POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2

Transkript

1 ODEČTY VODOMĚRŮ říjen, listopad, prosinec ,- Kč Zpravodaj městského úřadu též na Odečty vodoměrů budou probíhat od do Pokud nebudete zastiženi prosíme o nahlášení stavu vodoměrů na MěÚ Pyšely epodatelna@pysely.cz nebo na telefon Odečty bude provádět pan Vojtěch Bambas. Pošta Pyšely oznamuje, že s účinností od 21. listopadu 2009 dochází k úpravě otvíracích hodin pro veřejnost takto: PONDĚLÍ A STŘEDA od 8 11 hodin a od hodin ÚTERÝ, ČTVRTEK, PÁTEK od 8 11 hodin a od hodin. SOBOTNÍ PROVOZ JE ZRUŠEN Bilancování 2009 Vážení občané, rok se zase s rokem sešel, nastává čas bilancování. V roce 2009 se podařilo realizovat několik významných staveb s dotační podporou. Nejdříve se zmíním o náměstí: Víte, že stavba byla započata v lednu tohoto roku a má být dokončena na jaře Dodavatelská firma Sládek Group, a.s. pracovala po celý rok ve vysokém nasazení, za každého počasí, velmi často i o víken dech, aby v letošním roce bylo dokončeno co nejvíce terénních a stavebních prací a zimní provoz na náměstí byl již bez různých omezení. To se podařilo. Ve dnech 10. až 12. listopadu proběhly poslední úpravy hlavních komunikací, tedy penetrace a pokládka živičného po vrchu. Jsou položeny dlažby na chodnících, odstavných plochách, pojezdových plochách, osazeny obrubníky. V prostorách pro veřejnou zeleň byly položeny závlahy, dokončuje se vysazování živých plotů, stromů a dalších rostlin. Vyrostly stožáry Jan Čenský, srdcem Pyšelák, čtěte na straně 4 nového veřejného osvětlení. Osazení dalšího městského mobiliáře se plánuje do poslední fáze stavby. Věřím, že i vám se líbí nové čekárny na náměstí a u sokolovny, pevně doufám, že se na jejich výzdobu nezaměří vandalové. Čekají nás ještě mimo jiné úpravy okolí pomníku, instalace kašny, dopravní značení a další finální práce. Rekonstrukce náměstí přinesla nám všem občanům Pyšel značná omezení v provozu, ale myslím, že výsledná podoba tohoto prostoru nám všem přinese velké zadostiučinění. Děkuji všem, kteří tyto problémy chápali, pomáhali řešit a respektovali různé zákazy. Součástí celé této velké stavby byla i rekonstrukce budovy městského úřadu a to výměna oken, dveří, oprava fasády, kompletní rekonstrukce městské knihovny a přístavba WC. Toto vše je již dokončeno v požadované kvalitě, v souladu s požadavky národního památkového úřadu, s požadavky hygieniků, hasičů, zástupců invalidů. Tato část stavby byla 5. listopadu zkolaudována. Zbývá vybavit prostory knihovny, přestěhovat z půdy úřadu šest tisíc knih, napojit počítače a další techniku atd. Věřím, že novou knihovnu budete rádi navštěvovat a naleznete zde moderní kulturní zázemí. V prostorách knihovny bude též infocentrum pro návštěvníky Pyšel a samozřejmě i veřejný internet. Další stavbou, na níž jsme obdrželi dotaci a to z Fondu rozvoje měst a obcí Středočeského kraje, je kompletní rekonstrukce a přístavba mateřské školy včetně příjezdové komunikace. Dodavatelem stavby je osvědčená firma Sládek Group, a.s., jejíž pracovní nasazení i zde bylo stejné jako na rekonstrukci náměstí a práce jsou provedeny ve vzorné kvalitě. Mám radost z toho, že stavba, která byla započata v červenci, se již stala novou pohledovou dominantou při vjezdu do Pyšel od Čerčan. Světle modrá školička září mezi zelení, i vnitřní prostory budou veselé, barevné a naše děti zde budou určitě spokojené. Důležitá informace je, že se zvýšila kapacita ze stávajících 45 dětí na 70 dětí. V současné době je kompletně hotová hrubá stavba, včetně stropů, nových střech, omítek a podlah, též jsou hotová sociální zařízení včetně keramických obkladů a dlažeb. Byla osazena nová okna nejen v přístavbě, ale i v hospodářském pavilonu. V současné době nastupují práce POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2 1

2 Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU říjen, listopad, prosinec 2009 POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 1 tzv. řemesla, to jsou topenáři (ti jsou již před dokončením), stejně tak instalatéři. Provádí se kompletace osvětlovacích těles v celé školce včetně kuchyně. Právě nyní probíhají kompletní malířské a natěračské práce v celé školce, pak nastoupí podlaháři (tj. pokládka PVC a koberců), dojde k instalaci sanitárního zařízení, montáž žaluzií do oken, dokončí se venkovní terénní úpravy a máme hotovo. Do vánoc by měla být provedena kolaudace. Předpokládáme, že slavnostní zahájení a otevření nové školky bude v prvním pracovním týdnu nového roku a děti se budou moci do nových prostor přestěhovat. Na přestěhování vybavení školky budeme opět potřebovat pomoc Vás, rodičů. Věřím, že i tentokrát nám pomůžete a předem děkuji. Abychom mohli tuto stavbu realizovat, bylo třeba upravit náhradní pro story pro umístění dětí do doby, než bude nová školka postavena. I to se podařilo a to v přízemí budovy městského úřadu. Vznikla zde i nová kuchyňka, sociální zařízení, vše je opravené, nově vymalované, nechybí nové osvětlení, rozvody sítí a plynové vytápění. Dětem se zde líbí a pochvalu vyslovili i rodiče. Plynofikován nebyl pouze městský úřad, ale i budova hasičské zbrojnice, která má samostatný plynový kotel. Kompostárna a rákosové pole je další velkou stavbou realizovanou z dotačního titulu, tentokrát z programu Státního fondu životního prostředí. Stavba byla v listopadu ukončena, osazena veškerou technologií a strojním vybavením podle projektu. Bude též třeba zakoupit kontejnery na svoz biologického odpadu (listí, větve, tráva a pod.). V současné době budeme žádat o kolaudaci stavby. Zkušební provoz bude zahájen na jaře příštího roku. Do této doby budeme muset připravit provozní řád a další organizačně technické záležitosti. Co to vlastně je kompostárna? Jedná se o třetí stupeň čištění námi vyprodukovaných odpadních vod a likvidace čistírenských kalů. Tyto kaly budou prostřednictvím zařízení kompostárny zamíchávány do výše uvedených biologických odpadů a přetvářeny na kompost. Co se nepovedlo? Stále hledáme zdroje na zafinancování opravy místních komunikací, potřebujeme cca 50 milionů korun. Dosud nebyl žádný dotační titul na tyto rekonstrukce vypsán, čekáme, zda nějaký bude a hledáme i jiná řešení. V současné době opětovně připravujeme žádost o dotaci z fondů EU na rekonstrukci a přístavbu základní školy. Naše minulá žádost byla zpracována kvalitně, byla posouzena jako způsobilá. Ale dotace jsme neobdrželi. Zájem převyšuje poptávku. V právě vypsaném dotačním titulu je pro školství středočeského kraje pouze 95 milionů korun, dotace na jeden projekt může být maximálně 30 milionů. Na plánovanou rekonstrukci potřebujeme cca 71 milionů korun. Proto projekt upravujeme tak, aby vyhovoval těmto novým podmínkám a celou stavbu rozdělíme do etap (logických a stavebně uskutečnitelných), prostě to zkusíme znovu. Zároveň budeme hledat další cesty, jak získat peníze na tuto rekonstrukci, protože tato je prioritou číslo jedna. Znovu připravujeme žádost o dotaci na rekonstrukci budovy muzea. Tuto žádost jsme v minulých letech již podávali dvakrát a dotaci jsme neobdrželi. Tentokrát budeme žádat o dotaci z programu Středočeského kraje - - Fond rozvoje obcí a měst (je to tentýž program, z něhož jsme obdrželi dotaci na mateřskou školu). Dále plánujeme stavbu kanalizace a vodovodu na Borové Lhotě - jsme ve fázi územního rozhodnutí, připravujeme projekt pro stavební povolení a provedení stavby. Po vydání stavebního povolení, bude-li otevřen vhodný dotační titul, budeme okamžitě žádat o dotaci. Připravujeme též opravu návesního rybníka v Zaječicích, v současné době se zpracovává projekt. Nezapomínáme ani na bezpečnost chodců, zhotovuje se projekt na stavbu chodníků, které by měly být po celé délce Čtyřkolské ulice, Nádražní ulice, Pražské ulice, dále ulice Na Košíku, přes Novou Ves, propojení Pyšel se Zaječicemi včetně stezky pro kola, dále chodník přes celé Zaječice na Senohraby k poslednímu stavení a též plánujeme propojit chodníkem Zaječice a Kovářovice. Vážení občané, ještě bych Vám chtěl všem poděkovat za perfektní třídění odpadů, zejména plastů, skla a papíru. Doufám, že budeme i v příštích letech tímto směrem pokračovat. Mám prosbu ke všem majitelům nemovitostí, k jejichž domu přiléhá chodník, aby i letošní zimu chodníky dle svých možností udržovali tak, jako v předchozích letech. Moc nám tím pomůžete do té doby, než budeme mít finanční prostředky na nákup vhodné techniky. Vážení obč ané, dě kuji Vám za pozornost a za spolupráci. Zároveň dovolte, abych Vám všem popřál krásné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, pohody a do nového roku osobních i pracovních úspěchů. Stanislav Vosický, starosta města Zpráva o zasedání zastupitelstva města Pyšely ze dne Byla schválena změna č. 3 územního plánu města Pyšely a schválena příslušná vyhláška o této změně. Byla vzata na vědomí zpráva o čerpání dotací a výhled v této oblasti Byly schváleny dodatky k zřizovacím listinám Mateřské školy v Pyšelích a Základní školy T.G.Masaryka. Byl schválen záměr bezúplatně převést nepotřebné hasičské vozidlo zn. IFA hasičskému sboru Chleby. Byl projednáván problém vznikající tím, že do splaškové kanalizace jsou v rozporu s provozním řádem kanalizace a v rozporu s uzavřenými smlouvami zaústěny některé svody dešťové vody, což bude nutno individuálně řešit s některými přestupci majiteli objektů Byla zamítnuta žádost Ing. Veseckého o odprodej části obecního pozemku v Kovářovicích. Byla schválena žádost Pavla Šnajberka o povolení umístění závory na komunikaci v Zaječicích k zamezení jízdy čtyřkolek a motocyklů po loukách v okolí Líčna. Zapsal: dr. Pavlík

3 říjen, listopad, prosinec 2009 SPOLEČENSKÁ KRONIKA V listopadu oslaví svá významná životní jubilea tito spoluobčané z Pyšel: Pan Jaroslav Milfajt, pan František Bareš, pan Miloslav Tříska a pan František Micka. V prosinci: pan Karel Strašil, paní Blažena Kocourková, pan František Ošmyk, paní Věra Kübelbecková a Otilie Berková Přejeme všem oslavencům hodně zdraví, štěstí, pohody a klidu do dalších let života. Krásné jméno Sofie dali své prvorozené dcerce rodiče Petra a Pavel Šnajberkovi ze Zaječic. Sofie se narodila 1. září Celé mladé rodině blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a radosti z holčičky. Štěpánka Gbelcová z Pyšel se narodila 10. září 2009 a udělala velkou radost nejen svým rodičům Kláře a Petru, ale i starší sestřičce Julince. Připojujeme se s gratulací k této krásné události a přejeme celé rodině hodně spokojenosti, zdraví, pohody. Alexandr Kapinos je dalším občánkem Zaječic, narodil se 12. října Velkou radost z chlapečka mají rodiče Evženie a Jan. Celé rodině přejeme hodně štěstí, pohody, spokojenosti a hlavně zdraví. Anetka - tak se jmenuje dcera Vladislavy a Milana Borských z Pyšel. Anetka se narodila 2. listopadu Rodičům k této krásné události blahopřejeme a všem přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. BLAHOPŘÁNÍ K SŇATKU: Dodatečně blahopřejeme novomanželům Ivetě Turkové z Pyšel a Tomáši Víškovi z Týnce nad Sázavou (který je dnes již hrdý pyšelák). Své ano si řekli na Obecním úřadě v Čerčanech. Přejeme jim hodně štěstí, lásky a vzájemného porozumění do dalších let společného života. Oznámení o přerušení dodávky elektřiny v Zaječicích lokalita na Chytárně od trafostanice parcela č. 213/3. č.p. 87 až po pana Sedláře. Dne 23. listopadu v době od 8 12 hodin Bližší informace na poruchové lince Dne 4. prosince 2009 v době od 8 12 hodin bude přerušena dodávka elektřiny v Pyšelích celá ulice Pod Oborou. Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU Vážení občané! V poslední době se rozmáhá nešvar volného pobíhání psů po veřejných prostranstvích města Pyšely, což působí jednak znečišťováni města, jednak obavy z napadení a nebezpečí z kolize s motorovými vozidly. Jsem nucen Vás důrazně upozornit na skutečnost, že vyhláškou obce Pyšely č. 3 z roku 1998 je v prostoru náměstí, ulic, návsí, chodníků, dětských hřišť, hřbitova a na veřejné zeleni zakázáno venčení psů a jejich volné pobíhání. Nedodržení tohoto zákazu budou orgány obce nuceny stíhat jako přestupek. Volně pobíhající psi, za něž se považují všichni psi, kteří nejsou upoutáni na vodítko, budou odchyceni a dodáni do útulku. Náklady ponese majitel psa. Rovněž tak znečišťování veřejných prostranství psími výkaly je přestupkem majitele psa proti vyhlášce č. 3 z roku 1996 o čistotě a veřejném pořádku obce Pyšely. Nezanedbatelné je dále ničení obecního majetku devastací záhonů a veřejné zeleně. Dále upozorňuji občany na povinnost platit ze všech psů starších 6 měsíců poplatek ve výši 100,- Kč za prvního psa v majetku toho kterého občana a 150,- Kč za psa dalšího, rovněž tak na povinnost opatřit každého psa známkou (kterou lze zakoupit na městském úřadě). Nedodržení rovněž budou orgány obce nuceny stíhat jako přestupek. Doufám však, že nedopustíte, aby naše město bylo znečišťováno, jeho zařízení a zeleň ničeny a aby pohyb po jeho ulicích nebyl riskantní. Vyzývám všechny občany, aby pomohli naše město udržet krásné a čisté. Jan Pavlík, tajemník městského úřadu 3

4 říjen, listopad, prosinec Rozhovor v minulém čísle Pyšelských listů s Adélou Gondíkovou jsme začali otázkou jak vedla Vaše cesta do Pyšel? Dovolil bych si na úvod stejnou položit i Vám, pane Čenský. Moje cesta do Pyšel byla vlastně náhoda. Potřeboval jsem řešit bytovou situaci a zjistil jsem, že cena průměrného bytu v Praze se rovná ceně hezkého domu za Prahou. Prostřednictvím realitní kanceláře mně byl nabídnut stavební pozemek na louce nedaleko lesa v Pyšelích, který se mně zalíbil a pozemek jsem zakoupil. Protože jsem vyrůstal na venkově na Pastvinách v Orlických horách, měl jsem od malička kladný poměr k vesnickému životu, a tak jsem se těšil na svůj nový dům. Neměl jsem ale moc zkušeností a první firma, která mi nabídla realizaci domu, mi ve skutečnosti prodala za korun vlastně pouze naskenovaný obrázek domečku a tím po delších peripetiích skončila celá úvodní stavba. Druhá stavební firma, která se ujala výstavby, nebyla o moc lepší, odešla v polovině díla. Nakonec se na mne usmálo štěstí v podobě stavební firmy pana Smolky, která společně s panem Brejlou z Mrače dokázala celou stavbu dokončit ve vzorné kvalitě a zachránila mne od úplného zoufalství, které bylo zpočátku umocněno ještě zjištěním, že pozemek stojí na dně bývalého vypuštěného rybníka s nejistým podložím. Ale konec byl přece jenom šťastný, tak jako v pohádce. 2. A jak se Vám v Pyšelích žije? Když slyším Váš hrůzostrašný příběh stavby, neměl jste chuť změnit bydliště? V Pyšelích již žiji řadu let, do domu jsem se stěhoval ve druhé polovině 90. let a už bych dnes neměnil. Problémem bývá někdy dojíždění do Prahy po přeplněné dálnici, ale s touto překážkou musí nakonec počítat každý, kdo chce bydlet v čistém prostředí za Prahou a dojíždět do práce. Bydlí se mi v Pyšelích opravdu dobře. Oceňuji krásné okolí Posázaví i historický duch místa. Myslím, že přes všechny peripetie málokterá obec na Benešovsku za poslední léta natolik změnila svoji tvář k lepšímu jako Pyšely. Vždyť jenom dokončovaná rekonstrukce náměstí nemá nikde v okolních obcích obdoby, stejně jako bohatý kulturní život. 3. S tím mohu s Vámi naprosto souhlasit. Ale přesto se zeptám, zda Vás také něco v Pyšelích trápí? Víte, protože jak jsem zmínil v úvodu, vyrůstal jsem na vsi a vždy mne těšily na venkově dobré mezilidské a sousedské vztahy. Lidé se znali, navzájem se potřebovali a i proto se chovali k sobě slušně a přátelsky. Do Pyšel se v posledních letech přistěhovalo mnoho rodin a připadá mi, že částečně zavádí anonymitu z pražského paneláku. Mnozí ani neodpoví na pozdrav, žijí jenom pro sebe, se sousedy nekomunikují A to je přece škoda. Kvalita venkovského života není pouze v rodinném domku a zahrádce, ale i v těch hezkých osobních mezilidských vztazích. 4. Neberte to jako lichotku, pane Čenský, ale mně se na Vás velice líbilo, že když jste přišel do Pyšel, zapojil jste se jako známý herec i do místního kulturního dění a během deseti let jste zejména pro děti uspořádal krásná představení. A navíc zadarmo. Měl jste z toho jistě i Vy dobrý pocit, protože věřím na přísloví Kdo rád dává, dvakrát dává. Měl jsem radost, že naše představení v Sokolovně pro děti měla tak pozitivní ohlas. Líbilo se mi, že např. na pohádku Čert to nemá lehké pyšelské děti samy vyrobily divadelní dekorace, a tak potom radost z úspěchu byla společná. Stejně radostný pocit jsem měl vždy při konferování Pyšelského adventu. I díky těmto akcím jsem se seznámil s lidmi v Pyšelích, mám zde dnes plno dobrých přátel, a proto se tu cítím doma. Nezapomínám ani na krásné přijetí pyšelských diváků na představení hry Vstupte, vstupte s Petrem Nárožným. Na bohaté pohoštění, které nám připravily pyšelské ženy, dodnes s Petrem Nárožným vzpomínáme jako na gastronomický galavečer. 5. Jak jste se dostal vlastně k divadlu a jak se to dělá, aby se člověk stal slavným a oblíbeným hercem? Přihlásil jsem se na státní konzervatoř do Prahy a bylo to! Bude to znít přímo kacířsky, když na úvod řeknu, že jsem chtěl jít na školu, kde se tolik neučí a kde není podstatná matematika. Ale tak jednoduché to zase nebylo. Bavilo mne herectví a sport. Aktivně jsem pěstoval atletiku a za starší dorost jsem se např. umístil na druhém místě v republice v běhu na 800 metrů. A tak jsem stál na rozcestí, zda jít na dráhu sportovce nebo herectví. Obojí se stačit nedá. Nakonec zvítězila konzervatoř a po absolutoriu jsem začal účinkovat v tehdejším Průchově divadle na Kladně a v Realistickém divadle v Praze na Smíchově. První větší roli jsem dostal v Národním divadle ve hrách Kráska a zvíře a v Hrátkách s čertem. Na vojně jsem působil dva roky v Armádním souboru a první trvalé angažmá jsem měl v libeňském divadle S. K. Neumanna (dnes Divadlo Pod Palmovkou). Byla to dobrá průprava pro mladého herce. Navíc jsem se mohl bezprostředně učit od řady slavných herců, se kterými jsem vystupoval. V divadle S. K. Neumanna jsem vydržel čtyři roky, potom jsem jezdil s Černým divadlem (dnes Ta Fantastika) a dnes již osmým rokem účinkuji v Pražské divadelní společnosti p. Hanzlíčka. A k tomu přistupuje moderátorství, televizní a filmové role plus semináře vzdělávací centra poznání, kde přednáším. Tolik ve stručnosti. 6. A Vaše nejmilejší role? Bylo jich hodně. Ale asi nejvíc mne těšila role mladého boxera ve hře Kdo se bojí V. Volfové. A také moje současná role ve hře Coco Chanel, kde během jediného představení hraji postupně pět milenců hlavní hrdinky. 7. Jak vnímáte roli kultury v dnešní době? Nemáte pocit, že ustupuje na úkor materiálních statků a povrchní zábavy? Budete možná překvapen, ale dnes v době proklamované krize máme plná představení diváků. Máme skutečně soustavně POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 5 vyprodáno. Vnímám to pozitivně. Lidé se už asi konečně unavili hloupými politiky a materiální spotřebou. Začíná 4 ROZHOVOR Jak se Vám žije v Pyšelích? Rozhovor s Janem Čenským

5 říjen, listopad, prosinec 2009 ROZHOVOR POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 4 se zde profilovat vrstva, která pochopila, že kvalita lidského života není jenom materiální spotřeba včetně množství vypitého piva či velikosti auta, ale také duchovní kultura, která má v této zemi dlouholetou tradici. Proto i budoucnost vidím optimisticky. Návštěva krásné výstavy, poslech úchvatného koncertu vážné hudby, umělecký prožitek z dobré divadelní hry nebo četba světové poezie to všechno jsou hodnoty, které mohou obohatit náš život a učinit ho radostnějším a šťastnějším. Děkuji Vám, pane Čenský, za Vaše krásná slova a čas, který jste věnoval našemu časopisu. A přeji Vám i letošní hezký advent v Pyšelích. Ivo Koudelka Informace DĚTSKÝ DOMOV Občanské družení Zachovejte dětský domov v Pyšelích prosí občany, kterým záleží na nestěhování dětí a dosud se nepřihlásili za členy tohoto sdružení, aby tak učinili. Přihlášky je možno vyplnit v trafice, v drogerii a na poště. Je také možné napsat na papír: Přihlašuji se za člena občanského sdružení Zachovejte dětský domov v Pyšelích, uvést jméno, příjmení, titul, datum narození, bydliště a podpis a vhodit do schránky sídla sdružení v Husově ulici č. 58 (9.dům za poštou). Následně obdrží členský průkaz. Petice za zachování dětského domova byla první důležitou akcí, hejtman ji ale znevážil svým výrokem, že občané nevěděli, co podepisují a neznají havarijní stav budovy dětského domova. Občanské sdružení je právnickou osobou a má pravomoc jednat se všemi institucemi a orgány České republiky, což činí, ale členů z řad občanů Pyšel a okolí je stále málo. Z členství nevyplývají žádné povinnosti, příspěvky se neplatí, ale členové mají právo účasti na schůzích sdružení a na informace o současném stavu v této věci. Jakoukoli pomoc a nápady členů samozřejmě vítáme. Člen nemusí mít trvalý pobyt v Pyšelích, jedinou podmínkou je věk nad 18 let. Kontaktní údaje: sídlo Husova 58, Pyšely Předseda: Ing. Jan Kružík Členové rady: Jana Fietková, Jan Kostrhoun Tel , zachovejteddpysely@seznam.cz Profil na Facebooku: Pratele-Detskeho-domova-Pysely/ ?ref=search&sid = TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ SENÁTORA KARLA ŠEBKA : Zachovejte dětský domov v Pyšelích Středočeský hejtman David Rath se pokouší prosadit nepochopitelně brutální likvidaci dětského domova v Pyšelích na Benešovsku. Hledá pro to všemožné zdůvodnění, včetně zmatečného tvrzení, že se jedná o starý, naprosto nevyhovující klášter. Pravdou však je, že tento ústav má úctyhodnou, bezmála stoletou tradici. Byl založen jako Útulek sv. Josefa v Pyšelích z podnětu mnoha sociálně cítících vlastenců, za něž jmenujme například pátera Antonína Hoffmanna. Do národní veřejné sbírky na výstavbu útulku přispívali i ti nejchudší. Dlouhá léta sloužil jako jediné útočiště pro sirotky a odložené děti z Prahy, především ze Zemské porodnice. Vytvářel důstojné podmínky a zázemí pro až 120 zde ubytovaných dětí, které vždy dobře splynuly s městečkem Pyšely a posléze našly výborné uplatnění v životě. Stále se sem s vděkem vracejí jako do krásné krajiny svého dětství. Je pochopitelné, že objekt by nyní potřeboval rozsáhlejší modernizaci a přestavbu. Minulé vedení Středočeského kraje počítalo s částkou 57 milionů Kč na komplexní úpravy a vestavbu dalších obytných prostor včetně nezbytné rekonstrukce kuchyně. Tyto prostředky však David Rath po svém nástupu do funkce převedl na téměř fiktivní účely v jemu blízkých Hostivicích. Nyní chce prosadit, aby zařízení bylo přestěhováno do objektu bývalé dětské léčebny v Choceradech, který danému účelu nevyhovuje stavebně a zejména prostorově, podobně jako předtím zvažovaný objekt internátu v Sadské. Kromě značných nákladů na realizaci tohoto záměru by došlo k daleko závažnějšímu zpřetrhání všech sociálních vazeb na kdysi tak geniálně vybrané místo. Nezodpovězená zůstává otázka, co s touto krásnou stavbou v rozsáhlém parku David Rath skutečně zamýšlí. Podobně jako před sto lety vzniklo nyní zcela spontánně občanské sdružení Zachovejte dětský domov v Pyšelích, které během několika dní shromáždilo přes 600 podpisů. Dnešním dnem se k němu připojuji i já. V PYŠELÍCH Karel Šebek, senátor za obvod Benešov a Praha-východ 5

6 MUZEUM říjen, listopad, prosinec 2009 Co je nového v muzeu. Přibývají nové exponáty od pyšelských občanů, ale i z okolních obcí. Velmi mě to těší, jen kdyby bylo více místa k uložení nových věcí. Návštěvnost muzea je v letošní sezóně velmi nízká. Je to zřejmě tím, že pyšelské náměstí je jedno velké staveniště a každý raději odtud rychle odjíždí. Doufejme, že se v příštím roce situace zlepší. Děkujeme všem dárcům, kteří přispěli novými exponáty do sbírek muzea. Panu Ivo Koudelkovi, Vladimíru Rádlovi, Josefu Obrhelovi, Josefu Chrpovi, Zdeňku Vávrovi, Zdeňku Podroužkovi, paní Daně Horákové, Ivě Křížové, Marii Blažkové, Marii Bartákové, Jiřce Vašourkové, Jiřímu Dvořákovi, Vlastě Nekolové, Janě Prchlíkové a paní Rottové. Promiňte mi, jestli jsem někoho zapomněla jmenovat. Pan Josef Chaloupecký mi přinesl obraz, který má pohnutou historii. Je to kopie obrazu Madona s Ježíškem (možná od nějakého italského mistra) provedeno na papíře nalepeném na plátně a vsazeno do zlaceného rámu. Pan Chaloupecký říkal, že obraz pochází z Dětského domova, když se v padesátých letech likvidovalo vše s náboženským námětem. Takový osud měl potkat i obraz Madony. Byl úmyslně poškozen a vyhozen na hromadu ostatních podobných věcí připravovaných ke spálení. Rodina Chaloupeckých jej však zachránila a léta uchovávala na půdě svého domu. Když jsem se zmínila o tom, že naše Loreta by si zasloužila alespoň nějakým obrazem ozdobit vandaly poničený interiér kaple, napadlo mě, že by tam tento obraz mohl být. Mají totiž stejné osudy. Jak obraz, tak i interiér Lorety. V poslední době se z Lorety častěji vypravují pohřby a o pouti slouží mše. Ještě jedna příjemná věc se udála v muzeu. Měla jsem v expozici vystavený starý gramofon na kličku. Jenže to bylo spíše torzo gramofonu. Scházela ta hlavní věc, přenoska s jehlou. Tu se mi pak také podařilo opatřit od jednoho návštěvníka z Prahy, jenže gramofon i tak nebyl ještě funkční. Mám totiž ke gramofonu v muzeu několik gramofonových desek z 30 tých let a toužila jsem je někdy uslyšet. Věděla jsem, že máme v Pyšelích velmi šikovného pana Františka Bareše, který už uvedl do chodu hrací skříňku, také starý muzejní exponát. Poprosila jsem jej tedy opět a on skutečně k mé velké radosti dal gramofon na kličku do chodu. Dalo mu to určitě mnoho práce, takové staré gramofony už nejsou nikde k vidění, moc si jeho práce vážím i jeho skromnosti a svědomitosti. Děkuji mnohokrát pane Bareši. S velkou opatrností zacházím s tímto pradědečkem gramofonem. Najde-li se mezi návštěvníky muzea ctitel těchto starých melancholických melodií, ráda mu gramofon předvedu. Srnská Z. Vážení čtenáři, jsem moc ráda, že vás mohu informovat o tom, jak Rodinné Centrum Zajíček v Zaječicích úspěšně funguje, rozšiřuje svoje aktivity a celkově prospívá. CO MÁME ZA SEBOU: Úspěšný start a fungování Dětského Klubu Zajíček od 4. května 2009 v provizorních prostorách, s kapacitou do 10 dětí, jednou paní učitelkou a s dopoledním provozem. Od 24. srpna 2009 se děti i rodiče mohou těšit z nového krásného prostředí prostorného rodinného domu u hřiště. A mohou využívat celodenní docházku dětí. Máme za sebou také několik akcí pro děti a dospělé. Například akci Rozlučka s prázdninami a Slavnostní otevření RC Zajíček, Drakiádu, Hejhoudýň a další. JAK JE TO NYNÍ: Dětský Klub Zajíček je využíván dětmi a jejich rodiči téměř na plnou kapacitu. Což znamená, že se zde schází denně až 22 dětí ve věku od 2,5 do 6 let. O děti se starají dvě profesionální paní učitelky. Díky tomu jsou program a výuka stále vysoce individuálně zaměřeny. Kromě Dětského Klubu, mohou děti navštěvovat různé zájmové kroužky (angličtina, judo, gymnastika, hudební kroužek Yamaha Class). Pro dospělé pořádáme kurzy angličtiny, cvičení pilates, cvičení na záda a pravidelné kreativní večery. A pro předškolkové děti je tu každý týden Mimiklub Zajíčata. CO NÁS ČEKÁ: vás zveme na Relaxační neděli (nejen) pro maminky cvičení, kosmetika, kadeřník, masáže a další, vše v prostorách Zajíčku s možností hlídání dětí. Od ledna 2010 očekáváme odliv několika místních dětí do rozšířené pyšelské školky. Čímž se nám uvolní prostor pro další děti, které místo ve státní školce nenajdou. Více informací, fotografie, možnost rezervace 6 ZAJÍČEK Z důvodů navýšení kapacity v pyšelské školce máme!!! OD LEDNA 2010 NĚKOLIK MÍST VOLNÝCH!!! a proto vás zveme na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ v pondělí od 16,30 do 18,00 hod. a přihlášení naleznete na nebo na tel: či mailem durakova@rczajicek.cz. Oceníme vaši další podporu. Pomůže nám také to, že informace o Rodinném Centru Zajíček budete šířit dál. Děkujeme. Za realizační tým se s vámi na shledanou těší Petra Krupičková.

7 říjen, listopad, prosinec 2009 MATEŘSKÁ ŠKOLA Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil(a) v mateřské školce. (ROBERT FULGHUM) Díky dobré práci radnice a zřejmě i velkému štěstí (alespoň já si myslím, že přidělování dotací je na stejném principu jako loterie), Pyšely získaly dotaci na kompletní rekonstrukci stávající školky. Nová kapacita školky bude 68 dětí (z původních 45). Už nebude jen maláč a velkáč (tj. třída pro malé děti a třída pro větší a předškolní děti), budou 3 třídy. Takže nejméně dalším 20 matkám spadl obrovský kámen ze srdce jejich dítko se ROBERT FULGHUM TO SHRNUL TAKTO: O všechno se rozděl. Hraj fér. Nikoho nebij. Vracej věci tam, kde jsi je našel. Uklízej po sobě. Neber nic, co ti nepatří. Když někomu ublížíš, řekni promiň. Před jídle si umyj ruce. Splachuj. Žij vyrovnaně trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj. Každý den odpoledne si zdřímni. Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě. dostane do školky. Kdo potřebuje školku víc děti nebo matky? Když mluvím za sebe mohu pracovat (naštěstí já mohu z domova), mohu v klidu nakoupit, uklidit, mám nějaký ( i když ne moc velký) čas pro sebe. Já osobně ocením i to, že na mě nějakou dobu denně nikdo nemluví Když budu mluvit za svého potomka strávil čas s kamarády, dostatečně se vyřádil, naučil se spoustu věcí od grafomotoriky, říkanek, tanečků, po umění vycházet a jednat s ostatními dětmi i dospělými. Pravidla dotace jsou ale jasná peníze jsou výhradně na rekonstrukci, nejsou určeny na vybavení školky. Ale nových 23 dětí potřebuje lehátko na spaní, stoleček a židli na práci a na jídlo. Nové umývárny a šatničky také potřebují vybavení, ve třídách budou potřeba další úložné prostory na hračky a pomůcky. Některé věci se dají pořizovat postupně, některé ne (lehátka, Co je potřeba:pro nových 23 dětí lehátka Kč lůžkoviny a povlečení Kč stolečky a židličky Kč pro všechny děti vybavení pro 3 umývárny Kč vybavení pro 3 šatny Kč skříňky na pomůcky Kč židle, ). Všechny věci budou sloužit spoustu dalších let. Myslím, že by bylo důležité dětem a školce pomoci. Možná už nebo ještě školku nepotřebujete. Ale možná si pamatujete, jak byla důležitá pro vás nebo vaše děti. A jak říká pan Robert Fulghum, všechno důležité v životě jsem se naučil v mateřské školce Je na každém z vás, kolik chcete nebo můžete přispět dětem. Kdy naposledy jste měli skutečně dobrý pocit z utracených peněz? Paní ředitelka Ilona Kryzánková má připravený seznam a ceny potřebných věcí. Také má připraveny darovací smlouvy. A navíc, tento dar si můžete odečíst z daňového základu. Kontakt: Mateřská škola Pyšely (nyní v budově radnice) tel.: mspysely@ seznam.cz Pokud nemáte možnost nebo čas být v pracovní době v Pyšelích, pošlete částku přímo na bankovní účet školky (najdete na a také se jménem a adresou. Paní ředitelka vám pošle smlouvu poté poštou. Nebo můžete přijít přímo do školky a svůj dar předat osobně. Školka je otevřena od 7 hodin do 16 hodin, (v době od 11 do 11,30 jsou děti na obědě ve škole). Také můžete předem zavolat a domluvit se přímo s paní ředitelkou nebo nechat vzkaz. V prosinci plánujeme Den otevřených dveří v nové školce. Konkrétní datum a čas bude na plakátech a na webových stránkách školky. Přijďte se podívat, jak to v nové školce vypadá! Budete vítáni Štěpánka Bednářová, Ilona Kryzánková Děti si povídaly s policistkou - Ví, jak správně přecházet Předškoláci a žáci první třídy základní školy besedovali s policistkou. Do Mateřské školy v Pyšelích přijela 15. října v dopoledních hodinách policistka Preventivně informační skupiny Územního odboru Policie České republiky v Benešově nadpraporčice Zuzana Stránská. Pro padesát dětí měla připraven zajímavý program. Školáci a předškoláci si prohlédli služební průkaz, stavěcí terčík, vysílačku, různé pokrývky hlavy a další předměty. Seznámili se s uniformou dopravního a pořádkového policisty a někteří se také nechali policistkou spoutat. To vše se samozřejmě neobešlo bez spoustu různých dotazů. Ve druhé části setkání si pak policistka s dětmi povídala o tom, jak se správně chovat v silničním provozu a jak správně přecházet přes silnici. Než se s nimi rozloučila předala každému malý dárek. nprap. Zuzana Stránská 7

8 ŠKOLA říjen, listopad, prosinec 2009 Africký kontinent - blízký či vzdálený? V úterý 6. října zhlédli naši žáci se svými učiteli v místní sokolovně povedený pořad s názvem Saga Afrika. První překvapení - - uvidíme nefalšované černochy, a dokonce z Afriky. Co od nich můžeme očekávat, jací budou, jak budou mluvit a řada dalších otázek se hromadila před začátkem pořadu. Černoch - člověk jiné rasy, to je pořád v naší společnosti něco takřka mimořádného, alespoň u nás v Pyšelích. Konečně všichni v sále a před námi dva černoši. A podívejme se, mluví docela dobrou češtinou. Začínají povídat o Africe, je to zajímavé, i když někteří z nás moc neposlouchají, poněkud ruší, ale jeden z přednášejících je velmi slušně, jasně, ale důrazně napomene a je klid. Panečku, ten černý mladý muž to dokázal. Informací je poměrně dost, ale kdo chce slyšet, tak je slyší. Především pasáž o vzdělávání, o rodinném životě a o vážnosti starých lidí, jistě zaujaly. Bohužel, dotazy od našich žáků příliš nepřicházely. Proto se přistoupilo k rozptýlení, uvolnění atmosféry, a to jedinečným způsobem, který zřejmě zabírá nejen v Africe, ale i u nás. Byly rozdány africké bubínky a bubnovalo se - pokud možno do nějakého rytmu. A ono to zabralo. Hudba nezná hranic. Někdo to kdysi řekl a bude to asi pravda. Sokolovna se otřásala rytmickým bubnováním pod vedením čenošských hudebníků. I našim se dařilo a po chvíli byste se cítili jako někde v africké vesnici. Vrcholem byla africká lidová píseň - - v podání sboru našich žáků prostě neopakovatelná. Těžko, jen těžko se naši žáci od spontánní hudby černošských rytmů přibližovali do reality. Po určité chvíli přece jen přišly dotazy na problematiku Afriky a došlo i k malé soutěži o zeměpisných znalostech. Ti, kteří odpověděli vícekrát správně, byli odměněni. To ale není podstatné. Možná, že díky i tomuto pořadu, je nám Afrika přece jen bližší. Mgr.Jaroslav Strnad EXKURZE DO NÁPRSTKOVA MUZEA V úterý , za doprovodu svých třídních učitelek, žáci šesté a sedmé třídy v rámci výuky zeměpisu a dějepisu uskutečnili exkurzi do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Muzeum je jednou ze stálých expozic pražského Národního muzea, nachází se v souboru budov v areálu bývalého pivovaru a vinopalny U Halánků na Betlémském náměstí v městské části Praha 1. V devatenáctém století se stalo muzeum jedním z kulturních a vzdělávacích center české inteligence. Český vlastenec, mecenáš, politik a národní buditel Vojtěch Náprstek, společně se svými přáteli z řad českých exulantů, cestovatelů a etnologů, zde shromáždil mnoho sbírkových předmětů. Naši žáci, v úvodu své prohlídky, navštívili výstavu seznamující s tradičním životem původních obyvatel jihoamerických pralesů Ve stínu jaguára. Značnou část vystavených exponátů přivezl ze své cesty rovníkovou Amerikou český cestovatel E. St. Vráz v letech Tato výstava je doplněna fotografiemi antropoložky Ludmily Škrabákové, která dokumentuje současný život několika amazonských etnik. Originální doklady života kultury indiánských etnik Severní a Jižní Ameriky, které podávají obraz kulturně historického vývoje od pravěku přes starověk a novověk až po současnost, žáci si se zaujetím shlédli ve stálé expozici prvního patra. Kultury Austrálie a Oceánie byly prezentovány ve třetím patře sbírkovými předměty soukromých sběratelů od nás i ze zahraničí. Žáci si návštěvou Náprstkova muzea rozšířili obzory svého zeměpisného a dějepisného vědění. Mnohé děti expozice tohoto muzea natolik okouzlila, že se těší na další návštěvu. Cestou k hlavnímu nádraží jsme se zastavili na lehké občerstvení u Mc Donald s. Na nástupišti číslo sedm jsme vyčkali příjezdu osobního vaku, který nás později přiblížil k našim domovům. Mgr.Jitka Bartošová, Mgr.Petra Zívalová 8 EKOLOGIE VE VÝUCE NAŠÍ ŠKOLY - ZAJÍMAVĚ A POUTAVĚ Ekologická neboli enviromentální výchova je dnes ve vzdělávacích plánech každé školy a my, učitelé, ji rádi vyučujeme, neboť skýtá velmi kvalitní témata, která nás často vrací až k prakořenům lidstva. Děti rády pracují na různých projektech, jejichž závěry mohou uplatnit v přístupu ke zdevastované fauně i flóře, ke krajině okolo nás. Poznatky ve škole získané a podporované zkušenostmi si s sebou ponesou po celý život. Pyšelská základní škola zve na pravidelné návštěvy lektory ekologického centra Ochrana fauny a flóry Votice. Toto občanské sdružení bylo založeno v r s posláním ochraňovat volně žijící živočichy a vzdělávat v oblasti ekologie. Dnes je střediskem enviromentální výchovy a osvěty. Programy pro základní školy jsou nabízeny v aktivní formě, tzn., že děti jen trpně nesedí a více či méně POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 9

9 říjen, listopad, prosinec 2009 ŠKOLA POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 8 přijímají poznatky, ale o daném tématu diskutují, samostatně pracují na úkolu či se učí hrou. Prostřednictvím těchto aktivit jsou u dětí rozšiřovány znalosti z daných okruhů. Programy jsou přizpůsobeny věku dětí. A co vítáme je také to, že lektoři přijedou až k nám do školy a pracují s dětmi ve třídě nebo v blízkém okolí školy. Nabízena jsou velmi zajímavá témata, posuďte sami: Les v noci nespí, Babí léto, Co vyprávějí koruny stromů, Tajemství popelnice, Vydra, Jednou v roce na Vánoce, Vím, co a jak jím, Bylo nebylo, bio nebio a další. Mým dětem se nejvíce líbil program přímo v přírodě s názvem Všemi smysly. Zjistily nádhernou hrou, soutěžemi a vlastním bádáním, jak krásné je být zdravým člověkem, cítit, slyšet a vidět. A uvědomily si, že někteří z nás tuto schopnost nemají, a že je to pak hodně náročné.všechny tyto programy provází jeden společný prvek, děti se učí poctivému přístupu k životnímu prostředí. Kéž by to tak zůstalo. PaedDr. Ilona Vaculíková Deváťáci v divadle v Dlouhé V pondělí jsme se vypravili se členy Klubu mladého diváka na první ze čtyř plánovaných divadelních představení. Nevlídné, deštivé, uplakané počasí nás provázelo cestou do divadla V Dlouhé, kde jsme zhlédli divadelní hru Tajný deník Adriana Molea. Ta však vůbec nebyla uplakaná, spíš naopak. Příběh britského školáka Adriana, který je skvělým pozorovatelem a komentátorem trablů vlastních i cizích s úžasným smyslem pro humor, mladé obecenstvo více než zaujal. Byl to hřejivý pocit vidět, jak se žáci naší školy, kterým to mimochodem opravdu moc slušelo, pohybují v prostorách divadla důstojným způsobem. Což není na představeních pro mládež zas tak běžné. Příští kulturní zážitek nás čeká , kdy navštívíme v divadle ABC hru Lakomá Barka. Mgr. Martina Linhartová Reprezentace našich žáků na sportovních soutěžích Začátek školního roku máme úspěšně za sebou a žáci naší školy se zúčastnili již dvou sportovních zápolení. První byla atletická všestrannost ve Vlašimi, které se zúčastnili žáci druhého stupně. Utkali se ve čtyřech disciplínách 60 m, skok daleký, skok vysoký, hod míčkem nebo vrh koulí a dálkové běhy. Naši žáci se s těmito disciplínami poprali velmi statečně a po právu zaslouží všichni velkou pochvalu a poděkování za pěknou reprezentaci naší školy. Druhá velmi pěkná soutěž se konala na ZŠ Dukelská v Benešově. Jednalo se o nohejbalový okresní turnaj. Naše škola má mnoho fotbalových hvězd, a proto jsem se rozhodla nominovat žáky, kteří mají cit pro míč a nebojí se jít se svým umem na veřejnost. Naše účast byla více než úspěšná. Z deseti základních škol jsme skončili s bramborovou medailí (4.místo). Což je skvělý výsledek! Myslím, že to byly moc pěkné sportovní zážitky a že se všichni těšíme na další sportovní klání. Iva Pěkná 9

10 ŠKOLA říjen, listopad, prosinec 2009 Péče o zeleň v okolí školy, zpracování půdy na jaře a podzim ve školním skleníku, je také náplní učiva předmětu vedení domácnosti v osmé třídě. Děvčata a chlapci k této pracovní činnosti přistupují s velkou zodpovědností. Vždyť se jedná o prostředí, které je součástí jejich školy! Odměnou za dobrou práci jsou bezesporu i výpěstky ze školního skleníku. Z okurek a rajčat jsou výborné saláty, které obohatí školní jídelníček. A sladké hrozny se v ústech dětí jen rozplývají. S nástupem zimy půda odpočívá, spadané listí je shrabáno. Žáci se nyní budou věnovat provozu domácnosti, přípravě pokrmů, péči o zdraví a získávání teoretických znalostí v oblasti pěstování vybraných druhů zeleniny a okrasných rostlin. Mgr.Jitka Bartošová 10 Vedení domácnosti v osmé třídě SENIOŘI Báseň pro seniory a důležitá upozornění pro bezpečnost a dodržování zásad opatrnosti. V měsíci říjnu na našem pravidelném setkání Klubu seniorů nás navštívily tři nové členky. Jejich přijetí bylo srdečné a celá schůzka se nesla v duchu dobrot, které opět připravily šikovné ruce našich členek. Celé setkání mělo m.j. i neobvyklou náplň: Navštívila nás p. Suchá a nabídla pomůcky pro seniory, zejména tzv. bezpečnostní krabičku, pomocí které je možné přivolat naléhavou pomoc. Dále se probírala i ožehavá otázka existence Dětského domova v Pyšelích. O založení občanského sdružení Zachovejte Dětský domov v Pyšelích poinformovala p. I. Kostrhounová se svým manželem. Dále jsme se seznámili s informací, že poradce Četnických humoresek, který píše ve svých povídkách i o Pyšelích, M. Dlouhý, navštíví 5. prosince 2009 ve 14,00 hodin Pyšely hasičskou zbrojnici (pozn. pro mladší a nové obyvatele: V Pyšelích proti fotbalovému hřišti bývala četnická stanice). Pozvání na setkání se spisovatelem přednesl p. L. Kostrhoun. Pan Kotrč byl pověřen MěÚ, aby informoval seniory o dodržování zásad opatrnosti a bezpečnosti. I po našem městě se často pohybují podezřelé osoby, které navštěvují zejména seniory a pod lživými záminkami se snaží dostat do zahrad a domů. Někteří se vydávají za členy náboženských skupin, jiní tvrdí, že mají pověření od městského úřadu a nabízejí různé zboží či služby. Není to pravda, jedná se o podvodné a klamné chování. Důležité je dodržovat zásadu nikoho cizího nevpouštět na pozemek či dokonce do svých domovů. O setkání s takovými osobami hovořila i p. Alena Šebková. Je důležité tyto poznatky ihned nahlásit na Městský úřad v Pyšelích, je žádoucí napsat si i státní poznávací značku a typ vozidla, v němž se podezřelé osoby pohybují. Na závěr našeho setkání jedna z nových členek paní V. Petrovicová přednesla vlastní báseň o kterou bych se chtěla podělit se čtenáři Pyšelských listů. V básni je hezká myšlenka, že i starší lidé, kteří uznávají radost a optimismus a vyvíjejí nějakou činnost, nepodléhají tak rychle nemocem a pocitu osamění. Radostné žití do sta let i více pokud jasně hoří žití mého svíce, mé tělo je vzácný drahokam, skrze něj si život užívám. Vyjádřené myšlenky přes slova, činy, emoce nepustí do mého těla další nemoce. A ty, které v těle má, svojí radostí já odbourám. Když můžu se svým životem si hrát, smát se, brečet nebo řvát, žít naplno tady a teď, tak radostný je život můj a veselý je svět. Jitka Zoubková Hudební divadlo ZÁŽITKY Z VYSTOUPENÍ SÓLISTŮ HUDEBNÍHO KARLÍNSKÉHO DIVADLA V BENEŠOVĚ DNE 14. ŘÍJNA. Divadlo se ten večer začalo nebývale rychle zaplňovat. Každý se těšil na výborné umění sólistky Hudebního divadla v Karlíně Gally Macků. Naše očekávání se opravdu naplnilo. Pastvou pro uši byly krásné melodie v podání již zmiňované ústřední postavy, dále potom tenor Jana Berka. Trojici zpěváků doplňoval Miroslav Dvořák, který měl i hezké průvodní slovo. Klavírní doprovod měla na starosti Linda Wintrová. Pastvou pro oči byl výborný až komediální pohyb umělců při zpěvu, tak jak to provádějí na scéně domovského divadla a pro nás ženy, to bylo také hezké oblečení umělců. U mužů to byly rukávy s volánky, fiží, motýlek a šály. Klavíristka byla v tmavém lehkém kostýmku s kruhovou hnědou aplikací kolem výstřihu a v pase. Paní POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 11

11 říjen, listopad, prosinec 2009 SENIOŘI POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 10 G. Macků tmavé kratší šaty s lurexem a širokou sukní doplňovala červeným bohatým šálem a tmavými bolerky ze šifónu nebo krajky. Třetí bolerko bylo z černých a červených volánků (jako nosívala Carmen). Po přestávce se nám profesorka zpěvu p. Galla předvedla v dlouhých černých šatech zdobených zlatými pásy různých tvarů. Ke každému oblečení měla vždy jiné vhodné náušnice a náhrdelník. Tato módní přehlídka byla hezkým doplňkem tak krásné hudby skladatelů F. Lehára, F. Hervé, O. Nedbala, O. Kalmana, W.A. Mozarta, A.L. Webera a dalších. Vyvrcholením krásného večera byla gratulace kolegů paní Galle Macků k narozeninám, které ten den slavila. Celý sál stál a potleskem gratuloval a děkoval za nádherné zážitky. Odměnou nám bylo zopakování dvou melodií s unikátními pohyby. Jitka Zoubková Výlet pyšelských seniorů Každý den se dívám z okna na jižní stranu, kde vidím to krásné panorama benešovských kopců, Chlumu a Neštětické hory. Mezi nimi se objevuje věž konopišťského zámku a chvojenského kostela. Ještě dříve, před několika lety, byl vidět na obzoru ještě další bod mého pohledu, Chvojínek, kostel, který se již ztratil za hradbou vzrostlých lesních stromů. S velkým potěšením jsem vyslechla zprávu, že náš klub seniorů chystá výlet na Chvojen a okolí. Paní Jitka Zoubková měla výlet velmi dobře zorganizován. Jelo se auty, které dobrovolně poskytli členové klubu i pro další zájemce o výlet. Překvapil mě velký zájem o tento výlet. Jelo nás sedm plně obsazených aut. Před výletem celý týden bylo špatné počasí. Zataženo, deštivo, špatná viditelnost a já se chtěla hlavně podívat dalekohledem z věže chvojenského kostela sem k nám na Pyšely. Ale 3. října bylo překrásné počasí, takže pohled z věže chvojenského kostela na Pyšely byl prozářený sluncem. Před kostelem nás uvítal pan Potůček, který zde provádí návštěvníky a o celý areál kostela se stará spolu s organizacemi občanského sdružení přátel Chvojna. Kostel je zasvěcen sv. Filipu a Jakubu a je postaven v krásné krajině západně od Benešova, na rozlehlém návrší (407 m n.m.) Osamělá poloha starobylého kostela se hřbitovem prozrazuje, že tu bylo kdysi středověké sídliště. Při archeologickém průzkumu, který se konal v letech bylo zjištěno, že ještě před postavením kostela zde byl dvorec, opevněný mohutnou zdí, která uzavírala celé rozsáhlé prostranství. Při dvorci byl pak v první polovině 13. století založen kostel a stal se tak součástí dvorce a ochranou pro obyvatele sídliště před nájezdy nepřátel. Tak nám povídal pan Potůček o tomto kostelu, když jsme vstoupili do interiéru kostela, který se zdá docela malý, ale poutá pozornost mohutnými zdmi (2,4 m), které byly hrubě omítnuty.v r kostel po rekonstrukci prováděné Josefem Mockrem dostal novorománskou podobu. V té době byla přistavěna mohutná věž se schodištěm, po němž jsme všichni vystoupali nahoru do věže. Při této rekonstrukci bylo velkým přínosem objevení zbytků nástěnných maleb z doby první poloviny 14. století. Na severní stěně kostela jsme obdivovali fresky obou patronů sv. Filipa a sv. Jakuba. Pod nimi je korunování trůnící Madony s anděly. Vlevo je další malba, která představuje Očistec nebo Peklo, v tom se názory různí. Představuje otevřenou zvířecí tlamu, v jejíchž útrobách jsou postavy lidí jakoby smířených s neblahým osudem. Na jižní stěně kostela je znázorněno schéma Ptolemaiovy sluneční soustavy (Země je středem vesmíru, kolem které se vše otáčí). Bohatá vnitřní výzdoba, sošky, obrazy, byly před léty odcizeny. Na hřbitově u kostela bývaly hroby ozdobeny krásnými železnými kovanými kříži (z 18. století), zůstalo jich jen pár. Jak říkal pan Potůček, bývalo jich zde osmatřicet, všechny byly odcizeny. Když jsem se byla zde podívat já v sedmdesátých letech m.st., bylo jich už asi jen pět. Podobný hřbitov jsem pak viděla v Salcburku, tam bylo těchto železných tepaných křížů podstatně více. Náš výlet do tohoto krásného koutu Benešovska na Chvojně ještě neskončil. Když nám tak počasí přálo, nechtělo se nám ještě zpět. Nedaleko od Chvojna na návrší je další kostel, spíše kostelíček Chvojínek, kam jsme se rozjeli podívat. Je to místo velmi milé, skutečně české, které je ozdobou tohoto kraje. Chvojen, Chvojínek, prozrazují místo s jehličnatým porostem. Pro rozlišení se označoval dříve Chvojen jako Velký a Chvojínek jako Malý, nebo také Chvojenec. Tato významná památka pochází ze 13. století. Pozdější úpravy nijak nezasáhly do původní podoby, jen na střeše kostela přibyla dřevěná vížka, která krášlí tuto stavbu. Interiér kostelíka byl poškozen v době vystěhování celého Neveklovska, které se stalo významným nacistickým cvičištěm. Po osvobození v r byla zdevastovaná krajina pomalu vrácena životu. Do kostelů na Chvojně a Chvojínku přibyl inventář jako dary od obcí na Benešovsku, tak i z Pyšel. V Pyšelích bylo hodně lidí POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 12 11

12 SENIOŘI říjen, listopad, prosinec 2009 POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 11 přistěhovalých z Neveklovska. Na Chvojínku bývala ve 13. století vladycká tvrz, která stávala jihovýchodně od kostela na ostrohu v místech dnešní obce, v místech pozdějšího statku č. 1 (u Vilímků). Tuto tvrz vlastnili vladykové s krásnými českými jmény jako Jan, Jetřich, Myslibor, Václav, Přiba. Tak píše o Chvojínku historik Benešovského kraje Jiří Tywonjak. Od Chvojínku jsme se pak vraceli do Pyšel plni dojmů z tohoto milého koutu Benešovského kraje. Díky paní Jitce Zoubkové a ostatním, kteří poskytli své automobily k uskutečnění krásného výletu. Škoda, že v tak hojném počtu nenavštíví pyšelští občané Pyšelské muzeum. Zdena Srnská Výstava Země živitelka Při prohlídce památek v Českých Budějovicích jsme se po rozhovoru s naším oblíbeným průvodcem Dr. Jiřím Chvojkou rozhodli, že autobusový zájezd na konci srpna uskutečníme opět do Českých Budějovic a to na výstaviště s výstavou Země živitelka Proč zrovna tam? Dr. J. Chvojka nás upozornil, že z finančních důvodů se nemusí výstava v nejbližších následujících letech konat. Nerozmýšleli jsme se dlouho a během prázdnin jsme se snažili autobus naplnit členy Klubu seniorů, dále pak dalšími seniory našeho města, případně dalšími obyvateli. Zájem byl veliký, i když těsně před odjezdem se složení cestujících trochu pozměnilo z důvodu nemoci, lékařských vyšetření aj. Cesta do ČB začala velmi příjemně. Pan řidič Janovský měl pro nás překvapení úplně nový autobus. Než jsme se nadáli, byli jsme na výstavišti. Areál je to velký, dopoledne nebyl ještě zaplněný a každý si tak našel místo, které mu vyhovovalo. Ať již to byla hudba, naše nebo zahraniční, doplněná tancem, dostatečné množství občerstvení nebo vystavené zboží všeho druhu (zahradní a zemědělská technika, nábytek, hračky, bazény, technika pro práci v lese, oblečení, potraviny, zmenšeniny zemědělské techniky, ve kterých se mohly povozit děti a miniaturní technika jako dárkové hračky. Dále potom to byly cibuloviny, pokojové i venkovní květiny a keře, prací prostředky a další. Nechyběl ani burčák a různé rybí a masové speciality). Každý si mohl dle svého výběru ochutnat a odvézt vybrané zboží domů, případně objednat. Když jsme v 15 hodin odjížděli, nikdo nejel domů s prázdnou. Zpáteční cesta byla ještě zpestřena zastávkou v domácí pekárně a prodejně sýrů a dalších mléčných výrobků podniku Madeta. Zájezd se opravdu vydařil, každý odcházel spokojeně domů. I počasí nám ten den přálo. Už se těšíme na výlet další. HASIČI PODZIMNÍ HASÍKOVO DOBRODRUŽSTVÍ Jitka Zoubková Mladí Pyšelští hasiči se 19.září v Olbramovicích zúčastnili zábavného hasičského odpoledne. Na trati dlouhé 6km po okolí je čekalo asi dvacet disciplín (hod na cíl, slalom s míčem, práce se džberovkou, shazování kuželek) Nejvíce se dětem líbila plavba v člunu, kde sami pádlovaly. Zúčastnit se mohli i naši nejmenší předškoláci (Bártíková Kačenka, Dvořák Kuba, Sládek Martin). Sluníčko ten den hřálo jak v létě a našich třináct dětí bylo hezky vyčerpáno. V cíli je čekal diplom a fotbalový míč. Sládková Tereza 12

13 říjen, listopad, prosinec 2009 DÁMSKÁ JÍZDA HASIČI SDH Mrač pořádal 5. září denní taktické cvičení žen. I Pyšelské dívčí družstvo se zúčastnilo a dobře reprezentovalo ve složení Tereza, Katka, Aneta, Marcela, Lenka a Monika. Sjelo se celkem sedm družstev a na úseku dlouhém asi 30km se plnilo 7 disciplín (požár lesa, útok od hydrantu, poplach, práce s ejektorem, ošetření pěti osob po havárii automobilu, signalizace a značky, požár rodinného domu). Cvičení se povedlo, děvčata si odvezla pár dobrých rad a obsadila krásné 2. místo. Sládková Ivana HRA PLAMEN BRANNÝ ZÁVOD Soutěž se konala v Jankově v sobotu 10.října. Zúčastnili jsme se se dvěma družstvy (mladších a starších) po pěti členech. Starší absolvovali trasu dlouhou 2,5 km a mladší 1,5km. Po cestě vykonali pět disciplín, na které jsme se dlouho připravovali a které měly přesně daná pravidla (střelba ze vzduchovky, práce s buzolou, vázání uzlů, zdravověda, požární ochrana a ručkování) Den byl velmi chladný a v Jankově jsme strávili celý den. Přijeli jsme vyčerpaní a zmrzlí, ale byli jsme šťastní, že tato náročná soutěž, jak pro děti, tak i pro nás vedoucí, je za námi. Sládková Tereza LÉKAŘ Jak bojovat proti virózám Jak bojovat proti virózám Rýma, kašel, teploty. Charakteristický to projev virózy těchto sychravých dnů. Zvláště u sourozenců se jedná o klasickou rodinnou infekční svízel. Navíc, v různých kolektivech dětí se virusová onemocnění šíří rychlostí blesku. Virózou ale může onemocnět každý. Zdravý organismus se s ní vyrovná bez následků průměrně do pěti dnů. Nejhůř jsou na tom malé děti, které neumí smrkat a u kterých se virózy příliš často opakují. Jejich imunitní systém se rychle vyčerpává a mnohdy se následně objeví komplikace. Typickým příkladem jsou pak například opakované a komplikované záněty středního ucha či bakteriální záněty horních cest dýchacích. Těmito komplikacemi jsou ohroženy především ty děti, které se vrací do školky nebo školy po prodělané viróze příliš brzy. Sliznice nedoléčených dětí jsou totiž k následné superinfekci ještě více citlivější. Když opět onemocní, tak již nestačí jen teplý čajíček, Paralen, Nurofen anebo Ibalgin. Následuje čekání v ordinaci lékaře a mnohdy musí být zahájena léčba antibiotiky. To následně nutně vede k dlouhodobé rekonvalescenci dětského organismu. Obecně je odborníky doporučováno, že jak dlouho je dítěti podáváno antibiotikum, a to je obvykle 7 dní, tak dlouho by mělo ještě pobývat mimo kolektiv. Pravidla prevence infekčních onemocnění dýchacích cest jsou velmi jednoduchá a jsou totožná se zdravým způsobem života. Zahrnují správnou stravu, pohyb a otužování. Již je prokázáno, že lidské tělo získává minerály a vitamíny snáze, než-li z vitamínových přípravků a dalších potravinových doplňků, z přirozené stravy. Tedy především ze zeleniny, ale také z obilovin a mléčných výrobků. Malé děti jsou k jejich nedostatku citlivější než dospělí. Pokud tedy máte pocit, že polknutím jedné multivitamínové tablety vše vyřešíte, není to pravda. Dětský jídelníček by měl obsahovat dostatek ovoce a zeleniny, mléčných výrobků a cereálií, doplněných střídmě masem a rybami. Konkrétně zeleniny a ovoce by děti měly sníst pět porcí denně, v poměru tři porce zeleniny a dvě porce ovoce. Dvakrát denně, nejlépe ráno a večer, by pak mělo dítě dostávat mléčný výrobek. Dodá tělu nejen vápník, ale prospěšné laktobacily. Vedle správné výživy a dostatku pohybu a pobytu na čistém vzduchu by děti měly být vedeny k včasnému usínání, neboť i nedostatek spánku oslabuje dětský organismus. MUDr. Pavel Biskup, praktický lékař pro děti a dorost 13

14 14 CESTOVATELÉ říjen, listopad, prosinec 2009 O dvanáct hodin před Vámi. Pyšelští hasiči Honza Smutný, Pavel Novák a Lukáš Slavík zdraví čtenáře PL z Nového Zélandu. Když začneme od samého začátku, tak naše cesta začala v Pyšelích. Na letiště nás vezl Tomáš Heřman a kufr auta byl hodně plný. Trochu nám poklesl úsměv, když se s námi nepřišel nikdo rozloučit krom Zuzky Burianové. Po pár minutách jízdy a odbočení na benzínku nám bylo jasné, že nás naše skvělá parta lidiček čeká tam. Bylo jich více než dost, úsměv na tváři a potěšení bylo na místě. Překvapení se vydařilo a my jedeme dál. Po najetí na silnici nás ještě na mostě čekal transparent s nápisem Šťastnou cestu na Zéland, takže o důvod více, proč se těšit domů. Na letišti proběhlo poslední loučení a už se letělo směr London. Tam jsme strávili noc čekáním na další let do Brunei s technickou zastávkou v Dubai. Po příletu do Brunei nám letělo letadlo směr Auckland s technickou zastávkou v Brisbane. Celkem cesta trvala dva a půl dne, z toho 30 hodin letu. Obsluha a jídlo bylo super, horší bylo vydržet sedět, ale to pomáhala překonat obrazovka před každým sedadlem. Zde jsme se mohli dívat na film, hrát hry, či sledovat aktuální informace Zleva: Lukáš, Honza a Pavel o letu. Jsme v Aucklandu a procházíme pasovou kontrolou, celní kontrolou a bio kontrolou, které jsou tady přísné. Vše v pořádku procházíme a tím se ocitáme před letištní halou. Jsou tři hodiny ráno a jedeme taxikem vyhledat hotel, ve kterém zahájíme pobyt v Auclandu. Nakonec vyhrává Kiwi International Hotel. Po krátkém, ale dostatečném spánku jdeme do centra města si zřídit bankovní účet, místní simkartu a hlavně IRD číslo, které je zde důležité pro práci. Vše máme a tak druhý den se vydáváme kupovat auto Mitsubishi van L300, které postupně během dalších dnů předěláváme na malý obytný vůz. Něco před obchodem Placemakers (u nás Bauhaus) a něco na parkovišti u hotelu. Ještě se vrátím k Aucklandu žijí zde lidé všech národností, ale většina asiaté. Jednání s lidmi na úřadech bylo úžasné, všichni vstřícní, ochotní. Pro srovnání koupě auta, převod a pojištění trvalo celkem jen 15 minut, založení bankovního účtu, karta, vedení účtu, výběry vše zdarma, takže úžasné. Samotný Auckland je velmi hezké město, ale nás táhla dále příroda, tak tedy jedeme Mitsubishi van L300 směr Kerikeri. Na Novém Zélandu se jezdí vlevo, takže o zábavu postaráno. Kuriozitou je, že přednost zprava zůstává a když chcete na hlavní ulici odbočit do leva (u nás doprava) a protijedoucí auto odbočuje doprava (takže vaším směrem), tak mu musíte dát přednost. Silnice jsou tu samý kopec a zatáčka, takže cesta moc rychle neubývá, ale krajina je krásná a rozmanitá. Když už jsme u toho ježdění, tak cena benzinu je 1,45 dolarů (1 NZD je 12,5 Kč) a většina aut tu má motory vysokých obsahů, každý druhý tu má džíp a mladí tu rádi tzv. tuní. Kdo nemá místo výfuku rouru od kamen, velká kola, na zadní kapotě křídlo a dunící zvuk muziky, nepatří do party. Cesty tu jsou značené dobře, takže do Kerikeri jsme dojeli v pohodě. Z toho jsme měli největší strach, protože cesta na náš první výlet z Aucklandu na pobřeží Piha byla samé bloudění. Jsme tedy v Kerikeri, pronajímáme si chatku v krásném kempu s hezkou přírodou a řekou a vyrážíme do první práce vydělat si nějaké peníze na další cestování. Za týden práce si tu vyděláme na tři týdny Hasiči Auckland cestování. Většinou jde o práce v sadech, ale nám se podařilo sehnat práci na baráku u jednoho fajn chlapíka.

15 říjen, listopad, prosinec 2009 CESTOVATELÉ Zatím tu jsme třetí týden, ale brzo pojedeme o kus dál. I když je to tu moc fajn. Když potkáte někoho na ulici, hned se vás ptá, jak se máte, či jen pozdraví. Nakupování je snadné, potraviny jsou stejné (kromě chleba), možná jen o něco dražší než u nás. Během pobytu v Kerikeri podnikáme různé výlety do přilehlého okolí jako jsou třeba vodopády nebo termální prameny. Zatímco u nás nastává zima, my se připravujeme na léto plné slunce a výletů. Určitě se zase ozveme a napíšeme, jak se nám daří, co máme za sebou či co nás čeká. S pozdravem Honza, Pavel a Lukáš. FOTOGRAFIE NA: Water falls Nejsevernější místo Nového Zélandu - Cape Reinga Vzdálenost do Londýna km Kerikeri Tasmanovo moř e J V Výška pohledu km Nový Zéland (Jižní Pacifik, východně od Austrálie), má rozlohu 268 tisíc km 2, počet obyvatel 4,1 milionů. Hlavní město je Wellington, největší město Auckland. Nejvíce obyvatel žije ve městech při pobřeží asi 88 %. Nový Zéland je tvořen dvěma velkými ostrovy a několika menšími. Severní ostrov je tvořen vysočinou sopečného původu, vykazuje vulkanickou činnost, je nazýván ostrovem ohně. Jižní ostrov jsou většinou hory, pokryté ledovcem, proto ostrov ledu. Oba ostrovy odděluje Cookův průliv. Nejvyšší hora N.Z. je Mount Cook 3754 m. n.m. Turisticky atraktivní se stal N.Z. zejména po natáčení řady filmů v překrásné přírodě (např. Pán Prstenů). Izolovanost ostrova způsobila, že se zde vyvinulo plno endemitických druhů např. pták Kiwi. mp 15

16 16 CESTOVATELÉ říjen, listopad, prosinec 2009 Často vidíme projíždět naší obcí motorkáře. Někteří dodržují dopravní předpisy, jiní je porušují a hledají tak adrenalinové vzrušení. Ale vzrušení z jízdy na motorce nemusí být jen díky vysoké rychlosti. Také poznávání cizích krajů může být tím, co láká k usednutí za řídítka. Málokdo ví, že v Pyšelech žije skupina nadšených turistů na motorkách tzv. Motoristicko-turistická družina Sršní roj. A ještě méně lidí ví, že v čele Sršního roje stojí motocyklová nadšenkyně a velká motorkářka paní učitelka Ilona Vaculíková. V březnu letošního roku se část Sršňů rozhodla, že se vydá prozkoumat africký kontinent. Volba padla na Maroko. Výprava ve složení Nikola Rohlíková-Nikolka (Pyšely)+Roman Rohlík- Rohlajz (Pyšely) na BMW 1200, Radka Kráčalová-Radóza + Roman Kráčal-Kraken na BMW 1200 a David Vaculík-Davis (Pyšely) + Dan Vaculík-Váca na KTM 950 Advanture S, začala společně plánovat a připravovat cestu. Technickou pomoc jsme nalezli u Honzy Truhláře přezutí pneumatik a u pana Kostrhouna se synem - - úprava nosičů na kufry a cenné rady.. Po týdnech příprav jsme 24.dubna 2009 naložili motorky Na cestě po Maroku na přívěsný vozík, nabalili se do dodávky a vyrazili napříč Evropou do španělského přístavu Almeria. Zde jsme se ubytovali v kempu a vše připravili k zítřejšímu nalodění. V kempu jsme také na následující dny zanechali dodávku s vozíkem. Ráno nás přivítalo sluníčkem a my jsme se, plně naloženi, vydali do přístavu na loď. Po 6 hodinách plavby nás trajekt vyplivl v marockém přístavu Nador. Tady začalo naše africké putování. Nabrali jsme směr na Zaio a během krátké doby vystoupali do hor asi 800 m.n.m, kde se tak ochladilo, že jsme si kvůli zimě oblekli i pláštěnky. Po trase Taforrat, El Aioum, Taourit jsme přes hory a náhorní plošiny přijeli do města Quercif. Hotel, kde jsme se ubytovali, byl tak příšerný, že si Nikolka s Rohlajzem postavili v hotelovém pokoji stan. 28. dubna jsme ráno z Quercifu vyrazili přes více než sto kilometrů dlouhou náhorní plošinu do Er Rachidie. Zvlněná šotolinová cesta zvolna ubíhala a my jsme obdivovali pohoří Atlas a jeho zasněžené vrcholky. Před Er Rachidií jsme se vykoupali ve studeném náhorním jezeře s palmou uprostřed. Poté jsme pokračovali k písečné duně Erg Chebí a u města Rissani vjeli do pouště. To už sluníčko rychle zapadalo a my se pouští prodírali k oáze Sand Fish. Během 15 minut byla úplná tma, v níž jsme se v poušti vzájemně ztratili. Kraken, který jel první, zapnul výstražná světla a čekal. My ostatní jsme se na něj zaměřili a šťastně se sešli. Snad pod vlivem stresu byl Kraken první, kdo v poušti padl. To už se ale před námi objevila světla oázy. Nabrali jsme směr a ubytovali se v berberských stanech. Nám ubytování přišlo celkem v pohodě, ale Nikolka s Rohlajzem si ve velkém stanu ještě postavili stan svůj Ráno 29.dubna vyrážíme z našeho berberského ležení na výlet na dunu Erg Chebí, což je obrovská hromada písku v poušti. Duna je asi 20 km dlouhá, 5 km široká a 200m vysoká. Tyto údaje jsou velmi proměnlivé záleží na síle a směru větru. Navečer vyšplháme na jeden z kopců duny a fotíme západ slunce. Na úpatí duny je jezero plné růžových plameňáků, jedním slovem krása. Po návratu do oázy se rozhodujeme, že přespíme ještě jednu noc. A dobře děláme. Večer vytahují místní hoši své hudební nástroje a rozjíždí se skvělý večírek v poušti za doprovodu bubínků, píšťal a kdoví čeho všeho. Ráno si dáváme 30km přes poušť, kde to do písku pokládá Rohlajz s Nikolkou, abychom Brána do oázy ji projeli nahoru a dolu několikrát. Večer se ubytováváme kousíček od vjezdu do soutěsky, ve městě Tinerhiv. Další den, tedy 1.května, se vydáváme z Tinerhivu přes průsmyk Tizin-Ismerem a dále pistou, což je velmi rozbitá prašná cesta, do města Alnif a dále přes Tazzarine do Tarhbaltu. Odsud chceme překonat horský masiv do Zagory. Ale terén se nám jeví jako téměř neprůjezdný. Zde to Kraken pokládá podruhé, a proto se vracíme zpět na státovku R106 a přes oázy kolem řeky Draa přijíždíme večer do Zagory. Zde se ubytujeme v luxusním hotelu a večer relaxujeme u bazénu. Rádi bychom pokračovali přes Mhamid a vyschlé solné jezero Iriky do Foum-Zguidu. Místní nás ale důrazně varují, že písek a duny jsou teď průjezdné pouze na lehkých terénních autech. Popřípadě na velbloudech. Měníme tedy původní plán a ráno vyrážíme na Agdz a Quarzazate napříč nádherným Atlasem a průsmykem Tizi-n-Tichka až do Marrakéše. Za mírný bakšiš nám jakýsi domorodec pomáhá nelézt hotel, který by alespoň trochu odpovídal evropským standartům. Daří se a my Pyšeláci v Maroku se přes Tinijad dostali až k soutěsce Todra, což je asi 20km dlouhý úzký kaňon, na jehož dně se plazí říčka, lemovaná šotolinovou cestou. Byli jsme soutěskou tak nadšeni, že jsme Oáza u řeky Draa

17 říjen, listopad, prosinec 2009 CESTOVATELÉ V poušti Podvečer v poušti bydlíme si 2km od centra města u krásných zahrad, které lemují královské tenisové kurty. Celý den 3.května trávíme v Marrakéši, pulsujícím městě, které bývá nazýváno také pupkem severní Afriky. Procházíme historickou částí města Meddínou, kde jsou nesčetné trhy snad se vším možným i nemožným. Vůně koření a pražíren kávy a oříšků se tu mísí s pachem z místní koželužny, za zvuků exotické hudby předvádějí krotiči hadů své kobry a pouštní zmije, pochutnat si můžete na skvělých kokosových plackách či na vařených šnecích. Večer uléháme naprosto utahaní, ale plni dojmů a zážitků. Následující den se přesouváme po ose Marrakéš Benj-Mellal k západnímu úbočí Atlasu, ke krásnému horskému jezeru Bin-el Ouidane. Jezero je hlídané armádou a nesmí se v jeho okolí fotit ani filmovat. My jsme to riskli, ale z vojáků se samopaly jsme moc dobrý pocit neměli. Noc jsme se rozhodli strávit v hotelu s bazénem a děláme dobře, neboť prudká bouře by nás ze stanů určitě vyplavila. 5.května opouštíme Beni-Mellal a vydáváme se na přesunovou etapu do Fes. Máme celkem slušný čas, a tak se rozhodujeme jet ještě dál do Ain Aicha. Se soumrakem zjišťujeme první technické problémy. V zadní pneumatice Rohlajzova BMW ční hřebík a na KTM odešla spojková pumpa. Oprava pneu je věcí rutiny a 20 minut. Opravu spojkové pumpy jsme konzultovali s odborníky v Čechách a dostalo se nám ujištění, že taková závada je v Maroku neřešitelná. Ráno se pokoušíme sehnat co nejhustší olej. Ten naléváme do spojkového okruhu KTM a vyrážíme přes hory do přístavního městečka Nador. Každých 100km doléváme do okruhu hustý olej a já se snažím co nejméně řadit. To je ovšem v horském V dunách marockém terénu prakticky nemožné. Dlužno říci, že naše poslední etapa na území Maroka byla, co se týká přírody a požitku z jízdy, nejkrásnější. Horské hřebeny, kamenité i šotolinové cesty, brody přes říčky, náhorní plošiny, prudká stoupání i sjezdy. Prostě krása. Odpoledne přijíždíme do Nadoru a zakupujeme lodní lístky. Loď nám jede až večer, proto si dáváme večeři a část z nás vyráží do přístavního města a na místní tržiště. Prostředí ani lidé se nám však nejeví jako přátelští, a tak se vracíme zpět do restaurace ke zbytku skupiny. Tam už také sedí kolega motorkář za Švýcarska, který sedlá stejnou KTM. Sdělujeme si své zážitky a on vytahuje a nabízí mně náhradní spojkovou pumpu, kterou si s sebou vezl, kdyby náhodou.. O půlnoci vjíždíme do trajektu a ráno jsme v Almerii. Tam musíme celou výpravu naložit do dodávky a přívěsného vozíku a pustit se přes Andoru napříč Evropou zpět domů, kam přijíždíme 9.května. Celkem jsme najeli 5200km autem, 1600km na trajektech a 2800km na motorkách. Po celou dobu výpravy byla skvělá zábava, nikomu se nic nestalo, technické problémy jsme vyřešili a zdraví se vrátili domů. Už teď plánujeme další cestu a naše myšlenky se upínají k Rommelovu průsmyku v Tunisu. Příprava oběda Pyšely v Maroku 17

18 18 HISTORIE říjen, listopad, prosinec 2009 Renesance má svou kolébku v Itálii. Do našich zemí dorazila koncem 15. století (okna vladislavského sálu na pražském Hradě jsou datovaná 1493), ale všeobecně se rozšířila až po r Jako příklad renesančních staveb si můžeme uvést např. letohrádek královny Anny na Hradčanech, zámek v Litomyšli nebo krásné měšťanské domy v Českém Krumlově, v Třeboni, ve Slavonicích atd. Skončila éra hradů. Jako nepohodlné, studené a vzdálené od měst jsou opouštěny a jejich majitelé si nechávají stavět pohodlné zámky v městech nebo blízko nich. Jen renesančních kostelů je málo. Renesance stavěla spíše pro lidi a myslela při tom také na jejich potřeby a pohodlí. Renesance není jen stavební sloh. Mění se celý životní styl včetně módy. Místo středověké francouzské módy (co se dá, to se prodlouží a zúží) přichází móda španělská, volnější, se zkrácenějšími kalhotami a s typickým okružím u krku a birýtem nebo kloboukem na hlavě. Ženy nosí tím více sukní, čím jsou zámožnější. Samozřejmě tyto módní trendy se téměř nedotknou starších lidí a venkova. Šestnácté století, kdy u nás kvete renesance, je století poměrně klidné a ve znamení rozkvětu a podnikání. Šlechtici si staví pivovary, zakládají rybníky, podnikají i města. Životní úroveň stoupá a mravokárci rozhořčeně kritizují ohavný hřích obžerství a ožralství. V zámožných vrstvách, které jak se říká pálí dobré bydlo, se hodně rozmohly souboje, často ze zcela malicherných příčin. Přes všechny tyto nešvary si mnohý náš předek na toto století později s láskou vzpomínal. Následující sedmnácté století nám totiž přineslo třicetiletou válku a další kalamity. Kostelec nad Černýmy lesy Pokud se týká našeho kraje, nelze říci, že by oplýval renesančními památkami, několik se jich tu však přece zachovalo. Nejznámější je zámek v Kostelci na Černými lesy, kde si páni Smiřičtí vybudovali reprezentační sídlo. Další si nechali postavit Valdštejnové na Komorním Hrádku. Jeden z jeho majitelů, Jan starší z Valdštejna, má pěkný figurální náhrobek z r v choceradském kostele. Ke třetí renesanční památce i když hodně přestavované není třeba daleko chodit. Je jí pyšelský zámek. Ještě donedávna byl v literatuře označován jako barokní stavba, ale poslední přestavba odhalila na fasádě zámku psaníčkový dekor, typický pro renesanční stavby. Pyšely v té době vystřídaly několik majitelů. V r zemřel Jindřich Kule z Věřic, ale už čtyři roky před tím odkázal zdejší panství Ondřeji Nebřehovskému z Nebřehovic. V té době už zde funguje pivovar a pyšelské panství se začíná rozšiřovat. Už v první polovině byly získány Pětihosty, o něco později Kovářovice a Řehenice a asi až na sklonku století Zaječice. Z této doby už existují také první zprávy o Vysoké Lhotě. V jediné vsi v blízkém okolí, která nikdy nepatřila do pyšelského panství, byly kolem r dva dvory. Jeden se dědil v rodě Přibyšických, druhý držel Jan Žebrovský z Žebrova. Majitelé obou dvorů byli svobodníci. V našem okolí žilo ještě několik takových rodů, jejichž příslušníci byli osobně svobodní a nemuseli robotovat. V Borové Lhotě jsou k r uváděni svobodníci Jan a Petr Hubové, v Nespekách Mikuláš Záveský. Pyšely zatím držel Ondřej Nebřehovský z Nebřehovic, od r hejtman kraje Kouřimského. (Pokud je známo, jako první majitel Pyšel). Ještě za svého života odkázal Pyšely manželce Anně. Ta zde hospodařila v l , kdy se znovu vdala. V r získal Pyšely a celé panství Karel Mračský z Dubé, významný potomek starobylého rodu Benešoviců. Byl královským radou, několikrát byl hejtmanem kraje Kouřimského. Kromě Pyšel vlastnil Poříčí, Svojšice, Voděrady a Zalešany. Žil střídavě v Praze, kde měl dům Na příkopech, a v Pyšelích. Zde si nechal vybudovat ( v l ) patrový zámek. V blízkosti nalezené zlomky bohatě zdobených kamnových kachlů dokazují, že zámek byl bohatě vyzdoben a žilo se v něm nepochybně příjemně. Je velmi pravděpodobné, že to byl Karel Mračský z Dubé, kdo u panovníka vymohl povýšení Pyšel na městečko ne-li dokonce na město jak se o tom píše v privilegiu z r. 1703, kdy byly Pyšely znovu povýšeny. V tomto privilegiu se rovněž připomíná, že se tu od mnohých nevýslovně dávných let hrdelní právo koná. To potvrzuje i místní název vrchu Šibenice. Fungující městečko o městu ani nemluvě si v době předbělohorské nelze představit bez kostela a školy. Kostel zde byl v této době patrně pod správou evangelických duchovních. Jejich jména neznáme, bohužel se nedochovaly ani žádné údaje o zdejší škole. Nevíme také, jaká další privilegia Pyšely tehdy měly. V úvahu nejspíš připadá právo konat trhy a právo samosprávy. Na začátku 17. století se začaly ukazovat první předzvěsti, že se blíží horší časy. Když r táhlo Matyášovo vojsko ku Praze, vloupalo se několik vojáků do kostelní krypty. Kronikář Březan o tom napsal: Pan Karel Mracký z Dubé a na Pyšelích od hejduků škodu vzal, když mu zámek Pyšele (!) vybili a vše pobrali, ovcí do 1000 a co jiného dobytka, i mrtvé tělo paní manželky jeho obloupili. Za co také podle zasloužení ztrestáni. Poklidné renesanční období spělo ke konci, horší časy už byly na dohled. Pokračování příště Náš kraj v době renesance Komorní Hrádek PhDr. Jiří Chvojka P.S. DO MINULÉHO ČÍSLA SE VLOUDILA CHYBIČKA: PŘEDBOR (NIKOLI PŘEBOR) Z PYŠEL OPRAVDU NENÍ UVÁDĚN V R ALE REDAKCE PL SE TÍMTO OMLOUVÁ ZA CHYBNÝ PŘEPIS ČLÁNKU.

19 říjen, listopad, prosinec 2009 Krajem domova NOVÉ KNIHY PYŠELY NA STARÝCH POHLEDNICÍCH A FOTOGRAFIÍCH. Pan Jiří Chvojka nám všem, patriotům a zájemcům o historii našeho městečka Pyšely udělal v tomto měsíci velkou radost. Dlouho očekávaná kniha pohlednic Pyšel vyšla a je možné si jí zakoupit na MěÚ, v tarafice a ve vydavatelství. První věc, která každého zaujme je pohlednicový formát knihy v pevných deskách, s pohledem na naše náměstí a kostel. Pan Chvojka nás v ní provází nejen historií Pyšel, ale také nás seznamuje se zajímavými pohlednicemi ze své sbírky a s materiály z našeho muzea. Nejsou zde strohé historické údaje, procházíme se po našem městečku a jeho okolí. Díky snímkům můžeme porovnávat změny, kterými prošlo od počátku 19. století v průběhu let. Velice vtipný a milý je úvod s vyznáním vztahu autora ke svému rodišti a našemu kraji. Dozvíme se také základní údaje o vzniku a vývoji pohlednic. Na každé ze 73 stránek je pohlednice nebo snímek s časovým zařazením s krátkým textem k danému tématu. Závěr knihy je věnován okolí Zaječice, Kovářovice, Nespeky a Senohraby. Vytknout bych mohl pouze drobnost, velikost některých prezentovaných snímků. Z vlastní zkušenosti vím, že pro starší lidi by bylo vhodnější zvětšit formát. Rád bych se ještě zmínil o několika zde uvedených unikátních záběrech. Pyšely-náměstí z roku 1939 s německou vojenskou technikou v okolí pomníku. Třísnímková pohlednice na straně 55 se záběrem na hostinec K. Doležala. Na straně 17 je netradiční záběr od dnešního koupaliště s nezastavěnou plochou vpravo do Pražské ulice. Se snímkem Zaječic a Kovářovic se zvoničkou jsem se setkal prvně. Kniha vyšla ve vydavatelství Regulus nákladem pouze 1000ks. Je to v pořadí již třetí publikace tohoto vydavatelství, která je věnována našemu městečku. První byla kniha PYŠELY z roku 1995, druhé vydání pod názvem PYŠELY z roku 2003 autora PhDr. Jiřího Chvojky. Třetí je kniha PYŠELSKÁ HERALDIKA pana Michala Vitanovského z roku Kniha Krajem domova bude pěkným a milým vánočním dárkem pro mnoho z nás a přátele našeho města pohladí po duši. Honza Kostrhoun Zajímavá kniha Český svaz ochránců přírody Vlašim a Muzeum Podblanicka vydal v tomto roce další, již patnáctou samostatnou přílohu časopisu Pod Blaníkem. Je to kniha Jana Heřmana s názvem Z ikonografie středního Posázaví. Tento malíř a grafik pocházející z Českého Štemberka sleduje podobu hradů a okolní krajiny v průběhu věků. Používá dobové fotografie, pohlednice a kresby včetně různých plánů, map a řadu informací z literatury, ale i od pamětníků. Snaží se jak sám píše zaznamenat mizející paměť. Kniha zahrnuje oblast od Českého Šternberka, přes posázavské hrady, část Podblanicka a končí v Týnci nad Sázavou. Tato brožura časopisového formátu nechce být, jak píše autor, turistickým průvodcem, ale hledá historické vazby mezi Posázavím a ostatními centry Čech. Získáme tak přehled o posázavských lokalitách což potěší jistě čtenáře. Kniha o 143 stranách je doplněna seznamem literatury u každé z 13 kapitol. Nás asi nejvíce zaujme kapitola číslo XI. Růženín, Pyšely, Čerčany, Poříčí nad Sázavou. Zde se dozvíme řadu zásadních informací o naší obci, historických objektech, památkách a umělcích, kteří se věnovali naší oblasti. Další pro nás zajímavé kapitoly jsou - XII. Nespeky, Ledce, Pecerady, Zbořený Kostelec nebo XIII. Brodce, Týnec nad Sázavou. Ladislav Kostrhoun Listopad na zahradě PĚSTITELSTVÍ Na podzim ukládáme cibuli kuchyňskou na zimu. K uchování se hodí jen ta dobře vyschlá, zdravá a mechanicky nepoškozená. Optimální teplota skladování je kolem 1 C, vzdušná vlhkost 60 až 70%. Nižší teplota je vhodnější než vyšší. Cibule snese i krátkodobý pokles teploty pod bod mrazu. Při namrznutí je sklovitá, ale pokud s ní nehýbáme, bez problémů rozmrzne. Cibuli uskladněnou na chladném místě chráníme před krátkodobým mrazem tak, že bedýnky zakryjeme dekou, jutovým pytlem a podobně. V dubnu a březnu začíná cibule při dobrém skladování rašit. Do červnové úrody vydrží bez problémů šalotka. Na záhonech pěstujeme jen druhy zeleniny, které jsou odolné vůči nízkým teplotám. Jedná se o petržel kořenovou, pastinák, černý kořen, dále pak kapustu hlávkovou, kadeřavou a růžičkovou, které vynikají vysokou mrazuodolností. Výhodné je zakrytí porostů přezimujících zelenin netkanou textilií. Pravidelně kontrolujeme zdravotní stav naskladněné zeleniny a napadené kusy ihned odstraníme, abychom zabránili dalšímu šíření chorob a škůdců. Do květináčů vysazujeme pažitku, cibuli zimní, naťovou petržel, případně jiné bylinky či kořeninové rostliny, které máme na venkovních záhonech a které budeme v zimním období rychlit v domácnosti. Dále si čerstvou zeleninu z vlastní produkce můžeme zajistit rychlením čekankových puků. Některé narcisy lze rychlit podobně jako hyacinty. Když začneme s rychlením v listopadu, budeme mít na Vánoce voňavé květy. Do mělké misky dáme vrstvu štěrku nebo keramzitu silnou 3 až 4 cm, na ni položíme těsně vedle sebe cibule narcisů a zalijeme vodou tak, aby se spodek cibule dotýkal hladiny. Misku uložíme do vzdušné chladné místnosti. Brzy narostou POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 20 19

20 PĚSTITELSTVÍ říjen, listopad, prosinec 2009 POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 19 kořeny, posléze i výhonky budoucích rostlin. Když se bezbarvý výhonek otevře a objeví se zelený vrchol listu, přeneseme misku do teplé místnosti. Za dva až tři týdny se otevřou květy. Rychlení záleží na pokojové teplotě a trvá čtyři až šest týdnů. Užitečné listí - listí vyhrabané z celé plochy zahrady není nechtěný odpad, ale surovina pro přípravu potřebného humusu. Hodí se na založení nízkého plošného kompostu, který zlepšuje půdu. Na vhodný záhon rozložíme nižší vrstvu listí a zasypeme kompostem nebo jiným organickým hnojivem, které ochrání listí před rozfoukáním a urychlí jeho rozklad. Za sucha listí zavlažíme. Půda chráněná organickou vrstvou méně promrzá a zároveň v ní pokračuje život mikroorganismů důležitý pro úrodnost půdy. K uložení a zkompostování listí můžeme použít například pařeniště. Po sklizni odstraňujeme ze stromů i ze země veškeré mumifikované plody, hluboko je zakopeme do půdy. Upravíme chrániče kolem stromů a včasnou opravou plotu bráníme vstupu zvěře na zahradu. Pokračují výsadby ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni, jako rostly ve školce. Hlouběji vysazujeme maliník, který současně přihrneme zeminou, a dále keřové rybízy (alespoň o 10 cm hlouběji než rostly ve školce). V bobulovinách a jahodníku rozhodíme na odplevelenou půdu dobře vyzrálý kompost. Trsy jahodníku přihrneme proti vymrzání. V selských sadech dokončíme hnojení rozleželým chlévským hnojem s mělkým zapravením do půdy. Chybějící živiny ve formě fosforečných nebo draselných a hořečnatých hnojiv můžeme dodat do půdy pomocí injektorů (vpichy do hloubky 0,3 až 0,4 metru). Při nedostatku vápníku v půdě aplikujeme vápenatá hnojiva (na lehkých půdách přednostně mletý dolomitický vápenec, na těžších půdách mleté vápno). Obvykle vápníme ve tříletých intervalech. Odebíráme vyzrálé rouby peckovin pro dlouhodobé uchování a ukládáme je buď do mírně vlhkého písku v chladném sklepě, nebo do půdy na severní straně budov, popř, v chladícím boxu do mikrotenových sáčků, přičemž spodní část roubů obalíme kouskem vlhké vaty. Pravidelně a často kontrolujeme, aby rouby nepřeschly, nebo naopak v mokru nezačaly plesnivět. Za chladnějších nocí otvíráme okno do sklepa a snažíme se tak snížit teplotu ve skladovacích prostorech pokud možno na 4 až 5 C a udržet vzdušnou vlhkost na úrovni 80 až 90 %. Takto lze skladované ovoce udržet delší dobu v dobrém zdravotním stavu. Petr Kumšta POVÍDKY 20 Konopištský vodník Historku o vodníkovi ze spodní hráze konopištského rybníka znali pamětníci v celém okolí. V mládí prý sedával na hrázi opřený o mohutný strom a bafal ze své vodní dýmky vonící, pachem bramborové nati. Ostřížím pohledem sledoval hladinu rybníka a okolní břehy. Pokud se mu něco nelíbilo přísně zasáhl a to hlavně proti pytlákům. Chudým dětem však občas dovolil nějakého toho kapříka si ulovit. Rád také špásoval s plavci. Tahal je za nohy pod hladinu a vesele se bavil jejich křikem. Bohaté a zámecké panstvo neměl rád, rušilo jeho klid a klid rybníka. Vyprávělo se, že se jednou syn řezníka z masných krámů v Benešově oblékl do půjčené záplatované haleny a šel lovit k rybníku. Když jej spatřil vodník, kterého svou záplatovanou halenou neobelhal, vrbovým prutem jej sešlehal a vyhnal. Jak poznal v převlečeném chlapci bohatce nikdo nevěděl. K stáří byl protivný a zlý a to když hasičům cvičícím na přilehlé louce ucpával hadice blátem a vodní trávou a tím jim znesnadňoval jejich práci ale k chudým byl stále hodný. Čím více se chodilo lidí koupat, tím více mu jejich přítomnost vadila. Měl rád klid a ten tu již nebyl. Jednoho dne se z rybníka odstěhoval a nikdo ho již více neviděl. Prý si našel kdesi v lesích malou tůňku, ke které jen za ticha v noci chodila zvěř pít. V době plné páry, spěchu a elektřiny se již nikdo nazajímal o tyto příběhy a tak zapadají v zapomnění. L.Kostrhoun Variace na písmeno P POODKVÉTAJÍCÍ, PODPRŮMĚRNĚ PĚKNÁ PANNA PEPINA PROJEVILA PŘÁNÍ PODSTOUPIT PLASTIKU. POLITOVÁNÍHODNÝ POHLED POSKYTOVALO PONĚKUD POVADLÉ POPRSÍ, POKLESLÝ PODBRADEK, PROPADLÉ PROPORCE, PŘÍŠERNĚ PŘEVISLÉ PANDĚRO. PODPŮRNÉ PROSTŘEDKY PŘESTALY PŮSOBIT, PILULKY POMÁHALY POZVOLNA, POMALU. PEPINKA PÁTRALA PO PROFESOROVI PLASTIKY. PRESTIŽNÍ PROFESOR PRÁVĚ PŘEDSTAVEN PEPINCE. PROSLULÝ PLASTIK PARÁDNĚ POOPRAVUJE PŘEDKUSY, PRSA, PATY, PRSTY. POPLÁCAL PEPINKU PO PLECÍCH, PAK PŘISLÍBIL POMOC. PŘÍTOMNOST PEPINKY PANA PROFESORA POBAVILA. PROŠEDIVĚLÝ PŘIBLIŽNĚ PADESÁTILETÝ PÁN POZDĚJI PŘEDAL PEPINCE POZLACENÝ PRSTEN POSÁZENÝ PRAVÝMI PERLAMI. PŘEKVAPENÁ PEPINKA POODHALILA POPRSÍ, POSKYTLA PANU PROFESOROVI POTĚŠENÍ. POHLAVNÍ PUD PATŘIČNĚ PŮSOBIL. PEPINKA PRÁVĚ PROVDANÁ PANÍ PROFESOROVÁ PŘINESLA POHODU. PODĚKOVÁNÍ PATŘÍ POJIŠŤOVNĚ, PROTOŽE PEPINČINU PLASTIKU PLNOHODNOTNĚ PROPLATILA. PŘÍKLAD PRO PODOBNĚ POSTIŽENÉ PANNY. M.S. UHLÍŘ Je to už dávno dávno, kdy se objevil v lese u Zaječic starý uhlíř. Odkud přišel a jak se jmenuje nikdo nevěděl. Mluvil takovou podivnou řečí, směsí mnoha jazyků. Občas chodil do Pyšel k místnímu kováři a k Židovi pro pálenku. Jednou přišel ke kováři, když dával podkovu vzpouzejícímu divokému hřebci, který neustále vyskakoval. Uhlíř se k němu přiblížil a položil svojí obrovskou dlaň na krk koně. Ten se okamžitě uklidnil a stal se z něj učiněný beránek. Jen kovář a sedlák udiveně pokukovali. Jeho obrovská síla, černé havraní vlasy, snědá tvář a ostré pichlavé oči budily v lidech respekt. Když vyléčil učitelovic holku od ošklivé vyrážky s kterou si nevěděl rady ani zámecký lékař, tak si ho lidé začali vážit. Moc řečí nenadělal, jeho práci potřebovali na zámku a i kováři z široka daleka. Uhlířova moudrá slova a znalost přírody překvapila i místního hajného, když mu poradil, jak POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 21