smluvní zástupce: František Dohnal hejtman kraje Vysočina technicky pověřen: Mgr. Jaroslav Mikyna odbor lesního a vod. hospodářství a zemědělství

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "smluvní zástupce: František Dohnal hejtman kraje Vysočina technicky pověřen: Mgr. Jaroslav Mikyna odbor lesního a vod. hospodářství a zemědělství"

Transkript

1 Název zakázky: VYSOČINA PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE 1. zadavatel: KRAJ VYSOČINA Žižkova Jihlava smluvní zástupce: František Dohnal hejtman kraje Vysočina technicky pověřen: Mgr. Jaroslav Mikyna odbor lesního a vod. hospodářství a zemědělství 2. zadavatel: Česká republika- Ministerstvo zemědělství Těšnov Praha 1 smluvní zástupce: Ing. Aleš Kendík ředitel odboru vodovodů a kanalizací technicky pověřen: Ing. Vladimír Chaloupka vedoucí oddělení metodického řízení provozu Zhotovitel: AQUA PROCON s.r.o. projektová a inženýrská společnost Palackého tř Brno smluvní zástupce: Ing. Josef Šebek jednatel a ředitel společnosti technicky pověřen: Ing. Jan Polášek jednatel společnosti a vedoucí střediska kanalizací Ing. Petr Baránek vedoucí střediska vodovodů Zpracovatelé: Koordinace projektu: Ing. Michaela Juráňová Zodp. projektant Vodovody: Projektanti: Zodp. projektant Kanalizace: Projektanti: Zodp. projektant ČOV: Projektanti: Ing. Petr Baránek Ing. Tereza Uhmannová Jan Vyskup Ing. Michaela Juráňová Zuzana Pěnčíková Ing. Lenka Krobotová Ing. Martin Machala Ing. Bořek Čerbák Ing. Jiří Slatinský Ing. Milan Sousedík A1-Souhrnná zpráva 1

2 Subdodavatel: VRV a.s. Praha okresu Pelhřimov divize 01 Nábřežní Praha 5 Smíchov zpracovatelé: Ing. Jan Cihlář Ing. Mgr. Pavel Dvořák Ing. Pavel Příhoda Csc. Ing. Vendula Koterová Ing. Zdeněk Pipek Václav Sibera Termíny jednotlivých částí: Zahájení: 11/2002 Předání díla pro okresy ZR, TR, JI: do Předání díla pro okresy PE, HB: do Dokončení celé zakázky: do A1-Souhrnná zpráva 2

3 ČLENĚNÍ A ORGANIZACE PROGRAMU ROZVOJE Obsahová skladba PRVK vychází z podmínek stanovených metodickým pokynem Ministerstva zemědělství pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje č.j / ze dne 2.července 2002, a dále dodatku číslo 1 k tomuto metodickému pokynu č.j /2004 ze dne 5. března Dokumentace PRVK kraje Vysočina je zpracována po jednotlivých obcích uspořádaných do skupin podle příslušnosti k vodoprávním úřadům (obecní úřad s rozšířenou působností) kraje, které jsou stanoveny v zákoně č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Příslušející obce jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Výsledná forma plánu rozvoje je rozčleněna podle toho, zda se jedná o koncepci zásobování pitnou vodou nebo koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod. Přehled členění CZ Bystřice nad Pernštejnem CZ Havlíčkův Brod CZ Humpolec CZ Chotěboř CZ Jihlava CZ Moravské Budějovice CZ Náměšť nad Oslavou CZ Nové Město na Moravě CZ Pacov CZ Pelhřimov CZ Světlá nad Sázavou CZ Telč CZ Třebíč CZ Velké Meziříčí CZ Žďár nad Sázavou A1-Souhrnná zpráva 3

4 Přehled organizace PRVK A TEXTOVÁ ČÁST A.1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA - SOUHRNNÁ ZPRÁVA - SOUHRNNÁ ZPRÁVA - PŘÍLOHY A POPISY NADOBECNÍCH SYSTÉMŮ VODOVODŮ A KANALIZACÍ - POPISY NADOBECNÍCH SYSTÉMŮ VODOVODŮ - POPISY NADOBECNÍCH SYSTÉMŮ KANALIZACÍ B POPIS VODOVODŮ A KANALIZACÍ V OBCÍCH A JEJICH ADMINISTRATIVNÍCH ČÁSTECH B.1-15 dle OSRP C TABULKOVÁ ČÁST C.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU C dle OSRP - TABULKY PROVOZNÍCH SKUPIN - TABULKY SOUHRNNÉ - TABULKY OBCÍ - AKTUALIZACE RPI C.2 ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD C dle OSRP - TABULKY SOUHRNNÉ - TABULKY OBCÍ - AKTUALIZACE RPI D GRAFICKÁ ČÁST D.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU D Přehledné situační schéma vodovodů 1 : D Situační schéma dopravy vody 1 : D.1.2 Situace vodovodů ( příl.č dle OSRP ) 1 : D.1.3 Situace nouzového zásobování pitnou vodou 1 : D.2 ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD D.2.1 Přehledné situační schéma kanalizací 1 : D.2.2 Situace kanalizací ( příl.č dle OSRP ) 1 : E DATABÁZE A1-Souhrnná zpráva 4

5 A.1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA OBSAH : Přehled organizace PRVK... 4 A TEXTOVÁ ČÁST... 4 A.1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA ÚČEL A CÍL PROGRAMU ROZVOJE VÝCHOZÍ PODKLADY ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA ZPRACOVÁVANÉ PODKLADY TECHNICKÉ NORMY SEZNAM OBCÍ KRAJE CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA GEOMORFOLOGIE, GEOLOGIE KLIMATOLOGIE TEPLOTA, SRÁŽKY, OVZDUŠÍ PROUDĚNÍ VZDUCHU PEDOLOGIE HYDROGEOLOGIE, HYDROLOGIE POPIS A ČLENĚNÍ SÍDEL EKOLOGICKY VÝZNAMNÉ OBLASTI ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ - VELKOPLOŠNÁ Národní parky Chráněné krajinné oblasti ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ - MALOPLOŠNÁ PRVKY OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY VODNÍ PLOCHY VODNÍ TOKY VODNÍ NÁDRŽE RYBNÍKY CHOPAV DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ POČET TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL, vývoj do roku POČET OSOB S ČASOVĚ OMEZENÝM POBYTEM, vývoj do roku VLASTNICTVÍ A PROVOZOVÁNÍ VODOHOSP. INFRASTRUKTURY ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU SOUHRNNÝ POPIS ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU PŘEHLED OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA VODOVOD CELKEM VODOVODY PRO VEŘEJNOU POTŘEBU ZÁKLADNÍ ÚDAJE KVALITA VODY HLAVNÍ PROVOZOVATELÉ A1-Souhrnná zpráva 5

6 7.1.5 HLAVNÍ ZDROJE VODY, POPIS STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU ZÁSOBENÍ VODOU VÝPOČET A BILANCE POTŘEBY VODY POČET OBYVATEL ZÁSOBENÝCH PITNOU VODOU VÝPOČET POTŘEBY VODY BILANCE POTŘEBY VODY VAZBY NA OSTATNÍ KRAJE NOUZOVÉ ZÁSOBENÍ PITNOU VODOU ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD OD OBYVATELSTVA VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD A ZNEČIŠTĚNÍ Z PRŮMYSLU, ZEMĚDĚLSTVÍ A VYBAVENOSTI ODKANALIZOVÁNÍ ODKANALIZOVÁNÍ STÁVAJÍCÍ STAV ODKANALIZOVÁNÍ - VÝHLED ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD STÁVAJÍCÍ STAV ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD - VÝHLED Koncepce nakládání s odpadními vodami Čištění odpadních vod - aglomerace Nadobecní výhledové řešení čištění odpadních vod VAZBY NA OSTATNÍ KRAJE AGLOMERACE ČASOVÝ ROZVRH REALIZACE EKONOMICKÁ ČÁST ZÁVĚR TABULKY A GRAFY A1-Souhrnná zpráva 6

7 1. ÚČEL A CÍL PROGRAMU ROZVOJE Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina je realizován na základě 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o vodovodech a kanalizacích). Je základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací a má za cíl analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina je podkladem pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky podle 29 písmeno d/ zákona o vodovodech a kanalizacích. Obsahem je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky Směrnice Rady 75/440/EHS z 16. června 1975 o požadovaní jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech. Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina je stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění s výhledem na 10 let ( do roku 2015), časově upřednostňuje jednotlivé lokality kraje z hlediska naléhavosti řešení z pohledu celého kraje, neřeší však financování jednotlivých navrhovaných technických řešení. K zajištění jednotného postupu při zpracování PRVK vydalo Ministerstvo zemědělství Metodický pokyn pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje č.j / na základě 4 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů a 2,3,4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina po svém schválení krajským samosprávným orgánem se stává závazným dokumentem a měl by sloužit jako podklad pro orgány státní správy a samosprávy k podpoře jejich rozhodovací pravomoci a sloužit jako informační materiál o stavu infrastruktury vodovodů a kanalizací v kraji a rozvoji této infrastruktury do budoucnosti. 2. VÝCHOZÍ PODKLADY 2.1 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA Metodický pokyn pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje č.j / Dodatek č.1 Metodického pokynu pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje č.j / , č.j / Metodický pokyn pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací č.j / Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ( zákon o vodovodech a kanalizacích ) A1-Souhrnná zpráva 7

8 2.1.5 Vyhláška č. 428 Mze ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/ 2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů Zákon č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách Zákon č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a zákon č. 254/2003 Sb. kterým se mění některé zákony v úseku ochrany zdraví vč. Zákona 258/2000 Sb Vyhláška č. 252/2004 Sb. Požadavky na pitnou vodu a její kontrolu (nahrazuje vyhlášku 376/2000 Sb.) Směrnice Rady 98/83/ES O jakosti vody určené pro lidskou potřebu Nařízení vlády 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP z k Nařízení vlády 61/2003 Sb Směrnice Rady 91/271/EEC o čištění městských odpadních vod Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Vyhláška MŽP 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů Vyhláška MŽP 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě Směrnice Rady 86/278/EEC o ochraně životního prostředí, zejména půdy, při použití čistírenských kalů v zemědělství Vyhláška MŽP 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MŽP a MZ 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Zákon č. 76/2002 Sb. O integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) 2.2 ZPRACOVÁVANÉ PODKLADY PRVKÚC okresů Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Havlíčkův Brod Regionální plány implementace směrnic EU v oblasti komunálních odpadních vod a zásobování pitnou vodou, kraj Vysočina, zpracoval AQUA PROCON s.r.o. 12/ Kraj Vysočina územní plán velkého územního celku Územní plány a urbanistické studie obcí a měst Mapové a administrativní podklady od KÚ Vysočina Vodohospodářský průzkum obce dotazníková akce, duben Údaje od provozovatelů Provozní řády, pasporty a projektové dokumentace vodovodů, kanalizací a ČOV od jednotlivých obcí a měst Údaje Českého statistického úřadu ČR výsledky sčítání lidu, domů a bytů k Podklady KHS Jihlava A1-Souhrnná zpráva 8

9 Pracovní výrobní výbory s objednateli Pracovní a oficiální projednání se zástupci provozovatelů, zástupci měst a obcí, dotčených orgánů a organizací Návštěvy obcí, telef. informace 2.3 TECHNICKÉ NORMY ČSN Čistírny odpadních vod pro více než 500 EO ČSN Čistírny odpadních vod do 500 EO TNV Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení TNV Obsluha a údržba čistíren odpadních vod ČSN EN ČOV Všeobecné návrhové údaje ČSN EN ČOV Kalové hospodářství ČSN Stokové sítě a kanalizační přípojky 3. SEZNAM OBCÍ KRAJE Kraj Vysočina má ve svém správním obvodu 729 obcí, které představují 1444 administrativních místních nebo městských částí. Pro jednotlivé obce a jejich zpracované administrativní části je definován kód, který je používán v celém zpracovaném dokumentu a v databázi. Aby bylo možno navázat databáze na Geografický informační systém Krajských úřadů, je v databázi pro každou obec, či její administrativní část uveden kód Územně identifikačního registru ( dále jen ÚIR), který je v souladu se Standardem informačního systému veřejné správa pro územní identifikaci. Struktura kódu: např. městská část Jihlava Pořadové číslo administrativní části Pořadové číslo města a obce v plánu rozvoje Kód obce s rozšířenou působností Struktura kódu pro město Jihlava: Kód okresu ( v současných hranicích ) Obce a jejich administrativní části včetně kódu jsou součástí přílohy č. 1 této souhrnné zprávy. A1-Souhrnná zpráva 9

10 4. CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 4.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Kraj Vysočina, jak již jeho název připomíná, se nachází více méně v centrálních oblastech Českomoravské vysočiny. Nadmořská výška kraje se průměrně pohybuje kolem 500 m n.m., maximální výšky mnohde přesahují i 700 m n.m. Rozloha kraje činí čtverečních kilometrů. Hlavní evropské rozvodí táhnoucí se podél bývalé zemské hranice dělí kraj na dvě téměř stejné části. Kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Na východě sousedí s krajem Jihomoravským, na západě má společnou hranici s krajem Jihočeským a Středočeským a na severovýchodě s krajem Pardubickým. Ekonomika východní části kraje je ovlivněna sousedící brněnskou aglomerací, severozápadní část kraje je již spádovou oblastí hlavního města Prahy. V minulosti byl je kraj rozdělen na 5 správních okresů: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, v současné době je kraj rozdělen na 15 územních celků obcí s rozšířenou působností a 26 obcí pověřeným výkonem státní správy. Demograficky je kraj charakterizován existencí velkého množství sídel s poměrně nízkým počtem obyvatel ( obyvatel ). Celkově se jedná o obyvatel, kteří sídlí v 196 základních územních jednotkách a obývají 729 obcí. Podle počtu obcí je to druhý největší kraj ČR. 4.2 GEOMORFOLOGIE, GEOLOGIE Z hlediska geomorfologického členění České republiky se území kraje nachází v podsoustavě Českomoravská vysočina, která přísluší k Česko-moravské geomorfologické soustavě. Pouze na severu zasahuje nevýznamnou částí do podsoustavy Středočeská tabule, která je součástí soustavy Česká tabule. Popis a stručná charakteristika jednotlivých celků: geomorfologický celek Křemešnická vrchovina Jindřichohradecká pahorkatina - jižní část Křemešnické vrchoviny, plochá pahorkatina s mělkými sníženinami, rozloha 443 km 2, složena z hlubinných vyvřelin centrálního moldanubického plutonu a jeho pláště. Střed tvoří Jindřichohradecká kotlina, plochý reliéf je proříznut údolím Nežárky a jejích přítoků. Je vyplněno neogenními usazeninami, ve východní části probíhá hlavní evropské rozvodí. Pacovská pahorkatina - západní část Křemešnické vrchoviny, pahorkatina tvořená převážně rulami, 443 km 2, ve sníženinách zbytky neogenních sedimentů, suky, vyzdvižené kry, údolí vodních toků jsou většinou plochá. Želivská pahorkatina - severozápadní část Křemešnické vrchoviny. Členitá pahorkatina s hlubokými údolími Želivky a Sázavy, tvořená rulami, povrch se sklání od východu k západu a od jihu k severu. Nad zarovnaný povrch vyčnívají křemencové suky. Humpolecká vrchovina - východní část Křemešnické vrchoviny, plochá vrchovina tvořená žulami, jejich pláštěm, rozloha 577 km 2, severní část tvoří dva hřbety - hrásti, mezi nimiž leží Humpolecká kotlina, jižní část má pahorkatinný reliéf, nad nějž vystupují A1-Souhrnná zpráva 10

11 hrásti Křemešníku a Čeřínku. V žulových oblastech jsou příznačné formy zvětrávání a odnosu žuly, kryogenní tvary. geomorfologický celek Hornosázavská pahorkatina Kutnohorská plošina - severozápadní část Hornosázavské pahorkatiny, členitá pahorkatina s povrchem skloněným od severu k jihu, na krystaliniku se zbytky křídových hornin. Světelská pahorkatina - západní část Hornosázavské pahorkatiny. Členitá pahorkatina s povrchem skloněným od severu k jihu na krystalinických horninách (rulách a žulách). Plochý zvlněný reliéf je rozřezán údolími pravých přítoků Sázavy. Havlíčkobrodská pahorkatina - část Hornosázavské pahorkatiny. Členitá pahorkatina tvořená horninami moldanubika s ostrůvky hlubinných vyvřelin centrálního moldanubického plutonu. V Dářské brázdě jsou zaklesnuté křídové usazeniny, plochý povrch je proříznutý údolím Sázavy a přítoků. Suky jsou tvořeny amfibolity. Jihlavsko-sázavská brázda - jižní část Hornosázavské pahorkatiny. Členitá pahorkatina budovaná rulami a migmatity, na jihu též syenitem jihlavského masivu. Rozsáhlé plošiny zarovnaného povrchu s pozůstatky neogenních sedimentů (písky a jíly). Na jihu rozdělená příčným prahem. Skalní podloží je zvětralé, povrch kryt sprašovými hlínami. geomorfologický celek Železné hory Sečská vrchovina - jihovýchodní část Železných hor. Členitá vrchovina s povrchem skloněným k severovýchodu. Velice pestrá geologická skladba. Do území kraje zasahuje jižní část tvořená zvrásněnými proterozoickými a paleozoickámi horninami kutnohorského krystalinika s ostrůvky křídových usazenin. geomorfologický celek Hornosvratecká vrchovina Žďárské vrchy - severozápadní část Hornosvratecké vrchoviny. Plochá vrchovina tvořená krystalickými horninami. Vyklenutý povrch, na jihovýchodě omezená složeným zlomovým svahem v pokračování Dlouhé meze. Příznačné jsou dlouhé protáhlé hřbety se skalními tvary oddělené hlubokými, ale rozevřenými údolími, na hřbetech jsou četné skalní tvary (izolované skály, mrazové sruby, kryoplanační terasy. Charakteristické jsou rybníky v plochých sníženinách. Nedvědická vrchovina - jihovýchodní část Hornosvratecké vrchoviny. Členitá vrchovina tvořená horninami krystalinika, ve sníženinách se vyskytují miocénní usazeniny. geomorfologický celek Křižanovská vrchovina Brtnická vrchovina - západní část Křižanovské vrchoviny, plochá vrchovina tvořená krystalickými břidlicemi (rulami) s hlubinnými vyvřelinami. Příznačný je povrch dlouhých hřbetů, oddělených podélnými sníženinami, v severní části hřbety ve směru sever - jih v příčném profilu výrazně nesouměrné, nad plochý povrch se zvedají suky s kryogenními jevy, mřížová říční síť, říční údolí jsou v pramenných oblastech plochá a na dolních tocích se zařezávají. Dačická kotlina - část Křižanovské vrchoviny - protáhlá sníženina ve směru SSV-JJZ v rulách a žulách, rozloha 205 km 2, je výrazně omezena svahy a po celé délce protékaná Moravskou Dyjí. Na dně jsou zbytky neogenních jezerních usazenin. Bítešská vrchovina - severovýchodní část Křižanovské vrchoviny. Plochá vrchovina složená z krystalických břidlic (hlavně ruly) a vyvřelin, místy ostrůvky mořských neogenních usazenin. Plochý povrch vrchoviny je dobře přizpůsoben odolnosti hornin, místy jsou uchovány hluboké tropické zvětraliny. Neogenní usazeniny jsou místy v údolích řek (Loučka). A1-Souhrnná zpráva 11

12 geomorfologický celek Javořická vrchovina Jihlavské vrchy - severní část Javořické vrchoviny, členitá vrchovina tvořící osu Českomoravské vrchoviny, složená hlavně z dvojslídných žul s lemem rul. Představuje soustavu žulových ker, která se dělí na masivní severní část - Řásenská vrchovina, mající podobu kvádru omezeného výraznými svahy s nejvyšším vrcholem Javořicí, střední část tvořící příčnou Mrákotínskou sníženinu a jižní část (skupina Pivniček). Na vrcholech a hřbetech jsou skalní útvary - skalní hradby, izolované skály, mrazové sruby, balvanová moře apod. Novobystřická vrchovina - jižní část Javořické vrchoviny. Plochá vrchovina se svérázným kupovitým povrchem, rozloha 527 km 2, střední výška 591 m. Tvořena je žulami až granodiority centrálního moldanubického plutonu. Ve sníženinách jsou neogenní usazeniny. Tvářnost povrchu je ovlivněna vlastnostmi žul, kupovitý reliéf je tvořen mnoha ruwary, balvany, četné jsou drobné tvary zvětrávání a odnosu (skalní mísy, skalní výklenky, žlábkové škrapy apod.), na vrcholech kryogenní tvary - mrazové sruby, kryoplanační terasy. geomorfologický celek Jevišovická pahorkatina Jemnická kotlina - jihozápadní část Jevišovické pahorkatiny, mělká kotlina nepravidelného půdorysu vzniká v rulách s pruhy amfibolitů. Jsou v ní zachovány jezerní neogenní usazeniny, osu sníženiny tvoří údolí Želetavky. Bítovská pahorkatina - členitá pahorkatina proříznutá hlubokým údolím Dyje se zaklesnutými meandry. Tvořená je krystalickými horninami, na nichž spočívají ostrůvky neogenních usazenin. Přítoky Dyje se postupně zařezávají do zarovnaného povrchu. Na území kraje mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi. Jaroměřická kotlina - severozápadní část Jevišovické pahorkatiny, sníženina s plochým dnem, nad které ční ojedinělé vyvýšeniny vzniklé především vlivem menší odolnosti žul třebíčsko-meziříčského plutonu. Na území okresu zasahuje okrajově v prostoru Blížkovic Znojemská pahorkatina - jihovýchodní část Jevišovické pahorkatiny, členitá pahorkatina prořezaná hlubokými údolími Rokytné, Jevišovky, Jihlavy, Oslavy a Dyje. Složená je z krystalických hornin a vyvřelin dyjského plutonu, ostrůvky miocenních usazenin (kaolíny). Na území kraje oblast mezi Náměští n O. a Jaroměřicemi n R. geomorfologický celek Středočeská tabule Čáslavská kotlina - do území zasahuje pouze zcela okrajově na severu území obce Golčův Jeníkov. Výšková členitost kraje je poměrně homogenní. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi m n.m. Nejvýše položeným bodem je Javořice s nadmořskou výškou 863,5 m n.m. Téměř identickou nadmořskou výšku má nejvyšší vrchol Žďárských vrchů - Devět skal 836,5m. Mimo Jihlavské a Žďárské vrchy patří k nejvýše položeným územím oblast Pacovské pahorkatiny, Čeřínku a Křemešníka, Špičák a Melechov, jejichž vrcholy přesahují výšku 700 m n.m. Nejníže položeným místem kraje je údolní niva Oslavy a Jihlavy v obcích Senorady a Lhánice (240 m a m.). Reliéf území je homogenní, většinou rázu pahorkatin až vrchovin. Největší hodnoty relativní nadmořské výšky dosahuje reliéf Jevišovické pahorkatiny a Nedvědické pahorkatiny na východě kraje, pro které jsou typická hluboká zaříznutá údolí vodních toků s vysokým převýšením. Antropogenní tvary reliéfu regionálního významu se na území kraje nacházejí pouze ojediněle, a to formou odvalů, výsypek a hald v prostoru těžby v oblasti Dolní Rožínky, dobývacích prostorů povrchové těžby (Mrákotín, Vanov, Lipnice ). Místy výrazným zásahem do tvaru reliéfu je těleso dálnice D1. A1-Souhrnná zpráva 12

13 4.3 KLIMATOLOGIE Území kraje Vysočina lze zařadit, dle členění prof. Quitta (1975), do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami. Základní klimatické charakteristiky se na území kraje výrazněji odlišují v prostoru Javořické vrchoviny a Hornosvratecké vrchoviny, kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí navazujících pahorkatin, až po nejteplejší oblast na jihovýchodě a v nivě Doubravy. Celkem lze na území kraje vymezit osm klimatických oblastí, a to sedm mírně teplých a jednu chladnou oblast. Zima je velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. 4.4 TEPLOTA, SRÁŽKY, OVZDUŠÍ Dlouhodobé průměrné roční teploty se pohybují na většině území kraje mezi 6 a 7 C v závislosti na nadmořské výšce, konfiguraci terénu, charakteru ploch ap. Ve vrcholových partiích Žďárských vrchů a Jihlavských vrchů průměrné roční teploty klesají i pod 6 C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty podél Doubravy a na Třebíčsku a Hrotovicku. Inverzní polohy jsou ovlivněny zejména reliéfem, expozicí terénu, teplotou a vlhkostí vzduchu, slunečním zářením a větrem. V řešeném území se inverzní polohy nacházejí především v údolích řek. V území se projevuje výrazný srážkový stín Českomoravské vrchoviny. Nejnižších průměrných ročních úhrnů dosahují oblasti na východě a jihovýchodě území (Třebíč, Hrotovice, Telč, Jemnice). Nejvyšší roční průměrné úhrny srážek jsou zaznamenány na stanicích v nejvýše položených částech - Žďárské vrchy a Javořická vrchovina. Na ostatních částech území kraje srážkové úhrny většinou dosahují průměrných hodnot v České republice. S otázkou podnebí souvisí i stav ovzduší, který je na Českomoravské vysočině, v porovnání s ostatním územím republiky, velice dobrý. V území, ani v nejbližším okolí se nenacházejí výrazné zdroje imisí. V období několika posledních let se začíná, v důsledku nevyrovnanosti chodu klimatických podmínek, hovořit o změnách klimatu. Předpoklady nárůstu průměrné roční teploty vzduchu v roce 2030 v našich klimatických podmínkách připouštějí zvýšení těchto hodnot, oproti předindustriálnímu období o 0,9 až 3,0 C. Hlavní oteplení by mělo nastat v zimních měsících. (dle T. Litschmann,1997) Sledovaný trend se projevuje i u srážek. Podle sledovaných modelů by u nás mělo dojít k mírnému nárůstu množství srážek, ovšem počet dnů se srážkami by se měl snižovat. To povede k vyššímu podílu intenzivnějších srážek, převážně bouřkového charakteru, což má za následek nevyrovnanost zásob některých vodních zdrojů, zvýšené erozní nebezpečí zemědělských a lesních půd a nevyrovnanost zásob půdní vláhy. Krátkodobý deficit půdní vláhy lze vysledovat v průběhu posledních několika let. Koncem devadesátých let 20. století spadlo vysoce nadprůměrné množství srážek, které se koncentrovalo do podprůměrného počtu srážkových dnů. V roce 2002 se na území kraje projevily důsledky vydatných přívalových dešťů na hranici s Jihomoravským krajem (v okolí Vírské přehrady). A1-Souhrnná zpráva 13

14 4.5 PROUDĚNÍ VZDUCHU Převažující západní proudění je prioritně určováno rozložením tlakových útvarů. V průběhu roku se uplatňuje vliv zimní anticyklóny a letní cyklóny. Místní větry jsou ovlivněny příslušnými orografickými podmínkami, které tyto hlavní směry deformují. Se vzrůstající nadmořskou výškou se místní ovlivnění směrů větrů snižují. V letních měsících převládají západní až severozápadní větry, v zimě jihovýchodní. Na stanici Pelhřimov se výrazně projevuje severní složka proudění, což je dáno primárně uspořádáním terénu. Vzhledem k členitému terénu se směr a síla větrů lokálně mění. Procento bezvětří (calm) je vyšší v oblasti Pelhřimovska a na východě kraje, což ovlivňuje relativně krátkodobé trvání radiačních inverzí. Vítr ovlivňuje průběh mnoha jiných meteorologických prvků, jako teploty vzduchu, výparu, tání sněhové pokrývky, výskytu mlh, srážek a trvání inverzí a tím spojený rozptyl atmosférických příměsí. 4.6 PEDOLOGIE V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd. Určujícím faktorem je převaha podložních kyselých hornin. Značné zastoupení mají asociace kambizemí, a to včetně zkulturněných zemědělských forem. Nejvíce zastoupeným půdním typem v území je kambizem. V plochých částech se nacházejí ostrovy pseudoglejů na těžších hlínách. Nižší plošiny a horní části okrajových svahů centrální části Vysočiny pokrývají území typické kambizemě, často oglejené. Podle trofnosti, ovlivnění vodou a na styku k jiným půdním typům se vyskytují subtypy, z nichž nejvíce zastoupeným je kambizem typická oligomezotrofní (varieta kyselá). Na okrajových svazích jsou zpravidla vyvinuty kambizemě typické. Ty mají největší zastoupení na Třebíčsku. Zde se na sprašových a hlinitých stanovištích a nachází ostrůvky luvizemě typické s dalšími subtypy a dále je hnědozemí, s různými subtypy. Na hlinitých materiálech plošin se střídavým zamokřováním a vznikly pseudogleje Na skalnatých stanovištích se vyskytují různé subtypy litozemí a rankerů. V nejvýše položených místech Žďárských vrchů a Javořické vrchoviny jsou zastoupeny podzoly na kyselých stanovištích. Půdy s vysokou hladinou podzemní vody se nacházejí zejména podél vodotečí a na prameništích. Jsou to gleje místy zrašelinělé a fluvizemě. Převažují půdy většinou hlinitopísčité až písčitohlinité, s menším obsahem skeletu, slabě až středně bohaté. Ty se nacházejí zejména na rulách a žulách. Charakteristický je vyšší podíl skeletu, místy až jsou půdy až balvanité. Zásoby půdních živin jsou slabé až střední. 4.7 HYDROGEOLOGIE, HYDROLOGIE Hydrologická charakteristika vychází ze skutečnosti, že území Českomoravské vrchoviny je historicky označováno jako střecha České republiky, ale s trochou nadsázky i jako jedna ze střech Evropy. Nachází se zde pouze pramenní oblasti a na ně navazující horní toky řek, žádná významná vodoteč na území kraje nepřitéká. Krajem prochází hranice evropského rozvodí mezi úmořím Severního moře, kam A1-Souhrnná zpráva 14

15 odtéká voda ze západní části kraje, a Černého moře, do kterého je odvodňována východní část kraje. Významnější toky pramenící na území kraje jsou: Sázava, Želivka, Svratka, Jihlava, Oslava a Dyje. Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území kraje, jenž patří geologicky do krystalinika Českého masívu s vysokou puklinatostí a vyznačují se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody. Prakticky zde neexistují významné zdroje podzemní vody situované běžně v údolních nivách řek. Charakteristickým negativem pro zásobování obyvatelstva z těchto drobných zdrojů téměř na celém území okresu je existence radonu v podzemní vodě, který musí být,a také je, odvětráván. Z hlediska regionů mělkých podzemních vod (Kříž.1971) se celé území kraje nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Na území kraje lze vymezit pět oblasti s různými časovými úseky nejvyšších průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod, z toho tři plošně významné. Oblast Křemešnické pahorkatiny a Hornosázavské pahorkatiny (přibližně území okresu Havlíčkův Brod a Pelhřimov) se nachází v regionu charakterizovaném nejvyššími stavy v období květen - červen nejnižšími v období září listopad a průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 1,01-1,50 l/s.km 2. Jihovýchodní část kraje se nachází v regionu II A s nejvyššími stavy v období březen duben a nejnižšími v období červenec - srpen a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod méně než 0,30 l/s.km 2. Území kraje je pramennou oblastí významných českých a moravských řek, např. Doubravy, Sázavy, Želivky, Nežárky. Dle členění území do regionů povrchových vod (Vlček 1971) lze na území kraje vymezit čtyři oblasti vodnosti. Nejméně vodná oblast (0-3 l/s.km 2 ) je vymezena na jihovýchodním okraji Českomoravské vysočiny - v oblasti Jaroměřice nad Rokytnou - Náměšť, Velká Bíteš. Ta se vyznačuje také velmi malou retenční schopností krajiny a poměrně vysokým stupněm rozkolísanosti odtoku. Pásovitě na ni navazuje oblast málo vodná (3-6 l/s.km 2 ), zahrnující severozápadní části Křižanovské vrchoviny (Jihlava, Třebíč, Jemnice, Velké Meziříčí) a od západu část území okresu Pelhřimov a Havlíčkův Brod (Ledeč, Hořepník). Retenční schopnost krajiny je zde převážně malá, stupeň rozkolísanosti odtoku slabý až střední. Ostatní část kraje (mimo nejvyšších partií Žďárských a Jihlavských vrchů) patří do oblasti středně vodné (6-10 l/s.km 2 ). Retenční schopnost krajiny je zde převážně malá až dobrá, stupeň rozkolísanosti odtoku střední. Oblast dosti vodná (10-15 l/s.km 2 ) zahrnující oblast Železných hor a Žďárských vrchů a na jihozápadě Javořici. Územím kraje Vysočina prochází hranice hlavního evropského rozvodí. Hranice probíhá po hřebenech Českomoravské vrchoviny v ose Svratka - Herálec Žďár n. Sázavou Jihlava Větrný Jeníkov - Křemešník - Javořice. Do povodí Černého moře spadá území okresu Třebíč a převážná část okresů Jihlava a Žďár nad Sázavou. Jedná se o část povodí Svratky a Jihlavy se svými přítoky. V jižní části kraje je to povodí Dyje s toky Moravská Dyje a Želetavka. Do povodí Severního moře zasahuje na severu povodí Chrudimky a Doubravky. Jihozápadně od nich povodí Sázavy a Želivky, na jihozápadě Kamenice, Žirovnice a další přítoky. Charakteristický typ a uspořádání lze vymezit na jihovýchodním a východním úpatí Českomoravské vysočiny. Zde je charakteristické směr sítě hlavních toků ve směru SZ-JV (Svratka, i se svými přítoky -Bystřice, Nedvědička, Bobrůvka dále Oslava, A1-Souhrnná zpráva 15

16 Jihlava, Rokytná, Jevišovka a jejich přítoky). Údolí řek jsou převážně skalnatá a zaříznutá do poměrně málo členitých plošin. Na území okresů Havlíčkův Brod je charakteristický směr hlavních vodních toků (Sázava, Doubrava) ve směru JV - SZ s typickým vějířovitým uspořádáním dílčích povodí jejich přítoků. Pelhřimovský okres je odvodňován Želivkou k severu s přítoky Trnavou, Bělou, Martinickým potokem apod. Jižní část území kraje je odvodňována řekou Dyjí a na jihozápadě Kamenicí a Žirovnicí 4.8 POPIS A ČLENĚNÍ SÍDEL Kraj Vysočina se vyznačuje velkým počtem malých sídel a nízkou hustotou obyvatel, rozdíl mezi velikostí sídla kraje a ostatních větších měst je nižší než v ostatních krajích ČR. Ze 729 obcí kraje Vysočina má 33 statut města: Brtnice, Golčův Jeníkov, Horní Cerekev, Chtěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Pacov, Plná, Svratka, Třešť, Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštějnem, Habry, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Kamenice nad Lipou, Náměšť nad Oslavou, Pelhřimov, Přibyslav, Telč, Velká Bíteš, Ždírec nad Doubravou, Černovice, Havlíčkův Brod, Humpolec, Jemnice, Ledeč nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Počátky, Světlá nad Sázavou, Třebíč, Velké Meziříčí a Žirovnice. Dle zákona č. 314/2002 o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností je kraj Vysočina dělen následovně: 26 obcí s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem Golčův Jeníkov Havlíčkův Brod Hrotovice Humpolec Chotěboř Jaroměřice nad Rokytnou Jemnice Jihlava Kamenice nad Lipou Ledeč nad Sázavou Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Počátky Polná Přibyslav Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Třešť A1-Souhrnná zpráva 16

17 Velká Bíteš Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou 15 obcí s rozšířenou působností: Bystřice nad Pernštějnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Kraj Vysočina má 729 tj administrativních místních a městských částí. V kraji Vysočina není žádné město nad obyvatel. V devíti městech nad obyvatel je soustředěno cca 40% obyvatelstva. Jde o následující města: Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě Velké Meziříčí Třebíč Moravské Budějovice Havlíčkův Brod Jihlava Humpolec Pelhřimov Sídla od 2000 do trvalých obyvatel: Bystřice nad Pernštejnem Velká Bíteš Okříšky Jaroměřice nad Rokytnou Jemnice Náměšť nad Oslavou Golčův Jeníkov Přibyslav Ledeč nad Sázavou Světlá nad Sázavou A1-Souhrnná zpráva 17

18 Chotěboř Ždírec nad Doubravou Batelov Brtnice Luka nad Jihlavou Polná Třešť Telč Pacov Kamenice nad Lipou Počátky Žirovnice Sídla od 1000 do 2000 trvalých obyvatel: 36 obcí Sídla pod 500 trvalých obyvatel: 572 obcí Ve venkovském prostoru žije 52,9 % obyvatel kraje na 89,0 % rozlohy kraje. Nejvíce obyvatel žije v malých obcích v okolí Pelhřimova, Telče a Třebíče. Hlavní koncentrace osídlení je ve dvou urbanizovaných prostorech: Jihlava - Havlíčkův Brod, kde je soustředěno cca 15 % obyvatelstva Žďár nad Sázavou - Nové Město na Moravě - Bystřice nad Pernštejnem s cca 9 % obyvatelstva Vývoj vlastního osídlení kraje je dán terénními podmínkami a polohou sídla ve vztahu k dopravní infrastruktuře a přírodní atraktivitě. U menších obcí převládá rozvolněný systém zástavby. Kompaktní zástavbu mají pouze větší sídla. Obce a jejich administrativní části včetně kódu jsou součástí přílohy č. 1 této souhrnné zprávy. A1-Souhrnná zpráva 18

19 4.9 EKOLOGICKY VÝZNAMNÉ OBLASTI ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ - VELKOPLOŠNÁ Národní parky Na území kraje Vysočina není v současnosti vyhlášen, ani k vyhlášení navrhován žádný národní park Chráněné krajinné oblasti Na území chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny správy chráněných krajinných oblastí (Správy CHKO) podle zákona č.114/92 Sb. v úplném znění. Na území kraje Vysočina se nachází dvě chráněné krajinné oblasti (CHKO). Jedná se o CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. Žádná z nich se nenachází výlučně na území kraje. Podstatnou částí své výměry, přesahující 75 % na území kraje má CHKO Žďárské vrchy. CHKO Železné hory má na území kraje cca 30 % své výměry. CHKO Železné hory patří spolu s CHKO Broumovsko a CHKO Poodří k nejmladším v České republice. CHKO Železné hory Železnohorský masiv působí jako krajinná vlna svažující se zvolna od Hlineckých kopců, Pešavy a Hradiště, provázená stužkou řeky Chrudimky. K severu se oblast rozvolňuje do šíře, k jihu prudce spadá do luhů řeky Doubravy. Pestrá krajina je sladěna v harmonický celek. Geologické podloží patří k nejpestřejší v celé republice. Najdeme tu křemence, diority, permské pískovce, opukové sedimenty, druhohorní pískovce i čtvrtohorní sprašové hlíny a eluviální náplavy. Krajinnou dominantou je západní hřeben, který je zároveň významným biokoridorem. V okolí hradu Lichnice je stejnojmenná národní přírodní rezervace a nadregionální biocentrum. V jižní části leží hluboký kaňon řeky Doubravy. V jeho okolí je přírodní rezervace Údolí Doubravy, Zlatá louka a Mokřadlo a řada přírodě blízkých lesních ekosystémů. Při toku řeky Chrudimky je převaha lesních ekosystémů, zbytky květnatých luk a říčních niv. Uzemí si uchovalo rozptýlenou sídelní strukturu se zbytky lidové architektury a bohatstvím zeleně. Jeho poloha v blízkosti velkých měst a pestrá krajina láká k rekreačnímu využití, v posledních letech se rozvíjí cykloturistika a pěší turistika. Území CHKO je členěno do čtyř zón diferenciované péče o území. Základní principy ochrany v jednotlivých zónách jsou stanoveny 26 Zák.114/92 a příslušným plánem péče. CHKO Žďárské vrchy Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní krajiny. Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. Převládajícím geologickým podložím jsou zde metamorfované horniny krystalinika a A1-Souhrnná zpráva 19

20 moldanubika, různé typy rul, migmatitů a svorů s vložkami hadců a krystalických vápenců. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. Oblast lze obecně charakterizovat jako floristicky chudou, s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. V oblasti roste např. čípek objímavý, ptačinec dlouholistý, mléčivec alpský, suchopýrek alpský, rosnatka okrouhlolistá, žebrovice různolistá, různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic. Z chráněných druhů živočichů se v oblasti vyskytuje mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, krkavec velký, lejsek malý, rejsek horský, hraboš mokřadní a řada dalších. Území CHKO je členěno do čtyř zón diferenciované péče o území. Základní principy ochrany v jednotlivých zónách jsou stanoveny 26 Zák.114/92 a příslušným plánem péče. Nejvíce zatížené jsou oblasti soustředěné rekreace - Dářko - Medlov - Milovy - Tři Studně ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ - MALOPLOŠNÁ národní přírodní rezervace: 7 Ransko (HB), Velký Špičák (JI), Zhejral (JI), Mohelnská hadcová step (TR), Dářko (ZR), Žákova hora (ZR), Radostínské rašeliniště (ZR) národní přírodní památka 3 Hojkovské rašeliniště (JI), Jankovský potok (PE), Švařec (ZR) přírodní rezervace 65 přírodní památka 90 Typickými lokalitami jsou oblasti zachovaných lesních porostů s přirozenou dřevinnou skladbou a typickým podrostem, lokality vodních a mokřadních společenstev malého rozsahu a lokality s výskytem zvláště chráněných druhů různých stanovišť. U těchto zvláště chráněných území je nutno respektovat ochranné pásmo 50 m od stanovené hranice chráněného území, pokud nebylo ochranné pásmo vyhlášeno individuálně. Mezi nejstarší maloplošná chráněná území přírody patří Mohelnská hadcová step, Dářko, Žákova hora a některá území na Havlíčkobrodsku. Ty byly vyhlášeny již ve 30-tých letech minulého století. Celkem 66 maloplošných zvláště chráněných území, z počtu 165, byla vyhlášena po roce A1-Souhrnná zpráva 20

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A. NÁZEV OBCE Lidmaň Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 400 Kód obce PRVK: 0613.010.400.00 Kód obce (IČOB): 08372 (561100) Číslo ORP3 (ČSÚ): 010 (6110) Název ORP3: Pelhřimov Kód OPOU2

Více

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa 13. výzva OPŽP 1.1. Identifikační údaje Název projektu: České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa Zadavatel:

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

A311. I: Podmínky vymezující oblasti podpory a podporovaná opatření v rámci 3. výzvy

A311. I: Podmínky vymezující oblasti podpory a podporovaná opatření v rámci 3. výzvy Kontrolní list specifické přijatelnosti Žadatel: Název projektu: Název prioritní osy: Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. Dostavba kanalizační sítě společně s rekonstrukcí úpravny vody v aglomeraci Kroměříž

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

VY_32_INOVACE_06_Českomoravská subprovincie_11

VY_32_INOVACE_06_Českomoravská subprovincie_11 VY_32_INOVACE_06_Českomoravská subprovincie_11 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Datum: listopad

Více

Projekt Čistá řeka Bečva I

Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt je situován do uceleného povodí řeky Bečvy, které se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název: Oblast: Autor: Číslo: Kraj Vysočina Zeměpis Mgr. Věra Sklenářová VY_32_inovace_Z78_15 Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR Tento materiál

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC Dílčí změny Z1 Z5 Z1 - Z2 - Z3 - Z4 - Z5 - návrh plochy pro bydlení - dle ÚPO funkční využití návrh veřejné zeleně, návrh dopravní plochy návrh plochy individuální

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

výskyt potenciálních sesuvů jen mimo zastavěné území konfigurace terénu omezující využitelnost zastavěného území rozsahem nevýznamné

výskyt potenciálních sesuvů jen mimo zastavěné území konfigurace terénu omezující využitelnost zastavěného území rozsahem nevýznamné Příloha č.2 Vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza z PR + R Bernartice nad Odrou 2008. (kurzívou psané položky se nevyskytují ve SWOT analýze ÚAP ORP Nový Jičín 2012) 1. Horninové prostředí,

Více

Profil kraje Vysočina červen 2008

Profil kraje Vysočina červen 2008 Profil kraje Vysočina červen 2008 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha kraje Vysočina v rámci České republiky...2 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura...7 2.1 Stav a pohyb

Více

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Městská, vesnická, archeologická Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Městská, vesnická, archeologická Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Metodický návod č. 3 Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady (vyjma údajů o technické a dopravní infrastruktuře, které jsou obsaženy v metodických návodech č. 1 a 2): Zpodrobněná příloha

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU Příloha č. 23 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Městský úřad Pohořelice Odbor životního prostředí Vodoprávní úřad Vídeňská 699 691 23 Pohořelice ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD

Více

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJE VYSOČINA PRO OBDOBÍ 2016-2025

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJE VYSOČINA PRO OBDOBÍ 2016-2025 Oznámení koncepce podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJE VYSOČINA PRO OBDOBÍ 2016-2025 Květen 2015 České Budějovice pro období 2016-2025

Více

Dolní Cerekev. Název části obce

Dolní Cerekev. Název části obce A. OBEC Přehledová mapka Dolní Cerekev Číslo obce PRVKUK 173 Kód obce PRVKUK 612.5.173. Kód obce (IČOB) 2887 (58744) Číslo ORP (ČSÚ) 5 (615) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 6151 Název POU Jihlava Členění

Více

METODICKÝ POKYN pro zpracování PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE

METODICKÝ POKYN pro zpracování PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE MINISTERSTVO T ZEMĚDĚLSTVÍ ČR Č METODICKÝ POKYN pro zpracování PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE Metodický pokyn pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje. Určeno: Krajským úřadům

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Zlatý Kopec. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Zlatý Kopec. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_9_3) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.416.9.3 Název obce: Boží Dar Kód obce (IČOB): 886 (56486) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A. NÁZEV OBCE Lukavec Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 352 Kód obce PRVK: 0613.009.352.00 Kód obce (IČOB): 08877 (548332) Číslo ORP3 (ČSÚ): 009 (6109) Název ORP3: Pacov Kód OPOU2 ČSÚ:

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velké Kunětice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velké Kunětice. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Velké Kunětice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7102_021_01_17907 Název obce: Velké Kunětice Kód obce (IČOB): 569453 (569453) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

ZMĚNA č. 1. Územního plánu Olší NÁVRH ZADÁNÍ

ZMĚNA č. 1. Územního plánu Olší NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA č.1 Územního plánu Olší NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA č. 1 Územního plánu Olší NÁVRH ZADÁNÍ V Tišnově 01/2011 Výsledky projednání návrhu zadání doplněny dne 2011 1 OBSAH (1) Důvody pro pořízení změny územního

Více

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Anotace:

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Anotace: Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 dle rozdělovníku Váš dopis značky / ze dne: Naše značka: Vyřizuje: PRAHA 50792/ENV/14 Mgr. Indráková / l. 2559 31. 7. 2014 Věc:

Více

Profil KRAJE VYSOČINA

Profil KRAJE VYSOČINA ZK-06-203-52, př. počet stran: 64 Profil KRAJE VYSOČINA listopad 203 Zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky... 4 2. Obyvatelstvo a sídelní

Více

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008)

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) OBEC: MYSLETICE Základní identifikace řešeného území : Status: Obec částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 559 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Trávník. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Trávník. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Trávník Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 3602.5205.060.03 Název obce: Osice Kód obce (IČOB): 11305 (570532) Číslo ORP3 (ČSÚ): 5205 (5205) Název

Více

T. Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů

T. Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů T. Názvy a sídla orgánů ochrany a dalších správních úřadů Ministerstvo životního prostředí 43 zákona MŽP ČR Vršovická 65, 100 10 Praha 10 tel. 267 122 835, fax: 267 126 835 MUDr. Eva Rychlíková - ředitelka

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Úřad městské části Praha 20 Odbor životního prostředí a dopravy Jívanská 647, 193 21 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 271 071 683

Úřad městské části Praha 20 Odbor životního prostředí a dopravy Jívanská 647, 193 21 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 271 071 683 Úřad městské části Praha 20 Odbor životního prostředí a dopravy Jívanská 647, 193 21 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 271 071 683 ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ K VODNÍM DÍLŮM 1) [ 15 vodního zákona] 1. Žadatel

Více

REKONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ NA OBJEKTECH Č. 1-4 DOMOVA PRO SENIORY ĎÁBLICE - STŘEDISKO SLUNEČNICE, NA HRANICÍCH 674, 181 00 PRAHA 8

REKONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ NA OBJEKTECH Č. 1-4 DOMOVA PRO SENIORY ĎÁBLICE - STŘEDISKO SLUNEČNICE, NA HRANICÍCH 674, 181 00 PRAHA 8 REKONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ NA OBJEKTECH Č. 1-4 DOMOVA PRO SENIORY ĎÁBLICE - STŘEDISKO SLUNEČNICE, NA HRANICÍCH 674, 181 00 PRAHA 8 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA PRAHA

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

Obsah Obsah 2 Kraj v číslech 3 Znaky 4 Mapy 5 Přehled 7 Vodstvo 8 Hospodářství 9 Kultura 13 2 Kraj v číslech Rozloha 526 702 ha (5 267 km 2 ) Olomoucký kraj tvoří 6,7% celkové rozlohy České republiky Počet

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU MÚ Kopřivnice Vodoprávní úřad Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

0 14 let na celkovém podrobnosti údaje za základní sídelní jednotky; pro sledování. trendu vývoje je obdobný údaj ze SLDB 1991.

0 14 let na celkovém podrobnosti údaje za základní sídelní jednotky; pro sledování. trendu vývoje je obdobný údaj ze SLDB 1991. Metodický návod č. 1 B Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady kraje metodický návod k příloze č. 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ *) Příloha č. 19 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje P01 Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje K zajištění jednotného postupu pro průběžnou aktualizaci a schvalování Plánu rozvoje vodovodů

Více

Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE. Změna č.2. výrok TEXTOVÁ ČÁST

Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE. Změna č.2. výrok TEXTOVÁ ČÁST Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE Změna č.2 výrok AI. TEXTOVÁ ČÁST vypracovala: Ing. arch. Hana Vrchlavská, Ing. arch. Alena Fárková datum: březen 2013 OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Heroltovice Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Heroltovice Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Heroltovice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7107_026_02_32066 Název obce: Libavá Kód obce (IČOB): 503941 (503941) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1899 (7107)

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VODNÍHO ZDROJE NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VODNÍHO ZDROJE NEBO JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 21 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O STANOVENÍ OCHRANNÉHO PÁSMA 1. Žadatel 1) VODNÍHO ZDROJE NEBO JEHO ZMĚNU [ 30 odst. 6 vodního

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Radkova Lhota. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Radkova Lhota. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Radkova Lhota Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7109_038_01_13802 Název obce: Radkova Lhota Kód obce (IČOB): 517321 (517321) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE odbor životní prostředí a zemědělství Spis. zn.: SpKrÚ 6740/2014 OŽPZ OVH Č.j.: KrÚ 16001/2014 Vyřizuje: Ing.Jana Hroudová Telefon: 466 026 512 E-mail: jana.hroudova@pardubickykraj.cz

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO SOUBOR DATUM 11/2014 STUDIE

VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO SOUBOR DATUM 11/2014 STUDIE , PROJEKTOVÁ KANCELÁŘ KOTEROVSKÁ 177, 326 00 PLZEŇ VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO Ing. Petr BUDÍN Ing. Karel NEDVĚD Ing. Petr BUDÍN KRAJ: PLZEŇSKÝ OBEC: STŘÍBRO STAVEBNÍK: Správa a údržba

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních

1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních Strana 186 Sbírka zákonů č.23 / 2011 23 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. prosince 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

OPŽP 2014 2020 aktuální informace

OPŽP 2014 2020 aktuální informace OPŽP 2014 2020 aktuální informace Mgr. Ing. Jana Tejkalová Odbor ochrany vod, odd. ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě 29. - 30. 4. 2015 OBSAH

Více

3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA

3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA únor 2011 1 3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA dle zákona č.183/2006 Sb. (opatření obecné povahy) Pořizovatel: OÚ SIBŘINA únor 2011 2 OBJEDNATEL: Obec Sibřina zastoupená starostou Ing. Petrem Vítkem Říčanská

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství Staré Hodějovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost

Více

Zadavatel: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Příloha č. 1 IČ: 49455842 sídlo: Soběšická 820/156, 638 01 Brno

Zadavatel: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Příloha č. 1 IČ: 49455842 sídlo: Soběšická 820/156, 638 01 Brno Zadavatel: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Příloha č. 1 IČ: 49455842 sídlo: Soběšická 820/156, 638 01 Brno Zadávací dokumentace veřejné zakázky "Živelní pojištění" Účinnost pojištění: 1.7.2013 Doba

Více

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Charakteristiky hlavních půdních jednotek Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Přestání. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Přestání. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_58_7) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.413.58.7 Název obce: Štědrá Kód obce (IČOB): 16321 (555622) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

Kontrolováno bylo období od roku 2003 do doby kontroly, v případě věcných souvislostí i období předcházející.

Kontrolováno bylo období od roku 2003 do doby kontroly, v případě věcných souvislostí i období předcházející. Informace z kontrolní akce 06/31 Finanční prostředky vynakládané na výstavbu a technickou obnovu vodohospodářských a ekologických staveb v působnosti Ministerstva zemědělství Kontrolní akce byla zařazena

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

Kraje ČR VY 12 INOVACE_PRV.123.17

Kraje ČR VY 12 INOVACE_PRV.123.17 Kraje ČR VY 12 INOVACE_PRV.123.17 Mgr.Charlotta Kurcová listopad 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Kraje ČR Podtéma: členění krajů, mapa krajů v ČR, krajská města, základní informace o jednotlivých

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E. okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST

ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E. okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Městský úřad Hustopeče, odbor regionálního rozvoje Obec Šakvice, 691

Více

AREAS WITH PROTECTIVE MODE IN VYSOČINA REGION

AREAS WITH PROTECTIVE MODE IN VYSOČINA REGION AREAS WITH PROTECTIVE MODE IN VYSOČINA REGION ÚZEMÍ S OCHRANNÝM REŽIMEM V KRAJI VYSOČINA Janáková L. Ústav Aplikované a krajinné ekologie, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita

Více

Zpracovatel. Krajský úřad kraje Vysočina Odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 587 33 Jihlava

Zpracovatel. Krajský úřad kraje Vysočina Odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 587 33 Jihlava Zpracovatel Krajský úřad kraje Vysočina Odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 587 33 Jihlava www.kr-vysocina.cz e-mail: novak.v@kr-vysocina.cz tel.: 564602542 GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602

Více

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Výstavba kanalizace. Jednotná kanalizace ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Výstavba kanalizace. Jednotná kanalizace ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ Výstavba kanalizace DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Základním předpokladem pro zachycování a odvádění odpadních vod do příslušné čistírny

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Petrov nad Desnou. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Petrov nad Desnou. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Voda: bilancováno pro Petrov nad Desnou, Terezín Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7111_027_03_11979 Název obce: Sobotín Kód obce (IČOB): 540986

Více