SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI NEROSTNÝCH SUROVIN A JEJICH ZDROJŮ. Posouzení vlivu koncepce dle 45i zákona č. 114/1992 Sb.

Transkript

1 SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI NEROSTNÝCH SUROVIN A JEJICH ZDROJŮ Posouzení vlivu koncepce dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. listopad-prosinec 2016

2 Zpracovatelé posouzení Objednatel: AMEC s.r.o., Křenová 184/ Brno Posouzení zpracoval: Ing. Pavel Koláček, Ph.D. držitel autorizace k posuzování vlivů dle 45i č. j.: 2915/ENV/12 128/630/12 ze dne Sušilova 7, Brno Tel.: pablotarta@gmail.com Datum zpracování posouzení , rev. prosinec 2016 Strana: 1 z 29

3 Obsah Zpracovatelé posouzení...1 Obsah...2 I. ÚVOD, CÍL POSOUZENÍ...3 II. ÚDAJE O KONCEPCI, PŘEDMĚT POSOUZENÍ KONCEPCE Základní údaje Obsah koncepce Hlavní cíle koncepce Konkrétní priority a opatření formulované v návrhové části koncepce Stanovení variant koncepce...8 III. IDENTIFIKACE EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ Stručný popis evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Identifikace evropsky významných lokalit a ptačích oblastí...9 IV. VLASTNÍ POSOUZENÍ KONCEPCE Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení úplnosti podkladů Vyhodnocení vlivů realizace koncepce a jejich významnost na lokality soustavy Natura Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Vyhodnocení koncepce z hlediska kumulativních vlivů Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na lokality soustavy Natura Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů Návrh konkrétních opatření k eliminaci případných negativních vlivů koncepce na lokality soustavy Natura V. SHRNUTÍ A ZÁVĚR VI. PŘÍLOHY Strana: 2 z 29

4 I. ÚVOD, CÍL POSOUZENÍ Vyhodnocení vlivů koncepce "Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů" na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 bylo zadáno v září Požadavek vyhodnocení dle 45i vyplynul ze stanovisek některých krajských úřadů - Karlovarského (č.j.: 2853/ZZ/16 ze dne ), Středočeského (č.j.: /2016/KUSK ze dne ), Zlínského kraje (č.j.: KUZL 58630/2016 ze dne ), Vysočina (č.j.: KUJI 65805/ OZPZ 52/2016 Ku ze den , a některých orgánů státní správy: AOPK ČR (č.j.: 08828/SOPK/2016 ze dne ), AOPK, reg. pracoviště Olomouc (č.j.: 01584/OM/16 ze dne ), MŽP - odboru výkonu státní správy V v Liberci (č.j.: 61367/ENV/16, 910/540/16 ze dne ), OVSS II v Českých Budějovicích (č.j.: 58034/ENV/16; 1113/510/16 ze dne ), OVSS V Liberec (č.j.: 61367/ENV/16 910/540/16, ze dne ) a Správy KRNAP (č.j.: 07084/2016 ze dne ), které nevyloučily možný významný vliv předmětné koncepce na území soustavy Natura Předmětem hodnocení je koncepce s celostátní působností - Surovinová politika České republiky. Ta představuje klíčový strategický dokument státu v oblasti využití nerostného bohatství. Cílem tohoto hodnocení je zjistit, zda má koncepce významně negativní vliv na předměty ochrany a celistvost dotčených evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO). Strana: 3 z 29

5 II. ÚDAJE O KONCEPCI, PŘEDMĚT POSOUZENÍ KONCEPCE 2.1. Základní údaje Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracováním nové Surovinové politiky České republiky (dále v textu SURPOL ČR) reaguje na hospodářský vývoj v Evropě i ve světě, na změny na světovém trhu nerostných surovin i na zveřejnění evropské surovinové strategie "Raw Materials Initiative" (2008) a návazných dokumentů. Surovinovou politikou formuluje vláda České republiky politický, legislativní a administrativní rámec ke spolehlivému, cenově dostupnému a dlouhodobě udržitelnému zásobování surovinami. Český stát, jakožto vlastník nerostného bohatství, státní surovinovou politikou jasně deklaruje, že zabezpečení dostatku nerostných surovin pro domácí ekonomiku považuje za jednu ze svých priorit, má zájem na dalším zpřesňování znalostí o svém nerostném surovinovém potenciálu a na důsledné ochraně ložisek nerostných surovin a podporuje oblast vědy a výzkumu, především v segmentu materiálově úsporných technologií, nových moderních či nedestruktivních dobývacích metod, hledání nových druhů surovin a nových moderních použití známých surovin. Předkládaná aktualizace platné surovinové politiky je zpracovávána s ambicí vytvořit koherentní strategii pro období následujících 15 let, která vytyčí mantinely pro využívání nerostných surovin, jak z domácích, tak i zahraničních zdrojů. Do návrhu nové státní surovinové politiky jsou implementovány principy evropské integrované strategie Raw Materials Initiative (2008), na jejíž přípravě se Česká republika aktivně podílela, a dalších navazujících dokumentů EU. SURPOL ČR je podle navrhovatele formulována tak, aby umožnila surovinovému sektoru potřebný rozvoj, což je jednak v souladu s evropskou strategií Raw Materials Initiative, jednak je podpora dynamiky tohoto odvětví žádoucí z důvodu rozvoje české ekonomiky. Právě dobrá kondice surovinového průmyslu, jakožto sektoru, jehož produkty představují základní vstupy pro významná průmyslová odvětví ČR i energetiku, schopností podpořit růst ekonomiky disponuje. V nové surovinové politice je kladen velký důraz rovněž na nové moderní high tech suroviny, které jsou surovinami 21. století. Jedná se o koncepci ve smyslu ustanovení 10a, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, kde dotčené území je zjevně tvořeno územím celé České republiky. Uvedená koncepce tak podléhá po předložení tohoto Oznámení zjišťovacímu řízení ( 10d citovaného zákona) a posléze (po vydání závěru zjišťovacího řízení příslušným úřadem) vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle ustanovení 10e zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. SURPOL ČR představuje strategický dokument, jenž navazuje na dosud platnou státní surovinovou politiku (1999) i na již přijatou Politiku druhotných surovin (přijata Usnesení vlády ČR č. 755 ze dne 15. září 2014). Nově předkládaná surovinová politika České republiky, je vytvořena na období cca 15 let. Stanovovat strategii na delší časové období v situaci, kdy se světový trh s nerostnými surovinami velmi dynamicky mění, není racionální. Do této surovinové politiky jsou implementovány principy evropské surovinové strategie The Raw Materials Initiative - meeting our critical needs for growth and jobs in Europe z roku Zároveň tato politika reaguje na dokument zveřejněný v září 2011 Evropskou komisí Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, který je součástí stěžejní iniciativy strategie Evropa Evropa účinněji využívající zdroje, který podporuje směřování k oběhovému hospodářství. Surovinová politika je současně aktualizována ve vazbě na Státní energetickou koncepci, schválenou vládou České republiky v květnu 2015 a na rozhodnutí vlády České republiky z října 2015 ve věci řešení problematiky územně ekologických limitů hnědého uhlí. Česká republika až koncem 90. let minulého století formulovala svou první surovinovou politiku v písemné formě jako dokument Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, který schválila vláda ČR usnesením č ze dne 13. prosince 1999 poté, co koncepce obdržela souhlasné stanovisko EIA. Surovinová politika byla definována jako souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin, včetně zdrojů druhotných surovin, jejich hospodárné a racionální využívání a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod hospodářství. V příloze uvedeného usnesení vláda uložila 13 konkrétních úkolů, které podrobně a adresně rozepsaly hlavní cíle surovinové politiky a stanovily závazné termíny pro jejich plnění. Unesením vlády č ze dne 10. prosince 2003 byla schválena Zpráva o plnění úkolů Surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. Je Strana: 4 z 29

6 možné konstatovat, že od té doby byl uvedený základní koncepční dokument plněn, avšak nebyl již dále hodnocen ani aktualizován. Od přijetí dosud platné státní surovinové politiky, jakkoliv byla na dobu svého vzniku progresivní, došlo k několika zásadním změnám, které využívání domácích nerostných surovin i přístup k surovinám na světovém trhu ovlivnily a které jsou důvodem, proč je surovinová politika aktualizována, zejména: dokončení privatizace českého těžebního sektoru, včlenění České republiky do jednotného trhu EU, zásadní systémové změny na světovém trhu nerostných surovin, celoevropský, resp. celosvětový důraz na energetickou a surovinovou bezpečnost, vydání strategického dokumentu Raw Materials Initiative Evropskou komisí, přesun zájmu k netradičním nerostným surovinám či netradičnímu využití známých surovin, nárůst významu širokého spektra ekologických kritérií Obsah koncepce Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracováním nové Surovinové politiky České republiky reaguje na hospodářský vývoj v Evropě i ve světě, na změny na světovém trhu nerostných surovin i na zveřejnění evropské surovinové strategie Raw Materials Initiative (2008) a návazných dokumentů. Surovinovou politikou formuluje vláda České republiky politický, legislativní a administrativní rámec ke spolehlivému, cenově dostupnému a dlouhodobě udržitelnému zásobování surovinami. Koncepce je zpracována v této struktuře: 1. Poslání a rámec strategie 2. Východiska a metodika tvorby surovinové politiky 2.1. Východiska tvorby strategie 2.2. Metodika tvorby strategie 3. Zajištění surovinových potřeb státu 3.1. Stávající stav 3.2. Perspektivy využívání domácích nerostných surovin 3.3. Vlivy působící na těžební a zpracovatelský sektor 4 Cíle a priority strategie 4.1. Strategické cíle 4.2. Priority 5. Nástroje a úkoly pro realizaci surovinové politiky 5.1. Legislativní nástroje 5.2. Nástroje v oblasti výkonu státní správy 5.3. Studie a analýzy 5.4. Ekonomické nástroje 5.5. Zahraniční politika surovinová diplomacie 5.6. Informační technologie 5.7. Vzdělávání, podpora vědy a výzkumu 5.8. Mediální nástroje 2.3. Hlavní cíle koncepce Hlavní priority a cíle V rámci Surovinové politiky stát vstupuje do oblasti využívání nerostných surovin v kategorii vyhrazených nerostů ve smyslu horního zákona. Zásahy státu mají formu monitoringu, strategického usměrňování a rovněž formu legislativních a ekonomických nástrojů. Tyto nástroje bude stát přednostně využívat u Strana: 5 z 29

7 komodit, které jsou pro českou ekonomiku strategické, což do budoucna mohou být kromě palivoenergetických surovin např. i některé strategické kovy či speciální nerudy. V podmínkách ČR je to zejména grafit, fluorit a wolfram a koksovatelné černé uhlí, tj. černé uhlí pro neenergetické účely. V oblasti ložisek nevyhrazených nerostů, která mají lokální charakter, ponechává stát oblast využívání nerostných surovin v režimu kompetencí orgánů místní, případně regionální samosprávy (řeší Regionální surovinové politiky). Předkládaná Surovinová politika nadále sleduje stejné strategické cíle, které byly identifikovány a definovány v dosud platné surovinové politice ČR z roku 1999 a zůstávají nadále v platnosti. Tyto cíle jsou zároveň v souladu se závěry evropské surovinové strategie Raw Materials Initiative i s dokumentem Evropa účinněji využívající zdroje stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020, s obecnými celoevropskými cíli. Jedná se o strategické cíle Bezpečnost, Konkurenceschopnost a Udržitelnost. Nově jsou k naplnění dlouhodobé vize definovány následující 4 priority: Priorita 1 - Bezpečnost dodávek surovin; Priorita 2 - Efektivní a udržitelné využívání disponibilních zásob nerostných surovin, důsledná ochrana ložisek vyhrazených nerostů; Priorita 3 - Účinná surovinová diplomacie státu; Priorita 4 - Podpora vzdělání, výzkumu, nových zdrojů a technologií. Priorita 1 Cílovým stavem je politickými a ekonomickými nástroji zajistit spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky surovin a jejich efektivní využívání za ekonomicky oprávněné a přitom přijatelné ceny způsobem, který je v souladu s tržními principy a se zásadami udržitelného rozvoje. Ověřování možností využívat domácí nerostně surovinový potenciál průběžně prováděným sofistikovaným geologickým průzkumem moderními metodami. Jednodušší legislativní postupy upravující přístup ke zdrojům nerostných surovin. Podpora firem, které se podílejí na zajištění či zvyšování surovinové bezpečnosti ČR. Moderní systém strategických zásob státu provozovaný s přijatelnými náklady. Kvalitně diverzifikovaná zdrojová teritoria a dopravní cesty. Priorita 2 Cílovým stavem je zachování ekonomicky efektivní a environmentálně udržitelné těžební schopnosti. Stát má z tohoto hlediska i z principů horního zákona zájem na využití maximálního možného množství zásob na již těžených ložiscích. Dosažení udržitelného vztahu mezi ekonomickou efektivností materiálové spotřeby a dopadem materiálových toků na životní prostředí v mezinárodně vymezeném metodickém rámci. Komplexní využití nerostných surovin s minimalizací odpadů po těžbě a úpravě. Důsledné využívání zákonné ochrany nerostného bohatství. Minimalizace dopadů těžby a zpracování surovin na životní prostředí a obyvatelstvo. Priorita 3 Cílovým stavem je s využitím dosud dobrého jména československých/českých geologů či obecně pozitivního vnímání značky Československo/Česká republika navázat vzájemně výhodnou surovinovou spolupráci s vybranými zeměmi. Systémově podporovat české průzkumné, geologické a těžební firmy v zahraničních aktivitách ve třetích zemích, v souladu s cílem diverzifikovat český export mimo dosud dominantní EU. Využít v surovinové diplomacii ČR unikátního a v některých případech i velmi specifického know-how českých průzkumných a těžebních firem (např. Diamo). Využít multiplikační schopnosti těžebního průmyslu vázat na sebe další podnikatelské příležitosti k vytváření potenciálních návazných obchodních příležitostí pro české firmy působící v oblasti dodávek dobývací techniky či energetiky. Vytvoření funkčního systému podpory působení českých průzkumných a geologických firem v zahraničí. Priorita 4 Cílovým stavem je podporovat projekty výzkumu, vývoje a inovací českých a zahraničních výzkumných organizací, vysokých škol, vědeckých a výzkumných pracovišť a podnikatelů v rámci programů mezinárodní spolupráce. Strana: 6 z 29

8 Perspektivy v oblasti využití domácích nerostných zdrojů Z hlediska SEA nejdůležitější strategické záměry v oblasti využití domácích nerostných zdrojů zmíněné v Surovinové politice je možné shrnout následovně: Základní prioritou je zvýšení efektivity využívání energetických surovin. Toho lze dosáhnout následujícími postupy: maximálně efektivně využívat surovinového potenciálu České republiky, směřovat hlavní využití hnědého uhlí do zdrojů s vyšší účinností, preferovat dodávky hnědého uhlí pro zdroje s dodávkou tepla v rámci soustav zásobování teplem; v elektroenergetice přednostně využívat hnědé uhlí v kombinované výrobě elektřiny a tepla, zvýšit efektivitu neenergetického využívání černého uhlí (hutní a chemický průmysl), zajistit adekvátní a akceptovatelnou náhradu za dotěžované ložisko uranu Rožná, hospodárně využívat limitovaných domácích zásob ropy a zemního plynu, včetně podpory dalšího vyhledávání zásob těchto strategických surovin, minimalizovat dopady těžby energetických surovin na životní prostředí, posoudit komplexní využití doprovodných surovin některých energetických surovin v případě, že obsahují některý ze skupiny evropských kritických minerálů, účinně a efektivně provádět zahlazování následků hornické činnosti, revitalizaci a rekultivaci území. U radioaktivních palivoenergetických surovin, uranových rud, byly stanoveny následující úkoly: V souladu s usnesením vlády č ze dne 22. prosince 2014 vláda schválila pokračování těžby a úpravy uranu na ložisku Rožná do roku 2017 a zahájení schvalovacího procesu umožňujícího přístup státu k exploataci ložiska uranu Brzkov Horní Věžnice. Získaný časový prostor (cca 25 až 30 let) využít pro vědecký výzkum báňských a úpravárenských technologií, které by umožnily v budoucnu komplexně využít neopominutelné zásoby uranové rudy v oblasti severočeské křídy způsobem, který by nevratně nepoškodil životní prostředí, s cílem získat vědecky podloženou odpověď na otázku, zda budou tyto zásoby v budoucnu vůbec využitelné či nikoliv. Limity možného budoucího využití některého z ložisek zlata jsou: soulad s programovým prohlášením vlády, vývoj světových cen zlata, dostupnost ekologicky šetrných těžebních a úpravárenských technologií (kyanizace je v ČR zakázána) a akceptace projektu místními samosprávami. Záměry v oblasti netradičních zdrojů kovových komodit budou spočívat v dalším vědeckém výzkumu možného využívání polymetalických konkrecí. Pro odvětví nerudních surovin je prioritní včasné zajištění disponibilních zásob jako náhrady za některá dotěžovaná ložiska, což souvisí s podporou průzkumných činností. Současně je nutné preferovat moderní vysoce efektivní úpravárenské technologie. Z hlediska surovinové politiky je žádoucí využívat nerudní suroviny s maximální hospodárností a upřednostňovat v maximální možné míře jejich zpracování do podoby finálních produktů či meziproduktů na domácím teritoriu tak, aby přidaná hodnota, navázaná průmyslová odvětví i pracovní příležitosti zůstávaly v tuzemsku. V souvislosti s problematikou využívání ložisek především stavebního kamene v ČR jsou vykazovány nízké objemy vytěžitelných zásob. Pro zachování kontinuity ročního objemu produkce stavebních surovin (zejména stavební kámen a štěrkopísky) je třeba zachovat vyváženost počtu využívaných ložisek, a tudíž po ukončení postupně vytvořit územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality (řeší Regionální surovinové politiky). V případě předpokládaného prioritního přístupu k vyhledání a využívání tzv. kritických surovin EU je žádoucí upřednostnit využití odpadů z bývalé těžby rud (odvaly a odkaliště) a bezodpadové technologie úpravy. Záměrem je vymezit a ohodnotit tyto zdroje surovin a analyzovat technologické možnosti jejich získávání. V oblasti sanací a rekultivací je žádoucí umožnit využívání přirozené rekultivace a zrovnoprávnit ji v legislativě. Navrhnout konkrétní legislativní opatření, která umožní, aby se přirozené rekultivace více používaly. Zapracovat do legislativy možnost změny plánu sanace a rekultivace území dotčených těžbou, které jsou součástí Plánů otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek, resp. Plánů zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů a souvisejících dokumentů dle vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb. V této souvislosti je také nutné pro následující období jasně stanovit koncepci Strana: 7 z 29

9 dalšího využívání území po ukončení sanací a rekultivací. Současně je nutné z důvodu budoucího rychlého a efektivního zapojení těchto území zahrnout prvky revitalizace do legislativy a postupů územního plánování v těchto oblastech. Mezi základní nástroje pro realizaci státní surovinové politiky patří zejména nástroje legislativní, nástroje v oblasti vlastního výkonu státní správy, nástroje finanční a specifická část zahraniční politiky - surovinová diplomacie. Velmi důležitá je také podpora získávání nových informací o možnostech využívání nerostného surovinového potenciálu ČR, informací o nových průzkumných, těžebních i zpracovatelských metodách či metodách chytrých recyklací a materiálových úspor. Z důvodu získávání nových poznatků v uvedených oblastech lze zahrnout do nástrojů pro realizaci státní surovinové politiky také podporu vědy a výzkumu v surovinové oblasti a zpracování různých specifických analýz a studií. Velmi důležité jsou také nástroje mediální pro širší popularizaci významu nerostných surovin pro společnost Konkrétní priority a opatření formulované v návrhové části koncepce Výčet priorit a opatření představuje konkretizovaný výstup SURPOL ČR, který bude ve vztahu k území soustavy Natura 2000 dále hodnocen. V tabelární podobě je prezentován v rámci kapitoly IV Stanovení variant koncepce SURPOL ČR je předkládána jednovariantně. Varianty optimálního řešení navrhovaných cílů, priorit resp. záměrů v jednotlivých oblastech těžby byly předmětem diskuze v rámci diskusních skupin při samotné přípravě koncepce a při připomínkovém řízení v rámci resortního i mimoresortního připomínkového řízení. Alternativy mohou nastat až v rámci implementace SURPOL, kde z hlediska konkretizace strategických cílů SURPOL významnou úlohu plní sektorové politiky krajů. Alternativy v mnoha případech až rámci realizace konkrétních projektů. Nulová/referenční varianta Tato varianta předpokládá vývoj platnost a strategické cíle dle dosavadní surovinové politiky z roku 1999, která v rámci aktuální koncepce slouží jako referenční stávající stav (resp. vývojový trend) dle předpokladů platné SURPOL ČR. Vzhledem k tomu, že v České republice aktuálně platná jak environmentální, tak i hornická legislativa jsou v souladu s evropským právním řádem, a že ČR má i v současnosti stále platnou Surovinovou politiku, nelze předpokládat, že by v důsledku nepřijetí předkládaného dokumentu došlo k významné změně ve vývoji životního prostředí na území ČR. Bez provedení koncepce tak nelze očekávat zásadní změny vývojových trendů v charakteristikách či vývojových trendech životního prostředí řešeného území. Navrhovaná koncepce, resp. její implementace tedy nepřestavuje přímé významné ovlivnění některé složky životního prostředí na národní úrovni. Konkrétní záměry, které by mohly vyplývat z implementace koncepce, budou mít vlivy lokální, resp. regionální, které však nelze na této úrovni jednoznačně identifikovat, územně lokalizovat ani kvantifikovat. Aktivní/progresivní varianta SURPOL ČR je spolu s nedávno schválenou Aktualizací státní energetické koncepce (ASEK), a dále Politikou druhotných surovin základním pilířem společné energetické a surovinové koncepce, která směřuje k přeorientování české energetiky a průmyslu směrem k nízko emisním technologiím, a to především v podobě odklonu od využití fosilních paliv a jejich nahrazení jadernou energetikou, obnovitelnými zdroji a využitím druhotných surovin. Oba dokumenty jsou tedy vzájemně v souladu, přičemž SURPOL ČR vytváří předpoklady pro ASEK a naopak. Jejich působení tedy bude vzájemně interferovat s pozitivním kumulativním vlivem především na zachování surovinové a energetické bezpečnosti ČR a snížení externalit spojených se získáváním a využitím primárních zdrojů energie. Z charakteru možných realizačních projektů v oblasti těžby a úpravy surovin, stejně jako jejich energetického využití vyplývá, že tyto záměry budou podrobněji posouzeny z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a dopadů do konkrétních lokalit na úrovni záměrů v podobě procesu EIA. Strana: 8 z 29

10 III. IDENTIFIKACE EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ Předmětné posouzení řeší koncepci na celostátní úrovni. Surovinová politika ČR jako strategický dokument celostátního významu z logiky věci u většiny problematických okruhů pracuje na úrovni jisté obecnosti a v mnoha ohledech tedy nepředstavuje až na nečetné výjimky klasickou strategii, či koncepci s jednoznačně identifikovatelným územním dopadem. Přesto z některých návrhových opatření a cílů vyplývají možné potenciální územní střety (viz podrobněji v kapitole IV.) Stručný popis evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Soustava Natura 2000 na území ČR byla z velké části vymezena v rámci již dříve vyhlášených velkoplošných (NP, CHKO) i maloplošných chráněných území (NPR, NPP, PR, PP). V případě některých částí soustavy Natura 2000 (zejména se to týká ptačích oblastí) se však jedná o zcela nová území s ochranným režimem. Na území ČR je v současnosti vymezeno a zařazeno do evropského seznamu 1112 Evropsky významných lokalit (dle Nařízení vlády ČR č. 318/2013 Sb., ve znění novely č. 73/2016 Sb. ze dne ) a 41 ptačích oblastí (41 nařízení vlády ČR). Obr.: Vymezení soustavy Natura 2000 na území ČR v aktuální podobě; fialová - evropsky významné lokality, modrá - ptačí oblasti (Zdroj: AOPK ČR) 3.2. Identifikace evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Hodnocená koncepce - Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, je celostátní strategický dokument v oblasti využívání nerostných surovin. Předmětem vyhodnocení je tedy celé území soustavy Natura 2000 vymezené na území ČR, tj. všechny vyhlášené evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Strana: 9 z 29

11 IV. VLASTNÍ POSOUZENÍ KONCEPCE Cílem předkládaného posouzení dle 45i je zjistit zda má koncepce - Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, významný negativní vliv na celistvost a předměty evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Referenčním cílem pro vyhodnocení koncepce je zachování předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v příznivém stavu Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti V rámci vyhodnocení koncepce SURPOL ČR byly vyhodnoceny všechny konkretizované výstupy formulované v podobě bodů v rámci strategických priorit a cílů v oblasti surovinové politiky státu a v rámci koncepce rozvoje významných oblastí se získáváním a využíváním nerostných surovin souvisejících. Byly brány v úvahu možné vlivy způsobené příslušnými opatřeními, resp. potenciálním záměrem, pokud z formulace priorit a cílů takový záměr vyplynul, tj. z potenciálních vlivů v rámci výstavby a provozu takového záměru. Hodnocení koncepce bylo provedeno podle následující stupnice významnosti vlivů dle metodického doporučení MŽP ČR (2007): Hodnota Termín Popis -2-1 Významně negativní vliv Mírně negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 45i ZOPK). Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat ( resp. vliv lze eliminovat vypuštěním problematického dílčího úkolu - záměru či opatření). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Bez vlivu Koncepce, resp. její dílčí opatření nemají žádný prokazatelný vliv Mírně pozitivní vliv Významně pozitivní vliv? Vliv nelze vyhodnotit Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Z obecného zadání koncepce není možné vyhodnotit vliv. Vyplývá z nedostatečnosti dat na straně koncepce, resp. plánovaných úkolů, opatření. Je způsobena obecnou povahou dílčího úkolu/opatření. Za významný negativní vliv je obvykle považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či přírodního stanoviště (habitatu), které jsou předmětem ochrany EVL či PO. Např. v ostatních evropských zemích je hlavním kriteriem míry významnosti považována likvidace minimálně 1% výměry přírodního stanoviště nebo 1% pokles z velikosti populace evropsky významného druhu na území EVL nebo ptačího druhu na území ptačí oblasti (Bernotat 2007, Percival 2001). Jako indikátory významně negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost EVL a PO lze považovat také potenciálně významné změny určujících ekologických podmínek, jež zajišťují příznivý stav předmětů ochrany (vhodná struktura biotopu, odpovídající kvalita přírodního prostředí apod.). U řady cílů se jedná o opatření bez územního dopadu (managementová, bezpečnostní či organizační opatření, oblast mezinárodní spolupráce, vzdělávání, legislativní politika apod.), bez vztahu k území soustavy Natura 2000 a nelze tedy u nich prakticky identifikovat vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Těmto je přiřazena hodnota 0. Z hlediska vyhodnocení významnosti vlivů předmětné koncepce je pak nutno konstatovat, že většina strategických cílů Surovinové politiky ČR je formulována natolik obecně, že není na této úrovni a na základě současných dostupných informací možné, jednoznačně významnost vlivu určit, a tedy vliv (resp. jeho významnost) objektivně posoudit. Těmto je přiřazena hodnota?. U těchto priorit a cílů musí být vliv podrobně vyhodnocen v další fázi implementace, resp. konkretizace, tj. v rámci procesu EIA, nebo v procesu SEA, tedy v rámci sektorových politik krajů Strana: 10 z 29

12 v oblasti surovinové politiky, kde již mohou být řešeny podrobněji, v konkrétnějších územních souvislostech v rámci naplňování konkrétních projektů Hodnocení úplnosti podkladů Předmětné hodnocení posuzovalo již vypracovanou koncepci (hodnocení tedy probíhalo tzv. metodou ex post). Pro účely hodnocení byly využity následující podklady: Dokument Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů Národní seznam evropsky významných lokalit, nařízení vlády k ptačím oblastem Informace z internetu - mapový server AOPK, informace z informační systém EIA MŽP apod. Pro provedení tohoto hodnocení byly podklady shledány jako dostatečné Vyhodnocení vlivů realizace koncepce a jejich významnost na lokality soustavy Natura 2000 Výčet priorit a opatření představuje konkretizovaný výstup SURPOL ČR. V rámci vyhodnocení vlivů byl uspořádán do tematicky členěné tabelární podoby, prezentované níže. Z výsledků hodnocení vyplývá následující: (1) Významně jsou zastoupeny ty cíle a priority, jež se jeví ve vztahu k ovlivnění území soustavy Natura 2000 jako indiferentní a nebylo tedy prokázáno jejich možné ovlivnění (0). Jedná se zejména o cíle charakteru organizačních, ve sféře mezinárodní spolupráce, vědy, dále jsou to cíle, jejichž efekt je natolik nepřímý či sporný, že při obecnosti koncepce prakticky nelze nějaké ovlivnění či územní střet implikovat. (2) U několika cílů a priorit byl vliv vyhodnocen jako potenciálně pozitivní. Jedná se zejména o ty cíle a opatření, které ve výsledném efektu mohou sice nepřímo ale pozitivně přispět ke zlepšení stavu ŽP, zejména z hlediska kvality ovzduší, dále efektivního využívání ložisek nerostných surovin, snížení tlaku na otevírání ložisek nových, či podpory využívání nejmodernějších technologií v oblasti průzkumu, dobývání a zpracování nerostných surovin. Dále jsou to cíle a opatření deklarující nutnost účinně a efektivně provádět zahlazování následků hornické činnosti revitalizaci a rekultivaci území. Zde je však nutno konstatovat, že efekt těchto opatření je nepřímý a při obecnosti koncepce a faktu, že tato opatření budou či mohou přispívat ke zlepšení stavu ŽP v různé míře a zprostředkovaně, může potenciální efekt oscilovat mezi nulovým až mírně pozitivním ovlivněním (0 až +1). (3) U jedné z priorit byl vliv jednoznačně vyhodnocen jako mírně pozitivní (+1) a to v oblasti podpory sanací a rekultivací území dotčených hornickou činností, kde je možno vidět potenciál pro zlepšování biotopové nabídky v územích pro některé předměty ochrany. (4) U mnoha priorit a cílů nebylo možné vliv vyhodnotit, resp. jeho významnost nelze na této úrovni obecnosti jednoznačně určit (?). Potenciálně možný negativní vliv tak u nich nelze vyloučit. Jedná se zde především o opatření a cíle, jež zejména implikují otvírky nových dobývacích prostor a zásahy do již stabilizovaných území s deponiemi z těžby, s cílem využití nových strategických surovin, dále o cíle, z nichž lze implikovat budování či posilování energetické infrastruktury (plynovody, ropovody, zásobníky, zpracovatelské provozy apod.). Jedná se tedy o priority a cíle s možným územním dopadem, kde nelze zcela vyloučit územní střety se soustavou Natura V případě možnosti těžby uranu je známa uvažovaná lokalita Brzkov- Horní Věžnice, kde se v blízkosti nachází EVL Šlapanka a Zlatý potok (CZ ). (5) Existují i cíle (zahrnují i některé z předchozího bodu 3), u nich nelze vyloučit potenciálně negativní vliv, jehož významnost však nelze na této úrovni obecnosti určit, a však současně mohou v jiném rozměru zahrnovat i vlivy pozitivní (?/0 až +1), neboť zahrnují vícero aspektů dané problematiky, případně jsou na ně současně navázána opatření a cíle generující povětšinou zprostředkovaně a nepřímo oscilující k vlivům pozitivním. Jsou to např. cíle a priority, z nichž vyplývá možnost otvírky nových dobývacích prostor, ale součástí takových cílů je také např. zavádění nejlepších dostupných technik do těžby, využití surovin a geologického průzkumu a snaha o jejich efektivní využívání apod. Dále jsou to strategické cíle a priority ve vazbě na cíle plynoucí ze Státní Strana: 11 z 29

13 energetické koncepce (ASEK), schválené v roce 2015, jako jsou např. energetický mix zohledňující snížení emisí, či celkovou zátěž na území (nepřekračování územních limitů v rámci těžby uhlí apod.). V mnoha případech se také jedná o cíle s potenciálním územním dopadem těžby, avšak je zde výrazně akcentována nutnost následných revitalizací a rekultivací. S přihlédnutím k tomu, že koncepce v rámci četných cílů zmiňuje podmínky či předpoklady respektování environmentálního rozměru (ochrana půdního fondu, ovzduší, efektivní využívání nerostného bohatství, respektování ochrany přírody a krajiny), je možné, že tyto cíle by mohly v budoucnu potenciálně pozitivně působit na životní prostředí (ekosystémy) a nepřímo, zprostředkovaně i na území soustavy Natura Vzhledem k tomu, že surovinová politika představuje jednu ze strategických politik státu s konsekvencemi v oblasti bezpečnosti, geopolitiky apod., nelze zcela vyloučit, že mohou nastat i okolnosti, které by mohly mít potenciálně negativní dopad na ŽP. Proto byly i z důvodu předběžné opatrnosti zohledněny i možné uvažované aspekty povahy navržených cílů. V tomto smyslu je tedy nutno cíle sledovat, v dalších fázích zpřesňovat a následně vyhodnocovat (viz níže) v konkrétnějších souvislostech, na úrovni strategických koncepcí sektorových politik krajů, územně plánovacích dokumentací a záměrů. Celkově lze shrnout, že u četných cílů a priorit byly vlivy na území soustavy Natura 2000 vyhodnoceny jako indiferentní, tedy nulové (14), mnoho cílů a priorit pak osciluje mezi indiferentním až mírně pozitivním vlivem (10). V 1 případě byl vliv vyhodnocen jako mírně pozitivní. V 10 případech pak nebylo možno vliv objektivně vyhodnotit s tím, že nelze stanovit jeho významnost. Nelze tak vyloučit možnost potenciálně negativního vlivu. U některých dalších cílů (7) nebyla rovněž vyloučena možnost potenciálně negativního vlivu, avšak v rámci vyhodnocení jejich jiných aspektů, byl současně u nich stanoven potenciálně mírně pozitivní vliv (2), či oscilace mezi nulovým až mírně pozitivním vlivem (5). Ty cíle a priority, u nichž nebylo možno objektivně vliv vyhodnotit, nelze tedy vyloučit potenciálně možný negativní vliv, jehož významnost však nyní nelze vyhodnotit (?), musí být v další fázi detailně posouzeny dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu Natura 2000 předem vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody. Zde je nutno upozornit, že v případě, kdy hodnocení prokázalo negativní vliv konkrétního cíle (záměru) a neexistuje variantní řešení bez negativního vlivu, lze schválit jen variantu s nejmenším možným negativním vlivem, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a až po uložení a zajištění kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění celkové soudržnosti soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Strana: 12 z 29

14 Priorita 1 - Bezpečnost dodávek surovin Motiv: Dostatečné zabezpečení potřeby nerostných surovin pro českou ekonomiku je jednou ze zásadních priorit, protože bez vstupních zdrojů nemůže existovat, fungovat ani se rozvíjet hospodářství země. Vzhledem k omezeným domácím surovinovým zdrojům musí ČR dovážet téměř veškerou ropu a zemní plyn a do budoucna bude patrně potřeba počítat i s dovozem černého uhlí. ČR je dále zcela závislá na dovozu rud a kovů a také části nerudních surovin. Pouze u stavebních surovin a části nerudních surovin je ČR soběstačná a produkty z těchto surovin jsou i předmětem vývozu. Zastavením či omezením dodávek některé strategické či kritické (superstrategické) komodity by došlo ke snížení konkurenceschopnosti českého průmyslu ve vazbě na zhoršený přístup k surovinám nebo k nevýhodnému postavení v odběratelském řetězci či přímo k ohrožení národní bezpečnosti země. Cílový stav: Politickými a ekonomickými nástroji zajistit spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky surovin a jejich efektivní využívání za ekonomicky oprávněné a přitom přijatelné ceny způsobem, který je v souladu s tržními principy a se zásadami udržitelného rozvoje. Ověřování možností využívat domácí nerostně surovinový potenciál průběžně prováděným sofistikovaným geologickým průzkumem moderními metodami. Jednodušší legislativní postupy upravující přístup ke zdrojům nerostných surovin. Podpora firem, které se podílejí na zajištění či zvyšování surovinové bezpečnosti ČR. Moderní systém strategických zásob státu provozovaný s přijatelnými náklady. Kvalitně diverzifikovaná zdrojová teritoria a dopravní cesty. 1.1 Podporovat geologický průzkum, průběžné vyhodnocování nerostně surovinového potenciálu a přípravy ložisek k těžbě, včetně výstavby moderních V případě realizace těžby v nových lokalitách a budování související? zpracovatelských technologií s vysokou přidanou hodnotou a liniových staveb potřebných k těžbě surovin a jejich přepravě k odběrateli. infrastruktury, nelze zcela vyloučit střety s územím soustavy Natura Vypracovat systém podpory firem, které se podílejí na zajištění či zvyšování surovinové bezpečnosti ČR. 0 Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura Udržovat a obměňovat strategické a nouzové zásoby státu na odpovídající úrovni, udržovat a modernizovat stávající kritickou infrastrukturu pro přepravu surovin a podporovat výstavbu nové infrastruktury (ropovody, plynovody, zásobníky) a budovat nová strategicko-bezpečnostní propojení, např. linie plynovodů Sever/Jih. V případě realizace nových liniových staveb, tj. produktovodů, budování související infrastruktury (zásobníky) nelze zcela vyloučit střety s územím soustavy Natura 2000.?/0 až+1 Zavádění nejlepších dostupných technik do geologického průzkumu i modernizace stávající infrastruktury produktovodů a zásobníků strategických surovin mohou zprostředkovaně mít potenciálně mírně pozitivní vliv, či k němu oscilovat. 1.4 Přehodnotit skladbu a množství strategických zásob státu v návaznosti na potřeby průmyslu ČR a v návaznosti na stanovení seznamu kritických / Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura superstrategických surovin EU a průběžně ji vyhodnocovat podle potřeb českého průmyslu. Cíl. stav Popis cíle Vliv Komentář k vlivu C1.1 Politickými a ekonomickými nástroji zajistit spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky surovin a jejich efektivní využívání za ekonomicky 0 Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura oprávněné a přitom přijatelné ceny způsobem, který je v souladu s tržními principy a se zásadami udržitelného rozvoje. C1.2 Ověřování možností využívat domácí nerostně surovinový potenciál průběžně prováděným sofistikovaným geologickým průzkumem moderními metodami. Jednodušší legislativní postupy upravující přístup ke zdrojům nerostných surovin. Podpora firem, které se podílejí na zajištění či zvyšování surovinové bezpečnosti ČR. Moderní systém strategických zásob státu provozovaný s přijatelnými náklady. Kvalitně diverzifikovaná zdrojová teritoria a dopravní cesty. Pozn.:Pro účely vyhodnocení byly jednotlivé dílčí cíle v rámci priorit číselně označeny.?/0 až+1 V případě realizace těžby v nových lokalitách a budování související infrastruktury, nelze zcela vyloučit střety s územím soustavy Natura Zavádění nejlepších dostupných technik do geologického průzkumu může zprostředkovaně mít potenciálně mírně pozitivní vliv, či k němu oscilovat. Strana: 13 z 29

15 Priorita 2 - Efektivní a udržitelné využívání disponibilních zásob nerostných surovin, důsledná ochrana ložisek vyhrazených nerostů Motiv: Zájmem státu je co nejlépe zabezpečit národní ekonomiku surovinovými vstupy. Mezi základní způsoby patří jednak hospodárné, efektivní a udržitelné využívání vlastního nerostně surovinového potenciálu a jednak sofistikovanější využívání surovin, tedy postupné snižování surovinové náročnosti průmyslu, což hraje a do budoucna bude stále více hrát důležitou roli v posilování konkurenceschopnosti firem. Proto je z hlediska surovinové a energetické bezpečnosti žádoucí, v těch případech, kdy to je možné, ekonomicky rentabilní a z pohledu ochrany životního prostředí přijatelné, přednostně využívat nerostný surovinový potenciál ČR (1. pilíř Raw Materials Initiative). Využívání disponibilních zásob nerostných surovin při zachování kontinuity těžební schopnosti strategických surovin se řídí rovněž ekologickými aspekty, mezi něž patří např. hospodárné využívání zdrojů, k tomu směřující maximální možná recyklace užívaných komodit, či snaha o co nejvyšší materiálovou produktivitu (3. pilíř Raw Materials Initiative), využívání nejmodernějších dobývacích metod s cílem minimalizace dopadů využívání nerostných surovin na životní prostředí, odstraňování negativních následků hornické činnosti (sanace a rekultivace). V návaznosti na těžební a zpracovatelskou činnost provádět sanace a rekultivace tak, aby dopady na životní prostředí a obyvatelstvo byly kompenzovány. Cílový stav: Zachování ekonomicky efektivní a environmentálně udržitelné těžební schopnosti. Stát má z tohoto hlediska i z principů horního zákona zájem na využití maximálního možného množství zásob na již těžených ložiscích. Dosažení udržitelného vztahu mezi ekonomickou efektivností materiálové spotřeby a dopadem materiálových toků na životní prostředí v mezinárodně vymezeném metodickém rámci. Komplexní využití nerostných surovin s minimalizací odpadů po těžbě a úpravě. Důsledné využívání zákonné ochrany nerostného bohatství. Minimalizace dopadů těžby a zpracování surovin na životní prostředí a obyvatelstvo. 2.1 Zlepšit vzájemnou provázanost strategických dokumentů a různých odvětvových politik. Podporovat a koordinovat aktivity podnikatelských subjektů v Organizační opatření. Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy 0 efektivním využívání disponibilních zdrojů a výzkumnou podporu jejich komplexního využití. Natura Dbát na dodržování legislativy upravující územní ochranu ložisek vyhrazených nerostů. Organizační opatření. Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy 0 Natura Legislativně zakotvit vynutitelnost povinnosti použít tyto rezervy pouze na sanace a rekultivace a zakotvit právo státu na jejich využití v případě, že Vynutitelnost provádění rekultivací a sanací u rezerv po ukončení těžby, resp. povinný subjekt nebude schopen plnit své povinnosti týkající se sanací a rekultivací. 0 až +1 vhodný management péče v území, mohou být vyhodnoceny jako oscilující k mírně pozitivnímu vlivu. Cíl. stav Popis cíle Vliv Komentář k vlivu C2.1 Zachování ekonomicky efektivní a environmentálně udržitelné těžební schopnosti. Stát má z tohoto hlediska i z principů horního zákona zájem na využití maximálního možného množství zásob na již těžených ložiscích. 0 až +1 C2.2 Dosažení udržitelného vztahu mezi ekonomickou efektivností materiálové spotřeby a dopadem materiálových toků na životní prostředí v mezinárodně vymezeném metodickém rámci 0 C2.3 Komplexní využití nerostných surovin s minimalizací odpadů po těžbě a úpravě. C2.4 Důsledné využívání zákonné ochrany nerostného bohatství. 0 C2.5 Minimalizace dopadů těžby a zpracování surovin na životní prostředí a obyvatelstvo. 0 až +1 0 až +1 Důraz na zavádění nejlepších dostupných technik do těžby, využití surovin a geologického průzkumu a snaha o jejich efektivní využívání, a akcent na minimalizaci dopadů na ŽP, mohou být vyhodnoceny jako cíle, oscilující k mírně pozitivnímu vlivu. Organizační opatření. V důsledku však s pozitivními konsekvencemi z hlediska ochrany ŽP. Tím mohou být vyhodnoceny jako cíle, oscilující k mírně pozitivnímu vlivu. Důraz na minimalizaci odpadů z těžby je v souladu s max. efektivním využití nerostného bohatství i ochranou ŽP. Tím mohou být vyhodnoceny jako cíle, oscilující k mírně pozitivnímu vlivu. Organizační opatření. Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura Důraz na minimalizaci dopadů na ŽP, mohou být vyhodnoceny jako cíle, oscilující k mírně pozitivnímu vlivu. Strana: 14 z 29

16 Priorita 3 - Účinná surovinová diplomacie státu Motiv: Účinné prosazování oboustranně výhodné spolupráce v oblasti nerostných surovin na mezinárodní úrovni je významnou součástí strategie zabezpečení surovinami. V souladu se změnami situace na světovém trhu nerostných surovin a v návaznosti na evropskou surovinovou strategii Raw Materials Initiative, lze nově za jeden z nástrojů účinné surovinové politiky státu považovat také tzv. surovinovou diplomacii, jejímž smyslem je pronikat za využití přátelských metod spolupráce v rámci ekonomické diplomacie na trhy surovinově vybavených zemí (2. pilíř Raw Materials Initiative). Za určitého, alespoň částečného předchůdce české obdoby surovinové diplomacie, který odpovídá principům Raw Materials Initiative, lze považovat existenci některých úspěšných projektů zahraniční rozvojové spolupráce, zaměřených mimo jiné na geologický průzkum, vyhodnocování nerostně surovinového potenciálu či přípravy ložisek do těžby, jejichž realizace byla zeměmi příjemců vysoce hodnocena. Samotné a dnes spíše ojedinělé projekty rozvojové spolupráce zaměřené na udržitelné využívání nerostných zdrojů ve třetích zemích však nemohou zůstat jedinou složkou surovinové diplomacie, a to jak vzhledem k omezenému spektru prioritních zemí české zahraniční rozvojové spolupráce, tak vzhledem k omezené vazbě globálních rozvojových cílů na surovinovou oblast. S ohledem na kvalitu, tradice a mimořádně dobré jméno československých/českých geologů ve světě je však třeba jejich potenciál a zkušenosti využívat i mimo oblast vlastní rozvojové spolupráce. Uvedená oblast spolupráce má velký, dosud téměř nevyužívaný proexportní potenciál. Tuto oblast je třeba opětovně institucionálně zabezpečit. Cílový stav: S využitím dosud dobrého jména československých/českých geologů či obecně pozitivního vnímání značky Československo/Česká republika navázat vzájemně výhodnou surovinovou spolupráci s vybranými zeměmi. Systémově podporovat české průzkumné, geologické a těžební firmy v zahraničních aktivitách ve třetích zemích, v souladu s cílem diverzifikovat český export mimo dosud dominantní EU. Využít v surovinové diplomacii ČR unikátního a v některých případech i velmi specifického know-how českých průzkumných a těžebních firem (např. Diamo). Využít multiplikační schopnosti těžebního průmyslu vázat na sebe další podnikatelské příležitosti k vytváření potenciálních návazných obchodních příležitostí pro české firmy působící v oblasti dodávek dobývací techniky či energetiky. Vytvoření funkčního systému podpory působení českých průzkumných a geologických firem v zahraničí. 3.1 V souladu s druhým pilířem Raw Materials Initiative navazovat efektivní, vzájemně výhodné vztahy mezi členskými zeměmi EU a surovinově bohatými státy. Zařadit oblast nerostných surovin do národní agendy vzájemně výhodné ekonomické spolupráce s těmi zeměmi, kde to má opodstatnění. Vytipovat taková teritoria, která disponují dostatkem nám chybějících nerostných zdrojů a která současně nejsou již obsazena některým z aktivních globálních hráčů (Japonsko, Čína, Jižní Korea, USA apod.) Posilovat informační roli zajišťovanou zastupitelskými úřady jako podporu českých průzkumných, těžebních a zpracovatelských firem pro rozšiřování jejich působnosti na mezinárodních trzích, a dále podpora českých účastí na těžebních veletrzích či roli mezinárodně-diplomatickou, zajišťovanou zařazením tématu nerostných surovin např. do Smíšených mezivládních komisí pro hospodářskou spolupráci. 3.3 V rámci aktualizace dlouhodobé koncepce zahraniční rozvojové spolupráce najít odpovídající pozici pro projekty zaměřené na vyhledávání, průzkum, přípravu k těžbě a dodávky ekologicky šetrných dobývacích a zpracovatelských technologií. Využít dosud nevyužívaný proexportní potenciál takových projektů. Po vzoru vyspělých zemí zaměřit českou rozvojovou spolupráci více do ekonomické oblasti, včetně nosné oblasti surovin a vyžadovat, aby pro ekonomické (geologické) projekty požadavky na realizaci projektu odpovídaly logistickým, technickým a klimatickým podmínkám zájmové oblasti. 0 0 Organizační opatření. Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura Organizační opatření. Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura Organizační opatření. Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura Cíl. stav Popis cíle Vliv Komentář k vlivu C3.1 S využitím dosud dobrého jména československých/českých geologů či obecně pozitivního vnímání značky Československo/Česká republika navázat vzájemně výhodnou surovinovou spolupráci s vybranými zeměmi. Systémově podporovat české průzkumné, geologické a těžební firmy v zahraničních aktivitách ve třetích zemích, v souladu s cílem diverzifikovat český export mimo dosud dominantní EU. Využít v surovinové diplomacii ČR unikátního a v některých případech i velmi specifického know-how českých průzkumných a těžebních firem (např. Diamo). Využít multiplikační schopnosti těžebního průmyslu vázat na sebe další podnikatelské příležitosti k vytváření potenciálních návazných obchodních příležitostí pro české firmy působící v oblasti dodávek dobývací techniky či energetiky. Vytvoření funkčního systému podpory působení českých průzkumných a geologických firem v zahraničí. 0 Organizační opatření. Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura Strana: 15 z 29

17 Priorita 4 - Podpora vzdělání, výzkumu, nových zdrojů a technologií Motiv: Podpora vědeckých a výzkumných činností v oblasti využívání netradičních zdrojů surovin a materiálově úsporných technologií je jednou z hlavních priorit. Stát bude podporovat projekty vědy a výzkumu, především v segmentu materiálově úsporných technologií, vývoje a využívání nových moderních nedestruktivních dobývacích metod, nízko-odpadových zpracovatelských technologií, hledání nových druhů surovin a nových moderních použití známých surovin, včetně chytré recyklace a využívání recyklovaných materiálů a netradiční zdrojů (např. high-tech komodity, polymetalické konkrece) 3. pilíř Raw Materials Initiative. Podpora technických a přírodovědeckých fakult, které se zabývají geologickými vědami, nerostnými surovinami a těžebními technologiemi. Zvláštní význam se musí znovu věnovat také praktické přípravě vysoce kvalifikovaných mladých vědců působících v těchto oborech, aby bylo možné splnit budoucí celoevropské úkoly v oblasti zajištění dodávek surovin. Cílový stav: Podporovat projekty výzkumu, vývoje a inovací českých a zahraničních výzkumných organizací, vysokých škol, vědeckých a výzkumných pracovišť a podnikatelů v rámci programů mezinárodní spolupráce. 4.1 Podpora vědeckých a výzkumných aktivit v oblasti efektivního využívání nerostných surovin, ložiskové geologie, nových, netradičních či high-tech surovin a nových netradičních užití známých nerostných surovin v rámci relevantních českých vysokých škol, České geologické služby, Geologického Organizační opatření. Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura ústavu AV ČR. Podpora spolupráce na společných projektech v rámci EU (např. Raw Materials Supply Group, European Innovation Partnership on Raw Materials) či v rámci širší mezinárodní spolupráce při vědeckém výzkumu využití netradičních nerostných zdrojů (např. IOM, ISA, studijní skupiny pro kovy). 0 Cíl. stav Popis Vliv Komentář k vlivu C4.1 Podporovat projekty výzkumu, vývoje a inovací českých a zahraničních výzkumných organizací, vysokých škol, vědeckých a výzkumných pracovišť a podnikatelů v rámci programů mezinárodní spolupráce 0 Organizační opatření. Indiferentní k vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura Strana: 16 z 29

18 5. Záměry v oblasti energetických surovin 5.1 Maximálně efektivně využívat surovinového potenciálu České republiky Lze implikovat trend otvírek nových dobývacích prostor, ale i zásahů do již?/ 0 až +1 stabilizovaných hald za účelem využití nových strategických surovin. Lze tedy očekávat územní střety v krajině s potenciálním dopadem i na území soustavy Natura Směřovat hlavní využití hnědého uhlí do zdrojů s vyšší účinností Předpokládané snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení stavu ovzduší 0 až +1 může mít zprostředkovaně mírně pozitivní vliv na území soustavy Natura 2000 (stav habitatů apod.). 5.3 Preferovat dodávky hnědého uhlí pro zdroje s dodávkou tepla v rámci soustav zásobování teplem; v elektroenergetice přednostně využívat hnědé uhlí v kombinované výrobě elektřiny a tepla 0 až +1 Předpokládané snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení stavu ovzduší může mít zprostředkovaně mírně pozitivní vliv na území soustavy Natura 2000 (stav habitatů apod.). 5.4 Zvýšit efektivitu neenergetického využívání černého uhlí (hutní a chemický průmysl) Předpokládané snížení tlaku na otevírání nových ložisek černého uhlí, resp. 0 až +1 odklad jeho těžby a následného využívání v budoucnu pro sofistikovanější technologie. Neenergetické využití černého uhlí je v objemově nižších řádech, než je jeho tradiční užití ke spalování. Zprostředkovaně mírně pozitivní vliv na území soustavy Natura 2000 (stav habitatů apod.). 5.5 Zajistit adekvátní a akceptovatelnou náhradu za dotěžované ložisko uranu Rožná Otvírky ložisek v nových lokalitách. Potenciální střety s územím území? soustavy Natura Potenciální střety s územím území soustavy Natura V úvahu připadá ložisko v lokalitě Brzkov - Horní Věžnice (Kraj Vysočina). V blízkosti se nachází EVL Šlapanka a Zlatý potok (CZ ). Záměr bude nutno vyhodnotit z hlediska vlivů na území soustavy Natura 2000 na projektové úrovni. 5.6 Hospodárně využívat limitovaných domácích zásob ropy a zemního plynu, včetně podpory dalšího vyhledávání zásob těchto strategických surovin V případě realizace nové infrastruktury v oblasti plynárenství a zpracování ropy? nelze zcela vyloučit možné střety s územím soustavy Natura Zavádění nejlepších dostupných technik do geologického průzkumu i modernizace stávající infrastruktury produktovodů a zásobníků strategických surovin mohou zprostředkovaně mít potenciálně mírně pozitivní vliv, či k němu oscilovat. 5.7 Minimalizovat dopady těžby energetických surovin na životní prostředí Následná kompenzace provedenými rekultivacemi, resp. vhodným 0 až +1 managementem péče v území v přípravné fázi těžby. Důraz na minimalizaci dopadů na ŽP (rekultivace, sanace, kompenzace), 5.8 Posoudit komplexní využití doprovodných surovin některých energetických surovin v případě, že obsahují některý ze skupiny evropských kritických minerálů 5.9 Účinně a efektivně provádět zahlazování následků hornické činnosti, revitalizaci a rekultivaci území? 0 až +1 může být vyhodnocen jako oscilující k mírně pozitivnímu vlivu. Předpoklad otvírek nových dobývacích prostor, ale i zásahů do již stabilizovaných hald za účelem využití nových strategických surovin. Lze tedy očekávat územní střety v krajině s potenciálním dopadem i na území soustavy Natura Následná kompenzace provedenými rekultivacemi, resp. vhodným managementem péče v území po ukončení těžby. V tomto ohledu může být vliv vyhodnocen jako oscilující k mírně pozitivnímu vlivu. Strana: 17 z 29

19 6. Záměry v oblasti těžby hnědého uhlí 6.1 Vláda dne rozhodla usnesením č. 827 v otázce řešení problematiky územně ekologických limitů. Na lomu Bílina schválila vláda změnu hranice ÚEL s tím, že hranice limitů těžby bude stanovena 500 m od zastavěného území obce. Velkolom Bílina by měl hrát do budoucna klíčové místo v krytí budoucích potřeb řady spotřebitelů hnědého uhlí. Na lomu ČSA ponechala vláda územně ekologické limity v platnosti. Další hodnocení situace proběhne v roce 2020 a bude záviset především na postupu výstavby nových jaderných bloků, které by podle Státní energetické koncepce měly do budoucna nahradit významnou část tepelných elektráren. Pokud bude v budoucnosti ČR hrozit nedostatek elektřiny a tepla, není vyloučeno, že bude znovu třeba uvažovat o využití strategických zásob na lomu ČSA, eventuálně o využití jiných rezervních lokalit. Je však třeba mít na zřeteli, že jakékoliv budoucí rozhodnutí o potřebě uhlí z ČSA by neznamenalo okamžitý přístup k surovině. Délku legislativního procesu umožňujícího zahájení těžby lze odhadovat na 4 5 let a zhruba stejnou dobu by trvala následná těžba skrývky. ČR má z minulosti v Severočeské hnědouhelné pánvi rezervní lokality hnědého uhlí, které byly historicky vytipovány jako výhledové pro případné využití v budoucnosti, event. pro případ vážných energetických krizí. Ve smyslu usnesení vlády č. 827/2015 lze za rezervní zásoby považovat i zásoby Problematika těžby hnědého uhlí, resp. její strategické plánování je závislá na mnoha dalších faktorech a předpokladech. Bude-li těžba realizována v intencích nastavení energetického mixu dle ASEK při zachování územně ekologických limitů (ÚEL) na dole ČSA, lze předpokládat, že záměry uvedené v SURPOL v oblasti těžby hnědého uhlí mohou mírně pozitivní vliv na životní prostředí zejména z hlediska znečištění ovzduší, díky efektivnějšímu využití hnědého uhlí. Potenciálně negativní vliv je identifikován v souvislosti s prolomením ÚEL na dole Bílina, a tedy i pokračováním těžby včetně jejích externalit na tomto dole. Důsledkem potom bude transformace české energetiky v souladu s ASEK. V případě, že by nedošlo k prolomení ÚEL na dole Bílina bylo by nutné chybějící část hnědého uhlí na trhu do doby vysoce výhřevného uhlí z lomu ČSA za hranicí ÚEL v celkové výši cca 750 mil. tun. transformace energetiky nahradit méně kvalitním uhlím dováženým z?/ 0 až +1 Vzhledem k nepřemístitelnosti ložisek hnědého uhlí a vzhledem k jejich současnému i budoucímu významu pro energetickou bezpečnost ČR je nutno Německa se všemi důsledky v podobě znečištění ovzduší. striktně vyžadovat zákonnou ochranu těchto ložisek v rámci platné legislativy. Udržení si dlouhodobé těžební schopnosti v hnědouhelném hornictví je nezbytné také jako plán B pro případ řešení nečekaných či neplánovaných událostí v energetice, např. kdyby z nějakého dnes neznámého důvodu nedošlo k dostavbě nových jaderných bloků, či byla ČR nucena některé své jaderné reaktory odstavit. V takovém případě by těžba hnědého uhlí představovala jedinou alternativu k prakticky totální závislosti na zahraničních energetických zdrojích (s výjimkou domácího potenciálu OZE) a obrovské zranitelnosti společnosti v případě nepříznivých vnějších podmínek. Současně bylo uloženo předkládat každoročně vládě do 31. prosince v letech 2016 až 2020 vyhodnocení plnění cílů a opatření Státní energetické koncepce a do 31. prosince 2020 v rámci periodického vyhodnocování naplňování Státní energetické koncepce předložit analýzu potřeb hnědého uhlí Předpoklad otvírek nových dobývacích prostorů, rozšiřování DP současných (prolomení ÚEL). Nelze zcela vyloučit zprostředkovaný, nepřímý vliv na území soustavy Natura V případě, že strategie těžby hnědého uhlí bude naplňována v souladu s energetickým mixem dle ASEK (který počítá s postupným útlumem těžby), mohou její (nepřímé) dopady vyhodnoceny jako oscilující k mírně pozitivnímu vlivu. a dále program kompenzující ztráty pracovních míst v souvislosti s možným ukončením těžby na dole ČSA. Současně má MPO a ČBÚ v rámci správních řízení o změnách dobývacích prostorů v předpolí dolu Bílina uložit těžební společnosti přednostní využití vytěženého uhlí v ČR pro pokrytí potřeb teplárenství a zpracovat analýzu možností právní úpravy státní regulace způsobu využití hnědého uhlí pro potřeby teplárenství. Tím by měl být dán časový prostor pro další posouzení a rozhodnutí. Strana: 18 z 29

20 7. Záměry v oblasti těžby černého uhlí 7.1 Uhlí je jedinou energetickou surovinou, jejíž dostatečné zásoby má Evropa k dispozici a která tak může přispět k větší soběstačnosti a nezávislosti kontinentu při pokrývání jeho energetických potřeb. Z tohoto pohledu pohlíží na černé uhlí také tato surovinová strategie. Mezi hlavní záměry v oblasti uhlí tak patří podporovat snahy o maximální rentabilitu těžby tak, aby byly existující zásoby vydobyty v maximální možné míře a nezbavit se tak Předpoklad otvírek v nových lokalitách, příp. i rozšiřování současných DP avšak až ve vzdálenějším časovém horizontu. Nelze zcela vyloučit střety s územím soustavy Natura možnosti těžby strategické suroviny v budoucnu, kdy se může situace na světovém trhu změnit a ceny uhlí mohou opět vzrůst. Koksovatelné uhlí bylo v Na druhé straně za předpokladu nastavení energetického mixu dle ASEK?/0 až+1 roce 2014 zařazeno mezi evropské kritické (superstrategické) komodity. V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu. (který počítá s postupným útlumem těžby) budou mít záměry uvedené v Snaha o maximální využití těžených zásob v moravsko-slezském regionu má nezanedbatelný sociální rozměr. U nyní těžených, avšak v současnosti nerentabilních lokalit je nezbytné zabránit tomu, aby bylo do budoucna znemožněno jejich případné znovuvyužití. Rezervní lokality je třeba důsledně chránit jakožto surovinovou rezervu státu pro případné využití v budoucnu. SURPOL v oblasti těžby černého uhlí převážně pozitivní vliv na životní prostředí zejména z hlediska znečištění ovzduší, díky efektivnějšímu využití uhlí. 8. Záměry v oblasti těžby uranu 8.1 ČR disponuje technologiemi, znalostmi a odborníky v této oblasti. Přestože nejsou aktuální světové ceny uranu vysoké a dnešním prizmatem se může zdát, že uvažovat o budoucím pokračování těžby uranu v ČR není ekonomicky reálné, je třeba vzít v úvahu, že uran patří mezi vysoce strategické komodity a současná situace na trhu se může změnit. Přesto je třeba na dotěžované ložisko Rožná pohlížet krátkodobě a je žádoucí postupně realizovat přípravné administrativní kroky k výběru a přípravě nejvhodnější náhradní lokality (klasického hlubinného ložiska), a to mimo oblast české křídy. V návaznosti na dotěžování ložiska Rožná bylo doporučeno jako náhradní lokalitu zvolit ložisko Brzkov-Horní Věžnice. V souladu s usnesením vlády č ze dne 22. prosince 2014 jsou v oblasti těžby uranu navrhovány následující kroky: a) Dotěžení ekonomicky využitelných zásob na těženém ložisku Rožná.? Otvírky ložisek v nových lokalitách. Potenciální střety s územím soustavy Natura V případě ložiska v lokalitě Brzkov - Horní Věžnice (Kraj Vysočina) se v blízkosti nachází EVL Šlapanka a Zlatý potok (CZ ). Záměr bude nutno vyhodnotit z hlediska vlivů na území soustavy Natura 2000 na projektové úrovni. b) Vytipovat nejvhodnější náhradní lokalitu (mimo oblast severočeské křídy), zpracovat pro ni předběžnou studii proveditelnosti, studii ekonomické vytěžitelnosti a hodnocení dopadů na životní prostředí a zvážit účelnost provedení geologického průzkumu takto vybraného ložiska. c) Získaný časový prostor (cca 25 až 30 let) využít pro vědecký výzkum báňských a úpravárenských technologií, které by umožnily v budoucnu komplexně využít neopominutelné zásoby uranové rudy v oblasti severočeské křídy způsobem, který by nevratně nepoškodil životní prostředí, s cílem získat vědecky podloženou odpověď na otázku, zda budou tyto zásoby v budoucnu vůbec využitelné či nikoliv. 9. Záměry v oblasti rudních surovin 9.1 Rudní potenciál ČR je s ohledem na mnohasetletou historii těžby rud v českých zemích, limitovaný a až na výjimky se jedná o ložiska drobná s lokálním významem. Proto nelze předpokládat masivní využití tradičních rudních surovin z tuzemských zdrojů. Některá specifická rudní ložiska na našem území však mohou být do budoucna perspektivní. Po změně situace na světovém trhu nerostných surovin se v případě dlouhodobějšího příznivého vývoje světových cen otevírá možnost přehodnotit rentabilitu možného využití některých ložisek kovů v nových technicko-ekonomických podmínkách při maximálním využití technologického pokroku dosaženého v posledních 30 letech. Limitujícím faktorem pro jejich případné využití je ekonomická rentabilita a využití takové těžební a úpravárenské technologie, která by neměla devastační vliv na životní prostředí.? Limity možného budoucího využití některého z ložisek zlata jsou: soulad s programovým prohlášením vlády, vývoj světových cen zlata, dostupnost ekologicky šetrných těžebních a úpravárenských technologií (kyanizace je v ČR zakázána) a akceptace projektu místními samosprávami. Záměry v oblasti netradičních zdrojů kovových komodit budou spočívat v dalším vědeckém výzkumu možného využívání polymetalických konkrecí. Předpoklad otvírek v nových lokalitách. Potenciální střety s územím území soustavy Natura Strana: 19 z 29

21 10. Záměry v oblasti nerudních surovin 10.1 Nerudní nerostné suroviny jsou velmi významným vstupem do řady tradičních českých průmyslových odvětví (výroba porcelánu, keramiky, sklářství, papírenský průmysl, výroba umělých hmot, průmysl stavebních hmot). Pro odvětví nerudních surovin je prioritní včasné zajištění disponibilních zásob jako náhrady za některá dotěžovaná ložiska, což souvisí s podporou průzkumných činností. Současně je nutné preferovat moderní vysoce efektivní úpravárenské technologie. Z hlediska surovinové politiky je žádoucí využívat nerudní suroviny s maximální hospodárností a upřednostňovat v maximální možné míře jejich zpracování do podoby finálních produktů či meziproduktů na domácím teritoriu tak, aby přidaná hodnota, navázaná Předpoklad otvírek v nových lokalitách. Potenciální střety s územím soustavy Natura Akcent na následnou vhodnou sanací, rekultivací a revitalizací vytěženého prostoru může mít pozitivní vliv na životní prostředí. Ve vztahu k některým biotopům či předmětům ochrany v rámci soustavy Natura 2000 může mít za určitých podmínek i vliv pozitivní (např. po ukončení průmyslová odvětví i pracovní příležitosti zůstávaly v tuzemsku. těžby písků, kaolinu), při užití vhodných postupů v rámci sanace a rekultivace,?/ +1 Těžba nerostných surovin zabezpečuje prosperitu, ale znamená zásah do geologických poměrů území, tedy do životního prostředí. V případě mohou vznikat některé potenciálně cenné biotopy hostící řadu předmětů nerudních surovin je v některých případech relativně malý a lze jej ještě minimalizovat šetrnými a pro danou surovinu nejvhodnějšími způsoby těžby, ochrany). komplexním využitím všech surovin na ložisku a následnou vhodnou sanací, rekultivací a revitalizací vytěženého prostoru. Pro oblast nerudních surovin je rovněž typické, že naprostou většinu těchto surovin nelze recyklovat - recyklují se pouze některé výrobky, zejména sklo. O to více vyžaduje zpracování nerudních surovin na prodejní produkty vysoce sofistikovanou úpravu na specializovaných a investičně náročných zařízení. Hospodárné využívání zásob nerudních surovin je proto z hlediska surovinové politiky vysoce žádoucí. 11. Záměry v oblasti stavebních surovin 11.1 Pro ekologickou a ekonomickou únosnost projektů je žádoucí, když jsou potřebné surovinové zdroje vhodné kvality co nejblíže realizaci staveb. Je tedy evidentní, že lokální těžba z více menších ložisek stavebních surovin je pro krajinu únosnější než těžba z několika málo obrovských ložisek a následný transport suroviny na velké vzdálenosti. Některé regiony jsou na přírodní zdroje drceného kameniva silně deficitní, což má za následek dvojí tlak na zdroje v deficitní oblasti jednak na nárůst produkce těženého kameniva - štěrkopísků, jednak zvyšující se tlak na dovoz nedostatkového drceného kameniva ze sousedních hojněji vybavených oblastí. Konkrétní dostupnost lokálních zdrojů stavebních surovin pro velké liniové stavby řeší detailně Předpoklad otvírek v nových lokalitách. Potenciální střety s územím soustavy Natura Akcent na následnou vhodnou sanací, rekultivací a revitalizací vytěženého prostoru může mít pozitivní vliv na životní prostředí. Ve vztahu k některým biotopům či předmětům ochrany v rámci soustavy Natura 2000 může mít i za určitých podmínek i vliv pozitivní (např. po ukončení regionální surovinové koncepce. těžby štěrkopísků, při užití vhodných postupů v rámci sanace a rekultivace,?/ +1 V souvislosti s problematikou využívání ložisek především stavebního kamene v ČR dochází k velmi nepříznivé okolnosti, a sice že u části využívaných mohou vznikat některé potenciálně cenné biotopy hostící řadu předmětů ložisek jsou vykazovány nízké objemy vytěžitelných zásob. Pro zachování kontinuity ročního objemu produkce stavebních surovin (zejména stavební ochrany). kámen a štěrkopísky) je třeba zachovat vyváženost počtu využívaných ložisek a tudíž po ukončení postupně vytvořit územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality. Proto je důležité, aby stát deklaroval zájem provádět průběžný geologický průzkum, připravil podmínky pro zrychlení a pružnost povolovacích procesů a aktivně komunikoval s obcemi, veřejnosti i těžebními organizacemi. Cílem těchto kroků je připravovat nová ložiska k otvírce tak, aby nedošlo k ohrožení dodávek surovin na trh. Strana: 20 z 29

22 12. Záměry v oblasti superstrategických / kritických surovin EU V případě předpokládaného prioritního přístupu k vyhledání a využívání kritických surovin EU je žádoucí upřednostnit využití odpadů z bývalé těžby rud (odvaly a odkaliště) a bezodpadové technologie úpravy. Záměrem je vymezit a ohodnotit tyto zdroje surovin a analyzovat technologické možnosti jejich získávání Vypracování kategorizace vybraných ložisek a prognózních zdrojů, včetně výskytu předmětných surovin v existujících odpadech z těžby Předpoklad zásahů do již stabilizovaných hald za účelem využití nových? strategických surovin. Lze tedy očekávat územní střety v krajině s potenciálním dopadem i na území soustavy Natura Vymezení perspektivních oblastí a zdrojů pro jednotlivé kritické (superstrategické) komodity EU, Organizační opatření bez vztahu k vyhodnocení vlivů na území soustavy 0 Natura U vybraných objektů provádění výzkumu s cílem ověřit, zda je daná surovina k dispozici, v jakých objemech a koncentracích a případně následné Předpoklad otvírek nových dobývacích prostor, ale i zásahů do již provádění geologického průzkumu stabilizovaných hald za účelem využití nových strategických surovin. Lze tedy? očekávat územní střety v krajině s potenciálním dopadem i na území soustavy 12.4 Vytvoření předpokladů pro jejich technologické zpracování, při využití inovačních těžebních postupů a rozvinutí metody ekologického monitoringu zpracování a těžby 0 až Záměry v oblasti zajištění dostatku aktuálních informací o nerostně surovinovém potenciálu ČR Natura Akcent na zavádění nejlepších dostupných technik do těžby, efektivního využití surovin a geologického průzkumu, mohou být v tomto ohledu vyhodnoceny jako oscilující k mírně pozitivnímu vlivu S ohledem na dlouhodobé, udržitelné zásobování surovinami se zvláštní význam přisuzuje průzkumné činnosti předcházející těžbě surovin. Tato surovinová politika deklaruje, že ČR má zájem na zpřesňování znalostí o svém nerostně surovinovém potenciálu v plné šíři. Geologický či ložiskový průzkum na straně jedné a těžba ložiska na straně druhé jsou do značné míry rozdílné aktivity, z nichž každá se liší povolovacím režimem. Stát chce v budoucnu motivovat průzkumné organizace a těžební společnosti k průzkumu či těžbě určitých (zejména strategických) surovin. Je třeba nastolit rovnováhu mezi těžbou surovin a dalšími způsoby využití území, například bytovou výstavbou, dopravní a jinou infrastrukturou a různými kategoriemi ochrany přírody. V zájmu průmyslu a zachování pracovních míst v některých problematických regionech je třeba v rámci územního plánování brát v úvahu nutnost zajistit dodávky surovin pro celou českou ekonomiku. V této souvislosti musí být stejná pozornost věnována ekonomickým, ekologickým i sociálním aspektům strategie udržitelného rozvoje. Zabezpečit dodávky surovin pro průmysl, zvýšit hospodářskou výkonnost regionů při současném respektování cílů regionální ekologické a sociální politiky, těžba surovin společně s vytvořením dalších pracovních míst a naproti tomu krajinářská architektura, rekreace, volný čas nemusí být nutně protichůdné cíle. Právě naopak, to může být zcela v souladu se základním tříbodovým přístupem ke koncepci udržitelného rozvoje ekonomické, ekologické a sociální aspekty mohou být spojeny dohromady s cílem zajistit rovnováhu zájmů. Proto bude posílena role státu v oblasti geologického průzkumu, a to zejména stanovováním priorit, koordinací průzkumných aktivit a cílenou podporou průzkumu těch komodit, na nichž má stát z hlediska státní surovinové politiky prioritní zájem. Kromě toho dochází v čase k posunu termínu nerostná surovina a dnes je využívána řada komodit, které byly dříve považovány za odpad či nežádoucí příměs. Díky tomu na mnoho nových moderních komodit, které jsou žádané pro nejvyspělejší technologie, na našem teritoriu nikdy žádný systematický geologický průzkum neproběhl. Tuto disproporci ve znalostech je třeba v souladu s evropskou strategií Raw Materials Initiative odstranit, a to již v průběhu platnosti této surovinové politiky. Dále je v SURPOL rozvíjen celoevropský záměr geologického a ložiskového výzkumu a průzkumu hlubších vrstev zemské kůry, který by skutečně mohl přinést zásadní objevy dosud neznámých zdrojů. Je žádoucí, aby se ČR do tohoto tématu svými odbornými kapacitami aktivně zapojila. Za velice nadějný lze považovat cílený průzkum na strategické kovy, který dosud na území ČR neproběhl.? Nesprávně prováděný geologický průzkum může mít potenciálně negativní vliv z hlediska zásahu do složek jednotlivých složek ŽP. Nelze tedy vyloučit střety i nepřímé vlivy s potenciálním dopadem na území soustavy Natura Strana: 21 z 29

23 14. Záměry v oblasti sanací a rekultivací území dotčených hornickou činností 14.1 V oblasti sanací a rekultivací je žádoucí umožnit využívat přirozenou rekultivaci a zrovnoprávnit ji v legislativě. Navrhnout konkrétní legislativní opatření, která umožní, aby se přirozené rekultivace více používaly. Zapracovat do legislativy možnost změny plánu sanace a rekultivace území dotčených Ve vztahu k některým biotopům či předmětům ochrany v rámci soustavy Natura 2000 mohou mít za určitých podmínek i vliv pozitivní (např. po těžbou, které jsou součástí Plánů otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek, resp. Plánů zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních ukončení těžby písků, kaolinu), při užití vhodných postupů v rámci sanace a +1 děl a lomů a souvisejících dokumentů dle vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb. V této souvislosti je také nutné pro následující období jasně stanovit koncepci rekultivace, mohou vznikat některé potenciálně cenné biotopy hostící řadu dalšího využívání území po ukončení sanací a rekultivací. Současně je nutné z důvodu budoucího rychlého a efektivního zapojení těchto území předmětů ochrany). zahrnout prvky revitalizace do legislativy a postupů územního plánování v těchto oblastech. 15. Záměry v oblasti využití surovin v odpadech z minulé těžby 15.1 Záměrem je vymezit a ohodnotit tyto zdroje surovin a analyzovat technologické možnosti jejich získávání. Na základě doposud provedených průzkumných prací provést kategorizaci vybraných zdrojů v existujících odpadech z těžby a vymezit perspektivní oblasti s perspektivními zdroji. Předpoklad zásahů do již stabilizovaných hald za účelem využití nových strategických surovin. Lze tedy očekávat územní střety v krajině s potenciálním Analyzovat metody jejich technologického zpracování, možnosti využití inovačních těžebních postupů a metody ekologického monitoringu zpracování a těžby. Sledovat nové recyklační technologie, jejichž výstupem jsou látky srovnatelné kvalitou s výchozími surovinami (získávání doprovodných/ kritických kovů z odkališť a odvalů). Klasifikovat vybrané lokality na základě vyhodnocení jejich prozkoumanosti.? dopadem i na území soustavy Natura Záměry v oblasti netradičních zdrojů kovových komodit 16.1 Záměry v oblasti netradičních zdrojů kovových komodit budou vycházet z dalšího vědeckého výzkumu možného využívání polymetalických Vědecko výzkumná činnost bez vztahu k vyhodnocení vlivů na území soustavy konkrecí.záměrem ČR v této oblasti je setrvat v aktivitách ISA a IOM a zůstat tak v týmu, který se podílí na vědecko-výzkumném bádání špičkové Natura světové úrovně. Ve střednědobém horizontu je cílem podílet se na využívání konkrecí, resp. kovů v nich obsažených, ku prospěchu českého průmyslu, který je dosud v oblasti kovových komodit zcela odkázán na dovoz potřebných komodit Strana: 22 z 29

24 4.4. Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí V rámci vyhodnocení nebyly identifikovány takové cíle, které by jednoznačně implikovaly předpoklad narušení celistvosti území soustavy Natura 2000 v rámci realizace SURPOL ČR Vyhodnocení koncepce z hlediska kumulativních vlivů Hlavními strategickými cíli SURPOL ČR je zajistit politickými a ekonomickými nástroji spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky surovin a jejich efektivní využívání za ekonomicky oprávněné a přitom přijatelné ceny způsobem, který je v souladu s tržními principy a se zásadami udržitelného rozvoje. Z environmentálního pohledu jsou klíčové následující cíle: Zachování ekonomicky efektivní a environmentálně udržitelné těžební schopnosti a zájem na využití maximálního možného množství zásob na již těžených ložiscích Dosažení udržitelného vztahu mezi ekonomickou efektivností materiálové spotřeby a dopadem materiálových toků na životní prostředí Komplexní využití nerostných surovin s minimalizací odpadů po těžbě a úpravě Zajištění důsledného využívání zákonné ochrany nerostného bohatství Minimalizace dopadů těžby a zpracování surovin na životní prostředí a obyvatelstvo. Mezi základní nástroje pro realizaci státní surovinové politiky patří zejména nástroje legislativní, nástroje v oblasti vlastního výkonu státní správy, nástroje finanční a specifická část zahraniční politiky - surovinová diplomacie. Velmi důležitá je také podpora získávání nových informací o možnostech využívání nerostného surovinového potenciálu ČR, informací o nových průzkumných, těžebních i zpracovatelských metodách či metodách chytrých recyklací a materiálových úspor. Z důvodu získávání nových poznatků v uvedených oblastech lze zahrnout do nástrojů pro realizaci státní surovinové politiky také podporu vědy a výzkumu v surovinové oblasti a zpracování různých specifických analýz a studií. Velmi důležité jsou také nástroje mediální pro širší popularizaci významu nerostných surovin pro společnost. V kontextu hodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000 je třeba konstatovat, že opatření SURPOL ČR jsou formulována velmi obecně. Koncepce nedefinuje územní lokalizaci 1 ani konkrétní projekty, které mají vést k realizaci jejích cílů. Vzhledem k tomu, nebude její implementace spočívat v přímé podpoře realizace těchto projektů. Koncepce tedy bude generovat převážně komplex nepřímých zprostředkovaných efektů. Vzhledem k obecnosti koncepce a stávající neznalosti konkrétní lokalizace u drtivé většiny jednotlivých aktivit, tedy nelze stanovit konkrétní územní střety 2 a není tedy možné kvalifikovaně vyhodnotit kumulaci jejich vlivů. Ze sady dílčích cílů a opatření však vyplývá, že realizační naplnění koncepce z pohledu efektivnějšího využívání nerostných surovin, orientace na nové druhy surovin (z pohledu EU tzv. superstrategických), dále modernizace infrastruktury i budování infrastruktury nové, se odrazí v realizaci územně orientovaných projektů či záměrů jako jsou efektivní dotěžování na stávajících ložiscích, otvírky nový ložisek nerostných surovin, vyhledávání možnosti těžby nových, dnes strategických významných surovin na již stabilizovaných haldách, budování liniových staveb, produktovodů a zařízení pro zpracování těchto surovin. S ohledem na prostorové rozložení nejvýznamnějších ložisek nerostných surovin (zejména těch aktuálně těžených jako je hnědé a černé uhlí), dále hald a výsypek po bývalé těžbě a infrastruktury v oblasti energetiky i strategického zásobování, se mohou tyto aktivity koncentrovat do několika regionů ČR. Jsou to zejména Mostecko s Podkrušnohořím jako takovým, bývalé rudné revíry v Krušných horách, rozhraní středních a severních Čech, a v neposlední řadě pak Ostravsko. Dále jsou to územní předpoklady pro těžbu štěrkopísků v prostorech akumulací v nivách větších toků (Třeboňsko, Polabí, Pomoraví, Podyjí). Z hlediska potenciální těžby zlata jsou nejvýznamnějšími oblastmi středočeské krystalinikum, oblast 1 Výjimkou je prověření možností a efektivity těžby uranu v lokalitě Brzkov - Horní Věžnice, které již probíhá. 2 V blízkosti uvažované lokality pro těžbu uranu Brzkov - Horní Věžnice na území Kraje Vysočina, se nachází EVL Šlapanka a Zlatý potok - CZ Strana: 23 z 29

25 Kašperských hor v jihozápadních Čechách a ve Slezsku Zlatohorsko. V těchto oblastech může docházet ke koncentraci těžebních aktivit včetně budování nové infrastruktury, což může potenciálně generovat kumulativní efekty s možnými negativními dopady na ŽP, potažmo tedy i na území soustavy Natura Na druhé straně SURPOL ČR je koncipována ve vazbě na některé další klíčové strategické dokumenty státu. Především je to nedávno schválená Státní energetická koncepce (ASEK), u níž byl významně negativní vliv na území soustavy Natura 2000 vyloučen. Oba dokumenty (vč. Politiky druhotných surovin) představují základní pilíř společné energetické a surovinové koncepce. ASEK směřuje k přeorientování české energetiky a průmyslu směrem k nízko emisním technologiím, a to především v podobě odklonu od využití fosilních paliv a jejich nahrazení jadernou energetikou, obnovitelnými zdroji a využitím druhotných surovin. Oba dokumenty jsou tedy vzájemně provázány (SURPOL vytváří předpoklady pro ASEK, a naopak). Ve výsledku tak naplňování obou koncepcí bude implikovat komplex pozitivních vlivů na složky ŽP (zejména na ovzduší). To se také může jako celek projevit komplexem příznivých vlivů, byť působících nepřímo a zprostředkovaně, na území soustavy Natura Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na lokality soustavy Natura 2000 SURPOL ČR je zpracována invariantně. Dílčí variantní řešení strategické části SURPOL byly diskutovány v procesu zpracování výstupů jednotlivých pracovních skupin. Vzhledem k charakteru Surovinové politiky ČR je zřejmé, že z důvodu obecně formulovaných opatření, budou vlivy na životní prostředí a veřejné záviset z převážné části na způsobu naplňování koncepce tj. na konkrétních projektech a na jejich umístění v rámci ČR. Nicméně přímo na základě SURPOL nebudou realizovány konkrétní investiční akce, tyto by byly případně realizovány jednotlivými aktéry na trhu bez přímé návaznosti na SURPOL. Nástroji realizace strategie spočívají na nastavení legislativních, fiskálních, diplomatických, monitorovacích a komunikačních mantinelů pro usměrnění nakládání s nerostným bohatstvím ČR Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů Předmětná koncepce řeší problematiku využívání nerostných surovin a jejich dlouhodobě bezpečné dodávky a efektivní využívání. Vzhledem k její obecnosti, nelze jednoznačně identifikovat potenciální územní střety. V průběhu přípravy konkrétních projektů naplňujících SURPOL ČR budou zohledněny a posouzeny i případné přeshraniční vlivy. Na této úrovni obecnosti koncepce není předpokládán nějaký územní střet s lokalitami soustavy Natura 2000 za hranicemi ČR. Z nepřímých zprostředkovaných přeshraničních vlivů lze naopak očekávat pozitivní dopad zejména na kvalitu ovzduší a úspory ve využití neobnovitelných zdrojů Návrh konkrétních opatření k eliminaci případných negativních vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 U řady cílů v koncepci nebylo možno vliv objektivně vyhodnotit, resp. v současnosti nelze objektivně vyhodnotit jeho významnost (hodnota?). Vzhledem k tomu nelze vyloučit možný, potenciálně negativní vliv na území soustavy Natura U těchto cílů je nezbytné přenést povinnost podrobného naturového vyhodnocení do dalších fází (proces SEA v rámci strategických krajských dokumentů v oblasti surovinové politiky, ZÚR a další ÚPD, proces EIA apod.), kdy budou k dispozici podrobné údaje a kde již mohou být tyto cíle řešeny podrobněji, v konkrétnějších územních souvislostech. Je tedy nezbytné postupovat v souladu se zněním 45h,i zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění a po předložení podrobněji řešené oborové koncepce či konkrétního záměru, požádat o vydání stanoviska dle 45i. U těchto cílů byla dále navržena opatření k eliminaci případných negativních vlivů koncepce na území soustavy Natura 2000: Priority a cíle, jež implikují otvírky nových ložisek nerostných surovin, výstavbu nové technické infrastruktury v oblasti transportu a zpracování surovin jako jsou např. plynovody, ropovody, zásobníky, zpracovatelské závody (viz. body 1.1, 1.3, C1.2, 5.1, 5.5, 5.6, 5.8, 6.1, 7.1, 8.1, 9.1, 10.1, 11.1, 12.1, 12.3, 13.1,15.1) je potřeba v následných fázích projektové přípravy koncipovat tak, aby byly trasovány či umisťovány mimo území soustavy Natura V případě, že nebude možné střet s územím soustavy Natura 2000 zcela eliminovat, je nutno navrhnout takové technické řešení, jež bude mít menší dopad na území soustavy Natura Současně musí být realizována opatření k minimalizaci případných negativních vlivů záměru: Strana: 24 z 29

26 - V případě provádění geologických průzkumů a otvírek těžby v nových lokalitách, budování zpracovatelských provozů, je nutno používat moderní sofistikované technologie a postupy šetrné k životnímu prostředí; Strana: 25 z 29

27 V. SHRNUTÍ A ZÁVĚR Předmětem hodnocení zpracovaného ve smyslu 45i zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění byla koncepce - "Státní surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů." Koncepce je zpracována invariantně. Cílem hodnocení bylo zjistit, má-li předmětná koncepce významný negativní vliv na území soustavy Natura 2000, tj. evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Celkově lze shrnout, že u četných cílů a priorit byly vlivy na území soustavy Natura 2000 vyhodnoceny jako indiferentní, tedy nulové (15), mnoho cílů a priorit pak osciluje mezi indiferentním až mírně pozitivním vlivem (10). V 1 případě byl vliv vyhodnocen jako mírně pozitivní. V 10 případech pak nebylo možno vliv objektivně vyhodnotit s tím, že nelze stanovit jeho významnost. Nelze tak vyloučit možnost potenciálně negativního vlivu. U některých dalších cílů (7) nebyla rovněž vyloučena možnost potenciálně negativního vlivu, avšak v rámci vyhodnocení jejich jiných aspektů, byl současně u nich stanoven potenciálně mírně pozitivní vliv (2), či oscilace mezi nulovým až mírně pozitivním vlivem (5). S ohledem na fakt, že Surovinová politika ČR z logiky věci pracuje na úrovni jisté obecnosti, existuje zde řada cílů, které nebylo možné objektivně vyhodnotit, resp. nebylo u nich možno zcela vyloučit potenciálně možný negativní vliv s tím, že v této fázi nelze stanovit jeho významnost. Ty cíle a priority, u nichž byl identifikován potenciálně možný negativní vliv (?), musí být dále sledovány a v další fázi detailně posouzeny dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu Natura 2000 předem vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody. Sem patří i možnost těžby uranu v uvažované lokalitě Brzkov- Horní Věžnice. V blízkosti se nachází EVL Šlapanka a Zlatý potok (CZ ). V rámci kapitoly 4.8 byla navržena opatření k eliminaci případných negativních vlivů koncepce na lokality soustavy Natura Předmětné hodnocení dospělo k závěru, že předložená koncepce nemůže mít potenciálně významný negativní vliv na celistvost a příznivý stav předmětů ochrany soustavy Natura V Brně, dne 22. prosince 2016 Pavel Koláček Strana: 26 z 29

28 VI. PŘÍLOHY Příloha 1 Autorizační osvědčení zpracovatele Strana: 27 z 29

29 Strana: 28 z 29

30 Strana: 29 z 29