Podíl Výzkumného ústavu pedagogického na plnění úkolů vyplývajících z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky

Transkript

1 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky (dále jen Dlouhodobý záměr ČR) je vrcholným strategickým dokumentem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vymezujícím rozvojové priority vzdělávací soustavy ve střednědobém výhledu a zároveň způsob jejich realizace a podpory. Je základem komunikace mezi centrem a kraji a jejich spolupráce na rozvoji regionálního školství. Východiskem pro návrh Dlouhodobého záměru ČR je Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha), Střednědobá koncepce resortu školství, mládeže a tělovýchovy (z listopadu roku 2001) a jim předcházející materiály Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy a České vzdělání a Evropa: strategie rozvoje lidských zdrojů při vstupu do Evropy (1999, tzv. Zelená kniha). Svým usnesením z února 2001 vláda Národní program přijala a současně uložila ministerstvu, aby připravilo jeho postupnou realizaci. Cílem tohoto materiálu je informovat o odpovědnosti VÚP a o plnění jednotlivých úkolů, které jsou součástí Dlouhodobého záměru ČR. Dlouhodobý záměr ČR schválila vláda České republiky 23. května 2007 (vládní usnesení č. 535/2007), dále byl projednán ve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR a v Senátu ČR. Materiál byl publikován a publikace zaslána jednotlivým skupinám a příslušným odborům MŠMT, přímo řízeným organizacím a krajským úřadům. Pro Dlouhodobý záměr ČR z roku 2007 byly zvoleny tyto základní strategické směry: A) Rovnost příležitostí ke vzdělávání B) Kurikulární reforma nástroj k modernizaci vzdělávání s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí C) Podpora cizích jazyků, informačních a komunikačních technologií D) Tvorba a zavádění systémů kvality, metod hodnocení a vlastního hodnocení škol a školských zařízení E) Zvyšování profesionality a zlepšování pracovních podmínek pedagogických pracovníků F) Podpora dalšího vzdělávání. Uvedených šest základních strategických směrů bylo v dokumentu rozpracováno do celkem 113 dílčích úkolů. Jen v posledním roce se VÚP přípravou konkrétních výstupů podílel na 40 z nich. Následující text informuje o plnění těchto vybraných úkolů a cílů jednotlivých strategických směrů za uplynulé období (od posledního vyhodnocení v polovině roku 2009) tak, jak jsou uvedeny v Dlouhodobém záměru ČR (pro lepší orientaci jsou uvedeny pod stejným označením).

2 Rozpracování úkolů vyplývajících z Dlouhodobého záměru vzdělávání A) Rovnost příležitostí ke vzdělávání A.1 Podpora individuálních vzdělávacích potřeb Oblast dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním a z málo podnětného rodinného prostředí Cíl a) A.1.2 Vytvářet podmínky pro zlepšení výsledků vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků a žáků z málo podnětného rodinného prostředí. Metodicky podporovat školy a učitele při práci se sociálně znevýhodněnými žáky a žáky z málo podnětného rodinného prostředí. Na Metodickém portálu, který spravuje VÚP, jsou průběžně zveřejňovány příspěvky k dané oblasti. Problematiku sociálně znevýhodněných žáků a žáků z málo podnětného rodinného prostředí obsahovaly i všechny tzv. Inspiromaty (kalendáře, diáře) vydávané v projektu Metodika. K jednotlivým tématům, která v nich byla připravena pro každý týden, byly na Metodickém portálu vytvářeny články, výukové materiály, diskuze. A.1.4 Zvyšovat kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech žáků ke vzdělávání. VÚP se společně s PedF UK Praha podílel (a nadále podílí) na dlouhodobém mezinárodním projektu Teacher Education for Inclusion (TEI Vzdělávání učitelů pro inkluzi), který se zaměřuje na přípravu a další vzdělávání učitelů v oblasti inkluzivního vzdělávání a na komparaci inkluzivních přístupů v jednotlivých zemích Evropské unie (EU). Projektu se účastní 27 států EU, které jsou členy Evropské agentury pro rozvoj v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (European Agency for Development in Special Needs Education). V březnu 2010 byla vypracována zpráva za Českou republiku, která podává přehled o současném stavu inkluzivního vzdělávání v oblasti profesní přípravy učitelů. Vypracovaný materiál přispěje ke zvyšování kompetence pedagogických pracovníků v oblasti inkluzivního vzdělávání. Cíl b) Vytvářet ve školách podmínky pro multikulturalitu ve vzdělávání jako prevenci xenofobie a rasismu a předčasných odchodů ze vzdělávání. V roce 2009 vznikl ve VÚP Návrh strategie rozvoje Multikulturní výchovy ve všeobecném vzdělávání. Návrh přináší perspektivu pro další rozvoj, inovace a revize Multikulturní výchovy jako průřezového tématu v RVP a v praxi na základních školách a gymnáziích. Reflektuje posun ve vývoji Multikulturní výchovy od důrazu na skupinovou identifikaci (kulturně standardní přístup) směrem k důrazu na osobnostní přístup (transkulturní přístup). Návrh vytváří obsahový rámec pro prevenci vzniku xenofobie a rasismu ve všeobecném vzdělávání. Oblast dětí, žáků a studentů nadaných Cíl a) A.2.2 Vytvořit školní poradenská pracoviště zajišťující komplexní péči o žáky v rámci pedagogicko-psychologického a kariérového poradenství včetně prevence sociálně patologických jevů. Metodicky podporovat školní poradenská pracoviště (konzultace a vzdělávací aktivity, monitorování a dílčí evaluace). Na základě monitorování potřeb školské praxe a závěrů ČŠI přistoupil VÚP k metodické podpoře učitelů v oblasti vzdělávání nadaných dětí a žáků. V roce 2008 byla vytvořena doporučená struktura individuálního vzdělávacího plánu (IVP) mimořádně nadaného žáka. Společně s ní byly zveřejněny i pokyny k vyplňování jednotlivých částí. Postup při tvorbě IVP mimořádně nadaného žáka byl v roce

3 2009 podrobněji rozpracován v metodické příručce Tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka a doplněn příklady zpracování IVP z praxe. Příručka byla koncem roku 2009 distribuována na všechny základní školy a víceletá gymnázia. Problematikou tvorby a realizace IVP nadaného žáka se podrobněji zabývá také e-learningový kurz realizovaný v rámci projektu Metodika II. Cíl b) A.2.5 Vytvořit informační základnu pro orientaci absolventů škol na trhu práce. Zprovoznit interaktivní informační systém uplatnění absolventů škol na trhu práce a informační subsystém k prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. V červnu 2010 projednal VÚP s Odborem pro zahraniční záležitosti MŠMT a s ÚIV vlastní inovativní návrh podpory partnerství škol a firem, kariérového poradenství a orientace absolventů škol na trhu práce i na trhu vzdělávání. Návrh vznikl v rámci zapojení VÚP do clusteru Evropské komise pro klíčové kompetence. Záměr VÚP zhodnotil především výzkumy poukazující na výrazný nezájem žáků o obory, které jsou pro společnost klíčové (matematika, přírodní vědy, technologie). Evropští žáci nechtějí hledat zaměstnání v oblasti technologií, nemají zájem podílet se na vědeckém vývoji a výzkumu. Jisté tak je, že do deseti let bude evropský pracovní trh čelit velmi vážným problémům s nedostatkem odborníků pro technologie, vědu a výzkum. Navíc podle OECD je v ČR nedostatečné kariérové poradenství. Na základě podnětu VÚP připravují uvedení partneři pod vedením MŠMT k problematice na rok 2011 konferenční cyklus s cílem zahájit v ČR širokou diskuzi o systému funkčních partnerství základních škol a gymnázií se zaměstnavateli v regionech. A.3 Zlepšení klimatu ve školách a školských zařízeních Cíl a) A.3.1 Vytvářet příznivé školní prostředí ke zmírnění společensky negativních vlivů. Podpořit vytváření školních preventivních strategií a jejich realizaci jako součást školních vzdělávacích programů (dále ŠVP). VÚP je každoročně s MŠMT a PdF MU Brno spolupořadatelem třídenního odborného semináře pro pedagogy Fórum výchovy ke zdraví, kde jsou za účasti cca 150 učitelů a ředitelů škol prezentovány nejnovější informace ze všech základních oblastí výchovy ke zdraví. V prakticky zaměřených workshopech jsou přibližovány konkrétní preventivní strategie a postupy škol. V roce 2010 byl pořádán již 13. ročník.

4 B) Kurikulární reforma nástroj k modernizaci vzdělávání s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí B.1 Předškolní vzdělávání B.1.1 B.1.2 Podpora realizace zavedených dokumentů RVP a ŠVP ve vzdělávání v mateřských školách. Pokračovat v metodické podpoře RVP PV. Podle zájmu a potřeb praxe pokračovat v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků zejména k uplatnění ŠVP v praxi. Do roku 2009 bylo uspořádáno 20 odborných seminářů k tvorbě a implementaci RVP PV do praxe mateřských škol: Jak tvořit ŠVP, Jak vytvářet třídní vzdělávací program (proškoleno cca 400 pedagogických pracovníků mateřských škol). Podle požadavků praxe se pracovníci VÚP účastnili cca 25 seminářů pro pedagogy na téma Autoevaluace MŠ a Pedagogické hodnocení (proškoleno cca 400 pedagogických pracovníků mateřských škol). B.1.3 Dopracovat metodiku k hodnocení individuálního rozvoje a vzdělávacích pokroků dětí a její zpřístupnění praxi podle nově zavedeného RVP. Metodika byla dopracována a vydána v roce 2007, v roce 2010 vyšla na základě poptávky v reedici. B.1.4 Zhodnotit a případně upravit RVP PV. Zhodnocení probíhalo v rámci dotazníkového šetření v roce 2009, zatím z šetření nevyplynulo, že by mělo dojít k obsahovým úpravám RVP PV. B.2 Základní vzdělávání B.2.1 Dokončit přípravu ŠVP, zajistit metodickou podporu a připravenost pedagogických pracovníků. Pokračovat v tvorbě ŠVP a zahájit vyučování podle RVP ZV v souladu s harmonogramem přijatým MŠMT: zahájit vyučování podle RVP ZV ve všech 1. a 6. ročnících základního vzdělávání a primách osmiletých gymnázií; individuálně umožnit zavedení RVP ZV ve všech ročnících 1. stupně ZŠ najednou již od září 2007 (například v rámci pokusného ověřování). Po úpravě RVP ZV (červen 2007) bylo vzdělávání podle ŠVP zahájeno podle předpokladu ve všech 1. ročnících základních škol, v 6. ročnících základních škol a v primách osmiletých gymnázií. V letošním školním roce (2009/2010) probíhala výuka podle ŠVP již ve všech ročnících 1. stupně základních škol, v ročnících 2. stupně základních škol a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií. Základní metodickou podporu školám k tvorbě a realizaci zabezpečil systémový projekt Pilot Z, který byl realizován od září 2004 do února 2007 ve VÚP. Od školního roku 2008/2009 umožnilo MŠMT 23 základním školám v rámci pokusného ověřování vyučovat podle ŠVP ve všech ročnících najednou ( vzdelavani/vyhlasenipokusneho-overovani-vyuky-podle-skolniho-vzdelavaciho-programu-ve-vsech-rocnicich-zakladniskoly). Pro ostatní školy byl vydán metodický materiál, který upravoval učební plány stávajících vzdělávacích programů tak, aby se co nejvíce blížily podmínkám výuky podle ŠVP.

5 B. 3 Střední vzdělávání Střední všeobecné vzdělávání B.3.1 Dokončit přípravu RVP a ŠVP pro obory gymnázií a lyceí, zajistit metodickou podporu a připravenost pedagogických pracovníků. Pokračovat v tvorbě RVP pro gymnázia, gymnázia se sportovní přípravou a lycea v souladu s harmonogramem přijatým MŠMT: vypracovat definitivní verzi RVP G s ohledem na potřeby specificky zaměřených gymnázií; připravit ŠVP podle RVP G; V roce 2007 byla vytvořena a schválena verze RVP pro gymnázia (RVP G) a RVP pro gymnázia se sportovní přípravou (RVP GP). V letech vytvářela gymnázia své ŠVP. Metodická podpora jim byla poskytnuta v rámci projektu OP RLZ Pilot G/GP. Od září 2009 byla zahájena výuka v 1. ročnících čtyřletých gymnázií a v odpovídajícím ročníku víceletých gymnázií. V roce 2009 byla schválena pilotní verze dokumentu RVP pro dvojjazyčná gymnázia (RVP DG). Pilotní ŠVP na těchto gymnáziích vznikly v roce 2008 pod metodickým vedením VÚP. V září 2009 byla zahájena na všech pilotních dvojjazyčných gymnáziích výuka podle ŠVP. realizovat konečné úpravy textu Manuálu, jeho vydání a distribuce; Manuál pro tvorbu ŠVP byl v rámci projektu OP RLZ Pilot G/GP dopracován v roce 2007 a před zahájením tvorby ŠVP distribuován na všechna gymnázia. ověřit výuku podle ŠVP, její monitorování a sledování vybraných prvků výuky; Monitorování výuky probíhalo na pilotních školách v rámci projektu OP RLZ PILOT G/GP. Další monitorování a sledování vybraných prvků je realizováno v rámci aktivity Kvalitní škola v projektu OP VK KURIKULUM G. zavést dvoustupňové kurikulum do praxe, zahájení výuky. Výuka na gymnáziích v souladu s novými rámcovými vzdělávacími programy byla zahájena v září Střední odborné vzdělávání Cíl b) B.3.5 Postupně dopracovat RVP pro jednotlivé obory vzdělání a podporovat tvorbu ŠVP. Pokračovat v tvorbě RVP v souladu s harmonogramem přijatým MŠMT: postupně zpracovat RVP pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Bylo zpracováno RVP pro základní školy speciální (RVP ZŠS) schváleno Byly vytvořeny a schváleny RVP pro Praktickou školu jednoletou (RVP PRŠ1) a Praktickou školu dvouletou PRŠ2 (schváleno 2010). Společné úkoly pro základní a střední vzdělávání B.2.4, B.3.2, B.3.6 Připravit a průběžně realizovat informační kampaň pro širokou veřejnost a pro klíčové realizátory reformy (pro pedagogické pracovníky, včetně ředitelů škol a veřejnou správu) prostřednictvím celostátních i regionálních sdělovacích prostředků a tisku, webové prezentace na Metodickém portálu a na stránkách MŠMT, informačních brožur apod. V rámci projektů PILOT G/GP realizovaných VÚP probíhala podpůrná informační kampaň pro klíčové realizátory reformy na gymnáziích (koordinátoři, ředitelé) a ve spolupráci s projektem Metodika i pro vysoké školy připravující budoucí pedagogy (semináře, regionální konference, oborová setkání na VŠ).

6 B.2.1, B.3.1, B.3.5 Vytvořit rámec ukazatelů a kritérií ke sledování podmínek, průběhu a výsledků dosaženého pokroku v oblasti základního a středního vzdělávání. Ve spolupráci VÚP, NÚOV a MŠMT (odbory 20, 22, 23, 24) vznikl koncepční materiál Úkoly ke sledování a hodnocení kurikulární reformy. Jeho součástí je i text Cíle a kritéria kurikulární reformy na úrovni školy, který ve třech oblastech vymezuje konkrétní cíle, které by na úrovni školy měly vést k dosahování očekávaných změn ve vzdělávání, a kritéria, kterými je možné dané posuny ověřovat. Zhodnotit a případně upravit RVP pro základní a střední vzdělávání na základě zkušeností z prvních 3 5 let výuky podle ŠVP. V návaznosti na výsledky mezinárodních výzkumů PISA, TIMSS, PIRLS bylo v roce 2009 ve VÚP zahájeno vyhodnocování RVP ZV v oblasti gramotností nejprve v oblasti čtenářské gramotnosti. Ve spolupráci VÚP a NÚOV byl navržen model cyklických revizí RVP. Byl zpracován návrh vzdělávacího obsahu doplňujícího vzdělávacího oboru (DVO) Taneční a pohybová výchova (TPV) pro základní vzdělávání. Koncept TPV prošel odbornou moderovanou diskuzí. Metodický materiál, závěry z panelové diskuze, zkušenosti ze škol a další doporučení pro výuku jsou společně s databází informačních zdrojů zveřejněny na Metodickém portálu Byl zpracován návrh vzdělávacího obsahu DVO Filmová/Audiovizuální výchova (F/AV) pro základní vzdělávání a Filmová/Audiovizuální výchova (F/AV) pro gymnázia. Koncept F/AV prošel odbornou moderovanou diskuzí. Pro metodickou podporu učitele byla zpracována databáze informačních zdrojů (je zveřejněna na Metodickém portálu), která se bude postupně rozšiřovat a doplňovat včetně příkladů dobré praxe. Od roku 2009 se pracuje ve VÚP na tvorbě systematické metodické podpory pro výuku průřezových témat. Východiskem byly výsledky analýz průřezových témat ve školních vzdělávacích programech pilotních základních škol a gymnázií. Bude vytvořen podklad pro inovace průřezových témat v rámcových vzdělávacích programech. V roce 2009 byla zpracována studie s názvem Podpora vzdělávání k udržitelnému rozvoji. Cílem studie bylo popsat principy, ze kterých vzdělávání k udržitelnému rozvoji vychází, a zaměřit se na revizi klíčových kompetencí z pohledu vzdělávání k udržitelnému rozvoji. B.2.2, B.2.3, B.3.3, B.3.7 S využitím finančních prostředků ESF: plošně podpořit školy při tvorbě a realizaci ŠVP; vytvářet podmínky pro komplexní metodickou podporu tvorby ŠVP a jejich inovaci, včetně konzultační a poradenské činnosti v oblasti tvorby metodologických nástrojů a dokumentů kurikulární reformy; podporovat DVPP při zavádění a zkvalitňování ŠVP. Od roku 2006 funguje ve VÚP Konzultační centrum pro podporu tvorby a zavádění ŠVP. Ročně se počet zodpovězených dotazů pro PV, ZV a G pohybuje kolem 800. V rámci projektu OP VK KURIKULUM G je poskytována plošná metodická podpora všem gymnáziím. Byly a jsou organizovány oborové semináře, natáčeny virtuální hospitace, nabízeno koučování a organizovány minikonference. V rámci podpory byly zdokumentovány příklady dobré praxe pro inspiraci dalších škol. B.4 Základní školy speciální, konzervatoře, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a zájmové vzdělávání B.4.1 Dokončit přípravu RVP a postupně zahájit výuku podle ŠVP Vypracovat konečnou verzi RVP pro základní školy speciální, zahájit dvouleté období pro tvorbu ŠVP a postupné zavádění výuky. V roce 2008 byl vydán RVP pro základní školy speciální (ZŠS), proběhla tvorba ŠVP na ZŠS, výuka na ZŠS podle ŠVP bude zahájena v září 2010.

7 B.4.3 Pokračovat v tvorbě RVP pro základní umělecké školy v souladu s harmonogramem MŠMT a zahájení výuky podle ŠVP na všech ZUŠ. V rámci projektu Pilot ZUŠ (VÚP) byl dokument RVP ZUV po pilotování na 39 pilotních školách dopracován do závěrečné podoby a připraven ke schválení MŠMT. Dále byla připravena struktura Manuálu pro tvorbu ŠVP a zahájena spolupráce s Metodickým portálem VÚP tak, aby v následujícím období mohlo být zahájeno monitorování tvorby ŠVP v jednotlivých krajích ČR. Konečná verze RVP ZUV byla schválena v roce 2010, zahájení výuky podle RVP ZUV je plánováno na září B.4.4 Pokračovat v tvorbě RVP pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v souladu s harmonogramem MŠMT, zahájení výuky podle ŠVP na všech jazykových školách. V roce 2009 byla schválena finální verze dokumentu RVP pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky (RVP JŠ) a Manuálu pro tvorbu ŠVP na těchto školách. Ověřování výuky podle pilotních ŠVP proběhlo na 6 pilotních jazykových školách. Od září 2009 byla zahájena tvorba ŠVP na ostatních jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky. Zahájení výuky je plánováno na září 2011, protože v roce 2009 došlo ke schválení RVP JŠ, a od této doby je zákonná dvouletá lhůta na sestavení ŠVP.

8 C) Podpora cizích jazyků, informačních a komunikačních technologií C.1 Výuka cizích jazyků ve školách C.1.1 Zkvalitnění a rozšíření výuky cizích jazyků Podporovat šíření angličtiny jako klíčového nástroje globální komunikace, a to na všech stupních vzdělávání. V rámci Národního plánu výuky cizích jazyků a v souladu s cíli Evropské unie rozvíjet pozitivní postoje k jazykové rozmanitosti byl na VÚP vytvořen v r soubor metodických listů pro ročník ZŠ Metodická příručka Jazyková propedeutika pro 1. st. ZŠ. Cílem byla příprava dětí na život v mnohojazyčné společnosti a na celoživotní učení cizím jazykům jako součást přípravy k evropskému občanství. CLIL se stal pevnou součástí české jazykové politiky na základě dokumentu Evropské unie pod názvem Podpora jazykového vzdělávání a lingvistické rozmanitosti: Akční plán Dokument předpokládá, že obsahově a jazykově integrované učení se bude podílet na cílech EU v oblasti jazykového vzdělávání především tím, že žák si bude moci na hodině bezprostředně ověřit nově nabyté jazykové dovednosti, a posílí tím tak své sebevědomí pro další studium jazyka. VÚP vytvořil v r metodický materiál pro uplatnění metody výuky cizích jazyků napříč předměty 1. stupně ZŠ Metodická příručka Cizí jazyky napříč předměty 1. st. ZŠ. Oba materiály byly distribuovány na školy. C.1.4 Zavádět vyučovací metody, organizační formy a výukové činnosti, které zvyšují kvalitu výuky cizích jazyků (včetně e-learningu). VÚP od konce roku 2009 spolupracuje na dvou významných projektech, a to CLIL a EJP v praxi. Cílem je zavést efektivní vyučovací metodu a novou organizační formu integrované výuky CLIL do škol (2. st. ZŠ a gymnázia) pro výrazné zlepšení jazykových znalostí a dovedností žáků. Účinným nástrojem ke zlepšení jazykových znalostí a dovedností žáků je Evropské jazykové portfolio (EJP). VÚP pracuje na přípravě digitálního EJP a na přípravě učitelů pro práci s tímto portfoliem ve výuce. E-learning běží na VÚP v rámci projektu Metodika II. Pro podporu výuky češtiny jako cizího jazyka byl vytvořen tutoriální kurz pro učitele základních škol a gymnázií s názvem Čeština pro žáky-cizince (viz E.1.6). C.1.5 C.1.6 Postupně zpracovat a realizovat projekty a programy pro další aktivity Národního plánu výuky cizích jazyků v souladu s Akčním plánem na roky Metodicky podporovat výuku cizích jazyků včetně konzultační a poradenské činnosti a tvorby metodických nástrojů a dokumentů. V rámci koncepce integrace cizinců a v souvislosti s novou podmínkou pro udělení povolení k trvalému pobytu v ČR, kterou je zkouška z českého jazyka na úrovni A1, zadalo MV, MPSV a MŠMT úkol VÚP vypracovat systém zkoušek a výuky českého jazyka cizinců. Úkol byl stanoven vládou České republiky usnesením ze dne 14. května 2008 č. 538 a je řešen od roku Vznikl portál (v anglické verzi: který je nabídnut v devíti jazykových mutacích a s bezplatnou telefonní linkou. Do r byla připravena Metodika přípravy ke zkoušce z českého jazyka včetně školení a sedm verzí zkoušek z češtiny na úrovni A1. V r se připravily tři další verze a začne fungovat nový systém dle nových Pokynů a pravidel zkoušky.

9 C.2 Informační a komunikační technologie C.2.1 Zvyšování základních dovedností žáků a učitelů v oblasti informační gramotnosti S využitím finančních prostředků ESF: zlepšovat podmínky pro využívání ICT pro žáky i učitele, a to i mimo vyučování; podporovat využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech. Gesce: Termín: Ve VÚP byl sestaven odborný panel ICT, který se podílí na tvorbě vhodné metodické podpory k rozvíjení ICT gramotnosti u žáků a na revizích kurikula. Ve VÚP byla zpracována metodická příručka Informační a komunikační technologie ve škole. Impulzem pro vznik této metodické příručky byla tematická zpráva České školní inspekce (ČŠI) nazvaná Úroveň ICT v základních školách v ČR, která byla zveřejněna v září Vydaná příručka je jakousi celoplošnou první pomocí, která je primárně určena pro základní školy, využitelná je i ve všech dalších školách a školských zařízeních. Příručka byla rozeslána na všechny školy a její on-line podoba je na Metodickém portálu VÚP připravuje evaluační nástroj Profil Škola 21, který na základě sledování více různých indikátorů pomůže školám zjistit, do jaké míry se jim daří začlenit informační a komunikační technologie (ICT) do života celé školy. Nesoustředí se pouze na technické parametry, zabývá se hlavně tím, jak technologie skutečně ovlivňují výukový proces. Současně jej lze využít k plánování budoucího vývoje školy a následné kontrole dosažení vytyčených cílů. Nástroj bude školám k dispozici na Metodickém portálu v roce Na podporu využívání ICT ve všeobecném vzdělávání byla ve výuce výtvarné výchovy vyvinuta interaktivní metodická podpora pro učitele VV inspirativní. Součástí této podpory je na Metodickém portálu komunikační a informační prostředí pro učitele (v květnu 2010 má komunita 156 aktivních členů).

10 D) Tvorba a zavádění systémů kvality, metod hodnocení a vlastního hodnocení škol a školských zařízení D.3 Vlastní hodnocení škol D.3.1 Zefektivnit metodu vlastního hodnocení škol Vytvořit teoretickou metodologickou platformu pro evaluační a monitorovací procesy školy. Na vybraných MŠ byly analyzovány zkušenosti s autoevaluací a v souvislosti s vydáním příručky Autoevaluace MŠ (2008) se potvrdilo, že při vhodné podpoře jsou MŠ schopny provádět kvalitní sebehodnocení, které slouží k jejich rozvoji a lepší práci. D.3.2 Využívat zahraničních zkušeností pro vlastní hodnocení školy. Byl vytvořen materiál Zakotvení Matematického vzdělávání ve vzdělávacích systémech vybraných zemí a jejich reakce na výsledky mezinárodních výzkumů, jedna z kapitol je věnována hodnocení matematického vzdělávání a reflektuje zkušenosti z vybraných zemí při evaluaci matematiky. Materiál je zveřejněn na stránkách VÚP D.3.3 Nabídnout školám metodickou podporu při vlastním hodnocení školy. Byly vytvořeny tyto metodické materiály: Autoevaluace mateřské školy metodická příručka k vlastnímu hodnocení, 2008 publikace určená ředitelkám MŠ a pedagogickým pracovníkům uvádí doporučení, náměty a postupy, jak provádět vlastní hodnocení školy v oblastech daných vyhláškou MŠMT č.15/2005 Sb. Oblasti jsou hodnocení ŠVP, podmínek a průběhu vzdělávání. Pedagogické hodnocení v pojetí RVP PV metodika pro podporu individualizace vzdělávání v podmínkách mateřské školy, 2010 metodika se zabývá otázkou, jak účinně v pedagogickém procesu využívat diagnostické a evaluační aktivity. Příklady dobré praxe pro základní školy (část Autoevaluace a hodnocení žáků), Publikace obsahuje výběr 27 příkladů rozdělených do 9 částí plus DVD, na kterém je 64 příkladů dobré praxe, ze kterých byl výběr proveden, a to včetně příloh. 8. část se zabývá autoevaluací a hodnocením žáků. Jsou zde uvedeny tři evaluační nástroje (a dalších 8 v digitální podobě na DVD). Příklady dobré praxe pro gymnázia (oddíl hodnocení klíčových kompetencí, evaluace práce školy), Příklady jsou rozdělené do tří částí realizace vzdělávacích oblastí v ŠVP, nástroje k hodnocení klíčových kompetencí, evaluace a práce školy. Část věnovaná evaluaci nabízí jednotlivé nástroje, které je možné využít při provádění vlastního hodnocení školy. Dva příklady míří také do zahraničních zkušeností. Byly zrealizovány semináře, které se zaměřovaly na autoevaluaci v rámci projektu OP RLZ PILOT Z a PILOT G/GP. D.3.4 Připravit podpůrné nástroje pro vlastní hodnocení školy. Pro předškolní vzdělání byly zpracovány a vydány dvě příručky (viz D.3.3). Byly vytvořeny příklady dobré praxe v oblasti autoevaluace v rámci projektu OP RLZ PILOT Z a PILOT G/GP. D.3.8 Vytvořit sítě škol pro výměnu dobré praxe. Probíhá podpora vzniku sítě škol prostřednictvím aktivit projektu OP VK KURIKULUM G (realizuje VÚP), například modul SÍŤ v rámci aktivity Podpora koordinátorů.

11 D.4 Zjišťování úrovně vzdělávání v ČR v mezinárodním srovnání Využít výstupy z mezinárodních šetření pro zlepšení výsledků našich žáků v mezinárodním porovnání D.4.9 Využívat výsledky projektů v praxi (změna školské politiky, informace zřizovatelům) a začlenit do výzkumů další relevantní partnery včetně ČŠI. Velmi důležitou podporu rozvoje vzdělávání představuje zapojení do mezinárodních pracovních skupin. MŠMT je od roku 2007 prostřednictvím VÚP členem mezinárodního Konsorcia institucí pro výzkum a vývoj vzdělávání CIDREE sítě organizací, které hrají ve svých zemích klíčové role v oblasti rozvoje kurikula. Cílem CIDREE je zvyšovat kvalitu práce jednotlivých členských organizací prostřednictvím vzájemné provázanosti a sdílení poznatků a zkušeností. V březnu 2010 se ve spolupráci CIDREE, VÚP a ÚIV uskutečnil v Praze mezinárodní seminář o hodnocení a inovacích kurikula v evropských zemích. Díky spolupráci v rámci CIDREE vystoupil na MŠMT v rámci semináře k matematice (2010) manažer irského projektu Maths profesor Bill Lynch. MŠMT je prostřednictvím VÚP členem pracovní skupiny clusteru Evropské komise pro klíčové kompetence a rozvoj kurikula, který se zabývá přípravou koncepčních materiálů pro Evropskou komisi a přípravou doporučení pro vzdělávací politiky členských zemí. Zapojení umožňuje komplexně studovat vzdělávací systémy Evropy a dlouhodobě sledovat jejich reformy. V roce 2009 byli v rámci návštěvy pracovní skupiny v Praze se současnými trendy rozvoje kurikula seznámeni zástupci OPŘO, Pedagogické fakulty UK i pedagogové pilotní školy VÚP. Do konce roku 2010 bude dokončena příručka pro vzdělávací politiky členských zemí zaměřená na implementaci klíčových kompetencí. Ve snaze adekvátně reagovat na výsledky mezinárodních výzkumů PISA, TIMSS a PIRLS vznikly ve VÚP odborné panely složené z odborníků VÚP, vysokých škol, ČŠI, základních škol a gymnázií. Cílem jejich činnosti je produkovat vhodnou metodickou podporu a doporučení k výuce a na základě mezinárodních a národních zkušeností a ověřování dávat podněty k případným revizím kurikula. V rámci projektu OP VK KURIKULUM G přináší aktivita Kvalitní škola výsledky z výzkumů, které budou využity pro práci gymnázií, vysokých škol, zřizovatelů i pro revize RVP.

12 E) Zvyšování profesionality a zlepšování pracovních podmínek pedagogických pracovníků E.1 Vzdělávání pedagogických pracovníků Cíl a) E.1.1 Začlenit nové požadavky na učitele vyplývající z RVP do jejich počáteční přípravy Dohodnout s fakultami připravujícími učitele potřebné změny studijních programů počátečního vzdělávání učitelů v nových oblastech kurikulární reformy (zejména s přihlédnutím k měnícím se požadavkům praxe a reformě regionálního vzdělávání, např. příprava a implementace ŠVP, vzdělávání s ohledem na udržitelný rozvoj apod.). VÚP uzavřel smlouvu o spolupráci s Pedagogickou fakultou UK v Praze. Spolupráce zahrnuje společný postup v konkrétních úkolech zaměřených na implementaci kurikulární reformy i na vyhodnocení implementace kurikulární reformy. VÚP uspořádal ve spolupráci s PedF UK Praha semináře pro pedagogy a studenty fakulty, které byly zaměřeny na kurikulární reformu (jazykové vzdělávání, klíčové kompetence). Připravena je smlouva s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně, se kterou VÚP spolupracuje na vyhodnocení implementace kurikulární reformy na gymnáziích v rámci výzkum Kvalitní škola. V rámci práce na koncepci a inovacích průřezových témat, včetně tvorby metodické podpory pro realizaci průřezových témat v základním a gymnaziálním vzdělávání, navázalo VÚP spolupráci s odbornými pracovišti. V současné době se jedná o spolupráci s Fakultou sociálních věd UK v Praze (Katedra mediálních studií a Centrum pro mediální studia) a dále o spolupráci s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (Katedra společenských věd) a Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci (Katedra společenských věd). Přínosem spolupráce, která se v roce 2010 bude rozšiřovat o další pracoviště, je provázanost kurikulární reformy s přípravou budoucích učitelů a DVPP formou specializovaných kurzů. V rámci projektu OP RLZ PILOT G/GP a METODIKA a OP VK METODIKA II byly a jsou průběžně organizovány prezentační akce seznamující s kurikulární reformou a konference pro pracovníky fakult připravujících učitele s cílem seznámit je se základními informacemi, které se vztahují k reformě vzdělávání. Projekt KURIKULUM G nabízí oborové semináře a virtuální hospitace jako jedinečnou příležitost sdílení zkušeností mezi pedagogy. E.1.2 Vytvořit na vybraných fakultách připravujících učitele střediska kurikulární podpory. Tento záměr by měl být předmětem smlouvy mezi VÚP a Pedagogickou fakultou MU Brno, jejíž výzkumný profil je orientován na hodnocení a rozvoj kurikula. Smlouva měla být podepsána v první polovině roku Cíl b) Vytvořit účinný systém DVPP podporující inovace ve vzdělávání E.1.6 Systematicky zařazovat do DVPP témata zmiňovaná ve strategických směrech uvedených v DZ ČR 2007 a dalších oblastech (zejména s přihlédnutím k měnícím se požadavkům praxe a reformě regionálního vzdělávání): kurikulární reforma (RVP, příprava a implementace ŠVP, příprava ke zdokonalování klíčových kompetencí, jazykové a ICT vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj). V současné době je připravován projektový záměr IPn, jehož cílem je vytvoření a zprostředkování ucelené podpory pro rozvíjení klíčových kompetencí a pro jejich hodnocení ve výuce. Projekt poskytne ucelený systém podpory pro plánování, realizaci a hodnocení procesu rozvoje klíčových kompetencí v jednotlivých vyučovacích předmětech (vzdělávacích oborech RVP ZV). Konkrétní postupy rozvíjení a hodnocení klíčových kompetencí budou ověřeny v praxi a následně zprostředkovány učitelům základních škol. Tříletý projekt se zaměří na žáky a pedagogické pracovníky základních škol.

13 VÚP v rámci projektu Metodika II připravil a akreditoval e-learningové kurzy: Tvorba a realizace individuálního vzdělávacího plánu (IVP) mimořádně nadaného žáka Kurz přibližuje učitelům základní aktivitu, kterou je třeba realizovat při vzdělávání mimořádně nadaných žáků přípravu a tvorbu IVP mimořádně nadaného žáka. Absolventi kurzu by měli být do budoucna připraveni samostatně vytvářet IVP mimořádně nadaných žáků. Rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků Kurz je určen učitelům ZŠ a je zaměřen na nácvik rozvoje a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Nabízí učitelům metodiku sledování a hodnocení rozvoje klíčových kompetencí ve výuce žáků a učí je reflektovat vlastní práci. Moderní metody ve výuce Aj pro 2. st. ZŠ Kurz je určen pedagogům 2. stupně ZŠ, kteří vyučují nebo v budoucnu budou vyučovat anglický jazyk. Během kurzu jsou seznámeni s inovativními metodami výuky. Kurz podporuje zavedení integrované výuky cizího jazyka a odborného předmětu do základních škol a využívá internetu při vyučování. Moderní metody ve výuce Aj pro 1. st. ZŠ Kurz je určen pedagogům 1. stupně ZŠ, kteří vyučují nebo v budoucnu budou vyučovat anglický jazyk a nemají velké zkušenosti v oblasti metodiky. Během kurzu jsou seznámeni s inovativními metodami výuky. Jedna z lekcí je zaměřena na výuku dětí s SPU a na metody výuky výslovnosti. Migrace v Evropě: střetávání a prolínání kultur Téma migrace je zpravidla vnímáno především v geografických souvislostech. Kurz je zaměřen na historické souvislosti migrací a střetávání, od násilného konfliktu po přátelskou koexistenci. Toto střetávání nám umožňuje sledovat politické změny i komparovat rozličné kultury a hodnoty. Téma migrací tak prolíná do multikulturní výchovy, etické výchovy, výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Kurs umožňuje jinak strukturovat tradiční témata a přináší celou řadu konkrétních metodických podnětů, které mohou vyučující využít ve své praxi. Vlastní hodnocení mateřské školy v praxi K zajištění státem požadované kvality vzdělávání a rozvoje mateřské školy je třeba, aby každá škola prováděla vlastní hodnocení autoevaluaci. Tato povinnost se stává nutnou součástí řízení školy. Kurz vede ke způsobům ověřování kvality činnosti ve škole a učí vyvozovat a následně realizovat opatření vedoucí k dalšímu pozitivnímu rozvoji. Specifika výuky češtiny pro žáky-cizince Kurz je určen pedagogům 1. stupně a 2. stupně ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií, kteří vyučují ve své třídě žáky-cizince. Kurz je určen především pedagogům, kteří nestudovali obor čeština jako cizí jazyk. Seznamuje s metodikou výuky nemateřského jazyka, s prací pedagoga v multikulturní třídě a s přístupem učitele k žákovi pocházejícímu z odlišného sociokulturního prostředí.