sborník muzea karlovarského kraje 26 (2018)

Transkript

1 sborník muzea karlovarského kraje 26 (2018)

2 Sborník muzea Karlovarského kraje 26 (2018) 3 Obsah Historické statě a články...5 Jakub Krček Historie budovy (vrchního) horního úřadu v Horním Slavkově. Příběh památky, která zůstala zapomenuta Jana Kolouchová Chebský pomník císaře Josefa II. a jeho pozoruhodný příběh...55 Michaela Bäumlová A jedra håut sa Håimat gern. Kamna pro chebské národopisné muzeum...81 Veronika Plachá Jan Nedvěd Vojska Varšavské smlouvy na Sokolovsku Přírodovědné statě a články Vít Zavadil Jan Matějů K aktuálnímu výskytu čolka hranatého (Lissotriton helveticus) na Kraslicku Přemysl Tájek Pavla Tájková Libocké mokřady významná lokalita vážek a obojživelníků Pavla Tájková Přemysl Tájek Tomáš Fiala Rybníčky U Kapličky shrnutí výsledků dvouletého biologického průzkumu Edice, materiály, drobnosti Lukáš Svoboda Židé v obci Luka Jaroslav Fiala Mládežnický dechový orchestr a Mezinárodní festival mládežnických orchestrů FIJO v Chebu Recenze Seznam autorů Obrazová příloha...231

3 Židé v obci Luka 197 Židé v obci Luka Lukáš Svoboda Židovská komunita v obci Luka patřila od 16. století k jedněm z významných v oblasti historického Žluticka a byla také jednou z největších v tomto regionu. V obci byla synagoga a v její blízkosti židovský hřbitov. Místní synagogu navštěvovali i věřící z okolních vesnic a městeček. Na zdejší nekropoli pohřbívali své zemřelé nejen Židé z Luky, ale také blízkých obcí, například z Údrče, Budova, Čichalova, Kozlova a od 19. století také z Bochova a Žlutic. Židé v obci žili až do podzimu roku Rovněž synagoga se hřbitovem sloužily svému účelu do té doby. Mnohá tvrzení o Židech v obci jsou nepodložená, jedním z nich je působení židovských knihtiskařů ve zdejší vsi. V archivních dokumentech jejich existence v Lucce nebyla doposud prokázána. Obec Luka, dříve německy zvaná Luck, 1 Luk 2 nebo také Luky, 3 se nachází ve východní části Karlovarského kraje nedaleko silnice spojující Karlovy Vary s Prahou. Luka jsou vzdálena od silnice R6, v místě odbočky do obce Verušičky, tři kilometry severním směrem. Od Karlových Varů leží dvacet šest kilometrů východně. První zmínka o obci pochází z roku Trvalé osídlení obce Luka židovským obyvatelstvem se předpokládá od 16. století. 5 Některé prameny však uvádějí příchod Židů již dříve, a to dokonce již k roku 1198, 6 jak je zmíněno v historii Židů v Lukách a Žluticích ve sborníku Hugo Golda o historii Židů v Čechách vydaného roku Tato datace se však zdá až velice nadsazená a jinými zdroji nepotvrzená, proto jí nelze považovat za důvěryhodný zdroj. Zato informace o jistém Židovi jménem Wanek z Weltwa (Vanka Žida z Wetlij), který zde měl žít v roce 1439, 7 by se mohla zakládat více na pravdě. Na přelomu 17. a 18. století měla mít Luka kolem 9 židovských rodin. 8 V soupise Židů z roku 1724 pro kraj Žatecký je uvedena obec Luhy (Lukh), zdá se však, že by to mohla být obec Luka, jak je dopsáno rukou v inventáři soupisů Židů. 9 Pokud tomu opravdu tak je, bylo v této vsi hlášeno 10 židovských rodin. 10 Ke konci 18. století zde žilo 15 židovských rodin. 11 Otcové rodin zpravidla obchodovali, například se střižním zbožím, peřím, kůžemi, 1 Geschichte der Juden in Luck und Luditz (dále jen Geschichte der Juden), autor neuveden, in: Hugo GOLD, Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a v přítomnosti, Brno Praha 1934, s Jan BOHÁČEK Jan HÁLEK Klára KUČEROVÁ Vlasta MÁDLOVÁ, Soupis židovských rodin v Čechách z roku 1793 I., Loketský kraj, Boleslavský kraj, Budějovický kraj, I. díl, Praha 2002, s Johann Gottfied SOMMER, Das Königreich Böhmen, Elbogner Kreis, Fünfzehnter Band, Prag 1847, s Antonín PROFOUS, Místní jména v Čechách a jejich vznik, původní význam a změny, díl II. Ch L, Praha 1949, s J. G. SOMMER, c. d., s A. PROFOUS, c. d., s Blanka ROZKOŠNÁ Pavel JAKUBEC, Židovské památky Čech. Historie a památky židovského osídlení Čech, s Geschichte der Juden, s Tamtéž, s Jan HEŘMAN, Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě, Praha 1980, s. 18. A. PROFOUS, c. d., s B. ROZKOŠNÁ P. JAKUBEC, c. d., s Národní archiv (dále NA) Praha, HBS, Soupisy židů (HBS), Inventář, s NA Praha, HBS 8, Soupisy židů 1724, Žatecko J. BOHÁČEK J. HÁLEK K. KUČEROVÁ V. MÁDLOVÁ, c. d., s. 83.

4 198 Edice, materiály, drobnosti Lukáš Svoboda Bývalá budova židovského řeznictví v obci Luka (Muzeum Karlovy Vary). dobytkem, koňmi, krámy nebo také s knoflíky. Kromě obchodníků byl ve vsi židovský vinopalník, řezník a obřadní zpěvák (Schulsinger). 12 V již zmíněném sborníku Hugo Golda se uvádí, že ještě v poslední čtvrtině 18. století v obci žilo 7 židovských knihařů. 13 V soupise z roku 1793 však nikdo takový uvedený není. V roce 1811 se v Čechách uskutečnilo sčítání familiantů, Luka tehdy byla přiřazena do panství Verušičky, do níž spadal ještě Budov a Týniště. Na panství Verušičky tou dobou náleželo 47 familiantů, z toho jen 9 náleželo přímo k obci Luka, a dalších 12 náleželo jak do Luk tak i do Verušiček. Celkem se jednalo o 21 familiantů patřících k obci Luka. 14 Židé žili převážně ve východní části obce na levém břehu potoka Velká Trasovka (dříve Kleinmühlbach), další domy židovských majitelů se nalézaly v blízkosti zámku a jeho hospodářského dvora. Hranice židovské čtvrti vesnice, i když v ní nežili jen Židé, by se dala vymezit od příjezdové cesty z Verušiček k mostu, přes nějž se vjíždělo na náves ke kostelu svatého Vavřince. Několik židovských domů stálo v blízkosti obecního rybníka, který dnes již neexistuje. V místní židovské čtvrti se nalézala synagoga. Stávala před levotočivou zatáčkou, za níž je dnes most na náves. Podle Stabilního katastru z roku 1841 se nacházela na stavební parcele č. 75 a její výměra činila 95 sáhů čtverečních, tedy 341,68 m 2. Vlastníkem synagogy byla Židovská náboženská obec Luka. 15 Na Císařském povinném otisku je budova označena 12 Geschichte der Juden, s J. BOHÁČEK J. HÁLEK K. KUČEROVÁ V. MÁDLOVÁ, c. d., s Geschichte der Juden, s Werscheditz nach Luk. NA Praha, HBF 103 XI/VIII, Knihy familiantů 1811, Loketský kraj, Údrč, Lesná, Valeč, Skalná, Starý Rybník, Verušičky a Budov, Luka, Týniště. 15 NA Praha, SK 2661, Bau Parzellen Protocoll der Gemeinde Luck, 1841.

5 Židé v obci Luka 199 Vedlejší vstup na hřbitov a zbytky hřbitovní budovy (Muzeum Karlovy Vary). jako nespalná. 16 V současné době není známo, kdy došlo k její výstavbě a jakou měla venkovní i vnitřní úpravu, protože v roce 1842 vyhořela při požáru obce. S budovou shořela i velká část dokumentů místní Židovské náboženské obce. 17 Po této ničivé události byla postavena nová synagoga v klasicistním slohu společně s obecním domem, který na ní navazoval. Novou synagogu si zdejší Židé nechali postavit již podle reformovaného pojetí víry té doby, a to i s dispozicí vedlejších místností a přístavby v podobě kůlny na pohřební vůz. Podle architekta Adolfa Grotteho, který se zabýval historií synagog, by toto pojetí bylo dříve nepřípustné. 18 Se synagogou byly spojeny i prostory sloužící k rituálním účelům, jednalo se o školu, rituální lázeň, pekárnu macesů a místa pro porážku masných zvířat. 19 Některé z vyjmenovaných obřadních prostor se nacházely v domě židovské náboženské obce. Uvnitř synagogy byl aron ha-kodeš (svatostánek) umístěn u jihovýchodní části stěny. Ženská galerie se nalézala v patře, zasahovala do třetiny modlitebního sálu a přicházelo se k ní po točitém schodišti. 20 Strop sálu v synagoze byl plochý [cit ]. Nespalný objekt je podle Císařského povinného otisku stavba se zděným komínem. Oproti tomu spalný objekt je ten s dřevěným (hrázděným) komínem, vnitřek komínu s dřevěnou konstrukcí byl uvnitř omítnut mazanicí (historický doplňkový stavební materiál). 17 Geschichte der Juden, c. d., s Alfred GROTTE, Typy německých, českých a polských synagog od XI. do počátku XIX. století Deutsche, böhmische und polnische Syngaogentypen vom XI. bis Anfag des XIX. Jahrhunderts, Domažlice 2013, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 100.

6 200 Edice, materiály, drobnosti Lukáš Svoboda Vymýcená plocha hřbitova u obce Luka v roce 2013 (Muzeum Karlovy Vary). Židovská komunita ve vsi Luka před polovinou 19. století byla na regionální poměry celkem velká. V roce 1846 bylo v obci Luka přítomno 23 židovských rodin a 16 domů patřilo Židům. V té době pod obec Luka spadaly další vesnice, v nichž žila židovská minorita. Například do Budova (Budau) připadalo tou dobou 11 rodin, do Radošova u Luk (Reschwitz) 8 rodin, do Týniště (Tönischen) 6 rodin a do Verušiček (Werschetitz) 2 židovské rodiny. 22 Ve druhé polovině 19. století po politických změnách dochází i v obci Luka k poklesu počtu židovských obyvatel. Přesto zde v roce 1870 žilo 171 Židů. 23 Do 70. let 19. století měla v obci fungovat ješiva. 24 K jejímu uzavření mohl přispět i nedostatečný počet žáků a zájemců o studium. V roce 1900 bylo do Luky hlášeno 86 Židů. 25 V letech 1905 až 1919 se v místním zámečku nalézal sirotčinec pro židovské děti z Prahy. 26 Ve 20. století se místní židovská komunita stále zmenšovala, roku 1930 zde bylo již jen 21 Židů. 27 Zdá se však, že synagoga mohla svému účelu sloužit ještě do roku Toto tvrzení lze opřít o místní židovské matriky. Matrika oddaných byla uzavřena v roce 1937 a poslední svatba se podle ní udála v synagoze obce Luka v srpnu téhož roku. 28 K uzavření matriky zemřelých došlo následujícího roku, poslední pohřeb se uskutečnil 7. listopadu Za zmínku stojí, že se jednalo o úmrtí Elsy a Friedy Buxbaum, které dne 5. listopadu J. G. SOMMER, c. d., s Pavel FRÝDA, Luka synagoga, Synagoga a židovské osídlení v obci Luka, php/index.php?obec=6655 [cit ]. 24 Geschichte der Juden, s P. FRÝDA, c. d., [cit ]. 26 Jiří FIEDLER, Židovské památky v Čechách a na Moravě, Praha 1992, s P. FRÝDA, c. d., [cit ]. 28 NA Praha, HBMa 1124, Matrika oddaných obce Luka

7 Židé v obci Luka 201 spáchaly sebevraždu utonutím. 29 Tato informace o dobrovolném odchodu z tohoto světa může nastínit tehdejší situaci Židů nejen v obci, ale v celém regionu současného Karlovarského kraje. Dámy, kterým tehdy bylo 50 a 46 let, se zabily jen necelý týden před Křišťálovou nocí, při které měla být vypálena i místní synagoga. Ta ještě na leteckém snímku z roku 1938 stojí nedotčená i s domem židovské náboženské obce a přistavěnou kůlnou na pohřební vůz. 30 Oproti tomu na leteckém snímku z roku 1952, na kterém je vidět, že synagoga již nemá střechu a zbývají z ní jen obvodové zdi. Budova židovské náboženské obce ale stála, a to i se zachovalou střechou. 31 K úplnému stržení synagogy mělo dojít po roce V současné době nestojí ani dům Židovské náboženské obce, na místě obou budov stojí vzrostlé stromy a náletové dřeviny. Jednou z mála připomínek na židovskou komunitu v obci Luka je bývalý dům místního židovského řezníka (šocheta), na němž se zachoval nápis Julius Klauber, Fleischhauer und Selcher. Objekt se nalézá na levém břehu potoka Velká Trasovka, před mostem u cesty z Verušiček. Při cestě do Záhoří se necelý kilometr západním směrem od obce Luka nalézá na kopci místní židovský hřbitov. Založení hřbitova spadá do 17. století. 32 Na I. vojenském mapování z druhé poloviny 18. století je hřbitov již vyobrazen červeným obdélníkem a blízký vrchol kopce je označen jako Judenberg. 33 Ve Stabilním katastru je tato nekropole uvedena pod parcelním číslem 549. Vlastníkem hřbitova byla v roce 1841 Židovská náboženská obec Luka a celková jeho rozloha činila 470 sáhů čtverečních, 34 tedy 1690,42 m 2. Na Císařském povinném otisku je vyznačena v severovýchodním rohu obezděného hřbitova malá nespalná stavba, která fungovala nejspíše jako márnice nebo sklad nářadí. Ze záznamů úmrtí v matrikách zemřelých obce Luka z let 1819 až vyplývá, že v tomto období se zde uskutečnilo více než 300 pohřbů. Poslední, jak již bylo výše zmíněno, se uskutečnil v listopadu Předpokládá se, že židovský hřbitov byl poničen za takzvané Křišťálové noci v listopadu Na leteckém snímku z poloviny roku je vidět obvodovou zeď, vstupní hlavní branku v jižní zdi, postranní branku zvanou kohenská a značný počet vzrostlých stromů uvnitř hřbitova. O čtrnáct let později na leteckém snímku z roku je stále patrná obvodová zeď, ale celá plocha hřbitova je prázdná, beze stromů. Poničený hřbitov pustl i po válce a náhrobní kameny byly postupně rozebírány pro stavební účely. Hřbitov dlouhou dobu zarůstal náletovými dřevinami a navštívit ho bylo možné jen v období vegetačního klidu. V roce NA Praha, HBMa 1125, Matrika zemřelých obce Luka , , , &image_dir=d:/confms/lms/WMSA08/1938/ZLUT. [cit ] [cit ]. 32 B. ROZKOŠNÁ P. JAKUBEC, c. d., s [cit ]. 34 NA Praha, SK 2661, Grund Parzellen Protocoll der Gemeinde Luck, Tamtéž, HBMa 1125, Matrika zemřelých obce Luka Dále HBMa 1126, Matrika oddaných obce Luka , Matrika narozených obce Luka , Matrika zemřelých obce Luka NA Praha, HBMa 1127, Matrika oddaných obce Luka , Matrika narozených obce Luka , , Matrika zemřelých obce Luka Tamtéž, HBMa 1125, Matrika zemřelých obce Luka , , , &image_dir=d:/confms/lms/WMSA08/1938/ZLUT. [cit ] [cit ].

8 202 Edice, materiály, drobnosti Lukáš Svoboda došlo k vyčištění celé plochy hřbitova. Dodnes se z této nekropole dochovala vysoká mohutná obvodová zeď, zdi márnice a pět náhrobků, z toho jen tři celé, a jedno ostění hrobu. Nejstarší náhrobní kámen pochází z 80. let 18. století, ostatní jsou z druhé poloviny 19. století. Přesné určení datace u stél není možné kvůli značně pokročilé erozi kamene. Resümee Juden in der Gemeinde Luck/Luka Lukáš Svoboda Die Gemeinde Luka, früher Luck, Luk oder auch Luky genannt, liegt im östlichen Teil der Karlsbader Region, nicht weit von der Straße entfernt, die Karlsbad mit Prag verbindet. Von Karlsbad liegt sie 26 Kilometer östlich. Ihre erste Erwähnung stammt aus dem Jahr Die dauerhafte Besiedlung der Gemeinde Luck durch die jüdische Bevölkerung wird ab dem 16. Jahrhundert vorausgesetzt. An der Wende des 17. und 18. Jahrhunderts sollte Luka um die neun jüdische Familien haben. Im Jahr 1724 wurde die Gemeinde als Luhy (Lukh) aufgeführt, und es wurden damals 10 jüdische Familien im Dorf gemeldet. Ende des 18. Jahrhunderts lebten dort 15 jüdische Familien. Die Familienväter betrieben für gewöhnlich Handel. Außer den Kaufleuten gab es im Ort einen jüdischen Weinbrenner, einen Metzger und einen Schulsinger. Die Juden lebten überwiegend im östlichen Teil der Ortschaft am linken Ufer des Baches Kleinmühlbach, andere Häuser jüdischer Besitzer befanden sich in der Nähe des Schlosses und seines Wirtschaftshofes. Die Synagoge stand damals vor der Linkskurve, hinter der sich heute die Brücke zum Dorfplatz befindet. Der Eigentümer der Synagoge war die Jüdische Religionsgemeinde Luka. Bei einem Dorfbrand im Jahre 1842 fiel sie dem Feuer zum Opfer. Danach wurde eine neue Synagoge im klassizistischen Stil gemeinsam mit einem an sie anknüpfenden Gemeindehaus errichtet. An die Synagoge waren auch Räume für rituelle Zwecke angeschlossen; es handelte sich um eine Schule, ein Ritualbad, eine Matzen-Bäckerei und Orte zum Schlachten von Fleischtieren. Einige der genannten Zeremonie-Räumlichkeiten befanden sich im Haus der Jüdischen Religionsgemeinde. Für das Jahr 1846 wird für den Ort Luck die Anwesenheit von 23 jüdischen Familien und auch von 16 Häusern im Besitztum von Juden aufgeführt. Nach den politischen Veränderungen in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts sank auch im Dorf Luka die Zahl der jüdischen Einwohner. Im Jahr 1900 wurden dort 86 Juden gemeldet. In den Jahren zwischen 1905 und 1919 befand sich im örtlichen Schlösschen ein Waisenhaus für jüdische Kinder aus Prag lebten in der Gemeinde nur noch 21 Juden. Die örtliche Synagoge diente offenbar noch im Jahre 1938 ihrem Zweck. Während der Kristallnacht 1938 wurde sie ausgebrannt. Zu ihrem vollständigen Abriss sollte es nach 1960 kommen. Auf dem Weg nach Záhoří, weniger als einen Kilometer westlich der Siedlung Luka, befindet sich auf einem Hügel der örtliche jüdische Friedhof. Seine Gründung fällt in das 17. Jahrhundert. Er befand sich 1841 im Besitz der Jüdischen Religionsgemeinde von Luck. Seine Gesamtfläche betrug 470 Quadratklafter, also 1690,42 m2. Aus den Aufzeichnungen der Todesfälle in den Registern des Ortes Luck von 1819 bis 1938 ergibt sich, dass hier während dieses Zeitraums mehr als 300 Begräbnisse stattfanden. Die letzte Beerdigung erfolgte im November Es wird angenommen, dass der jüdische Friedhof während der Kristallnacht im November 1938 zerstört wurde. Nach dem Krieg verödete und verwilderte er, und die Grabsteine wurden allmählich zu baulichen Zwecken demontiert. Der Friedhof selbst wuchs immer mehr durch den angeflogenen Baumbestand zu, und man konnte ihn nur während der Zeitperiode der Vegetationsruhe besichtigen. Bis heute blieben von dieser Totenstätte nur eine hohe, mächtige Außenmauer, die Mauern der Leichenkammer, eine Grabeinfassung und fünf Grabsteine, von denen nur drei vollständig sind, erhalten. Der älteste Grabstein stammt aus den 1880er Jahren, die anderen sind aus der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts.

9 Sborník muzea Karlovarského kraje 26 (2018) 227 seznam autorů Mgr. Pavel Andrš, Ph.Dr. Státní okresní archiv Karlovy Vary nám. 17. listopadu 2, Karlovy Vary Mgr. Michaela Bäumlová Muzeum Cheb, p. o. Karlovarského kraje nám. Krále Jiřího z Poděbrad 493/4, Cheb baumlova@muzeumcheb.cz Doc. PhDr. Jaroslav Fiala, CSc. Spojovací 3, Plzeň Ing. Tomáš Fiala AOPK ČR Regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les Hlavní 504, Mariánské Lázně tomas.fiala@nature.cz PhDr. Jana Kolouchová, Ph.D. Státní okresní archiv Cheb Františkánské náměstí 14, Cheb kolouchova@soaplzen.cz Mgr. Jakub Krček Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek ZIP o.p.s. Tomanova 3, Plzeň jkrcek@zip-ops.cz RNDr. Jan Matějů, Ph.D. Muzeum Karlovy Vary, p. o. Karlovarského kraje Pod jelením skokem 30, Karlovy Vary mateju@kvmuz.cz Mgr. Veronika Plachá Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech Oddělení historie a společenských věd ul. Josefa Knihy 146, Rokycany vplacha@zcm.cz Mgr. Daniel Polakovič Odbor archivů, úsek Dokumentace nemovitého židovského kulturního dědictví Židovské muzeum v Praze U Staré školy 1, Praha 1 daniel.polakovic@jewishmuseum.cz Mgr. Lukáš Svoboda Muzeum Karlovy Vary, p. o. Karlovarského kraje Pod jelením skokem 30, Karlovy Vary svoboda@kvmuz.cz Mgr. Přemysl Tájek AOPK ČR Regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les Hlavní 504, Mariánské Lázně premysl.tajek@nature.cz Mgr. Pavla Tájková ZO ČSOP Kladská Bezejmenná 480/8, Mariánské Lázně pajablazkova@seznam.cz MUDr. Vít Zavadil ENKI o.p.s. Dukelská 145, Třeboň arnoviza@seznam.cz Mgr. Jan Nedvěd Muzeum Karlovy Vary, p. o. Karlovarského kraje Pod jelením skokem 30, Karlovy Vary nedved@kvmuz.cz

10 MUZEUM CHEB Sborník muzea Karlovarského kraje 26 (2018) Vydává Muzeum Cheb, příspěvková organizace Karlovarského kraje Vedoucí redaktor: Jiří Brabec Výkonný redaktor: Michaela Bäumlová, Alena Koudelková, Lukáš Smola Redakční rada: Jaromír Bartoš, Michal Beránek, Karel Halla, Jan Matějů, Jan Nedvěd, Štěpán Karel Odstrčil, Michael Rund Překlad resumé do německého jazyka: Ivana Bertram Překlad resumé do anglického jazyka: Kristýna Matějů Grafická úprava: Grafický ateliér Ateva, Praha Vydání první, 2018 Tisk: HB PRINT, s. r. o., Cheb ISBN ISSN Za původnost a věcnou správnost uveřejněných příspěvků odpovídají autoři. Veškerá práva vyhrazena. Jakýkoliv přetisk či jiné kopírování pouze se svolením vydavatele. Na obálce: Chebská národopisná kamna, Willibald Russ , inv. č. KP 2204 (Muzeum Cheb).