Směrnice rektora č. 37R/2017 METODIKA ROZPOČTU

Transkript

1 rektor Plzeň 7. prosince 2017 ZCU /2017 Směrnice rektora č. 37R/2017 METODIKA ROZPOČTU Tato směrnice v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) a Statutem Západočeské univerzity v Plzni (dále jen statut ) upravuje způsob tvorby a schvalování rozpočtu Západočeské univerzity v Plzni (dále jen ZČU ), principy rozdělování finančních prostředků fakultám, vysokoškolským ústavům, jiným pracovištím, účelovým zařízením a odborům rektorátu (dále jen rozpočtová jednotka nebo RJ ), pravidla hospodaření RJ s přidělenými finančními prostředky a rozpočtovou kázeň RJ. ČÁST PRVNÍ STRUKTURA ROZPOČTU Článek 1 Příjmy a výdaje rozpočtu (1) Rozpočet ZČU zahrnuje veškeré známé či kvalifikovaně odhadnuté příjmy a výdaje k termínu schvalování rozpisu příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ). (2) Příjmy ZČU jsou zejména: a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen příspěvek ), b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje, c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen dotace ), d) poplatky spojené se studiem, e) výnosy z majetku, f) jiné příjmy ze státního rozpočtu, státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, g) výnosy z doplňkové činnosti a smluvního výzkumu (dále jen doplňková činnost ), h) příjmy z darů a dědictví. (3) Pravidla pro použití podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací se řídí především pravidly příslušného poskytovatele a směrnicemi rektora o správě projektů a o grantovém systému. 1

2 (4) Vybírání poplatků spojených se studiem zajišťuje na ZČU v souladu se směrnicí rektora o vybírání poplatků za studium Informační a poradenské centrum (dále jen IPC ). (5) Uskutečňování doplňkové činnosti se řídí směrnicí rektora. Článek 2 Neinvestiční část rozpočtu příjmy (1) Rozpis příspěvku přiděluje fakultám zdroje podle podílu fakult na jejich tvorbě s kvantifikací vycházející z oborové náročnosti (kategorizace předmětů a jejich koeficienty). V informačním systému je k dispozici kvantifikace až na úroveň kateder. (2) Mezi parametry tvorby rozpočtu je zahrnut i ukazatel přepočteného počtu účastníků celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) stanovený na základě přepočtu pomocí kreditového hodnocení vzdělávacích aktivit v rámci CŽV v předcházejícím akademickém roce. Jeden přepočtený účastník CŽV odpovídá 60 kreditům. Počty účastníků CŽV eviduje v jedné databázi Odbor celoživotního vzdělávání; údaje, které nemá tento odbor k dispozici jsou mu povinni poskytnout pořadatelé celoživotního vzdělávání. Výsledek je připočten k ukazateli počet přepočtených vlastních studentů nekoeficientovaných. Údaje pro výpočet jsou uzavřeny ke dni roku předcházejícímu roku, na nějž je schvalován rozpočet. Za jejich správnost odpovídá prorektor pro studijní a pedagogickou činnost (dále jen PR-P ). Článek 3 Neinvestiční část rozpočtu výdaje (1) Základem pro stanovení vnitřních cen je, že platby za využití zdrojů univerzity provádí všechny RJ za všechny činnosti a celouniverzitní služby. Podpora prestižních aktivit strategické povahy je realizována cestou podpory z projektů, rezerv, fondů a dalších zdrojů, nikoliv prominutím plateb. Platby za využití prostor ve společném fondu mimo standardní rozvrhové akce jsou prováděny měsíčně úhrnnou vnitrofakturací k tíži RJ a v souladu s pokynem kvestora o postupu objednávání prostor pro nerozvrhové akce a s pokynem kvestora o výši plateb za využití prostor. Za provoz informační podpory těchto plateb odpovídá ředitel Centra informatizace a výpočetní techniky (dále jen CIV ). (2) Hodnoty směrných ukazatelů podle přílohy č. 3-2 se stanovují na základě vstupních údajů za období až roku (n-1) s výjimkou hodnot směrných ukazatelů Počet přepočtených vlastních studentů nekoeficientovaných a Počet přepočtených vyučovaných studentů nekoeficientovaných, pro jejichž stanovení je rozhodným obdobím stav k roku (n-1), kde n je rok, pro který je rozpočet sestavován. Vnitřní ceny pro rok, na který je sestavován rozpočet, jsou vypočítány na základě takto stanovených hodnot směrných ukazatelů a schválených finančních požadavků servisních jednotek (čl. 8 odst. 1 písm. a)) na zajištění režijní činnosti a celouniverzitní služby. Tyto ceny vyhlašuje rektor po projednání v kolegiu rektora, a to nejpozději do roku, na nějž je rozpočet sestavován. Stejným způsobem jsou vyhlašovány v mimořádných případech změny vnitřních cen v průběhu roku. (3) Služby, které poskytují servisní jednotky podle čl. 8 odst. 1 písm. a) se hradí dle směrného ukazatele, který je uveden u příslušné jednotky v příloze 3-1 ve sloupci Směrný ukazatel. Pokud se služby konkrétní servisní jednotky hradí dle více směrných ukazatelů, je v tomto sloupci uveden i poměr v jakém jsou služby dané jednotky 2

3 dle jednotlivých směrných ukazatelů hrazeny. U vybraných servisních jednotek je pak v komentáři dále uvedeno jaký směrný ukazatel se používá pro platbu za příležitost a jaký pro platbu za adresné služby. (4) Popisy směrných ukazatelů a způsob jejich výpočtu jsou uvedeny v příloze 3-2. (5) Směrný ukazatel Velikost obývané plochy v m 2 není uplatňován pro: a) pro Správu kolejí a menz (dále jen SKM ) pro jiné plochy než plochy kanceláří, b) plochy tělocvičen a posiloven, c) plochy volného výběru Univerzitní knihovny (dále jen UK ), d) plochy skladu oddělení Vydavatelství a tiskových služeb, e) plochy školicího a ubytovacího střediska Nečtiny. (6) O způsobu a výši plateb mezi SKM a Provozem a službami (dále jen PS ) rozhodne na základě skutečných nákladů kvestor. (7) Do rozpočtu PS energetické hospodářství uvedené v příloze č. 3-1 nevstupují energie a nájmy výzkumných center, které jsou přímo jejich náklady. Výzkumnými centry se pro účely této metodiky rozumí Nové technologie pro informační společnost (FAV- NTIS), Regionální inovační centrum elektrotechniky (FEL-RICE), Regionální technologický institut (FST-RTI) a vysokoškolský ústav Nové technologie výzkumné centrum (NTC). Směrný ukazatel Velikost obývané plochy v m 2 bez ploch výzkumných center pro potřeby stanovení procentního podílu nákladů na rozpočet PS energetické hospodářství nezahrnuje plochu výzkumných center. (1) Investiční část rozpočtu ZČU je složena z: Článek 4 Investiční část rozpočtu a) fondu reprodukce investičního majetku (dále jen FRIM ) tvořeného v souladu se zákonem, zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění a vyhlášky č. 504/2002 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění, b) kapitálové dotace programového financování ministerstva přidělené na konkrétní investiční akce schválené ministerstvem, c) příspěvku ministerstva v případě investic jednotlivých RJ, které nebudou financovány z FRIM, d) ostatních zdrojů (např. darů, účelových investičních dotací v rámci projektů a grantů, výzkumných záměrů, atd.), e) speciálním zdrojem jsou zdroje poskytované v rámci Operačních programů, se specifickým režimem financování a monitorování. (2) Investiční požadavky RJ objemově zpracují na minimálně pětileté období; tento výhled a jeho každoroční aktualizaci předloží vedoucí RJ kvestorovi nejpozději do roku, který předchází roku, na nějž se rozpočet sestavuje. Požadavky spolu se zdůvodněním předkládá vedoucí RJ kvestorovi na předepsaném formuláři, který je přílohou č. 1. Za sestavení a realizaci investiční části rozpočtu odpovídá kvestor po projednání v Komisi pro správu investičního majetku (dále jen KSIM ). 3

4 (3) Investice celouniverzitního významu (dále jen CIR ) jsou financovány z FRIM. O tom, která investiční akce je celouniverzitního významu, rozhoduje kvestor po projednání v KSIM. Výše finančních prostředků na CIR se určí tak, že od výše FRIM stanovené Rozpočtovými pravidly pro daný rok se odečte výše prostředků na vlastní investice výkonových jednotek včetně výzkumných center a vklad SKM. (4) CIR jsou dvojího druhu. Každoročně opakované CIR CIV a obecné jednoznačně nezařaditelné CIR bez příspěvku od výzkumných center. (5) V případě každoročně opakovaných CIR CIV se finanční prostředky do FRIM určené na CIR vybírají k tíži výkonových jednotek dle směrných ukazatelů příslušejících CIV. (6) U obecných a jednoznačně nezařaditelných akcí bez příspěvku výzkumných center se finanční prostředky do FRIM určené na CIR vybírají k tíži výkonových jednotek úměrně po třetině dle velikosti obývané plochy, přepočteného počtu vlastních studentů a přepočteného počtu zaměstnanců bez započítání hodnot směrných ukazatelů výzkumných center. (7) Konkrétní výši vkladu SKM stanoví rozpočtová pravidla pro příslušný kalendářní rok. CIR mohou být financovány též z kapitálového příspěvku výkonových jednotek. (8) Investice z kapitálové dotace programového financování ministerstva jsou financovány z této dotace. V případě finanční spoluúčasti ZČU jsou tyto akce dofinancovány v předem stanovené výši z investičních prostředků FRIM, resp. z neinvestičních prostředků celouniverzitních neinvestičních nákladů (dále jen CNN ). (9) Investice RJ schvaluje kvestor. RJ na ně využijí schválené přidělené investiční prostředky z FRIM. Investiční prostředky ve FRIM jsou evidovány odděleně pro jednotlivé RJ. Výkonové jednotky mohou případné nevyužité prostředky ve FRIM konkrétního finančního roku převést do dalších let. (10) Objem investic v rámci projektů, grantů, výzkumných záměrů a ostatních zdrojů, které mají v dalším období dopad na tvorbu odpisů ZČU, schvaluje kvestor a RJ na ně využijí investiční prostředky z projektů, grantů, výzkumných záměrů a ostatních zdrojů. (11) Paralelně s FRIM zřizuje kvestor zakázku CNN a odsouhlasuje po projednání v KSIM použití CNN na pokrytí: a) neinvestičních nákladů, souvisejících s investičními akcemi financovanými z FRIM, b) neinvestičních nákladů, které není možné jednoznačně přiřadit konkrétní servisní jednotce podle čl. 8 odst. 1 písm. a), servisní činnosti nebo zakázce, c) nákladů spojených s motivačním systémem a transferem technologií a znalostí; náklady na tyto činnosti lze z CNN pokrýt maximálně do výše podle čl. 23. (12) CNN se tvoří v rámci rozpočtu daného roku k tíži výkonových jednotek. Neinvestiční prostředky do CNN se v případě každoročně opakovaných CIR CIV vybírají k tíži výkonových jednotek dle směrných ukazatelů příslušejících CIV bez započítání hodnot směrných ukazatelů výzkumných center. U obecných a jednoznačně nezařaditelných akcí se finanční prostředky do CNN určené na CIR vybírají k tíži výkonových jednotek po odečtení vkladu SKM úměrně po třetině dle velikosti obývané plochy, přepočteného počtu vlastních studentů a přepočteného počtu zaměstnanců bez započítání hodnot směrných ukazatelů výzkumných center. Výše finančních prostředků CNN je stanovena v rozpočtových pravidlech pro příslušný kalendářní rok. 4

5 ČÁST DRUHÁ PŘÍSPĚVEK Článek 5 Rozpis příspěvku (1) Financování ZČU je odvozeno od rozsahu a ekonomické náročnosti výkonů ZČU a výstupů činnosti ZČU a jejich kvality. Tyto finanční prostředky jsou ZČU poskytovány z rozpočtu ministerstva formou příspěvku. (2) Příspěvek se skládá z částky příspěvku podle ukazatele A (fixní část) a podle ukazatele K (výkonová část), popř. dalších ukazatelů dle Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství tělovýchovy a mládeže pro daný rozpočtový rok (dále jen Pravidla ). ZČU při tvorbě rozpočtu postupuje prioritně podle Pravidel. ZČU však může konkrétní poměr fixní a výkonové části příspěvku pro daný rozpočtový rok stanovit v závislosti na plnění Strategického záměru ZČU a Plánu realizace Strategického záměru pro daný rok i jinak. Finanční prostředky přidělené ZČU v rámci příspěvku dle dalších ukazatelů se rozdělují dle Pravidel. (3) Fixní část příspěvku se mezi výkonové jednotky podle čl. 8 odst. 1 písm. a) rozděluje primárně dle podílu dané výkonové jednotky na celkovém počtu započítaných normativních studentů. Počet financovaných studentů je stanoven rozhodnutím rektora, které je vydáno po předchozím projednání v kolegiu rektora do konce dubna kalendářního roku, který předchází roku, pro který je rozpočet zpracováván. (4) Základními parametry, které vstupují do rozdělení fixní části příspěvku jsou: a) počet vyučovaných studentů b) koeficient předmětu c) normativ ZČU d) průměrný KEN ZČU e) normativ fakulty f) infrastruktura katedry (5) Počet vyučovaných studentů pro účely vnitřního rozpočtování stanoví PR-P tak, že se pro každého studenta vyčíslí poměr počtu kreditů daného předmětu a celkového počtu kreditů, které si student zapsal v daném akademickém roce (minimálně však 60 kreditů); tyto hodnoty jsou sečteny pro všechny studenty na daném předmětu. (6) Koeficient předmětu zohledňuje objektivní náročnost výuky daného předmětu, vyplývající z jeho kategorizace podle: a) potenciálu hromadnosti výuky; b) zařazení předmětu ve studijních programech do etapy studia; c) infrastrukturní náročnosti Na základě uvedené kategorizace předmětů PR-P pro každou kategorii předmětů stanoví koeficient hromadnosti, koeficient etapy a koeficient infrastruktury. Relativní poměry mezi koeficienty jednotlivých kategorií předmětů vyplývají z nákladového propočtu; absolutní hodnoty koeficientů jsou stanoveny tak, aby i pro studijní program s koeficientem finanční náročnosti 1 (stanoveným ministerstvem) při typické struktuře předmětů v takových programech mohly být pokryty potřebné personální a ostatní náklady takového programu. Přehled kategorií předmětů je uveden v příloze č. 2. 5

6 Kritériem pro stanovení koeficientu hromadnosti předmětu je potenciál hromadnosti, daný strukturou předmětu a počtem studentů na cvičení. d) Struktura předmětu (kategorie Ia Ie) je dána v jeho sylabu a je součástí vnitřní akreditace předmětu. Změnu struktury schvaluje PR-P na základě souhlasného stanoviska Akreditační komise ZČU. e) Zařazení konkrétního předmětu do kategorie podle počtu studentů na cvičení se řídí následujícími pravidly: 1. Standardní počet studentů na cvičení je dán hodnotou 20 (tj. kategorií IIb), a nejsou-li u předmětu shledány objektivní důvody k jinému zařazení, je předmět zařazen do této kategorie. 2. Zařazení předmětu do vyšších kategorií IIc, IId nebo IIe musí být podloženo objektivními důvody, je podmíněno souhlasným stanoviskem všech fakult a rozhoduje o něm PR-P na základě souhlasného stanoviska akreditační komise ZČU. Objektivními důvody se rozumí zejména omezení, daná bezpečnostními předpisy při práci v laboratořích, sportovištích, nebo objektivní omezení daná u předmětů uměleckého charakteru (hra na nástroj apod.). Za objektivní důvod pro kategorizace předmětu do vyšší kategorie (IIc až IIe) nelze považovat zejména historicky podložený malý počet studentů, vyplývající z malého počtu studentů na oboru. 3. Je-li na základě údajů z databáze průměrná hodnota počtu studentů na všech rozvrhových akcích daného předmětu typu cvičení/seminář za poslední 2 akademické roky vyšší než počet, vyplývající z bodu 1. resp. 2. a výuka na jedné akci není realizována současně více než jedním vyučujícím, může PR-P po projednání s vedoucím garantující katedry rozhodnout o změně kategorie na tu, jejíž hodnota je průměrné hodnotě nejbližší. Kategorizace předmětu podle etapy studia (kategorie IIIa a IIIb) se řídí těmito pravidly: f) předmět je předmětem 2. etapy (tj. patří do kategorie IIIb), jestliže 1. Předmět není se statutem A zařazen do 1. nebo 2. ročníku bakalářského nebo magisterského (nestrukturovaného) studijního programu, a zároveň 2. je zařazen se statutem A nebo B do navazujícího magisterského studijního programu nebo do třetího nebo vyššího ročníku bakalářského studijního programu nebo magisterského (nestrukturovaného) programu, g) není-li předmět podle uvedených pravidel předmětem druhé etapy, je předmětem první etapy (tj. patří do kategorie IIIa). Každý předmět může mít stanovenu, na návrh garantující katedry a se souhlasem fakult odebírajících výuku daného předmětu, infrastrukturní náročnost, která je vyjádřena koeficientem infrastrukturní náročnosti. Tento koeficient vyjadřuje očekávané infrastrukturní náklady (materiálové a investiční, případně i nadstandardní náklady na prostory a služby) v Kč připadající na jednoho studenta v daném předmětu za rok. Konkrétní postupy a algoritmy stanovení hodnot jednotlivých koeficientů, jsou popsány v příloze č. 2. Změny těchto koeficientů je možné provádět nejpozději do termínu uvedeného v harmonogramu zpracování rozpočtu pro daný rok, který je přílohou č.1 rozpočtových pravidel pro daný kalendářní rok. (7) Normativ ZČU je podíl fixní částky příspěvku stanovené dle odstavce 3 a celkového počtu započítaných normativních studentů v daných kategoriích B1, N1, M1, P1 a SP2+. 6

7 (8) Počet započítaných normativních studentů v daných kategoriích B1, N1, M1, P1 PR-P stanoví jako počet studentů celkem po krácení, násobený průměrným KEN ZČU. Počet započítaných studentů SP2+ je stanoven jako počet přepočtených studentů násobených průměrným KEN ZČU. Počty studentů se vztahují k roku, který předchází roku, pro který je rozpočet zpracováván. (9) Průměrný KEN ZČU PR-P stanoví jako podíl celkového počtu normativních studentů a počtu studentů celkem k roku, který předchází roku, pro který je rozpočet zpracováván. (10) Normativ fakulty je podíl přidělené částky fixní části příspěvku dané fakultě a počtu normativních studentů fakulty k roku, který předchází roku, pro který je rozpočet zpracováván. Počet normativních studentů fakulty je dán jako součet počtu normativních studentů všech studijních programů fakulty. Počet normativních studentů studijního programu je dán jako součin počtu přepočtených studentů programu a hodnoty KEN studijního programu. (11) Infrastruktura katedry vyjadřuje infrastrukturální náročnost katedry. Infrastruktura katedry může být změněna na základě odůvodněné žádosti tajemníka příslušné fakulty. Žádost o úpravu Infrastruktury katedry musí být předem odsouhlasena kolegiem kvestora a úprava musí být provedena v termínu uvedeném v harmonogramu zpracování rozpočtu pro daný rok, který je přílohou č. 1 rozpočtových pravidel. Změnu nastavení Infrastruktury katedry provádí Ekonomický odbor. (12) Pro stanovení výše finančních prostředků na jeden předmět je výsledná hodnota počtu studentů na předmětu násobena koeficientem předmětu a normativem ZČU na jednoho studenta. (13) Finanční prostředky pro studijní program dané výkonové jednotky (fakulty) se vypočtou jako součin počtu normativních studentů studijního programu a normativu fakulty. (14) Rozpočet výkonové jednotky (fakulty) tj. rozpis fixní části příspěvku je vytvořen jako součet kvantifikovaných podílů na tvorbě zdrojů jednotlivých kateder fakulty a zůstatků v bilancích studijních programů fakulty (prostředky na výuku, realizovanou vlastními katedrami fakulty pro vlastní studenty neprocházejí přerozdělením). Tyto prostředky jsou strukturovány podle podílu kateder na jejich tvorbě, což může sloužit jako podklad pro vnitřní rozpočtování fakulty. (15) Výkonová část příspěvku se rozděluje mezi výkonové jednotky podle čl. 8 odst. 1 písm. a): a) podle jejich podílu na tvorbě těchto zdrojů, tedy podle stejného postupu, který používá ministerstvo pro rozdělení prostředků mezi vysoké školy. Pokud hodnotící kritéria obsahují položku, kterou nelze na ZČU rozepsat uvedeným výkonovým jednotkám, není tato položka ve výpočtu rozpisu příspěvku uvažována; b) v případě, že ministerstvo postup dle písm. a) nestanoví, rozdělí tyto prostředky rektor po předchozím projednání v kolegiu rektora. (16) O řádném využití finančních prostředků rozhoduje, za včasné a úplné podání žádosti o podporu a řádnou dokumentaci všech souvisejících činností a ukazatelů odpovídá v případě: a) Institucionálního plánu prorektor pro strategii a rozvoj (dále jen PR-R ), 7

8 b) Univerzity třetího věku oddělení Univerzita třetího věku, c) Studia studentů se specifickými potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení IPC. ČÁST TŘETÍ DOTACE NA SPECIFICKÝ VYSOKOŠKOLSKÝ VÝZKUM, DOTACE NA ROZVOJ VÝZKUMNÉ ORGANIZACE A MOTIVAČNÍ SYSTÉM ZČU Článek 6 Specifický vysokoškolský výzkum Pravidla pro rozdělení a použití dotace na specifický vysokoškolský výzkum upravuje směrnice rektora o grantovém systému. Článek 7 Dotace na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (1) Dotaci na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (dále jen dotace na rozvoj VaV ) poskytuje ZČU ministerstvo po zhodnocení výsledků dosažených ZČU ve výzkumu, vývoji a inovacích. (2) Část dotace na rozvoj VaV až do výše 3 % slouží pro financování motivačního systému ZČU část RIV a na příspěvek pro činnost Projektového centra (dále jen PC ). Pravidla a financování motivačního systému upravuje směrnice rektora o grantovém systému. Odpovědnost za rozdělení této části dotace na rozvoj VaV v souladu s motivačním systémem má prorektor pro výzkum a vývoj (dále jen PR-V ). Konkrétní výši části dotace pro financování motivačního systému a na činnost PC stanoví rozpočtová pravidla pro příslušný kalendářní rok. (3) Zbytek dotace na rozvoj VaV rozepisuje součástem ZČU (fakulta, vysokoškolský ústav nebo jiné pracoviště) po rozhodnutí ministerstva PR-V, a to podle stejných kritérií (podíl součásti na zbytku dotace na rozvoj VaV odpovídá jejímu podílu na hodnotě všech výsledků dosažených ZČU), jaká byla použita ministerstvem pro výpočet dotace na rozvoj VaV pro ZČU. ČÁST ČTVRTÁ CELOUNIVERZITNÍ ČINNOSTI Článek 8 Financování celouniverzitních činností (1) ZČU používá model plného rozpočtování režijních (nepřímých servisních) nákladů. Základní rysy zvoleného modelu jsou následující: a) RJ se dělí na výkonové (fakulty a vysokoškolské ústavy) a servisní (jiná pracoviště, účelová zařízení a rektorát) vykonávající jak režijní činnosti, tak i celouniverzitní služby, b) celkové plánované a ekonomicky podložené náklady na společné činnosti ZČU jsou rozloženy do jednotlivých režijních činností a celouniverzitních služeb, 8

9 jejichž popis je uveden v Organizačním řádu ZČU a organizačních řádech jiných pracovišť a účelových zařízení, c) pro účely rozpočtu pro plánované a ekonomicky podložené náklady každé režijní činnosti či celouniverzitní služby je přílohou č. 3-1 stanoven popis služby a tzv. směrný ukazatel, který determinuje jednotkové náklady dané režijní činnosti či celouniverzitní služby, d) kompletní plánované náklady každé režijní činnosti či celouniverzitní služby (tj. včetně nákladů vzájemných plateb servisních jednotek a včetně investic podle čl. 4 jsou rozpočítány informačním systémem k tíži jednotlivých RJ, a to v poměru hodnot jejich směrných ukazatelů, e) náklady režijních činností a celouniverzitních služeb jsou zatěžovány všechny RJ s výjimkou uvedenou v čl. 3 odst. 5 až 7. (2) Rozpočet je konstruován z ekonomicky zdůvodněných nákladů jednotlivých servisních RJ, resp. jimi poskytovaných režijních činností a celouniverzitních služeb. Vnitřní jednotkové ceny (na jednotku směrného ukazatele) se užívají ke srovnání efektivnosti jednotlivých servisních RJ s vnějším prostředím. ČÁST PÁTÁ REŽIJNÍ NÁKLADY Článek 9 Režijní (nepřímé) náklady v účelovém financování (1) Systém směrných ukazatelů, režijních činností, celouniverzitních služeb a vnitřních cen je na ZČU využíván pro stanovení režijních (nepřímých) nákladů v účelovém financování. (2) Za uplatnění režijních (nepřímých) nákladů v účelovém financování zodpovídají řešitelé projektů. Metodickou podporu jim poskytuje PC a administrativní podporu poskytuje kvestor, který odpovídá za vydání pokynu kvestora pro uplatnění režijních (nepřímých) nákladů v projektech. ČÁST ŠESTÁ FONDY A REZERVY Článek 10 Fondy, hospodaření s nimi, převoditelnost (1) Podmínky tvorby, hospodaření a převoditelnost fondů, které ZČU zřizuje ze zákona, upravuje příloha č. 7 ke Statutu ZČU Pravidla hospodaření ZČU. (2) Sociální fond (dále jen FSOC ) je naplňován prostřednictvím 2% odvodů z objemu každé zakázky doplňkové činnosti s výjimkou nákladů na nákup přeprodávaného materiálu a přeprodávaných subdodávek. (3) Bližší podmínky použití prostředků FSOC upravuje směrnice rektora. 9

10 Článek 11 Proces převodu prostředků do fondu účelově určených prostředků a fondu provozních prostředků (1) ZČU převádí v souladu se zákonem prostředky do Fondu účelově určených prostředků (dále jen FUUP ) a Fondu provozních prostředků (dále jen FPROV ). (2) Požadavek na převod do FUUP a FPROV hlásí rozpočtová jednotka průběžně, nejpozději však do následujícího kalendářního roku na předepsaném formuláři Ekonomickému odboru (dále jen EO ). Ve sporných případech o podmínkách převodu do FUUP nebo FPROV rozhoduje kvestor. (3) EO soustředí požadavky rozpočtových jednotek. Zprávy podepisuje jménem ZČU kvestor a za zaslání zpráv poskytovatelům podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje odpovídá PR-V. Článek 12 Rozpočtová rezerva (1) Rozpočtová rezerva je vytvořena přídělem všech rozpočtových jednotek nejvýše 1 % neinvestičních prostředků z rozpisu příspěvku poskytnutého ministerstvem na vzdělávací činnost dle ukazatele A a K po platbách do rezervy rektora a po platbách za režijní činnosti a celouniverzitní služby. V případě NTC je rozpočtová rezerva tvořena přídělem nejvýše 1% z příspěvku dle ukazatele K po platbě do rezervy rektora. Výši tohoto přídělu NTC do rozpočtové rezervy spočítá EO samostatně a ručně koriguje předmětný výstupní soubor. Konkrétní výši % přídělu pro daný rok stanoví jednotně Rozpočtová pravidla. (2) Rozpočtová rezerva slouží pro finanční krytí objektivně neočekávatelných nákladů vzniklých v průběhu kalendářního roku. Z rozpočtové rezervy nelze hradit náklady projektů a doplňkové činnosti. (3) O použití prostředků rozpočtové rezervy rozhoduje rektor po schválení v Akademickém senátu ZČU (dále jen AS ZČU ). V případě, že AS ZČU návrh neschválí a vrátí ho rektorovi k přepracování, je AS ZČU povinen přepracovaný návrh projednat na svém nejbližším zasedání. (4) Nevyčerpaná část rozpočtové rezervy se převádí do FPROV a o tuto část se snižuje příděl rozpočtových jednotek do rozpočtové rezervy pro příští rok. Článek 13 Rezerva rektora (1) Rezerva rektora je vytvořena přídělem nejvýše 1,5 % z rozpisu příspěvku poskytnutého ministerstvem na vzdělávací činnost dle ukazatele A a K před platbami za režijní činnosti a celouniverzitní služby. Konkrétní výši % přídělu pro daný rok stanoví rozpočtová pravidla. (2) O uvolnění prostředků rezervy rektora v průběhu roku rozhoduje rektor. Prostředky jsou využity zejména na podporu kulturních, sportovních a propagačních celouniverzitních aktivit. Nevyčerpaná část rezervy rektora se na konci finančního roku převádí do FRIM nebo FPROV. 10

11 Článek 14 Strategická a rozvojová rezerva (1) Strategická a rozvojová rezerva (dále jen SRR ) je určena pro financování vnitřních restrukturalizačních potřeb výkonových jednotek s výjimkou NTC. (2) SRR je tvořena výkonovými jednotkami s výjimkou NTC ve výši do 3% příspěvku poskytnutého ministerstvem na vzdělávací činnost dle ukazatele A a K po odečtení plateb za služby, odvodů do rezervy rektora a rozpočtové rezervy a odvodů do FRIM a CNN. (3) O konkrétní výši SRR pro daný rozpočtový rok rozhoduje rektor po projednání v akademickém senátu na jednání, které předchází jednání o schválení rozpočtu univerzity. (4) Požadavky na čerpání SRR předkládají výše uvedené rozpočtové jednotky průběžně rektorovi. Žádost o čerpání musí obsahovat řádné zdůvodnění resp. popis záměru využití prostředků SRR. (5) O čerpání SRR rozhoduje na základě předložených požadavků rektor po projednání v kolegiu rektora. O čerpání SRR rektor informuje akademický senát univerzity. (6) Prostředky SRR, o jejichž čerpání nebude rozhodnuto do daného kalendářního roku, budou vráceny příslušným rozpočtovým jednotkám tím způsobem, že se od částek vložených jednotlivými rozpočtovými jednotkami odečtou částky těmito jednotkami čerpané. Celková nevyčerpaná částka k vrácení pak bude rozdělena v poměru nezáporných zůstatků jednotlivých rozpočtových jednotek. ČÁST SEDMÁ TVORBA, ÚPRAVY ROZPOČTU A ROZPOČTOVÁ KÁZEŇ Článek 15 Rozpočet ZČU (1) Návrh rozpočtu ZČU zahrnující veškeré předpokládané příjmy a výdaje zpracovává v souladu s metodikou rozpočtu a rozpočtovými pravidly kvestor. (2) Příprava rozpočtu probíhá podle harmonogramu, který na návrh kvestora schvaluje rektor. Harmonogram rozpočtu je přílohou rozpočtových pravidel pro daný kalendářní rok. (3) Návrh rozpočtu ZČU předá kvestor nejpozději do 14 dnů po rozhodnutí ministerstva o výši příspěvku rektorovi. (4) Rektor předloží návrh rozpočtu ke schválení AS ZČU a Správní radě, a to způsobem podle zákona. (5) Jako součást návrhu rozpočtu předloží rektor též: a) přehled plateb za služby mezi výkonovými jednotkami a servisními jednotkami a servisními jednotkami navzájem, b) přehled vnitřních cen, 11

12 c) návrh rozpočtu jednotlivých rozpočtových jednotek, Další informace týkající se rozpočtu jako např. seznam předmětů s jejich koeficienty, počty zapsaných studentů a přehled studijních programů s počtem zapsaných studentů po kategoriích N,O,P,Z jsou k dispozici v INIS ZCU Tvorba rozpočtu vedoucímu pracovníkovi výkonové jednotky. (6) Nejpozději do 30 dnů od obdržení písemného oznámení ministerstva o výši přidělených příspěvků a dotací předloží rektor návrh rozpočtu ke schválení AS ZČU. (7) Pokud AS ZČU neschválí návrh rozpočtu, předloží rektor nový návrh nejpozději do 30 dnů. Článek 16 Rozpočty fakult (1) Návrh rozpočtu fakulty zpracovává v souladu s metodikou rozpočtu a rozpočtovými pravidly děkan. (2) Návrh rozpočtu fakulty děkan předloží nejpozději do 30 dnů po schválení rozpočtu Správní radou ZČU ke schválení akademickému senátu fakulty. (3) Nejpozději do 14 dnů po schválení rozpočtu fakulty akademickým senátem fakulty informuje děkan prostřednictvím formuláře, který tvoří přílohu č. 4, o této skutečnosti kvestora. (4) Není-li rozpočet fakulty schválen do daného kalendářního roku, informuje kvestor o této skutečnosti rektora, který věc projedná s AS ZČU a rozhodne o dalších krocích. Článek 17 Rozpočty ostatních rozpočtových jednotek (1) Návrh rozpočtu ostatních RJ zpracovává v souladu s metodikou rozpočtu a rozpočtovými pravidly vedoucí RJ. (2) Návrh rozpočtu předloží vedoucí RJ v termínu stanoveném harmonogramem přípravy rozpočtu kvestorovi; projednávání návrhu rozpočtu servisní jednotky má právo se účastnit předseda akademického senátu. Návrh rozpočtu spolu s odůvodněním vedoucí RJ předkládá na předepsaném formuláři, který je uveden v příloze č. 5. Návrh rozpočtu zahrnuje všechny příjmy a všechny výdaje. V případě příjmů nebo výdajů, které nejsou v době sestavování smluvně podchyceny, uvede vedoucí RJ jejich předpokládanou výši. Tyto příjmy a výdaje vedoucí RJ průběžně aktualizuje a aktualizaci předává kvestorovi. (3) Nejpozději do 14 dnů po schválení rozpočtu AS ZČU sdělí kvestor vedoucímu RJ výši a strukturu rozpočtu dané RJ. Článek 18 Informační podpora rozpočtu (1) Informační podporou rozpočtu se rozumí zajištění dostupnosti dat potřebných k sestavení rozpočtu, příslušných výpočetních algoritmů, prezentačního rozhraní a monitorovacích a analytických nástrojů rozpočtu ZČU jako celku a RJ zvlášť. 12

13 (2) Za zajištění informační podpory rozpočtu odpovídá ředitel CIV. (3) Za správnost poskytovaných dat odpovídají vedoucí příslušných RJ, které uvedená data spravují. Článek 19 Úpravy rozpočtu rozpočtové jednotky (1) Návrh na úpravu rozpočtu rozpočtové jednotky předkládá její vedoucí na předepsaném formuláři kvestorovi prostřednictvím: a) EO, pokud se jedná o rozpočtové úpravy v neinvestiční části rozpočtu, b) PS, pokud se jedná o rozpočtové změny v investiční části rozpočtu; PS o návrhu okamžitě informuje EO. (2) Vzor formuláře pro rozpočtové úpravy podle odstavce 1 písm. a) je uveden v příloze č. 6; vzor formuláře pro rozpočtové úpravy podle odstavce 1 písm. b) je uveden v příloze č. 7. (3) O návrhu na úpravu rozpočtu rozhoduje kvestor. Článek 20 Principy monitoringu, kontroly a rozpočtová kázeň (1) Schválený rozpočet je závazný pro všechny RJ. (2) RJ je povinna řádně a průběžně čerpat přidělené finanční prostředky v souladu se zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a příslušnými vnitřními normami. (3) Termín pro uzavření vystavování objednávek a smluv, které mají vazbu na účtování a hospodaření ZČU je příslušného rozpočtového roku. Výjimky poskytuje na základě zdůvodněné žádosti kvestor. (4) EO ve spolupráci s PS měsíčně zpracovává hodnocení čerpání rozpočtu všech RJ. Za tím účelem jsou všechny RJ povinny včas poskytovat EO a PS všechny potřebné informace. Součástí hodnocení čerpání rozpočtu jsou přehledy čerpání veškerých zdrojů rozpočtu podle čl. 1 odst. 2. (5) Hodnocení čerpání rozpočtu předkládá podle stavu k a daného kalendářního roku: a) kvestor vedení ZČU, kolegiu rektora a kolegiu kvestora b) a rektor AS ZČU k projednání (6) Pokud RJ překročí rozpočtované výdaje nebo náklady nebo nedosáhne-li plánovaných příjmů nebo výnosů, je vedoucí RJ povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost kvestorovi. Součástí oznámení je návrh na řešení situace. Kvestor po projednání s vedoucím RJ rozhodne o dalším postupu. (7) Pokud vedoucí RJ neučiní oznámení o skutečnostech podle předchozího odstavce nebo neučiní kroky stanovené kvestorem k jejich odstranění, nařídí rektor na návrh kvestora omezení čerpání neinvestičních zdrojů RJ. 13

14 (8) Pokud RJ dosáhne na konci účetního období ztráty, sníží se jí o tuto částku v následujícím roce neinvestiční zdroje rozpočtu, pokud Akademický senát ZČU na návrh rektora nerozhodne jinak (splátkový kalendář apod.). (9) Pokud RJ nevyužije přidělené investiční zdroje z FRIM, je tato částka převedena do investičních zdrojů celé ZČU. O využití těchto zdrojů rozhodne příslušná RJ v rámci tvorby investiční části rozpočtu na další rok. (10) V případě, že ZČU hrozí ztráta z hospodaření, rektor přijme v oblasti hospodaření ZČU taková opatření, aby byla ztráta odvrácena. Článek 21 Podpora internacionalizace studia a rozvoje jazykových kompetencí (1) Celouniverzitním pracovištěm garantujícím na ZČU jazykovou podporu internacionalizace studia a rozvoj jazykových kompetencí studentů (neoborovou jazykovou výuku) je Ústav jazykové přípravy (dále jen UJP ). (2) Pro stanovení výše příspěvku na podporu internacionalizace studia a rozvoje jazykových kompetencí je použit kombinovaný mechanismus platby za příležitost a platby podle skutečného čerpání (kvantifikovaný podíl na tvorbě zdrojů). (3) Na tvorbě příspěvku na podporu internacionalizace studia a rozvoje jazykových kompetencí studentů se podílejí pouze výkonové rozpočtové jednotky s výjimkou NTC a UJP. (4) Základ pro výpočet plateb za příležitost je stanoven ve výši 50% celkové výše platby příspěvku pro UJP za rok (n-1) (SÚ/AÚ 691/008 účtové osnovy univerzity, za činnost 1111, bez vnitro úprav a bez příspěvku na podporu internacionalizace studia a rozvoje jazykových kompetencí roku (n-1) evidovaného na speciální zakázce), poznámka: n je rok, na který je sestavován rozpočet. (5) Podrobnosti výpočtu uvádí příloha č Článek 22 Podpora rozvoje sportovních kompetencí (1) Celouniverzitním pracovištěm garantujícím na ZČU podporu a rozvoj sportovních kompetencí studentů (neoborovou tělesnou výchovu) je jednotné celouniverzitní pracoviště (dále jen CTV ). (2) Pro stanovení výše příspěvku na podporu a rozvoj sportovních kompetencí studentů je použit kombinovaný mechanismus platby za příležitost a platby podle skutečného čerpání (kvantifikovaný podíl na tvorbě zdrojů). (3) Na tvorbě příspěvku na podporu a rozvoj sportovních kompetencí studentů se podílejí pouze výkonové rozpočtové jednotky s výjimkou NTC a UJP. (4) Základ pro výpočet plateb za příležitost je stanoven ve výši 25% celkové výše platby příspěvku pro CTV za rok (n-1) (SÚ/AÚ 691/008 účtové osnovy univerzity, za činnost 1111, bez vnitro úprav a bez příspěvku na podporu sportovních kompetencí roku (n-1) evidovaného na speciální zakázce), 14

15 poznámka: n je rok, na který je sestavován rozpočet. (5) Podrobnosti výpočtu uvádí příloha č Článek 23 Podpora motivačního systému a rozvoje transferu technologií (1) K financování podpory motivačního systému podle směrnice o grantovém systému slouží částka ve výši 1 % odvodu z objemu každé zakázky smluvního výzkumu. (2) K financování podpory transferu technologií podle směrnice o ochraně duševního vlastnictví slouží částka ve výši 1 % odvodu z objemu každé zakázky smluvního výzkumu. (3) Odvod z objemu každé zakázky zajišťuje průběžně EO podle směrnice o doplňkové činnosti. ČÁST OSMÁ ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM Článek 24 Rozpočtové provizorium (1) Rozpočtovým provizoriem ZČU se rozumí období do schválení rozpočtu Akademickým senátem ZČU. Rozpočtovým provizoriem fakulty se rozumí období do schválení rozpočtu fakulty akademickým senátem fakulty. (2) V případě rozpočtového provizoria se hospodaření ZČU nebo fakulty řídí objemem příjmů a výdajů předpokládaných v neschváleném návrhu rozpočtu. (3) RJ je oprávněna čerpat pouze neinvestiční zdroje snížené o 10 %. (4) RJ je oprávněna překročit objem výdajů podle odstavce 3 pouze v případě mandatorních výdajů a ostatních závazků bezprostředně souvisejících s nezbytným zajištěním činností, ke kterým byla ZČU zřízena. Mandatorními výdaji nejsou zejména mzdové prostředky nad rámec mzdového výměru. O tom, co se považuje za mandatorní výdaje, rozhoduje kvestor. ČÁST DEVÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 25 Závěrečná ustanovení (1) Směrnice rektora č. 18R/2016 včetně dodatku se zrušuje. (2) Tato směrnice nabývá účinnosti dne s výjimkou čl. 22 a přílohy č. 8-2, které nabývají účinnosti dnem vytvoření jednotného celouniverzitního pracoviště garantujícího neoborovou tělesnou výchovu 15

16 Přílohy: č. 1 Požadavek na zařazení do plánu investic č. 2 Podíl na tvorbě zdrojů podle kategorií předmětů ZČU č. 3 Služby, činnosti a směrné ukazatele a popis směrných ukazatelů č. 4 Rozpis rozpočtu RJ č. 5 Plán neinvestiční části rozpočtu RJ č. 6 Žádost o úpravu v neinvestiční části rozpočtu č. 7 Žádost o úpravu v investiční části rozpočtu č. 8 Popis výpočtu příspěvku na podporu internacionalizace studia a rozvoj jazykových kompetencí a výpočtu příspěvku na podporu sportovních kompetencí doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Rozdělovník - kolegium rektora - kolegium kvestora Vyřizuje: PR-R, č. tel

17 Požadavek na zařazení do plánu investic na rok 201x Příloha č.1 Rozpočtová jednotka: Rok: Poř. INVESTICE NEINVESTICE Zakázka RJ Požadavek - popis investice Celkem č. st.dotace FRIM přísp.mšmt vl.zdroje celkem st.dotace CNN ost.zdroje celkem A. Stavby financované ze SR+FRIM Poznámka ( v Kč) B. IT infrastruktura financovaná z FRIM C. Akce financované ze FRIM D1. Investice pracovišť D2. Investice fakult z FRIM + SR Datum a podpis správce rozpočtu:.. Datum a podpis příkazce operace:.

18 Příloha č. 2 Podíl na tvorbě zdrojů podle kategorií předmětů ZČU 1. Základní principy systému 1.1 Předmětem financování v pedagogické oblasti je systém výuky, organizovaný na zásadách kreditního systému. 1.2 Vzhledem k tomu, že v podmínkách kreditního systému ZČU jsou základní rozhodovací pravomoci, které mají klíčový vliv na organizaci pedagogického procesu a jeho efektivnost, distribuovány na úroveň kateder, je nutno v celouniverzitním měřítku považovat nejen vztah univerzita fakulta, ale i fakulta katedra za vztah makroskopické úrovně. Z požadavku konzistence systému, tj. shody motivace subjektů se zájmy celku (tj. univerzity) vyplývá, že základním kriteriem pro vnitřní financování je podíl na tvorbě zdrojů, a to až do úrovně katedry. Kvantifikovanou veličinou je tedy počet vyučovaných studentů. 1.3 Základní zásady kreditního systému ZČU, které jsou klíčové pro kvantifikaci podílu na tvorbě zdrojů: a) Kredit je vyjádřením zátěže pro studenta, a je (nominálně) šedesátinou jeho celoroční zátěže. b) Daný předmět má stejné kreditní ohodnocení pro všechny studenty. c) Daný předmět stojí stejně pro všechny studenty na něm zapsané. d) Garantující katedra poskytuje na daný předmět kompletní garanci - nese tedy všechny odpovědnosti a náklady spojené se zajištěním jeho výuky, tj. zejména - odbornou obsahovou garanci (včetně komunikace o návaznostech a souvislostech), - vlastní výuku, - zkoušení, - pokrytí předmětu literaturou, - akreditační garance (příslušná část akreditační síly garanta se vykazuje ve studijním programu, v němž je předmět zařazen), - náklady na potřebné vybavení (laboratoře apod.) a na jeho provoz, - náklady na prostory a energie, - konzultační a poradenskou činnost pro studenty, - organizační a koordinační činnost, - související odborný servis (činnost u přijímacích zkoušek apod.). Na zajištění výuky přitom mohou participovat i jiná pracoviště. e) Posláním akreditační komise ZČU je dbát na kvalitu předmětů a jejich odborných garancí a udržovat konzistenci databáze předmětů (udržovat konzistenci kreditních ohodnocení, zabránit duplicitě). f) Neakreditovaný předmět má pro účely rozpočtu kreditní ohodnocení 0 kreditů (se všemi důsledky). 1.4 Základní východiska rozpočtového modelu jsou následující. - Základní jednotky systému jsou student, studijní program a katedra. Systém tak vytváří prostředí, podporující princip interfakultního působení kateder. - Koeficientace je po kategoriích předmětů, určuje se tedy koeficient kategorie předmětů. - Počet kategorií je otázkou nastavení rozlišovací schopnosti systému čím jemnější kategorizace, tím je systém přesnější, ale také komplikovanější. Přijaté řešení je v tomto dilematu kompromisem. - Hodnoty koeficientů jsou stanoveny tak, aby pro danou kategorii byly odpovídající v průměru, tj. pro střed dané kategorie. - Všechny údaje, potřebné pro systém, jsou v maximální možné míře zjistitelné z databází. - Systém má za cíl primárně řešit finanční toky spojené s velkým množstvím malých položek (toky výkonů na malých předmětech, zejména volitelných). Pro malé množství velkých položek (základní velké povinné předměty) je dána možnost subjektů dohodnout se odlišně. - Informační systém umožňuje subjektům přístup k relevantním datům a zadání individuální dohody do systému (včetně údajů o participaci několika pracovišť na předmětu). - Nedohodnou-li se subjekty odlišně, platí hodnota určená systémem. 1

19 2. Kategorie předmětů Předměty jsou rozděleny do kategorií podle následujících kriterií. Kriterium I: struktura předmětu a b c d e Př + 0 Př+Cv 0 + Cv samostatná práce = kontrolovaná samostatná práce studenta (semestrální projekt, diplomová práce apod.) Kriterium II: počet studentů na cvičení a b c d e f (1 4) praxe = samostatná praxe studentů v externích organizacích (školy, podniky apod.), kterou fakulta zajišťuje pouze organizačně a nevykonává se při ní přímá pedagogická činnost. Zařazení předmětu do kategorií podle kriterií I a II se řídí zásadami danými v Čl. 5, odst. (10) této směrnice. Kriterium III: etapa studia a b 1. etapa 2. etapa Zařazení předmětu do kategorií podle kriteria III se řídí zásadami danými v Čl. 5, odst. (11) této směrnice. Kriterium IV: infrastrukturní náročnost předmětu a b NE ANO Zařazení předmětu do kategorií podle kriteria IV se řídí zásadami danými v Čl. 5, odst. (12) této směrnice. Koeficientace jednotlivých kategorií vychází z principu, že u studijního programu s koeficientem ekonomické náročnosti 1 (určené pro studijní program MŠMT) musí jeho financování pokrývat personální i režijní náklady spojené s jeho provozováním, včetně přiměřeného administrativního personálu. U studijního programu s koeficientem ekonomické náročnosti větším než 1 pak část převyšující hodnotu 1 (tj. u technických programů o 0,65) zohledňuje zvýšenou náročnost, a to jak personální (výuka v laboratořích v menších skupinách), tak zejména infrastrukturní. V druhé etapě studia je navíc vyšší personální náročnost v důsledku typicky menších počtů studentů na předmětech. Celkový koeficient předmětu se potom vypočte jako: K H *K E + K I kde: K H je koeficient hromadnosti výuky (vyplývající z kategorizace podle kriterií I a II), K E je koeficient etapy (vyplývající z kategorizace podle kriteria III), K I je koeficient infrastrukturní náročnosti výuky (vyplývající z kategorizace podle kriteria IV). 3. Koeficient hromadnosti Pro výpočet koeficientu hromadnosti se pro každou strukturu předmětu (kriterium I) použije následující vzorec: Kategorie Ia Př + 0 Z Hodnota K H Ib Př + Cv [(P + 0,75 * C * St / B L ) / (P + C)] * Z Ic 0 + Cv (0,75 * St / B L ) * Z Id Samostatná práce (1 + 0,75 * St / B L ) * Z Ie Praxe 0 kde: B L... počet studentů na cvičeních vyplývající z kategorizace podle kriteria II (nejčastěji B L = 20) Z základ pro výpočet (jeho určení viz odst. 5) 2

20 K H koeficient potenciálu hromadnosti výuky P počet hodin přednášek C počet hodin cvičení resp. semináře St průměrný počet studentů na předmětech kategorie Př+Cv a 0+Cv p procento výkonů realizovaných na předmětech 2. etapy 4. Koeficient etapy Koeficient zohledňuje vyšší náročnost výuky na 2. etapě studia a v navazujícím magisterském studiu. Určí se nákladovým propočtem jako poměr personálních náročností tvorby 1 studentokreditu (vyjádřených úvazkovou normou 2-1-0,5/13) na typických předmětech při průměrných počtech studentů na předmětech druhé a první etapy. Hodnotou koeficientu etapy se u předmětů 2. etapy násobí koeficient personální náročnosti. Z analýzy skutečných průměrných počtů studentů na předmětech a z uvedeného nákladového propočtu vychází hodnota koeficientu 1,2. 5. Určení hodnoty základu Z Hodnota Z se určuje dohodou o typické struktuře studijního programu s koeficientem 1 (standardní koš ) podloženou analýzou; základem je četnost studentů na předmětech dle jednotlivých typů struktury předmětu. Hodnota základu Z je pak vypočtena tak, aby pro takový program v průměru vycházel koeficient 1. Na základě analýzy skutečného stavu na fakultách ZČU v akademickém roce 2008/09 je stanovena následující struktura standardního koše. Struktura Př+Cv 0+Cv Př+0 Celkem Četnost studentopředmětů Procento zastoupení z celku 29,73 0,01 0,14 0,30 3,03 1,83 2,07 6,11 15,92 0,19 0,01 4,23 12,34 1,52 2,86 0,21 19, Struktura Př+Cv je určena v hodinách výuky za týden v semestru. Do výpočtu jsou zahrnuty předměty zapsané studenty prezenční formy studia bez doktorského typu studia a bez celoživotního vzdělávání. Do výpočtu se nezahrnují uznané a odložené předměty zapsané studenty. Po vyčíslení hodnot K H při hodnotě Z = 1 podle odst. 3 se základ Z vyčíslí podle následujícího vzorce: Z = 1 / [ (1 + 0,2 * p) * (Σ (K H pro Z=1 * procento zastoupení) přes všechny typy struktury)] 6. Koeficient infrastruktury Koeficient infrastrukturní náročnosti K I vyjadřuje infrastrukturní náklady spojené s výukou předmětu. a) Garantující katedra stanoví hodnotu I C (v Kč), která je rovna celkovým infrastrukturním nákladům spojeným s výukou jejích předmětů (investice, neinvestiční přístroje, speciální materiál, software, pronájem sportovišť, platby spojené s praxí studentů u cizích organizací apod.). b) Infrastrukturní náročnost na 1 studenta (v Kč) je dána poměrem I S = I C /St, kde St je počet studentů zapsaných na předmětech katedry, které mají infrastrukturní náročnost (kategorie IVb). c) Hodnota koeficientu infrastrukturní náročnosti je K I = I S / (normativ ZČU). 7. Schvalovací proces vstupních dat pro koeficienty předmětů Postup při stanovení finálních hodnot koeficientů je následující: 1. Pro každý předmět se (standardní funkcí systému) určí jeho vstupní hodnoty pro výpočet: struktura předmětu, počet studentů na cvičení, etapa předmětu, 3

21 infrastrukturní náročnost. 2. Tajemníci fakult mohou v kartě předmětu v IS/STAG u předmětů svých kateder vedle vypočtených parametrů nastavit ručně změnu parametru (pokud se jedná o předmět exportní, má k nastavení parametrů dojít až na základě dohody tajemníků exportující a importující fakulty). 3. Tyto ručně nastavené parametry se potom do dalších výpočtů berou přednostně. 8. Fixace hodnot koeficientů Vzhledem k tomu, že v letech zaznamenávaly hodnoty parametrů systému minimální změny, bylo dohodnuto, že hodnoty koeficientů hromadnosti a etapy, spočítané na datech akademického roku 2008/09 budou použity pro rozpočet 2010, a tyto hodnoty zůstanou v platnosti i pro rozpočty následujících let. 9. Přehled platných hodnot V tomto odstavci je uveden přehled platných hodnot parametrů dle odst. 8. St = 50,8241 (průměrný počet studentů na předmětech kategorie Př+Cv a 0+Cv) p = 30,38% (procento výkonů realizovaných na předmětech 2. etapy) Po dosazení hodnot St a p do vzorců pro K H popsaných v odst. 3 pro Z=1 (podklad pro výpočet základu Z) dostáváme následující hodnoty: Struktura Procento zastoupení z celku K H pro Z=1 K H pro Z=1 krát procento zastoupení 0+Cv 29,732% 1, , ,014% 1, , ,137% 1, , ,295% 1, , ,031% 1, , ,832% 1, , ,072% 1, , ,107% 1, , ,922% 1, , Př+Cv 3+3 0,189% 1, , ,008% 1, , ,234% 1, , ,344% 1, , ,523% 1, , ,004% 1, , ,862% 1, , ,206% 1, , Př+0 19,488% 1, , Celkem 1, Z těchto dat vychází následující hodnota základu Z: Z = 1 / [ (1 + 0,2 * 0,3038) * 1, ] = 0, Dosazením vypočtené hodnoty základu Z zpět do vzorců pro K H popsaných v odst. 3 dostáváme výsledné hodnoty koeficientu hromadnosti pro kat. Ia, Ic a jednotlivé podskupiny kategorie Ib při B L = 20 (tj. IIb): Struktura 0+Cv Př+Cv K H 1,22 1,17 1,1 1,07 1,02 1,02 0,98 0,93 0,93 0,93 0,89 0,87 0,83 0,83 0,8 0,78 0,75 0,64 Př+0 4