smluvní zástupce: František Dohnal hejtman kraje Vysočina technicky pověřen: Mgr. Jaroslav Mikyna odbor lesního a vod. hospodářství a zemědělství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "smluvní zástupce: František Dohnal hejtman kraje Vysočina technicky pověřen: Mgr. Jaroslav Mikyna odbor lesního a vod. hospodářství a zemědělství"

Transkript

1 Název zakázky: VYSOČINA PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE 1. zadavatel: KRAJ VYSOČINA Žižkova Jihlava smluvní zástupce: František Dohnal hejtman kraje Vysočina technicky pověřen: Mgr. Jaroslav Mikyna odbor lesního a vod. hospodářství a zemědělství 2. zadavatel: Česká republika- Ministerstvo zemědělství Těšnov Praha 1 smluvní zástupce: Ing. Aleš Kendík ředitel odboru vodovodů a kanalizací technicky pověřen: Ing. Vladimír Chaloupka vedoucí oddělení metodického řízení provozu Zhotovitel: AQUA PROCON s.r.o. projektová a inženýrská společnost Palackého tř Brno smluvní zástupce: Ing. Josef Šebek jednatel a ředitel společnosti technicky pověřen: Ing. Jan Polášek jednatel společnosti a vedoucí střediska kanalizací Ing. Petr Baránek vedoucí střediska vodovodů Zpracovatelé: Koordinace projektu: Ing. Michaela Juráňová Zodp. projektant Vodovody: Projektanti: Zodp. projektant Kanalizace: Projektanti: Zodp. projektant ČOV: Projektanti: Ing. Petr Baránek Ing. Tereza Uhmannová Jan Vyskup Ing. Michaela Juráňová Zuzana Pěnčíková Ing. Lenka Krobotová Ing. Martin Machala Ing. Bořek Čerbák Ing. Jiří Slatinský Ing. Milan Sousedík A1-Souhrnná zpráva 1

2 Subdodavatel: VRV a.s. Praha okresu Pelhřimov divize 01 Nábřežní Praha 5 Smíchov zpracovatelé: Ing. Jan Cihlář Ing. Mgr. Pavel Dvořák Ing. Pavel Příhoda Csc. Ing. Vendula Koterová Ing. Zdeněk Pipek Václav Sibera Termíny jednotlivých částí: Zahájení: 11/2002 Předání díla pro okresy ZR, TR, JI: do Předání díla pro okresy PE, HB: do Dokončení celé zakázky: do A1-Souhrnná zpráva 2

3 ČLENĚNÍ A ORGANIZACE PROGRAMU ROZVOJE Obsahová skladba PRVK vychází z podmínek stanovených metodickým pokynem Ministerstva zemědělství pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje č.j / ze dne 2.července 2002, a dále dodatku číslo 1 k tomuto metodickému pokynu č.j /2004 ze dne 5. března Dokumentace PRVK kraje Vysočina je zpracována po jednotlivých obcích uspořádaných do skupin podle příslušnosti k vodoprávním úřadům (obecní úřad s rozšířenou působností) kraje, které jsou stanoveny v zákoně č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Příslušející obce jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Výsledná forma plánu rozvoje je rozčleněna podle toho, zda se jedná o koncepci zásobování pitnou vodou nebo koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod. Přehled členění CZ Bystřice nad Pernštejnem CZ Havlíčkův Brod CZ Humpolec CZ Chotěboř CZ Jihlava CZ Moravské Budějovice CZ Náměšť nad Oslavou CZ Nové Město na Moravě CZ Pacov CZ Pelhřimov CZ Světlá nad Sázavou CZ Telč CZ Třebíč CZ Velké Meziříčí CZ Žďár nad Sázavou A1-Souhrnná zpráva 3

4 Přehled organizace PRVK A TEXTOVÁ ČÁST A.1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA - SOUHRNNÁ ZPRÁVA - SOUHRNNÁ ZPRÁVA - PŘÍLOHY A POPISY NADOBECNÍCH SYSTÉMŮ VODOVODŮ A KANALIZACÍ - POPISY NADOBECNÍCH SYSTÉMŮ VODOVODŮ - POPISY NADOBECNÍCH SYSTÉMŮ KANALIZACÍ B POPIS VODOVODŮ A KANALIZACÍ V OBCÍCH A JEJICH ADMINISTRATIVNÍCH ČÁSTECH B.1-15 dle OSRP C TABULKOVÁ ČÁST C.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU C dle OSRP - TABULKY PROVOZNÍCH SKUPIN - TABULKY SOUHRNNÉ - TABULKY OBCÍ - AKTUALIZACE RPI C.2 ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD C dle OSRP - TABULKY SOUHRNNÉ - TABULKY OBCÍ - AKTUALIZACE RPI D GRAFICKÁ ČÁST D.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU D Přehledné situační schéma vodovodů 1 : D Situační schéma dopravy vody 1 : D.1.2 Situace vodovodů ( příl.č dle OSRP ) 1 : D.1.3 Situace nouzového zásobování pitnou vodou 1 : D.2 ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD D.2.1 Přehledné situační schéma kanalizací 1 : D.2.2 Situace kanalizací ( příl.č dle OSRP ) 1 : E DATABÁZE A1-Souhrnná zpráva 4

5 A.1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA OBSAH : Přehled organizace PRVK... 4 A TEXTOVÁ ČÁST... 4 A.1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA ÚČEL A CÍL PROGRAMU ROZVOJE VÝCHOZÍ PODKLADY ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA ZPRACOVÁVANÉ PODKLADY TECHNICKÉ NORMY SEZNAM OBCÍ KRAJE CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA GEOMORFOLOGIE, GEOLOGIE KLIMATOLOGIE TEPLOTA, SRÁŽKY, OVZDUŠÍ PROUDĚNÍ VZDUCHU PEDOLOGIE HYDROGEOLOGIE, HYDROLOGIE POPIS A ČLENĚNÍ SÍDEL EKOLOGICKY VÝZNAMNÉ OBLASTI ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ - VELKOPLOŠNÁ Národní parky Chráněné krajinné oblasti ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ - MALOPLOŠNÁ PRVKY OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY VODNÍ PLOCHY VODNÍ TOKY VODNÍ NÁDRŽE RYBNÍKY CHOPAV DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ POČET TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL, vývoj do roku POČET OSOB S ČASOVĚ OMEZENÝM POBYTEM, vývoj do roku VLASTNICTVÍ A PROVOZOVÁNÍ VODOHOSP. INFRASTRUKTURY ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU SOUHRNNÝ POPIS ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU PŘEHLED OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA VODOVOD CELKEM VODOVODY PRO VEŘEJNOU POTŘEBU ZÁKLADNÍ ÚDAJE KVALITA VODY HLAVNÍ PROVOZOVATELÉ A1-Souhrnná zpráva 5

6 7.1.5 HLAVNÍ ZDROJE VODY, POPIS STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU ZÁSOBENÍ VODOU VÝPOČET A BILANCE POTŘEBY VODY POČET OBYVATEL ZÁSOBENÝCH PITNOU VODOU VÝPOČET POTŘEBY VODY BILANCE POTŘEBY VODY VAZBY NA OSTATNÍ KRAJE NOUZOVÉ ZÁSOBENÍ PITNOU VODOU ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD OD OBYVATELSTVA VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD A ZNEČIŠTĚNÍ Z PRŮMYSLU, ZEMĚDĚLSTVÍ A VYBAVENOSTI ODKANALIZOVÁNÍ ODKANALIZOVÁNÍ STÁVAJÍCÍ STAV ODKANALIZOVÁNÍ - VÝHLED ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD STÁVAJÍCÍ STAV ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD - VÝHLED Koncepce nakládání s odpadními vodami Čištění odpadních vod - aglomerace Nadobecní výhledové řešení čištění odpadních vod VAZBY NA OSTATNÍ KRAJE AGLOMERACE ČASOVÝ ROZVRH REALIZACE EKONOMICKÁ ČÁST ZÁVĚR TABULKY A GRAFY A1-Souhrnná zpráva 6

7 1. ÚČEL A CÍL PROGRAMU ROZVOJE Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina je realizován na základě 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o vodovodech a kanalizacích). Je základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací a má za cíl analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina je podkladem pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky podle 29 písmeno d/ zákona o vodovodech a kanalizacích. Obsahem je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky Směrnice Rady 75/440/EHS z 16. června 1975 o požadovaní jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech. Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina je stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění s výhledem na 10 let ( do roku 2015), časově upřednostňuje jednotlivé lokality kraje z hlediska naléhavosti řešení z pohledu celého kraje, neřeší však financování jednotlivých navrhovaných technických řešení. K zajištění jednotného postupu při zpracování PRVK vydalo Ministerstvo zemědělství Metodický pokyn pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje č.j / na základě 4 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů a 2,3,4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina po svém schválení krajským samosprávným orgánem se stává závazným dokumentem a měl by sloužit jako podklad pro orgány státní správy a samosprávy k podpoře jejich rozhodovací pravomoci a sloužit jako informační materiál o stavu infrastruktury vodovodů a kanalizací v kraji a rozvoji této infrastruktury do budoucnosti. 2. VÝCHOZÍ PODKLADY 2.1 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA Metodický pokyn pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje č.j / Dodatek č.1 Metodického pokynu pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje č.j / , č.j / Metodický pokyn pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací č.j / Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ( zákon o vodovodech a kanalizacích ) A1-Souhrnná zpráva 7

8 2.1.5 Vyhláška č. 428 Mze ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/ 2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů Zákon č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách Zákon č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a zákon č. 254/2003 Sb. kterým se mění některé zákony v úseku ochrany zdraví vč. Zákona 258/2000 Sb Vyhláška č. 252/2004 Sb. Požadavky na pitnou vodu a její kontrolu (nahrazuje vyhlášku 376/2000 Sb.) Směrnice Rady 98/83/ES O jakosti vody určené pro lidskou potřebu Nařízení vlády 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP z k Nařízení vlády 61/2003 Sb Směrnice Rady 91/271/EEC o čištění městských odpadních vod Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Vyhláška MŽP 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů Vyhláška MŽP 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě Směrnice Rady 86/278/EEC o ochraně životního prostředí, zejména půdy, při použití čistírenských kalů v zemědělství Vyhláška MŽP 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MŽP a MZ 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Zákon č. 76/2002 Sb. O integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) 2.2 ZPRACOVÁVANÉ PODKLADY PRVKÚC okresů Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Havlíčkův Brod Regionální plány implementace směrnic EU v oblasti komunálních odpadních vod a zásobování pitnou vodou, kraj Vysočina, zpracoval AQUA PROCON s.r.o. 12/ Kraj Vysočina územní plán velkého územního celku Územní plány a urbanistické studie obcí a měst Mapové a administrativní podklady od KÚ Vysočina Vodohospodářský průzkum obce dotazníková akce, duben Údaje od provozovatelů Provozní řády, pasporty a projektové dokumentace vodovodů, kanalizací a ČOV od jednotlivých obcí a měst Údaje Českého statistického úřadu ČR výsledky sčítání lidu, domů a bytů k Podklady KHS Jihlava A1-Souhrnná zpráva 8

9 Pracovní výrobní výbory s objednateli Pracovní a oficiální projednání se zástupci provozovatelů, zástupci měst a obcí, dotčených orgánů a organizací Návštěvy obcí, telef. informace 2.3 TECHNICKÉ NORMY ČSN Čistírny odpadních vod pro více než 500 EO ČSN Čistírny odpadních vod do 500 EO TNV Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení TNV Obsluha a údržba čistíren odpadních vod ČSN EN ČOV Všeobecné návrhové údaje ČSN EN ČOV Kalové hospodářství ČSN Stokové sítě a kanalizační přípojky 3. SEZNAM OBCÍ KRAJE Kraj Vysočina má ve svém správním obvodu 729 obcí, které představují 1444 administrativních místních nebo městských částí. Pro jednotlivé obce a jejich zpracované administrativní části je definován kód, který je používán v celém zpracovaném dokumentu a v databázi. Aby bylo možno navázat databáze na Geografický informační systém Krajských úřadů, je v databázi pro každou obec, či její administrativní část uveden kód Územně identifikačního registru ( dále jen ÚIR), který je v souladu se Standardem informačního systému veřejné správa pro územní identifikaci. Struktura kódu: např. městská část Jihlava Pořadové číslo administrativní části Pořadové číslo města a obce v plánu rozvoje Kód obce s rozšířenou působností Struktura kódu pro město Jihlava: Kód okresu ( v současných hranicích ) Obce a jejich administrativní části včetně kódu jsou součástí přílohy č. 1 této souhrnné zprávy. A1-Souhrnná zpráva 9

10 4. CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 4.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Kraj Vysočina, jak již jeho název připomíná, se nachází více méně v centrálních oblastech Českomoravské vysočiny. Nadmořská výška kraje se průměrně pohybuje kolem 500 m n.m., maximální výšky mnohde přesahují i 700 m n.m. Rozloha kraje činí čtverečních kilometrů. Hlavní evropské rozvodí táhnoucí se podél bývalé zemské hranice dělí kraj na dvě téměř stejné části. Kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Na východě sousedí s krajem Jihomoravským, na západě má společnou hranici s krajem Jihočeským a Středočeským a na severovýchodě s krajem Pardubickým. Ekonomika východní části kraje je ovlivněna sousedící brněnskou aglomerací, severozápadní část kraje je již spádovou oblastí hlavního města Prahy. V minulosti byl je kraj rozdělen na 5 správních okresů: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, v současné době je kraj rozdělen na 15 územních celků obcí s rozšířenou působností a 26 obcí pověřeným výkonem státní správy. Demograficky je kraj charakterizován existencí velkého množství sídel s poměrně nízkým počtem obyvatel ( obyvatel ). Celkově se jedná o obyvatel, kteří sídlí v 196 základních územních jednotkách a obývají 729 obcí. Podle počtu obcí je to druhý největší kraj ČR. 4.2 GEOMORFOLOGIE, GEOLOGIE Z hlediska geomorfologického členění České republiky se území kraje nachází v podsoustavě Českomoravská vysočina, která přísluší k Česko-moravské geomorfologické soustavě. Pouze na severu zasahuje nevýznamnou částí do podsoustavy Středočeská tabule, která je součástí soustavy Česká tabule. Popis a stručná charakteristika jednotlivých celků: geomorfologický celek Křemešnická vrchovina Jindřichohradecká pahorkatina - jižní část Křemešnické vrchoviny, plochá pahorkatina s mělkými sníženinami, rozloha 443 km 2, složena z hlubinných vyvřelin centrálního moldanubického plutonu a jeho pláště. Střed tvoří Jindřichohradecká kotlina, plochý reliéf je proříznut údolím Nežárky a jejích přítoků. Je vyplněno neogenními usazeninami, ve východní části probíhá hlavní evropské rozvodí. Pacovská pahorkatina - západní část Křemešnické vrchoviny, pahorkatina tvořená převážně rulami, 443 km 2, ve sníženinách zbytky neogenních sedimentů, suky, vyzdvižené kry, údolí vodních toků jsou většinou plochá. Želivská pahorkatina - severozápadní část Křemešnické vrchoviny. Členitá pahorkatina s hlubokými údolími Želivky a Sázavy, tvořená rulami, povrch se sklání od východu k západu a od jihu k severu. Nad zarovnaný povrch vyčnívají křemencové suky. Humpolecká vrchovina - východní část Křemešnické vrchoviny, plochá vrchovina tvořená žulami, jejich pláštěm, rozloha 577 km 2, severní část tvoří dva hřbety - hrásti, mezi nimiž leží Humpolecká kotlina, jižní část má pahorkatinný reliéf, nad nějž vystupují A1-Souhrnná zpráva 10

11 hrásti Křemešníku a Čeřínku. V žulových oblastech jsou příznačné formy zvětrávání a odnosu žuly, kryogenní tvary. geomorfologický celek Hornosázavská pahorkatina Kutnohorská plošina - severozápadní část Hornosázavské pahorkatiny, členitá pahorkatina s povrchem skloněným od severu k jihu, na krystaliniku se zbytky křídových hornin. Světelská pahorkatina - západní část Hornosázavské pahorkatiny. Členitá pahorkatina s povrchem skloněným od severu k jihu na krystalinických horninách (rulách a žulách). Plochý zvlněný reliéf je rozřezán údolími pravých přítoků Sázavy. Havlíčkobrodská pahorkatina - část Hornosázavské pahorkatiny. Členitá pahorkatina tvořená horninami moldanubika s ostrůvky hlubinných vyvřelin centrálního moldanubického plutonu. V Dářské brázdě jsou zaklesnuté křídové usazeniny, plochý povrch je proříznutý údolím Sázavy a přítoků. Suky jsou tvořeny amfibolity. Jihlavsko-sázavská brázda - jižní část Hornosázavské pahorkatiny. Členitá pahorkatina budovaná rulami a migmatity, na jihu též syenitem jihlavského masivu. Rozsáhlé plošiny zarovnaného povrchu s pozůstatky neogenních sedimentů (písky a jíly). Na jihu rozdělená příčným prahem. Skalní podloží je zvětralé, povrch kryt sprašovými hlínami. geomorfologický celek Železné hory Sečská vrchovina - jihovýchodní část Železných hor. Členitá vrchovina s povrchem skloněným k severovýchodu. Velice pestrá geologická skladba. Do území kraje zasahuje jižní část tvořená zvrásněnými proterozoickými a paleozoickámi horninami kutnohorského krystalinika s ostrůvky křídových usazenin. geomorfologický celek Hornosvratecká vrchovina Žďárské vrchy - severozápadní část Hornosvratecké vrchoviny. Plochá vrchovina tvořená krystalickými horninami. Vyklenutý povrch, na jihovýchodě omezená složeným zlomovým svahem v pokračování Dlouhé meze. Příznačné jsou dlouhé protáhlé hřbety se skalními tvary oddělené hlubokými, ale rozevřenými údolími, na hřbetech jsou četné skalní tvary (izolované skály, mrazové sruby, kryoplanační terasy. Charakteristické jsou rybníky v plochých sníženinách. Nedvědická vrchovina - jihovýchodní část Hornosvratecké vrchoviny. Členitá vrchovina tvořená horninami krystalinika, ve sníženinách se vyskytují miocénní usazeniny. geomorfologický celek Křižanovská vrchovina Brtnická vrchovina - západní část Křižanovské vrchoviny, plochá vrchovina tvořená krystalickými břidlicemi (rulami) s hlubinnými vyvřelinami. Příznačný je povrch dlouhých hřbetů, oddělených podélnými sníženinami, v severní části hřbety ve směru sever - jih v příčném profilu výrazně nesouměrné, nad plochý povrch se zvedají suky s kryogenními jevy, mřížová říční síť, říční údolí jsou v pramenných oblastech plochá a na dolních tocích se zařezávají. Dačická kotlina - část Křižanovské vrchoviny - protáhlá sníženina ve směru SSV-JJZ v rulách a žulách, rozloha 205 km 2, je výrazně omezena svahy a po celé délce protékaná Moravskou Dyjí. Na dně jsou zbytky neogenních jezerních usazenin. Bítešská vrchovina - severovýchodní část Křižanovské vrchoviny. Plochá vrchovina složená z krystalických břidlic (hlavně ruly) a vyvřelin, místy ostrůvky mořských neogenních usazenin. Plochý povrch vrchoviny je dobře přizpůsoben odolnosti hornin, místy jsou uchovány hluboké tropické zvětraliny. Neogenní usazeniny jsou místy v údolích řek (Loučka). A1-Souhrnná zpráva 11

12 geomorfologický celek Javořická vrchovina Jihlavské vrchy - severní část Javořické vrchoviny, členitá vrchovina tvořící osu Českomoravské vrchoviny, složená hlavně z dvojslídných žul s lemem rul. Představuje soustavu žulových ker, která se dělí na masivní severní část - Řásenská vrchovina, mající podobu kvádru omezeného výraznými svahy s nejvyšším vrcholem Javořicí, střední část tvořící příčnou Mrákotínskou sníženinu a jižní část (skupina Pivniček). Na vrcholech a hřbetech jsou skalní útvary - skalní hradby, izolované skály, mrazové sruby, balvanová moře apod. Novobystřická vrchovina - jižní část Javořické vrchoviny. Plochá vrchovina se svérázným kupovitým povrchem, rozloha 527 km 2, střední výška 591 m. Tvořena je žulami až granodiority centrálního moldanubického plutonu. Ve sníženinách jsou neogenní usazeniny. Tvářnost povrchu je ovlivněna vlastnostmi žul, kupovitý reliéf je tvořen mnoha ruwary, balvany, četné jsou drobné tvary zvětrávání a odnosu (skalní mísy, skalní výklenky, žlábkové škrapy apod.), na vrcholech kryogenní tvary - mrazové sruby, kryoplanační terasy. geomorfologický celek Jevišovická pahorkatina Jemnická kotlina - jihozápadní část Jevišovické pahorkatiny, mělká kotlina nepravidelného půdorysu vzniká v rulách s pruhy amfibolitů. Jsou v ní zachovány jezerní neogenní usazeniny, osu sníženiny tvoří údolí Želetavky. Bítovská pahorkatina - členitá pahorkatina proříznutá hlubokým údolím Dyje se zaklesnutými meandry. Tvořená je krystalickými horninami, na nichž spočívají ostrůvky neogenních usazenin. Přítoky Dyje se postupně zařezávají do zarovnaného povrchu. Na území kraje mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi. Jaroměřická kotlina - severozápadní část Jevišovické pahorkatiny, sníženina s plochým dnem, nad které ční ojedinělé vyvýšeniny vzniklé především vlivem menší odolnosti žul třebíčsko-meziříčského plutonu. Na území okresu zasahuje okrajově v prostoru Blížkovic Znojemská pahorkatina - jihovýchodní část Jevišovické pahorkatiny, členitá pahorkatina prořezaná hlubokými údolími Rokytné, Jevišovky, Jihlavy, Oslavy a Dyje. Složená je z krystalických hornin a vyvřelin dyjského plutonu, ostrůvky miocenních usazenin (kaolíny). Na území kraje oblast mezi Náměští n O. a Jaroměřicemi n R. geomorfologický celek Středočeská tabule Čáslavská kotlina - do území zasahuje pouze zcela okrajově na severu území obce Golčův Jeníkov. Výšková členitost kraje je poměrně homogenní. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi m n.m. Nejvýše položeným bodem je Javořice s nadmořskou výškou 863,5 m n.m. Téměř identickou nadmořskou výšku má nejvyšší vrchol Žďárských vrchů - Devět skal 836,5m. Mimo Jihlavské a Žďárské vrchy patří k nejvýše položeným územím oblast Pacovské pahorkatiny, Čeřínku a Křemešníka, Špičák a Melechov, jejichž vrcholy přesahují výšku 700 m n.m. Nejníže položeným místem kraje je údolní niva Oslavy a Jihlavy v obcích Senorady a Lhánice (240 m a m.). Reliéf území je homogenní, většinou rázu pahorkatin až vrchovin. Největší hodnoty relativní nadmořské výšky dosahuje reliéf Jevišovické pahorkatiny a Nedvědické pahorkatiny na východě kraje, pro které jsou typická hluboká zaříznutá údolí vodních toků s vysokým převýšením. Antropogenní tvary reliéfu regionálního významu se na území kraje nacházejí pouze ojediněle, a to formou odvalů, výsypek a hald v prostoru těžby v oblasti Dolní Rožínky, dobývacích prostorů povrchové těžby (Mrákotín, Vanov, Lipnice ). Místy výrazným zásahem do tvaru reliéfu je těleso dálnice D1. A1-Souhrnná zpráva 12

13 4.3 KLIMATOLOGIE Území kraje Vysočina lze zařadit, dle členění prof. Quitta (1975), do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami. Základní klimatické charakteristiky se na území kraje výrazněji odlišují v prostoru Javořické vrchoviny a Hornosvratecké vrchoviny, kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí navazujících pahorkatin, až po nejteplejší oblast na jihovýchodě a v nivě Doubravy. Celkem lze na území kraje vymezit osm klimatických oblastí, a to sedm mírně teplých a jednu chladnou oblast. Zima je velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. 4.4 TEPLOTA, SRÁŽKY, OVZDUŠÍ Dlouhodobé průměrné roční teploty se pohybují na většině území kraje mezi 6 a 7 C v závislosti na nadmořské výšce, konfiguraci terénu, charakteru ploch ap. Ve vrcholových partiích Žďárských vrchů a Jihlavských vrchů průměrné roční teploty klesají i pod 6 C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty podél Doubravy a na Třebíčsku a Hrotovicku. Inverzní polohy jsou ovlivněny zejména reliéfem, expozicí terénu, teplotou a vlhkostí vzduchu, slunečním zářením a větrem. V řešeném území se inverzní polohy nacházejí především v údolích řek. V území se projevuje výrazný srážkový stín Českomoravské vrchoviny. Nejnižších průměrných ročních úhrnů dosahují oblasti na východě a jihovýchodě území (Třebíč, Hrotovice, Telč, Jemnice). Nejvyšší roční průměrné úhrny srážek jsou zaznamenány na stanicích v nejvýše položených částech - Žďárské vrchy a Javořická vrchovina. Na ostatních částech území kraje srážkové úhrny většinou dosahují průměrných hodnot v České republice. S otázkou podnebí souvisí i stav ovzduší, který je na Českomoravské vysočině, v porovnání s ostatním územím republiky, velice dobrý. V území, ani v nejbližším okolí se nenacházejí výrazné zdroje imisí. V období několika posledních let se začíná, v důsledku nevyrovnanosti chodu klimatických podmínek, hovořit o změnách klimatu. Předpoklady nárůstu průměrné roční teploty vzduchu v roce 2030 v našich klimatických podmínkách připouštějí zvýšení těchto hodnot, oproti předindustriálnímu období o 0,9 až 3,0 C. Hlavní oteplení by mělo nastat v zimních měsících. (dle T. Litschmann,1997) Sledovaný trend se projevuje i u srážek. Podle sledovaných modelů by u nás mělo dojít k mírnému nárůstu množství srážek, ovšem počet dnů se srážkami by se měl snižovat. To povede k vyššímu podílu intenzivnějších srážek, převážně bouřkového charakteru, což má za následek nevyrovnanost zásob některých vodních zdrojů, zvýšené erozní nebezpečí zemědělských a lesních půd a nevyrovnanost zásob půdní vláhy. Krátkodobý deficit půdní vláhy lze vysledovat v průběhu posledních několika let. Koncem devadesátých let 20. století spadlo vysoce nadprůměrné množství srážek, které se koncentrovalo do podprůměrného počtu srážkových dnů. V roce 2002 se na území kraje projevily důsledky vydatných přívalových dešťů na hranici s Jihomoravským krajem (v okolí Vírské přehrady). A1-Souhrnná zpráva 13

14 4.5 PROUDĚNÍ VZDUCHU Převažující západní proudění je prioritně určováno rozložením tlakových útvarů. V průběhu roku se uplatňuje vliv zimní anticyklóny a letní cyklóny. Místní větry jsou ovlivněny příslušnými orografickými podmínkami, které tyto hlavní směry deformují. Se vzrůstající nadmořskou výškou se místní ovlivnění směrů větrů snižují. V letních měsících převládají západní až severozápadní větry, v zimě jihovýchodní. Na stanici Pelhřimov se výrazně projevuje severní složka proudění, což je dáno primárně uspořádáním terénu. Vzhledem k členitému terénu se směr a síla větrů lokálně mění. Procento bezvětří (calm) je vyšší v oblasti Pelhřimovska a na východě kraje, což ovlivňuje relativně krátkodobé trvání radiačních inverzí. Vítr ovlivňuje průběh mnoha jiných meteorologických prvků, jako teploty vzduchu, výparu, tání sněhové pokrývky, výskytu mlh, srážek a trvání inverzí a tím spojený rozptyl atmosférických příměsí. 4.6 PEDOLOGIE V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd. Určujícím faktorem je převaha podložních kyselých hornin. Značné zastoupení mají asociace kambizemí, a to včetně zkulturněných zemědělských forem. Nejvíce zastoupeným půdním typem v území je kambizem. V plochých částech se nacházejí ostrovy pseudoglejů na těžších hlínách. Nižší plošiny a horní části okrajových svahů centrální části Vysočiny pokrývají území typické kambizemě, často oglejené. Podle trofnosti, ovlivnění vodou a na styku k jiným půdním typům se vyskytují subtypy, z nichž nejvíce zastoupeným je kambizem typická oligomezotrofní (varieta kyselá). Na okrajových svazích jsou zpravidla vyvinuty kambizemě typické. Ty mají největší zastoupení na Třebíčsku. Zde se na sprašových a hlinitých stanovištích a nachází ostrůvky luvizemě typické s dalšími subtypy a dále je hnědozemí, s různými subtypy. Na hlinitých materiálech plošin se střídavým zamokřováním a vznikly pseudogleje Na skalnatých stanovištích se vyskytují různé subtypy litozemí a rankerů. V nejvýše položených místech Žďárských vrchů a Javořické vrchoviny jsou zastoupeny podzoly na kyselých stanovištích. Půdy s vysokou hladinou podzemní vody se nacházejí zejména podél vodotečí a na prameništích. Jsou to gleje místy zrašelinělé a fluvizemě. Převažují půdy většinou hlinitopísčité až písčitohlinité, s menším obsahem skeletu, slabě až středně bohaté. Ty se nacházejí zejména na rulách a žulách. Charakteristický je vyšší podíl skeletu, místy až jsou půdy až balvanité. Zásoby půdních živin jsou slabé až střední. 4.7 HYDROGEOLOGIE, HYDROLOGIE Hydrologická charakteristika vychází ze skutečnosti, že území Českomoravské vrchoviny je historicky označováno jako střecha České republiky, ale s trochou nadsázky i jako jedna ze střech Evropy. Nachází se zde pouze pramenní oblasti a na ně navazující horní toky řek, žádná významná vodoteč na území kraje nepřitéká. Krajem prochází hranice evropského rozvodí mezi úmořím Severního moře, kam A1-Souhrnná zpráva 14

15 odtéká voda ze západní části kraje, a Černého moře, do kterého je odvodňována východní část kraje. Významnější toky pramenící na území kraje jsou: Sázava, Želivka, Svratka, Jihlava, Oslava a Dyje. Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území kraje, jenž patří geologicky do krystalinika Českého masívu s vysokou puklinatostí a vyznačují se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody. Prakticky zde neexistují významné zdroje podzemní vody situované běžně v údolních nivách řek. Charakteristickým negativem pro zásobování obyvatelstva z těchto drobných zdrojů téměř na celém území okresu je existence radonu v podzemní vodě, který musí být,a také je, odvětráván. Z hlediska regionů mělkých podzemních vod (Kříž.1971) se celé území kraje nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Na území kraje lze vymezit pět oblasti s různými časovými úseky nejvyšších průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod, z toho tři plošně významné. Oblast Křemešnické pahorkatiny a Hornosázavské pahorkatiny (přibližně území okresu Havlíčkův Brod a Pelhřimov) se nachází v regionu charakterizovaném nejvyššími stavy v období květen - červen nejnižšími v období září listopad a průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 1,01-1,50 l/s.km 2. Jihovýchodní část kraje se nachází v regionu II A s nejvyššími stavy v období březen duben a nejnižšími v období červenec - srpen a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod méně než 0,30 l/s.km 2. Území kraje je pramennou oblastí významných českých a moravských řek, např. Doubravy, Sázavy, Želivky, Nežárky. Dle členění území do regionů povrchových vod (Vlček 1971) lze na území kraje vymezit čtyři oblasti vodnosti. Nejméně vodná oblast (0-3 l/s.km 2 ) je vymezena na jihovýchodním okraji Českomoravské vysočiny - v oblasti Jaroměřice nad Rokytnou - Náměšť, Velká Bíteš. Ta se vyznačuje také velmi malou retenční schopností krajiny a poměrně vysokým stupněm rozkolísanosti odtoku. Pásovitě na ni navazuje oblast málo vodná (3-6 l/s.km 2 ), zahrnující severozápadní části Křižanovské vrchoviny (Jihlava, Třebíč, Jemnice, Velké Meziříčí) a od západu část území okresu Pelhřimov a Havlíčkův Brod (Ledeč, Hořepník). Retenční schopnost krajiny je zde převážně malá, stupeň rozkolísanosti odtoku slabý až střední. Ostatní část kraje (mimo nejvyšších partií Žďárských a Jihlavských vrchů) patří do oblasti středně vodné (6-10 l/s.km 2 ). Retenční schopnost krajiny je zde převážně malá až dobrá, stupeň rozkolísanosti odtoku střední. Oblast dosti vodná (10-15 l/s.km 2 ) zahrnující oblast Železných hor a Žďárských vrchů a na jihozápadě Javořici. Územím kraje Vysočina prochází hranice hlavního evropského rozvodí. Hranice probíhá po hřebenech Českomoravské vrchoviny v ose Svratka - Herálec Žďár n. Sázavou Jihlava Větrný Jeníkov - Křemešník - Javořice. Do povodí Černého moře spadá území okresu Třebíč a převážná část okresů Jihlava a Žďár nad Sázavou. Jedná se o část povodí Svratky a Jihlavy se svými přítoky. V jižní části kraje je to povodí Dyje s toky Moravská Dyje a Želetavka. Do povodí Severního moře zasahuje na severu povodí Chrudimky a Doubravky. Jihozápadně od nich povodí Sázavy a Želivky, na jihozápadě Kamenice, Žirovnice a další přítoky. Charakteristický typ a uspořádání lze vymezit na jihovýchodním a východním úpatí Českomoravské vysočiny. Zde je charakteristické směr sítě hlavních toků ve směru SZ-JV (Svratka, i se svými přítoky -Bystřice, Nedvědička, Bobrůvka dále Oslava, A1-Souhrnná zpráva 15

16 Jihlava, Rokytná, Jevišovka a jejich přítoky). Údolí řek jsou převážně skalnatá a zaříznutá do poměrně málo členitých plošin. Na území okresů Havlíčkův Brod je charakteristický směr hlavních vodních toků (Sázava, Doubrava) ve směru JV - SZ s typickým vějířovitým uspořádáním dílčích povodí jejich přítoků. Pelhřimovský okres je odvodňován Želivkou k severu s přítoky Trnavou, Bělou, Martinickým potokem apod. Jižní část území kraje je odvodňována řekou Dyjí a na jihozápadě Kamenicí a Žirovnicí 4.8 POPIS A ČLENĚNÍ SÍDEL Kraj Vysočina se vyznačuje velkým počtem malých sídel a nízkou hustotou obyvatel, rozdíl mezi velikostí sídla kraje a ostatních větších měst je nižší než v ostatních krajích ČR. Ze 729 obcí kraje Vysočina má 33 statut města: Brtnice, Golčův Jeníkov, Horní Cerekev, Chtěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Pacov, Plná, Svratka, Třešť, Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštějnem, Habry, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Kamenice nad Lipou, Náměšť nad Oslavou, Pelhřimov, Přibyslav, Telč, Velká Bíteš, Ždírec nad Doubravou, Černovice, Havlíčkův Brod, Humpolec, Jemnice, Ledeč nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Počátky, Světlá nad Sázavou, Třebíč, Velké Meziříčí a Žirovnice. Dle zákona č. 314/2002 o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností je kraj Vysočina dělen následovně: 26 obcí s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem Golčův Jeníkov Havlíčkův Brod Hrotovice Humpolec Chotěboř Jaroměřice nad Rokytnou Jemnice Jihlava Kamenice nad Lipou Ledeč nad Sázavou Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Počátky Polná Přibyslav Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Třešť A1-Souhrnná zpráva 16

17 Velká Bíteš Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou 15 obcí s rozšířenou působností: Bystřice nad Pernštějnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Kraj Vysočina má 729 tj administrativních místních a městských částí. V kraji Vysočina není žádné město nad obyvatel. V devíti městech nad obyvatel je soustředěno cca 40% obyvatelstva. Jde o následující města: Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě Velké Meziříčí Třebíč Moravské Budějovice Havlíčkův Brod Jihlava Humpolec Pelhřimov Sídla od 2000 do trvalých obyvatel: Bystřice nad Pernštejnem Velká Bíteš Okříšky Jaroměřice nad Rokytnou Jemnice Náměšť nad Oslavou Golčův Jeníkov Přibyslav Ledeč nad Sázavou Světlá nad Sázavou A1-Souhrnná zpráva 17

18 Chotěboř Ždírec nad Doubravou Batelov Brtnice Luka nad Jihlavou Polná Třešť Telč Pacov Kamenice nad Lipou Počátky Žirovnice Sídla od 1000 do 2000 trvalých obyvatel: 36 obcí Sídla pod 500 trvalých obyvatel: 572 obcí Ve venkovském prostoru žije 52,9 % obyvatel kraje na 89,0 % rozlohy kraje. Nejvíce obyvatel žije v malých obcích v okolí Pelhřimova, Telče a Třebíče. Hlavní koncentrace osídlení je ve dvou urbanizovaných prostorech: Jihlava - Havlíčkův Brod, kde je soustředěno cca 15 % obyvatelstva Žďár nad Sázavou - Nové Město na Moravě - Bystřice nad Pernštejnem s cca 9 % obyvatelstva Vývoj vlastního osídlení kraje je dán terénními podmínkami a polohou sídla ve vztahu k dopravní infrastruktuře a přírodní atraktivitě. U menších obcí převládá rozvolněný systém zástavby. Kompaktní zástavbu mají pouze větší sídla. Obce a jejich administrativní části včetně kódu jsou součástí přílohy č. 1 této souhrnné zprávy. A1-Souhrnná zpráva 18

19 4.9 EKOLOGICKY VÝZNAMNÉ OBLASTI ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ - VELKOPLOŠNÁ Národní parky Na území kraje Vysočina není v současnosti vyhlášen, ani k vyhlášení navrhován žádný národní park Chráněné krajinné oblasti Na území chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny správy chráněných krajinných oblastí (Správy CHKO) podle zákona č.114/92 Sb. v úplném znění. Na území kraje Vysočina se nachází dvě chráněné krajinné oblasti (CHKO). Jedná se o CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. Žádná z nich se nenachází výlučně na území kraje. Podstatnou částí své výměry, přesahující 75 % na území kraje má CHKO Žďárské vrchy. CHKO Železné hory má na území kraje cca 30 % své výměry. CHKO Železné hory patří spolu s CHKO Broumovsko a CHKO Poodří k nejmladším v České republice. CHKO Železné hory Železnohorský masiv působí jako krajinná vlna svažující se zvolna od Hlineckých kopců, Pešavy a Hradiště, provázená stužkou řeky Chrudimky. K severu se oblast rozvolňuje do šíře, k jihu prudce spadá do luhů řeky Doubravy. Pestrá krajina je sladěna v harmonický celek. Geologické podloží patří k nejpestřejší v celé republice. Najdeme tu křemence, diority, permské pískovce, opukové sedimenty, druhohorní pískovce i čtvrtohorní sprašové hlíny a eluviální náplavy. Krajinnou dominantou je západní hřeben, který je zároveň významným biokoridorem. V okolí hradu Lichnice je stejnojmenná národní přírodní rezervace a nadregionální biocentrum. V jižní části leží hluboký kaňon řeky Doubravy. V jeho okolí je přírodní rezervace Údolí Doubravy, Zlatá louka a Mokřadlo a řada přírodě blízkých lesních ekosystémů. Při toku řeky Chrudimky je převaha lesních ekosystémů, zbytky květnatých luk a říčních niv. Uzemí si uchovalo rozptýlenou sídelní strukturu se zbytky lidové architektury a bohatstvím zeleně. Jeho poloha v blízkosti velkých měst a pestrá krajina láká k rekreačnímu využití, v posledních letech se rozvíjí cykloturistika a pěší turistika. Území CHKO je členěno do čtyř zón diferenciované péče o území. Základní principy ochrany v jednotlivých zónách jsou stanoveny 26 Zák.114/92 a příslušným plánem péče. CHKO Žďárské vrchy Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní krajiny. Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. Převládajícím geologickým podložím jsou zde metamorfované horniny krystalinika a A1-Souhrnná zpráva 19

20 moldanubika, různé typy rul, migmatitů a svorů s vložkami hadců a krystalických vápenců. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. Oblast lze obecně charakterizovat jako floristicky chudou, s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. V oblasti roste např. čípek objímavý, ptačinec dlouholistý, mléčivec alpský, suchopýrek alpský, rosnatka okrouhlolistá, žebrovice různolistá, různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic. Z chráněných druhů živočichů se v oblasti vyskytuje mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, krkavec velký, lejsek malý, rejsek horský, hraboš mokřadní a řada dalších. Území CHKO je členěno do čtyř zón diferenciované péče o území. Základní principy ochrany v jednotlivých zónách jsou stanoveny 26 Zák.114/92 a příslušným plánem péče. Nejvíce zatížené jsou oblasti soustředěné rekreace - Dářko - Medlov - Milovy - Tři Studně ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ - MALOPLOŠNÁ národní přírodní rezervace: 7 Ransko (HB), Velký Špičák (JI), Zhejral (JI), Mohelnská hadcová step (TR), Dářko (ZR), Žákova hora (ZR), Radostínské rašeliniště (ZR) národní přírodní památka 3 Hojkovské rašeliniště (JI), Jankovský potok (PE), Švařec (ZR) přírodní rezervace 65 přírodní památka 90 Typickými lokalitami jsou oblasti zachovaných lesních porostů s přirozenou dřevinnou skladbou a typickým podrostem, lokality vodních a mokřadních společenstev malého rozsahu a lokality s výskytem zvláště chráněných druhů různých stanovišť. U těchto zvláště chráněných území je nutno respektovat ochranné pásmo 50 m od stanovené hranice chráněného území, pokud nebylo ochranné pásmo vyhlášeno individuálně. Mezi nejstarší maloplošná chráněná území přírody patří Mohelnská hadcová step, Dářko, Žákova hora a některá území na Havlíčkobrodsku. Ty byly vyhlášeny již ve 30-tých letech minulého století. Celkem 66 maloplošných zvláště chráněných území, z počtu 165, byla vyhlášena po roce A1-Souhrnná zpráva 20

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE VYSOČINA

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE VYSOČINA PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE VYSOČINA Zpracován a schválen v roce 2004 Pořizovatel: Kraj Vysočina a Ministerstvo zemědělství Zpracovatel: AQUA PROCON s.r.o., Brno Schválen: Zastupitelstvem

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI. Svratka Mapa A: Území obce Přehledová mapka

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI. Svratka Mapa A: Území obce Přehledová mapka A. NÁZEV OBCE Svratka Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 720 Kód obce PRVK: 0615.015.720.00 Kód obce (IČOB): 16156 (596868) Číslo ORP3 (ČSÚ): 015 (6115) Název ORP3: Žďár nad Sázavou Kód

Více

Profil kraje Vysočina

Profil kraje Vysočina RK-20-2006-xx, př. 1 počet stran: 157 Profil kraje Vysočina červen 2006 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha kraje Vysočina v rámci České republiky... 2 2. Obyvatelstvo

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt

Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt PRAMENY ŘEK NA VYSOČINĚ. ŠLAPANKY Řeka Šlapanka pramení

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

A311. I: Podmínky vymezující oblasti podpory a podporovaná opatření v rámci 3. výzvy

A311. I: Podmínky vymezující oblasti podpory a podporovaná opatření v rámci 3. výzvy Kontrolní list specifické přijatelnosti Žadatel: Název projektu: Název prioritní osy: Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. Dostavba kanalizační sítě společně s rekonstrukcí úpravny vody v aglomeraci Kroměříž

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Profil KRAJE VYSOČINA

Profil KRAJE VYSOČINA Profil KRAJE VYSOČINA listopad 203 Zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky... 4 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura... 9 2. Stav a pohyb

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A. NÁZEV OBCE Lidmaň Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 400 Kód obce PRVK: 0613.010.400.00 Kód obce (IČOB): 08372 (561100) Číslo ORP3 (ČSÚ): 010 (6110) Název ORP3: Pelhřimov Kód OPOU2

Více

Česko-moravská soustava

Česko-moravská soustava Česko-moravská soustava Podsoustava Celek Podcelek Středočeská pahorkatina Benešovská pahorkatina Dobříšská pahorkatina Březnická pahorkatina Vlašimská pahorkatina Mladovožická pahorkatina Votická pahorkatina

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

ZÁKLADNÍ ÚDAJE. rozloha: 6 795 km². počet obyvatel: 515 411. průměrná hustota: 76 obyv. /km². nejvyšší bod: Javořice ( 837 m) krajské město: Jihlava

ZÁKLADNÍ ÚDAJE. rozloha: 6 795 km². počet obyvatel: 515 411. průměrná hustota: 76 obyv. /km². nejvyšší bod: Javořice ( 837 m) krajské město: Jihlava ZÁKLADNÍ ÚDAJE rozloha: 6 795 km² počet obyvatel: 515 411 průměrná hustota: 76 obyv. /km² nejvyšší bod: Javořice ( 837 m) krajské město: Jihlava poloha: na jihozápadě Čech a jihozápadě Moravy okresy: Havlíčkobrodský,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

SEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace

SEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace SEZNAM PŘÍLOH A. Úvodní údaje, identifikace B. Průvodní zpráva C. Souhrnná technická zpráva D. Výkresová dokumentace D.1 Přehledná situace M 1:5 000 D.2 Katastrální situace M 1:1000 D.3 Situace stavby

Více

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina XX. změna - stanovisko Ministerstva zemědělství ČR k navrhovaným změnám schváleného Plánu

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina XX. změna - stanovisko Ministerstva zemědělství ČR k navrhovaným změnám schváleného Plánu ÚTVAR: ODBOR VODOVODŮ A KANALIZACÍ ČÍSLO ÚTVARU: 15130 NAŠE ČJ.: 36686/2011-MZE-15132 VYŘIZUJE: ING. SKÁCEL TELEFON: 221 812631 FAX: 221 812990 E-MAIL: vladimir.skacel@mze.cz Krajský úřad kraje Vysočina

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice

Více

podle sdělení provozovatele nejsou návštěvníci statisticky sledováni

podle sdělení provozovatele nejsou návštěvníci statisticky sledováni HAVLÍČKOBRODSKO Havlíčkův Brod - Galerie výtvarného umění 19 597 20 461 23 528 18 193 18 231 Havlíčkův Brod - Muzeum Vysočiny 11 022 12 101 16 613 11 996 13 143 Havlíčkův Brod - Vyhlídková věž kostela

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU Příloha č. 23 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Městský úřad Pohořelice Odbor životního prostředí Vodoprávní úřad Vídeňská 699 691 23 Pohořelice ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

Role vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové

Role vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Role vodoprávn vního úřadu v ochraně povrchových a podzemních vod RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Legislativa ochrana vod 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

CZ051.3505.5105.0096 Dlouhý Most.0096.01 Dlouhý Most

CZ051.3505.5105.0096 Dlouhý Most.0096.01 Dlouhý Most CZ051.3505.5105.0096 Dlouhý Most.0096.01 Dlouhý Most Změna 2010 identifikační číslo obce 02666 kód obce 02666 PODKLADY 1. Údaje o počtu obyvatel obce ze sčítání lidu z r. 2001 ze Statistického úřadu 2.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Malý podíl městského stva Kraj Vysočina (do 30. května 2001 Jihlavský kraj, poté do 1. srpna 2011 jen Vysočina) jako správní celek vznikl k

Více

Strategie ovhrany krajinného rázu kraje Vysočina STUDIO B&M 2008 B. ANALÝZA ÚZEMÍ 1.2

Strategie ovhrany krajinného rázu kraje Vysočina STUDIO B&M 2008 B. ANALÝZA ÚZEMÍ 1.2 2008 Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina B:: Analýza území kraje Vysočina Bc. Roman Bukáček, Mgr. Pavlína Bukáčková, RNDr. Martin Culek, PhD., Petr Matějka, Mgr. Jiří Chroust, Ing. Josef Rusňák

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. PODKLADY. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. PODKLADY. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A. NÁZEV OBCE Rudíkov Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 586 Kód obce PRVK: 0614.013.586.00 Kód obce (IČOB): 14326 (591637) Číslo ORP3 (ČSÚ): 013 (6113) Název ORP3: Třebíč Kód OPOU2 ČSÚ:

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Rejvíz Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Rejvíz Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Rejvíz Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7102_003_05_19316 Název obce: Zlaté Hory Kód obce (IČOB): 597996 (597996) Číslo ORP3 (ČSÚ): 2062 (7102)

Více

B. P R Ů VODNÍ ZPRÁVA

B. P R Ů VODNÍ ZPRÁVA B. P R Ů VODNÍ ZPRÁVA 1. Charakteristika území a stavebního pozemku 1.1 Poloha v obci zastavěná část nezastavěná část obce 1.2 Údaje o vydané (schválené) územně plánovací dokumentaci 1.3 Údaje o souladu

Více

Vo dní ho sp o dá ř st ví

Vo dní ho sp o dá ř st ví 13 Vodní hospodářství Vysočina je pramennou oblastí významných českých a moravských řek. Vysočinou rovněž prochází hlavní evropské rozvodí. Do Severního moře odvádějí povrchovou vodu řeky Doubrava, Sázava

Více

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Břeclav, odbor stavebního řádu a územního plánování Městys Moravská

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje P01 Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje K zajištění jednotného postupu pro průběžnou aktualizaci a schvalování Plánu rozvoje vodovodů

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

A. OBEC Dehtáře B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. VODOVODY. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. OBEC Dehtáře B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. VODOVODY. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj A. OBEC Dehtáře Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 380 Kód obce PRVKUK 0613.010.380.00 Kód obce (IČOB) 02537 (561924) Číslo ORP (ČSÚ) 010 (6110) Název ORP Pelhřimov Kód POU (ČSÚ) 61102 Název POU Pelhřimov

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název: Oblast: Autor: Číslo: Kraj Vysočina Zeměpis Mgr. Věra Sklenářová VY_32_inovace_Z78_15 Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR Tento materiál

Více

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. přechodně bydlící celkem

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. přechodně bydlící celkem A. OBEC Dobronín Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 171 Kód obce PRVKUK 0612.005.171.00 Kód obce (IČOB) 02740 (587028) Číslo ORP (ČSÚ) 005 (6105) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 61052 Název POU Polná Členění

Více

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací

Více

ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI VYSOČINA A MÍRA JEHO VYUŽITÍ. zpracovala Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra cestovního ruchu

ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI VYSOČINA A MÍRA JEHO VYUŽITÍ. zpracovala Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra cestovního ruchu ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI VYSOČINA A MÍRA JEHO VYUŽITÍ zpracovala Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra cestovního ruchu září 2014 Řešitelský kolektiv: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux,

Více

Dolní Cerekev. Název části obce

Dolní Cerekev. Název části obce A. OBEC Přehledová mapka Dolní Cerekev Číslo obce PRVKUK 173 Kód obce PRVKUK 612.5.173. Kód obce (IČOB) 2887 (58744) Číslo ORP (ČSÚ) 5 (615) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 6151 Název POU Jihlava Členění

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Profil kraje Vysočina

Profil kraje Vysočina ZK-06-2007-40, př. 1 počet stran: 164 Profil kraje Vysočina listopad 2007 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina 10. Rekreace a cestovní ruch Profil kraje Vysočina (listopad 2007) Téměř celé území kraje

Více

A. OBEC Třešť B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. OBEC Třešť B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj A. OBEC Třešť Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 222 Kód obce PRVKUK 612.5.222. Kód obce (IČOB) 1776 (58832) Číslo ORP (ČSÚ) 5 (615) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 6153 Název POU Třešť Členění obce Úplný

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 pořizovatel Městský úřad Kroměříž odbor rozvoje města Velké náměstí 115 767 01 Kroměříž datum 05/2008 zakázkové číslo 2008-021-07 kopie strana 1/6 OBSAH 1. VYMEZENÍ

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

A. OBEC Kaliště B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. OBEC Kaliště B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj A. OBEC Kaliště Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 112 Kód obce PRVKUK 0613.003.112.00 Kód obce (IČOB) 06224 (548090) Číslo ORP (ČSÚ) 003 (6103) Název ORP Humpolec Kód POU (ČSÚ) 61031 Název POU Humpolec

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) ZMĚNA Č. 1 TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u

Více

Doklady pro vydání povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami [K 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona]

Doklady pro vydání povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami [K 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona] 432/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 3. prosince 2001 o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu Změna: 195/2003

Více

Bohdalec. Obec Bohdalec se nachází jižně od města Nové Město na Moravě, ve vzdálenosti cca 10 km. Rozsah zástavby je v rozmezí 548 581 m n.m..

Bohdalec. Obec Bohdalec se nachází jižně od města Nové Město na Moravě, ve vzdálenosti cca 10 km. Rozsah zástavby je v rozmezí 548 581 m n.m.. A. NÁZEV OBCE Mapa A: Území obce Přehledová mapka Bohdalec Číslo obce PRVK: 682 Kód obce PRVK: 0615.015.682.00 Kód obce (IČOB): 00602 (595284) Číslo ORP3 (ČSÚ): 015 (6115) Název ORP3: Žďár nad Sázavou

Více

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE Akce T Ě Š E T I C E ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Pořizovatel: Objednavatel : Městský úřad Znojmo odbor výstavby, oddělení územního plánování Obec Těšetice Zpracovatel

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU MÚ Kopřivnice Vodoprávní úřad Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní

Více

Kód obce UIR: 17841. Základní sídelní jednotka Velká Jesenice (286 m n. m.) leží na katastrálním území Velká Jesenice (778419).

Kód obce UIR: 17841. Základní sídelní jednotka Velká Jesenice (286 m n. m.) leží na katastrálním území Velká Jesenice (778419). 1 Kód obce PRVK: 3605.5209.064.01 Kód obce UIR: 17841 Název obce: VELKÁ JESENICE 1. VELKÁ JESENICE číslo obce: IČZÚJ 574562 část obce (základní sídelní jednotka): Velká Jesenice Podklady: Dotazník k PRVK

Více

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa 13. výzva OPŽP 1.1. Identifikační údaje Název projektu: České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa Zadavatel:

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Kód obce UIR: 03850. číslo obce: IČZÚJ 574040 část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov

Kód obce UIR: 03850. číslo obce: IČZÚJ 574040 část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov 1 Kód obce PRVK: 3605.5206.019.01 1. HEŘMANICE Kód obce UIR: 03850 Název obce: HEŘMANICE číslo obce: IČZÚJ 574040 část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov Podklady: Dotazník

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Autor: Mgr. Romana Parobková Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Vlastivěda

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

OHLÁŠENÍ VODNÍCH DĚL 1) URČENÝCH PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KAPACITY 50 EKVIVALENTNÍCH OBYVATEL

OHLÁŠENÍ VODNÍCH DĚL 1) URČENÝCH PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KAPACITY 50 EKVIVALENTNÍCH OBYVATEL *) Příloha č. 20 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu OHLÁŠENÍ VODNÍCH DĚL 1) URČENÝCH PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KAPACITY 1. Stavebník 2) 50 EKVIVALENTNÍCH

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC Dílčí změny Z1 Z5 Z1 - Z2 - Z3 - Z4 - Z5 - návrh plochy pro bydlení - dle ÚPO funkční využití návrh veřejné zeleně, návrh dopravní plochy návrh plochy individuální

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Název obce: OPOČNO. Kód obce PRVK: 3607.5202.049.01. Kód obce UIR: 11195 PODKLADY:

Název obce: OPOČNO. Kód obce PRVK: 3607.5202.049.01. Kód obce UIR: 11195 PODKLADY: PRVK Královéhradeckého kraje Kód obce PRVK: 3607.5202.049.01 Kód obce UIR: 11195 Název obce: OPOČNO PODKLADY: - dotazník s údaji o vývoji obce, vodovodu, kanalizace a čištění odpadních vod - územní plán

Více

Název části obce. Obec Věžnice se nachází v Kraji Vysočina, okres Jihlava. Obcí protéká vodní tok Šlapanka. Rozsah zástavby je 560 580 m n.m.

Název části obce. Obec Věžnice se nachází v Kraji Vysočina, okres Jihlava. Obcí protéká vodní tok Šlapanka. Rozsah zástavby je 560 580 m n.m. A. OBEC Věžnice Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 228 Kód obce PRVKUK 0612.005.228.00 Kód obce (IČOB) 18141 (588130) Číslo ORP (ČSÚ) 005 (6105) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 61052 Název POU Polná Členění

Více