Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Výskyt a početnost bobra evropského (Castor fiber) na jižní Moravě a jeho vlivy v krajině Diplomová práce Vedoucí práce: prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. Vypracovala: Bc. Barbara Kalinová Brno 2012

2 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří se podíleli na vzniku této diplomové práce. Před ostatními bych chtěla velmi poděkovat vedoucímu práce, prof. RNDr. Zdeňku Laštůvkovi, CSc., za jeho cenné rady, náměty a připomínky během přípravy i psaní. Dále bych chtěla poděkovat celé své rodině, hlavně za podporu při mém studiu na vysoké škole.

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Výskyt a početnost bobra evropského (Castor fiber) na jižní Moravě a jeho vlivy v krajině zpracovala samostatně a použila jsem pouze prameny, jež uvádím v seznamu literatury. Tímto souhlasím, aby byla moje diplomová práce uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a přístupná pro studijní účely. dne podpis autora...

4 ABSTRAKT Výskyt a početnost bobra evropského (Castor fiber) na jižní Moravě a jeho vlivy v krajině V diplomové práci se zaměřuji na zhodnocení vlivů bobra evropského (Castor fiber) na přírodu a krajinu České republiky. Dnes používá tento živočich rozsáhlé legislativní ochrany. Zároveň ale bobři vytvářejí svým životním stylem závažné škody na majetku i přírodě, na jihu Moravy pak zejména v Lednicko-valtickém areálu a na vodních stavbách. Vyplácené náhrady za vzniklé škody, dle příslušného zákona, zatím každoročně rostou. Ze získaných dat i z vlastního terénního šetření, které probíhalo na několika různých lokalitách Jihomoravského kraje, jsem se pokusila nastínit, jak by se mohlo soužití člověka s bobrem v přírodě vyvíjet v příštích letech. Za klíčové považuji přehodnocení současného vymezení ochranných zón. Klíčová slova: bobr evropský, jižní Morava, početnost, vlivy ABSTRACT Occurrence and numerosity of the European beaver (Castor fiber) in southern Moravia and its influences in the landscape. In the thesis I focus on the evaluation of the influences of the European beaver (Castor fiber) on the nature and landscape in the Czech Republic. Today this animal is largely protected by the legislation. But at the same time beavers' lifestyle brings important damage to property and nature, in the region of southern Moravia mostly in the Lednice-Valtice area and on water constructions. The compensations paid according to the law for the damages incurred are higher every year. I used the data obtained from both literature and my own survey made in several different localities of the South Moravian Region. I tried to outline how the coexistence of people and beavers in nature could evolve in the coming years. I think the key factor is reassessment of the current delimitation of the protection zones. Keywords: European beaver, southern Moravia, numerosity, influences

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Charakteristika druhu Taxonomické zařazení Popis jedince Rozmnožování Migrace Dynamika populace Potravní ekologie Etologie Teritorialita Predátoři Biotop Role v ekosystému Kácení dřevin a jejich zpracování Stavba nor a hradů Stavba hrází Pobytové známky Areál druhu Minulost Současnost Počet jedinců Únosná početnost Rizikové faktory Lov Doprava Hospodaření člověka v krajině, neprostupnost krajiny Legislativní ochrana Náhrady škody Uplatnění nároku na náhradu škody Škodní praxe v Jihomoravském kraji Škody způsobené bobrem evropským na území JMK v letech 2010 a Preventivní opatření proti nepříznivému působení bobrů v JMK Popis Jihomoravského kraje Charakteristika území Biota JMK Fauna Flora Klimatické podmínky JMK Geologie a geomorfologie JMK Pedologie JMK Hydrologie JMK Ochrana přírody JMK METODIKA VÝSLEDKY Lokalita Soutok Svratky a Svitavy Výsledky terénního šetření... 64

6 6.1.2 Hodnocení situace Lokalita Novomlýnské Nádrže Výsledky terénního šetření Hodnocení situace Lednicko-valtický areál Terénní šetření Hondocení situace Soutok-Podluží Výsledky terénního šetření Hodnocení situace Celkové zhodnocení DISKUSE ZÁVĚR LITERATURA... 91

7 1 ÚVOD Ke zpracování tématu mne vedlo hned několik impulsů. Především jsem chtěla poukázat na problematiku, která se dotýká široké veřejnosti a zejména v poslední době je také hojně diskutována v médiích. Ne vždy se k ní ale ve sdělovacích prostředcích vyjadřují zasvěcení lidé, tedy odborníci, kteří dané věci rozumějí a dlouhodobě se jí věnují. To má také přímý vliv na četné zkreslování informací nebo jejich dezinterpretaci. Bobr evropský (Castor fiber) je chráněn legislativně jak v České republice, tak v celé Evropě. V tuzemské legislativě se konkrétně jedná o zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, kde je bobr veden jako chráněný a kriticky ohrožený druh. To je z hlediska jeho ochrany v ČR nejvyšší možná forma. Rovněž tak je jeho ochrana vymezena v evropské legislativě, konkrétně ve směrnici Rady Evropského společenství č. 92/43/EEC z o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Zde je bobr uveden v příloze II, kde jsou vyjmenovány druhy vyžadující zřízení zvláště chráněného území, a také v příloze IV, která vymezuje druhy, vyžadující ochranu. Zájmový druh má bezesporu velký vliv na formování obývané krajiny, a je proto vhodné jeho reintrodukci věnovat zvýšenou pozornost. Vždyť právě pro svůj významný negativní vliv na lidská sídla, výtvory a zemědělství, byl nejen na území Čech a Moravy v minulosti vyhuben. Dovolím si tvrdit, že dnes proti sobě stojí především dvě skupiny obyvatel, které se problematikou působení a dopadů zvláště chráněných živočichů v krajině intenzivně zabývají. Jednak jsou to ochránci přírody, zoologové, ekologové a další odborníci, kteří usilují o znovuzačlenění bobra evropského do volné přírody České republiky. Podporují jej a ochraňují, snaží se, aby se mohl přirozeně rozmnožovat, zakládat a rozšiřovat svá životní teritoria. Toho dosahují především pomocí záchranných opatření a konkrétních terénních prací, zejména ale také prostřednictvím legislativních nástrojů. Druhou skupinou jsou naopak odpůrci reintrodukce bobra. Hlavním důvodem jejich nevole vůči tomuto živočišnému druhu jsou škody, které způsobuje na zemědělských plodinách, stromech, vodohospodářských objektech nebo přírodních památkách. Tyto škody je následně nutno finančně saturovat. Problematiku upravuje zákon 115/2000Sb., ve znění pozdějších předpisů, zabývající se škodami, způsobenými 7

8 zvláště chráněnými živočichy. Tyto finanční náhrady se mohou ročně pohybovat až v objemu několika milionů korun. Tak je tomu také na jižní Moravě. Proto dostávají v médiích prostor názory odpůrců bobra, kteří apelují především na finanční náročnost začlenění tohoto druhu zpět do krajiny České republiky. Cílem mé práce bylo vyhodnotit tyto dva protichůdné názory. Pokusila jsem se také popsat, jaký přínos pro společnost i pro krajinu a přírodu má znovunavrácení bobra evropského do tuzemské fauny. Mou snahou bylo nastínit řešení v často sporných otázkách soužití člověka s bobrem. V metodické rovině jsem vyšla z rozdělení stanovišť, na kterých by bobr neměl být ve svých aktivitách nijak vyrušován, a dále jsem definovala stanoviště, která budou před bobrem a jeho negativní činností chráněna, stejně jako je bobr chráněn před člověkem. 8

9 2 CÍL PRÁCE Jedním z cílů práce je zhodnocení přínosu tohoto druhu do ekosystému ČR. Dále pak posouzení vlivu výskytu bobrů na přírodu jižní Moravy a možnosti dalšího vývoje a ovlivňování negativních dopadů této skutečnosti. Jako hlavní cíl jsem si stanovila objektivní posouzení znovuzačlenění rodu Castor, především pak druhu Castor fiber, zpět do volné přírody České republiky, konkrétně na území jižní Moravy. Na základě poznatků, vyplývajících z vlastního pozorování i z dalších získaných dat o velikosti a vývoji populace bobrů na jižní Moravě, se pokusím nastínit další možnosti rozdělení krajiny JMK do zón pro účely ochrany bobra evropského s těmi současně navrhovanými v Programu péče MŽP. Především chci porovnat dosavadní návrh těchto zón i s potřebami obyvatel a vodohospodářů, kteří v dané lokalitě bydlí, mají své majetky nebo svěřené majetky spravují. A to jak z hlediska ekologického tak i finančního. 9

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Charakteristika druhu Taxonomické zařazení Třída: Mammalia Savci Řád: Rodentia Hlodavci Podřád: Sciuromorpha Veverkovci Nadčeleď: Castoroidea Čeleď: Castoridae Bobrovití Rod: Dipoides Jeager, 1835 vymřelý rod Paleocastor Leidy, 1869 vymřelý rod Steneofiber Geoffroy, 1883 vymřelý rod Trogontherium Fischer, 1890 vymřelý rod Trogontherium cuviery Fischer, 1809 vymřelý druh Castor Linnaeus, 1758 Castor issiodorensis Croizet et Jobert, 1828 vymřelý druh Castor fiber Linnaeus, 1758 bobr evropský C. f. albicus Matschie, 1907 bobr labský C. f. birulai Serebrenikov, 1929 bobr mongolský C. f. fiber Linnaeus, 1758 bobr skandinávský C. f. gallie Geoffroy, 1803 bobr galský C. f. pohlei Serebrennikov, 1929 bobr uralský C. f. vistulanus Matschie, 1907 bobr běloruský Castor canadensis Kuhl, 1820 bobr kanadský Výše uvedených šest poddruhů bobra evropského většinou sleduje povodí jednotlivých velkých euroasijských toků. V Sasku a na Labi je to populace C. f. albicus, v Norsku nedotčená populace C. f. fiber, ve Francii se u ústí Rhȏny dnes znovu úspěšně šíří poddruh C. f. galliae. V Bělorusku a severovýchodním Polsku se vyskytuje poddruh C. f. vistulanus. Na pomezí Ruska a Mongolska najdeme C. f. birulai, C. f. pohlei žije v malé izolované populaci v uralské oblasti (Vorel a kol., 2005). Hybridizace dvou druhů rodu Castor (fiber a canadensis) je podle všech aktuálně dostupných informací jen málo pravděpodobná. V Polsku a Rusku sice 10

11 v průběhu 30. let minulého století probíhaly laboratorní pokusy, ovšem vždy neúspěšné. Mláďata byla při porodu vždy mrtvá. Důvodem může být především velký rozdíl v počtu chromozomů. Castor fiber (2n = 48) a Castor canadensis (2n = 40) (Vorel a kol., 2005). Bobr kanadský má původ v Severní Americe. Ve 30. letech 20. století se však poněkud nešťastně dostal také na euroasijský kontinent. V současné době se tento druh hojně vyskytuje ve Finsku a na finsko-ruském pomezí, v povodí Amuru a na Kamčatce. Lze upozornit na fakt, že i když se oba druhy nekříží, má bobr kanadský pravděpodobně vyšší reprodukční schopnost (Novak 1977). To by mohlo ve svém důsledku znamenat vytlačení bobra evropského. Zatímco samice bobra evropského rodí v průměru jen 1,9 mláděte, u samice bobra kanadského je to 3,3 mláděte ročně. Taktéž pohlavní dospělosti dosahuje bobr kanadský dříve, již ve věku 1,5 2 let (Vorel 2001). Na území České republiky dnes žije poddruh C. f. albicus, který je zde původní a vyskytuje se především na dolním toku řeky Labe. Dále poddruh východoevropský C. f. vistulanus, obývající Moravu, Slezsko i Čechy Popis jedince Tělo bobrů je uzpůsobeno pohybu a životu ve vodě a v její blízkosti. Jedná se o největšího hlodavce Evropy. Dospělý samec dosahuje délky cm, ocas měří přibližně 30 cm a výška jedince v kohoutku je až 30 cm (Havránek a kol. 2009). Průměrná váha samců se pohybuje okolo kg, samice váží o něco více. Ve výjimečných případech se může hmotnost jedince pohybovat až na úrovni 35 kg. Bobr má nevýraznou hlavu s malýma ušima, na lebce jsou ovšem dobře patrné jařmové oblouky. Hlava přisedá na krátký krk, navazující na zavalité tělo, které je tvarem dobře uzpůsobeno životu a pohybu ve vodě i pod vodou. Uši jsou malé a z větší části dobře kryté srstí, při přiložení k hlavě uzavírají skoro úplně ušní otvor (Havránek a kol. 2009). Oči má bobr malé, avšak poměrně dobře viditelné. Jsou kryté mžurkou. Také nosní otvory jsou uzavíratelné. Tělo bobra je zavalité, mohutné, soudkovitého tvaru se silnou vrstvou podkožního tuku, která je výraznější na břišní straně a na pleci. Svalstvo bobra je rovněž prorostlé tukem, který slouží hlavně jako izolace při pobytu ve vodě. Přední nohy u tohoto hlodavce jsou krátké, pětiprsté, slouží především 11

12 k uchopování potravy, páté prsty jsou částečně protichůdné. Plovací blána je u nich jen z části naznačena, ale nikoli však tolik vyvinutá jako u končetin zadních (obr. 1). Obr. 1 Přední končetiny Zadní nohy jsou oproti předním mohutnější a s dobře vyvinutým svalstvem. To uplatňují bobři především při nahrnování bahna na větve a rostlinný materiál při stavbě hradů, dále je využívají při pohybu ve vodě, ale i na souši. Prsty zadních končetin jsou až po drápy spojeny plovací blánou, která napomáhá pohybu ve vodě, kde bobr dokáže vyvinout značnou rychlost. Kostkan (2001) uvádí, že na břehu je dospělý bobr schopen dosáhnout až rychlosti běžícího člověka. Druhý prst na zadních končetinách je opatřen dvojitým drápem, který slouží především k čištění srsti (obr. 2). Ocas není od těla nijak oddělen, volně na ně navazuje. Je velmi silný a dorzoventrálně zploštělý, u kořene oblý. Pokrývají jej zrohovatělé šupiny, které kryjí jemné chloupky. Bobři ocas používají jednak jako oporu, třeba při ohryzávání stromů, také jako kormidlo i pádlo při plavání. Dále jim mohou dát najevo blížící se nebezpečí. Jestliže zvíře začne ocasem plácat silně o vodní hladinu, varuje tak ostatní před možným nebezpečím. Jedná se tedy o funkci komunikační, kdy si mezi sebou jedinci vzájemně vyměňují informaci. Dále zastává také funkci termoregulační a etologickou (Wilsson 1971), (obr. 3). 12

13 Obr. 2 Dvojitý dráp Obr. 3 Ocas Celé tělo, bez ocasu, je kryto nesmáčivou srstí. Barevné varianty jsou různé, od světle hnědé až po černou. U bobrů vysazených v České republice v létech převažovalo hnědé zbarvení nad černým v poměru 14:6. Vzácně se mohou vyskytovat též jedinci albíni nebo jedinci s bílými skvrnami na břišní straně (Kostkan, 2001). Srst slouží především jako tepelný a vodní izolátor. Skládá se ze dvou typů chlupů. Prvním typem jsou vlníky, které jsou kratší a tenčí, tvoří první vrstvu srsti. Vyrůstají v chomáčcích a jsou kryté rovnými a silnějšími pesíky. Pesíků je méně a tvoří svrchní vrstvu. V zimním období mají bobři na těle až 25 tisíc chlupů na čtvereční centimetr. V létě je jich zhruba okolo 15 tisíc. Přelínání je obvyklé v měsících dubnu a květnu, druhé pak na konci srpna a počátkem září. Bobři si svou srst ošetřují pomocí páru mazových žláz, které jsou umístěny u řitního otvoru. Žláza vylučuje gelovitou, mastnou látku žlutošedé, červenohnědé až černohnědé barvy, která se nazývá bobrovina 13

14 (castoreum) a kterou si bobr pomocí zdvojeného drápu roztírá po srsti. Tato látka propůjčuje srsti výtečnou hydroizolační vlastnost. K tepelné pohodě přispívá i podkožní tuk. Dále je tato látka užívána k pachovému značení teritoria. Podle Havránka a kol. (2009) se také užívala v lidovém lékařství jako balzám k tišení křečí. Říkalo se jim také bobří stroj. Výměšky těchto žláz byly užívány ve voňavkářství, lékařství a lékárnictví. Hlavní léčivou látkou byla kyselina salicylová, která se získává z kůry vrby, kterou bobři konzumují. Uplatnění se proto našla jak při léčbě chřipky a nachlazení, tak i při léčbě křečí a bolestí svalů a kloubů. Podle úřadu apothekářského stál v roce lot = cca 16 g castorea 5 grošů. V 19. století byly obě žlázy ceněny na 100 až 200 zlatých. ( jak se u nás žije bobru evropskému, 2012) Čich, sluch a zrak jsou nejdůležitější bobrovy smysly. Proto jsou jejich receptory uloženy na přední části hlavy, která se při plavání obyčejně nedostává pod vodu. Při ponoření se pak uši a nos uzavírají, oči kryje mžurka. Čich má bobr dobře vyvinutý a přizpůsobený také díky adaptaci na noční život. S čichem rovněž souvisí značení teritoria pomocí castorea, které je tak také užíváno ke komunikaci mezi jedinci. Sluch zachycuje především základní vzruchy, které informují o blížícím se nebezpečí. Ve vodním prostředí jsou vzruchy přenášeny daleko rychleji než ve vzduchu. Hmat má bobr vyvinut především u předních končetin a v pyscích. Hlava je dobře přizpůsobena druhu přijímané potravy. Žvýkací svalstvo je značně silné. Horní hlodáky jsou polokruhovitého tvaru a prohnuté. Dosahují délky okolo cm, i když se zdají v porovnání se spodními daleko kratší a menší. Dolní hlodáky jsou méně prohnuté a slabě spirálně pokroucené, o něco málo delší než horní. Táhnou se pod řadou stoliček a končí až pod korunním výčnělkem spodní čelisti. Uvnitř jsou hlodáky duté a na konci čelisti až papírově tenké. Zde je umístěn setrvávající zárodek zubu. Směrem k povrchu čelisti hlodáky sílí. Vnější velmi tvrdá hrana se při hlodání sama obrušuje, neboť vnitřní strana zubu není pokryta sklovinou. Jelikož zuby stále dorůstají, nahrazují vzniklé opotřebení při hlodání. Za hlodáky nastupuje řada stoliček (Havránek a kol. 2009), (obr. 4). Bobr má celkem 20 zubů. Zubní vzorec je 1013/1013. Kromě řezáku tedy mají bobři i jeden zub třenový a tři stoličky. Na dutinu ústní navazuje velmi dlouhé střevo, které je typické pro býložravce. Ve střevě jsou obsaženy bakterie napomáhající trávení potravy a zároveň bránící škodlivým vlivům některým přijímaným látkám, jako jsou například třísloviny nebo saponiny. To může být velmi důležité především v období, kdy jedinec přechází z bylinné stravy na dřevitou potravu jako je například kůra stromů (Wilsson 1971). 14

15 Obr. 4 Hlodáky K dlouhému tenkému střevu se připojuje v podobě žaludku slepé střevo, ve kterém se trávení ukončuje. Střevo ústí odděleně od pohlavních orgánů u kořene ocasu do urogenitálního otvoru neboli nepravé kloaky (pseudokloaky). Ta je obklopena kožním záhybem a porostlá srstí. Bobři jsou jejím prostřednictvím adaptováni na život ve vodním prostředí. Tato opatření je chrání především proti infekcím. To ale také zároveň ztěžuje určování pohlaví jedinců. Neboť čtyři mléčné bradavky samic jsou patrné jen při kojení mláďat (Havránek a kol. 2009). Pohlavní dimorfismus je obecně velmi špatně rozlišitelný. U samců se vyskytuje cca 20 mm dlouhá os penis. Samice mají při laktaci viditelné dva páry mléčných žláz. Bobři se řadí mezi relativně dlouhověká zvířata. Ve volné přírodě se dožívají obvykle 10 17, někdy až 20 let. V zajetí byl jedinec chován až 50 let ( Bobr nikdy nespí, 2012). 15

16 Tab. 1 Základní porovnání rozměrů poddruhů bobra evropského C. f. albicus a C. f. vistulantus (Dzieciolowski 1996) Délka Průměrná Délka těla Délka Délka zadní ušního SEX Váha váha s ocasem ocasu nohy boltce C. f. albicus M 20,0-28,5 23, ,0-33,0 17,0-20,0 2,9-4,5 F 22, , ,0-34,5 17,0-21,0 3,0-4,5 C. f. vistulanus M 15, ,5 F 15,0-24,5 20, ,0-25,0 15,0-18,0 3,0-4, Rozmnožování Bobr je ve valné většině monogamní. Rodičovský pár se rozmnožuje v lednu až březnu, podle výskytu silných mrazů. Samice je březí okolo 107 dní a poté rodí v období od dubna do června 2 5 mláďat. Ta jsou plně vyvinutá, neboli prekociální. Matka je kojí po dobu asi tří měsíců. Zároveň již ale mláďata přijímají i pevnou stravu. Nejčastěji se jedná o byliny a tenké větve s listím (Wilsson, 1971). Noru opouští čerstvá mláďata již po několika týdnech, většinou 4 6, v doprovodu rodičů (Dzieciolowski, 1996). Hmotnost novorozených mláďat se pohybuje okolo g, v jednom roce života váží zhruba 9,9 kg, dvouletí asi 13,9 kg a tříletí 16,3 kg. Po dvou letech soužití s rodiči dosahují plné pohlavní zralosti a jsou vyhnáni z teritoria. Růst jedince bývá ukončen okolo 4. roku života. Bobří kolonie má ustálenou hierarchii. S rodičovským párem žijí společně v jedné kolonii mláďata, nejčastěji do již uvedených dvou nebo tří let. Kolonie tak může čítat až 15 jedinců. To však není obvyklé. Nejčastěji má kolonie okolo 5 8 členů (Vorel 2005). Bobři se mohou rozmnožovat až do šestnáctého roku věku. Nejplodnější a stěžejní je ale období mezi rokem. V souvislosti s teritoriálním osídlováním krajiny koloniemi, jsou mladí, právě vyhnaní jedinci nuceni při hledání partnera a nového teritoria, překonávat někdy i značné vzdálenosti Migrace Dospívající mláďata opouštějí rodinu a migrují i desítky kilometrů do nového teritoria. Nejčastěji se tak děje ve druhém roce života, okolo 64 %, ve třech letech migruje asi 16

17 21 % a zbytek odchází od rodičů již po prvním roce. Tuto skupinu ale tvoří jen asi 14 % mláďat. Nejpřirozenější migrační cestu tvoří vodní toky. Většinový počet jedinců při migraci putuje směrem po proudu, je to asi 74 %. Migrační vzdálenosti po prvním opuštění kolonie se různí. Obvykle se ale jedinci snaží kolonizovat blízká území. Jejich vzdálenost však kolísá, konkrétně mezi 3,2 37,2 km, v průměru tedy jde o 8,8 km. Jestliže jedinec nenajde v rámci celého povodí vhodné území, kde by se mohl usídlit, je nucen přejít rozvodí. Takové případy jsou známy i v tuzemsku, jedincům přitom ovšem hrozí velké nebezpečí (Kostkan, 2000). Známé jsou i případy sekundární neboli nucené migrace. Děje se tak nejčastěji jeden rok po primární migraci z původní rodičovské kolonie. Příčinou je hlavně populační tlak v území, nevhodné životní podmínky a hledání partnera. Takové nucené migrování s sebou nese pro samotného jedince značné životní riziko, neboť při něm musí překonat bezvodé území. Osudnými se v tomto ohledu stávají především dopravní komunikace. Jedním z důležitých průvodních jevů takové migrace je také přesunutí aktivity z čistě noční na vyloženě denní. To je spojeno s rizikem střetu s predátorem, protože bobr nemá dobře vybudované obranné instinkty a systém denních úkrytů (Kostkan 2000) Dynamika populace Růst populace na novém území může být poměrně rychlý. Někdy však dochází k počáteční stagnaci a pomalejšímu růstu. V dalších letech si bobři upevňují své pozice a zvyšují svůj počet především každoročním vyvedením mláďat. Je-li následně takové stanoviště a jeho okolí potravně i jinak vhodné, dochází k rychlému rozvoji a úspěšnému šíření do okolí (Vorel 2001). Při iniciální kolonizaci nedochází k zahušťování populace. Jedinci nejprve obsazují nejvhodnější stanoviště. Teprve další generace v pozdější době jsou nuceny obsazovat i méně vhodné lokality. Například mezi již obsazenými teritorii. Tím se populace zhušťuje (Vorel 2001). I v okamžiku, kdy jsou již všechna dobrá i méně dobrá místa k osídlení obsazena, si bobři udržují velikost svého teritoria. A to ani pod silným populačním tlakem nebo vnitrodruhové konkurenci (Hartman 2003). Tato strategie má však jiný nepříznivý efekt. Po nějaké době totiž nutně dochází k vyčerpání potravního zdroje na 17

18 daném území. Tato kolonie se pak nechová staticky, ale naopak dynamicky (Rybář 2004). Hartman (1994) uvádí, že rapidní pokles populačního růstu přichází v období okolo 34. roku od prvního osídlení území. Kostkan (2000) pak tvrdí, že celý proces je přirozeným projevem ekologické vazby bobra na ekosystém stojatých a tekoucích vod Potravní ekologie Jak bylo již řečeno, bobr evropský je býložravec. Je také po celý svůj život vázán na vodní prostředí a vodu. Takové stanoviště mu ale musí přinášet dostatek potravy. Bobři se živí zejména bylinami, které rostou na březích vod, vodními rostlinami a měkkými dřevinami, jako je Salix sp. nebo Populus sp., také však dalšími dřevinami měkkých i tvrdých luhů (Kostkan 2000). Ficek (2003) uvádí, že bobři preferují topol až ze 67 %, vrbu pak v 26 %. Následují ostatní dřeviny dle nabídky stanoviště. Orientuje se také spíše na dřeviny tloušťky kmene 2,6 6 cm, a to v 55 % případů. V 27 % pak na stromy o průměru do 25 cm. Potravní aktivitu realizují bobři většinou do 10 metrů od břehu. Jsou však i případy, kdy za potravou jdou až 100 m od břehu. U pařezů uvádí většina prací průměrnou výšku 33 cm. Je popsáno přibližně 86 druhů dřevin a 149 druhů bylin, které slouží jako bobří potrava. Bobr se ale orientuje především na 35 z nich. Největší potravinovou rozmanitost si může dopřát na přelomu září a října. Jestliže to lokalita umožňuje, nepohrdne bobr ani zemědělskými plodinami. Na jižní Moravě si často dopřávají hojnosti v porostech kukuřice. Při nedostatku pobřežní bylinné potravy se bobři orientují na listy a mladé dřeviny. Jednak jsou pro ně chutnější, obsahují také více parenchymu a značně jim uspoří čas i energii oproti starším a tlustším dřevinám. Kromě vrby (Salix spp.) a topolu (Populus spp.) preferují bobři ještě olši (Alnus spp.) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.) Všechny tyto dřeviny jsou náročné na světlo a vláhu. Olše a vrba přečkají i dlouhodobější zaplavení, jasan oproti nim dlouhodobé záplavy nesnáší. Dřeviny jsou základní potravou bobrů hlavně na konci vegetačního období, tedy od října do prosince, kdy si vytvářejí zásoby na zimu. Syrovátková (1998) uvádí složení potravy během zimy takto: 55 % vodní rostliny, 38 % kůra a 12 % zelené byliny 18

19 na břehu. Každoroční přechod z bylinné na dřevitou stravu je pro zvířata fyzicky značně náročná, přeorientování se z dřevité na bylinnou stravu již tolik náročné není Etologie Chování bobrů bylo rozděleno do tří skupin. agonistické ( = obranné) chování: - plácnutí ocasem o hladinu, což znamená varovný signál pro členy rodiny - zápasení, například o teritorium s nově příchozím jedincem - značkování, chemické a pachové, kterým si vymezuje teritorium neutrální chování: - chůze - stání - příjem potravy vyhýbavé chování: - potopení, které je nejčastějším projevem a obrannou reakcí na nebezpečí - útěk, který nastává při nečekaném vyrušení jedince na břehu mimo vodní tok. K útěku slouží také bobří skluzavky, kterými se rychle dostává do vody, kde se může lépe ukrýt. Bobři jsou aktivní především v nočních hodinách. Jejich aktivita se stupňuje se západem slunce a ustává s jeho východem. Přes noc je bobr schopen skolit strom o průměru až 10 cm. Větší stromy ohlodává opakovaně. Z hlediska aktivity během roku je bobr celoroční tvor. Přes zimu se bobři neukládají k zimnímu spánku. Pouze v nejchladnějších měsících snižují svojí tělesnou teplotu, a to na C. Bobr je výborný plavec i potápěč. Obvykle plave s hlavou nad hladinou, aby neztrácel kontakt. Potápí se většinou na dobu 2 3 minut. Maximální doba ponoru se však může přiblížit i 20 minutám. Podle jednotlivých měsíců v roce, lze rozdělit životní projevy bobří rodiny takto: Leden: snížená pohybová aktivita, především při silných mrazech, příjem skladované potravy, počátky páření Únor: snížená pohybová aktivita, příjem skladované potravy, páření 19

20 Březen: pohybová aktivita dle teploty, příjem potravy skladované i čerstvé, dle teploty, páření. Koncem měsíce zvýšení pohybové aktivity, vytěsňování dvouletých jedinců Duben: počátek kladení mladých, kojení, vytěsňování mladých jedinců Květen: kladení mladých, kojení, první mláďata opouštějí noru (hrad) Červen: kladení mladých, kojení, mláďata opouštějí noru (hrad) Červenec: kojení, mláďata opouštějí noru Srpen: kojení Září: kojení, zvýšení aktivit spojených s tvorbou zásob a přípravou obydlí na zimu Říjen: zvýšení aktivity (zásoby, stavba) Listopad: zimní snížení aktivity Prosinec: zimní snížení aktivity (Havránek a kol., 2009) Teritorialita Bobři brání své teritorium pomocí olfaktorických (= pachových) signálů, zvukových signálů a dotykem, což může být také zápas. Silné teritoriální chování bobrů hraje významnou roli v hustotě populace. Zvířata se mezi sebou dorozumívají pomocí pachových značek, neboli scent mark. Jde o výměšky análních žláz, které umisťují na hromádky bahna, vegetaci nebo i jiný rostlinný materiál, jako značení vlastního teritoria (Vorel 2001). Prostorové uspořádání značek vypovídá o aktuálních požadavcích na životní prostor. Teritoriální chování se silněji projevuje na jaře než v jiných částech roku. Hlavně proto, že na jaře jsou nuceni mladí bobři, právě vyhnaní z rodičovské kolonie, hledat si vlastní nové teritorium (Wilsson 1971). Bobři však mohou využívat i daleko větší území. Jedná se o okrsek neboli home range, který bobr důkladně zná a využívá jej. Toto území si však nestřeží tak bedlivě jako teritorium. V plně saturovaném území pak dochází ke zmenšení okrsku až na hranice teritoria. To proto musí být tak rozsáhlé, aby mohlo kolonii dlouhodobě uživit (Hartman 1994). Velikost teritoria se pohybuje mezi 1,3 4,87 km (průměrně 2,7 km) vodního toku (Vorel 2001). Zásadní rozdíly jsou především u dvou typů osídlení. Jednak menší vodní toky, kde se velikost pohybuje od 3,5 do 5,5 km a pak dolní nížinné řeky, kde 20

21 klesá k 1,5 2,5 km délky toku (Vorel 2001). Zde funguje nepřímá úměra, čím menší je potravní nabídka, tím se zvětšuje velikost území, které bobr využívá Predátoři V současné době nemá bobr na území ČR ve fauně přirozeného ohrožujícího nepřítele. Mezi jeho hlavní živočišné predátory se řadí vlk, medvěd a rys. Výskyt ojedinělých jedinců zmíněných druhů v tuzemsku ovšem nelze 100% vyloučit. Nejedná se však o trvalý areál výskytu, ani o životaschopnou populaci, která by bobra dlouhodobě a strategicky ohrožovala. Jde o jednotlivce, kteří se do České republiky dostávají ze sousedních států. Mláďata bobra mohou ale ohrožovat drobnější šelmy, jako třeba lišky (Dzieciolowski 1996) Biotop Bobr evropský je na evropském kontinentu rozšířen především v oblasti mírného pásu. Je vázán na vodní prostředí, i když jeho předchůdci, ze kterých se v průběhu evoluce vyvinuli do dnešní podoby, využívali vodní prostředí především jako ochranu proti predátorům. Současná populace bobrů preferuje mírně tekoucí vodní toky. Můžeme je ale pozorovat i ve vodách stojatých, jakou jsou rybníky, přehrady a jezera. Rádi obývají i mokřadní ekosystémy. Jsou vázáni na sladkou vodu s malým kolísáním hladiny. Důležitým prvkem je přítomnost dostatečného množství potravy, která by se měla nacházet těsně u břehu nebo do vzdálenosti 20 metrů od vodní hladiny. Ukázalo se však, že pro přesídlení nebo neobydlení lokality není nedostatek potravy většinou hlavní důvod. Migrují spíše za kvalitnější nabídkou potravy (Vorel 2001). Nejpreferovanější jsou lokality s rychle rostoucími dřevinami. Mezi nejvyhledávanější pak patří místa s výskytem topolů, vrb, olší, bříz a jasanů (Vlachová 2001). Podle Heideckeho (1989) je kromě příbřežního porostu důležité i rozložení a velikost zalesnění. I když přítomnost lesa v příbřežní oblasti není pro výskyt bobra určující, zalesněné oblasti podél pobřeží preferuje. To potvrzuje i Kostkan (2000), který 21

22 tvrdí, že bobr preferuje vody obklopené dřevitým porostem nebo lesy měkkého luhu, které jsou doplněny porosty bylin litorálního charakteru. V dřívějších dobách se usuzovalo, že bobři obývají pouze biotopy s čistou vodou, dnes již víme, že se usazují i u méně čistých a dokonce i znečištěných toků. Jejich výskyt byl potvrzen i na tocích, které pramení nebo protékají v intenzivně zemědělsky nebo průmyslově obhospodařovaných územích, kde se toto hospodaření částečně odráží i na kvalitě vody (Vorel 2003). Jak ukázalo i mé terénní šetření, svá sídla dnes bobr umisťuje i do blízkosti lidských sídel i k relativně frekventovaným komunikacím. Ani další rušivé procesy jako rybaření, zahrádkaření, obdělávání pozemků nebo pohyb na komunikaci významněji neomezuje jeho výskyt Role v ekosystému Bobr evropský je často přirovnáván k ekosystémovému inženýrovi, neboť při svých činnostech výrazně mnění prostředí, které obývá. Aktivní činnost bobra v zásadě mění jeho okolí jak kvalitativně, tak i kvantitativně. Neexistuje mnoho jiných organismů, které jsou schopny svojí přirozenou činností a pobytem na stanovišti jej do podobné míry pozměňovat. Někdy bývají takové druhy nazývány Keystone - species. Některé interakce patří k nejsilnějším vlivům, savců (s výjimkou člověka) na ekosystém, přírodu a krajinu (Kostkan 2001). Mezi nejdůležitější bobři činnosti patří stavba hrází, kácení dřevin a stavba obydlí. Díky těmto pracím dokáže bobr pozitivně i negativně ovlivnit dokonce vývoj reliéfu i celé krajiny Kácení dřevin a jejich zpracování Bobr kácí dřeviny pro budování hrází, hradů a pro zakrývání a maskování vstupů do nor. Pro stavební činnost často používá hlavně olši, dub a jasan, ale i jiné dostupné dřeviny. Intenzita kácení dřevin prudce stoupá s obdobím zimy, tedy hlavně před příchodem mrazů. Jednak k ochraně obydlí a také z důvodů budování zásoby potravy. Koncem zimy a na jaře se pak intenzita kácení opět zvyšuje. Dřeviny jsou hojně využívány až do plného rozpuku vegetačního období (Horsáková, Kloupar, 2008). 22

23 Pozitiva spojená s kácením dřevin: - změna druhové a věkové struktury porostů dřevin v okolí vodních toků a ploch - zvyšování biodiverzity v důsledku potravní a stavební činnosti Negativa spojená s kácením dřevin: - ohrožení druhové skladby hospodářských lesů a výnosů polních plodin v blízkosti vodních toků - snížená mimoprodukční funkce porostů dřevin v okolí vodních toků - zvýšené množství kmenů ve vodotečích Stavba nor a hradů Bobr si často v březích hloubí nory. Neumisťuje je pouze do břehů, ale také do zemních těles hrází. To nepříznivě ovlivňuje břehy, kde může vlivem norování docházet k vymývání půdy a následným sesuvům. Takto může způsobit i značné škody, jak na okolních pozemcích, tak následně i na majetku. V případě narušení hrází nebo jiných vodohospodářských staveb se dokonce může jednat i o velice nebezpečné situace, srovnatelné s živelnou pohromou (Horsáková, Kloupar, 2008). Tato činnost je pozorována jak u menších, tak i větších toků. Bobr si totiž vytváří i několik různých vchodů do svých nor a následně tak může vzniknout i poměrně rozsáhlý propojený systém chodeb. Takzvané bobří hrady si zvířata budují především v plochých nivách řek, kde není možné zajistit suchou část doupěte v břehu nad vodní hladinou (Vorel et al., 2005). Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro ně je, aby vchod do obydlí byl vždy ukryt v bezpečí pod vodou, naopak samotné doupě v noře musí být bezpečně nad hladinou vody. Pozitiva spojená s výstavbou obydlí: - diverzifikace břehové linie Negativa spojená s výstavbou obydlí: - narušení hrází rybníků a nádrží - narušení protipovodňových hrází a hrází umělých vodních kanálů - destabilizace svrchních částí hrází břehů a vodotečí 23

24 Obr. 5 Bobří hrad Obr. 6 Bobří polohrad Obr. 7 Bobří nora 24

25 Stavba hrází Tato bobří činnost, stavba hrází na vodních tocích, zasahuje nejvýznamněji do podoby krajiny, ve které bobr žije. Zásadně totiž mění podmínky stanoviště a v návaznosti na to i druhovou skladbu společenstev, která se zde vyskytovala a vyskytují. Bobři velmi citlivě reagují na jakoukoli změnu výšky vodní hladiny. Jednak je to nutí začít budovat novou noru nebo alespoň opravovat a zdokonalovat tu starou, nebo se pustí do stavby vodní hráze. Narušenou hráz dokáží velmi rychle obnovit, aby opět plnila svou funkci. Popřípadě postaví hráz úplně novou. Obr. 8 Bobří jezero Bechyňová (2009) Díky svému počínání v krajině dokáže bobr změnit jak geomorfologii, hydrologii i biotu obývaného prostředí. Tyto změny se však většinou kříží se zájmy člověka v kulturní krajině. Není tomu tak ale vždy. Některé změny, které bobři v krajině dělají, jsou naopak přínosné. Svým norování v březích rozrušují jejich homogenitu, pevnost a zmírňují jejich strmost. To přispívá k rozšíření koryta vodního toku. Bobr tak dokonce částečně napravuje meliorační opatření a přispívá k zadržení vody v krajině. Podobně činí i kácením dřevin a stavbou hrází a hrázek, které vytváří tzv. bobří jezera. Zde se následně mohou formovat nová společenstva stojatých a litorálních vod, tvoří se další 25

26 možnosti pro hnízdění vodních ptáků. Částečný kladný význam mohou mít tyto hráze a jezera i pro člověka. Zvyšují hladinu podzemní vody, retence, stabilizují průtok a při povodních může dojít také k částečné transformaci povodňové vlny. Průběžným odstraňováním dřevinné biomasy dochází k prosvětlování lokality a změně jejího charakteru. U skácených dřevin také dochází ke zmlazení pařezů, nová dřevní hmota je dalším a vyhledávaným zdrojem potravy. Pozitiva spojená se stavbou hrází: - akumulace a retence vody, transformace povodňových vln - zvyšování diverzity zatopených ekosystémů - sedimentace erozních splavenin - revitalizace odpřírodněných ekosystémů Negativa spojená se stavbou hrází: - podmáčení těles dopravních staveb - zatopování objektů infrastruktury - zatopení produkčních ploch - změny odtokových poměrů - snížená průchodnost profilu drobných toků Na následujících obrázcích je názorně vidět, jak bobr svou činností mění krajinu i její charakter. Kostkan (2000) dobře popisuje vliv bobr na krajinu a stanoviště, což názorně vystihuje obr. 10. Příchod bobra na lokalitu. Následuje kácení preferovaných dřevin, jako jsou vrba a topol. Postupné navýšení tvrdých dřevin v lokalitě na úkor kácených vrb a topolů. Následně začínají rychle rostoucí dřeviny zmlazovat, vrba a topol nejrychleji. Zmlazené dřeviny nejsou intenzivně káceny, pouze pokud je zde člověkem provedena jejich chemická ochrana. Pouze tak je bobr nucen hledat si i jinou potravu a rozšiřovat svůj jídelníček o další dřeviny. Po vyčerpání zdrojů odchází z dané lokality pro nedostatek preferované potravy. Sukcese zmlazujících dřevin pokračuje, přičemž vrba a topol jsou v konkurenční výhodě. Při dospívání je v porostu daleko více těchto dřevin než na počátku celého cyklu. Poté se bobři vracejí zpět na danou lokalitu. 26

27 Obr. 9 a 10 Bechyňová (2009) 27

28 Pobytové známky Jelikož je bobr noční živočich, člověk jeho přítomnost zjistí většinou až pomocí pobytových známek. Ty můžeme rozdělit do několika skupin podle toho, k čemu slouží nebo při jaké činnosti vznikají. Mezi hlavní pobytové známky řadíme: Ohryzy: jsou nejčastěji pozorovanou stopou činnosti bobra. Jedinci preferují méně vzrostlé stromy s užším kmenem. Ohryzy dělíme na nedokonalé a dokonalé, které vedou k přelomení kmene. Ohryzy mají tvar přesýpacích hodin. Většinou nesou stopy po řezácích. Zrcátka: se vyznačují sloupnutou kůrou na kmeni stromu, většinou ve výšce okolo 50 cm, podobně jako ohryzy. Není vyjasněno, zda je bobři používají k lepší orientaci v teritoriu, jako naváděcí systém, nebo jen ochutnávají různé dřeviny. Osobně se přikláním k první možnosti. Jídelny: se nacházejí většinou na dobře krytém místě. Bobrům slouží ke klidné konzumaci potravy. Můžeme zde najít zbytky potravy, často jsou vystlány hoblinami nebo bylinami. Požerky: jsou kůry zbavené větvičky, které nacházíme těsně u vody nebo v jídelnách. Stezky: vedou nejčastěji od místa obydlí k potravě, bývají patrné hlavně během vegetace, na některých místech celoročně. Skluzavky: vedou z břehu rovnou do vody, většinou jsou do břehu mírně zahloubeny. Slouží k dopravě potravy a materiálu nebo pro rychlý únik při nebezpečí. Pohrabky: jsou tvořeny z hlíny a zbytků větviček a bylin. Na vrcholu bývají označené pachovou stopou. Zimní skladiště: sem si bobři na podzim uschovávají své zásoby na zimu. Tvoří je nahromaděné větvě a větvičky i byliny. Bobři je většinou situují u vchodu do nory. Nora: tvoří zázemí rodiny. Jsou zde rozena a kojena mláďata. Během roku bobři využívají i více obydlí, na zimu se celá rodina uschovává ve společné noře. Spleť chodeb může dosahovat až několika desítek metrů. Východ nory ústí vždy pod hladinou, obytná část je situována ve vyvýšeném břehu, kde je sucho. Hrad: si bobři staví na lokalitách, které nejsou vhodné pro stavbu nory. Především díky vysoké hladině podzemní vody. Jejich výška se nejčastěji pohybuje okolo 2 metrů. Různé zdroje však uvádějí i výskyt daleko větších hradů. Velikost hradu je odvozena od počtu příslušníků rodiny. Hrad je tvořen převážně větvemi a větvičkami různé délky a stáří, ty jsou doplněny bylinným materiálem a vše je utěsněno nahrnutým bahnem, které udržuje uvnitř hradu tepelný komfort pro přečkání nejstudenějšího údobí roku. 28

29 Polohrad: tvoří nahromaděné klacky a větve u břehu, kde je vybudovaná nora. Většinou se tak děje u písčitých půd, které nemají vhodné vlastnosti pro stavbu obydlí. Jedná se vlastně o přechodovou forma mezi hradem a norou. Hráz: je bezesporu největším bobřím dílem. Jedná se o stavbu, která nejvíce ovlivňuje vzhled a vlastnosti daného území. Bobři je budují zejména na tocích s kolísavou výškou hladiny. Důvodem je zabezpečení vchodu do nory. Tedy aby byl vchod i při nejnižších vodních stavech pod hladinou. Po přehrazení toku vzniká bobří jezero, které umožňuje jedincům měnit nepozorovaně stanoviště. Hráz bobr buduje hlavně ze dřeva, klacků a větví různé délky a rozměrů. Dřevo pak zpevňuje rostlinným materiálem, který do větví proplétá a bahnem. Výška hráze souvisí s výškou břehů a okolního terénu. Většinou se pohybuje v rozmezí od jednoho do 2 metrů. 3.2 Areál druhu Minulost Ve středověku byl bobr běžnou součástí evropské fauny. Na počátku minulého tisíciletí se v tuzemsku vyskytoval prakticky všude. Na přelomu 15. a 16. století začala jeho početnost, především vlivem člověka, prudce klesat. Hlavním důvodem byl lov pro maso a kožešinu. Bobr totiž platil za postní jídlo, protože byl díky šupinatému ocasu vydáván za rybu, na níž se nevztahují náboženské postní zákazy. Dalším důvodem pro snižování bobří populace byl rozvoj rybníkářství. Působil značné škody, jak na rybách, tak na vodohospodářských stavbách z výhradně přírodních materiálů. Bobr byl však loven i pro castoreum, výměšek análních žláz, který se užíval v lékařství a léčitelství. To bylo v minulosti velmi ceněno. V roce 1884 se za castoreum bobra platilo až 1300 Korun, za castoreum bobra kanadského pak 100 Korun. V roce 1913 to pak bylo 600 respektive 300 Korun (Zíbrt 1929). Z volné přírody v Čechách a na Moravě bobr zmizel úplně v období století. Hošek (1978) uvádí, že poslední doklady o zastřelení volně žijících jedinců na území dnešní ČR pocházejí právě z tohoto období. Labe - Děčín r Kolín r Orlice Opočno r Ohře Ostrov nad Ohří r

30 Na řece Jizeře se bobr vyskytoval zhruba do poloviny 17. století. Vyhubení na Nežárce a Lužnici je odhadováno k roku Na Třeboňsku se ještě v průběhu 18. století lidé setkávali s bobrem jako loveným zvířetem. Existují důkazy o největších úlovcích právě na Třeboňsku. Podél řeky Moravy byla většina bobrů vyhubena již koncem 17. století. Poslední známý úlovek je z Grygovova u Olomouce, datován rokem Podle jiných literárních pramenů (Zíbrt 1929) bylo v posledním čtvrtletí 17. století obyvatelstvo Moravy opakovaně vyzýváno panským dvorem Lichtenštejnů k dodávání chycených bobrů, především bobřích ocasů a zadních končetin. A to jak pro potřeby kuchyně, tak i pro další lékařské účely popsané výše. Úlovky byly vykupovány za 1 groš. Naopak neuposlechnutím rozkazu se dotyčný vystavoval finančnímu postihu až jedné kopy (60) grošů. To vše je datováno k roku Naopak v roce 1707 je v Poddanském řádu na panství Smiřickém ve stati 11 vyhlášen zákaz lovu a chytání bobrů, vyder, raků a ryb, které by mohlo mít nepříznivé vlivy na tyto živočichy. Na přelomu 18. a 19. století kníže Josef Adam Schwarzenberg dovezl do jižních Čech z Vídně dva exempláře bobra. Byli posléze chování v tzv. bobrovnách, kde se poměrně rychle množili, takže mohli být vypouštěni do volné přírody. Hlavně na Třeboňsku však jejich rostoucí populace začala způsobovat škody a vyvolávala dokonce obavy o vodní stavby. V roce 1833 bylo proto vydáno nařízení k hubení a všichni jedinci byli odloveni (Vorel a kol. 2005). 30

31 Obr. 11 Rozšíření bobra v průběhu století Vorel a kol. (2005) Zleva a shora 11. století, 15. století, počátek 20. století, přelom let 20. století Současnost Od 19. století, kdy hrozilo úplné vyhubení bobra, se početní jeho stav v Evropě zvyšuje. Jako první přišli s plánem ochrany posledních jedinců severské státy, konkrétně Švédsko, Finsko a Norsko. Zejména po druhé světové válce dochází až do 60. let 20 století k silné reintrodukční vlně. Ta probíhala hlavně ve státech střední a západní i severní Evropy. Uvést lze Polsko, Německo, Francii, Norsko, Českou republiku a také další (Vorel a kol., 2005). 31

32 Rámcový vývoj a přehled postupného osídlování území ČR bobrem evropským je možno shrnout následovně: - polovina 80. let 20. stol. soutok Moravy a Dyje - přelom 80. a 90. let 20. stol. Dyje pod Pálavou, Kyjovsko léta 20. stol. Olše, Ohře na Chebsku, Svratka, Jihlava, Odra, Otava, Opava - současnost trvalá populace na střední Moravě až po soutok s Dyjí, severní Morava, dolní Labe a západní Čechy (Vorel a kol., 2005). Současný návrat bobrů do tuzemské krajiny je spjat s datem 31. října 1991, kdy bylo z Polska dovezeno 6 jedinců a následně byli vypuštěni do volné přírody. O rok později přibylo ještě dalších 14 zvířat z Polska. V roce 1996 byl přivezen jeden rodičovský pár z Litvy, který byl vysazen v CHKO Litovelské Pomoraví. Další litevský pár byl ve stejném roce vysazen na Odře v okolí vojenského prostoru Libavá (Kostkan, 1998). V povodí Labe se datuje novodobý výskyt od léta 1967, trvalý výskyt se počítá od podzimu roku 1992, kdy byli bobři pozorování u Nebočad ve slepém rameni řeky. Dnes je považován celý úsek Labe od Střekova po Hřensko za koninuálně osídlený (Vorel a kol., 2005). Na přelomu tisíciletí byl pozorován výskyt bobra na řece Divoká Orlice, konkrétně u Nové Vsi. O čtyři roky později byla známa dvě trvalá teritoria u Kunštátu a Nové Vsi (Vorel a kol., 2005). Na Vltavě se nedávno vyskytovali bobři pouze v závěru koncem minulého století a to krátce mezi roky 1997 a (Vorel a kol., 2005) Po roce 2000 jsem nenalezla o výskytu bobrů na Vltavě v odborné literatuře žádný doklad, nicméně (Havránek a kol. 2010) uvádí, že v povodí Vltavy se objevují projevy přítomnosti bobrů, avšak bez problémových dopadů na ekosystém. V povodí Moravy, včetně Bečvy a Dyje, byl první jedinec pozorován v roce 1975 na Dyji pod soutokem s Kyjovkou. Návrat do centrální části povodí je popsán výše. Odtud se bobři začali šířit na jih, směrem na Olomouc. Postupovali však i od jihu proti proudu Moravy. Pravděpodobně se setkali okolo roku 1998 u Kroměříže, případně na Uherskohradišťsku. Stručně o novodobé kolonizaci bobrů na řece Moravě: Na Baťově kanále byl první výskyt zjištěn v roce 1999 a stále je potvrzován. V listopadu 2004 ohrozili bobři výstavbou hráze provoz ČOV na Huštěnovickém potoce. Rybniční oblast mezi Rusavou a Mojenou u Záhlinic je bobry obydlena od roku Malá Bečva je trvale osídlena od roku Na Bečvě byl v dubnu 2001 objeven jedinec v obci Karolinka v Beskydech. Od prosince 2001 jsou pak známky výskytu pozorovány severozápadně od Valašského Meziříčí až po Hustopeče nad Bečvou v soustavě rybníků. Od 32

33 listopadu 2002 se vyskytují bobři i v areálu bývalé pískovny a současného přírodního koupaliště Poděbrady u Olomouce. Vodní nádrž Nemilka na Moravské Sázavě je osídlena od roku 1999 a Lanškrounské rybníky na Ostrovském potoce pak od roku Říčka Desná je dnes osídlena až po Šumperk (Vorel a kol., 2005). Na Dyji se dnes bobři vyskytují od NMN pod Pálavou až po soutok s Moravou. V povodí Odry jsou dnes bobři na několika řekách. Přímo na Odře je můžeme pozorovat od jejich vysazení v roce Od roku 2000 žijí i na hraničních meandrech severně od Bohumína. V roce 2003 byli bobři lokalizování v CHKO Poodří. Na Olši se vyskytují od druhé poloviny 90. let a populace je zde hodnocena jako stále narůstající. Na řece Opavě byly nalezeny pobytové známky v roce 1997 a v únoru 2001 pak bylo pozorováno několik čerstvých okusů jižně od Dolního Benešova. Na Moravici je trvalý výskyt potvrzen od roku 2003 (Vorel a kol., 2005) Počet jedinců Vývoj počtu jedinců na našem území je monitorován od poslední dekády minulého století. Počátkem devadesátých let se na jižní Moravě vyskytovalo cca 50 jedinců. O pět let později se jejich počet zdvojnásobil a pobyt zvířat byl potvrzen i v Litovelském Pomoraví a severních i západních Čechách. K roku 2000 se celorepublikový odhad početnosti dostal až na úroveň jedinců. O pět let později odhady činily jedinců. Dnes stále probíhá osidlování nových území. Předpokládám, že počet bobrů dnes překročil hranici 2000 jedinců na republiku. Přičemž jak ukazují následující tabulky, na území Jihomoravského kraje se v současnosti nachází poměrně velké procento těchto jedinců. Z výsledků pravidelného monitoringu bobrů v České republice, který od roku 2003 provádí společnost Castor ve spolupráci s ČZU, UP, AOPK, Lesy ČR a dalšími, vyplývá, že na mnoha místech republiky se populace bobrů již značně rozvinula. V následující tabulce jsou uvedeny výsledky tohoto monitoringu, který se uskutečnil v roce

34 Tab. 2 Základní údaje o početnosti bobra v roce 2009 Monitoring populace bobra evropského v ČR, 2009, Vorel a kol., nepubl. Zkratky monitorovaných území: CL - Český les, CH Chropyňský luh, LA Labské údolí, ND Niva Dyje Z údajů jasně vyplývá, že nejhustší populace bobrů je soustředěna právě na jižní Moravě v úrodné a na potravu bohaté nivě řeky Dyje. Což potvrzují i údaje z monitoringu následujícího roku, tedy rok Jehož výsledky jsou předloženy v tabulce 3. Tab. 3 Základní údaje o početnosti bobra v roce 2010 Monitoring populace bobra evropského v ČR, 2010, Vorel a kol., nepubl. Zkratky monitorovaných území: CL Český les, LA Labské údolí, LP Litovelské Pomoraví, SP Soutok-Podluží Jak z tabulky vyplývá, bobři jsou nejhojněji rozšířeni na území Moravy. Nejvíce se jim daří na Břeclavsku. Zde mají bezmála ideální životní podmínky. Stanoviště s dostatkem potravy a malý počet rušivých elementů. Navíc je na tomto území vyhlášena biosferická rezervace, veškerá rušivá činnost člověka je zde tedy silně omezena. 34

35 Tab. 4 Vývoj počtu teritorií 2010 Monitoring populace bobra evropského v ČR, 2010, Vorel a kol., nepubl. CL Český les, CH Chropyňský luh, LA Labské údolí, LP Litovelské Pomoraví, ND Niva Dyje, SP Soutok-Podluží, ST Strážnicko Tato tabulka ukazuje vývoj počtu bobřích teritorií na sledovaných lokalitách. Jejich počet na většině lokalit neustále mírně stoupá. Z toho můžeme odvozovat trvalý rozvoj populace bobrů na sledovaném území. Obr. 12 Rozšíření rodu Castor v Evropě Biber in Europa,

36 Obr. 13 Rozšíření bobra v ČR (2005) Obr. 14 Rozšíření bobra v ČR (2008) 36

37 Obr. 15 Rozšíření bobra v ČR (2010) Monitoring populací bobra evropského v ČR pro rok 2010, Vorel a kol., nepubl. Zeleně jsou vyznačeny A zóny ochrany bobra. Viz další kapitola. 3.3 Únosná početnost N území České republiky se v posledních letech bobr evropský značně rozšířil a stále se jeho populace zvětšuje. V Jihomoravském kraji se stále častěji setkáváme s pobytovými znaky i s celkovým působením tohoto živočicha na krajinu. Za posledních cca 20 let jeho přítomnosti v krajině se některé lokality značně proměnily. Lidé si po mnoha letech, kdy se bobři na zdejším území nevyskytovali, musí znovu přivyknout na jeho přítomnost. Z historických pramenů nemáme mnoho konkrétních údajů, jak krajina vypadala, když ji bobři ještě hojně obývali. Navíc v minulosti bylo více dbáno na určitou upravenost krajiny, což se týkalo hlavně doby baroka a klasicismu. Tehdy se z krajiny ve velké míře odstraňovaly neestetické části jako třeba mrtvé dřevo, které bobr jak vytváří tak i zpracovává. V dnešní době je tendence navracet se, v oblastech kde to je možné, k původní nenarušené krajině. Myšleno nenarušené člověkem. Zároveň je nutné ale krajinu obhospodařovat a zabezpečit v ní kvalitní a pohodlný život jejích obyvatel. Současně je třeba ochraňovat majetek i lidské zdraví. 37

38 Jak vyplývá z etologie bobrů, je toto zvíře přísně teritoriální. Každý jedinec nebo rodina obývá určitý vymezený prostor a další jedince do něj nevpustí. Tato skutečnost sama o sobě představuje jeden ze sporných bodů v diskusích mezi ochránci přírody a vodohospodáři. Jedna skupina tedy argumentuje tím, že v návaznosti na toto přirozené chování se bobr prakticky nikdy nemůže v krajině přemnožit. Oproti tomu vodohospodáři oponují tím, že značná část dnešní kulturní krajiny není schopna tak dynamickému nárůstu počtu bobřích teritorií odolat a sama se s následky bobří činnosti vyrovnat. Nejde o to, kolik bobrů na daném území žije, ale zda jejich vliv na krajinu a především negativní působení, při daném počtu, nepřesahuje únosnou mez. Může se totiž stát, že i při ne zcela úplném osídlení krajiny bobrem bude docházet k takovým změnám a škodám, které nebudou moci být v kulturní krajině dlouhodobě únosné, zejména z hospodářského hlediska. K urychlení a zjednodušení soužití s bobrem má napomoci vytvoření zón diferencované ochrany bobra evropského. Předpokládá je Program péče o populaci bobra evropského, zpracovaný z popudu Ministerstva zemědělství ČR. Toto opatření má přispět k prevenci rozsáhlých škod, které bobr při své činnosti v krajině vytváří. Hlavním cílem zonace území ČR je zachování přirozené a dlouhodobě životaschopné populace bobra evropského a zároveň ochrana kulturní krajiny, lidských zájmů a předcházení extrémním konfliktům. Pro tyto účely byly zmíněným programem stanoveny tři základní typy území. Zóna A, kde je kladen prvořadý důraz na ochranu bobra evropského Zóna B, která umožní komunikaci mezi zónami A, přítomnosti bobra zde nebude bráněno, ale bude omezováno jeho nepříznivé působení Zóna C, ve které bude osídlení bobrem eliminováno Zóna A: Obecně musí každá lokalita této zóny zaručovat vhodné hydrologické, potravní, migrační a další podmínky vhodné k vytvoření stabilní populace. Základní kostru tvoří evropsky významné lokality (EVL), v některých případech ještě rozšířené. Měla by sem spadat především území, ve kterých nehrozí větší kolize mezi člověkem a bobrem. Zatím jsou takto vymezeny lokality v oblasti Českého lesa, Polabí, jižní a střední Moravy. Zde se vyskytují především nivy větších řek s rozvinutými břehovými porosty, jedná se také o fragmenty lužních lesů. Tato území byla vybrána také pro rovnoměrné rozmístění v povodí Dunaje a Labe. 38

39 Zóna B: Do této zóny budou automaticky zařazena všechna ostatní území po vymezení zón A a C. Zde je počítáno s možnými kolizemi mezi zájmem zvířat a lidí. Hlavně z vodohospodářského hlediska. Počítá se zde s individuálním řešením problémů. Dostupnými a přiměřenými prostředky bude nutné omezit vznik významných škod, zároveň ale také umožnit migraci a výskyt bobrů na tomto území. Zóna C: Tato zóna vymezuje území, kde působení bobra může značně negativně ovlivňovat hospodaření člověka. Mohlo by přinášet nejen značná ekonomická rizika, ale dokonce také představovat přímé ohrožení obyvatel. Zatím jsou do této zóny zahrnuta pouze oblasti s velkou koncentrací vodních ploch, kde by působením bobra v sypaných hrázích mohlo docházet k jejich destabilizaci s možností vzniku živelných událostí. Jedná se tedy o Třeboňskou rybniční pánev, Českobudějovickou rybniční oblast a Blatenskou rybniční oblast. Dále jsou zde zahrnuty toky, kanály a výpusti, které tyto oblasti obhospodařují. Území C zóny je vymezeno přirozenou hranicí, tvořenou rozvodím a existujícími migračními bariérami. Sem spadají jezy, betonové hráze umělých velkých vodních nádrží a průmyslové zóny. Obr. 16 Vymezení zóny C a A ekologie.upol.cz/ku/ogfop/2006_pp.ppt, Vorel a kol

40 Na obrázku je červeně vymezena zóna C, kde bude výskyt bobra eliminován. Modře jsou označeny zóny A. Elipsy pak značí jednotlivé EVL. Zóny A jsou také dobře viditelné na obrázku č. 15. S takovým vymezení lokalit, jak je nastiňuje Program péče, ovšem zásadně nesouhlasí vodohospodáři. Jak mi bylo vysvětleno, většina zón A, které jsou zaměřeny prioritně na ochranu bobra, totiž leží na toku Moravy. A to jak ve střední tak i v dolní části jejího povodí. Hospodaření v těchto zónách je podle předkládaného návrhu jen velmi obtížné nebo téměř nerealizovatelné. Podle údajů z Povodí Moravy s.p. (PM), jsou bobří činností ohroženy stovky kilometrů hrází na toku. Také proto se pracovníci PM domnívají, že by vymezení A zón v krajině mělo být vždy konzultováno s obyvateli dotčených území. 3.4 Rizikové faktory Na území ČR byl bobr v minulosti již několikrát téměř zcela vyhuben. V minulosti byl největším nepřítelem bobra člověk, který jej lovil pro kožešinu, maso a castoreum, kdysi velmi ceněný výměšek bobří párové žlázy, využívaný mimo jiné také v lidovém léčitelství. Dalším důvodem snižování početnosti byl i nepřímý vliv člověka na bobří teritoria. Se zvýšenou hospodářskou činností a jeho zásahy do krajiny ubývalo přirozených biotopů, které by mohli bobři obývat. Ubylo mokřadů, lužních lesů a bažin. Místo nich člověk zakládal pole a hospodářské pozemky. Další rána pro bobry přišla s melioračními opatřeními, kdy se meandrující řeky, které vytvářely říční nivy, začaly narovnávat. Zrychlil se tak odtok vody z krajiny a úpravy koryt řek znesnadňují a mnohde dokonce zcela zabraňují bobrům vytvářet své nory. 40

41 Tab. 5 Rizikové faktory dle důležitosti Program péče o populaci bobra evropského v ČR, 2005 V předcházející tabulce jsou znázorněny rizikové faktory, které se na území ČR vyskytovaly a vyskytují. Stupnice hodnocení 1 největší zátěž, 4 nejmenší zátěž Lov Dnes je v České republice díky legislativní ochraně bobra, jak ze strany tuzemských, tak evropských zákonů, lov tohoto zvířete zcela zakázán. Ani přesto není zcela vyloučen. Na problematiku lovu bobrů existují dva protichůdné názory. Poučení z minulosti, kdy byl díky lovu zcela vyhuben, je jasné a zřejmé. Neregulovaný lov by velice pravděpodobně opět vedl k úplné devastaci bobří populace. V Bavorsku je každoročně údajně nelegálním lovem zabito až 15 % bobří populace. Šafář (2002) uvádí konkrétní případy zastřelení bobrů v ČR. V roce 1998 se tak stalo na jezu u Spytihněvi v okrese Uherské Hradiště, kde byl nalezen dospělý samec. Mezi dubnem a květnem 2001 je doložen zastřelený bobr na břehu Malé Bečvy. Nelegální lov figuruje v myslivecké latině také na jižní Moravě, kde bobr páchá značné škody na majetku. Jakkoli je takový postup nezákonný, dosud nebylo v této věci vedeno žádné správní řízení. V jiných zemí Evropy je regulovaný odlov těchto zvířat povolen. Jedná se o Polsko, Německo, konkrétně o Bavorsko, skandinávské země a pobaltské republiky. Například ve Skandinávii mají bobři i přirozené predátory jako je vlk, medvěd nebo rosomák. I přesto se tam populaci bobrů vyrovnaně daří. Při kvalitně stanovaném počtu možných odlovů 41

42 v dlouhodobě osídlených oblastech by tento způsob regulace nemusel mít negativní vliv na stabilitu bobří populace ani v tuzemsku. Na území ČR se nevyskytují žádní přirození bobří predátoři. Přesto se i při své populační dynamice, kterou tyto zvířata mají, nemohou v jednom místě pobytu přemnožit. Mohou však způsobovat škody, které je nutné vyvážit ekologickým významem bobrů v krajině. Tab. 6 Počet a příčina úmrtí jedinců v ČR od roku 1967 Program péče o populaci bobra evropského v ČR, 2005 Havránek (2010) uvádí, že nejvíce jedinců umírá v měsících březen duben. Z toho většinu uhynulých kusů tvoří březí samice Doprava Bobry dnes v tuzemsku ovlivňuje a negativně ohrožuje hlavně silniční, lodní a železniční doprava. Dopravní koridory často dělí přirozený životní prostor jedinců, kteří jsou nuceni tyto bariéry překonávat, čímž jim hrozí reálně nebezpečí uhynutí. Železniční doprava je po bobry jednou z nejnebezpečnějších. Železnice často vede v nivách vodních toků nebo je kříží. Intenzivní lodní doprava není v ČR zastoupena v takové míře, aby mohla ve větším škodit bobrům. Na druhou stanu některé toky, jako třeba Labe, jsou jí samozřejmě postiženy. Na jižní Moravě ohrožuje bobry především rekreační lodní doprava na přehradách a nádržích. Silniční doprava ohrožuje jedince zejména tam, kde kříží vodní toky. Není to však pravidlem, protože bobři jsou schopni migrovat i centrem hustě obydlené aglomerace nebo průmyslové zástavby, jestliže tudy vede jejich přirozená migrační trasa. Takovým případem se podrobněji zabývám dále. 42

43 3.4.3 Hospodaření člověka v krajině, neprostupnost krajiny Přirozené aktivity bobrů nejvíce narušuje lidská činnost, která se jim nejvíce přibližuje, tedy práce na březích a břehových porostech, případně v jejich blízkém okolí. Zvířata jsou nejvíce ohrožena čištěním a zprůtočňováním koryt toků. Při opevňování břehů je významně zhoršena případně zcela zamezena možnost budování obydlí. Prořezávka břehových porostů snižuje dostupnost potravy a stavebního materiálu. Tyto práce vesměs mění ekosystémovou hodnotu biotopů. Dalším omezením je pro zvířata lesní a zemědělské hospodaření. Zemědělství jako takové bobra tolik neovlivňuje svou činností, jako spíše přeměnou jeho přirozených stanovišť na pole a louky pro intenzivní zemědělství. Lesnictví ovlivňuje bobry hlavně při pojezdu těžké techniky v lokalitách, kde se lesní těžba přiblíží vodním tokům, kde bobr sídlí. Technika může způsobit destabilizaci podnorovaných břehů a propadnutí nebo zasypání nor. Udržováním technických objektů, jako jsou silnice a železnice, může člověk rušit bobry v jejich přírodním přirozeném prostředí. Stejně tak rekonstrukce, revitalizace nebo rozšiřování těchto objektů mívá negativní vliv. S tím bezprostředně souvisí zhoršená prostupnost krajiny. Hlavním migrační a průchodové taky jsou samozřejmě vodní toky. Bobři většinou migrují po proudu, z jižní Moravy ale máme názorné příklady i protiproudové migrace z Rakouska na České území a dále hlavně řekou Moravou směrem k severu. Největší překážkou migrujícím jedincům jsou bezesporu lidmi vytvořené bariéry, zejména pak přehradní nádrže s betonovými hrázemi. Uvést lze například Vltavskou kaskádu nebo přehradní nádrž Pastviny na Divoké Orlici. Na jižní Moravě je to pak Brněnská nebo Vírská přehrada. Riziko při obcházení, kdy musí jedinec urazit značnou vzdálenost po souši, je velmi vysoké. Kromě přehrad ztěžují průchodnost vodních toků i vysoké jezy. Obzvláště ty, které jsou opevněny z obou stran vysokou stěnou s vysokými kamennými břehy. Mírnější jezy mohou být v některých případech polopropustné, což znamená možnost průchodu po proudu, nikoli však proti němu. Relativně propustné jsou pak menší a nikoli příkré jezy a splavy. Bariéru mohou představovat dlouhé úseky regulovaných toků, které mají opevněné koryto betonem, kameny nebo dlaždicemi. Řeky vyšších poloh, se silným proudem a opevněnými břehy, u nichž se vyskytují třeba i jezy se pak stávají pro bobry propustné jen po proudu. 43

44 V tocích mohou však zvířata narazit i na přirozené bariéry kam řadíme vodopády, a peřeje na horních částech řek. Většinou jsou ještě kombinovány skalními úžlabinami a balvany. Tyto úseky s velmi silným proudem bobři nevyhledávají. Neprůchodnou bariéru může na území ČR představovat hlavní evropské rozvodí. Právě rozvodí ve vyšších oblastech s prudkými peřejnatými toky, bývají pro bobry oboustranně neprůchozí. 3.5 Legislativní ochrana Podle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., přílohy č. 3 vyhlášky číslo 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení, byl bobr evropský zařazen mezi chráněné živočichy, jako kriticky ohrožený druh. Avšak novela zákona č. 175/2006 Sb., vyhlášky číslo 395/1992 Sb., přeřadila bobra evropského do kategorie silně ohrožený druh. Dle zákona č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy se vztahuje druhová ochrana na druhy jmenované ve směrnici rady Evropských společenství č. 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v přílohách II., uvádí bobra jako druh vyžadující vyhlášení zvláštní územní ochrany. Příloha IV. jej uvádí jako druh vyžadující přísnou ochranu. V zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb., je druh veden jako zvěř, kterou nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Důležitý je zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Upravuje podmínky, za jakých je možno žádat o náhradu škody. Zákon vymezuje kromě bobra ještě další zvířata. Na jižní Moravě se setkáváme vedle bobra nejčastěji se žádostmi o náhradu škody způsobenou kormoránem velkým. Dále zákon jmenuje ještě vydru říční, losa evropského, medvěda hnědého, rysa ostrovida a vlka. Bobr je dále uveden na seznamech chráněných druhů a v mezinárodních úmluvách. Červený seznam IUCN vydává každé dva roky Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů. Zde je bobr veden v kategorii LC neboli least concern, což znamená málo dotčený. Nehrozí tedy riziko jeho vyhynutí v nejbližší době. Červený seznam ČR řadí bobra do kategorie VU neboli vulnerable, což znamená zranitelný. 44

45 Krajský úřad JMK vydal koncem roku 2011 opatření obecné povahy, kterým povoluje výjimku ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněného živočicha bobra evropského. Konkrétně ze zákazu ničit jeho sídla a rušit jej. Toto opatření umožňuje oprávněným osobám likvidaci bobřích nor a odstraňování bobřích hradů, dále pak umožňuje odstraňování nebo zprůtočňování bobřích hrází. Výjimka je povolována správcům vodních toků a vlastníkům nebo správcům vodních děl a vlastníkům nebo správcům ostatních staveb, specifikovaných v tomto opatření. Tato výjimka může být uplatňovat na území, na kterém krajský úřad JMK vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny, kromě zvláště chráněných lokalit, jejich ochranných pásem a EVL, kde je bobr předmětem ochrany, a to na umělých kanálech a upravených vodních tocích mimo přirozené koryto, rybnících a umělých vodních nádržích, ochranných hrázích, zařízeních zajišťující u vodních děl doplňkovou funkci (drenáž, těsnění apod.). U této výjimky je také stanoveno časové omezení období pro její uplatnění. Účinnost tohoto opatření může být uplatněno každoročně od do a od do V případě obecného ohrožení, ohrožení veřejného zdraví nebo hrozí-li vznik závažné škody na majetku, neplatí časové omezení a je možné toto omezení uplatnit i na jiných než vyjmenovaných stavbách. Toto opatření bylo přijato především na základě zvyšujícího se počtu žádostí o výjimku ze zákona na ochranu bobra a také ve spojitosti s vysokým počtem nároků na náhradu škod, které byly bobrem způsobeny Náhrady škody Poskytování náhrad za škody, způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy, je v ČR řešeno zmíněným zákonem 115/2000 Sb. Stanovení výše náhrady upravuje vyhláška 360/2000 Sb. Zde jsou konkrétně jmenováni následující živočichové, kterých se případné náhrady týkají: bobr evropský (Castor fiber L.), vydra říční (Lutra lutra L.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo L.), los evropský (Alces alces L.), medvěd hnědý (Ursus arctos L.), rys ostrovid (Lynx lynx L.) a vlk (Canis lupus L.). Týmž zákonem jsou rovněž vymezeny újmy a předměty, na které lze uplatňovat náhradu škody, způsobenou těmito živočichy. Detailně je specifikuje vyhláška následovně: život nebo zdraví fyzické osoby, život nebo zdraví vymezených domestikovaných zvířat, život a zdraví psů, sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat, život a zdraví ryb, škody na včelstvech a včelařském zařízení, škody 45

46 způsobené na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech, nebo movitých věcech v uzavřených objektech. Podmínky pro získání finanční náhrady upravuje zákon takto: Škoda musela vzniknout prokazatelně na území ČR. Živočich, který byl poškozen (domácí zvíře, dobytek, aj. byl v době poškození chráněn. To znamená, že byl v ohradě, v budově nebo v jiném ochranném zařízení (například klec) Uplatnění nároku na náhradu škody Poškozený je povinen vzniklou škodu nahlásit nejpozději do 48 hodin od jejího zjištění na místně příslušný orgán ochrany přírody. O náhradu škody pak žádá na příslušném krajském úřadě, a to do 10 respektive 15 dní ode dne, kdy se poškozený o škodě dověděl, nejpozději však do 6 měsíců od vzniku škody. Při újmě na zdraví je tato lhůta prodloužena na 2 roky. K žádosti je nutné přiložit požadovanou dokumentaci (u bobrů není nutná, u kormoránů ano) a prokázat, že škoda skutečně vznikla uvedeným zvláště chráněným živočichem. Na místě vzniku škody provede šetření také místně příslušný orgán ochrany přírody. Způsob výpočtu výše náhrady škody dle vyhlášky 540/2002 Sb.: Výpočet nebo zjištění výše možné vyplacené částky je dáno vyhláškou. Obecně se výše odškodnění určuje podle tržní hodnoty dané komodity (zemědělská plodina) nebo podle pořizovací ceny zařízení nebo zvířete. Při částečném poškození je pak vyplácen rozdíl mezi pořizovací cenou nového zařízení (zvířete) a současnou tržní cenou poškozeného zařízení nebo zvířete. V zákoně jsou také jasně dané podmínky a příklady, kdy náhrada nemůže být vyplacena. Jedná-li se například o pracovní úraz nebo úraz živočichem chovaným v zajetí, atd. Oceňování zemědělských pozemků se provádí na základě základní ceny a druhu pozemku dle BPEJ. Ceny jsou uvedeny v příloze vyhlášky. Cena nesmí klesnout pod 0,70 Kč/m 2. Tato cena může být upravena přirážkami nebo srážkami v závislosti na poloze daného pozemku. Srážky se pohybují v jednotkách až desítkách procent. Týká se to zejména pozemků s prokazatelným snížením obdělávání, jako je balvanovitost, přítomnost stožárů, aj. Přirážky se pak pohybují až do výše desítek až stovek procent. Hlavním ukazatelem zde je poloha pozemku vzhledem k zastavěným sídlům a jejich velikosti. Největší přirážka (560 %) se týká pozemků na území Prahy. Zemědělským pozemkům na území Brna je přidělena přirážka 320 %, v obcích sousedících s Brnem 160 % a v k.ú. do 5 km od Brna pak 80 %. 46

47 Cena lesního pozemku nebo nelesního pozemku s lesním porostem se určuje podle příslušného souboru lesních typů uvedených v příloze. Tato cena však nesmí být nižší jak 0,70 Kč/ m 2. Dále je upravena srážkami podle dalších vlastností a umístění pozemků. Například, jsou-li pozemky v národních parcích, na antropogenních půdách nebo patří do lesů zvláštního určení. Oceňování rybníků se odvozuje od ceny pozemku a ceny jednotlivých vodních staveb, které jsou jeho součástí. V případě chovného rybníka je cena upravena podle příslušných koeficientů. Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze v poměru jejich plošného zastoupení v porostu. Základní cena za m 2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle výpočtového vzorce. H a = [(A u - c) x f a + c] x B a x K v x K p, Kde H a A u c f a B a K v K p cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění, cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí pro příslušný bonitní stupeň, náklady na zajištěnou kulturu, věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň, zakmenění ve věku ke dni ocenění, věkový koeficient lesního porostu koeficient prodejnosti uvedený v příloze Při určování výše náhrady škody je nezbytné, pro účely stanovení skutečné majetkové újmy, v případě poškození trvalých porostů dřevin, jako jsou doprovodná zeleň vodních toků, rozptýlená zeleň v krajině aj., od zjištěné ceny odpočítat cenu zachovalé a využitelné dřevní hmoty ze zmíněných porostů (např. jako palivového dříví). Ovocné, okrasné, chmelové dřeviny a vinná réva se oceňuje dle tabulek uvedených v přílohách vyhlášky. Cena je stanovena zvlášť pro intenzivní pěstování nebo pro zahrádkářské porosty. Na výši náhrady škody má vliv vitalita, stáří a celkový stav dřeviny nebo porostu. Zvláštními přirážkami jsou pak oceňovány dřeviny v chráněných a památkových zónách nebo městských parcích. Podle výše uvedené vyhlášky nelze požadovat náhradu škody za vzniklou ekologickou újmu ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. ale pouze škodu majetkovou, kterou lze vyčíslit v penězích. 47

48 3.6 Škodní praxe v Jihomoravském kraji Na území Jihomoravského kraje způsobují výše uvedené škody především kormorán velký a bobr evropský. Od roku 2003, kdy krajský úřad převzal kompetenci od zaniklých okresních úřadů, bylo vedeno přes 111 řízení o přiznání náhrady škody. Pouze ve 29 případech náhradu škody nepřiznal pro nesplnění podmínek přiznání náhrady. Celkem se jednalo o náhradu škody ve výši 11,8 milionů Kč. Částka uznaných specifických škod na území JMK dosáhla výše přes 76 milionů Kč. Z toho škodu za 35 milionů způsobil bobr evropský. Především se jednalo o škody na zemědělských plodinách a poškození trvalých porostů dřevin. Přiznané náhrady jsou hrazeny ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva financí. Požadavky na náhradu škody uplatnily dvě desítky různých subjektů. Jedná se o jednotlivé zemědělce, větší zemědělské podniky, vlastníky lesů, vlastníky trvalých porostů dřevin nebo vlastníky a nájemce rybníků Škody způsobené bobrem evropským na území JMK v letech 2010 a 2011 Již deset let je možné požadovat ze státního rozpočtu náhradu škody způsobenou zvláště chráněným živočichem. Na území Jihomoravského kraje již byla tato náhrada poskytnuta v celkové výši 76 milionů korun. Jedná se takřka výhradně o škody způsobované dvěma živočišnými druhy a těmi jsou bobr evropský a kormorán velký. Každý z nich se na celkovém objemu škod podílí prakticky stejnou měrou. Krajský úřad prostřednictvím svého pracoviště v Hodoníně, řešil v letech 2010 a 2011 celkem 26 žádostí o náhradu škody způsobenou bobrem. V roce 2010 bylo ze 12 žádostí uznáno a proplaceno 10 žádostí, u dvou z nich byla žadatelem požadovaná finanční náhrada snížena na základě odůvodněného rozkladu. Z celkového počtu sedmi žadatelů bylo vyhověno pěti z nich. Dále uvádím tabulku žadatelů a vyplacených částek. Celková hodnota vyplaceného odškodného na Hodonínsku za rok 2010 činila Kč. 48

49 Tab. 7 Škody způsobené bobrem v roce 2010 ve správě KrJMK Hodonín Škody 2010 místo částka požadovaná částka vyplacená důvod Lesy České republiky polesí Soutok škody na trvalých porostech škody na trvalých porostech škody na trvalých porostech polesí Mikulov škody na trvalých porostech polesí Valtice škody na trvalých porostech polesí Tvrdonice škody na trvalých porostech Lesy ČR celkem škody na trvalých porostech soukromá osoba Hodonín škoda na porostech dřevin Zepro a.s., k.ú. Přítluky polní plodiny a zem. Pozemky Družstvo Rakvice Rakvice polní plodiny a zem. Pozemky NPÚ Brno LVA škoda na dřevinách zám. Parku CELKEM Škody jsou uvedeny v Kč. NPÚ = národní památkový ústav, LVA = Lednicko-valtický areál Neuznané škody se pohybovaly v úrovni 30 tisíc Kč. Důvodem pro nepřiznání náhrady škod bylo pozdní podání žádosti. V roce 2011 bylo podáno 14 žádostí, všechny byly uznány v plné výši. Celková vyplacená částka činila Kč. Tab. 8 Škody způsobené bobrem v roce 2011 ve správě KrÚ JMK Hodonín Škody 2011 Místo částka požadovaná Částka vyplacená důvod Lesy České republiky polesí Soutok škody na trvalých porostech škody na trvalých porostech polesí Mikulov škody na trvalých porostech polesí Valtice škody na trvalých porostech polesí Tvrdonice škody na trvalých porostech Lesy ČR celkem škody na trvalých porostech Rybářství Hodonín Hodonín dřeviny na hrázi Zepro a.s., k.ú. Přítluky polní plodiny a zem. Pozemky Zepro a.s., k.ú. Přítluky ovocné dřeviny, jabloňový sad Družstvo Bulhary Bulhary polní plodiny a zem. Pozemky Družstvo Rakvice Rakvice polní plodiny a zem. Pozemky NPÚ Brno LVA škoda na dřevinách zám. Parku Obec Žádovice Žádovice nelesní dřeviny, břehový porost soukr. osoby, manželé Strážnice stromy v zahradě, oplocení soukr. osoba Vracov stromy v zahradě CELKEM Škody jsou uvedeny v Kč. NPÚ = národní památkový ústav, LVA = Lednicko-valtický areál Meziročně stoupla hodnota vyplacených náhrad škod o Kč, tedy o plných 33 %. Břeclavské pracoviště odboru životního prostředí krajského úřadu řešilo v letech 2010 a 2011 celkem sedm žádostí o náhradu škod způsobených bobry. 49

50 Tab. 9 Škody způsobené bobrem v roce 2010 a 2011 ve správě KrÚ JMK Břeclav Škody 2010 Lesy republiky České místo částka požadovaná Částka vyplacená LZ Židlochovice Lesy ČR celkem důvod škody na trvalých porostech škody na trvalých porostech škody na trvalých porostech Škody 2011 Lesy republiky České místo částka požadovaná Částka vyplacená LZ Židlochovice důvod škody na trvalých porostech soukromá osoba Petrovice zemědělské plodiny soukromá osoba Rybníky zemědělské plodiny CELKEM Škody jsou uvedeny v Kč. Tab. 10 Škody způsobené zvláště chráněnými živočichy v JMK Vyplacené škodyrok Kormorán Vydra Bobr Celkem Celkem Škody jsou uvedeny v tisících Kč. Celkem bylo v územní působnosti Krajského úřadu Jihomoravského kraje mezi roky vedeno 152 řízení (51 kormorán, 1 vydra, 100 bobr). Ve 41 případech nebyla uznána výše požadované náhrady a nevyplacený rozdíl činí tis. Kč. Tato neuznání byla ze strany poškozených akceptována a nedošlo v této věci k žádnému soudnímu sporu. V současné době není možné uplatňovat náhradu preventivních opatření. Nejsou poskytovány ani žádné přímé dotace na tato preventivní opatření a postupy. Žadatel však musí prokázat, že se snažil způsobené škodě předejít. 50

51 Tato situace je nepříjemná hlavně pro vodohospodáře, kteří jsou nuceni investovat značné částky do zabezpečování hrází vodních nádrží a rybníků, aby zamezili možnému poškození těchto zařízení bobrem a aby následně nebyl ohrožen majetek ani zdraví obyvatel. Povodí Moravy s. p., a jeho závod Dyje, každý měsíc investuje jen do zprůtočňování bobřích hrází od 50 do 200 tisíc korun. Orientační kalkulace na zprůtočnění jedné bobří hráze: Plastová trubka o průměru 25 cm délky 5 metrů Kč Plastové koleno Kč Kari síť na výrobu krycího koše Kč Objímka Kč Práce v rozsahu 2,5 hodin/4 lidé, 10hod. à 150 Kč Kč Celkem Kč Horsáková, Kloupar, 2008, Vylišení lokalit s nutnou ochranou významných vegetačních prvků komponované krajiny LVA, památkové zóny a památky na Seznamu světového dědictví UNESCO. Závod Dyje v posledních letech investoval nebo bude v nejbližší době investovat do těchto stavebních akcí: - Rekonstrukce hráze v délce 700 m na lokalitě Stará Břeclav, sanace míst postižených činností bobra evropského. Proinvestováno cca 10 mil Kč, v následujících letech bude pokračovat další etapa, celková cena cca 770 mil Kč. - lokalita Hájek Bohuslavice, sanace a ochranná opatření, celkem za 0,5 mil Kč - lokalita Kyjovka Lanžhot, sanace a ochranná opatření, celkem za 13,5 mil Kč Orientační kalkulace k odstranění bobřích hrází, modelová situace v Kančí oboře: Průměrný čas na odstranění jedné hráze...1 hod Průměrný čas na odstranění 11 hrází...11 hod Celkové přesune mechanizace...10 hod Cena za motohodinu hydraulického bagru Kč Práce hydraulického bagru Kč Zpřístupnění hrází motorovou pilou...10 x 370 Kč Kč Celkem Kč na jednu akci (11 hrází) Kč 51

52 Horsáková, Kloupar, 2008, Vylišení lokalit s nutnou ochranou významných vegetačních prvků komponované krajiny LVA, památkové zóny a památky na Seznamu světového dědictví UNESCO Preventivní opatření proti nepříznivému působení bobrů v JMK Na území Jihomoravského kraje jsou aplikována preventivní opatření jak při ochraně zdraví a majetku osob, tak i při ochraně památkově chráněných krajinných složkách. Tato prevence je finančně značně nákladná. Přestože náhrady za prevenci proti způsobení škody zvláště chráněným živočichem nejsou ze zákona poskytovány. Nejvíce jsou těmito finančními výdaji postiženy instituce, které obhospodařují vodní toky a památkově či jinak chráněná území. Jmenovat mohu Povodí Moravy s.p. nebo správu Lednicko valtického areálu (LVA). Obecně lze použít několik druhů různých preventivních nástrojů a pomůcek, které mají nepříznivému působení bobra zabránit. V praxi se používají hlavně tato preventivní opatření: U jednotlivých kusů dřevin se užívá kovové pletivo, PE fólie nebo platové pásy. Tato mechanická zábrana by měla být provedena do výšky alespoň 1,2 m. V lokalitách s obvykle vyšší sněhovou pokrývkou nebo pravidelnou vyšší zátopou je dobré připočítat ještě tuto výšku. Dále se užívá různých potěrů kmenů. Jedná se o směs barvy a písku nebo smůly. Lze zde použít i trus velkých bobřích predátorů, ale jeho získání v dostatečném objemu je realizovatelné pouze ve spolupráci se zoologickými zahradami. Toto opatření navíc musí být pravidelně obnovováno. Na některých místech se aplikují i směsi rostlinných olejů a palčivých druhů koření. Tyto prostředky se však ČR nepoužívají. Při jednotlivé ochraně většího množství dřevin na jednom stanovišti se doporučuje ponechat několik dřevin bez ochrany. Docílí se tak lepších výsledků, protože výběr ponechaných stromů provede člověk, nikoli bobr. Pro ochranu celé skupiny stromů se v současnosti hledá dostatečně účinné opatření. Zatím se používají různé ohrady a ohradníky, jejich účinnost je ale značně rozdílná v závislosti na další potravní nabídce lokality. Proto se také přistupuje k lákání bobrů za atraktivnější potravou. Třeba pomocí jinde vytěženého dřeva a větví. Ochrana proti zatopení pozemků se provádí hlavně zprůtočňováním bobřích hrází pomocí drenáže. Na lokalitách, kde těleso hráze představuje další riziko a samotné 52

53 zprůtočnění nestačí, se přistupuje k úplnému odstranění hráze. Je však pravděpodobné, že bobr si jinou hráz postaví obvykle nedaleko původní. K ochraně pozemků před vstupem bobra mají sloužit hlavně elektrické ohradníky. Tento způsob ochrany je aktuálně aplikován v LVA. V současnosti je zpracována a připomínkována projektová dokumentace na výstavbu několikakilometrového oplocení zámeckého parku. LVA získal z evropského operačního programu životního prostředí částku 25 milionů korun. Celkem hodlá proinvestovat v této věci 29 milionů korun. Stavět se mají elektrické ohradníky a kamenné a česlové stěny. Soubor těchto opatření má nahradit dosavadní používání vlčího trusu, které není dostatečně účinné ani dlouhodobě udržitelné. Celý projekt by měl být dokončen v roce Jako demonstrativní příklad nutných oprav vodních děl, která byla bobrem poničena, může sloužit obnovení protipovodňové hrázi přímo ve městě Břeclavi. Na necelý kilometr sanované hráze bylo nutno vyčlenit zhruba 10 mil. Kč. Z toho lze usuzovat, že nebude ekonomicky únosné pouze sanovat poškozené lokality, ale bude nutné v budoucnu těmto škodám bránit za pomoci účinných preventivních opatření. V současné době se používá několik druhů opatření na ochranu hrází podél toků. Každé z těchto opatření lze použít jen v určitých případech a za jistých podmínek prostředí, které jsou závislé na hydrologických, pedologických a dalších vlastnostech dané lokality. Obr. 17 Použití štětové stěny materiál Povodí Moravy s.p. Na uvedeném obrázku je znázorněna současná funkční bobří nora, která snižuje stabilitu hráze a může při větších průtocích v korytě řeky způsobit odplavení nebo sesunutí části hráze. 53

54 Červeně je vyznačena štětová stěna, která je zabudována do tělesa hráze. Zvyšuje její stabilitu a narušuje homogenitu celé hráze. Při větších průtocích, kdy by hrozilo sesunutí hráze, bude působit jako dostačující jistící prvek. Stěna je v tělese hráze navržena a realizována do hloubky minimálního průtoku. Obr. 18 Instalace ocelové stěny v tělese hráze Břeclav Obr. 19 Použití kamenné rovnaniny materiál Povodí Moravy s.p. 54

55 Kamenná rovnanina je použita v místech potenciálního vzniku vchodu do nory bobra. Ten je vždy umisťován pod úrovní minimální výšky hladiny v toku. Někdy je kámen použit na celou délku svahu koryta. Bobři však vchod do nor většinou neumisťují přímo u dna řek. Kamenná rovnanina je také často používána při opevňování koryt řek, proto se na takto upravených tocích s bobřími norami nesetkáváme. Ve větších sídlech na území JMK je takto upravena většina koryt aglomeracemi protékajících toků. Obr. 20 Použití bermy a štětové stěny materiál Povodí Moravy s.p. V místech, kde to terén umožňuje, je vhodné realizovat takové hráze, které nejsou přímo u vodního toku. Jsou proto méně ohrožené. Bobr svou noru vybuduje v tělese bermy, která předchází samotnému tělesu hráze. To je pak ještě posíleno vybudováním štětové stěny. Jelikož je výška bermy nedostatečná pro zbudování nory, díky nízké vrstvě nadloží, budují si v takových případech bobři většinou hrady nebo polohrady. Ty jsou při zvětšených průtocích zaplaveny, těleso hráze ani její ochranná funkce však ohroženy nejsou. 55

56 Obr. 21 Použití kamenné rovnaniny a bermy materiál Povodí Moravy s.p. Užití kamenné rovnaniny v tomto případě zcela chrání těleso hráze. A to bez použití dalších prostředků. Je důkladně utěsněna část břehů v okolí minimální hladiny až ke dnu a bobr tedy nemá šanci zbudovat v bermě svojí noru. Obr. 22 Berma bez zásahu materiál Povodí Moravy s.p. V případě, kdy je možnost vybudovat dostatečně dlouhou bermu a těleso hráze je více vzdáleno od toku, může být toto opatření dostačující a není třeba dalších stavebních úprav. Bobr si zde sice vytváří hrady a polohrady, nedostane se však až do samotného tělesa hráze. Chodba do jeho obydlí totiž nebude nikdy tak dlouhá, aby mohla hráz a její stabilitu ohrozit. 56

57 Obr. 23 Rozšíření bermy materiál Povodí Moravy s.p. V případech dlouhého a mírného sklonu koryta toku, je možné přistoupit k dosypání a zvětšení bermy. Dojde tím sice k relativnímu zmenšení objemu koryta toku, ale zamezí se reálnému ohrožení stability tělesa hráze za vyšších vodních stavů. Nepřímá technická opatření, tedy hlavně použití bermy a odsazené hráze zajišťuje sice její stabilitu a ochranu obyvatel a majetku, nezamezí však přítomnosti bobrů na toku. Navíc je pravděpodobné, že bude muset časem dojít k rekonstrukci bobrem poškozených částí. Pořizovací cena jednoho metru štětové stěny vyjde na zhruba 10 tis. Kč. Proto není v současné době v možnostech a silách Povodí Moravy toto opatření realizovat preventivně. K realizaci se přistupuje většinou při sanování již poškozených hrází. 57

58 3.7 Popis Jihomoravského kraje Charakteristika území Jihomoravský kraj má rozlohu ha. Sousedí se Slovenskou republikou a s Rakouskem, v rámci republiky pak s kraji Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Nejvyšší nadmořskou výšku dosahuje území v okrese Hodonín na trojmezí se Zlínským krajem a Slovenskem vrchem Durda (842 m n. m.). Okres Břeclav se může pochlubit nejjižněji položenou obcí Moravy Lanžhotem, na jehož katastru se nachází také nejníže položený bod kraje, kterým je soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.). Různorodé přírodní podmínky ovlivňují využívání krajiny a způsob života obyvatel. Můžeme zde rozlišit čtyři základní typy krajiny. Antropogenní urbanizovaná krajina v okolí krajského města. Brno obklopují na severu lesy, z jihu pak hlavně pole a zemědělská krajina. Ve východní části se za řekou Moravou krajina postupně zvedá v podhůří Bílých Karpat. Zdejší biosferická rezervace patří k nejcennějším v Evropě. V jižní části převládají pole, vinice, sady a fragmenty lužních lesů v nivě řeky Dyje. Národní park Podyjí je názorným příkladem zachovalé krajiny říčního údolí. Hojný výskyt vodních ploch mezi městy Pohořelice a Břeclav umožňuje hnízdění vodnímu ptactvu a také příznivé životní podmínky pro bobra evropského. Symbolem jižní Moravy je také Pálava a Lednicko-valtický areál, výjimečné je také vodní dílo Nové Mlýny. Z celkové rozlohy kraje tvoří asi 60 % zemědělská půda, která je z 83 % tvořena ornou půdou. Nejvyšší podíl zornění mají okresy Znojmo a Vyškov. Z hlediska začlenění kraje do výrobních oblastí patří do kukuřičné výrobní oblasti. Pěstuje se zde hlavně ovoce, zelenina, obiloviny, kukuřice a slunečnice. Na území kraje se nachází okolo 90 % všech vinic ČR. Nejvíce vinic (64 % vinic v ČR) leží v okrese Břeclav. V živočišné výrobě se nejvíce daří chovu drůbeže a prasat Biota JMK Severní část regionu je více zalesněná, na jihu převládají stanoviště stepní. Ve vyšších polohách se setkáme nejčastěji s bučinami, dále převládají dubohabřiny, v jižních částech teplomilné doubravy. Podél toků pak převládají olšiny, křoviny a luhy. Další podstatnou část tvoří travinobylinné porosty a mezofilní louky. 58

59 Fauna Živočišné zastoupení je velmi rozmanité. Z větších savců se v území vyskytuje prase divoké, srnka, v oborách také muflon a daněk. Hojný je také: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), kuna skalní (Martes foina), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis). Ptáky reprezentuje: strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), lejsek malý (Ficedula parva), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), poštolka obecná (Falco tinnunculus). Z plazů zde můžeme najít ještěrku zelenou (Lacerta viridis), vyskytující se převážně v jižních částech kraje. Nejznámější měkkýš je hlemýžď zahradní (Helix pomatia). Vyskytuje se zde kudlanka nábožná (Mantis religiosa) Flora Flóra Jihomoravského kraje je velmi pestrá a zajímavá. Můžeme zde najít mnoho druhů, které se jinde v republice nevyskytují. Zajímavé druhy jsou: dub pýřitý (Quercus pubescens), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), len žlutý (Linum flavum), len tenkolistý (Linum tenuifolium), křivatec český (Gagea bohemica), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), penízek chlumní (Thlaspi montanum), lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) Klimatické podmínky JMK Dle Quittovy klasifikace klimatu spadá centrální plocha kraje do teplých oblastí. A to především T2 a T4. Okrajové části kraje, hlavně na západě a severu, patří do mírně teplých oblastí v rozmezí MT1 MT11. Zcela výjimečně se objevují fragmenty chladných oblastí. Průměrná teplota v červenci se v kraji pohybuje okolo C. V lednu pak od 4 do 1 C. Počet letních dní se pohybuje v rozmezí Počet dnů s mrazem okolo 115, na severu kraje stoupá tento počet až ke 160 (180) dnům. Počet ledových dnů je okolo 40 ročně. Počet dnů se sněhovou pokrývkou kolísá podle výšky a zařazení do klimatické oblasti. Rozdíly jsou značně velké od 40 až do 120 dní. Největší srážkové úhrny jsou zaznamenávány na východě 59

60 kraje, kam zasahuje pohoří Bílých Karpat, zde spadne ročně až 800mm srážek. Nejméně srážek naopak spadne na území Znojmo Pohořelice Židlochovice Brno, pouhých 500 mm ročně. Průměrný počet zatažených dní je v kraji okolo 130, naopak počet jasných dnů je pouze okolo za rok Geologie a geomorfologie JMK Jihomoravský kraj má pestrou geologickou skladbou. Ta je dána jeho polohou na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat. Hranici těchto soustav tvoří přibližně linie měst Znojmo Brno Vyškov. Jihozápadní část je tvořena především silně metamorfovanými horninami předprvohorního až staroprvohorního stáří. Směrem k východu se pak stýká s moravskoslezským paleozoikem. Okrajové partie tvoří skupiny fylitů, dále krystalických vápenců, amfibolitů a pararul. V bezprostředním okolí Tišnova jsou uprostřed svratecké klenby odkryty granitoidy, ruly a svory. Na nich spočívají devonské sedimenty. Značná část předprvohorních hornin vystupuje na povrch hlavně v okolí Brna v podobě brněnského masivu. V okolí Znojma můžeme nalézt granodiority a ojediněle i granity a diority. V mladších třetihorách se v pánvích usazovaly písčité a jílovité sedimenty. Ve čtvrtohorách pak nezpevněné sedimenty spraše, hlíny, písky a jíly Pedologie JMK Z půdních druhů převládají v Jihomoravském kraji půdy hlinité. Na sever od Brna se vyskytují půdy hlinotopísčité a písčitohlinité. V nivách a podél řek Dyje a Moravy převládají jílovitohlinité půdy, okolo Hustopečí pak až jilovité. Půdních typů je na celém území kraje převládající černozem. Na severu a východě území se setkáme s kambizeměmi, v aluviích řek najdeme hlavně nivní půdy Hydrologie JMK Územím kraje protéká několik významných řek. Největší je řeka Morava, do které se na nejjižnějším bodě kraje, na hranicích se Slovenskem a Rakouskem, vlévá řeka Dyje. Brnem protékají řeky Svratka a Svitava. Vodní nádrž Vír na řece Svratce slouží jako zdroj pitné vody 60

61 pro město Brno, společně s dalším zdrojem v Březové nad Svitavou. Oba zdroje však leží mimo Jihomoravský kraj. Mezi významné vodní nádrže v kraji patří VN Znojmo, VN Vranov, VN Nové Mlýny, Brněnská přehrada a další. Nejvíce vodních ploch najdeme v jižní části kraje. Největším rybníkem kraje je Nesyt. Většina významných vodních toků v kraji je středně až silně znečištěna. Nejlépe je na tom řeka Svratka a části řeky Dyje, nejznečištěnější jen pak řeka Trkmanka. Většina velkých řek spadá do pásma parmového až cejnového. Menší toky pak do pásma pstruhového. V současnosti jsou však téměř bez ryb Ochrana přírody JMK V kraji se nachází několik zvláště chráněných území. Nejvýznamnější je NP Podyjí, který leží v jižní části kraje při hranicích s Rakouskem. Dále se na území kraje nachází tři CHKO a sice CHKO Pálava, Bílé Karpaty a Moravský kras. Také se zde nachází několik přírodních parků a další chráněná území menšího rozsahu. Do soustavy Natura 2000 spadá vedle mnoha menších také 10 lokalit o rozloze větší než 1 tisíc ha a také 8 ptačích oblastí. Obrazová dokumentace ke kapitole 3.7 je umístěna v příloze. 61

62 4 METODIKA Ve své práci jsem se pokusila zvážit zejména klady i zápory reintrodukce bobra evropského na území Jihomoravského kraje. Pracovala jsem nejen s obecně známými negativy, jakými jsou především hrazení vodních toků, narušování vodních děl, destabilizace břehů a ničení zemědělských ploch, nebo škody na památkách a chráněných územích, ale také s doklady pozitivního dopadu začlenění druhu zpět do tuzemského ekosystému. Mohu v této souvislosti uvést alespoň urychlení koloběhu látek a živin v ekosystému, bobr přispívá i ke změnám krajiny a jejímu dynamickému rozvoji. Což v důsledku vede ke zvýšení biodiverzity ekosystémů. Z areálu výskytu bobra na jižní Moravě jsem si záměrně vybrala čtyři kvalitativně zcela odlišná stanoviště, která považuji za charakteristická v souvislosti s předpokládanými opatřeními, souvisejícími s další ochranou bobra v tuzemském ekosystému. Soutok Svitavy a Svratky v bezprostřední blízkosti městské aglomerace je příkladem výskytu bobrů ve značně urbanizované krajině. Zde nelze předpokládat, že bude nutné přijímat významnější opatření, jak pro další zesílení ochrany zájmového druhu, tak i před jeho působením. Lokalita Novomlýnských nádrží na okraji Lednicko-valtického areálu, sousedící s CHKO Pálava a územím Natura 2000, spadající pod Biosferickou rezervaci, v sobě nese maximální ochranu zájmového druhu. Nicméně s ohledem na možné negativní důsledky činnosti bobrů v hrázích a derivačních kanálech, které jsou nedílnou součástí zdejšího dominantního vodního díla, bude nezbytně nutné i nadále sanovat poškozené lokality a předcházet vzniku možných havarijních situací. Lednicko-valtický areál, především pak Lednický zámecký park, představuje příklad vysoce cenné kulturně historické umělé krajiny, kterou je nutno trvale kultivovat a chránit ji před škodlivými dopady činnosti bobrů. Stanovit zde účinný způsob a míru ochrany bude nejdůležitějším a také nejkontroverznějším krokem pro budoucnost reintrodukce bobra. Biosferická rezervace Dolní Morava, kde by měl být bobr a všechna ostatní flóra i fauna jednoznačně i nadále nadřazena zájmům člověka, protože se jedná o území cenné právě svou přírodní identitou. Na tomto území by měl mít bobr možnost se volně vyvíjet, rozmnožovat a přetvářet krajinu tak, jak je mu to přirozené. Na základě terénních pozorování ve zmíněných lokalitách, která byla prováděna v době vegetačního klidu v zimním období, jsem provedla posouzení konkrétních vlivů bobra 62

63 na přírodu i lidskou činnost. Monitorovala jsem především výskyt pobytových značek, jako jsou okusy, stavby hrází, skluzavky a jiné doklady fungování bobra v krajině. Dále jsem zaznamenávala na lokalitách konkrétní činnosti bobrů, jak tato jejich činnost ovlivňuje místní přírodní ekosystém, kulturní ekosystém i lidské výtvory a stavby. Z posbíraných dat a terénního šetření jsem vyvodila čtyři vzorové přístupy k řešení dané problematiky. Zároveň jsem se pokusila navrhnout v daných lokalitách konkrétní příklady, jak by mělo soužití člověka s bobrem vypadat. Mým cílem bylo nastínit, na kterých územích by měl mít bobr možnost se volně vyvíjet a pohybovat bez zásahu člověkem. A naopak, na kterých stanovištích mají být zájmy člověka před bobrem určitě hájeny. To vše však s ohledem na stupeň ochrany bobra i finanční a majetkové možnosti obyvatelstva a vlastníků dotčených pozemků nebo staveb. 63

64 6 VÝSLEDKY 6.1 Lokalita Soutok Svratky a Svitavy Výsledky terénního šetření Pozorování jsem prováděla nad soutokem řek Svratky a Svitavy. Kdy se na 40,6 km řeky Svratky zleva vlévá řeka Svitava. Konkrétní monitorovaná plocha začíná na 40,8 km Svratky u jezu a pokračuje proti proudu řeky. Celé monitorované území se nachází na okraji městské zástavby. Pravý břeh kopíruje trasa cyklostezky, za kterou se rozkládají louky a pole, která bobrům poskytují snadno dostupnou potravu. Také zde stojí novostavba obytného komplexu. Na druhém břehu se rozkládá nákupní centrum. Lokalita je velmi blízko dálnice D2, která místo ovlivňuje především po stránce hlukové. Z dřevin zde rostou hlavně vrby, topoly, buky, jasany a břízy. Ve vysoké míře je zde zastoupen nepůvodní topol kanadský. Nad soutokem v cípu mezi oběma řekami se vyskytuje fragment lužního lesa, obklopený nelesní zelení. Na obou březích jsou nad soutokem dobře vyvinuté břehové porosty. Od soutoku dále po proudu je řeka přísně regulovaná a protéká upraveným korytem téměř bez břehových porostů. Asi jeden kilometr dál proti proudu byly pozorovány dlouhodobě známky pobytu bobrů. Byly zde nalezeny četné ohryzy na kmenech stromů i velké množství požerků. Dále zrcátka a jídelny. Na podzim si zde bobři dělali zásoby dřeva na zimu. Nalezena byla nora i polohrad. Díky pozvolným břehům se na této lokalitě nevyskytuje větší množství bobřích skluzavek. Po těžbě zdevastované pobřežní zeleně, kterou loni provedlo Povodí Moravy s.p., se kolonie respektive mladá rodina posunula proti proudu blíže k centru města Brna. V současné době se na 42,2 km řeky na levém břehu vyskytuje obývaná nora, která pravděpodobně sloužila k zimování. V zimě jsem v jejím okolí pozorovala několik zásobáren potravy a soustřeďuje se zde velké množství okusů. Při prohlídce jednotlivých dřevin jsem zjistila, že některé okusy prováděl dospělý jedinec a jiné bobří mládě. Na základě celkové sumarizace sledovaných pobytových značek a dalších stop bobřího působení na této lokalitě usuzuji, že v prvním roce se zde usídlil mladý pár. V minulém roce měl pravděpodobně první mláďata, jelikož zde byly ohryzy mládětem pozorovány již v průběhu podzimu a také v zimě. Tomuto předpokladu odpovídá i výpočet počtu bobrů na lokalitě, který je uveden v následující tabulce č

65 Tab. 11 Průměr kácených dřevin Soutok Svratky a Svitavy Průměr kácené dřeviny ohryzy průměr dřevin úplné neúplné Celkem ks % ks % Ks 0,0-2,5 cm 0 2,5-6,0 cm 3 27,27 3 6,1-12,0 cm 8 72, ,1-20,0 cm 15 31, ,1-30,0 cm 13 27, ,1-40,0 cm 8 17, ,1-50,0 cm 6 12,75 6 nad 50,0 cm 5 10,64 5 celkem Tab. 12 Počet bobrů na lokalitě dle Djakova Soutok Svratky a Svitavy Ohryzy průměr dřevin úplné index Neúplné index ks koeficient (o.k.) ks Koeficient (o.k.) 0-2,5 cm 0,0016 2,6-6,0 cm 3 0,0166 0,0498 6,1-12,0 cm 8 0,0666 0,5328 0, ,0-20,0 cm 0, ,0333 0, ,1-30,0 cm 0,4 13 0,05 0,65 30,1-40,0 cm 0, ,0666 0, ,1-50,0 cm 0, ,0833 0,4998 nad 50,0 cm 1, ,1 0,5 celkem 0,5826 2,6821 Suma 0, ,6821 = 3, Hodnocení situace V minulých letech zde nebylo zjištěno větší množství škod na zemědělských pozemcích, které se rozkládají na pravém břehu řeky. Domnívám se, že hlavním důvodem byl nízký počet jedinců (rodičovský pár a jedním vrhem mláďat). Dalším důvodem je zřejmě frekventovaná cyklostezka, která odděluje pole od vodního toku a je využívaná k rekreaci téměř celoročně a zásluhou umělého osvětlení i v pozdních večerních hodinách. 65

66 Zmíněná cyklostezka je také hlavní důvod, proč by měl být pobyt bobrů na této lokalitě i v budoucnu velmi dobře monitorován. V důsledku narušení stability svahů a nahryzání kmenů stromů může dojít k jejich vyvrácení či zlomení a následnému pádu na cyklostezku. Tu by mohly kmeny poškodit nebo zde dokonce ohrozit zdraví cyklistů a chodců. Proto bylo v této lokalitě již přistoupeno k použití preventivních opatření. Na kmeny stromů v její těsné blízkosti bylo instalováno kovové pletivo. Jelikož se v této lokalitě nepočítá s vysokou sněhovou pokrývkou, dosahuje tato ochranná bariéra zhruba do metrové výšky kmene. Ukázka mechanické ochrany za pomoci kovového pletiva je zachycena na obrázku číslo 23. Tyto ochranné pomůcky jsou zatím aplikovány jen na pravém břehu řeky. Levý břeh sousedí s technickým zázemím obchodních domů, které jsou navíc relativně vzdáleny od vodní hladiny a také zde nehrozí významnější nebezpečí poškození majetku nebo ohrožení zdraví osob. Také do budoucna zde bude tedy nutné monitorovat výskyt bobrů zejména proti proudu řeky Svratky, okolo které vede již zmíněná cyklostezka, tentokrát však již po levém břehu. Navrhuji proto na rizikových místech zesílit preventivní opatření v podobě umisťování hrazení na kmeny dřevin, jejichž narušení by mohlo ohrozit zdraví nebo majetek osob. Domnívám se, že bobři si záměrně vybrali k přezimování právě levý břeh za obchodním domem také proto, že tvoří výbornou hlukovou bariéru. Zatímco před vykácením několika stromů v nižší části toku, kde jsem dříve pozorovala zvýšenou bobří aktivitu, se po jejich odstranění téměř nevyskytují. A to přesto, že zde některé dřeviny zůstaly. Ovšem šíření hluku od nedaleké dálnice se v těchto místech silně zvýšilo, ale za budovami není slyšet téměř vůbec. V dalších letech dojde pravděpodobně k zahuštění osídlení toku směrem do centra. Nepředpokládám, že by bobr dlouhodobě využíval k pobytu silně regulovanou část toku pod soutokem, kde prakticky chybí příbřežní dřeviny. 66

67 Obr. 24 Ochrana proti okusu pletivo Foto: autorka 6.2 Lokalita Novomlýnské Nádrže Výsledky terénního šetření Mapování jsem prováděla v blízkosti obcí Brod nad Dyjí a Pasohlávky na obou stranách vodního díla Nové Mlýny. Tedy okolo 75. km řeky Dyje. Konkrétně ve sběrných kanálech podél vodní nádrže Nové Mlýny I. Jedná se o tzv. horní, nejvýše položenou nádrž. Celé území leží v teplé oblasti s minimálním množstvím srážek (jen zhruba 500 mm ročně). Na lokalitě se vyskytují většinou černozemě, které jsou zemědělsky intenzivně využívány. Území je náchylné k vodní i větrné erozi. Na doporučení pracovníků PM jsem se zaměřila na lokality s přečerpávacími stanicemi, které se nacházejí v pravidelných rozestupech podél celého vodního díla. První část mapování jsem prováděla na pravém břehu reky Dyje u obce Brod nad Dyjí. Zde, přibližně 67

68 500 metrů od obce pod úrovní silnice do Pasohlávek, se nachází první čerpací stanice, do které ústí tři svodné kanály. Zhruba na dvou kilometrech, po jednom na každou stranu od čerpací nádrže jsem zaznamenávala pobytové známky bobrů. Druhou část pozorování jsem prováděla na straně sypané hráze blíže k obci Pasohlávky. Jedna část monitorovaného území, letos již opuštěná, se nachází na pravé straně od silnice. Další monitorovaná část území je mezi rozlévající se Dyjí a lesním porostem, který je ve zdejší téměř výhradně zemědělské krajině velmi cenný, pro svou významnou roli v místním ekosystému. V kanálu, vedoucím směrem od čerpací stanice k Brodu nad Dyjí, jsem pravidelně zaznamenávala výskyt požerků. Také za čerpací stanicí směrem k nádrži jsem již během svých podzimních pozorování nacházela pozůstatky po výskytu bobra. Ve vysokém porostu v průběhu zimy nepřibyly nové stezky. Zato již koncem února se zde objevily nové důkazy o jejich přítomnosti. Při bobřích stezkách jsem nacházela doklady existence bobřích jídelen. Převážně se jednalo o důsledně ohlodané větvičky vrb a habrů do průměru 2,5 cm. V sousedství bobřích stezek, vedoucích podél toku kanálů, jsem v několika případech pozorovala menší skluzy, u kterých se rovněž nacházely zbytky potravy. Tyto pobytové známky jsem objevila současně také na pravém břehu kanálu. Žádnou aktivní noru ani okus jsem na této straně nádrže nenašla ani ve druhé polovině března. Přisuzovala jsem to nízkým, silně podmáčeným bahnitým břehům a profilu protějšího břehu, který bobrům nabízí daleko příznivější stanoviště. Na soustavnou činnost bobrů v této lokalitě mne upozornili pracovníci PM, kteří zde mají na starost údržbu a ošetřování břehů a hrází. Z konzultace s nimi jsem se dověděla informaci o bobří hrázi na nepřístupném vodním kanále, který se nachází mezi dvěma mnou monitorovanými toky. Tato informace potvrdila mou domněnku o dlouhodobém osídlení této lokality. Mnou monitorované úseky tedy dlouhodobě slouží pouze jako další a doplňkový zdroj potravy, náleží však zcela jistě do teritoria této bobří kolonie. 68

69 Obr. 25 Bobří hráz na kanálu u Brodu nad Dyjí materiál Povodí Moravy s.p. Na druhé straně silnice jsem naopak našla mnoho ohryzů, dvě bobří hráze, zásobárny i nory. Nora u jedné z hrází byla ještě loni aktivní, letos však již byla opuštěná. Na lokalitě bobři pokáceli všechny vzrostlé stromy a vybudovali zde hráz. Letošní zimu už však přečkala rodina asi o půl kilometru dál. Zmíněnou hráz na stoce pracovníci PM ponechali, protože díky nízkým průtokům v kanálu nijak neohrožuje okolo vedoucí komunikaci do Pasohlávek. Navíc není tato hráz v přímém sousedství s vodní nádrží. Naopak může krajině prospět, neboť zadržuje vodu a zpomaluje tak její odtok z krajiny. Odstranění by bylo zbytečným nákladem. Na lokalitě nalevo od hráze, vedle Dyje, jsem loni na podzim pozorovala novou bobří aktivitu, stejně jako letos v zimě a počátkem jara. Bobří rodina se sem pravděpodobně přestěhovala od nedaleké opuštěné hráze a zimovala tu. Odpovídá tomu značné množství čerstvých pobytových značek. Našla jsem zde mnoho čerstvých okusů i pozůstatky ze zimní zásobárny potravy. Každou z mých návštěv provázel objev nových a čerstvých aktivit bobrů. Opakovaně se zaměřovali na menší stromy, včetně těch, které již byly skácené a spadlé do toku. Zásluhou zvýšeného jarního stavu vody a jejího rozlití měli bobři snazší přístup ke stromkům při samém toku. Řada z těchto vrbových porostů byla po delší dobu zaplavena, což přispělo k jejich dostupnosti pro bobry, kteří při okusu nemuseli opustit vodu. Přilehlý les tak dosud zůstal víceméně nedotčen, až na několik výjimek, kdy bobři překonali lesní cestu, vedoucí po jeho okraji. Dostatek potravy jim zatím poskytuje příbřežní vegetace. 69

70 Tab. 13 Průměr kácených dřevin Nové Mlýny Průměr kácené dřeviny Ohryzy průměr dřevin Úplné neúplné celkem ks % ks % Ks 0,0-2,5 cm 0 2,5-6,0 cm ,1-12,0 cm 10 31, , ,1-20,0 cm 2 6, , ,1-30,0 cm 4 12, , ,1-40,0 cm 3 6, ,1-50,0 cm 1 2,27 1 nad 50,0 cm 0 celkem Tab. 14 Počet bobrů na lokalitě dle Djakova Nové Mlýny Ohryzy průměr dřevin úplné index Neúplné index ks koeficient (o.k.) ks Koeficient (o.k.) 0-2,5 cm 0,0016 2,6-6,0 cm 16 0,0166 0,2656 6,1-12,0 cm 10 0,0666 0, ,0083 0, ,0-20,0 cm 2 0,2666 0, ,0333 0, ,1-30,0 cm 4 0,4 1,6 13 0,05 0,65 30,1-40,0 cm 0, ,0666 0, ,1-50,0 cm 0, ,0833 0,833 nad 50,0 cm 1,1666 0,1 celkem 3,0648 2,3819 Suma 3, ,3819 = 5,4467 Z dokumentovaných pobytových známek vyplývá, že v této konkrétní lokalitě trvale žije jedna bobří kolonie. Za dobu mého pozorování se přestěhovala z původního místa v rámci svého teritoria do nového působiště. Stalo se tak z důvodů vyčerpání hlavního zdroje potravy, neboť zde již pokáceli všechny vzrostlé stromy. Přesto jsem v sousedství staré hráze nalezla na jaře jeden nový dokonalý okus a několik požerků. Z toho usuzuji, že je toto místo stále ještě uvnitř současného teritoria. Je tedy pravděpodobné, že zdánlivě opuštěné stavby (nory), byť částečně propadlé v sousedství staré hráze, jsou bobry stále navštěvovány. 70

71 Současné nové stanoviště neleží v přímém sousedství komunikace, je stíněno hrází a z druhé strany ohraničeno lesním porostem, poskytuje tedy bobrům také komfortnější zázemí Hodnocení situace Ze svého místního terénního průzkumu a doplňujících informací od technických pracovníků PM, kteří tuto lokalitu bedlivě sledují a činnost bobrů v této krajině dlouhodobě zaznamenávají, jsem vyvodila následující. Domnívám se, že celá oblast Novomlýnských nádrží nabízí bobrům v řadě ohledů ideální stanoviště. Především pak okolní kanály zdejších sypaných hrází. Kanály, ve kterých se bobři nejčastěji vyskytují, s hrázemi těsně sousedí, zachytávají totiž prosakující vodu z těchto nádrží. Jestliže by ale bobři v tělese hrází zcela volně hloubili své nory, ohrozili by významným způsobem jejich stabilitu. Dokonce i natolik, že by zde mohlo dojít i k rozsáhlé havárii a následnému zatopení velkých území. Na druhou stranu v některých místech, která s nádržemi těsně nesousedí, mohou být dokonce prospěšní, díky zadržování vody v krajině, jak bylo popsáno výše. Odpověď na otázku, který z těchto dvou rozdílných faktorů je v této lokalitě významnější a může mít na území zásadnější vliv, je dlouhodobě předmětem diskuze mezi ochránci přírody a pracovníky PM. Domnívám se, že v tomto případě je skutečně prvořadá bezpečnost a funkčnost rozsáhlého vodního díla. Bylo by velmi alibistické ponechat bobry volně v této fakticky vysoce industrializované a de facto uměle vytvořené krajně a přitom nepočítat s relativně vysokými finančními náklady na důsledné odstraňování možných škodlivých následků jejich činnosti. Na základě mého šetření a z poznatků pracovníků PM vyvozuji nezbytnost navrhnout pro toto konkrétní území jasná pravidla pro eliminaci škod a možných následků, která ale nebudou ve své podstatě odporovat Programu péče. Absolutní přednost zde totiž vždy musí mít prevence vzniku možných živelných událostí před přísnou ochranou bobra v krajině ve smyslu akceptování jeho staveb. Jinak by bylo nezbytné přistoupit k nákladné rekonstrukci veškerých sypaných hrází, například ve smyslu instalace bobrem nepřekonatelných zpevňujících prvků. Pokud by mělo vše zůstat u současné praxe, kdy jsou bobří hráze většinou pouze zprůtočňovány a odstraňovány jen v naléhavých případech, je tato soustavná a prakticky nikdy nekončící činnost nákladem, se kterým by měla počítat příslušná legislativní úprava. Pouze shodou okolností spadají totiž současné náklady na vrub státnímu podniku. 71

72 Byla-li by ovšem majitelem a správcem předmětného vodního díla obec, případně soukromý subjekt, dříve či později by reálně hrozil soudní spor o náhradu bobrem vyvolaných investic. Územní plán obce Pasohlávky v souladu se zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje počítá v blízké budoucnosti s budováním lázeňského komplexu v souvislosti se zdejšími zachycenými geotermálními zdroji léčivých vod. Také tato lokalita, podobně jako LVA, bude vyžadovat, dle mého názoru, specifickou metodiku zacházení s přísně chráněným bobrem. Důvodem bude zvýšený turistický ruch a logicky preferované parkové úpravy zeleně v celém budoucím lázeňském areálu. 6.3 Lednicko-valtický areál Terénní šetření Průzkum jsem prováděla opět na několika různých lokalitách. Jako první se logicky nabízel k mapování škod Lednický zámecký park. Zde však dlouhodobé pozorování a vývoj pobytových znaků značně omezuje zahradnická a krajinářská aktivita správců a pracovníků parku, kteří je z pochopitelných důvodů průběžně odstraňují. Jelikož jde o hojně navštěvovanou a významně chráněnou památku, je zde uplatňováno prvořadě estetické hledisko. Na zdejší dlouhodobě pečlivě kultivovanou a do značné míry uměle vytvářenou krajinu navazuje území soutoku Zámecké a Staré Dyje. Stará Dyje meandruje okolo Janohradu a po asi 400 metrech se vlévá do Dyje zhruba na 33. km její délky. V místech, kde řeka přirozeně meandruje, existují pro bobra výborné životní podmínky. Rekreační lodní doprava v úseku zámecký park - Janohrad znemožňuje v sezóně stavbu bobřích hrází, jejich základy bývají ihned odstraněny. Od Janohradu Stará Dyje rovněž meandruje (jarní zátopy, mokřady), a proto se zde trvale objevují četné známky pobytu bobrů. Devastace porostů pokračuje i přes instalovaná mechanická opatření plastové kryty na kmenech mladých stromků bobr dokáže mnohdy překonat. V řadě ohledů je pro bobra lužní les ideálním stanovištěm, zejména jeho mokřady s dostatkem potravy poskytují relativní klid a člověkem minimálně narušované prostředí. I přesto, že také sem přicházejí na svá ojedinělá stanoviště rybáři. V souvislosti s LVA jsem pro porovnání prováděla i šetření na regulovaném toku řeky Dyje od přístavu Janův hrad k ústí Trkmanky a také dále proti proudu až k jezu. Napřímená řeka v novém korytě s upravenými svažitými břehy a sypanou hrází proti rozlivům, nabízí bobrům rovněž dobré podmínky. Především pak prostřednictvím chráněného území pod hrází, 72

73 které zde má podobu příbřežní neintenzivně hospodářsky využívané louky. Dostatek potravy zde poskytují na březích vysazené vzrostlé stromy, zejména vrby, topoly a břízy. Dříve ohlodané kmeny dnes zmlazují, některé však musely být odstraněny, neboť hrozilo, že padnou do toku. Mapované území je součástí Přírodního parku Niva Dyje. Nachází se v jeho severní části v nadmořské výšce 160 m n.m. Niva je z větší části porostlá lužním lesem, který tvoří zejména následující dřeviny: jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), dub letní (Guercus robur), jilm vaz (Ulmus leavis), habr obecný (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata) a topol bílý (Populus alba) nebo topol černý (Populus nigra). Bylinný podrost luhu se liší podle stupně zamokření. Na silně podmáčených místech převažují vlhkomilné druhy jako kosatec žlutý (Iris pseudacorus), bledule letní (Leucojum aestivum), pryšec bahenní (Euphorbia palustris), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquticae) a šmel okoličnatý (Butomus umbellantus). Na méně žamokřených stanovištích pak můžeme najít křivatec žlutý (Gatea lutea), orsej jarní (Ficaria bulbifera) a krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa). Na jaře lze objevit pole sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis). Dále jsou zde rozsáhlé nivní louky, které bývají krátkodobě zaplavovány. Jedná se zejména o mezofilní louky například s psárkou luční (Alopecurus pratensis) a metlicí trsnatou (Deschampsia caespitosa). Šetření na toku Staré Dyje ukázalo na vysoký počet zde žijících bobrů, jak dokazují výsledky, které nastiňuji v následujících dvou tabulkách. Celkem jsem dle Djakovy metody vypočetla přítomnost cca 19 bobrů v mapovaném území toku. Což dle přepočtu 5-6 jedinců na kolonii značí přítomnost asi 3-4 bobřích kolonií/rodin. Na lokalitě jsem v průběhu pozorování neustále nacházela nové a čerstvé okusy. Podél meandrující řeky je denně skáceno několik kmínků mladých a obrážejících dřevin. Téměř při každé návštěvě jsem zaznamenala několik nových. Na mladších dřevinách se jednalo většinou o dokonalé okusy, starší dřeviny byly okousávány i opakovaně. V blízkosti starých mrtvých stromů si bobři dělají zásobárny a budují polohrady. 73

74 Tab. 15 Průměr kácených dřevin Stará Dyje Průměr kácené dřeviny Ohryzy průměr dřevin Úplné neúplné Celkem Ks % ks % Ks 0,0-2,5 cm 23 22, ,5-6,0 cm 31 29,81 9 5, ,1-12,0 cm 17 16, , ,1-20,0 cm 21 20, , ,1-30,0 cm 9 8, , ,1-40,0 cm 3 2, , ,1-50,0 cm 8 5,1 8 nad 50,0 cm 2 1,27 2 celkem Tab. 16 Počet bobrů na lokalitě dle Djakova Stará Dyje Ohryzy průměr dřevin Úplné index Neúplné index ks koeficient (o.k.) ks Koeficient (o.k.) 0-2,5 cm 23 0,0016 0,0368 2,6-6,0 cm 31 0,0166 0,5146 6,1-12,0 cm 17 0,0666 1, ,0083 0, ,0-20,0 cm 21 0,2666 5, ,0333 1, ,1-30,0 cm 9 0,4 3,6 39 0,05 1,95 30,1-40,0 cm 3 0,5833 1, ,0666 1,665 40,1-50,0 cm 0, ,0833 0,6664 nad 50,0 cm 1, ,1 0,2 celkem 12,6321 6,3703 Suma 12, ,3703 = 19,0024 Pro srovnání jsem provedla ještě průzkum v uměle upraveném, stávajícím korytě řeky Dyje. Zde byl počet pobytových známek výrazně nižší. Našla jsem zde však několik propadlých starých i aktivních nor. Ve vysokém břehu se často vyskytují skluzavky a v hustém porostu je dobře patrná spletitá síť bobřích stezek. Nejčetnější výskyt pobytových značek jsem zaznamenávala v blízkosti staré mohutné vrby, která v současné době opět zmlazuje. Nese známky po opakovaných okusech, které bobři prováděli i v minulých letech. Domnívám se, že v břehu pod touto vrbou se nachází jedna z bobřích nor. Dle Djakovy metody (Tab. 18) byla zjištěna přítomnost zhruba tří bobrů na této lokalitě. Předpokládám, že se zde vyskytuje 74

75 jedna bobří kolonie. Za centrum teritoria považuji cca 34. kilometr řeky Dyje, kde jsem nalezla aktivní noru s průduchem. Tab. 17 Průměr kácených dřevin Dyje Průměr kácené dřeviny ohryzy průměr dřevin úplné neúplné Celkem Ks % ks % Ks 0,0-2,5 cm ,5-6,0 cm ,1-12,0 cm 9 22, , ,1-20,0 cm , ,1-30,0 cm 1 2,5 8 18, ,1-40,0 cm 6 13, ,1-50,0 cm 2 4,55 2 nad 50,0 cm Celkem Tab. 18 Počet bobrů na lokalitě dle Djakova Dyje Ohryzy průměr dřevin Úplné index Neúplné Index ks koeficient (o.k.) ks Koeficient (o.k.) 0-2,5 cm 16 0,0016 0,0256 2,6-6,0 cm 12 0,0166 0,1992 6,1-12,0 cm 9 0,0666 0, ,0083 0, ,0-20,0 cm 2 0,2666 0, ,0333 0, ,1-30,0 cm 1 0,4 0,4 8 0,05 0,4 30,1-40,0 cm 0, ,0666 0, ,1-50,0 cm 0, ,0833 0,1666 nad 50,0 cm 1,1666 0,1 celkem 1,7574 1,5736 Suma 1, ,5736 = 3,331 Na březích koryta Dyje jsem zaznamenala několik případů, kdy byly pokáceny vzrostlé stromy, které v minulosti bobři napadli. Správa toku tak činí preventivně, aby zabránila případnému polomu, který by mohl ohrozit průchodnost koryta řeky nebo zdraví obyvatel. 75

76 6.3.2 Hondocení situace Přestože se správci LVA snažili zamezit škodlivému plošnému působení na mladé porosty, v blízkosti Staré Dyje, mechanickými ohradníky kolem kmenů, nebyli úspěšní. Velká část stromů na jednom z ostrohů je bobrem dnes poničena. Zvířata zde mají doslova ideální podmínky přímo uprostřed lužního lesa s množstvím mrtvého dřeva. Díky relativně hojnému rekreačnímu využívání této lokality je nutné veškerou činnost bobrů monitorovat. Největší nebezpeční v tuto chvíli představují nahryzané kmeny stromů, které by mohly spadnout na blízkou cyklostezku, která kopíruje tok na několika úsecích. Naštěstí se nejedná o příliš vzrostlé stromy, ale spíše mladé dřeviny s průměrem kmene do 10 cm, které by neměly představovat vážnější ohrožení. Tok je navíc pravidelně sledován a tyto následky bobřích ataků jsou včas odstraňovány. Vzhledem k mezinárodnímu významu celého 145 km 2 velkého území se domnívám, že by mělo být přistoupeno ke komplexní ochraně dané lokality před škodnou činností bobrů. Celý komplex byl vytvořen v době, kdy se bobři na našem území nevyskytovali. Dnes se však dostávají do protikladu dva zájmy ochrany přírody. Domnívám se, že LVA, díky svým kulturním i přírodním hodnotám, které nemají obdobu téměř nikde jinde na světě, by měl být prioritně chráněn. Bobři mají na tomto území ideální podmínky a rychle si na život v kulturní krajině přivykli. Žel, jejich populační dynamika je tak silná a životní projevy tak zásadní, že to v chráněném území LVA představuje značné škody a obtíže. Některé historické dřeviny, které jsou velmi cenné, jsou dnes bobry opakovaně a nevratně poškozovány. I přes veškerou snahu se je nedaří zcela ochránit před bobří invazí. V zámeckém parku se stále častěji setkáváme s neestetickými pozůstatky nutné těžby dřeva, následkem předchozí činnosti bobrů. I když bobři na stromech díky jejich stáří a tloušťce kmene, neprovedou dokonalý ohryz, v některých případech to může být pro jejich další životnost i tak limitující. Například habry jsou při poškození kůry silně náchylné k napadení chorobami. Použití preventivních opatření v podobě upevnění pletiva na kmeny není v některých případech možné, zejména pokud stromy rostou ve vodě nebo bezprostředně u vody. Jindy je to málo účinné, neboť kořeny těchto stromů prakticky chránit nelze. Tato opatření jsou navíc většinou také neestetická a narušují cílený harmonický parkový krajinný ráz. Zejména v poslední době se škodlivý tlak činnosti bobrů zvyšuje. Bobři se již nezaměřují jen na preferované listnaté stromy, ohryzávají i zdejší jehličnany. Ty obvykle okusují především ve chvíli, kdy potřebují 76

77 obohatit jídelníček a zvýšit příjem minerálních látek. Příkladem takového útoku v zámeckém parku byl ohlodaný jedlovec kanadský (Tsuga canadensis). Jak se vyjádřil správce parku Oto Bernard pro deník Právo (vydání dne ), bobři v parku způsobují značné krajinářské škody, které ministerstvo památkové správě neproplácí. V tuto chvíli se v LVA aplikuje řada různých preventivních opatření. Na další jsou v tuto chvíli zpracovávány projektové dokumentace. Celé území je však natolik rozsáhlé, že není možné a finančně únosné realizovat taková opatření celoplošně. Proto zde, stejně jako v případě Novomlýnských nádrží, vidím obdobné možnosti řešení. Jako málo účinná se jeví preventivní opatření v zámeckém parku, založená na aplikaci vlčího trusu či obdobných biologických látek na stromy, které je mají uchránit před okusem bobrů. Rychle degradující látky je ovšem nezbytné aplikovat opakovaně v nedlouhých intervalech a jejich získávání ze zoologických zahrad není možné v libovolném množství. Jako málo účinná se ukázala rovněž metoda, založená na značkování stromů pachovými značkami a stopami bobrů z jiných teritorií. To je funkční v místech, která dosud nejsou úplně osídlena. V území, které by mělo být takto ochráněno, musí mít bobr možnost odejít a vyhledat si jiné, neoznačené teritorium. Pokud tuto možnost nemá, ztrácí tato metoda svou účinnost. Nesetkává-li se zde s jiným bobrem, má tendenci považovat pachové značky za pouhé pozůstatky předešlého osídlení. Přes uvedené poznatky je třeba hledat a ověřovat účinnost dalších podobných metod a preventivních opatření, založených na neinvazivních principech. Není totiž technicky ani finančně reálné oplotit zámecký park tak, aby se po případném odchytu bobři opět nevrátili zpět na jeho území. Bude nutné smířit se také s tím, že i zde ještě dále porostou objemy kompenzací za uplatňované náhrady škod, způsobených bobrem. Smíření se s jistým snížením kulturní a krajinářské hodnoty parku (památka UNESCO) na úkor jednoznačné ochrany bobra je pro většinu zainteresovaných památkářů nepřijatelné. Nalezení všeobecně přijatelného konsenzu právě v souvislosti se zámeckým parkem v Lednici osobně považuji za uhelný kámen veškeré problematiky návratu bobra do tuzemské krajiny. 77

78 6.4 Soutok-Podluží Výsledky terénního šetření Poslední z mnou mapovaných ploch je částí biosferické rezervace Dolní Morava, konkrétně EVL Soutok-Podluží. Zaměřila jsem se na prostor jižně od Břeclavi a západně od Lanžhota až po hranici s Rakouskem, kterou zde tvoří řeka Dyje (Thaya). V centrální části oblasti se nacházejí pozůstatky hradiště z období Velké Moravy. Cenné jsou především odkryté základy sakrálních staveb. Lokalitě vévodí empírový lovecký zámeček z dob Lichtenštejnů, za jejichž vlády zde vznikly i další stavby a území doznalo významných úprav hospodářského a protipovodňového charakteru. Zájmové území je tvořeno z velké části lužními lesy a rozsáhlými loukami. Reliéf tvoří plochá říční niva s nadmořskou výškou okolo 150 metrů. Nachází se zde nejrozsáhlejší zachovalý komplex lesů, luk a mokřadů v aluviu řek Dyje a Moravy. V jižní části EVL se nacházejí lesní porosty charakteru tvrdého luhu, méně pak měkký luh, který negativně ovlivnila změna vodního režimu. Na severní vyšší části lokality, která není zaplavována se nachází především vegetace panonských dubohabřin s pozůstatky teplomilných doubrav a acidofilními suchými trávníky. Z významných dřevin se zde vyskytuje jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), jilm vaz (Ulmus leavis), hrušeň planá (Pyrus pyraster) nebo jabloň lesní (Malus silvestris). Na hrúdech (sušší nezaplavované vyvýšeniny) je vyvinuta kvalitní vegetace acidofilních suchých trávníků s kosatcem různobarvým (Iris variegata). Významným prvkem území jsou svým rozsahem unikátní luční porosty, převážně charakteru kontinentálních zaplavovaných luk, místy i střídavě vlhké bezkolencové louky. Území hostí množství dalších významných druhů, jako jsou kosatec sibiřský (Iris sibirica), řeřišnice Matthioliho (Cardamine matthioli) a česnek hranatý (Allium angulosum). Mapování jsem prováděla především na dvou lokalitách. První představuje levý břeh hraniční řeky Dyje. Ten jsem mapovala v délce zhruba 4 kilometrů na přibližně 2x1 kilometr dlouhých úsecích, oddělených nepřístupným terénem. Druhá lokalita se nachází nedaleko zámečku Lány Břeclav na jednom z bezejmenných přítoků Kyjovky, který se v této části rozlévá. Voda je zde zadržována a po větší část roku vytváří několik ostrůvků a lagun. Z lokality pak odtéká menším kanálem dál. Při šetření na březích řeky Dyje jsem nalezla velké množství starších i nových, pravidelně přibývajících pobytových znaků. Z toho vyvozuji, že bobři tuto lokalitu obývají již delší čas. Nasvědčuje tomu i několik opuštěných a propadlých nebo erozí břehu poškozených 78

79 nor. Na většině ploch se nacházelo velké množství dokonalých okusů dřevin do průměru 6 cm. Větší a mohutnější stromy s nedokonalými okusy byly okusovány více let po sobě. Ve vysokém travnatém porostu bylo mnoho starších i nových bobřích stezek, na nichž se vyskytovaly jídelny. V březích bylo opakovaně pozorováno několik skluzavek. Břehy jsou zde poměrně vysoké, cca 3 m a příkré, některé skluzy byly velmi strmé. Velké množství jídelen jsem nacházela na začátcích skluzů. Naopak na místech, kde jsou břehy pozvolné, se tyto stopy objevovaly přímo u koryta řeky. Tab. 19 Průměr kácených dřevin Dyje (SP) Průměr kácené dřeviny ohryzy průměr dřevin Úplné neúplné celkem ks % ks % ks 0,0-2,5 cm 27 24, ,5-6,0 cm 43 39, ,1-12,0 cm 29 26, , ,1-20,0 cm 9 8, , ,1-30,0 cm 1 0, , ,1-40,0 cm 8 11, ,1-50,0 cm 2 2,94 2 nad 50,0 cm 2 2,94 2 Celkem Tab. 20 Počet bobrů na lokalitě dle Djakova Dyje (SP) ohryzy průměr dřevin úplné index neúplné index ks koeficient (o.k.) ks koeficient (o.k.) 0-2,5 cm 27 0,0016 0,0432 2,6-6,0 cm 43 0,0166 0,7138 6,1-12,0 cm 29 0,0666 1, ,0083 0, ,0-20,0 cm 9 0,2666 2, ,0333 0, ,1-30,0 cm 1 0,4 0,4 14 0,05 0,7 30,1-40,0 cm 0, ,0666 0, ,1-50,0 cm 0, ,0833 0,1666 nad 50,0 cm 1, ,1 0,2 celkem 5,4878 2,598 Suma 5, ,598 = 8,

80 Z přiložených tabulek vyplývá, že počet zvířat na lokalitě by odpovídal zhruba jedné a půl kolonie. Domnívám se, že se jedná o kolonie dvě, žijící v těsné blízkosti vedle sebe. Druhé pozorování probíhalo asi 200 metrů severně od zámečku Lány Břeclav. Zde jsem našla vždy mnoho čerstvých okusů a v průběhu pozorování okousaných ploch výrazně přibylo. Mimo to byly opakovaně ohlodávány i stromy značného stáří a tloušťky kmene. Ty se na lokalitě nacházejí celkem tři. Další opakovaně ohlodávané stromy byly také většinou většího vzrůstu a stáří. Na lokalitě vznikají stále nové polomy a mýtiny po dokonalých bobřích okusech. A to i přes veškerou snahu správců, kteří se na lokalitě snaží bobra nalákat na předem přichystanou potravu v podobě větví a dalšího dřevního odpadu po prováděné těžbě. Dokonce jsem zaznamenala i ohlodání ulomené větve, která visela zaklesnutá v koruně stromu. Bobr ji ohlodal, i když visela asi 30 cm nad zemí, jak je vidět na obrázku č. 26. Na lokalitě se nachází aktivní nora, kolem které vede mnoho bobřích stezek, Ve velké míře se kolem ní také vyskytují požerky. V samotném toku se pak vyskytuje velké množství mrtvého dřeva, které pravděpodobně částečně slouží jako zásobárna na zimu, větší kmeny jsou pozůstatky bobřího kácení dřevin. Hráz zde bobr nestaví, neboť voda se zde přirozeně sama rozlévá a zadržuje. Tab. 21 Průměr kácených dřevin u zámečku Průměr kácené dřeviny ohryzy průměr dřevin úplné neúplné celkem ks % ks % ks 0,0-2,5 cm 11 18, ,5-6,0 cm 23 37,7 23 6,1-12,0 cm 18 29, , ,1-20,0 cm 7 11, , ,1-30,0 cm 2 3, , ,1-40,0 cm 4 10, ,1-50,0 cm 5 12,82 5 nad 50,0 cm 3 7,69 3 celkem

81 Tab. 22 Počet jedinců dle Djakova u zámečku ohryzy průměr dřevin úplné index neúplné index ks koeficient (o.k.) ks koeficient (o.k.) 0-2,5 cm 11 0,0016 0,0176 2,6-6,0 cm 23 0,0166 0,3818 6,1-12,0 cm 18 0,0666 1, ,0083 0, ,0-20,0 cm 7 0,2666 1, ,0333 0, ,1-30,0 cm 2 0,4 0,8 9 0,05 0,45 30,1-40,0 cm 0, ,0666 0, ,1-50,0 cm 0, ,0833 0,4165 nad 50,0 cm 1, ,1 0,3 celkem 4,2644 1,9073 Suma 4, ,9073 = 6,1717 Obr. 26 Ohlodaná visící větev Foto: autorka Z přiložené dokumentace vyplývá, že na lokalitě se vyskytuje a dlouhodobě žije jedna bobří kolonie, která po letošním vrhu mláďat pravděpodobně vyžene nejstarší mláďata, aby si našla vlastní budoucí teritorium. 81

82 6.4.2 Hodnocení situace Dopady činnosti bobrů v této krajině na celkový vzhled nebo její stav není tak výrazně škodlivý, jako na předešlých dvou lokalitách. Je však nutné si uvědomit, jakou cenu dnes mají lužní lesy. Samozřejmě, jestliže chceme v tomto zvláště chráněném území zachovávat krajinu přirozenou, bez zásahů člověka, je nutné s výraznými pozůstatky a projevy bobří činnosti počítat. Domnívám se, že pokud bude zamezeno ohrožení návštěvníků v této lokalitě, není zde výskyt bobrů na škodu. Je však pravděpodobné, že po naplnění ekologické niky na tomto území, si budou bobři hledat nová teritoria v přilehlých územích. Na této lokalitě hodnotím přítomnost bobrů jako prospěšnou. Svými zásahy do ekosystému zdejších lužních lesů zvyšují místní diverzitu. Stavbou sídel a hrází ovlivňují vodní režim místního prostředí. Přeměňují nejen samotné toky, ale i jejich více či méně vzdálené okolí. Vlivem bobra tak dochází často k revitalizaci břehů vodních toků, což zvyšuje diverzitu především rybích a ptačích společenstev. Jedná se zejména o vodní a mokřadní ptáky. Někteří hnízdí v korunách stromů na zaplavovaných územích, pro jiné je důležité prosvětlení porostu, které způsobují bobří paseky. Na základě výše uvedených skutečností bych se přikláněla k zachování managementu ochrany bobra v tomto území ve stávajícím duchu. Je však nutné přihlédnout k šíření bobrů z tohoto území do okolní antropogenní krajiny. 82

83 6.5 Celkové zhodnocení Tab. 23 Celkový počet zjištěných zasažených dřevin dle průměru Průměr kácené dřeviny Ohryzy průměr dřevin úplné neúplné celkem ks % ks % ks % 0,0-2,5 cm 38 11, ,29 2,5-6,0 cm ,38 9 2, ,64 6,1-12,0 cm 91 28, , ,15 12,1-20,0 cm 41 12, , ,65 20,1-30,0 cm 17 5, , ,74 30,1-40,0 cm 54 13, ,52 40,1-50,0 cm 24 6, ,34 nad 50,0 cm 12 3, ,67 Celkem Z tabulky č. 23 vyplývá, že nejpreferovanější průměr kmene stromu na všech prohlédnutých lokalitách se pohybuje od 6,1 do 20 cm. Což jen potvrzuje dříve popsané preference bobra. Tab. 24 Celkový počet bobrů na mnou mapovaných lokalitách dle Djakova Ohryzy průměr dřevin úplné index Neúplné index Ks koeficient (o.k.) ks koeficient (o.k.) 0-2,5 cm 38 0,0016 0,0608 2,6-6,0 cm 132 0,0166 2,1912 6,1-12,0 cm 91 0,0666 6, ,0083 0, ,0-20,0 cm 41 0, , ,0333 4, ,1-30,0 cm 17 0,4 6,8 96 0,05 4,8 30,1-40,0 cm 0, ,0666 3, ,1-50,0 cm 0, ,0833 1,9992 nad 50,0 cm 1, ,1 1,2 celkem , ,7635 Suma 26, ,7635 = 42,8067 Tabulka ukazuje, že množství mnou zaznamenaných okusů provedlo na všech lokalitách dohromady asi 43 bobrů. Celkem jsem zaznamenala 319 dokonalých ohryzů a téměř 400 nedokonalých. Přitom jsem mapování prováděla jen na nepatrné ploše zmíněných oblastí, nehledě pak na jejich plošné porovnání s celkovou rozlohou Jihomoravského kraje. Obdobný 83

84 počet bobřích jedinců byl v celé ČR zaznamenán přibližně okolo roku Za uplynulých 22 let se jejich počet, dle dostupných odhadů, znásobil přibližně čtyřicetkrát. A je nanejvýše pravděpodobné, že na podzim letošního roku bobrů opět významně přibude. Každé z mapovaných území je zcela odlišně využíváno a jsou v něm nastaveny různé stupně přírodní ochrany. Bobři však všude požívají v současné době nejvyšší a jednoznačné ochrany. Na území Jihomoravského kraje v současné době žije dostatečně stabilní populace bobrů. Jak uvádí Program péče o populaci bobra evropského v ČR, za stabilní populaci je považována populace o velikosti jedinců. V nejjižnější části Jihomoravského kraje, kam zahrnuji především celky Soutok-Podluží a Niva Dyje, se již dnes, jak potvrzují i mé závěry, vyskytuje přibližně tisíc jedinců. Dle mého názoru je tedy populace bobrů na jižní Moravě skutečně již velmi stabilní. Proto si dovoluji uvažovat o tom, že by tato skutečnost měla být zohledněna při návrzích, jak by zde v budoucnu mělo být s bobry zacházeno. Domnívám se, že by bylo vhodné přehodnotit stupeň ochrany bobrů v Jihomoravském kraji, případně pak v těch jeho částech, kde hrozí vznik živelných událostí nebo významné finančních ztrát v důsledku bobřích aktivit. Hlavním cílem reintrodukce tohoto hlodavce do krajiny bylo vytvoření jeho stabilní populace. Jestliže však dnes již na jižní Moravě žije stabilní bobří populace, nastává čas pro stanovení dalších limitů. Bude nezbytné posoudit, nakolik je únosný další růst škodních náhrad a také specifikovat míru ohrožení pro vodní a kulturní stavby, které by v příštích letech mohl představovat další neomezený růst bobří populace a její šíření do kulturní a zemědělsky daleko intenzivněji obhospodařované jihomoravské krajiny. Krokem správným směrem lze v tomto smyslu označit aktuální jihomoravské opatření obecné povahy. Od letošního ledna, kdy nabylo zmíněné opatření účinnosti, které vydal Krajský úrad Jihomoravského kraje, je možné v období od 15. března do 15. dubna a od 1. srpna do 31. října provádět zásahy do bobřích staveb. Tyto zásahy mohou provádět správci vodních toků, což je z největší části Povodí Moravy s.p., dále vlastnící a správci vodních děl a staveb. Toto opatření se však nevztahuje na velkoplošně chráněná území a národní maloplošně chráněná území. Kraj z tohoto opatření vyloučil také EVL Soutok-Podluží, Nivu Dyje a Strážnickou Moravu. Zde nadále platí režim individuálních žádostí a posuzování dle specifických potřeb daného území. Bylo prokázáno, že při opakovaných zásazích bobři reagují sníženou stavební aktivitou. Což by mohlo vést k jistému zlepšení situace v souvislosti se stavbami především bobřích hrází. Jak nejproblémovější vidím centrální část EVL Niva Dyje, která se částečně překrývá s Lednocko-valtickým areálem, což ilustrují následující obrázky 25 a

85 Obr. 27 EVL Niva Dyje 85