Maďarské parlamentní volby 2014

Transkript

1 70 European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp Maďarské parlamentní volby 2014 The 2014 Hungarian Legislative Election Katarína Deáková (388640@mail.muni.cz) Vratislav Havlík (vhavlik@fss.muni.cz) Abstract The article deals with the legislative elections in Hungary held in April As there is a new election system in this country since 2011, the article focuses first of all on a description of its main characteristics and rules. This chapter is followed by a presentation of the main features of the election campaign and an analysis of the election results. Further emphasis is put on the goal of explaining the distribution of electoral support of all four parties present in the parliament. Keywords Hungarian legislative elections, Fidesz, MSZP, Jobbik, LMP Katarína Deáková je studentkou bakalářského studia politologie (FSS MU) a magisterského studia práva a právní vědy (PrF MU), Veveří 70, Brno, Česká republika/czech Republic. Vratislav Havlík je odborným asistentem na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií a akademickým pracovníkem na Mezinárodním politologickém ústavu (obojí FSS MU), Joštova 10, Brno, Česká republika/czech Republic.

2 Deáková, K., Havlík, V. Maďarské parlamentní volby Úvod Maďarské parlamentní volby konané v dubnu 2014 byly očekávány s podobným napětím, jako předešlé volby v roce Tehdy ukončila volební koalice Fidesz-KDNP osmileté vládnutí levice a díky přesvědčivému volebnímu zisku a supersmíšenému volebnímu systému získala dvoutřetinovou většinu křesel v maďarském parlamentu. Zmíněné napětí však tentokrát nebylo způsobeno nejistotou, zda dojde či nedojde ke změně na čele vlády, jako spíše otázkou, s jak velkým náskokem Fidesz-KDNP vyhraje. Průzkumy stranických preferencí sice dávaly prakticky po celý průběh čtyřletého volebního období solidní náskok vládnoucímu Fideszu, jistá nejistota však panovala v otázce praktického fungování nového volebního systému, který schválila Orbánova vláda krátce po svém nástupu do úřadu, a u kterého kvůli jeho smíšené povaze bylo jen obtížné odhadovat, jakým způsobem promění hlasy voličů na mandáty. Cílem této práce je zabývat se maďarskými parlamentními volbami v roce 2014 z více hledisek. Nejprve bude podrobně popsán volební systém, a sice z perspektivy obecné charakteristiky, až po možnosti jeho fungování v praxi. Následně budou nastíněna hlavní témata volební kampaně a zmíněny hlavní diskuse vedené v průběhu dosavadního funkčního období Orbánovy vlády. Dále budou analyzovány samotné výsledky voleb a zdůrazněny teritoriální rozdíly v podpoře nejdůležitějších stran. Volební systém do parlamentu Původní maďarský volební systém, platný ještě ve volbách roku 2010, byl označován jako supersmíšený (Klíma 1998: , Šedo 2002) či většinový smíšený (Cabada a Ženíšek 2003: 103), přičemž každý volič měl dva hlasy a poslanci byly voleni na třech úrovních v jednomandátových obvodech většinovým dvoukolovým systémem, v župách poměrným volebním systémem a část poslanců byla na základě hlasů, které nevedly k zisku mandátu v předchozích dvou skrutiniích, zvolena na základě celostátní volební listiny každé strany (dle poměru počtu nevyužitých hlasů u jednotlivých stran). Po volbách v roce 2010 byla vládou iniciována změna volebního systému, která částečně logicky vyplývala z omezení počtu parlamentních křesel z 386 na 199. Podle analýzy společnosti Századvég bylo ústavní omezení velikosti parlamentu reakcí na společenské očekávání směřující ke snížení množství politických elit v Maďarsku (viz Századvég), které se dlouhodobě jevilo ve srovnání s některými dalšími zeměmi regionu jako přehnané. Charakteristika poměrné složky volebního systému, projevující se v nepoměrných rozdílech velikosti obvodů a počtu mandátů nezohledňující demografické změny, představovala výrazný nedostatek systému. Ústavní soud (ÚS) v reakci na tento stav konstatoval v roce 2005 ohrožení principu rovnosti hlasů a taktéž vymezil jednotlivé instituty volebního zákona, jejichž změna podléhá schválení dvoutřetinovou většinou. Parlament ovšem nepřijal Ústavním soudem požadované legislativní změny ani do závazného termínu v roce 2007, a tak v roce 2010 ÚS zrušil nařízení vlády o hranicích volebních obvodů (Századvég: 18). Podle Kóczyho a Pintéra pak byla důvodem také poptávka po levnějším a demokratičtějším parlamentu (Kóczy a Pintér 2011 in Biró, Sziklai, Kóczy 2012: 15), což je v kontextu maďarského zasažení ekonomickou krizí pochopitelné. Úprava volebního systému logicky musela jít se změnou velikosti Národního shromáždění ruku v ruce, neboť původní volební systém předpokládal, že 176 z 386 poslanců bude zvoleno v jednomandátových obvodech, což by při zachování tohoto pravidla vedlo k tomu, že by v novém parlamentu přes 90 % poslanců bylo zvoleno většinovým volebním systémem a byl by tak narušen dosavadní smíšený charakter systému. Zatímco tedy bylo nesporně nutné snížit počet mandátů v rámci většinové složky systému, aby odpovídal snížené velikosti parlamentu, diskuse byla spíše vedena o podobě, velikosti a především hranicích jednomandátových obvodů (srov. Biró, Sziklai, Kóczy 2012). Nový volební systém platný od roku 2011 (viz Zákon o volbě poslanců parlamentu), na základě kterého probíhaly nynější volby, lze opět označit jako smíšený většinový. Volič má podobně jako v původním systému dva hlasy. Ve volbách je obsazováno celkem 199 mandátů, 106 z nich v jednomandátových obvodech za použití systému first past the post a zbylých 93 je obsazeno použitím poměrného systému (d Hondt), přičemž strany si k obdrženým hlasům dále přičtou všechny hlasy, které nevedly ve většinové složce voleb k zisku mandátu. Pro účely poměrné složky voleb je celé Maďarsko jedním volebním obvodem, župy tedy nehrají žádnou roli. Na této poměrné složce voleb je zajímavé, že za

3 72 European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp nevyužité nejsou považovány jen hlasy pro neúspěšné kandidáty v jednomandátových obvodech, nýbrž také nadbytečné hlasy vítězného kandidáta, tedy ty hlasy, které dostal zbytečně navíc nad zisk druhého nejúspěšnějšího kandidáta a které ke svému zvolení nepotřeboval. V praxi se jedná o velmi důležitý prvek v rámci volebního systému, který motivuje strany k co nejvyšší aktivitě i v rámci obvodů, které nejsou jejich tradiční baštou. Jediným cílem tak nemusí být vždy jen vyhrát v daném obvodě, ale také přiblížit se alespoň co nejvíce vítěznému kandidátovi, aby poražený měl a/co nejvíce nevyužitých hlasů do kompenzačního skrutinia a b/vítěz jich měl co nejméně. Popsaná vlastnost kompenzačních mandátů se ostatně ukázala být platnou i v praxi, kdy nejvíce z nich obdržel Fidesz z důvodu solidního náskoku nad druhými nejsilnějšími kandidáty v jednotlivých okrscích (viz dále). S volebním systémem také souvisí volební právo pro ty zahraniční Maďary, kteří využili nabídky přijmout maďarské občanství. Tito Maďaři (převážně z území dnešního Rumunska a Ukrajiny¹) mohli zaslat svůj hlas poštou a mohli se účastnit jen poměrné složky voleb. Jejich hlas mohl jinými slovy vést pouze ke zvolení kandidátů z celostátní listiny na základě použití d Hondtova dělitele. Nový volební systém vykazuje pozitivní přínos pro reprezentaci etnických menšin žijících v Maďarsku. Volební zákon umožňuje sestavení kandidátní listiny národnostní menšiny za předpokladu doporučení alespoň 1 %, ale maximálně 1500 voličů registrovaných jako volič etnické menšiny. Právní úprava zjednodušuje zisk mandátu pro lídra kandidátky prostřednictvím zvýhodňující kvóty, která představuje podíl všech hlasů kandidátních listin jednotlivých stran a etnických menšin a čísla 93, dále děleného číslem 4. Pokud kandidátka menšiny nedosáhne na mandát ani prostřednictvím zvýhodňující kvóty, může vyslat lídra své kandidátky do parlamentu jako reprezentanta své menšiny disponujícího poradním hlasem. (Századvég: 30 31). Období před volbami Předvolební kampaň se nesla v duchu prezentování úspěchů vládnutí Fidesz bez ambice předložit ucelený volební program pro následující volební období. Ústředním sloganem bylo Maďarsko podává lepší výkon (Magyarország jobban teljesít), který zahrnoval úspěchy vládnutí, od zaplacení úvěru MMF, až po nejčastěji zmiňovanané snížení režijních nákladů (viz např. Szabó 2014). Značně heterogenní levicová koalice, stále ještě ne zcela sjednocená, se ve své komunikaci soustředila na kritiku vládnutí Fidesz/KDNP, především na kontroverzní rusko-maďarskou smlouvu o dostavbě atomové elektrárny Paks. Ambiciozní sebereprezentace sjednocených levicových sil, nejprve pod názvem Soudržnost (Összefogás), a těsně před volbami pak jako Nastolitelé změny vlády (Kormányváltók), nekorespondovala s negativistickou billboardovou kampaní, která představovala reakci na politiku Fideszu. Za součást kampaně lze také považovat samotnou diskusi o eventuální televizní debatě volebních lídrů, kterou Orbán, přes několik výzev lídra Jobbiku, Gábora Vonu, zásadně odmítal. Období bezprostředně před volbami bylo poznamenáno jak dlouho očekávaným otevřením 4. linky metra či zrenovovaného Kossuthova náměstí, tak vzetím do vazby místopředsedy MSZP Gábora Simona. Samotný proces sjednocování roztříštěné levice, sahající od tradiční Maďarské socialistické strany (MSZP), nově vzniknuvšího liberálního uskupení Gábora Fodora (MLP), projektu Demokratické Koalice (DK) bývalého premiéra a (bývalého) předsedy MSZP Ference Gyurcsányho, návratu do politiky bývalého premiéra úřednické vlády Gordona Bajnaie skrze Společně 2014 (Együ 2014) a výsledku odchodu Benedeka Jávora z LMP ústící do založení formace Dialog pro Maďarsko (PM), představoval silně rezonující téma předvolebního společenského diskursu. Spolupráce levicových sil představovala zpočátku pouze kooperaci Společně-PM a MSZP, teprve v lednu roku 2014 se z ní stala platforma pěti stran prezentující se jako Soudržnost (viz Dull 2014), reprezentující jednak relevantního soupeře pro Orbána, stejně jako kvalitativní obnovu levice. Jistou diskrepanci mezi sebeprezentováním ve výše zmíněné podobě a možným vnímáním zvenčí mohla znamenat absence charizmatického vůdce a samotná přítomnost Ference Gyurcsányho spojovaného s érou MSZP vedoucí k drtivé volební porážce v roku ¹Z českého pohledu byla sice diskuse o udělování maďarského občanství zmiňována především v souvislosti s Maďary žijícími na Slovensku, právě v této zemi však požádalo o občanství pouze velmi málo obyvatel, neboť přijetí maďarského občanství pro ně představuje riziko v podobě ztráty slovenského (např. viz Új szó, ).

4 Deáková, K., Havlík, V. Maďarské parlamentní volby Podtržením důrazu na změnu vlády se těsně před konáním voleb Soudržnost přejmenovala na Nastolitele změny vlády. Vedení kampaně levicových sil lze tak s ohledem na výše uvedené charakterizovat snahou o jednotné vystupování projevující se společnou billboardovou prezentací, u které lze vyzdvihnout dva určující momenty. Vizuální stránka se zaměřila na sugestivní kritiku jednotlivých politik vládnoucího Fideszu, a to z pohledu řadových občanů vyzařujících zklamání ze současné vlády. Druhým, již méně vizuálně dominantním elementem, je sdělení v národních barvách Můj hlas, můj domov (Az én szavazatom, az én hazám), které představuje systémově novou reakci levice na snahu o vyvlastnění v maďarském prostředí silně rezonujícího tématu národa pravicovými silami. Vládnoucí Fidesz svoji kampaň redukoval na prezentaci svých úspěchů, bez konkretizace plánů pro příští volební období. Fidesz svojí prezentací budoval na kontinuu s předchozím volebním obdobím a do centra pozornosti stavěl osobu Orbána jako premiéra a nezpochybnitelného vítěze voleb. Základní rys kampaně budující primárně na prezentování lídra nalézáme taky u strany Jobbik. Ve vystupování Jobbiku směrem k voličům lze nalézt signifikantní rozdíl ve srovnání s obdobím přeď volbami v Důraz na silovou politiku, provádění radikální změny a útočnou rétoriku nahradil pokus o budování nové umírněné image, což je příznačné především ve vizuální stránce. Ta buduje na prezentování oblíbenosti strany mezi mladými voliči a svůj elektorát ve volebním spotu představuje jako tradiční pozitivně laděnou rodinu ze střední třídy. Lze tak pozorovat jasný záměr o zanechání negativistického a útočného tónu komunikace a zároveň vyzdvižení tradičního voliče Jobbiku jako osobnosti nikoli radikálně zaměřené, nýbrž sympatizující s národními hodnotami. Výsledky voleb Do maďarského parlamentu se podobně jako před čtyřmi roky dostaly čtyři subjekty vládní Fidesz/KDNP, pravicově extremistický Jobbik, liberálně zelená LMP (spíše postmateriální levice) a levicová koalice pěti stran v čele s MSZP. Skutečnost, že volby s velkým náskokem vyhraje Fidesz, byla zřejmá již dlouhou dobu před volbami. Během volebního večera tak jisté napětí vytvářely jen dvě nejasnosti. Jednak šlo o to, zda se do parlamentu podobně jako před čtyřmi roky probojuje strana Politika může být jiná (LMP), která nakonec s minimálním počtem poslanců setrvala parlamentní stranou. Především však šlo o to, jakou většinu Fidesz vlastně získá, neboť vzhledem k dosavadní dvoutřetinové většině by pro ně horší výsledek byl do jisté míry zklamáním. K ústavní většině (viz tabulka 1) nakonec Fideszu dopomohly mimo jisté hlasy zahraničních Maďarů, mezi kterými měla strana zcela jednoznačný výsledek 95 %. Pro osud dvoutřetinové většiny měl zásadní význam také 15. budapešťský obvod, kde rozdíl mezi kandidátem Fidesz-KDNP a kandidátem levicové koalice představovalo pouze 56 hlasů. Tabulka 1: Parlamentní strany a zisk mandátů (Nemzeti választási iroda) Parlamentní strany Jednomandátové obvody Celostátní listina Celkově V% FIDESZ-KDNP ,83 % MSZP-EGYÜTT-DK-PM-MLP ,10 % JOBBIK ,56 % LMP ,51 % Zajímavé bylo také sledovat fungování v Maďarsku dosud nevyzkoušeného volebního systému v praxi. Ukázalo se, že zbytkových hlasů neměly hodně pouze sjednocená levice a Jobbik, ale v těsném závěsu za nimi tak Fidesz-KDNP. Náskok vítězného uskupení v jednomandátových obvodech byl jinými slovy natolik zásadní, že si do celorepublikového skrutinia odneslo víceméně srovnatelný počet nevyužitých hlasů, jako Jobbik, který neuspěl v jediném jednomandátovém obvodu (viz tabulka 2). Ukazuje se tedy, že mandáty udělované v poměrné složce voleb již nemají v pravém slova smyslu kompenzační charakter, neboť nekompenzují pouze poraženým prohru v jednomandátových obvodech, ale

5 74 European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp za jistých okolností, které nota bene právě nyní nastaly, stejným způsobem podporují i vítězný subjekt, pokud tento zvítězí s dostatečným náskokem (viz druhá kapitola). Jak vyplývá z tabulky 2, přestože Jobbik nezískal jediný mandát v jednomandátových obvodech a levice pouze 10 mandátů, tak téměř všude vítězivší Fidesz/KDNP získal pouze o 53, resp. 190 tisíc nevyužitých hlasů méně než strany, které se umístily za ním. Fidesz/KDNP si tedy díky drtivému vítězství přesunul do celostátního skrutinia podobný počet nevyužitých hlasů, jako by byl poraženým voleb. Tabulka 2: Role zbytkových hlasů v poměrné složce voleb (Nemzeti választási iroda) Strany Počet odevzdaných hlasů na celostátní úrovni Počet zbytkových hlasů, které nevedly k zisku mandátu Celkový počet hlasů na celostátní úrovni FIDESZ-KDNP JOBBIK LMP MSZP-EGYÜTT-DK-PM-MLP Úspěch ve volbách lze přisoudit také straně LMP, i přes dvouprocentní snížení podílu mandátu oproti předchozím volbám, jelikož výsledek samotného překonání volebního prahu znamenal obhájení postavení strany aspirující na obsazení pozice ekologicky orientované strany mimo tradiční pravolevou cleavage. Potvrzení parlamentní prezence nepoukazovalo pouze na existující poptávku voličů po ekologicky orientované straně, ale taktéž bylo znakem schopnosti LMP překonat personální změny nastalé odchodem předsedy a místopředsedy frakce, Benedeka Jávora a Gergelye Karácsonyho, podporujících vyjednávání se Společně 2014 (Miklósy 2012). Teritoriální rozdíly v podpoře nejdůležitějších stran Při pohledu na výsledky v jednomandátových volebních obvodech lze mluvit o silné dominanci Fidesz, přičemž pohled na mapu ukazující výsledky celostátní listiny dle jednotlivých žup poskytuje homogenní obraz bezvýjimečného vítězství Fidesz ve všech župách. Vítězství Fidesz v jednomandátových obvodech je jen sporadicky přerušeno prvenstvím kandidáta levicového koaličního seskupení MSZP- EGYÜTT-DK-PM-LMP, a to ve dvou obvodech v Szegedu a Miskolci, resp. v osmi obvodech hlavního města. Obsazení prvních míst v jednomandátových obvodech až na výjimky představuje opakování scénaře parlamentních voleb v roce 2010, ovšem srovnání stranické příslušnosti kandidátů na druhém místě poukazuje na změnu podpory stran Jobbik a levice². Boj o druhé místo v prvním kole voleb ve většinové složce v roce 2010 se projevil v duelu levice (představované stranou MSZP) a radikální pravice (reprezentované Jobbikem), přičemž na úrovni obsazení druhého místa se země dělila podél pomyslné linie oddělující východ a západ. MSZP tehdy získala v hlavním městě dříve považovaném za levicovou baštu až na jeden obvod všechna druhá místa, taktéž obsazovala převážně západní část země. Druhá místa Jobbiku se koncentrovala ve východní části země, primárně v oblasti Tiszántúl. Po čtyřech letech lze pozorovat rozmach Jobbiku, který získal ve více než obcích druhou největší podporu kandidátní listiny ve srovnání s levicovou koalicí, jejíž listina se dostala na druhé místo pouze v 808 obcích (Geoindex 2014). Obsazování druhých míst v podpoře kandidátních listin taktéž poukazuje na primárně venkovskou lokalizaci podpory Jobbiku. Budapešť a v maďarském měřítku větší města nacházející se napříč celou zemí, především Győr, Szombathely, Pécs, Kecskemét, Békéscsaba, Debrecen, Nyíregyháza, Miskolc nebo Eger, přinesly druhou nejvyšší podporu kandidátní listině levicové koalice. Rovnoměrnější rozprostření podpory Jobbiku poukazuje na tendenci od ještě v roce 2010 spíše regionálně ukotvené strany (srov. Havlík 2012: 152) ke straně disponující elektorátem ²Výraz levice je v této práci používán pro levicové uskupení pěti výše uvedených stran kandidujících společně.

6 Deáková, K., Havlík, V. Maďarské parlamentní volby Obrázek 1: Strany, jejichž kandidáti se umístili na druhém místě (situace v roce 2010, dle umístění v jednomandátových obvodech v 1. kole, Electoral Geography 2010) na celém území Maďarska. V roce 2014 lze podobně jako v roce 2010 zaznamenat výskyt podpory strany Jobbik v oblastech nejvíce zasažených nezaměstnaností, primárně v severovýchodních oblastech země. Nicméně přes jisté teritoriální výkyvy platí výše naznačená teze, že Jobbik není stranou s úzce vymezenou regionální podporou a ani stranou volenou z převážné většiny nezaměstnanými. Struktura elektorátu mnohem spíše než sociálně vyloučenými vyniká převážně mladými lidmi se středo- či vysokoškolským vzděláním (Dieringer 2010: 3, Havlík 2012: 152), ostatně do jisté míry podobně jako předchůdce Jobbiku v rámci extrémního pólu pravice MIÉP³. Geografické rozložení úspěchů zelené strany LMP koreluje s oblastmi, kde lze zaznamenat nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných jedná se zde primárně o oblasti hlavního města a aglomeraci na budínské straně metropole a větší města jako Pécs, Szeged nebo Debrecen (včetně jejich širšího okolí). Úspěchy LMP vykazují teritoriální kontinuitu ve srovnání s volbami v roce Hlavní město, kde v 2010 získala strana kolem 12 % a župy jako Baranya, Csongrád, Pest, Komárom-Esztergom, Veszprém a Fejér, kde zaznamenala 7 až 8 %, se ukázaly i ve volbách v 2014 jako centra podpory LMP. Vedle prozatímní geografické ustálenosti elektorátu LMP v posledních dvou volbách lze také poukázat na podobnost teritoriálního rozložení a procentuálního zastoupení elektorátu bývalé SZDSZ.⁴ Lze tedy pozorovat, že LMP stále dokáže profitovat ze zklamaných liberálů a socialistů, jejichž baštou vždy bylo hlavní město (Boross 2011: 3), ale zároveň také samozřejmě z kritiky současné vlády Viktora Orbána. Lze vysledovat taktéž tendenci, že vyšší voličská podpora LMP v jistých obvodech (co do geografického rozložení) se odráží v nižší podpoře Jobbiku. Podobný jev ostatně nastával i ve volbách v roce 2010, kdy strana zaznamenala nejnižší volební podporu v župě Borsod-Abaúj-Zemplén, která byla a je baštou Jobbiku. ³Je nicméně nutné poznamenat, že MIÉP měl na rozdíl od Jobbiku svůj elektorát koncentrovaný do značné míry v Budapešti. ⁴Liberální SZDSZ v roce 2006 disponovala nejvýznamnější voličskou podporou práve v regionech hlavního města a župy Komárom-Esztergom, Pest, Fejér, Veszprém a Baranya, přičemž její podpora se v župách pohybovala kolem 6 % a v hlavním méstě představovala 12 %.

7 76 European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp Obrázek 2: Strany, jejichž kandidáti se umístili na druhém místě (situace v roce 2014, dle podpory celostátních listin, Geoindex 2014a) Obrázek 3: Rozmístění elektorátu LMP (situace v roce 2014 na základě výsledku celostátní listiny, Geoindex 2014c)

8 Deáková, K., Havlík, V. Maďarské parlamentní volby Obrázek 4: Rozmístění elektorátu Jobbiku (situace v roce 2014 na základě výsledku celostátní listiny, Geoindex 2014c) Obrázek 5: Koncentrace osob nad 25 let s vysokoškolským vzděláním (Geoindex 2011)

9 78 European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp Obrázek 6: Mapa nezaměstnanosti v Maďarsku (Geoindex 2014b) Závěr Maďarské parlamentní volby vyvolaly dvě dominantní diskuse. První z nich se týkala vítězství Fidesz/KDNP s opětovným ziskem dvoutřetinové většiny mandátů. Levicová opozice v této souvislosti varovala před dalším směřováním Maďarska směrem k autoritativnímu režimu putinovského typu, dále též neustále upozorňuje na riziko vzrůstající energetické a obchodní závislosti na Rusku. Druhá diskuse se týká pro mnohé šokujícího výsledku Jobbiku, který nezískal zásadní vliv v novém parlamentu jen díky volebnímu systému, který má silně většinový efekt. Jakkoliv volební koalice stran Fidesz/KDNP zaznamenala oproti roku 2010 mírný propad podpory voličů, mnohem viditelnějším poraženým voleb se stalo uskupení levicových stran MSZP-EGYÜTT- DK-PM-MLP, kterému se nepodařilo ani přiblížit ziskem voličských hlasů vládnoucí straně, což vzhledem ke snahám o sjednocení levice v minulých letech jimi bylo vnímáno jako značné zklamání. Seznam zkratek Fidesz KDNP Jobbik MSZP EGYÜTT DK PM MLP Svaz mladých demokratů Křesťanskodemokratická lidová strana Hnutí za lepší Maďarsko Maďarská socialistická strana Společně Demokratická koalice Dialog pro Maďarsko Maďarská liberální strana

10 Deáková, K., Havlík, V. Maďarské parlamentní volby Seznam použité literatury B,P., S, B., K Á. L. Választókörzetek igazságosan. Budapest: Magyar Tudományos Akadémia, Közigazgatás- és Regionális Tudományi Kutatóközpont. [on-line]. Dostupné na B, T LMP. Die stille ungarische Ökopartei. Budapest: Friedrich Ebert Sti ung. [on-line]. Dostupné na Arbeitspapier_April _2011_Tamas_Boros.pdf. C, L., Ž, M Smíšené volební systémy. Dobrá voda u Pelhřimova: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. D, J Ungarn vor den Wahlen. Ein fluides Parteiensystem in Zeichen der Doppelkrise. Budapest: Friedrich Ebert Sti ung. [on-line]. Dostupné na D, S Kormányváltásra cseréli a nevét a baloldali Összefogás. [on-line]. Origo. [vid ]. Dostupné na kormanyvaltasra-csereli-a-nevet-a-baloldali-osszefogas.html. E G Hungary. Legislative Elections [on-line]. Dostupné na G Diplomások aránya a magyar településeken. [on-line]. Dostupné na nepszamlalas/attachment/telepules_haztartas_foglalk/. G. 2014a. Hol volt szoros a verseny az országos listák közö? [on-line]. Dostupné na G. 2014b. Munkanélküliségi ráta Magyarországon. [on-line]. Dostupné na munkanelkulisegi-rata-magyarorszagon-2014-februar/. G. 2014c. Végleges választási eredmény térképekkel. [on-line]. Dostupné na H, V Hungary. In H, V., P, A. et al. Populist Political Parties in East-Central Europe. Brno: Munipress, s K, M. 1998: Smíšený volební systém. Politologický časopis 5, č. 3, s K, Á. L., P, M Az ellenzék ereje általánosíto súlyozo szavazási játékok. Közgazdasági Szemle 58, č. 6, M, G Az LMP nemet mondo Bajnaiéknak. [on-line]. Index. [vid ]. Dostupné na az_lmp_nemet_mondott_bajnaiek_ajanlatara/. Nemzeti választási iroda. [on-line]. Dostupné na S, A Akarsz még rezsicsökkentést? Akkor tudod, mit kell tenned! [on-line] Origo. [vid ]. Dostupné na S. Az új Magyar választási rendszer. [on-line]. Dostupné na Š, J Parlamentní volby v Maďarsku Středoevropské politické studie 4, č. 4.

11 80 European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp Ú Állampolgárság-számláló: már 722-en veszte ék el. [on-line]. [ ]. Dostupné na Zákon o volbě poslanců parlamentu Évi CCIII. Törvény az országgyűlési képviselők választásáról. [on-line]. Dostupné na

12 Informace redakce Vážené autorky, vážení autoři, počínaje číslem 2/2014 se mění struktura časopisu Evropská volební studia. Nadále již nebudou přijímány do recenzního řízení a následně publikovány texty v kategorii monitoring voleb, časopis bude nadále zahrnovat pouze studie, články, recenzní stati a recenze. Redakce k tomuto kroku přistupuje po zralé úvaze, byť paradoxně právě u čísla, ve kterém po delší době tvoří monitoringy větší část publikací. Zkušenosti z minulých let ukázaly, že monitoringy příliš neplnily svou úlohu seznámit čtenáře s pestrou škálou aktuálně probíhajících voleb. Počtem textů (1 2 na číslo) pokrývaly omezený výběr soutěží. Jistý rozpor bylo také možno pozorovat v tom, zda má text pokrývat pouze a priori požadovaná témata monitoringu, či zda se má pokoušet o přesah přidáním dalších témat a přiblížit tím monitoring svým obsahem i charakterem článku. Jistý rozpor je i v hodnocení monitoringu, kdy stručnému informativnímu charakteru spíše odpovídá jeden recenzní posudek, tj. model, který není typický pro texty v odborném časopisu. Z těchto důvodů proto redakce přistoupila od čísla 2/2014 ke zrušení monitoringu jako svébytné kategorie. Zájemce o publikaci textů zaměřených na vybranou volební soutěž proto odkazujeme na kategorii článek, v jejímž rámci je možné publikovat i více deskriptivní texty zaměřené na jedny volby, na rozdíl od monitoringu voleb se ale očekává větší přesah k analýze vybraného problému, který s danou volební soutěží souvisí či je možné jej na základě zkušeností se sledovanými volbami hodnotit. Za redakci časopisu Jakub Šedo výkonný redaktor