plocha rybníka s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP257 Kubínský rybník Plocha rybníka s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP258 Rybník Šatlavy Plocha rybníka s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP259 Velký Dubovec Plocha rybníka s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP260 Malý Dubovec Plocha rybníka s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP261 Velký Panenský rybník Plocha rybníka s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP262 Koňský rybník Plocha rybníka s doprovodnou zelení Přírodní prvek v interiéru obce, prvek typický pro krajinu Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP263 Rybník Peřinka Vodní plocha s hrázovým porostem Přírodní prvek v interiéru obce, prvek typický pro krajinu Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP264 Rybník Jindrov Vodní plocha s hrázovým porostem Přírodní prvek v interiéru obce, prvek typický pro krajinu KKP265 Původní sad Plocha sadu ovocných stromů Krajinářsky hodnotná plocha na okraji obce. KKL099 Doprovodná zeleň Alej při silnici Lomnice nad Lužnicí - Záblatí Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL110 Řeka Lužnice Řeka Lužnice Linie Lužnice s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. KKL111 Zlatá Stoka Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. KKL120 Liniová zeleň při vodní stoce Liniová zeleň při vodní stoce Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL121 Hrázový porost Hrázový porost při Velkém Lomnickém rybníce Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL122 Doprovodná zeleň Alej při silnici I/24 Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL123 Doprovodná zeleň Alej při silnici II/148 Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL124 Hrázový porost Hrázový porost při Služebném rybníce Liniová zeleň s vodní plochou obohacující obraz krajiny. KKL125 Liniová zeleň Liniová zeleň podél cesty Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL126 Hrázový porost Hrázový porost při rybníce Peřinka, doprovodná zeleň při silnici Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL127 Hrázový porost Hrázový porost při rybníce Velký Tisý, alej Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL128 Hrázový porost, alej Hrázový porost při Velkém a Malém Dubovci, alej Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL129 Hrázový porost, alej Hrázový porost při Velkém Panenském rybníce, alej Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 38

39 LIBÍN - SPOLÍ Administrativní zařazení ORP Obec Název České Budějovice Libín k.ú. Spolí u Ledenic (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 82,91 Rozloha k.ú. (ha) 600,73 Počet obyvatel 407 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky - Kulturní památky (počet) 1 Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Informace o jevu Dobývací prostor těžený - Základní popis Část obce Libín - Spolí leží jihozápadně od města Třeboň. Touto části obce prochází pouze silnice III. třídy. Původní urbanistický struktura obce je zachovalá, postupně docházelo z rozvoji polí zejména jižním a západním směrem. Nová zástavba je od původní oddělena a dává tak vyniknout kompaktnosti původní zástavby i urbanistické struktury. Objekty v novější zástavbě vyznívají jako stavby dvorcového typu nebo samostatně stojící objekty, jedná se převážně o drobné objekty. V západní části území byl vybudován zemědělský areál, který svým měřítkem a proporcemi nepůsobí v zástavbě rušivě. Negativně je vnímána chatová osada kolem téměř celého břehu Spolského rybníka, která zamezuje adekvátnímu rekreačnímu využití lidmi, mimo vlastníků objektu v chatové oblasti. Část obce Libín - Spolí leží v blízkosti města Třeboň, které je dosažitelné po červené turistické trase kolem atraktivních míst - Schwarzenberské hrobky a rybníka Svět. Obcí prochází turistické i cyklistické trasy, nachází se Spolský rybník a další atraktivity - Spolský mlýn, kaple atd. V obci je možné se ubytovat v penzionu Mája (čp. 52) a U Macků (čp. 15). Jako závada ve vnímání obce byl při průzkumech v obci zaznamenán nepořádek na poli za objekty čp. 18 a 42. Obec Spolí se nachází při jihovýchodním okraji rybniční třeboňské oblasti. V krajinné matrici převažují středně velké až velké plochy. Severní, východní a jižní část území obce je zalesněna, v části centrální a východní převažují zemědělské půdy a nachází se zde také sídlo Spolí. Liniová zeleň ve formě doprovodu cest je zastoupena v menší míře. Severní polovina území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Severně od obce u Spolského potoka je vyhlášena PR V Rájících (botanicky cenné rašeliniště s několika druhy masožravé rosnatky). Cca 1 km severovýchodně od obce z vyvýšeniny Šošy (475 m n.m) se nabízí pohledy ve směru k jihu a jihovýchodu na obec Libín. Obraz krajiny je ovlivněn několika trasami nadzemních elektrických vedení. Jiné významnější antropogenní linie se na území obce nenacházejí. V obraze krajiny obce jsou přibližně shodně zastoupeny lesní porosty a zemědělská půda. Lesní porosty lemují území obce z jihu, výhodu, severu a severovýchodu. V centrální části se nachází orná půda členěná do menších bloků. Při jižním okraji zastavěného území sídla se rozprostírá středně velká plocha rybníka s hrázovým porostem. Cesta vedoucí severovýchodním směrem z obce k rybníku Svět je doprovázena alejí. Severní polovina území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Na území obce je vyhlášena přírodní rezervace V Rájích. Předmětem ochrany je slatina; nachází se zde rašeliniště s chráněnými masožravými rostlinami, mj. rosnatkami okrouhlolistými a anglickými, bublinatkami menšími a obyčejnými, zábělníkem bahenním. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná hlavní urbanizační osa. 39

40 Vedlejší urbanizační osa VO09 Urbanizační osa lokálního významu Kompoziční osa Urbanizační osa Libín - Domanín - Kojákovice - Hrachoviště (silnice III/1449, III/15515, III/15433). Osídlení je vázáno na tyto komunikace propojující Libín s Domanínem a následně s Hrachovištěm. Spolí leží na této ose. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významnější dopravní trasy lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor Na území obce se nenachází žádný významný veřejný prostor. Shluková forma zástavby nevytvořila prostor pro vznik významnějšího veřejného prostoru. Historické jádro HJ11 Dochované historické jádro Spolí Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo místní komunikace procházející sídlem. Typ založení nelze jednoznačně zařadit. Sídlo je tvořeno jednou řadou zástavby zpravidla dvorcového charakteru. Orientace zástavby do veřejného prostoru (místní komunikaci) je okapová, k rybníku poté štítová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. - novější (prostorově odlišná) zástavba na zahradách příslušících k stávajícím stavebním objektům UKP64 Samota Spolský Mlýn Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u místní komunikace, mlýn je poháněn náhonem napojeným na Spolský potok (č.p. 33). UKP65 Samota Odměny Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u rybníka Svět (č.p. 25). UKP66 Samota Odměny Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u rybníka Svět (č.p. 26). UKP67 Samota Odměny Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u rybníka Svět (č.p. 27). Architektonicky významný objekt AO052 Výklenková kaple Umístěna při břehu rybníka Stavba je architektonicky významným objektem. AO053 Litinový křížek Při objektu čp. 37 Drobná sakrální architektura. AO054 Kaplička U Spolského mlýna Drobná sakrální architektura. 40

41 Stavba typická pro místní ráz MR202 Usedlost čp. 16 Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají MR203 Usedlost čp. 27 Vesnický dvorcový typ tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s velkým potenciálem odstranění závad pomocí MR204 Usedlost čp. 37 Vesnický dvorcový typ jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi MR205 Usedlost čp. 33 Mlýn hodnotné stavby typické pro místní ráz. - zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami Dominanta pozitivní DP10 Výklenková kaple Umístěna při břehu rybníka Stavba je architektonickou dominantou umístěnou při břehu rybníka. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky MV02 Vyhlídkové místo Místo dalekých výhledů Místo dalekých výhledů ve směru k jihu a jihovýchodu (úhel 70 st.). Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP270 Návesní rybník ve Spolí Návesní rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP271 Horní Spolský rybník Horní Spolský rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP272 Dolní Spolský rybník Dolní Spolský rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL136 Alej Stromořadí při silnici Spolí - Odměny Liniová zeleň jako doprovod cest spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL137 Alej Stromořadí při silnici Spolí - Libín Liniová zeleň jako doprovod cest spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL203 Významné stromořadí Významné stromořadí u Návesního rybníku ve Spolí Sídelní zeleň obohacující interiér sídla. 41

42 42

43 LUŽNICE Administrativní zařazení Název ORP Třeboň Obec Lužnice k.ú. Lužnice (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 100,00 Rozloha k.ú. (ha) 1214,41 Počet obyvatel 423 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Informace o jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Rožmberská rybniční soustava Kulturní památky (počet) 6 Zónace CHKO I., II., III. Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Základní popis Obec Lužnice se nachází přibližně 10 km severně od města Třeboň, obec má dobré spojení na silnici I/24. Původní urbanistická struktura byla postupně rozšiřována jižním a severním směrem, i přes (v porovnání s původní zástavbou) velké plošné rozšíření neztrácí Lužnice kompaktní a homogenní styl urbanistické struktury. Objekty v novodobější zástavbě typové navazují na původní zástavbu dvorcového typu a navazují na ni také svou velikostí a měřítkem. V severozápadní části obce byl vystavěn zemědělský areál, který není díky svému měřítku a proporcím, hodnocen negativně. Plynulý přechod zástavby do krajiny je u tohoto sídla narušen. Obcí prochází turistická stezka, cyklostezka a řeka Lužnice, u které se nachází kemp. Jedná se o obec se malebnou obec se zachovalou urbanistickou strukturou a hodnotnými usedlostmi, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. Dále se na území obce nachází další architektonicko - technické (sádky, malá vodní elektrárna, jezy) a přírodní (rybník Rožmberk, Černičný rybník, atd.). Potenciál v rozvoji turistického ruchu má obec zejména v oblasti turistiky, cykloturistiky, vodáctví a rybolovu. Obec se orientuje na turistický ruch - na území se nachází velké množství ubytovacích zařízení. Možnost ubytování je v obci zajištěna v kempu Lužnice, penzionu Rožmberk, U Radostů, Lužnice, Janátovi, Na Třináctce, Třeboňky, atd. V krajinné matrici převládají středně velké až velké bloky zemědělské půdy, půdní bloky menší velikosti jsou zastoupeny především v jižní části území obce. Významnější lesní porost se nachází u Černičného rybníka a dále v jihovýchodní části území obce (okraj rozsáhlého lesního komplexu Hodějov). Zastoupení liniové zeleně je zde v porovnání s ostatními částmi řešeného území nižší. Liniová zeleň se zde vyskytuje ve formě doprovodné zeleně řeky Lužnice a několika kratší liniových doprovodů potoků, silnic a cest. Území obce není rovněž bohaté, v porovnání s ostatními částmi řešeného území, na rybníky. Největším rybníkem je Černičný rybník v severní polovině území obce. Severně od obce Lužnice se nachází pískový přesyp Slepičí vršek vyhlášený přírodní památkou. Přesyp má dosud poměrně dobře zachovalý charakteristický původní tvar, které je nápadný převýšením 3-4 m nad okolní krajinou. Je refugiem vzácné pískomilné květeny a fauny. Rybník Jezero pod Tisým je součástí NPR Velký a Malý TIsy. Ve směru sever - jih (severozápad) jih se v krajině uplatňují významnější antropogenní linie (silnice I/24, železniční trať České Budějovice České Velenice, nadzemní elektrické vedení). V krajinné matrici území obce převládají menší až středně velké plochy. Zastoupení ploch rybníků je v porovnání s jinými obcemi řešeného území nižší. Jedinou významnější vodní plochou je Černičný rybník v severní polovině území, který je částečně obklopen lesním porostem. Další významnější lesní porost se nachází v jihovýchodní části území. Jižní hranice území obce je utvářena hrází rybníka Rožmberk. Významnou krajinnou osou území je řeka Lužnice protékající územím obce v celé délce ve směru sever jih, doprovázená liniovými břehovými porosty. V ostatních částech území je zastoupení rozptýlené krajinné zeleně spíš nižší. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Na území obce okrajově zasahuje NPR Velký a Malý Tisý. Ve východní části území je vyhlášena přírodní památka Slepičí vršek. Předmětem ochrany této přírodní památky je pískový přesyp se zachovalým charakteristickým původním tvarem převyšují 3-4 m okolní plochy. Je refugiuem vzácné pískomilné květeny a fauny. Pří západní hranici území obce prochází železniční trať a silnice I/24. Paralelně s nimi je vedena trasa elektrického vedení 22 kv. 43

44 Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO01 Urbanizační osa mezinárodního a národního významu Vedlejší urbanizační osa Urbanizační osa mezinárodního a národního významu hranice ČR/Rakousko - Třeboň - Tábor (dálnice D3, silnice I/24, železnice č. 226, řeka Lužnice). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury a řeky Lužnice, Lužnice leží na této ose, resp. prochází západně od sídla. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Osa vykazuje vazby na území sousedního státu. Z důvodu generalizace je vymezena v trase silnice I/24. Na území obce se nenachází žádná vedlejší urbanizační osa. Kompoziční osa KO06 Kompoziční osa hlavní Kompoziční osa směřující od mostku přes řeku Lužnici k dominantě kostelu. Kompoziční osa zvýrazňuje při vjezdu do ZÚ dominantu kostela a umožňuje lepší orientaci v obci. - osa v současnosti pohledově nefunguje. Průhled na dominantu kostela je zamezen vzrostlou zelení. KO07 Kompoziční osa vedlejší Kompoziční osa směřující od OÚ k dominantě obce kostelu. KO08 Kompoziční osa vedlejší Kompoziční osa směřující od veřejného prostoru - parku k dominantě obce kostelu. KO09 Kompoziční osa vedlejší Kompoziční osa směřující od veřejného prostoru - návsi s vodní plochou k dominantě obce kostelu. Osa průhledu Kompoziční osa, která opticky spojuje dvě významné stavby občanské vybavenosti kostel a OÚ. Kompoziční osa, která opticky propojuje veřejný prostor a věž kostela a umožňuje tak lepší orientaci v prostoru. Kompoziční osa, která opticky propojuje veřejný prostor a věž kostela a umožňuje tak lepší orientaci v prostoru. Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor VP14 Návesní prostor Veřejné prostranství trojúhelníkového tvaru s ostrůvkovitou Hlavní veřejné prostranství umístěné v historickém jádru zástavbou v západní části prostranství a kostelem. obce se soustředěním občanské vybavenosti. VP15 Návesní prostor Veřejné prostranství čočkovitého tvaru s vodní plochou umístěné v jižní části ZÚ obce. VP16 Park Veřejný prostor na sever od hlavního návesního prostoru s kostelem. Historické jádro Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce s rekreačním a pobytovým významem. Veřejné prostranství vzniklo nezastavěním dvou pozemků ve struktuře sídla - tento prostor byl využit pro výsadbu zeleně a zajišťuje dostatečný reprezentativní prostor pro nemovitou památku - kovárnu. HJ12 Dochované historické jádro Lužnice Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo návesního prostoru a silnice III/15510a procházející sídlem. Sídlo bylo typově založeno jako návesní. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru místy doplněná zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. 44

45 Urbanizační kompoziční prvek UKP41 Samota u Zahradníků Soubor dvou objektů venkovského lidového stavitelství mezi rybníky Černičný a Potěšil (č.p. 91, 92, 158). UKP42 Samota U Šochta Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství mezi rybníky Černičný a Potěšil (č.p. 72). UKP43 Samota Hamr Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství jihovýchodně od Lužnice (č.p. 47). UKP44 Samota Kocanda Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství jihovýchodně od Lužnice (č.p. 39, 174). UKP45 Samota U Harazíma Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství jižně od Lužnice (č.p. 96). UKP46 Samota Soubor dvou objektů venkovského lidového stavitelství u jezu Tájek na řece Lužnici - lužnický mlýn (č.p. 59, 125). Architektonicky významný objekt AO055 Kaple sv. Jana Kaple z roku 1875 na návsi Stavba je architektonickou i výškovou dominantou Nepomuckého umístěnou na návsi. AO056 Budova školy čp. 109 Dvoupodlažní objekt s podkrovím, z roku 1930 Majestátní architektura typická pro občanské budovy éry 1. republiky. AO057 Malá vodní elektrárna Stavba z roku 1922 Stavba je architektonicky i technicky výjimečnou stavbou. AO058 Litinový křížek Při objektu čp. 92 Drobná sakrální architektura. AO059 Litinový křížek Při objektu čp. 92 Drobná sakrální architektura. AO060 Litinový křížek Nedaleko rybníka Loužek Drobná sakrální architektura. AO061 Litinový křížek Při objektu čp. 152 Drobná sakrální architektura. AO062 Litinový křížek Při příjezdové komunikaci k objektu čp. 96 Drobná sakrální architektura. AO063 Pomník obětem 1. a 2. Na návsi Pietní architektura. světové války a komunismu AO064 Litinový křížek Při příjezdové komunikaci ke kempu na břehu Lužnice Drobná sakrální architektura. AO065 Litinový křížek Při objektu čp. 85 Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR056 Usedlost čp. 16 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v MR057 Usedlost čp. 27 Vesnický dvorcový typ celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. MR058 Usedlost čp. 29 Vesnický dvorcový typ MR059 Usedlost čp. 44 Samostatně stojící venkovský dům MR060 Usedlost čp. 53 Vesnický dvorcový typ MR061 Usedlost čp. 68 Vesnický dvorcový typ MR062 Usedlost čp. 91 Samostatně stojící venkovský dům - dochovaná původní stavba v krajině MR063 Usedlost čp. 92 Vesnický dvorcový typ - zachovalá původní stavba v krajině 45

46 Stavba typická pro místní ráz MR064 Usedlost čp. 6 Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají MR065 Usedlost čp. 7 Vesnický dvorcový typ tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s MR066 Usedlost čp. 8 Vesnický dvorcový typ velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi MR067 Usedlost čp. 17 Vesnický dvorcový typ hodnotné stavby typické pro místní ráz. MR068 Usedlost čp. 26 Vesnický dvorcový typ MR069 Usedlost čp. 39 Vesnický dvorcový typ - zachovalá původní stavba v krajině MR070 Usedlost čp. 47 Vesnický dvorcový typ - dochovaná původní stavba v krajině MR071 Usedlost čp. 48 Samostatně stojící venkovský dům MR072 Usedlost čp. 70 Vesnický dvorcový typ MR073 Usedlost čp. 72 Vesnický dvorcový typ - dochovaná původní stavba v krajině MR074 Usedlost čp. 96 Vesnický dvorcový typ - dochovaná původní stavba v krajině MR075 Sádky Sádky při rybníku Rožmberk Stavba svým provozem a funkcí typický pro oblast Dominanta pozitivní - zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP11 Kaple sv. Jana Kaple z roku 1875 na návsi Stavba je architektonickou i výškovou dominantou Nepomuckého umístěnou v osách pohledů. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKL110 Řeka Lužnice Meandrující tok Lužnice s břehovými porosty Řeka Lužnice vytváří výraznou krajinnou osu celé Třeboňské pánve. - narušení kompaktnosti vegetačního doprovodu - odstraňování břehových porostů KKL131 Doprovodná zeleň Dubová alej při účelové komunikaci Liniová vegetace utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. 46

47 Krajinářský kompoziční prvek KKL132 Liniová zeleň Liniová zeleň při cestě a vodním toku Liniová vegetace utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL133 Liniová zeleň Liniová zeleň při cestě a vodním toku Liniová vegetace utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL134 Liniová zeleň Liniová zeleň při cestě (jižně od obce) Liniová vegetace utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL135 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň při silnici ke Smítkce - neúplná Liniová vegetace utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP266 Černičný rybník Černičný rybník s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP267 Rybník Loužek Rybník Loužek s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP268 Rybník Namšal Rybník Manšal s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP269 Jezero pod Tisým Rybník Velký Tisý s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP309 Malý panenský rybník Malý panenský rybník s doprovodnou vegetaci Plocha rybníka spoluutvářející utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKB006 KKB007 Krajinářsky významný strom Krajinářsky významné stromy Největší akát na Třeboňsku - 2 mohutné stromy lípy srdčité Obohacení interiéru sídla. Obohacení obrazu krajiny, přítomnost identifikačního znaku krajiny. 47

48 48

49 MAJDALENA Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Majdalena k.ú. Majdalena (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 86,64 Rozloha k.ú. (ha) 1294,84 Počet obyvatel 509 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) 1 Zónace CHKO Památné stromy (počet) 1 Dobývací prostor těžený Informace o jevu Rožmberská rybniční soustava I., II., III. Základní popis Obec Majdalena leží jihovýchodně od města Třeboň, s nímž je přímo spojena automobilovou i vlakovou dopravou (v obci se nachází dvě zastávky železniční dopravy). Urbanistická struktura je tvořena rozptýlenou zástavbou západně od Zlaté stoky a zástavbou, která je pevně přimyknuta k dnešní komunikaci I/24. Z tohoto důvodu nemá obec Majdalena jasně definovaný významný veřejný prostor. Vlivem železnice na území obce dochází k výstavbě výrobního areálu v jižní části obce, tento areál je svým měřítkem a proporcemi hodnocen jako negativní dominanta obce. Plynulý přechod zástavby do volné krajiny je v této obci velmi znehodnocen. Majdalenou protéká řeka Lužnice a vodní kanál Zlatá Stoka. Na řece Lužnici se v blízkosti vesnice nachází vodácky nebezpečný jez Pilař, který vzedmutím zajišťuje napájení Zlaté stoky. Výrazný přírodní objekt je pískovna, ze které se v dřívějších letech těžil písek. Mimo ZÚ obce prochází turistické trasy, naučná stezka NS Okolo Třeboně a cyklostezka, dále je obce oblíbeným startem vodáků. V obci je možnost ubytování v kempu Majdalena, ubytovně Pod Dubem, penzionu Za Zdí, atd. Území obce Majdalena se vyznačuje velmi vysokou lesnatostí. Lesní komplexy zaujímají cca 80% rozlohy obce. Bezlesí je pouze jižní část území a urbanizované území sídla a jeho okolí. Při východním okraji území se nachází NPR Stará a Nová Řeka. Předmětem ochrany je meandrující koryto řeky Lužnice s řadou odstavených ramen v různém stupni zazemnění. Liniová zeleň je zastoupena ve formě břehových porostů Zlaté stoky, řeky Lužnice a cest. Celým územím obce prochází v souběhu 2 významné antropogenní linie - silnice I/24 a železniční trať. Území obce se vyznačuje vysokou lesnatostí. Lesní porosty lemují hranice obce ze severu, západu a jihozápadu. Bezlesá je centrální část území ve vazbě na zastavěné území a část jižní. Na jihu zasahuje do území plocha rybníka Cep. Východní hranici území obce utváří meandrující tok Lužnice doprovázený břehovými porosty. Ve směru severozápad jih prochází územím Zlatá stoka. Území je rozděleno dvěma antropogenní liniemi, silnicí I/24 a železniční tratí, které paralelně procházejí územím ve směru sever jih. Obraz krajiny ovlivňuje několik tras nadzemních elektrických vedení 22 kv. Území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Na území obce zasahuje svou západní polovinou NPR Stará a Nová řeka. Předmětem ochrany je meandrující koryto řeky Lužnice s řadou odstavených ramen v různém stupni zakmenění. Chráněn je tvrdý luh v inundačním území toku a fragmenty dalších typů lesních porostů strukturou a druhovým složením blízkých původnímu a komplex mokřadních ekosystémů v inundačním území Lužnice a Nové řeky. Cep 49

50 Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO01 Urbanizační osa mezinárodního a národního významu Vedlejší urbanizační osa Urbanizační osa mezinárodního a národního významu hranice ČR/Rakousko - Třeboň - Tábor (dálnice D3, silnice I/24, železnice č. 226, řeka Lužnice). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury a řeky Lužnice. Majdalena leží na této ose. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Osa vykazuje vazby na území sousedního státu. Z důvodu generalizace je vymezena v trase silnice I/24. Na území obce se nenachází žádná vedlejší urbanizační osa. Kompoziční osa Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor Na území obce se nenachází žádný významný veřejný prostor. Ulicový typ zástavby nevytvořil prostor pro vznik významnějšího veřejného prostoru. Historické jádro HJ13 Dochované historické jádro Majdaleny Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou těsně okolo silnice I/24 procházející sídlem. Sídlo bylo typově založeno jako ulicovka. S výjimkou zemědělského dvora je zástavba menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně okapová, pouze ojediněle štítová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. UKP47 Samota Barbora Soubor tří objektů venkovského lidového stavitelství u kapličky sv. Barbory na mýtině v lesním porostu západně od Majdaleny (č.p. 105, 134). UKP48 Samota Barbora Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství na mýtině v lesním porostu západně od Majdaleny (č.p. 104). Architektonicky významný objekt AO066 Kaple sv. Barbory Zřícenina kaple severozápadně od ZÚ Stavba je z historického hlediska významným objektem. AO067 Litinový křížek Při objektu čp. 170 Drobná sakrální architektura. AO068 Litinový křížek Při kostelu Sv. Magdaleny Drobná sakrální architektura. AO069 Litinový křížek Při lesní cestě v severozápadní části k.ú. Drobná sakrální architektura. AO070 Litinový křížek V poli na severním okraji zastavěného území Drobná sakrální architektura. AO071 Litinový křížek Při rybníku Drobná sakrální architektura. AO167 Litinový křížek Při polní cestě, část Herda Drobná sakrální architektura. 50

51 Stavba typická pro místní ráz MR076 Usedlost čp. 18 Vesnický dvorcový typ Hodnotná stavba, která hmotově i architektonicky, v celku i v detailu, odpovídá tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. Hrozby: - blízkost silnice I. třídy - obecné hrozby jsou popsána v Metodické části této Studie MR077 Akvadukt Akvadukt na Zlaté stoce technicky a funkčně významná stavba charakteristická pro Třeboňsko. MR078 Akvadukt Akvadukt na Zlaté stoce technicky a funkčně významná stavba charakteristická pro Třeboňsko. Opatření: - obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie Dominanta pozitivní DP12 Kostel Sv. Magdalény Poutní kostel ve východní části ZÚ Stavba je architektonicky a výškově významným objektem. DP13 Komín Komín v rámci výrobního areálu na jižním okraji sídla Stavba je výškově významným objektem a dokladem technické architektury. Dominanta negativní DN10 Výrobní areál Výrobní areál v jižní části sídla Negativní plošná dominanta DN18 dobývací prostor skládka písku, jižně od obce Majdalena Jedná se o nepůvodní terénní úpravu patrnou ze širšího okolí. - závady jsou popsány v odůvodnění Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKL043 KKL110 Liniová zeleň Řeka Lužnice Doprovodná zeleň Tok Lužnice s doprovodnou zelení Liniová zeleň je významným prvkem spoluutvářejícím charakter třeboňské krajiny. Linie Lužnice s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. - závady jsou popsány v odůvodnění KKL111 Zlatá stoka Tok Zlaté stoky s doprovodnou zelení Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. 51

52 52

53 PÍSTINA Administrativní zařazení ORP Obec Název Jindřichův Hradec Pístina k.ú. Pístina (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 95,30 Rozloha k.ú. (ha) 1015,07 Počet obyvatel 181 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) 8 Zónace CHKO Informace o jevu Pístina Rožmberská rybniční soustava Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený Stráž n. Nežárkou Základní popis Obec Pístina se nachází západně od města Třeboň, obec je dobře dostupná ze silnice I/34. Původní urbanistická struktura byla zachována, postupně byla doplněna pouze několika objekty, zejména v místech podél komunikace mezi Stříbřcem a Stráží nad Nežárkou a v návesním prostoru. Pozitivně je hodnoceno zachování záhumení cesty ve východní části ZÚ, plynulý přechod zástavby do volné krajiny je narušen. Obec Pístina je malebná jihočeská vesnička, obklopená rybníky a lesy, která byla na základě své hodnotné venkovské zástavby a celkového urbanistického výrazu vyhlášena vesnickou památkovou zónou lidové architektury. Obcí neprochází žádná cyklostezka, turistická stezka vede západním územím obce a ze ZÚ je snadno a bezpečně dosažitelná po polních cestách. Území obce je ohraničeno soustavou rybníků (např. Zahlínský, Závistivý, Nesvorný, Stav), které jsou dobře dostupné polními cestami, které zpravidla lemuje drobná sakrální architektura. Na území obce se nachází několik možností ubytování penzion Pístina, U sv. Antonína, Maryška, atd. Obraz krajiny obce Pístina je typickým obrazem obce V krajině obce jsou rovnoměrně zastoupeny lesní porosty, plochy rybníků a menší bloky orné půdy. Lesní porosty se rozprostírají zejména v západní a jihozápadní části území, na ně navazuje linie rybníků (Krásné pole, Staviště, Korálů rybník, Nový Blažků). Sídlo Pístina obklopují menší bloky zemědělské půdy a plochy menších rybníků. Území obce je součástí CHKO Třeboňsko. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná hlavní urbanizační osa. Vedlejší urbanizační osa VO07 Urbanizační osa lokálního významu Urbanizační osa Lutová - Stříbřec - Stráž nad Nežárkou (silnice III/1532). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Lutovou a Stráž nad Nežárkou. Pístina leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. 53

54 Kompoziční osa KO10 Kompoziční osa Průhled z komunikace na kapli sv. Kateřiny. Pohledová osa, která umožňuje dálkové pohledy na kapli umístěnou na návsi. Zdůrazňuje tak význam dominanty. - pohledová osa je znehodnocena vzrostlou zelení Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor VP17 Návesní prostor Veřejné prostranství čočkovitého tvaru s ostrůvkovitou zástavbou ve střední části, kaplí sv. Kateřiny a dvěma rybníky. U kaple se nachází dětské hřiště s velice pěknými dřevěnými prvky. Okolní hodnotné domy dokreslují atmosféru prostoru. Hlavní veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce se soustředěním občanské vybavenosti. Historické jádro - nepůvodní oplocení předzahrádek - sloupy el. vedení - nepůvodní dřeviny HJ14 Dochované historické jádro Pístiny Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo velkorysého návesního prostoru. Sídlo bylo typově založeno jako návesní. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru doplněná zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová, místy okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. UKP52 Samota Stávecká bašta Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti rybníka Stávek (č.p. 55). UKP53 Samota Bašta Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství mezi rybníky Staviště a Krásné Pole (č.p. 37). Architektonicky významný objekt AO072 Výklenková kaple Výklenková kaple na návsi Stavba je architektonickou dominantou a architektonicky významným objektem. AO073 Litinový křížek Na návsi při objektu čp. 15 Drobná sakrální architektura. AO074 Litinový křížek Při cestě na Stráž nad Nežárkou, při rozcestí Drobná sakrální architektura. AO075 Litinový křížek Při cestě na Stráž nad Nežárkou Drobná sakrální architektura. AO076 Litinový křížek Při polní cestě směrem na Příbraz Drobná sakrální architektura. AO077 Litinový křížek U Nového rybníka u Bažantnice Drobná sakrální architektura. AO078 Litinový křížek Při rybníku Zlato Drobná sakrální architektura. 54

55 Stavba typická pro místní ráz MR079 MR080 Usedlost čp. 1 Usedlost čp. 2 Vesnický dvorcový typ Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu. MR081 Usedlost čp. 3 Vesnický dvorcový typ MR082 Usedlost čp. 6 Vesnický dvorcový typ MR083 Usedlost čp. 7 Vesnický dvorcový typ MR084 Usedlost čp. 18 Vesnický dvorcový typ MR085 Usedlost čp. 46 Vesnický dvorcový typ MR086 Usedlost čp. 69 Vesnický dvorcový typ MR087 Usedlost čp. 5 Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají MR088 Usedlost čp. 12 Vesnický dvorcový typ MR089 Usedlost čp. 25 Vesnický dvorcový typ MR090 Usedlost čp. 26 Vesnický dvorcový typ MR091 Usedlost čp. 27 Vesnický dvorcový typ MR092 Usedlost čp. 28 Vesnický dvorcový typ MR093 Usedlost čp. 29 Vesnický dvorcový typ Dominanta pozitivní tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi hodnotné stavby typické pro místní ráz zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP14 Kaple sv. Kateřiny Na návsi Stavba je architektonickou dominantou umístěnou na návsi obce. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP150 Rybník Zlato Rybník Zlato s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP151 Rybník Krásné pole Rybník Krásné pole s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP152 Rybník Stanoviště Rybník Staviště s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP153 Korálů rybník Korálů rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP154 Korálů rybník 1 Korálu rybník 1 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP155 Rybník Nový Blažků Rybník Nový Blažků s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP156 Rybník Starý Blažků Rybník Starý Blažků s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny

56 Krajinářský kompoziční prvek KKP157 Housků rybník Housků rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP158 Vášů rybník Vášů rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP159 Rybník Stávek Rybník Stávek s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP161 Rybník Stav Rybník Stav s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP162 Rybník Pístina jih Rybník Pístina jih s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP163 Horní návesní rybník Pístina Horní návesní rybník Pístina s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP164 Dolní návesní rybník Pístina Dolní návesní rybník Pístina s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP165 Záhlinský rybník Záhlinský rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP166 Záhlinský rybník malý Záhlinský rybník malý s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP167 Starý rybník Starý rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP168 Herinkovský rybník Herinkovský rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP169 Rybník Vonoš Rybník Vonoš s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP170 Rybník Čekal Rybník Čekal s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL069 Hrázový porost Hrázový porost rybníka Staviště Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL070 Hrázový porost Hrázový porost rybníka Krásné pole Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL071 Liniová vegetace Liniová vegetace- doprovod cest Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL072 Liniová vegetace Liniová vegetace- doprovod cest Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL073 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň rybníku Stávek Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL074 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň rybníku Stávek Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 56

57 PONĚDRAŽ Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Ponědraž k.ú. Ponědraž (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 100,00 Rozloha k.ú. (ha) 580,00 Počet obyvatel 120 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) - Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Rožmberská rybniční soustava Základní popis Obec Ponědraž se nachází severně od Lomnice nad Lužnicí. Obec je dobře dostupná ze silnice I/24. Původní urbanistická struktura byla postupně rozšiřována severním směrem. Obec Ponědraž neztrácí Lužnice kompaktní a homogenní styl urbanistické struktury a to i díky tomu, že se novodobější objekty svým typem, velikostí i měřítkem snažily přiblížit původní zástavbě. V severovýchodní části ZÚ byl vybudován zemědělský areál, který svým měřítkem a proporcemi není hodnocen jako negativní dominanta. Plynulý přechod zástavby do volné krajiny byl narušen. Obec se z hlediska cestovního ruchu orientuje na turistiku (vhodné blízké cíle jsou rozhledna v Lomnici nad Lužnicí, tvrz Záblatí, zřícenina hrádku Flughaus, zatopené pískovny. V obci se nachází Ponědražský rybník s přírodním koupalištěm, dětské a sportovní hřiště. Možnost ubytování v obci je v apartmánech U Zlaté Stoky. V obraze krajiny dominuje rozsáhlá plocha Ponědražského rybníka rozprostírající se v jižní a jihovýchodní části území obce. Plocha rybníka je doprovázena břehovými porosty. Menší rybniční plochy se nacházejí v severní polovině území, kde se také nacházejí lesní porosty. V západní části území se rozprostírají větší plochy zemědělské půdy. Významnou krajinnou osou území je Zlatá stoka doprovázená břehovými porosty. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Východní částí území prochází silnice I/24. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO01 Urbanizační osa mezinárodního a národního významu Vedlejší urbanizační osa Urbanizační osa mezinárodního a národního významu hranice ČR/Rakousko - Třeboň - Tábor (dálnice D3, silnice I/24, železnice č. 226, řeka Lužnice). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury a řeky Lužnice, který prochází východně od sídla Ponědraž. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Osa vykazuje vazby na území sousedního státu. Z důvodu generalizace je vymezena v trase silnice I/24. VO01 Urbanizační osa lokálního významu Urbanizační osa Záblatí - Ponědraž - Ponědrážka (silnice III/1552, III/1553). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Záblatí s Ponědrážkou. Ponědraž leží na této ose. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významnější dopravní trasy lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. 57

58 Kompoziční osa Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor VP18 Návesní prostor Návesní typ s kaplí Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce s pozitivní dominantou kaplí. - nepůvodní oplocení předzahrádek - nevhodné materiálové řešení - zdemolovaný objekt čp sloupy el. vedení - nepůvodní dřeviny Historické jádro HJ15 Dochované historické jádro Ponědraže Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo menšího návesního prostoru a silnice III/1553 procházející sídlem. Sídlo bylo typově založeno jako návesní. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru doplněná novější zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je střídavě štítová nebo okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. - prostorově kontrastní objekty neodpovídající měřítku původní zástavby - narušená stavební čára UKP54 Samota V Běrdáku Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství východně od Ponědrážky (č.p. 24). UKP55 Samota Bašta Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství mezi Ponědražským rybníkem a rybníkem Perklas (č.p. 45). UKP56 Samota Kužel Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství jižně pod Ponědražským rybníkem (č.p. 26). Architektonicky významný objekt AO079 Kaple Novorománská kaple Stavba je z architektonického hlediska významným objektem v obci. AO080 Litinový křížek Při silnici na Záblatí Drobná sakrální architektura. AO081 Litinový křížek Při silnici na Ponědrážku Drobná sakrální architektura. AO082 Litinový křížek Při polní cestě na severozápad od zastavěného území Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR094 Usedlost čp. 1 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v MR095 Usedlost čp. 13 Vesnický dvorcový typ celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu. MR096 Usedlost čp. 17 Vesnický dvorcový typ 58

59 Stavba typická pro místní ráz MR097 Usedlost čp. 18 Vesnický dvorcový typ MR098 Usedlost čp. 11 Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají MR099 Usedlost čp. 12 Vesnický dvorcový typ tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s MR100 Usedlost čp. 16 Vesnický dvorcový typ velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi MR101 Usedlost čp. 19 Vesnický dvorcový typ hodnotné stavby typické pro místní ráz MR102 Usedlost čp. 33 Vesnický dvorcový typ - objekty č.p. 11, 12, 38, 44 mají okapovou orientaci. MR103 Usedlost čp. 38 Vesnický dvorcový typ MR104 Usedlost čp. 44 Vesnický dvorcový typ Dominanta pozitivní 59 - zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami. DP15 Kaple Novorománská kaple Stavba je architektonickou a výškovou dominantou umístěnou v kostelní ulici. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP245 Rybník Perklas Rybník Perklas s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP246 Blatný rybník Blatný rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP247 Ponědražský rybník Ponědražský rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP248 Rybník Polník Rybník Polník s doprovodnou zelení Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL100 Liniová zeleň Ponědražský potok s doprovodnou zelení Liniová zeleň obohacující obraz krajiny. KKL110 Řeka Lužnice Tok Lužnice s doprovodnou zelení Linie Lužnice s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. KKL111 Zlatá stoka Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. KKL112 Alej Alej při silnici I/24 Liniová zeleň spoluutvářející obraz krajiny KKL113 Alej Alej při silnici severně nad Ponědraží Liniová zeleň spoluutvářející obraz krajiny KKL114 Hrázový porost Hrázový porost při Ponědražském rybníce Hrázový porost při Ponědražském rybníce utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKB004 Významný strom Lípa srdčitá Krajinářsky významný strom. KKB005 Významný strom Topol bílý Krajinářsky významný strom.

60 60

61 PONĚDRÁŽKA Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Ponědrážka k.ú. Ponědrážka (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 100,00 Rozloha k.ú. (ha) 636,50 Počet obyvatel 77 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) 4 Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Ponědrážka Rožmberská rybniční soustava I., II., III. Základní popis Obec Ponědrážka se nachází severně od Lomnice nad Lužnicí. Obec je dobře dostupná ze silnice I/24. Původní urbanistická struktura byla postupně rozvíjena zejména jižním směrem podél břehu Ponědrážkového rybníka. Objekty v této zástavbě vyznívají jako stavby dvorcového typů, jedná se převážně o drobné objekty. Na severovýchodě ZÚ byl vystavěn zemědělský areál, který byl (zejména pro svou plošnou rozlohou, měřítko a proporce v porovnání s ostatní zástavbou obce a dále z důvodu negativního ovlivnění pohledů z volné krajiny na sídlo) v průběhu průzkumů hodnocen negativně. Obcí prochází cyklostezka a turistické trasy, dále se zde nachází architektonicky hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. V obci bývaly dva mlýny, Okrouhlíkův a Bickův. Z přírodních hodnot se jedná o Ponědrážkový rybník a rybník Švarcenberk. V blízkém lese Kopaniny se nacházela ložiska železné rudy. Ubytování je v obci možné v usedlosti čp. 36. V krajinné matrici obce převládají středně velké až velké plochy. Plochy zemědělské půdy pokrývají východní, jihovýchodní a centrální část území. V části severní se rozprostírá plocha rybníka Švarcenberk doprovázená břehovými porosty. V části jihozápadní se rozprostírá lesní porost Ponědrážka, kterým protéká Zlatá stoka. Tok Zlaté stoky se v obraze krajiny uplatňuje v mimolesních úsecích v západní části území. Rozptýlená krajinná zeleň se zde vyskytuje ve formě doprovodu rybníků a doprovodu toku Zlaté stoky a Lužnice, která utváří východní hranici obce. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. V západní části území obce je vyhlášena přírodní rezervace Rašeliniště Hvozdina. Jedná se o jedno z nejcennějších rašelinišť na pramenných vývěrech. Území je přirozeným refugiem mnoha rostlinných i živočišných druhů. Územím prochází ve směru jihovýchod severovýchod trasa silnice I/24. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO01 Urbanizační osa mezinárodního a národního významu Urbanizační osa mezinárodního a národního významu hranice ČR/Rakousko - Třeboň - Tábor (dálnice D3, silnice I/24, železnice č. 226, řeka Lužnice). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury a řeky Lužnice, který prochází východně od sídla Podědrážka. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Osa vykazuje vazby na území sousedního státu. Z důvodu generalizace je vymezena v trase silnice I/24. 61

62 Vedlejší urbanizační osa VO01 Urbanizační osa lokálního významu Kompoziční osa Urbanizační osa Záblatí - Ponědraž - Ponědrážka (silnice III/1552, III/1553). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Záblatí s Ponědrážkou. Ponědraž leží na této ose. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významnější dopravní trasy lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor VP19 Návesní prostor Návesní typ obdélníkového tvaru s kaplí. Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce s pozitivní dominantou kaplí. - nevhodné materiálové řešení - nevhodné architektonické řešení objektu čp. 5 - nepůvodní dřeviny Historické jádro HJ16 Dochované historické jádro Ponědrážky Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo menšího návesního prostoru a silnice III/1552 procházející sídlem. Sídlo bylo typově založeno jako návesní. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. - prostorově kontrastní objekty neodpovídající měřítku původní zástavby - narušená stavební čára UKP57 Samota U Dobešů Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti Veselkého písníků (č.p. 45). UKP58 Samota Měruše Soubor dvou objektů venkovského lidového stavitelství jižně pod Veselkým písníkem (č.p. 22, 64, 30). UKP59 Samota U Hlávků Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti řeky Lužnice (č.p. 19, 43). UKP60 Samota U Vohnoutků Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství východně od Ponědrážky (č.p. 21). UKP61 Samota U Chrtů Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u rybníka Hliníř (č.p. 11). 62

63 Architektonicky významný objekt AO083 Litinový křížek Při polní cestě směrem na Bošilec Drobná sakrální architektura. AO084 Litinový křížek Při silnici a severním výjezdu ze ZÚ Drobná sakrální architektura. AO085 Litinový křížek Při silnici I/24 Drobná sakrální architektura. AO086 Litinový křížek Východně od ZÚ, při hranici KÚ s Lhotou u Dynína Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz 63 MR105 Usedlost čp. 15 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v MR106 Usedlost čp. 16 Vesnický dvorcový typ celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. MR107 Usedlost čp. 17 Vesnický dvorcový typ MR108 Usedlost čp. 19 Vesnický dvorcový typ MR109 Usedlost čp. 28 Vesnický dvorcový typ MR110 Usedlost čp. 32 Vesnický dvorcový typ MR111 Usedlost čp. 1 Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají MR112 Usedlost čp. 14 Vesnický dvorcový typ tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s velkým potenciálem odstranění závad pomocí MR113 Usedlost čp. 25 Vesnický dvorcový typ jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi MR114 Usedlost čp. 33 Vesnický dvorcový typ hodnotné stavby typické pro místní ráz. MR115 Usedlost čp. 37 Vesnický dvorcový typ MR116 Usedlost čp. 39 Vesnický dvorcový typ Dominanta pozitivní - nevhodně použitá okna u objektů čp. 15, 17, 19, 28 - zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP16 Kaple Na návsi Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. Dominanta negativní DN11 Zemědělský areál Zemědělský areál v severní části zastavěného území Negativní plošná dominanta v otevřené krajině. DN12 Vodojem V areálu zemědělského družstva Negativní výšková dominanta v otevřené krajině. - závady jsou popsány v odůvodnění Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP241 Švarcenberk Rybník Švanceberk s doprovodnou vegetací Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP242 Ponědrážkovský rybník Podnědrážkovský rybník s doprovodnou vegetací na okraji obce Ponědrážka Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny.

64 Krajinářský kompoziční prvek KKP243 Rybník Hliníř Rybník Hliníř s doprovodnou vegetací Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL109 Hrázový porost Hrázový porost při Ponědrážkovském rybníce Linie stromů lemující hráz Ponědrážkovského rybníka. KKL110 Řeka Lužnice Linie řeky Lužnice s doprovodnou zelení Linie toku Lužnice s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný prvek krajiny utvářející charakter třeboňské krajiny. KKL111 Zlatá stoka Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. KKL190 Liniová vegetace Doprovodná zeleň silnice Linie stromů lemující silnici. KKP112 Rybník Rašelina Rybník Rašelina s doprovodnou vegetací Plocha rybníka utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. 64

65 SMRŽOV Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Smržov k.ú. Smržov u Lomnice nad Lužnicí (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 76,77 Rozloha k.ú. (ha) 1090,28 Počet obyvatel 114 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) - Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Rožmberská rybniční soustava I., II., III. Základní popis Obec Smržov se nachází při západní hranici Lomnice nad Lužnicí. Obec je přímo napojena na silnici II/148. Původní urbanistická struktura byla postupně doplňována další zástavbou východním směrem. Objekty v této zástavbě vyznívají jako stavby dvorcového typů, jedná se převážně o drobné objekty. Na severu ZÚ byl vystavěn zemědělský areál, který z důvodu svého měřítka a proporcím nebyl hodnocen jako negativní dominanta. Kladně je hodnocen zachovalý plynulý přechod zástavby do volné krajiny, zejména v místě urbanisticky nejstarší zástavby. Obcí prochází velké množství turistických tras a cyklostezka 122A Greenway RD, dalším turisticky atraktivním prvkem jsou rybníky na území obce (Kaclířov, Dvořiště, atd.). Možnost ubytování je v obci v usedlosti čp. 77. Obraz krajiny Smržova lze rozdělit na 3 části. V části západní převládají lesní porosty, střední část je pokryta převážně bloky zemědělské půdy a rozkládá se zde zastavěné území sídla a západní část území pokrývá plocha rybníka Koclířov. Dalšími významnějšími rybníky na území obce je rybník Ptačí blato a Vydýmač u Smržova ve vazbě na zastavěné území obce. Rozptýlená krajinná zeleň je vázána na plochy rybníků a jako doprovod cest. Severní polovina území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Území obce není významně negativně ovlivněno antropogenními aktivitami. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná hlavní urbanizační osa. Vedlejší urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná vedlejší urbanizační osa. Kompoziční osa Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. 65

66 Významný veřejný prostor VP20 Návesní prostor Návesní typ lichoběžníkového tvaru s vodní plochou. Vysoká kvalita architektonického ztvárnění objektů na návsi dotváří atmosféru celého prostoru. Vhodné materiálové řešení veřejného prostoru - s velkým podílem travnatých ploch. Sídlo se původně formovalo jako uliční typ bez návsi. Veřejný prostor, kde je umístěná kaple sv. Jána není považován za významný veřejný prostor. Návesní prostor byl formován po druhé polovině 19. století. Historické jádro 66 - novostavby a dostavby v předzahrádkách - altán před OÚ - stodola na návsi HJ17 Dochované historické jádro Smržova Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo menšího návesního prostoru a silnice III/1482 procházející sídlem. Sídlo bylo typově založeno jako ulicovka ukončená na východě návsí. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru, zejména ve východní polovině poté doplněná zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová, místy okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. - prostorově kontrastní objekty neodpovídající měřítku původní zástavby - narušená stavební čára UKP62 Samota Dvořiště Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti rybníka Dvořiště (č.p. 22). UKP63 Samota Bašta Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti rybníka Dvořiště (č.p. 23). Architektonicky významný objekt AO087 Kaple sv. Jana Kaple z 1. pol. 18. stol., u kaple je vysazen jírovec Stavba je architektonickou dominantou a architektonicky Závada: významným objektem. oplocení AO088 Pomník obětem 1.sv. války Pomník obětem naproti objektu čp. 25 Drobná sakrální architektura. AO089 Litinový křížek Na rozcestí v západní části ZÚ Drobná sakrální architektura. AO090 Litinový křížek Při objektu čp. 25 Drobná sakrální architektura. AO091 Litinový křížek se dvěma Při objektu čp. 70 Drobná sakrální architektura. lípami AO092 Litinový křížek Při polní cestě jihozápadně od ZÚ Drobná sakrální architektura. AO093 Litinový křížek Při rybníku Dvořiště Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR117 Usedlost čp. 2 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v MR118 Usedlost čp. 4 Vesnický dvorcový typ celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu. MR119 Usedlost čp. 6 Vesnický dvorcový typ MR120 Usedlost čp. 7 Vesnický dvorcový typ MR121 Usedlost čp. 15 Vesnický dvorcový typ MR122 Usedlost čp. 19 Vesnický dvorcový typ MR123 Usedlost čp. 21 Vesnický dvorcový typ MR124 Usedlost čp. 24 Vesnický dvorcový typ

67 Stavba typická pro místní ráz MR125 Usedlost čp. 28 Samostatný venkovský dům MR126 Usedlost čp. 43 Vesnický dvorcový typ MR127 Usedlost čp. 44 Vesnický dvorcový typ MR128 Usedlost čp. 53 Vesnický dvorcový typ MR129 Usedlost čp. 1 Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají MR130 Usedlost čp. 16 Vesnický dvorcový typ tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s velkým potenciálem odstranění závad pomocí MR131 Usedlost čp. 34 Samostatný venkovský dům jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi MR132 Usedlost čp. 40 Vesnický dvorcový typ hodnotné stavby typické pro místní ráz. MR133 Usedlost čp. 47 Vesnický dvorcový typ MR134 Usedlost čp. 69 Samostatný venkovský dům Dominanta pozitivní 67 - zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP17 Kaple sv. Jana Kaple z 1. pol. 18. stol. Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP177 Rybník Koclířov Rybník Koclířov s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP178 Rybník Smržov u Zlaté stoky Rybník Smržov u Zlaté stoky s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP179 Smržov nádrž Nádrž Smržov s parkovou úpravou Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Třeboňska a obohacující interiér obce. KKP180 Návesní rybník Návesní rybník Smržov Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Třeboňska a obohacující interiér obce. KKP181 Rybník Vydýmač u Smržova Rybník Vydýmač u Smržova s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP182 Rybník Ptačí blato Rybník Ptačí blato s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL075 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň cest Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL076 Hrázový porost Hrázový porost a doprovodná zeleň u rybníka Vydýmač u Smržova Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny

68 Krajinářský kompoziční prvek KKL078 Hrázový porost Hrázový porost rybníka Koclířov, doprovod cest Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL111 Zlatá stoka Zlatá stoka s doprovodnou vegetací Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. 68

69 STŘÍBŘEC Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Stříbřec k.ú. Stříbřec (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 100,00 Rozloha k.ú. (ha) 1132,23 Počet obyvatel 436 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) 3 Zónace CHKO Památné stromy (počet) 2 Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Rožmberská rybniční soustava I., II., III. Základní popis Obec Stříbřec se nachází východně od města Třeboň. Je dobře dostupná ze silnice II/153. Původní urbanistická zástavba byla postupně doplňována podél komunikací při břehu Starého stříbřeckého rybníka. Plošně významnější zástavba vznikla mezi Starým a Novým stříbřeckým rybníkem. Objekty v této zástavbě vyznívají jako stavby dvorcového typů, jedná se převážně o drobné objekty. Nové zemědělské areály vznikly při západní hranici historického jádra, vzhledem ke svému měřítku a proporcím, nebyly tyto areály hodnoceny jako negativní dominanty. Plynulý přechod zástavby do volné krajiny je hodnocen převážně pozitivně, zejména v oblasti vymezené jako historické jádro obce. Obec Stříbřec leží v rozmanité krajině plné rybníků, lesů a mokřadů protkané hustou sítí polních cest a silnic III. třídy. Rozmanitost a prostupnost krajiny je využita mj. pro cestovní ruch a umožnila vznik mnoha turistických stezek, cyklostezek a naučných stezek na území obce. Cestovní ruch je také podpořen obřanskou vybaveností - víceúčelovou budovou, tenisovým kurtem na hrázi rybníka Nový a fotbalovým hřištěm. Možnost ubytování je v obci v penzionu Pod Lipami a v usedlosti při Novém stříbřeckém rybníku. Blízké okolí obce si zamilovala za svého pobytu ve Stráži n. Nežárkou Ema Destinnová. Zvláště okolí rybníka Vladimír v sousedství Nové řeky, kde je na její počest umístěna pamětní deska. V krajinné matrici obce Stříbřec převažují malé až středně velké plochy. Ve stření části území převažují zemědělsky využívané plochy. Plochy rybníků jsou rozesety po celém území. V jižní části území obce se nacházejí větší rybniční plochy s hrázovými porosty (Podsedek, Humenský rybník). Lesní porosty se nacházejí v jižní, západní, severní a centrální části území obce. Jedná se o menší lesní porosty. Jižně od obce vystupuje zalesněný vrch Šanderova hora 463 m n.m. Liniová krajinná zeleň se zde vyskytuje ve formě hrázových porostů a jako doprovod cest. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Do jihozápadní části území obce zasahuje NPR Stará a Nová řeka. Předmětem ochrany je meandrující koryto řeky Lužnice s řadou odstavených ramen v různém stupni zakmenění. Chráněn je tvrdý luh v inundačním území toku a fragmenty dalších typů lesních porostů strukturou a druhovým složením blízkých původnímu a komplex mokřadních ekosystémů v inundačním území Lužnice a Nové řeky. Územím obce prochází pouze silnice 3. třídy. Obraz krajiny je ovlivněn trasami vedení 22 kv. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná hlavní urbanizační osa. 69

70 Vedlejší urbanizační osa VO04 Urbanizační osa lokálního významu VO07 Kompoziční osa Urbanizační osa lokálního významu Urbanizační osa Stará Hlína - Stříbřec - Mníšek - Libořezy (silnice III/1536). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Starou Hlínu a Libořezy. Stříbřec leží na této ose. Urbanizační osa Lutová - Stříbřec - Stráž nad Nežárkou (silnice III/1532). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Lutovou a Stráž nad Nežárkou. Stříbřec leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. KO11 Kompoziční osa Pohledová osa přes Starý stříbřecký rybník na zástavbu obce. V lipové aleji je vynechán prostor pro průhled na zástavbu na protějším břehu rybníka. Hrozby: - obecné hrozby jsou popsány v Metodické části této Studie KO12 Kompoziční osa Pohledová osa z návsi na kostel sv. Jana Nepomuckého. Pohledová osa, která umožňuje dálkové pohledy na kapli umístěnou na návsi. Zdůrazňuje tak význam dominanty. KO13 Kompoziční osa Pohledová osa z návsi na kostel sv. Jana Nepomuckého. Pohledová osa, která umožňuje dálkové pohledy na kapli umístěnou na návsi. Zdůrazňuje tak význam dominanty. Osa je zdůrazněna alejí na návsi. K014 Kompoziční osa Pohledová osa ulicí na kostel sv. Jana Nepomuckého. Pohledová osa komponována na kostel umístěný na návsi. Osa zdůrazňuje význam dominanty. Osa průhledu Na území obce se v rámci řešeného území nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor Opatření: - bylo by vhodné podpořit pohledovou a kompoziční osu umístění vhodného mobiliáře - lavička, piknikové místo - nepůvodní stavba OÚ (nevhodné proporce, hmotové a architektonické ztvárnění stavby OÚ) zabraňuje přímému vizuálnímu spojení návsi a kostela VP21 Návesní prostor Návesní typ čočkovitého tvaru s dvěma rybníky. Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce se soustředěním občanské vybavenosti - OÚ, pošta obchod. - proporce, hmotové a architektonické ztvárnění stavby OÚ - proporce, hmotové a architektonické ztvárnění stavby altánu před OÚ - sloupy el. vedení - zábradlí kolem vodní plochy 70

71 Historické jádro HJ18 Dochované historické jádro Stříbce Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo protáhlého návesního prostoru a silnice III/1536, další zástavby byla umístěna podél břehu Starého stříbřeckého rybníka a silnic III/1536 a III/1533. Sídlo bylo typově založeno jako návesní. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru, zejména ve východní polovině poté doplněná zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová, místy okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let prostorově kontrastní objekty Jednoty a obecního úřadu neodpovídající měřítku původní zástavby - narušená stavební čára UKP69 Samota U Růžičků Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti Humlenského rybníka a lesa Borek(č.p. 83). UKP70 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti Humlenského rybníka (č.p. 86). UKP71 Samota U Kaštánků Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti Humlenského rybníka (č.p. 84). UKP72 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti Humlenského rybníka a lesa Borek(č.p. 40). UKP73 Samota U Máců Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti Humlenského rybníka (č.p. 93). UKP74 Samota U Skalníků Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u lesa Doubrava (č.p. 54). UKP75 Samota U Řepů Soubor dvou solitérně stojících objektů venkovského lidového stavitelství u silnice III/1532 a lesa Doubrava (č.p. 88, 91). UKP76 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u lesa Borek (č.p. 50). UKP77 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti Sedlova a Houskova rybníka (č.p. 112). UKP78 Samota Bašta Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti rybníků Podsedek, Starý Hospodář a Žebrákov (č.p. 71). Architektonicky významný objekt AO094 Kostel sv. Jana Kostel v novorománském stylu z roku 1860 Kostel je architektonicky významnou stavbou na území Nepomuckého obce. AO095 Kříž na kamenném Na rozcestí při objektu čp. 77 Drobná sakrální architektura. podstavci AO096 Litinový křížek Na rozcestí při objektu čp. 38 Drobná sakrální architektura. AO097 Kříž na kamenném podstavci Při kostelu sv. Jana Nepomuckého Drobná sakrální architektura.

72 Architektonicky významný objekt AO098 Litinový křížek Při silnici směrem na Lutovou, na rozcestí, poblíž samoty U Drobná sakrální architektura. Řepů AO099 Litinový křížek Při silnici směrem na Lutovou Drobná sakrální architektura. AO100 Litinový křížek Při Humlenském rybníku a objektu čp. 86 Drobná sakrální architektura. AO101 Trafostanice Dochovalá původní zděná trafostanice, naproti objektu čp, 146 Prvek technické architektury. Stavba typická pro místní ráz MR135 Usedlost čp. 9 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v MR136 Usedlost čp. 11 Vesnický dvorcový typ celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu. MR137 Usedlost čp. 12 Vesnický dvorcový typ MR138 Usedlost čp. 13 Vesnický dvorcový typ MR139 Usedlost čp. 22 Vesnický dvorcový typ MR140 Usedlost čp. 42 Vesnický dvorcový typ MR141 MR142 Usedlost čp. 20 Usedlost čp. 35 Vesnický dvorcový typ Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s MR143 Usedlost čp. 36 Vesnický dvorcový typ velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi hodnotné stavby typické pro místní ráz. Dominanta pozitivní - zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP18 Kostel sv. Jana Při Starém stříbřeckém rybníku Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v Nepomuckého obci. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky MV03 Místo vyhlídky Místo vyhlídky směrem na východ z hráze mezi Starým úzký průhled na pozitivní dominantu (úhel 15 st.). rybníkem a Novým stříbřeckým rybníkem. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu Krajinářský kompoziční prvek KKP203 Rybník V boru 1 Rybník V boru 1 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP204 Rybník V boru 2 Rybník V boru 2 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 72

73 Krajinářský kompoziční prvek KKP205 Šedlů rybník Šedlů rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP206 Housků rybník Housků rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP207 Václavů rybník Václavů rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP208 Rybník Na struhách Rybník Na struhách s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP209 Rybník Haltýř Rybník Haltýř s doprovodnou vegetací, v obci Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP210 Maličký spodní rybník Maličký spodní rybník s doprovodnou vegetací, v obci Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP211 Starý Stříbřecký rybník Starý Stříbřecký rybník s doprovodnou vegetací, v obci Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP212 Novořecký rybník Novořecký rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP213 Nový Stříbřecký rybník Nový Stříbřecký rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP214 Novořecký rybník 2 Novořecký rybník 2 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP215 Nový Budínský rybník Nový Budínský rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP216 Rybník Vladimír Rybník Vladimír s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP217 Rybník Vajgárek Rybník Vajgárek s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP218 Zemanů rybník Zemanů rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP219 Humlenský rybník Humlenský rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP220 Rybník Podsedek Rybník Podsedek s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP221 Rybník Velká zahrádka Rybník Velká zahrádka s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP222 Rybník Humlena I Rybník Humlena I s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP223 Rybník Humlena II Rybník Humlena II s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP224 Rybník Humlena III Rybník Humlena III s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP225 Rybník Humlena IV Rybník Humlena IV s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP226 Rybník Humlena V Rybník Humlena V s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP227 Rybník Humlena VI Rybník Humlena VI s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 73

74 Krajinářský kompoziční prvek KKP228 Dolní rybník Dolní rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP229 Horní rybník Horní rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL087 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Nový budínský Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL088 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Vladimír Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL089 Hrázový porost Hrázový porost a liniová vegetace u Zemanů rybníka Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL090 Hrázový porost Hrázový porost u Nového stříbřeckého rybníka Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL091 Doprovodná vegetace Doprovodná vegetace cest Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL092 Hrázový porost Hrázový porost Humlenského rybníka a rybníka Podsedek Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL093 Hrázový porost Hrázový porost na hrázi mezi Humlenským rybníkem a rybníkem Podsedek Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL094 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Velká zahrádka Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL095 Hrázový porost Hrázové porosty rybníků Humlena I - VI Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 74

75 STŘÍBŘEC - MNÍŠEK Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Stříbřec k.ú. Mníšek (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 99,36 Rozloha k.ú. (ha) 518,72 Počet obyvatel 436 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky - Kulturní památky (počet) - Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Základní popis Část obce Stříbřec - Mníšek se nachází východně od města Třeboň. Je dobře dostupná ze silnice II/153. Původní urbanistická struktura byla postupně rozšiřována východním směrem, kde vznikl shluk objektu mezi rybníkem Pazderňák a komunikací vedoucí do části Libořezy. Objekty v této zástavbě vyznívají jako stavby dvorcového typů, jedná se převážně o drobné objekty. V jižní části ZÚ byl vystavěn zemědělský areál, který svým měřítkem a proporcemi není hodnocen jako negativní dominanta. Plynulý přechod zástavby do volné krajiny je hodnocen pozitivně, zejména v severní části historického jádra obce. Mníšek je obklopen prstencem rybníků, ke kterým vedou ze ZÚ polní cesty. V obci je možnost ubytování v apartmánu U Bělouše, U dvou sluncí, v penzionu Modrá vrata, Mníšek. Krajinná matrice území obce je utvářena menšími plochami zemědělské půdy a rybníků s četnými liniemi a ploškami krajinné zeleně. Menší lesní porosty se rozkládají především po obvodu území obce. Linie krajinné zeleně doprovází plochy rybníků a linie cest. Severně od obce, mezi rybníky Kouškovec a Nový u Mníšku je dochováno uspořádání krajinné zeleně dokumentující historické uspořádání plužiny. V celé jižní polovině území obce je rozeseta řada drobných remízků. Územím prochází silnice 3. třídy Stříbřec Mníšek Libořezy. Území obce je součástí CHKO Třeboňsko. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná hlavní urbanizační osa. Vedlejší urbanizační osa VO04 Urbanizační osa lokálního významu Urbanizační osa Stará Hlína - Stříbřec - Mníšek - Libořezy (silnice III/1536). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Starou Hlínu a Libořezy. Mníšek leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. 75

76 Kompoziční osa KO15 Kompoziční osa Kompoziční osa směřující přes rybníky umístěné na návsi k dominantě obce kapli. Kompoziční osa zvýrazňuje při vjezdu do ZÚ dominantu kostela a umožňuje lepší orientaci v obci. - osa v současnosti pohledově nefunguje. Průhled na dominantu kostela je zamezen vzrostlou zelení. KO16 Kompoziční osa Kompoziční osa jako průhled z komunikace Mníšek a Libořezy. Kompoziční osa zvýrazňuje při vjezdu do ZÚ dominantu kostela a umožňuje lepší orientaci v obci. Významný veřejný prostor VP22 Návesní prostor Návesní typ tvaru nepravidelné okrouhlice s ostrůvkovou zástavbou v jihovýchodní části návsi, kaplí a dvěma rybníky. Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce s pozitivní dominantou kaplí a soustředěním občanské vybavenosti (kaple, hasičská zbrojnice). - proporce, hmotové a architektonické ztvárnění hasičské zbrojnice - nepůvodní oplocení předzahrádek - nepůvodní zeleň - sloupy el. vedení - částečně zábradlí kolem vodní plochy Historické jádro HJ19 Dochované historické jádro Mníšku Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo návesního prostoru a silnice III/1536. Sídlo bylo typově založeno jako návesní. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru, v jižní části sídla je poté doplněná zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová, místy okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. - prostorově kontrastní objekt hasičské zbrojnice neodpovídající měřítku původní zástavby UKP51 Samota U Kročáku Soubor tří solitérně stojících objektů venkovského lidového stavitelství u silnice III/1536 (č.p. 4, 58, 62). Architektonicky významný objekt AO102 Kaple Kaple z roku 1894 Kostel je architektonicky významnou stavbou na území obce. AO103 Litinový křížek Při polní cestě severně od ZÚ Drobná sakrální architektura. AO104 Litinový křížek Při rozcestí polních cest severně od ZÚ Drobná sakrální architektura. AO105 Litinový křížek Při objektu čp. 102 Drobná sakrální architektura. AO106 Litinový křížek Při polní cestě severovýchodně od ZÚ Drobná sakrální architektura. 76

77 Stavba typická pro místní ráz MR144 Usedlost čp. 17 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v MR145 Usedlost čp. 23 Vesnický dvorcový typ celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu. MR146 Usedlost čp. 61 Vesnický dvorcový typ MR147 Usedlost čp. 2 Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají MR148 Usedlost čp. 8 Vesnický dvorcový typ tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s velkým potenciálem odstranění závad pomocí MR149 Usedlost čp. 12 Vesnický dvorcový typ jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi MR150 Usedlost čp. 13 Vesnický dvorcový typ hodnotné stavby typické pro místní ráz. MR151 Usedlost čp. 16 Vesnický dvorcový typ MR152 Usedlost čp. 75 Vesnický dvorcový typ MR153 Usedlost čp. 102 Vesnický dvorcový typ Dominanta pozitivní - zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP19 Kaple Na návsi Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP183 Rybník U Stavu Rybník U Stavu s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér sídla. KKP184 Rybník U Stavu 1 Rybník U Stavu 1 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér sídla. KKP185 Rybník Kouškovec Rybník Kouškovec s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér sídla. KKP186 Rybník Nový u Mníšku Rybník Nový u Mníšku s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér sídla. KKP187 Rybník Pazderňák Rybník Pazderňák s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér sídla. 77

78 Krajinářský kompoziční prvek KKP188 Vodní nádrž Mníšek Vodní nádrž Mníšek s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér sídla. KKP189 Návesní rybník Mníšek Návesní rybník Mníšek s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny Vodní plocha obohacuje interiér sídla. KKP190 Zbudilů rybník Zbudilů rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP191 Rybník Březná Rybník Březná s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP192 Vlčkův rybník Vlčkův rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP193 Rybník Drdlíkovec Rybník Drdlíkovec s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP194 Rybník Velký Valentů Rybník Velký Valentů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP195 Rybník Starý Kovářů Rybník Starý Kovářů s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP196 Rybník Traviční Rybník Traviční s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP197 Rybník U smrku Rybník U smrku s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP198 Malý rybník Malý rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP199 Hluboký rybník Hluboký rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP200 Hluboký rybník 1 Hluboký rybník 1 s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP201 U Hlubokého rybníka U Hlubokého rybníka s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP202 Původní plužina Prostor s dochovaným uspořádáním Lužiny Doklad původního uspořádání pozemků, krajinářsky cenné uspořádání liniové vegetace. KKL079 Hrázový porost Hrázový porost u Vlčkova rybníka Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL080 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň u rybníka Drdlíkovec Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL081 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň u rybníka Valentův velký rybník Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL082 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň u rybníka Kovářů starý rybník Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL083 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň rybníka Traviční Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL084 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň cest Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL085 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň rybníka Kouškovec Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL086 Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň rybníka Nový u Mníšku Liniová vegetace je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny 78

79 TŘEBOŇ - BRANNÁ Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Třeboň k.ú. Branná (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 99,78 Rozloha k.ú. (ha) 1564,33 Počet obyvatel 8394 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) 3 Zónace CHKO Památné stromy (počet) 1 Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Rožmberská rybniční soustava Základní popis Část města Třeboň Branná se nachází jižně od centra města Třeboň, od kterého je oddělena rybníkem Svět a Opatovickým rybníkem. Část Branná je dostupná po silnici II. třídy II/154, která prochází centrem obce. Historická urbanistická struktura obce je zachována bez výraznějších závad. Obec se rozrůstala zejména podél komunikací jihovýchodním (zde byl vystavěn zemědělský areál) a jihozápadním směrem. Zástavba je v těchto místech drobnějšího měřítka a jedná se zejména o samostatně stojící domy. Tento kontrast v porovnání s původní zástavbou však nepůsobí rušivě. Část obce Branná má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu - kvalitní napojení na silnici II/154, zachovaný ráz vesnických stavení dvorcového typu, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu, další architektonické hodnoty, turistická stezka, blízkost historického centra Třeboň, přírodní hodnoty na území obce nebo v jejím blízkém okolí (Branský rybník, Jamský rybník, soustava rybníků kolem rybníka Velké stavidlo, PP Branské Doubí, NPP Ruda u Kojákovic). V obci se nachází možnost ubytování v Penzionu Dvořák (čp. 53), U Dubu (čp. 99), U Lidušky (čp. 126), Branná (čp. 41), Chaloupka Na Motýlím vršku (čp. 26) a v dalších menších zařízení. Krajinná matrice území obce je utvářena menšími až středně velkými plochami. Po obvodu území obce s výjimkou severního okraje dominují lesní porosty. V centrální části zaujímají nejvýznamnější podíl v zastoupení zemědělské půdy členěné do středně velkých bloků. Plošně významnějšími rybníky jsou Jamský rybník, rybník Tobolky a Branský rybník. Liniová zeleň doprovází vodní plochy rybníků, tok Svodnice a některé cesty. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. V území je vyhlášena přírodní památka Branské doubí. Toto území představuje krajinný fragment tvořený rozvolněnými lesními porosty parkovitého charakteru, s výrazným zastoupením dubu letního. Územím obce prochází ve směru sever jih silnice II/154. Obraz krajiny ovlivňují trasy elektrického vedení 22 kv. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO05 Urbanizační osa regionálního významu Urbanizační osa regionálního významu Třeboň - Nové Hrady (silnice II/154). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na silnici II/154 propojující Třeboň a Nové Hrady. Branná leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnou dopravní trasu regionálního významu, na kterou je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). 79

80 Vedlejší urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná vedlejší urbanizační osa. Kompoziční osa KO19 Kompoziční osa Kompoziční osa směřující přes rybník umístěný na návsi k Kompoziční osa zvýrazňuje dominantu kostela a dominantě obce kapli. umožňuje lepší orientaci v obci. KO20 Kompoziční osa Kompoziční osa jako průhled z komunikace II/154 směrem od Hrachoviště. KO21 Kompoziční osa Kompoziční osa směřující přes náves k dominantě obce kapli. Osa průhledu Kompoziční osa zvýrazňuje při vjezdu do ZÚ dominantu kostela a umožňuje lepší orientaci v obci. Kompoziční osa zvýrazňuje dominantu kostela a umožňuje lepší orientaci v obci. Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor 80 VP24 Návesní prostor Návesní typ výrazně protáhlého tvaru s kaplí a dvěma rybníky. Historické jádro Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce s pozitivní dominantou kaplí. Jedná se o shlukový typ vsi, která původně neměla jasně definovaný veřejný prostor. Ve východní části byla zástavba hustější, na západ docházelo k jejímu rozvolňování. Postupně byla zástavba selských statků (zejména v západní části) zahušťována, je zde nová zástavba včetně tzv. okálů, řada přístaveb a dostaveb. Tento stavební rozvoj umožnil jasněji definovat hrany významného veřejného prostoru. - objekt čp. 114, nevhodné měřítko proporce a architektonické ztvárnění - nepůvodní oplocení předzahrádek - nevhodné materiálové řešení veřejného prostoru - výsadba nepůvodních dřevin ve veřejném prostranství HJ20 Dochované historické jádro Branné Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo protáhlého návesního prostoru a silnice II/154. Sídlo bylo typově založeno jako návesní. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru, zejména v jihovýchodní polovině byla doplněná zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová, místy okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. - prostorově kontrastní objekt branského společenského centra a některých objektů pro bydlení neodpovídající měřítku původní zástavby - narušená stavební čára UKP02 Samota Prátr Soubor dvou solitérně stojících objektů venkovského lidového stavitelství v blízkosti Zlaté Stoky (č.p. 58). UKP03 Dvůr Obora se zázemím Bývalý panský dvůr se zázemím stojící u silnice II/154 (č.p. 55 a 56). Areál je využíván jako jízdárna a pohostinství. Architektonicky významný objekt Jde o typický příklad dochovaného zemědělského hospodářství, které je jedním ze znaků Třeboňské urbanizační struktury. AO114 Kaple Kaple z roku 1851 Kostel je architektonicky významnou stavbou na území obce. AO115 Původní škola čp. 62 Původní architektura školských zařízení. AO116 Litinový křížek Při sjezdu ze silnice II/154 na polní cestu směrem na Drobná sakrální architektura. Majdalenu AO117 Litinový křížek Při rybníku a objektu čp. 63, se dvěma lípami Drobná sakrální architektura.

81 Architektonicky významný objekt AO118 Litinový křížek Při severním výjezdu z hranice ZÚ Drobná sakrální architektura. AO119 Litinový křížek Naproti objektu čp. 132 Drobná sakrální architektura. AO120 Litinový křížek Při objektu čp. 120 Drobná sakrální architektura. AO121 Litinový křížek Při komunikaci směřující z rybníku Buman v jihovýchodní části ZÚ Drobná sakrální architektura. AO122 Litinový křížek V polích za objektem čp. 32 Drobná sakrální architektura. AO123 Litinový křížek Při silnici II/154 v místě Jamského rybníka Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR169 MR170 Usedlost čp. 4 Usedlost čp. 6 Vesnický dvorcový typ Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu. MR171 Usedlost čp. 20 Vesnický dvorcový typ MR172 Usedlost čp. 29 Vesnický dvorcový typ MR173 MR174 Usedlost čp. 18 Usedlost čp. 26 Vesnický dvorcový typ Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s MR175 Usedlost čp. 27 velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi MR176 Usedlost čp. 30 Vesnický dvorcový typ hodnotné stavby typické pro místní ráz. MR177 Usedlost čp. 55 Vesnický dvorcový typ MR178 Usedlost čp. 56 Vesnický dvorcový typ MR179 Usedlost čp. 129 Vesnický dvorcový typ Dominanta pozitivní zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP21 Kaple Na návsi Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP090 Bahnitý rybník Bahnitý rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP091 Cizinecký rybník Cizinecký rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP092 Nový rybník Nový rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP093 Rybník Buman Rybník Buman s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. 81

82 Krajinářský kompoziční prvek KKP094 Lavičný rybník Lavičný rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP095 Stavidlo u Ovčína Rybník Stavidlo u ovčína s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP096 Velké stavidlo Rybník Velké stavidlo u ovčína s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP097 Stavidlo pod Dubovým Rybník Stavidlo pod Dubovým s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP098 Dubový u obory Rybník Dubový u Obory s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP099 Rybník Chodec Rybník Chodec s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP100 Rybník Oborský Rybník Obrovský s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP101 Jamský rybník Jamský rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP102 Rybník Branná 1 Návesní rybník Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP103 Rybník Branná 2 Návesní rybník Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. Vodní plocha obohacuje interiér obce. KKP104 Branský rybník Branský rybník s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP105 Rybník Tobolky Rybník Tobolky s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP106 Malé stavidlo Rybník Malé stavidlo s doprovodnou zelení Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP107 Štičí rybník Štičí rybník s břehovými porosty Plocha rybníka s břehovými porosty utvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP351 Branské doubí Bývalá výtopa Opatovického rybníka tvořená mozaikou drobných luk a lesních porostů Esteticky hodnotný segment třeboňské rybniční krajiny KKL044 Liniová zeleň Liniový doprovod cesty - Stromovka Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL045 Zlatá stoka Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. KKL046 Hrázové porosty Hrázové porosty u rybníků Stavidlo u Ovčína, Velké Stavislo a Stavidlo pod Ovčínem Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL047 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Dubový u Obory Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL048 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Chodec a doprovodná zeleň cest Liniová zeleň, hrázový porost - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL049 Doprovodná zeleň Liniový doprovod cesty Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL050 Hrázový porost Hrázový porost rybníka Malé Stavidlo Hrázový porost - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKP051 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Děkanec Hrázový porost - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. 82

83 Krajinářský kompoziční prvek KKL052 Doprovodná zeleň Liniový doprovod silnice II/154 Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL053 Liniová zeleň Liniový doprovod cesty Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL054 Liniová zeleň Liniový doprovod cesty - Svodnice Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL055 Liniová zeleň Liniový doprovod cesty Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL056 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Jamský Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL057 Břehové porosty Břehové porosty Nového rybníka Liniová a hrázová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL111 Zlatá stoka Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. KKL202 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Stavidlo u Ovčína Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL208 Hrázové porosty Hrázové porosty u rybníka Stavidlo pod Dubovým Liniová zeleň - krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. 83

84 84

85 TŘEBOŇ - BŘILICE Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Třeboň k.ú. Břilice (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 77,93 Rozloha k.ú. (ha) 1385,38 Počet obyvatel 8394 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) 1 Zónace CHKO Památné stromy (počet) 1 Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Rožmberská rybniční soustava Základní popis Místní část města Třeboň Břilice se nachází severně od centra města Třeboň. Tato část obce volně navazuje na novou zástavbu a zastavitelné plochy části Třeboň. Část Břilice je dostupná po silnicích I. třídy I/24 a I/34. Historická urbanistická struktura obce je zachována bez výraznějších závad. Na obci je patrný velký rozvoj a zájem o výstavbu rodinných domů z důvodu blízkosti historického centra Třeboně a kvalitního přírodního prostředí. Obec se rozrůstala všemi směry, zejména podél břehu Břilického rybníka a komunikace vedoucí do centra Třeboně. Zástavba nemá jednotný charakter a obec díky tomu nepůsobí uceleně. Břilice se tak postupně přeměňují v předměstí a ztrácejí svůj ryze venkovský charakter. Na severním okraji byl vystavěn zemědělský areál, který však kvůli svému měřítku a proporcím není hodnocen jako negativní dominanta. Část obce Břilice má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu - kvalitní napojení na silnice I/24 a I/34, turistické stezky, cyklistické stezky, naučné stezky, blízkost historického centra Třeboň, přírodní hodnoty na území obce nebo v jejím blízkém okolí (např. Břilický rybník). V obci se nachází možnost ubytování v Penzionu Růžička (čp. 253), Azalka (čp. 211), a další možnosti, zejména v apartmánech v soukromí. Charakter krajiny je poměrně silně ovlivněn urbanizačními procesy. V krajinném obraze se výrazně uplatňují antropogenní prvky. V západní části území obce se rozkládá poměrně rozsáhlý lesní komplex. Bloky zemědělské půdy v jižní, severní a centrální části obce jsou středně velké až velké. Menší až středně velké rybníky se nacházejí v severozápadní části území (Velký a Malý Toušný), jihozápadně od obce pak rybník Stružky a Verfe. Liniová vegetace je vázána na plochy rybníků, Zlatou stoku a jako doprovod cest. Charakter krajiny je značně ovlivněn přítomností antropogenních linií (silnice I/34 a I/24, železniční trať a železniční vlečka, trasy nadzemních elektrických vedení). Při silnici I/24 na severu území obce se rozkládá areál sídliště Gigant, průmyslové plochy a průmyslové objekty. Výškové budovy areálu se uplatňují v dálkových pohledech. Z bližších pohledů je areál cloněn vegetací. Téměř celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. II., III. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO01 Urbanizační osa mezinárodního a národního významu Urbanizační osa mezinárodního a národního významu hranice ČR/Rakousko - Třeboň - Tábor (dálnice D3, silnice I/24, železnice č. 226, řeka Lužnice). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury a řeky Lužnice, který prochází východně od sídla Břilice. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Osa vykazuje vazby na území sousedního státu. Z důvodu generalizace je vymezena v trase silnice I/24. - vzájemné srůstání sídel Třeboň a Břilice Hrozby: - liniové rozpínání Třeboně (mj. v rozsahu navržených rozvojových ploch) v trase silnice I/24 - podpora suburbanizačních procesů, vstup nové zástavby do volné krajiny 85

86 Hlavní urbanizační osa HO02 Urbanizační osa nadregionálního významu Urbanizační osa nadregionálního významu České Budějovice - Jindřichův Hradec (silnice I/34). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na silnici I/34 propojující České Budějovice a Jindřichův Hradec. Osa prochází jižně od sídla Břilice. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnou dopravní trasu nadregionálního významu, na kterou je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Opatření: - rozvojové plochy navrhovat v duchu minimalizace suburbanizačních procesů, omezovat liniové rozpínání zástavby do volné krajiny - probíhající transformaci Břilic do podoby třeboňského předměstí provádět maximálně citlivě Vedlejší urbanizační osa VO03 Urbanizační osa lokálního Hrozby: významu nebyly identifikovány Kompoziční osa Urbanizační osa Třeboň - Břilice - Dunajovice (silnice III/15512). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Třeboň s Dunajovicemi. Břilice leží na této ose, silná je vzájemná vazba s Třeboní. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka vzájemné srůstání sídel Třeboň a Břilice Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. Osa průhledu Opatření: - probíhající transformaci Břilic do podoby třeboňského předměstí provádět maximálně citlivě OP06 Osa průhledu Sklalice Průhled ze silnice I/24 směrem na porost před Horním Místo pohledu. Miletínem. Významný veřejný prostor VP25 Návesní prostor Návesní typ výrazně protáhlého tvaru vznikl rozšířením v místě ulicové zástavby. Historické jádro Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce s jasně definovanými hranami veřejného prostoru. Zástavba se štíty orientovanými do veřejného prostoru není považovaná za architektonicky významnou či za stavby tradiční pro místní ráz (dle metodiky vytvořené pro tuto studii), ale působí v celku jednotně a spoluvytváří atmosféru prostoru. Hodnotou je materiálové řešení povrhů a také to, že objekty nemají oplocené předzahrádky. - objekt čp. 42 a jeho parkoviště - nevhodné proporce měřítko a architektonické ztvárnění stavby. Objekt dále nerespektuje původní urbanistickou strukturu (nerespektuje uliční čáru) a vytváří pocit proluky HJ21 Dochované historické jádro Břilice Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo návesního prostoru tvořeného lokálním rozšířením silnice III/15511 dále pokračuje směrem k Břilickému rybníku podél silnice III/ Sídlo bylo typově založeno jako návesní, a to s centrálním prostorem u Břilického rybníka. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru, místy byla doplněná zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová, místy okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. - postupné srůstání zástavby Břilic a Třeboně (přeměna v předměstí)

87 Urbanizační kompoziční prvek UKP04 Dvůr Dvorce - zemědělský areál se zázemím Původně panský dvůr s průmyslovým zázemím (včetně dochovaného historického komína) stojící u silnice I/34. K areálu jsou přičleněny novější objekty zemědělské výroby a celkem pět bytových jednotek. Historická část je využívána též jako penzion (č.p. 50, 258, 295, 103, 140, 138, 141, 139). UKP05 Samota Odměny Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u rybníků Dolní a Horní Zlatník (č.p. 53). Architektonicky významný objekt Soubor staveb je komponován, jako samostatná jednotka, která zajišťovala zaměstnání a ubytování pro místní obyvatele. Jde o typický příklad velkoplošné transformace tradičního zemědělského hospodářství vázaného na původní venkovskou urbanistickou strukturu. Hrozby: - zánik historických objektů zanedbáním péče - chátrání některých objektů v areálu (zejména historických objektů) - negativní dominanta (vodojem) Opatření: - revitalizace zemědělského areálu AO124 Budova školy Objekt čp. 65 Budova školy v klasicistním stylu. AO125 Kaplička Při objektu čp. 73 Drobná sakrální architektura. AO126 Kaplička Při objektu čp. 51 Drobná sakrální architektura. AO127 Památník obětem Na pozemku objektu čp. 244 Pietní architektura. AO128 Litinový křížek Na rozcestí ulic Dunajovická a K Hřišti Drobná sakrální architektura. AO129 Litinový křížek Při polní cestě na východ od ZÚ Drobná sakrální architektura. AO130 Litinový křížek V místě sjezdu ze silnice I/24 do Břilice (ul. Strouha) Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR180 Usedlost čp. 5 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v MR181 Usedlost čp. 56 Vesnický dvorcový typ celku i v detailu, odpovídají tradičnímu rázu. MR182 MR183 Usedlost čp. 7 Usedlost čp. 52 Vesnický dvorcový typ Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi hodnotné stavby typické pro místní ráz. zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami Dominanta pozitivní DP22 Kaple Na návsi Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. - plocha vyhrazená pro parkování v blízkosti kaple 87

88 Dominanta pozitivní DP23 Komín V areálu zemědělského družstva Dvorce Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v e volné krajině. Jedná se o doklad technické architektury. Dominanta negativní DN13 Areál zemědělského Stavby v areálu nepříznivě ovlivňují původní zástavbu - družstva Dvorce zemědělský dvůr. Za negativní dominantu jsou považovány nepůvodní objekty dostavěné původní zástavbě - zemědělskému dvoru. DN14 Vodojem V areálu zemědělského družstva Dvorce. Negativní výšková dominanta. DN15 Areál zemědělské výroby Areál umístěný mezi silnicí I/24 a rybníkem Rožmberk. Stavby v areálu jsou negativní výškovou dominantou Gigant viditelnou z otevřené krajiny. Místo vyhlídky - závady jsou popsány v odůvodnění Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP238 Rybník Verfe Vodní plocha rybníka Verfes doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP231 Rybník Nový u Břilic Vodní plocha rybníka Nový u Břilic Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP232 Rybník Malý Toušný Vodní plocha rybníka Malý Toušný s doprovodnou vegetací KKP233 Rybník Velký Toušný Vodní plocha rybníka Velký Toušný s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP234 Rybník u Břilice II Vodní plocha rybníka u Břilice II s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP235 Rybník u Břilice I Vodní plocha rybníka u Břilice I s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP236 Prelátský rybník Vodní plocha Prelátského rybníka s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP237 Rybník Stružky Vodní plocha rybníka Stružky s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP328 Travnatý rybník Travnatý rybník s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKP239 Markovský rybník Vodní plocha Markovského rybníka s doprovodnou vegetací KKP240 Rybník Dolní Zlatník Vodní plocha rybníka Dolní Zlatník s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL102 Alej Liniová zeleň jako doprovod cesty Liniová zeleň spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL103 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Stružky Liniová zeleň, hrázový porost spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. 88

89 Krajinářský kompoziční prvek KKL104 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Verfe Liniová zeleň, hrázový porost spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL105 Hrázový porost Hrázový porost u Markovského rybníka Liniová zeleň, hrázový porost spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL106 Hrázový porost Hrázový porost u Prelátského rybníka Liniová zeleň, hrázový porost spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL107 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Malý Toušný Liniová zeleň, hrázový porost spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL108 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Velký Toušný Liniová zeleň, hrázový porost spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL111 Zlatá stoka Linie Zlaté stoky s doprovodnou vegetací Linie Zlaté stoky s doprovodnou vegetací. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. KKB003 Významný strom Dub u Dolního Zlatníka Významný strom obohacující obraz krajiny. 89

90 90

91 TŘEBOŇ NOVÁ HLÍNA Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Třeboň k.ú. Holičky u Staré Hlíny (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 100,00 Rozloha k.ú. (ha) 2550,12 Počet obyvatel 8394 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) 1 Zónace CHKO Památné stromy (počet) 1 Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Rožmberská rybniční soustava I., II., III. Základní popis Nová Hlína se nachází přibližně v centrální části řešeného území u rybníka Rožmberk a Vítek a je největším uceleným sídlem v této části. Je dobře dostupná po silnici I/34. Původní urbanistická struktura nebyla zásadně rozšiřována. S výjimkou zástavby okolo místních komunikací se dále nachází shluk rozptýlené zástavby na východním okraji, která přímo navazuje na místní technickou dominantu - historický most přes rybník Vítek. Na zbytku území katastru se poté nachází rozptýlené samoty. Holičky u Stará Hlína mají potenciál pro rozvoj cestovního ruchu - kvalitní napojení na silnici I/34, zachovaný ráz vesnických stavení dvorcového typu, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu, další architektonické hodnoty, turistické stezky, naučné stezky, blízkost historického centra Třeboň, přírodní hodnoty na území obce nebo v jejím blízkém okolí (rybník Rožmberk, rybník Vítek, most přes rybník Vítek, atd.). V této části obce je nedostatek příležitostí pro ubytování. V obraze krajiny obce ve srovnání s jinými obcemi řešeného území výrazně dominují lesní porosty. Bezlesá je pouze menší enkláva při jižním okraji obce, partie při východním okraji obce v okolí Nové řeky a okolí zastavěného území obce. Na území obce se nachází několik středně velkých rybničních ploch (rybník Vyšehrad, Stolec, Nový Vdovec, Ženich, Čekal a Nový spálený rybník). Přírodní osu území utváří meandrující řeka Lužnice. V obraze krajiny se však významněji neuplatňuje z důvodu vysoké lesnatosti území. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Na území obce je vyhlášena přírodní rezervace Rybníky u Vitmanova (výtopy dvou rybníků - Nový Vdovec a Ženich a malé lesní rašeliniště. Rybníky s mnoha zalesněnými ostrovy, členitými břehy (Nový Vdovec) a rozsáhlými porosty litorální vegetace. Cenná ornitologická lokalita) a národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka (předmětem ochrany je meandrující koryto řeky Lužnice s řadou odstavených ramen v různém stupni zakmenění. Chráněn je tvrdý luh v inundačním území toku a fragmenty dalších typů lesních porostů strukturou a druhovým složením blízkých původnímu a komplex mokřadních ekosystémů v inundačním území Lužnice a Nové řeky). Území obce není výrazněji zatíženo urbanizačními aktivitami. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO02 Urbanizační osa nadregionálního významu Urbanizační osa nadregionálního významu České Budějovice - Jindřichův Hradec (silnice I/34). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na silnici I/34 propojující České Budějovice a Jindřichův Hradec. Nová Hlína leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnou dopravní trasu nadregionálního významu, na kterou je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. 91

92 Vedlejší urbanizační osa VO04 Urbanizační osa lokálního významu Kompoziční osa Urbanizační osa Stará Hlína - Stříbřec - Mníšek - Libořezy (silnice III/1536). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Starou Hlínu a Libořezy. Nová Hlína leží jihozápadně pod touto osou. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. Na území obce se nenachází žádná kompoziční osa. Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor VP25 Návesní prostor Návesní typ tvaru L se zvoničkou, vodní nádrží a plochou vymezenou pro sportovní hřiště. Historické jádro Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce. Veřejný prostor vzniká v místě rozšíření a proluky v ulicovém typu zástavby. Veřejný prostor není z jihu obestavěn a je otevřený do okolní krajiny. Jako významný veřejný prostor byla tato plocha vymezena zejména z důvodu její společenské a setkávací funkce v rámci obce - zvonice, sportovní hřiště. - nepůvodní oplocení předzahrádek - nevhodné materiálové řešení veřejného prostoru - zábradlí kolem vodní plochy - výsadba nepůvodních dřevin ve veřejném prostranství - chybějící zástavby na jižní straně VP - chybí prostorové ohraničení prostoru HJ22 Dochované historické jádro Nové Hlíny Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo místní komunikace. Sídlo bylo založeno v podobě jednořadé zástavby podél komunikací (ulicovka), za návesní prostor lze považovat volné prostranství mezi nimi. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru, při okrajích byla doplněna zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová, místy okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. Urbanizační kompoziční prvek UKP10 Samota Vlčí Jámy Soubor dvou solitérně stojících objektů venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u silnice I/34 (č.p. 31). UKP11 Samota U Palečků Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti řeky Lužnice (č.p. 23). UKP12 Samota Vitmanov Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti rybníků Nový a Starý Vdovec (č.p. 3). UKP13 Samota Holičky Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u řeky Lužnice (č.p. 1). 92

93 Urbanizační kompoziční prvek UKP14 Samota Leština Soubor tří solitérně stojících objektů venkovského lidového stavitelství v blízkosti Nové Řeky (č.p. 14, 15, 16). UKP15 Samota Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství u silnice III/1536 (č.p. 22). UKP16 Samota U Kohoutů Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u řeky Lužnice (č.p. 4). UKP17 Samota U Dušáků Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u bezejmenného rybníka (č.p. 2). UKP18 Samota U Bouckých Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u řeky Lužnice (č.p. 7). UKP19 Samota Novořeská Bašta Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u Nové Řeky (č.p. 19). UKP20 Samota U Kazdů Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u řeky Lužnice (č.p. 5, 8, 39). UKP21 Samota U Bernardů Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u řeky Lužnice (č.p. 9). UKP22 Samota U Soukupů Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u řeky Lužnice nedaleko jezu Rozvodí (č.p. 10). UKP23 Samota U Tikalských Soubor dvou solitérně stojících objektů venkovského lidového stavitelství u řeky Lužnice (č.p. 11, 12). Architektonicky významný objekt AO131 Kaple sv. Petra a Pavla V ul. U Sv. Petra a Pavla Stavba je z architektonickou dominantou v obci. AO132 Novořecké splavy Nová řeka Lužnice Technicky výjimečná stavba. AO133 Litinový křížek Při Polomské aleji Drobná sakrální architektura. AO134 Litinový křížek Při objektu čp. 1 v obci Stará Hlína Drobná sakrální architektura. AO135 Litinový křížek Při objektu čp. 83 v obci Stará Hlína Drobná sakrální architektura. AO136 Litinový křížek Při sjezdu ze silnice I/34 k židovskému hřbitovu Drobná sakrální architektura. AO137 Litinový křížek a zvonička Na návsi sídla Nová Hlína Drobná sakrální architektura. AO138 Litinový křížek Při objektu čp. 20 v obci Nová Hlína Drobná sakrální architektura. AO139 Litinový křížek Při mostu přes rybník Vítek Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz 93 MR184 Usedlost čp. 8 Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu pro Soběslavsko-veselská blata. MR185 Usedlost čp. 12 Vesnický dvorcový typ MR186 Usedlost čp. 22 Vesnický dvorcový typ MR187 Usedlost čp. 32 Vesnický dvorcový typ MR188 Usedlost čp. 41 Vesnický dvorcový typ MR189 Usedlost čp. 42 Vesnický dvorcový typ - čp nevhodné hmotové či architektonické řešení v detailu

94 Stavba typická pro místní ráz MR190 Usedlost čp. 43 Vesnický dvorcový typ MR191 MR192 Usedlost čp. 15 Usedlost čp. 31 Vesnický dvorcový typ Vesnický dvorcový typ Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s MR193 Usedlost čp. 46 Vesnický dvorcový typ velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi MR194 Usedlost čp. 47 Vesnický dvorcový typ hodnotné stavby typické pro místní ráz. Dominanta pozitivní 94 - zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP26 Kaple sv. Petra a Pavla V ul. U Sv. Petra a Pavla Stavba je z architektonickou dominantou v obci. Dominanta negativní Na území obce se nenachází žádný objekt, který by byl hodnocen jako negativní dominanta. Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP033 Travičný rybník Tradiční rybník s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP034 Rybník Stolec Rybník Stolec s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP035 Rybník Vyšehrad Rybník Vyšehrad s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP036 Rybník u Stříbřeckého mostu Rybník u Stříbřeckého mostu s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP037 Rybník u Leštiny Rybník u Leštiny s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP038 Rybník Nový Vdovec Rybník Nový Vdovec s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP039 Rybník Čekal Rybník Čekal s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP040 Starý spálený rybník Starý spálený rybník s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP041 Rybník Ženich Rybník Ženich s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP042 Novořecký rybník Novořecký rybník s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny.

95 Krajinářský kompoziční prvek KKP043 Dušákovský rybník Dušákovský rybník s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KPP044 Nový Spálený rybník Nový Spálený rybník s doprovodnou vegetací Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL012 Liniová zeleň, hrázový porost Liniový hrázový porost u rybníků Nový Hospodář, Žofinka, Výtopna, Starý Hospodář, Hrázové porosty jsou prvky spoluutvářejícími charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL014 Nová řeka Nová řeka s vegetačním doprovodem Linie vodního toku s doprovodnou vegetací je prvkem spoluutvářejícím charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL015 Liniová vegetace Liniová vegetace, doprovod cest, hrázové porosty Liniová vegetace, doprovod cest, hrázové porosty jsou prvky spoluutvářejícími charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL016 Liniová vegetace, hrázový porost Liniová vegetace, hrázový porost u rybníků Nový vdovec a Ženich Liniová vegetace, doprovod cest, hrázové porosty jsou prvky spoluutvářejícími charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL110 Řeka Lužnice Řeka Lužnice s doprovodnou vegetací Linie Lužnice s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny 95

96 96

97 TŘEBOŇ - PŘESEKA Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Třeboň k.ú. Přeseka (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 95,38 Rozloha k.ú. (ha) 783,62 Počet obyvatel 8394 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) 1 Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Rožmberská rybniční soustava I., II., III. Základní popis Místní část města Třeboň Přeseka se nachází severně od centra města Třeboň, od kterého je oddělena rybníkem Káňov a Rožmberk. Část Přeseka je dostupná po silnicích III. třídy, které prochází centrem obce. Historická urbanistická struktura obce je zachována bez výraznějších závad. Obec se rozrůstala zejména podél komunikace jihozápadním směrem nebo docházelo k zástavbě uvnitř původní urbanistické struktury velké okrouhlice. Zástavba je v těchto místech drobnějšího měřítka a jedná se zejména o samostatně stojící domy. Tento kontrast v porovnání s původní zástavbou však nepůsobí rušivě. Část obce Branná má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu zejména z důvodu zachovaného rázu, cyklostezce 1034 Greenway RD, naučným stezkám, přírodní hodnoty na území obce nebo v jejím blízkém okolí (rybník Káňov, Rožmberk, Velký Tisý, Koclířov). V této části obce je nedostatek příležitostí pro ubytování. Obec Přeseka se rozkládá v centrální části vymezeného území třeboňské rybniční krajiny. Na jejím území jsou zastoupeny všechny krajinné prvky typické pro toto území - velké plochy rybníků, vodní toky s břehovým doprovodem, poměrně rozsáhlé lesní porosty, středně velké bloky zemědělské půdy a drobné venkovské sídlo. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. Na území obce je vyhlášena přírodní památka Olšina u Přeseky. PP památka je vyhlášena v ploše malého rybníka a přiléhající olšina 0,5 km severovýchodně od obce Přeseka. Zazemněný rybník má již jen velmi malou vodní plochu, která přechází přes husté vrbové porosty ve starou olšinu. Stromy jsou často na chůdových kořenech a v podrostu nachází útočiště mizející mokřadní květena. Do území obce zasahuje východní část NPR Velký a Malý Tisý. Rozsáhlá rezervace reprezentuje typické rybniční ekosystémy Rybníky mají velmi členité břehy, zátoky, poloostrovy a ostrovy. K nim přiléhají plochy podmáčených luk, vřesovišť, křovitých vrbin, olšin, menší lesíky i souvislý les a pole. Jedná se o jednu z nejznámějších ornitologických rezervací v ČR. Území obce není významně negativně ovlivněno antropogenními aktivitami. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO01 Urbanizační osa mezinárodního a národního významu Urbanizační osa mezinárodního a národního významu hranice ČR/Rakousko - Třeboň - Tábor (dálnice D3, silnice I/24, železnice č. 226, řeka Lužnice). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury a řeky Lužnice, který prochází východně od sídla Přeseka. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Osa vykazuje vazby na území sousedního státu. Z důvodu generalizace je vymezena v trase silnice I/24. 97

98 Vedlejší urbanizační osa VO05 Urbanizační osa lokálního významu Kompoziční osa Urbanizační osa Přeseka - Dunajovice (silnice III/15511). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Přeseku s Dunajovicemi. Přeseka leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. KO22 Kompoziční osa Kompoziční osa jako průhled z komunikace od Břilice. Kompoziční osa zvýrazňuje při vjezdu do ZÚ dominantu kostela a umožňuje lepší orientaci v obci. KO23 Kompoziční osa Kompoziční osa jako průhled z komunikace od Dunajovic. Kompoziční osa zvýrazňuje při vjezdu do ZÚ dominantu kostela a umožňuje lepší orientaci v obci. Osa průhledu OP07 osa průhledu Osa průhledu od Přeseky směrem k Dunajovicím Místo výhledu. Významný veřejný prostor VP27 Návesní prostor Návesní nepravidelného tvaru s ostrůvkovou zástavbou v jeho středu s kaplí a dvěma rybníky. Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce s pozitivní dominantou kaplí. - nepůvodní oplocení předzahrádek - sloupy el. vedení - nevhodné materiálové řešení povrchů - oplocení a nevhodná zeleň kolem dětského hřiště vytvářející bariéru - zábradlí kolem vodní plochy Historické jádro 98 HJ23 Dochované historické jádro Přeseky Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo křížení silnic III/15511a a III/ Sídlo bylo typově založeno jako okrouhlice. Zástavba je zpravidla dvorcového charakteru, místy byla doplněna zástavbou menšího měřítka. Orientace zástavby do veřejného prostoru je převážně štítová, místy okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. Na území obce se nenachází žádný urbanizační kompoziční prvek. Architektonicky významný objekt AO140 AO141 Kaplička Pomník Na návsi Při kapli Kaple v klasicistním stylu. Postavena v roce 1817, prodloužena v roce Pietní architektura. AO142 Litinový křížek V místě křížení silnice směřující k I/24 a Zlaté stoky Drobná sakrální architektura.

99 AO143 Litinový křížek Při silnici I/24 Drobná sakrální architektura. AO144 Litinový křížek Při záhumení cestě a objektu čp. 17 Drobná sakrální architektura. AO145 Litinový křížek Na návsi Drobná sakrální architektura. AO146 Litinový křížek Při silnici směrem na Dunajovice Drobná sakrální architektura. AO147 Litinový křížek Při silnici směrem na Břilice Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR195 MR196 Usedlost čp. 4 Usedlost čp. 12 Vesnický dvorcový typ Vesnický dvorcový typ Hodnotné stavby, které hmotově i architektonicky, v celku i v detailu odpovídají tradičnímu rázu pro oblast MR197 Usedlost čp. 28 Vesnický dvorcový typ MR198 Usedlost čp. 45 Vesnický dvorcový typ Dominanta pozitivní 99 - čp. 12, 45 - nevhodné hmotové či architektonické řešení v detailu DP27 Kaple Na návsi Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. Dominanta negativní DN16 Zemědělský areál Areál se nachází na severovýchodním okraji ZÚ Areál neodpovídá svým měřítkem okolní zástavbě v obci, jedná se o negativní dominantu. - závady jsou popsány v odůvodnění Místo vyhlídky Na území obce se nenachází žádné významné místo vyhlídky. Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP001 Rybník Káňov Vodní plocha rybníka Káňov s doprovodnou vegetací. Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP002 Rybník Sedmilhář Vodní plocha rybníka Sedmilhář s doprovodnou vegetací. Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP003 Svatojanský rybník Vodní plocha Svatojánského rybníka s doprovodnou vegetací. Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP004 Malý Tisý Vodní plocha rybníka Malý Tisý s doprovodnou vegetací. Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP005 Vydýmač u Přeseky Vodní plocha rybníka Vydýmač u Přeseky s doprovodnou vegetací. KKP006 Horní přesecký rybník Vodní plocha Horního přeseckého rybníka s doprovodnou vegetací. KKP007 Dolní přesecký rybník Vodní plocha Dolního přeseckého rybníka s doprovodnou vegetací. Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny.

100 Krajinářský kompoziční prvek KKP008 Kupínský rybník Vodní plocha Kupínského rybníka s doprovodnou Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské vegetací. rybniční krajiny. KKL001 Liniová vegetace Liniová vegetace u rybníka Sedmilhář. Hrázový porost, doprovodná vegetace cest spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL002 Liniová vegetace Liniová vegetace, vegetační doprovod Káňovského potoka. Doprovodná vegetace vodního toku spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKL111 Zlatá stoka Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek utvářející charakter třeboňské krajiny. 100

101 TŘEBOŇ Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Třeboň k.ú. Třeboň (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 100,00 Rozloha k.ú. (ha) 2387,27 Počet obyvatel 8394 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny Národní kulturní památky Informace o jevu Třeboň Kulturní památky (počet) 109 Zónace CHKO Památné stromy (počet) 2 Dobývací prostor těžený - Rožmberská rybniční soustava, Klášter v Třeboni, Zámek Třeboň se Schwarzenberskou hrobkou Základní popis Město Třeboň je hlavním spádovým sídlem řešeného území, leží v jeho jižní polovině. Centrální část města Třeboň je zázemím občanského a komerčního vybavení pro celý správní obvod obce s rozšířenou působností. Třeboň je dostupná silnicemi I/24, I/34, II/155, II/154 i železniční dopravou. Historické jádro se nachází na východním okraji města. Město prošlo velkým rozvojem, původní urbanistická struktura velká okrouhlice, byla postupně doplňována další zástavbou, zejména severním a západním směrem. Další významná čtvrť, která na území obce vznikla na základě regulačního plánu v meziválečném období, je zahradní město. Historicko-urbanistická struktura obce je zachována a díky pásu zeleně (Zámecký park, Komenského sady, park při Bertiných lázních) a vodním plochám (rybník Svět, Zlatá stoka) si historické centrum zachovalo jedinečný charakter i z dálkových pohledů na město. U rybníka Svět byl současně vystavěn největší lázeňský areál v území (lázně Aurora). Urbanizační vývoj města stále není dokončen, dochází např. k postupnému srůstání s místní částí Břilice. Vzhledem k přítomnosti významných dopravních tras nelze do budoucna vyloučit liniové rozpínání města těmito směry. Tento směr je částečně naznačen vymezenými rozvojovými plochami. Město je významnou městskou památkovou rezervací. Proto je hojně navštěvováno turisty a lázeňskými hosty. Ve městě jsou dvojí lázně: Bertiny lázně a Lázně Aurora. Sídlí zde podnik Rybářství Třeboň, největší rybářství v Evropě, a pivovar Regent, který se rokem založení 1379 řadí mezi nejstarší pivovary na světě. Vzhledem k vysokému počtu turistických tras, cyklostezek i naučných stezek, dochovanému historickému centru s řadou cenných stavebních objektů, lázeňství a blízké rybniční krajině je Třeboň nejvýznamnějším turistickým centrem v oblasti. A to min. národního významu. V krajinné matrici území obce jsou zastoupeny středně velké až velké plochy. Krajina území obce je dotčena urbanizačními procesy. Hlavními urbanizačními osami kolem, kterých jsou soustředěny hlavní urbanizační aktivity (s výjimkou historického jádra města), jsou silnice I/24, I/34 a silnice II/154. Zastavěné území sídla se nachází v severní části jeho území. Při severovýchodní a východním okraji území obce se rozkládají bloky zemědělské půdy členěné vodními strouhami. V této části území obce se nachází také několik drobných vodních ploch. Jižní část území je převážně lesnatá. Celým územím obce prochází tok Zlaté stoky doprovázený břehovými porosty. Liniová krajinná zeleň je vázána na plochy rybníků a linie cest. Hojně je také zastoupena ve formě izolační zeleně oddělující výrobní a skladové plochy. V území se nachází několik krajinářsky cenných alejí (alej na hrázi rybníka Svět). Charakter města Třeboně zásadně ovlivňuje Rybník Svět. Velká rybniční plocha navazuje na zástavbu města. Na jeho severním břehu se rozkládá areál lázní Aurora s krajinářsky upraveným parkem, na břehu jižním krajinářská úprava kolem Schwarzenberské hrobky. Okolí vodní plochy je ovlivněno jejím rekreačním využitím. II., III. 101

102 Sledované jevy Hlavní urbanizační osa HO01 Urbanizační osa mezinárodního a národního významu HO02 HO04 Urbanizační osa nadregionálního významu Urbanizační osa regionálního významu Urbanizační osa mezinárodního a národního významu hranice ČR/Rakousko - Třeboň - Tábor (dálnice D3, silnice I/24, železnice č. 226, řeka Lužnice). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na sdružený koridor veřejné infrastruktury a řeky Lužnice, Třeboň leží na této ose, silná je vzájemná vazba s Břilicemi. Urbanizační osa nadregionálního významu České Budějovice - Jindřichův Hradec (silnice I/34). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na silnici I/34 propojující České Budějovice a Jindřichův Hradec. Třeboň leží na této ose. Urbanizační osa regionálního významu Třeboň - Borovany (silnice II/155). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na silnici II/155 propojující Třeboň a Borovany. Třeboň leží na této ose. Jmenované linie veřejné infrastruktury jsou považovány za významné dopravní trasy, na které je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Osa vykazuje vazby na území sousedního státu. Z důvodu generalizace je vymezena v trase silnice I/24. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnou dopravní trasu nadregionálního významu, na kterou je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Současně lze v jejich blízkosti předpokládat intenzifikaci budoucího rozvoje. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnou dopravní trasu regionálního významu, na kterou je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). - vzájemné srůstání sídel Třeboň a Břilice Hrozby: - liniové rozpínání Třeboně (mj. v rozsahu navržených rozvojových ploch) v trasách významných dopravních tahů (silnice I/24, I/34, II/154, II/255) - podpora suburbanizačních procesů, vstup nové zástavby do volné krajiny Opatření: - rozvojové plochy navrhovat v duchu minimalizace suburbanizačních procesů, omezovat liniové rozpínání zástavby do volné krajiny - probíhající transformaci Břilic do podoby třeboňského předměstí provádět maximálně citlivě HO05 Urbanizační osa regionálního významu Urbanizační osa regionálního významu Třeboň - Nové Hrady (silnice II/154). Osídlení je v širších souvislostech vázáno na silnici II/154 propojující Třeboň a Nové Hrady. Třeboň leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnou dopravní trasu regionálního významu, na kterou je vázáno stávající osídlení. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení (sídla většího měřítka). Vedlejší urbanizační osa VO03 Urbanizační osa lokálního Hrozby: významu nebyly identifikovány Kompoziční osa Urbanizační osa Třeboň - Břilice - Dunajovice (silnice III/15512). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Třeboň s Dunajovicemi. Třeboň leží na této ose, silná je vzájemná vazba s Břilicemi. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. - vzájemné srůstání sídel Třeboň a Břilice Opatření: - probíhající transformaci Břilic do podoby třeboňského předměstí provádět maximálně citlivě KO24 Kompoziční osa Průhled Dukelskou ulicí na Hradeckou bránu Kompoziční osa zvýrazňuje jako dominantu Hradeckou bránu. KO25 Kompoziční osa Průhled ulicí Sokolskou na Budějovickou bránu a kostel sv. Jiljí Kompoziční osa zvýrazňuje dominantu kostela a umožňuje lepší orientaci v obci. KO26 Kompoziční osa Průhled Jiráskovo ulicí na kostel sv. Jiljí Kompoziční osa zvýrazňuje dominantu kostela a umožňuje lepší orientaci v obci. Osa průhledu Na území obce se nenachází žádná osa průhledu. Významný veřejný prostor VP28 Masarykovo náměstí Hlavní náměstí čočkovitého tvaru, umístěné v centru historické zástavby. Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce se soustředěním občanské vybavenosti (zejména kulturní a komerční). 102

103 Významný veřejný prostor VP29 Prostor před kostelem sv. Prostor vznikl lokálním rozšířením Husovy ulice. Prostor má Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce se Jiljí tvar trojúhelníku. soustředěním základní občanské vybavenosti. VP30 Žižkovo náměstí Prostor vznikl lokálním rozšířením ulice Petra Voka směrem ke Svinenské bráně. Prostor má tvar trojúhelníku. VP31 Trocnovského náměstí Prostor vznikl mezi dvě branami Svinenskou a Novohradskou. Prostor má tvar trojúhelníku. Historické jádro HJ24 Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce. Veřejné prostranství umístěné v historickém jádru obce. Dochované historické jádro Třeboně okolo centra HJ25 Dochované historické jádro Třeboně Urbanizační kompoziční prvek Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo protáhlého Masarykova náměstí včetně zámeckého areálu, Palackého náměstí a navazujících ulic Svobody, Budovcovy, Sokolovské nebo U Světa a Přemyslovy. Zástavba má zpravidla městský charakter s uličními řadami. Okolo Masarykova náměstí v podobě semknutého městského jádra s převažující dvoupatrovou nebo jednopatrovou zástavbou vázanou na původní hradební okruh. Mimo městské opevnění je uspořádání zástavby volnější, stále má kompaktní městský charakter s převažujícím jednopatrovým až dvoupatrovým výškovým uspořádáním. Zástavba je zpravidla menšího měřítka, výjimkou jsou zejména areál zámku včetně kláštera, městský pivovar nebo městský úřad. Orientace zástavby do veřejného prostoru je na území hradebního okruhu převážně štítová, podél ulic Sokolovské a Svobody převažuje uspořádání okapové. Historické jádro s původní zástavbou situovanou okolo ulice Svobody. Zástavba má městský charakter s uličními řadami, kde převládají jednopatrové stavební objekty. Zástavba je zpravidla menšího měřítka, Orientace do veřejného prostoru je převážně okapová. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. Dochovaná urbanistická struktura sídla identifikovaná na základě srovnání současného stavu se situací zachycenou na mapách stabilního katastru ( ) a leteckého snímkování z 50. let. - novější panelová zástavba v ulici Vrchlického neodpovídající měřítku původní zástavby Hrozby: - rozmělňování zástavby přestavbami, narušení jejího městského rázu a kompaktnosti - obecné hrozby jsou popsány v Metodické části této Studie UKP79 Lázeňské sanatorium Aurora s parkem Soubor lázeňských objektů s přilehlým velkorysým komponovaným parkem v blízkosti rybníka Svět na západním okraji města Třeboň. Sanatorium bylo postaveno v 70. letech jako jedno z nejmodernějších lázeňských areálů své doby. Lázeňství má na Třeboňsku dlouhodobou historii. Jde o typický urbanizační prvek pro dané území a společně s lázeňským parkem tvoří samostatnou funkční jednotku. Lázně Aurora jsou nejvýznamnějším lázeňským komplexem řešeného území. Opatření: - obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie Hrozby: - neustále se zhoršující situace dopravy v klidu, a to zejména s přihlédnutím k blízkým rozvojovým plochám - zanedbání péče o zeleň a veřejná prostranství - nevyužitý potenciál vstupního prostoru před lázněmi (okolí ulice Aurora) - nedostatečná kapacita parkovišť - nesystémové řešení dopravy v klidu - absence napojení lázeňského areálu na síť turistických tras a cyklostezek - nevyhovující parková úprava hlavní přístupové trasy (výsadby stromů do květináčů, apod.) Opatření: - zpracování koncepčních dokumentů zabývajících se vstupním prostorem do lázeňského areálu a dopravní problematikou 103

104 Urbanizační kompoziční prvek UKP80 Bertiny Lázně Menší lázeňský areál nedaleko městského centra na Lázeňství má na Třeboňsku dlouhodobou historii. Jde o břehu Zlaté Stoky. typický urbanizační prvek pro dané území. UKP81 Samota Obecní Mlýn Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v lesním porostu u Mlýnského rybníka (č.p. 247). UKP82 Samota u kaple sv. Víta Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství s dochovanou kaplí sv. Víta u rybníka Zadní Kouty (č.p. 246). UKP83 Samota Na Hrádečku Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti železniční tratě č. 226 s č.p. 240 (u místní části Třeboně Na Kopečku). UKP84 Samota Stromovka Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti Štičího rybníka a rybníka Stromovka (č.p. 239). UKP85 Samota Stromovka Solitérně stojící objekt venkovského lidového stavitelství v blízkosti rybníka Stromovka (č.p. 238). UKP94 Čtvrť rodinného bydlení Převážně prvorepubliková vilová zástávba na principu zahradního města na severním okraji města Třeboně doplněná o prostor Husova sboru s navazující parkovou úpravou a objekty občanského vybavení. Zástavba je komponována rozvolněně do podoby solitérně stojících objektů umožňující významnější zastoupení sídelní zeleně. Architektonicky významný objekt Vilová zástavba z 20. století tvoří svébytnou městskou čtvrť Třeboně a odráží vývojový urbanizační směr své doby. Je vymezena ulicemi Táboritská, Jiráskova, Jeronýmova a Seifertova. Zástavba vychází z regulačního plánu zpracovaného architektem Vladimírem Zákresem. Vymezení vychází z Metodiky identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami Národního památkového ústavu. Hrozby: - zahušťování vilové zástavby a narušení charakteru vilové čtvrtě - nevhodné přestavby některých stavebních objektů Opatření: - respektovat měřítko stávající zástavby - nesnižovat zastoupení sídelní zeleň AO149 Bývalá ubytovna Novohradská 224, využíváno jako ubytovací a restaurační Doklad architektury související s místním hlavní odvětvím s rybářských učňů (Pěšárna) zařízení vysokou hodnotou architektonického ztvárnění. AO150 Bývalá továrna Parní pila, Novohradská 261, třípodlažní objekt s fasádou Doklad technické architektury s vysokou hodnotou doplněnou o prvky z režného zdiva architektonického ztvárnění. AO151 Bývalá továrna Parní mlýn, Novohradská 262, dvoupodlažní objekt s fasádou doplněnou o prvky z režného zdiva AO152 Vila Za Nádražím 548, objekt z období první republiky s fasádou doplněnou zdobnými prvky Doklad technické architektury s vysokou hodnotou architektonického ztvárnění. Ojedinělá architektonická stavba. AO153 Židovský hřbitov Při silnici I/34 a rybníku Bílá hlína Pietní místo, významný architektonický soubor. Hrozby: - obecné hrozby jsou popsány v Metodické části této Studie - další chátrání objektů bývalých továren v Novohradské ulici čp. 261 a závady nebyly u většiny prvků identifikovány - v případě bývalých továren v Novohradské ulici čp. 261 a 262 dochází k postupnému chátrání objektů AO154 Litinový křížek V Třeboňské ulici při objektu čp. 244 Drobná sakrální architektura. AO155 Litinový křížek Při Opatovickém rybníku a silnice II/154 Drobná sakrální architektura. AO156 Kaple sv. Trojice Při kruhovém objezdu ul. Pražská, Jiráskova, Táborská Drobná sakrální architektura. Opatření: - obecná opatření jsou popsána v Metodické části této Studie - nové využití objektů bývalých továren v Novohradské ulici čp. 261 a 262 AO157 Litinový křížek Při Obecním mlýnu (U sv. Víta 247) Drobná sakrální architektura. AO158 Litinový křížek Při cestě k Obecnímu mlýnu (U sv. Víta 247) Drobná sakrální architektura. AO159 Kaplička Ulice Pod Kopečkem Drobná sakrální architektura. AO160 Litinový křížek Při Opatovickém rybníku a Zlaté stoce Drobná sakrální architektura. 104

105 Architektonicky významný objekt AO161 Litinový křížek V parku při Bertiných lázních Drobná sakrální architektura. AO162 Litinový křížek V ul. Svatopluka Čecha, při objektu čp.17 Drobná sakrální architektura. AO163 Litinový křížek V místě křížení ulic Daskabát a Líbalova Drobná sakrální architektura. AO164 Litinový křížek Při objektu Novohradská 236 Drobná sakrální architektura. AO165 Litinový křížek Palackého náměstí Drobná sakrální architektura. AO166 Litinový křížek Při objektu Sokolská 10 Drobná sakrální architektura. Stavba typická pro místní ráz MR199 Sádky Třeboň Sádky při břehu Spolského rybníka Technicky a funkčně významná stavba typická pro Třeboňsko. MR200 Bývalý selský dvůr Objekt bývalého selského dvora v Jiráskově ulici Stavby, které hmotově i architektonicky, odpovídají tradičnímu rázu pro oblast Jedná se o stavby s velkým potenciálem odstranění závad pomocí jednoduchých stavebních úprav a jejich zařazení mezi hodnotné stavby typické pro místní ráz. Dominanta pozitivní zejména se jedná o nevhodné architektonické řešení v celku i v detailu, narušení původního hmotového řešení objektů přístavbami a nástavbami DP28 Husův sbor Seifertova ulice, kaple v novorománském stylu Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. DP29 Hradecká brána Vstup na Masarykovo náměstí z Dukelské ulice. Stavba je z architektonickou dominantou umístěnou na konci kompozičních a pohledových os. DP30 Budějovická brána Vstup na Masarykovo náměstí ze Sokolské ulice. Stavba je z architektonickou dominantou umístěnou na konci kompozičních a pohledových os. DP31 Komín V areálu bývalé továrny v Novohradské ulici čp. 261, při Sádecké ulici DP32 Kostel sv. Jiljí Gotický kostel v Husově ulici, navazuje na Klášter augustiniánů a je propojen se Zámkem Třeboň DP33 Kostel sv. Alžběty Při hřbitově umístěném v ulici Svobody, kostel s gotickými, renesančními a barokními prvky Stavba je dokladem technické architektury, je chápána jako pozitivní dominanta, které pomáhá při orientaci v území. Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. DP34 Stará radnice Masarykovo náměstí čp. 101, renesance Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. DP35 Zámek Renesanční zámek Stavba je architektonickou dominantou vnímanou zejména z náměstí a zámeckého parku. DP38 Kotěrova vodárna Historická budova vodárny postavená v lokalitě Na Kopečku Dominanta negativní Stavba je z architektonickou a výškovou dominantou v obci. DN17 Věžový dům u Světa Ve Sportovní ulici 836, třinácti podlažní panelový bytový Stavba svou výškou nepříznivě ovlivňuje panorama dům ze 60. let 20. století města, zejména z protilehlého břehu rybníka Svět. - závady jsou popsány v odůvodnění

106 Místo vyhlídky MV07 MV08 Radniční věž Lázně Aurora Místo vyhlídky z renesanční věže Staré radnice na Masarykovo náměstí. Místo vyhlídky z věžové části objektu lázní, přístupné mj. Místo panoramatického výhledu (úhel 360 st.). Místo panoramatického výhledu (úhel 360 st.). - závady jsou popsány v odůvodnění MV09 Kotěrova vodárenská věž panoramatickým výtahem. Místo vyhlídky z technické památky z meziválečného období. Místo panoramatického výhledu (úhel 360 st.). Linie horizontu Na území obce se nenachází žádná významná linie horizontu. Krajinářský kompoziční prvek KKP009 Břilický rybník Břilický rybník s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. - závady jsou popsány v odůvodnění KKP010 Rybník Thierov Rybník Thierov s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP011 Rybník Śimanov Rybník Šimanov s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP012 Rybník Malý Vítek Rybník Malý Vítek s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP013 Rybník Říznutý Rybník Říznutý s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP014 Rybník Zadní Kouty Rybník Zadní Kouty s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP015 Rybník Přední Kouty Rybník Přední Kouty s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP016 Rybník Paďourek Rybník Paďourek s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP017 Rybník Smíchov Rybník Smíchov s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP018 Hraniční rybník Hraniční rybník s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP019 Rybník Bílá hlína Rybník Bílá hlína s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP020 Mlýnský rybník Mlýnský rybník s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP021 Stupský rybník Stupský rybník s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP022 Rybník Krahulík Rybník Krahulík s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP023 Rybník Sýkorka Rybník Sýkorka s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP024 Rybník Sýkora Rybník Sýkora s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP025 Rybník Svět Rybník Svět s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter města Třeboně a třeboňské rybniční krajiny. KKP027 Krajinářská úprava Krajinářská úprava u lázní Aurora Významná parková úprava v Třeboni. KKP028 Rybník Nový u Břilic Rybník Nový u Břilic s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. 106

107 Krajinářský kompoziční prvek KKP029 Rybník Červenka Rybník Červenka s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP030 Rybník Starý u Břilic Rybník Starý u Břilic s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP031 Rybník Bičan Rybník Bičan s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP032 Kaprový rybník Kaprový rybník s břehovými porosty Plocha rybníka spoluutvářející charakter třeboňské rybniční krajiny. KKP310 Rybník Tisý u Břilic Rybník Tisý u Břilic s doprovodnou vegetací Vodní plocha rybníka s doprovodnou vegetací je prvek spoluutvářející charakter rybniční krajiny KKL003 Liniová vegetace Alej při silnice II/154 Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKL004 Liniová vegetace Liniová zeleň doprovázející vodtní tok - stoka Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKL005 Liniová vegetace Alej Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKL008 Liniová vegetace Liniová vegetace tvořící doprovod cest Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKL009 Liniová vegetace Liniová vegetace jako doprovod Mlýnské stoky Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKL010 Liniová vegetace Liniová vegetace jako doprovod Černé Stoky Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKL011 Liniová vegetace Liniová vegetace jako doprovod cest Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKL111 Zlatá stoka Zlatá stoka s doprovodnou vegetací Linie Zlaté stoky s doprovodnou zelení. V bezlesích úsecích významný krajinný prvek spoluutvářející charakter třeboňské krajiny. KKL204 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Tisý u Břilic Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKL205 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Starý u Břilic Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKL206 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Bičan Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKL207 Hrázový porost Hrázový porost u rybníka Červenka Liniová doprovodná zeleň spoluutváří charakter třeboňské krajiny. KKB010 Významný strom Významný strom - dub letní, Krčínův dub Přírodovědně zajímavá dřevina, turistická atraktivita. KKB011 Významný strom Významný strom - hloh, Tylův hloh Přírodovědně zajímavá dřevina, turistická atraktivita. KKB012 Významný strom Významný strom - korkovník amurský Přírodovědně zajímavá dřevina. 107

108 108

109 ZÁBLATÍ Administrativní zařazení ORP Obec Název Třeboň Záblatí k.ú. Záblatí u Ponědraže (k.ú ) Základní informace Příslušnost k.ú. do KPZ (%) 99,62 Rozloha k.ú. (ha) 1028,12 Počet obyvatel 80 Vybrané hodnoty a limity využití území Typ jevu Památkové rezervace a zóny - Národní kulturní památky Kulturní památky (počet) 5 Zónace CHKO Památné stromy (počet) - Dobývací prostor těžený - Informace o jevu Rožmberská rybniční soustava I., II., III. Základní popis Obec Záblatí se nachází severozápadně od Lomnice nad Lužnicí. Na území obce jsou pouze silnice III. třídy a místní komunikace. Původní urbanistická zástavba byla zachována a další rozvoj obce, v řádu jednotek objektů, probíhal ve východní části obce. Na jih od historického jádra byl vybudován zemědělský areál, který vzhledem ke svému měřítku a proporcím není hodnocen jako negativní dominanta. Plynulý přechod zástavby do volné krajiny je hodnocen pozitivně. Obec Záblatí se nachází severovýchodně od Lomnice nad Lužnicí. Obcí prochází značená turistická trasa, podél níž jsou umístěny drobné sakrální stavby. Hlavní turistickou atrakcí obce je tvrz a Záblatský rybník. Ubytování je možné v penzionu Na návsi. V krajinné matrici území obce jsou zastoupeny spíše menší plochy zemědělské půdy a lesních porostů. Velkou plochu představuje pouze plocha Záblatského rybníka, na jehož východním břehu se rozkládá obec Záblatí. Rybník je doprovázen břehovými porosty a alejí. Liniová krajinná zeleň doprovází tok Zlaté stoky, Ponědražského potoka a silnici do Ponědraže. Celé území obce je součástí CHKO Třeboňsko. V severní části území je vyhlášena přírodní rezervace Záblatské louky. Předmětem ochrany je část rozsáhlého rašeliniště, které bylo z větší části zatopeno Záblatským rybníkem. Vodní plocha rybníka plynule přechází přes zblochanové a rákosové porosty v rozlehlé rašelinné, zpravidla jednosečné louky. V pestré mozaice různých biotopů našla útočiště řada ohrožených a chráněných druhů rostlin. Obraz krajiny v severovýchodní části obce je narušen linií trasy ZVN 400 kv. Sledované jevy Hlavní urbanizační osa Na území obce se nenachází žádná hlavní urbanizační osa. Vedlejší urbanizační osa VO02 Urbanizační osa lokálního významu VO08 Urbanizační osa lokálního významu Urbanizační osa Záblatí - Mazelov - Ševětín (silnice III/1556). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Záblatí a Ševětín. Záblatí leží na této ose. Urbanizační osa Lomnice - Záblatí - Dynín (silnice III/1555). Osídlení je vázáno na tuto komunikaci propojující Lomnici a Dynín. Záblatí leží na této ose. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. Jmenovaná linie veřejné infrastruktury je považována za významnější dopravní trasu lokálního významu. Urbanizačními prostory je zejména stávající osídlení, urbanizační aktivity lokálního měřítka. 109