Tisková zpráva 5. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL LETNÍ SLAVNOSTI STARÉ HUDBY

Transkript

1 Tisková zpráva 5. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL LETNÍ SLAVNOSTI STARÉ HUDBY pod záštitou primátora hlavního msta Prahy Pavla Béma a starosty Mstské ásti Praha 1 Vladimíra Vihana Praha, 9. ervence 6. srpna 2004 echy a Evropa Od 9. ervence do 6. srpna 2004 se uskutení 5. mezinárodní hudební festival Letní slavnosti staré hudby, poádaný kulturní a vzdlávací institucí Collegium Marianum Týnskou vyšší odbornou školou. Spolupoadatelem festivalu je hlavní msto Praha. Posláním Letních slavností staré hudby je obohacení kulturního života naší doby hudbou minulých staletí. Na repertoáru koncert se objevují kvalitní díla, která doposud zstávala poslucham utajena a zní v novodobých premiérách. Snahou festivalu je rozšíení povdomí o evropské hudební historii prostednictvím soubor historických nástroj. Jednou z oceovaných pedností festivalu je umísování koncert do unikátních pražských historických prostor. Zkušenost potvrdila, že takové prostory a jejich akustika napomáhají nezamnitelné atmosfée, která vzniká pi provozování staré hudby na dobové nástroje. Návštvnický ohlas v pedcházejících letech prokázal, že Letní slavnosti staré hudby se za krátkou dobu své existence staly neodmyslitelnou souástí pražské letní hudební scény a do jisté míry už i událostí s mezinárodním renomé, jež pomáhá adit hlavní msto Prahu mezi významné kulturní metropole Evropy. V souvislosti s letošními oslavami eské hudby se dramaturgie festivalu zamuje pedevším na díla starých eských mistr, prezentovaná v evropském kontextu. Špikoví zahraniní a eští umlci, dkladn obeznámení se zásadami dobové interpretace, uvedou tvorbu skladatel, jejichž výroí si letos pipomínáme: J. D. Zelenky, F. I. Tmy, Fr. X. Richtera, H. I. F. Bibera a B. M. ernohorského. Jejich díla se pedstaví po boku skladeb významných evropských autor, kteí v echách pímo psobili nebo jejichž skladby k nám ve své dob pronikly a dnes jsou zastoupeny v eských archivech (A. Corelli, A. Lotti, A. Vivaldi, J. J. Fux ad.). V povaze festivalu se rovnž odráží mnohonárodnostní charakter hudební Evropy minulých staletí. Proto bude mít publikum možnost porovnat, jak eskou hudbu vnímají eští a jak zahraniní hudebníci, jak interpretují italskou hudbu Italové, jak Rakušané a podobn. Bude jist zajímavé sledovat, jak nám Belgiané pedstaví klenoty z kromížského archivu, jejichž autory jsou ech, Nmec, Rakušan a Ital, nebo jaké pojetí zvolil Anglian pro

2 Biberovy Ržencové sonáty napsané v Salcburku. Prezentace mnohonárodnostní hudební Evropy v dob baroka vyvrcholí závreným koncertem, na nmž Barokní orchestr Evropské unie pednese skladby echa, dvou Nmc, Francouze a ponmeného Francouze. *** Úvodní koncert 9. ervence v Zámku Troja pedstaví svží árie ze svtských kantát a oper benátského rudého knze Antonia Vivaldiho, urené mužskému vysokému hlasu tehdy kastrátm, nyní kontratenoristm. Virtuózního partu se ujme vycházející pvecká hvzda, francouzský kontratenorista Philipp Jaroussky se souborem l Artaserse. Jedinecný zážitek slibuje koncert Grandi maestri 11. cervence ve Dvoákov síni Rudolfina. Hvzdou koncertu s mezinárodním zastoupením skladatel i interpret bude bezesporu vynikající holandský basista Peter Kooij, specialista na vokální dílo Johanna Sebastiana Bacha a jeho soucasník. Práv ty si vybral i pro svj pražský veer: drážanského skladatele chrámové hudby a jednoho z nejslavnjších eských hudebník své doby Jana Dismase Zelenku, mistra instrumentálního koncertu i vokální hudby Antonia Vivaldiho a dalšího Benátcana Antonia Lottiho, kterého po dva roky pojilo se Zelenkou angažmá v Drážanech. Vrcholem veera bude provedení Bachovy duchovní kantáty Ich habe genung, ve které vedle Petera Kooije pedstaví své umní svtoznámý barokní hobojista Martin Stadler. Nastudování koncertu se souborem Collegium Marianum se ujal významný nmecký houslista Anton Steck. V letošním roce slavíme tísté výroí úmrtí Heinricha Ignaze Franze Bibera ( ), rodáka ze Stráže pod Ralskem. Biber byl jedním z nejlepších houslist 17. století a výrazným skladatelem pedevším autorem technicky nároných a improvizan vynalézavých houslových sonát, které jsou dodnes kmenovou souástí repertoáru špikových houslist. Psobil postupn ve službách kromížského biskupa a salcburského arcibiskupa a díky znamenitému houslovému umní jej císa Leopold I. povýšil do šlechtického stavu a udlil mu pídomek von. Biberovy Ržencové sonáty zahraje 12. ervence renomovaný britský houslista Andrew Manzee s cembalistou Richardem Egarrem v Tereziánském sále Bevnovského kláštera. Itálie byla v 17. a 18. století nevyerpatelnou pokladnicí hudebních styl i repertoáru a ovlivovala hudební vývoj v celé Evrop. Nejinak tomu bylo i v eských zemích, které pes Víde, aristokracii a církevní ády mly s italskými zdroji spojení. Mnozí aristokraté udržovali styky s Italy zamstnanými u císaského dvora, ale také zvali osobnosti z Itálie na návštvy do ech (nap. Tartini, Tessarini, Albrici, Lotti i Vivaldi). Program koncertu La Suave Melodia sestavený ze skladeb nejznámjších i pozapomenutých italských autor 17. a 18. století nabízí reprezentativní prez italským vokálním i instrumentálním repertoárem. Zárove nám autoi jednotlivých skladeb pedstaví všechna nejdležitjší tehdejší italská hudební centra: Vivaldi Benátky, Corelli a Kapsberger ím, Rossi, Cazzati a Scarani Mantovu, Falconieri a Ortiz Neapol, Storace Messinu a Ucellini Parmu. Posluchai se mohou 13. ervence na nádvoí Nosticova paláce tšit na strhující intepretaní projev rakouského souboru Oman Consort. Rznorodost basové sekce (cembalo, viola da gamba, colascione, barokní kytara a teorba) dává vyniknout specifickému zvuku zobcové flétny, kterou bravurn ovládá umlecký vedoucí Michael Oman. Milovníkm stedovké hudby je uren koncert Hudba král, který pedstaví španlskou hudbu na evropských dvorech od stedovku po renesanci. Zazní písn trubadr, tradiní andaluská hudba, balady a romance. Španlský soubor Mudéjar hraje na unikátní stedovké nástroje, rekonstruované na základ dlouholetého výzkumu v Evrop i

3 v arabském svt nap. psalterium, quanún, arabská loutna, viheula da arco i viuela de mano. Umlecká vedoucí Begoa Olavide získala mezinárodní uznání jako virtuos ve he na psalterium. Koncert se uskutení 17. ervence v kostele sv. Martina ve Zdi na Starém Mst. eské zem nemly v 18. a 19. století výrazné centrum ani velké šlechtické dvory, které by zaruily místním hudebníkm kvalitní zamstnání. Mnohé církevní ády jim poskytly vynikající hudební vzdlání, které však museli uplatnit jinde. ada výrazných hudebník proto hledala štstí ve Vídni nebo za hranicemi rakouské monarchie. eskou hudbu tak proslavili i Leopold Koželuh a Vojtch Jírovec ve Vídni, František Benda v Berlín a Postupimi, František Xaver Richter v Mannheimu a Jan Ladislav Dusík v celé Evrop od Anglie až po Rusko. Díla tchto eských mistr pednese 20. ervence klasicistní klavírní trio Capella Apollinis. Ideální spojení tance, pantomimy a mluveného slova pedstaví poslucham Šachy významného polského básníka Jana Kochanowského. Báse o šachách se stala skvlým podkladem pro vytvoení originálního pedstavení. Specifický charakter dvorského baletu ukazuje scény v dobové konvenci s využitím techniky renesanního tance s pvodními choreografiemi 16. století v italském a francouzském stylu. Expresivní scény ze šachové partie, které dotváí fantaskní kostýmy a masky, uvedou diváka do pohádkového svta šach. Pítomnost mluveného slova v recitovaných pasážích, stejn jako dobová hudba, oživí podívanou zobrazující Kochanowského práci ve všech formách umní. Pedstavení uvede 21. ervence vynikající polský tanení soubor Ardente Sole v režii Pawla Winsczyka a choreografii Romany Agnel na otevené scén na nádvoí Nosticova paláce. Poslední velkou slavností barokních ech byla oslava kanonizace sv. Jana Nepomuckého v roce 1729, jejíž 275. výroí si letos pipomínáme. Celý svt mohl Praze a eskému národu závidt jeho postavení spjaté s úctou k novému svatému, který se stal národním i nadnárodním symbolem. Jedinená slavnost byla korunována mnohými ádovými hrami s nepomucenskou tematikou. ást hry z roku 1729 Fama Sancta s dramatickými výstupy alegorických postav, doprovázená hlaholem trubek, procesními písnmi, nepomucenským kázáním a hudbou Šimona Brixiho bude v režii Blaženy Honarivové provedena 25. ervence na nádvoí a v kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradanech. Vtšina skladatel programu Harmonia caelestis byla svým pvodem i kariérou spjata se stedoevropským regionem, jehož vtšinu pokrývala v 17. a 18. století habsburská monarchie. Její hlavní centra jsou zde reprezentována J. J. Fuxem, A. Caldarou, F. I. A. Tmou (Víde) a J. Brentnerem (Praha), uherskou ást monarchie zastupuje kníže Pál Esterházy. Blízko hranicím monarchie a velkou pokladnicí repertoáru byly saské Drážany, které nám pedstaví hudba J. A. Hasseho a J. D. Zelenky. Výraznou osobností byl rovnž z habsburské monarchie pocházející, avšak v Itálii se uplatnivší ech B. M. ernohorský. Duchovní tvorbu tchto mistr pedstaví 28. ervence maarští umlci sopranistka Noémi Kiss a soubor Affetti Musicali. Program koncertu Bohemia mediaevalis se zamuje na repertoár, v nmž se zraí identita domácí tradice liturgického zpvu. Schola Gregoriana Pragensis s umleckým vedoucím Davidem Ebenem pednese zpvy k eským svatým, sv. Václavu, sv. Vojtchu a sv. Ludmile a dalším svtcm v echách zvlášt uctívaným, dále repertoár spojený s mariánským kultem, který se ve 14. století rozšíil i do ech. K velkým mariánským ctitelm patil i král Karel IV. nebo arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. Pozdn stedovkou tradici

4 oživí zpvy svátku Božího tla, jehož hlavním tématem je úcta k eucharistii. Koncert se uskutení 29. ervence v bazilice sv. Jií na Pražském hrad. Koncert 31. ervence nás zavede do Kromíže za éry biskupa Karla Liechtensteina- Castelcorna ( ). Ten zde vybudoval kapelu, jejíž kvality a repertoár nemají v 17. století v echách obdoby. Soubor zformoval truba a jezuitský žák Pavel Josef Vejvanovský, dva roky v nm psobil i vynikající houslista a skladatel Heinrich Ignaz Franz Biber. Sbírka skladeb z repertoáru kapely se dochovala dodnes a je jedineným a reprezentativním zdrojem obsahujícím pedevším skladby italských a vídeských autor vetn Schmelzera a Bertaliho. Dokladem vysoké úrovn skladeb, dochovaných v kromížském archivu, je neutuchající zájem nejen eských, ale i zahraniních muzikolog a interpret o jejich znovuoživení. Proto bude jist zajímavé poznat dosud skryté poklady v interpretaci zahraniních umlc. Posluchai se mohou tšit na špikové výkony belgického vokálního souboru Currende a holandského instrumentálního souboru In Stil Moderno pod vedením Erika Van Nevela v kostele sv. Šimona a Judy. Evropský charakter závreného koncertu Harmonie národ bude prezentován mezinárodním složením jak Barokního orchestru Evropské unie pod taktovkou vynikajícího dirigenta Larse Ulrika Mortensena, tak repertoáru. Ten tvoí díla skladatel eské, nmecké a francouzské národnosti, jejichž životopisy a kariéra zahrnují evropanství v dnešním slova smyslu. Každý z nich totiž vystídal nkolik psobiš, která dohromady zahrnují tém celý evropský region. J. D. Zelenka odešel z Prahy do Drážan, G. F. Händel strávil mládí v Itálii a poté odešel z Hannoveru do Londýna, hudební styl G. Ph. Telemanna v sob mísí prvky italské i francouzské, do Paíže ze svých nmeckých psobiš zajíždl. Francouz M. A. Charpentier studoval v ím a italská hudba jej velmi ovlivnila, G. Muffat psobil v rodném Nmecku, v Paíži a Salcburku. Slavnostní koncert se uskutení 6. srpna v Rytíském sále Valdštejnského paláce. *** 5. roník festivalu se uskutení za laskavé podpory Ministerstva kultury eské republiky, esko-nmeckého fondu budoucnosti, Vlámské vlády, Velvyslanectví nizozemského království, Ministerstva školství, kultury a sportu Španlska, Španlského velvyslanectví, The British Council, Francouzského institutu v Praze, Festivalu Sablé, Polského institutu v Praze, Rakouského kulturního fóra v Praze, Maarského kulturního stediska, ízení letového provozu R, s.p., Italského kulturního institutu v Praze, Nadace eský hudební fond, Škoda Auto, a.s., Raiffeisen stavební spoitelny, Tiskárny Calamarus, Tiskárny Sprint Servis, Holiday Inn Prague Congress Centre, Mövenpick Hotel, Grand Hotel Bohemia Praha, Hilton Hotel. Mediálními partnery festivalu jsou: eský rozhlas 3 VLTAVA, MEZZO classic, jazz TV, Harmonie asopis pro klasickou hudbu, jazz a world music, Respekt, Prague Post, Postgraduální medicína odborný asopis pro lékae, Vci veejné a Pehled kulturních poad v Praze. Vstupné na koncerty je 200 K, na akce a 6.8. je vstup zdarma, slevy jsou poskytovány studentm a držitelm karet ZTP a ZTP-P. Podrobné informace o festivalu Vám poskytnou: PhDr. Markéta Semerádová, editelka festivalu ( ) Mgr. Daniela Furthnerová, vedoucí produkce ( ) marianum@tynska.cuni.cz Jediný festival staré hudby v Praze

5 Tiskový servis programu eská hudba 2004: Martina Reková - martina.rekova@ceskahudba2004.cz Pavlína Fechterová - pavlina.fechterova@ceskahudba2004.cz Informan-koordinaní centrum Koordinátorka programu: Lenka Dohnalová Tel.: info@czechmusic.org