Možná svítání. různé vývojové úrovně

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Možná svítání. různé vývojové úrovně"

Transkript

1 převeliká suma Možná svítání Je pozoruhodné, jak snadno a nevědomky zapadneme do určité dráhy a uděláme si z ní pro sebe vyšlapanou cestičku. (Henry David Thoreau) Michal (neděle, 20. července 2014, Třebíč): Současný stav lidské civilizace (mění se v každé vteřině) není ničím jiným (z přísně exaktního pohledu viděno), než jednou jedinou megasumou všech tendencí ve vnímání, cítění, prožívání a hlavně konání všech lidí na planetě Zemi. V tomto úhlu pohledu je to, co kolem sebe vidíme, pouze zcela logický následek toho, kam lidská rasa na všech kontinentech ve svém vývoji a poznání spolu a dohromady v praxi dospěla. Pro naše hledání asi nemá smysl dále pátrat na úrovni genů, abychom snad pocítili potřebu nějaké eugeniky, protože to dobré i to špatné neurčují jenom geny (jak si mnozí dodnes myslí), ale mnohem spíše memy, které plují volně naším Vesmírem, tedy jinými slovy řečeno jednotlivé ideje. Jako lidé se od sebe lišíme tím, jaké ideje nás oslovují. Jako lidé nemáme stejnou úroveň. A filosof není tesař, přičemž neříkám, že nejeden filosof není nic víc než obyčejný tlučhuba a naopak může tu být i tesař, který je ve své skromnosti skutečným mudrcem. Pokud hledáme lepší budoucnost, nemůže pominout fakt, že jednotlivé lidské bytosti se nacházejí na různé osobní úrovni. Z hlediska jejich vývoje jsou tak potřeba speciální individuální informace (vhodné informace jako nutné prostředí pro postupný vývoj osobnosti), takové, na které ta či ona bytost právě stačí, aby karmická cesta každého netrvala až nekonečně dlouho. Jinou informaci (vývojový podnět) zasluhuje malé dítě, které v lese zcela zbytečně, jen tak, kope do každé houby, kterou uvidí, jinou zase generál, který neváhá posílat výš nepravdivé informace, aby mohl vést válku, protože poroste tržní cena jeho akcií (nebo akcií jeho známých) ve zbrojovkách. V tomto smyslu lze život každého člověka od narození až po smrt vnímat jako cestu poznání, kdy vše, co se během ní odehrává, jsou podněty, které na člověka působí a určitým způsobem jej rozvíjejí ale také často omezují, nebo to jsou naopak jeho slova a činy, které zase určitým směrem posunují životy druhých lidí. Kvalita života v budoucnosti, která přijde třeba za dvě stě nebo pět set let, bude určena především vzájemnými vztahy lidí a teprve pak technickou úrovní ekonomiky. Protože pokud jsou vztahy v pořádku, může přijít i velká nepřízeň, ale přesto lidské společnosti neublíží. Ale o tom psal už Radomil, jde o vztah člověka k přírodě (oblast ekologie) a o vztahy sociální (sem patří mj. ekonomie a politika). Jak napsal Martin ve své drobné alchymistické poznámce (viz s. 28) ono odkouzlení a zase zakouzlení je zřejmě mnohem podstatnější, než jak nám na první pohled připadá. O nějaké zázraky a kouzla v dětském pohledu zde nepochybně nejde. V této souvislosti mě mrzí, že se mi nepodařilo lépe vysvětlit různé vývojové úrovně podstata změny jako hledání podnětů 36 37

2 podstata změny jako proměna vnímání proč vnímáme vlnění jako barvu? (viz můj předchozí vstup) věci ohledně všedního zázraku (alespoň jak jej chápu já), který se každodenně odehrává během pozorování barev. V tomto se jako lidé lišíme citlivostí a schopností imaginace či abstrakce, ale možná jen svými prožitky, zkušenostmi. Ostatně nejen vjem barev, ale i zcela všední fenomén existence lidského vědomí lze považovat v tomto pohledu za zázrak. Vědomí nepochybně není nějaký stav vysoce organizované hmoty, protože pak by vědomí musel brzy mít i procesor grafické karty. Uvažování takto nevědeckým směrem odmítám. Znovuobjevení posvátnosti pro mě neznamená návrat k nějakému tmářství středověku, nebo kouzlení, ale mnohem spíše k obyčejné citlivosti, empatii a v konečném důsledku jen a pouze k plně koncentrovanému vnímání. A pokud zde padlo slovo zázrak, tak v určitém smyslu vnímám vše stvořené jako zázrak, počínaje třeba i atomy vodíku a hélia až po zpěv ptáků během procitání nového dne. Opakem zázraku je pro mě nicota, absolutní nic, tedy stav kdy není ani prostor, ani čas, ani jeden vědomý pozorovatel, který by toto vyslovil. Nicméně pokud jsem mluvil o vnímání (modré) barvy jako o zázraku, bylo to proto, že během svého studia fyziky jsem nenarazil na žádnou stopu, skrze kterou bychom mohli alespoň v náznaku pochopit, jak je možné, že vědomí člověka dokáže jistou konkrétní frekvenci elektromagnetického vlnění pozorovat jako vjem barvy, například jako modré barvy nebe. Zároveň jsem se pokusil použít slovo nebe k jisté transcendenci, protože na okamžitém rozpoložení vnímání (vědomí) záleží. Toto je podstatné. A zde jsem zase u podstaty změny, v úhlu pohledu, jak ji vnímám já. To, co se může změnit, a buď k tomu dojde, nebo nikoliv, je právě zcela konkrétní úroveň (či kvalita) lidského vnímání. Podstata změny v mém pohledu racionálního člověka je akce a reakce. Každodenní okolí člověka, od narození až po smrt, to vše jsou podmínky, které následně určují kvalitu života. Čistý a upravený domov, teplo a dobré jídlo a bezpečná finanční situace je pro řadu lidí dnes pouze sen. Na druhé straně se mluví až o závratné nerovnosti *. Pokud firemní právník dopravního podniku v jednom krásném městě uprostřed Evropy 2 neváhá cynicky dolovat pokuty až ve vši ve výši několika ročních platů z člověka, který se provinil jen tím, že ztratil svůj občanský průkaz, přičemž ten byl následně zneužit k jízdám na černo, máme zde jasný požadavek na budoucnost. Chceme zde mít takový právní systém, kdy člověk bude v bezpečí, kdy nebude hrozit postih vlastně za cokoliv, co si ani neumíme představit, že se nám může přihodit. Ale právníka Sokola zde zmiňuji záměrně jen jako ukázkový příklad člověka s velmi nízkým charakterem (jenž je snad pouze negativním hybatelem a kdo ví, snad i pro naši knihu), který je vhodnou didaktickou ukázkou situace, která je špatně. Hledáme-li lepší budoucnost, lidé s takto nízkým vnímáním okolních situací v ní (až na výjimky) prostě nebudou, stejně jako je dnes běžným standardem, že si na koupališti necháme věci a nikdo je mezitím neukradne. A jsme u psychologie, u vnímání, jsme u obsahu vědomí moderního člověka. Proto jsem mluvil o tom, že jako lidé máme odlišnou osobní úroveň a konkrétní rozdíly najdeme nejčastěji v tom, po čem člověk touží a zejména jakým způsobem člověk reaguje, tedy jaký soubor asociací (reakcí) máme (příklad: havárie kamionu s pivem, jednoho napadne, zda je potřeba řidiči pomoci a zda vůbec přežil, druhého zase, kolik beden s pivem stihne nenápadně odvézt). Pokud zde padlo ono zakouzlení, Veroniko, určitě mi nešlo o jakoukoliv nostalgii. Naopak se zcela shodneme v tom, že změna, o které zde celou dobu mluvíme, se musí týkat hodnotového systému. I proto Martin použil symbolickou zkratku: * Více viz např. Václav Bělohradský: Čestně o lidských právech, Právo , pozn. aut. proměna vnímání 38 39

3 hledáme fungující mechanizmy kontroly podmínky pro lepší svět já-nyní-tady-to. Naše myšlení je už dostatečně abstraktní, abychom si uvědomili, že pokud např. vlastním akcie zbrojovky, bude můj osobní lepší finanční život (když dostanu vyšší rentu z těchto akcií) zajištěn nebezpečnějším stavem celé planety, kdy bude více hrozit válka. Je toto dostatečně srozumitelné? A jak je možné, že bohatý právník Sokol neváhá ničit život člověka, který ztratil svůj průkaz? Jaká podstatná událost ve vývoji jeho osobnosti absentuje, že jsem jej zde musel použít jako didaktický příklad čehosi negativního? My všichni, přestože se vnímáme jako jedna společnost, jako jedno lidstvo, se jako jednotlivci nacházíme v různých patrech společnosti a máme tedy i různou odpovědnost za náš celek. A hledáme-li lepší zít řek, hledáme mj. i praktické mechanismy, jimiž může široká veřejnost nahlížet všude tam, kde působí lidé, kteří mají na budoucnost planety Země větší vliv, než zmíněný jogín nebo pokladní. Pokud neznáme, jak naše civilizace funguje, jaká jsou její patra, kdo vlastně rozhoduje o klíčových dějích, můžeme si zde spolu sice pěkně přemýšlet, ale tím se nic nezmění. A my dnes přece nevíme, kdo a kde rozhoduje. Změna, skutečná reálná změna se neodehraje ze dne na den (nepřijde-li razantní impuls jako katastrofa, jak tu uvedl Sebastian), bude trvat roky a desítky let. Jejím výsledkem budou lepší podmínky pro zdravý růst každého jedince a víme, že to např. bude svět bez právníků, kteří zcela bezohledně a neuvěřitelně cynicky, jako pravěcí dravci, realizují své schopnosti, svoji svobodu a tím i bohužel svoji přirozenost. Radomil (pondělí, 21. července 2014, Říčany): Chtěl bych navázat nejprve na Veroniku. Píše, že jsme naladěni na vlnu svých osobních úvah a bude chvíli trvat, než se sladíme. Naše vstupy do rozhovoru mohou skutečně budit dojem nesourodosti a je zřejmé, že náš pohled na svět je odlišný, někdy i diametrálně. Je proto na jedné straně obtížné dosáhnout souladu a těžko si budeme jen tak přizvukovat; na druhé straně to může být velmi plodné, i když to třeba bude občas znít jako kakofonie. Je (vyhnu-li se nyní hodnocení, že to je dobré) přinejmenším zajímavé, že jsme se v tomto projektu sešli jako zástupci značně odlišných myšlenkových proudů. Děkuji Michalovi za jeho vysvětlující poznámky k otázce zakouzlení. Skutečně tím není míněn nějaký nostalgický návrat víry v zázraky či kouzla. Český výraz kouzlo je možná trochu zavádějící pro to, co tím mělo být vyjádřeno, neboť obsahuje slovo zlo ; a i když na vědomé úrovni to asi se zlem nespojujeme, na té podvědomé to možná působí a svádí k určitému morálně zabarvenému vnímání tohoto výrazu. Jedná se mi o to, že si mnohdy jen namlouváme, že víme, jak funguje svět a jak vznikají jednotlivé jevy světa, a tím chceme sprovodit ze světa právě to tajemné, protože náš intelekt nic tajemného nesnese. Mylně tím svět považujeme za poznaný, za poměrně jednoduše fungující a tím i snadno manipulovatelný. Důsledkem je i naše znásilňování světa a to, že s ním nezacházíme tak, aby to pro něj bylo prospěšné, protože jsme si ho ve své představě silně zredukovali, zjednodušili. Michal to rozvádí na příkladu barev a jejich vnímání. Jiným příkladem je třeba samotný život: redukujeme-li život buňky na soubor chemických a dalších pochodů, míjíme se s realitou; ani vznik života ani jeho trvání nelze tímto způsobem objasnit, a tudíž nelze nic živého ani sestrojit. Jak vznik živé hmoty, tak její existence, tj. život sám, je něco natolik složitého, že to v podstatě nemůžeme vysvětlit, nepřipustíme-li existenci inteligence, vědomí, a tudíž záměru, který je za tímto vznikem a existencí živé hmoty. Totéž platí pro vědomí není to žádná funkce živé hmoty, její produkt, jakýsi výpotek, ale něco samostatně a reálně existujícího. Myšlenka není produktem mozku, stejně jako cit není hormonální povahy a duše není jen jakási myšlená veličina postrádající reálnou existenci. A koneckonců i barva považovat ji za pouhé vlnění je z tohoto pohledu redukcionismus. Barva podobně jako myšlenka, cit apod. existuje sama o sobě jako mylně považujeme svět za poznaný úskalí redukcionismu 40 41

4 znovu- zakouzlení, posvátnost a důstojnost nové a staré kvalita a vlnění je jen mechanismus, kterým se tato kvalita uskutečňuje, stejně jako elektromagnetické impulzy v neuronech jsou jen mechanismus, který používá myšlenka. Připustit toto vědomí ve světě, působící při vzniku i při trvání, existenci jevů to je podle mě ono znovuzakouzlení světa. Jestliže připustím, že slepice není jen stroj na vajíčka, nebudu ji chovat v kleci, kde je permanentně týrána. Jestliže připustím, že člověk není hmota oživená biochemickými pochody a uplatňující funkci myšlení, pak mohu začít tvořit společnost, která bude podřízena lidské důstojnosti a v níž jeden každý člověk nebude sloužit jen jako prostředek k dosažení egoistických cílů kteréhokoli druhého člověka. Takové znovuzakouzlení má další důsledky, především znovuzposvátnění světa vede k osobní proměně (k proměně motivace) a následně i k proměně jednání a proměně společnosti; proto ho shledávám jako klíčové pro změnu. Krátce bych se ještě chtěl vrátit k podstatě změny a navázat na Sebastiana. Sebastian píše, že je ošemetné, jak hodnotím přírodní národy. Jistě je každý přírodní národ jiný, ba každý člověk je jiný, takže vlastně budeme velmi obtížně moci hovořit o nějakém národu ; zjistíme také, že velmi obtížně můžeme hovořit vůbec o člověku, protože ty hranice jsou tak neostré a odlišnost příliš velká. Relativizovat lze bezpochyby úplně všechno. Když jsem ale mluvil o vývoji vědomí, mluvil jsem o zákonitosti, která se sice v jednom konkrétním případě může uplatnit více v jiném méně, nicméně zůstává zákonitostí. Z mého obrazu světa, nastíněného v předchozích odstavcích, bude snad pochopitelné i mé vidění podstaty změny. To, co Sebastian nazývá komfortní zónou, bych nazval proudem přicházejícím z minulosti; z obav před novým a neznámým máme tendenci zachovat to staré, které už známe, konzervovat to, co je pro nás svým způsobem komfortní. A i když budeme uvažovat o změně, budeme mít tendenci vycházet z dosavadních zkušeností, měnit pouze formy, dělat reformy, ale vlastně nepři- nášet nic nového. Druhý proud přichází z budoucnosti to jsou řešení úplně nová, neodzkoušená, bořící hranice starého světa. Skutečná změna vyžaduje naladit se na tento proud a intuitivně, nikoli pouhým racionálním myšlením z něj přijímat impulzy. Je mi jasné, že tento model vyžaduje předpoklad záměru, vyššího vědomí je tu (v budoucnosti) jakýsi ideál, to, co se chce uskutečnit, a z vědomí tohoto ideálu přicházejí podněty. Pokud ale nepřipustíme existenci ideálu, těžko budeme zdůvodňovat požadavek změny: Proč bychom jinak chtěli měnit svět? Jen proto, abychom jednu možnost nahradili jinou, stejně dobře možnou a stejně dobře obhajitelnou? A poslední poznámka: Stejně jako lze socialismus označit za státní kapitalismus se socialistickou ideologií, tedy jen za jistou formu kapitalismu, můžeme ho označit i za diametrální protiklad kapitalismu; záleží jen, jaká použijeme kritéria. Domnívám se, že pro naše hledání změny její podstaty i její politiky bude vhodné brát kapitalismus a socialismus jako protipóly, neboť v jistém ohledu se jedná o dva extrémy společenského uspořádání a ten hledaný ideál leží možná někde uprostřed Sebastian (pondělí, 21. července 2014, Praha): Veronika by ráda přešla k politickému rozměru změny a rád bych na ni navázal, instinkt historika je podle mého správný. Nesnažil jsem se svým příspěvkem nějak změnu omezit nebo definovat (to by ostatně bylo proti tomu, co jsem sám napsal), ale především otevřít debatu z co nejhlubšího bodu, abych vyjádřil, co vlastně samotnou změnou a její podstatou myslím. Začněme už otevřeným tématem změny přístupu člověka k přírodě a člověka k člověku, které je, myslím, velmi dobře zpracované ze všech hledisek, od filosofického přes psychologické a duchovní až po ryze praktické. Souhlasím s vámi všemi v tom, že bychom měli začít od přírody, ale jak se mi snad podaří ukázat, tím se rychle dostaneme i k člověku. Cestu nám už existence ideálu dvojčata nebo protipóly? studium přírody vede ke studiu člověka 42 43

5 zrádný ekofetiš versus hluboká ekologie dark green spirituality vydláždili myslitelé druhé poloviny dvacátého století, kteří považovali ekologii za velmi široký pojem, spojený s vědou o systémech, kybernetikou a mnoha dalšími obory. Rozhodně podle mého názoru nešlo jen o zpátečnickou ochranu ekosféry. Myslím, že bychom měli vnímat především takzvanou hlubokou ekologii, která má oproti většině ekologických způsobů myšlení názor, podle něhož má příroda nejen důležitost pro člověka samotného (to je ona populistická a pragmatická povrchní ekologie ), ale má i hodnotu sobě vlastní, zcela nezávislou na tom, jak přírodu chápe a jak si ji chce upravovat člověk. Hluboké vnímání přírody je tedy prodchnuto obrovskou dávkou respektu a vyžaduje opatrné, pozvolné studium tedy přesný opak toho, co rozpínavá lidská civilizace právě teď potřebuje ke svému pohodlnému životu. Podstata změny by tedy ve vztahu k přírodě měla znamenat, že se pokusíme alespoň omezeně a experimentálně žít s tímto přístupem, který už lidé navrhují více než 60 let. Doposud šlo jen o lokální a komunitní pokusy, ale podpořit nějakou větší míru podobného soužití by rychle ukázalo, jak zdravý je nejen pro zdraví člověka, ale i pro jeho produktivitu a schopnost inovace. Většina současných zelených technologií se snaží podřídit expanzivní podstatě neoliberálního kapitalismu, takže ve skutečnosti o skutečně zelené řešení nejde. Osobně nazývám naše trapné pokusy ekofetišistickými, protože nemění způsob života, jen do něj přinášejí zelenou barvu. Pro každodenní život to znamená trochu se ušpinit a mít trochu blíž k hlíně a oděrkám, i když žijeme ve městě. Je až překvapivé, jak dobře se snoubí moderní technická řešení s vyzkoušenými přírodními mechanismy, biomimetika je na vzestupu a lze ji aplikovat na každém balkoně, střeše, zahrádce nebo okenní římse. Hluboké ekologické uvažování rozšiřuje pojem životní prostředí i na lidskou společnost, především města. Snaží se přinést do lidského života více vzduchu a pohybu, kontaktu s divokou přírodou a nových možností relaxace a inspirace. Zároveň do určité míry řeší i onen problém s odkouzlením, který jinak vnímám jako nadhodnocený a nepochopený (k tomu se ještě dostaneme): Hluboká ekologie totiž přináší něco, co lidé nazývají dark green spirituality, tedy tmavě zelenou duchovnost. Jde o jakýsi nevyjádřitelný pocit klidné energie, který zažívají horolezci, potápěči, jeskyňáři a další lidé pohybující se dlouhodobě v přírodě. Není potřeba ho vysvětlovat, není potřeba ho ritualizovat nebo institucionalizovat, protože jde o něco zcela přirozeného kdesi hluboko v člověku. Nejde tedy o návrat víry v univerzalistickém a theistickém smyslu a nepovažuji tento prvotní druh duchovnosti za něco nebezpečného (natož primitivizujícího nebo extremizujícího). Souvisí s transcendentalismem a určitými druhy naturalismu, není tedy nutně iracionální nebo dogmatický. Myslím si, že právě tohle setkání s přírodním Druhým (The Other) je základem zdravé duchovnosti a stačí k němu i jednoduché dlouhé procházky přirozeně zalesněným údolím. Pokud chceme řešit odkouzlení, myslím si, že tohle je dobrý začátek, kterému se může také věnovat každý z nás. Pokud neumíme společnost přesvědčit na úrovni ideálů a globálních problémů, myslím, že by nám mohlo prozatím stačit navrhovat tato konkrétní řešení, protože s sebou přináší ohromné množství pozitiv sama o sobě, nemluvě o jejich vlivu na problém odkouzlení a ekologické krize. Není nutné z přírody dělat modlu, stačí ji zažít na vlastní kůži aby člověk pocítil že je její součástí a i on v ní má co pohledávat (to je mimochodem jedna z velkých otázek současnosti: Co je člověk jako živočišný druh?). A nyní se tedy pokusím propojit vztah člověk-příroda se vztahem člověk-člověk. Jak už psal Radomil, ideálem je určitá vize všelidského bratrství, kterou já osobně chápu jako inkluzivní humanismus. Inkluzivní v tomto smyslu znamená zahrnující tedy zahrnující do lidskosti nejen všechny aspekty lidské kultury, ale i přírody. Každý kámen pro člověka něco znamená, má nějaký větší či menší význam, a jak s tímto kamenem naložím radostný návrat k přírodě nám nemůže ublížit inkluzivní humanismus 44 45

6 vnímejme následky svých rozhodnutí a činů je důležité nepropadnout extrémům bude ovlivňovat životy ostatních. Humanismus má v současnosti pověst naivního a bezzubého vnímání reality, ale to je, myslím, především zcela zásadním nedostatkem znalostí a snahou humanismus vytlačit jakožto podezřele pacifistický, případně ohrožující náboženskou morálku. Humanismus nedává smysl, dokud se nezamyslíme nad celým jeho spektrem: inhumanismem, transhumanismem, antihumanismem, titánismem... Bez těchto různých pólů humanistického uvažování nemá smysl se humanismem zabývat, protože skutečně dopadne zcela bezzubě a nesmyslně. Díky vidění člověka jako bytosti přírodní, která zatím ze všech známých bytostí dosáhla nejvyšší úrovně kulturní, se nám, podle mého názoru, otevírá mnoho nových možností, jak se sebou samými i se svou civilizací zacházet. Jde o určité rozšíření vědomí, o odhalení souvislostí a následků každého rozhodnutí a činu, o nový přístup ke změně a především (o co nám zřejmě jde nejvíce) o vybudování nových hodnot. To je podle mého názoru další věc, kterou můžeme dělat všichni. Studovat sebe sama a ostatní a náš vztah k přírodě je základní humanistická praxe: Rozvíjet, co znamená respekt a spolupráce, důstojnost a zdraví. Skrze vnímání přírody se tak jako tak dostaneme k vnímání člověka (velmi zjednodušeně přes fyziku, chemii, biologii k neurologii, antropologii, psychologii...), protože jejich propojení je obrovské. Jediné, co lidem může v tomto přístupu bránit, je buď přehnaně sobecký materialismus, nebo snaha vnímat nad sebou nějakou nelidskou autoritu v podobě bohů nebo jiných duchů. Ani jedna z těchto dvou extrémních poloh podle mého názoru nedostačuje na to, aby rozbila nebo zpochybnila vztah člověk- -příroda, ačkoliv se tak u cyniků nebo lidí toužících po spasení děje. Materialismus vyzývá ke studiu tohoto vztahu už tím, že jsme z přírody vzešli a patříme k ní. Autoritativní duchovní nauky předpokládající nelidské metafyzické vlivy pak zase musí do určité míry uznat, že ať už je člověk čímkoliv, velmi dlouho a úspěšně žije zrovna v této přírodními zákony řízené realitě je tedy na určité úrovni připraven se potýkat s jakýmikoliv démony a podobnými bytostmi už od přírody, ať už si nějaké náboženství vymyslí jakékoliv takové potvory (nemluvě o tom, že ať už je metafyzická povaha těchto bytostí jakákoliv, i ony jsou pravděpodobně součástí nějaké přírody pokud tedy nejde o produkty kultury a myšlení, čímž se nesnažím znehodnotit některé konstruktivní přínosy duchovnosti). V přírodě a člověku lze tedy hledat jak naději, odvahu, moudrost i sílu v základních, prvotních podobách, které nevyžadují interpretaci ani indoktrinaci. To je ono spojení mezi duchovní a pragmatickou stránkou, příprava na vnímání změny a imunizace vůči příliš pevným představám o realitě, ze kterého lze vykročit k dalším úvahám. Veronika (čtvrtek, 24. července 2014, Kempele): V minulých třech příspěvcích zaznělo několik věcí, které bych tu ráda shrnula než se pustím okousek dál. Michal i Radomil vysvětlili podrobněji co mají na mysli pod pojmem zakouzlení světa, na které jsem se (vědomě) ptala. U Michala je to alespoň se mi zdá otázka jedinečnosti osobního vnímání světa jednotlivcem a u Radomila především otázka připuštění toho, že lidské poznání přírody i světa má svoje limity. Obě vysvětlení mají svůj smysl, i když to má jen málo společného s tím, co mínil odkouzlením Max Weber. Ten měl na mysli posun k racionálnímu či dokonce materialistickému myšlení, které svět podřizuje Rozumu a odmítá vše, co nejde vysvětlit pomocí nástrojů, která má. Proto jsem se snažila diskuzi směřovat tak, aby se čtenáři dostalo konkrétní vysvětlení. Michal se potom v podstatě zamýšlí nad člověkem jako jedincem, který vnímá svět a má v rukou možnosti a zkušenost k jeho pochopení a nalezení svého místa v něm. Tato myšlenka ale potřebuje menší revizi ke které se dostanu vzápětí. znovu k zakouzlení 46 47

7 limity Rozumu potřeba překonat oba systémy Radomil se zajímavě dotknul toho, že zakouzlení by mělo obsahovat uznání toho, že současná konceptualizace světa a přírody, která je mechanická a utilitární, není jediná platná. Hodnota přírody je pro člověka dnes především a hlavně užitková. Myslím, že tady je jasné, že to, co bychom měli problematizovat, jsou vlastně nástroje našeho poznávání světa tj. hlavně vědeckou metodu. V případě limitů lidského poznání bych ale doplnila sama za sebe, že limity tu chápu jako limity Rozumu. Tedy limity dané tím, že vědecké a poznávací nástroje jsou omezené díky mechanistickému paradigmatu dnešní vědy. Myslím, že samotné poznávání je vlastně neohraničené respektive hranice mu dáváme pouze kulturně a společensky. Zcela drobné vysvětlení k socialismu a kapitalismu. Moje myšlenka se týkala toho, že oba směry vycházejí ze stejné filosofické a vědecké kultury a tedy ve vztahu k otázkám, kterým se věnujeme, není studenoválečný protiklad mezi nimi až tak relevantní. Jinak řečeno, změnu bych osobně hledala za oběma pojmy jako alternativu k filosofické a vědecké kultuře, která jde ruku v ruce s kapitalismem (od 15. století). Myslím, že oba tyto systémy je nutné překonat. * * Planetární krize lidského postavení prostupuje ovšem západní svět stejně jako svět náš, pouze v něm nabývá jiných společenských a politických podob. Heidegger výslovně mluví o krizi demokracie. Nic skutečně nenasvědčuje tomu, že by západní demokracie tj. demokracie tradičního parlamentního typu otevírala nějaké hlubší východisko. Dalo by se dokonce říct, že oč více je v ní ve srovnání s naším světem prostoru pro skutečné intence života, o to lépe jen před člověkem krizovou situaci skrývá a o to hlouběji ho do ní ponořuje. Skutečně: nezdá se, že by tradiční parlamentní demokracie nabízely způsob, jak zásadně čelit samo-pohybu technické civilizace i industriální a konzumní společnosti; i ony jsou v jeho vleku a před ním bezradné; jen způsob, jímž manipulují člověka, je nekonečně jemnější a rafinovanější než brutální způsob systému post-totalitního. Ale celý ten statický komplex ztuchlých, koncepčně rozbředlých a politicky tak účelově jednajících masových politických stran, ovládaných profesionálními aparáty a vyvazujících Příspěvek Sebastiana potom pro mě je dalším posunem v naší debatě, i když má podobné motivy. Kritizuje velmi dobře to, jak neoliberální kapitalismus de fakto inkorporuje (a korumpuje) zelené alternativy a činí z nich zase otázku zisků, která se dobře prodává jako ekologická. Nejenže je to povrchní řešení, ale je to i řešení, které prodává v jedné části světa ekologické řešení, které ale často produkuje za neekologických podmínek v jiné části světa. Sebastian také napsal, že ekologickou alternativou je, že příroda má hodnotu sama o sobě a že ta není nutně nijak závislá na člověku. Tady jde o poměrně zásadní věc, protože lidské pojetí přírody je často (a docela logicky) antropocentrické. Jinak řečeno, člověk je a zřejmě i bude vždy určitým filtrem vlastního vnímání přírody a světa kolem, ale v hledání alternativ bych řekla, že bude nutné problematizovat právě antropocentrismus. Otázka, která mě teď zajímá, je ale trochu jiná. Mluvili jsme o přírodě a člověku, o vnímání jednotlivce, lidstvu, vztahu člověk-člověk či inkluzivním humanismu, ale pořád jsme vlastně dostatečně nemluvili o společnosti. Změna pro budoucnost přece bude nejspíš změnou společenskou a změnou společenských vztahů. Budu tvrdit, že vztah každého z nás k přírodě a k ostatním je regulován společností, která nás od narození až po smrt formuje a ovlivňuje. Je to v podstatě určitý software, který programuje naše hodnoty, chování a jednání, postoje ke světu, přístupy ke světu, způsoby řešení problémů, tabu atp. I to, že jsme se tu shodli na tom, že klíčovým problémem pro hledání změny je vztah k přírodě, je produktem současné společnosti občana z jakékoli konkrétní osobní odpovědnosti; celé ty složité struktury skrytě manipulujících a expanzivních ohnisek kumulace kapitálu; celý ten všudypřítomný diktát konzumu, produkce, reklamy, komerce, konzumní kultury a celá ta povodeň informací, to vše tolikrát už rozebráno a popsáno opravdu lze asi těžko považovat za nějakou perspektivní cestu k tomu, aby člověk znovu nalezl sám sebe. In: Václav Havel: Moc bezmocných, Hrádeček, říjen 1978 (věnováno památce filosofa Jana Patočky), pozn. Michal Rusek. kritika antropocentrismu společnost člověka zpětně programuje 48 49

8 kritika individualismu hodnotová shoda otázka změny jako revoluce a vědeckých i filosofických nástrojů, které pro identifikování společenských problémů máme. A budu také tvrdit, že naše instinktivní směřování věcí k jednotlivci je nejspíš důsledkem neoliberální kultury individualismu, který za posledních skoro čtyřicet let kolonizoval naše myšlení (naše české v posledních 25 letech). Změna je otázkou společenských vztahů a v případě dnešních společností, které jsou velice komplexní a jejichž národní hranice (kulturně, ekonomicky i politicky) se skrze globalizaci postupně smývají a mizí, se jedná o skutečně obrovský soubor na sobě závislých změn sociálních, ekonomických, politických a kulturních vztahů. I můj osobní vztah k jinému člověku je ale diktován logikou mojí společnosti. Proto abychom mohli dál promýšlet politiku změny, musíme chápat, že tím, co chceme fakticky změnit, nejsou hodnoty, postoje, způsoby myšlení a vnímání jednotlivce, ale především společnosti jako takové. Změna musí být přitom společensky funkční i s ohledem k jednotlivcům, ze kterých se společnost skládá a kteří v ní žijí. Všichni se tu shodneme, že ideálem je společnost, která dává jednotlivcům dostatek ochrany, důstojnosti, štěstí a prostoru či svobody a všichni se zřejmě shodneme na tom, že by to měla být společnost existující v souladu s přírodou, která neexistuje v jejím protikladu, ale která existuje souběžně (paralelně) s přírodou nebo dokonce jako její přirozená součást. Otázka je jak změnu uchopit už na začátku jsem mluvila o revoluci. A pokud se podívám na její aktéry v minulosti byli jimi jak jednotlivci, tak i celé společnosti. Je tedy podle mého nutné prostudovat nebo reflektovat společnost a vztahy v ní jako zásadní kontext našich úvah. Radomil (čtvrtek, 24. července 2014, Říčany): Rád bych nejprve extrahoval některé body z předchozích dvou příspěvků v našem rozhovoru. Sebastian: Příroda má hodnotu sama o sobě podstata změny znamená pokoušet se o hluboké vní- mání přírody zelená spiritualita, čili nevyjádřitelný pocit klidné energie není nutné dělat z přírody modlu, stačí ji zažít na vlastní kůži rozšířené vědomí a vybudování nových hodnot skrze vnímání přírody se dostaneme k vnímání člověka. A Veronika: Hodnota přírody je pro člověka hlavně užitková mechanistické paradigma dnešní vědy nutnost překonat socialismus i kapitalismus změna společenských vztahů společnost nás formuje a reguluje náš vztah k přírodě neoliberální kultura individualismu chceme změnit hodnoty, postoje atd. společnosti ideálem je společnost dávající jednotlivci dostatek ochrany, důstojnosti, svobody atd. revoluce. V rozhovoru jsme tedy přešli od vztahu člověka k přírodě ke vztahu člověka k člověku. Začnu svůj vstup obrazem. Před pár dny jsem s pětiletou dcerou vyrazil na výlet do Prahy a zašli jsme i na jedno naše oblíbené dětské hřiště. Jen jsme vešli, přiběhla k nám holčička zhruba ve věku mé dcery a za chvíli, bez dlouhých řečí, ba skoro beze slov, si obě spolu začaly hrát a svorně běhaly od jednoho herního prvku ke druhému. Jedním z těch prvků je i kolotoč, který děti pohánějí samy pomocí pedálů. Holčičky se posadily, šlapaly a točily se. Pak přišla maminka s asi dvouletým děvčátkem, posadila ho na volné sedátko a obě starší začaly zase roztáčet. Fascinovaně jsem sledoval ten výjev, při kterém nepadlo ani slovo. Starší děvčata se dívala střídavě po sobě (kvůli vzájemné koordinaci své činnosti) a střídavě na malou holčičku a opatrně šlapala, malá holčička se zvědavě, s důvěrou a snad i s jistým obdivem dívala na ně. U děvčat bylo patrné, že vnímají v tu chvíli svou odpovědnost i že vyrostla svým úkolem, svou službou druhému člověku. Celá ta scéna měla v sobě cosi úžasného a já jsem si říkal, že to je vlastně obraz, ideál budoucí lidské společnosti, která prostě nebude založena na konkurenci, jejíž celé paradigma bude jiné kde je ale také zřejmé, že revoluce není ta cesta, kterou by taková společnost mohla vzniknout. Snad by se ta cesta k ní dala nazvat přerodem předobraz budoucího společenství 50 51

9 spiritualita společnost a individualita vnitřní a vnější svět lidstvo ve fázi individualizace Řekl bych, že ten nevyjádřitelný pocit klidné energie, o kterém se zmiňuje Sebastian, zdaleka nemusí být vázán jen na přírodu, ale lze ho stejně tak prožít ve vztahu člověka k člověku, a že zdaleka není vyhrazen jen horolezcům či potápěčům. Je to právě ono rozšíření vědomí, které nám umožní vnímat posvátnost místa či posvátnost chvíle, vnímat ducha (spiritus); to je podle mého názoru spiritualita, která nemá nic společného ani s náboženstvím ani s modlářstvím a která je základem a zároveň součástí překonání starého paradigmatu, onoho přerodu v novou společnost, vyznačující se úplně jinými společenskými vztahy. Důležitá je podle mého názoru otázka, do jaké míry nás společnost formuje (včetně našeho vztahu k přírodě) a do jaké míry naopak my jako jednotlivci utváříme společnost. Ten vztah je jistě vzájemný a těžko určit, co převažuje individualisté budou tíhnout k úsudku, že určující je individuum, kolektivisté zase, že nás určuje společnost. Můj názor je spíše individualistický: Jistěže nás formuje systém vzdělávání a mediální prezentace světa, obojí však je zase tvořeno individualitami, jednotlivými lidmi. Neřekl bych, že náš vztah k přírodě je určován našimi společenskými vztahy, nýbrž že tyto dvě spojité nádoby mají jeden hlubší prapůvod a tím je lidské vědomí. To, co žije v lidském vědomí, se uplatňuje jak ve vztahu k přírodě, tak v utváření společnosti. Jinými slovy: co žije v našem vnitřním světě, to se nutně odráží ve světě, který vytváříme. Je zákonitostí už jsem na to poukazoval že lidské vědomí se vyvíjí a že dosavadní vývoj směřoval od kolektivu (pospolitosti) k individualitě. Individualizace (spojená s rostoucí izolací jedince), která je u nás tolik patrná v posledních pětadvaceti letech a na Západě ještě o několik desítek let déle, tak podle mého mínění nebyla způsobena neoliberální kulturou, nýbrž neoliberální kultura je do značné míry jejím produktem. Stejně tak je produktem nastíněného vývoje vědomí náš vykořisťovatelský vztah k přírodě a konkurenční, soupeřivé vztahy ve společnosti. Regulérní průběh dalšího vývoje lidského vě- domí spočívá v překonání individualizace a v obratu k nové pospolitosti. Socialismus byl z tohoto pohledu krokem v jistém smyslu opodstatněným, avšak uskutečněným naprosto nesprávným způsobem, násilnou kolektivizací, a musel proto ztroskotat. Zároveň však dokázal jakoukoli kolektivizaci naprosto zdiskreditovat. Dívám-li se na věc takto, pak je socialismus skutečně protipólem kapitalismu a překonání obou systémů spočívá v nalezení regulérní cesty, která umožní přerod ke spolupráci místo vzájemného boje a bude tento přerod dále akcelerovat, a která zároveň nebude spojena s násilným potlačováním individuality. Michal (pátek, , Třebíč) Vidím, že srovnání socialismu a kapitalismu nás hned tak neopustí. Jak už bylo řečeno (Radomil, s. 43) záleží na tom, podle jakého kritéria tyto systémy srovnáváme. Opravdu si nejsem jistý, zda chceme hledat společenské uspořádání, které je kdesi mezi oběma systémy. Minimálně tedy musíme ukázat, podle jakého kritéria hledáme. Například z hlediska řízení ekonomiky vidíme v jednom zřízení převahu vlastnictví soukromého, v druhém zase společenského (státního, veřejného). Oba tyto systémy se v tomto pohledu opravdu tváří jako protipóly a pokud hledáme kompromis, existuje zde rozumný názor, že to má být stát a nikoliv jen soukromé firmy (dokonce i zahraniční), kdo vlastní (a tedy kontroluje) páteř národní ekonomiky (vodu, energie, telekomunikace, klíčové obchodní řetězce, platební systém apod.). V uvedeném příkladu lze opravdu najít vhodný a z hlediska národní ekonomiky bezpečný kompromis mezi socialismem a kapitalismem. V této souvislosti lze uvést příklad, kdy i velmoc jakou je Rusko, nemá vlastní nezávislý elektronický platební systém a v případě sankcí, ke kterým by se připojily elektronické platební systémy, jako je např. VISA (společnost má sídlo v USA), bude mít Rusko velký problém. Ale to jsem odbočil do blízké reality, předpokládám, že náš pohled směřuje dál cesta od konkurence ke kooperaci má ještě smysl chránit národní ekonomiku? 52 53

10 falešný systém: socialismus falešný systém: kapitalismus s plutokracií Pokud nahlédneme z jiného úhlu, tak dobře rozumím i tomu, co zde naznačila Veronika (s. 34), tedy že zde v praxi socialismus (natož komunismus) nikdy nebyl, ale mnohem spíše jen jakýsi státní kapitalismus falešně se zaštiťující socialistickou ideologií. I režim před rokem 1989 byl uspořádaný pyramidově hierarchicky, přestože verbálně tvrdil opak, vláda lidu v něm byla čistě formální. Socialismus jako systém byl založený na falši a manipulaci s realitou. K tomu: Podle Lebowitze, se Sovětský svaz a další socialistické státy představovaly jako země s avantgardními výrobními vztahy. Avantgardní strana (která byla formálně budována jako demokraticko-centralistická, v praxi však byrokraticko-centralistická) vytvořila byrokratický státní aparát odpovídající její vlastní podobě. Formálním cílem tohoto aparátu bylo budování socialistické společnosti a mnozí z jeho členů byli pravděpodobně upřímní ve své touze po takovémto výsledku. Nejlepší a nejoddanější mladí socialisté byli tudíž povoláni do strany a do řad státního úřednictva (bureaucracies) a jejich charakter byl formován existujícím vedením. Postupoval ten, kdo se přizpůsoboval (byl konformní), což znamenalo především, že se nevzpouzel proti směrnicím (nařízením) shora. * Avšak nejen socialismus je systém založený na manipulaci a falši. I kapitalismus zůstává často jen u slov. V socialismu to byly proklamace o rovnosti a bratrství (přitom zde vládla jediná Strana za pomoci všemocné StB), v současném kapitalismu se zase předstírá, že tu ještě máme demokracii, tedy že o budoucnosti rozhoduje stejným dílem každý občan, přitom skutečnost nemá s tímto starým řeckým ideálem již cokoliv společného žijeme v ukázkové plutokracii. Na politickou moc dosáhnou skrze reálné politické mechanismy pouze lidé movití s významnými společenskými kontakty. Navíc je zřejmé, že nahoru postoupí nejčastěji ti, kteří se stávajícímu systému a jeho politicko-ekonomickým celebri- * Michael Lebowitz: The Contradictions of Real Socialism : The Conductor and the Conducted. New York, Monthly Review Press 2012, pozn. aut. tám neprotiví, kteří jsou ke stávajícímu politicko-ekonomickému uspořádání ale i k panujícím zvyklostem (včetně korupce) loajální. Prakticky toto zajišťují média, která musíme vnímat jako nedílnou součást politické moci. A znovu připomínám, co je zde podstatné: jsou to média a lidé v nich, kdo vytvoří nejen seznam témat, o nichž se bude hovořit ( agenda settings ), ale často i jejich jediný a jedině správný výklad. Hledáme-li podstatu změny, neměli bychom výše uvedené ignorovat, protože dochází k samosvornosti; ti, kteří překročili u voleb určitou procentní hranici, dostanou od státu mnohamilionové dotace, druzí naopak zaplatí za pouhou možnost účasti a dokonce jim volební vstupenka propadne. Při počtu 14 krajů a volební kauci 15 tisíc jde o nemalou částku 210 tisíc korun. Povšimněme si podobnosti obou systémů, oba vynášejí nahoru každého, kdo je loajální (konformní). Ale toto není vlastnost jen těchto dvou systémů, jde o jev, který zřejmě nastává v každé organizaci, která je budována tak, že vyšší postavení sebou nese nejen vyšší odpovědnost, ale také výhody a privilegia. Hledáme-li podstatu změny, hledáme společnost, která se s tímto samosvorným jevem dokáže vypořádat. 4 Pokud však budeme socialismus a kapitalismus měřit například vztahem k přírodě, nelze nevidět, že oba systémy jsou dvojčata a vztah obou těchto společenských uspořádání je velmi podobný, tedy cynicky kořistnický. Připomeňme, že již před rokem 1989 existovaly v ČSSR ekologické spolky jako například Děti Země a že k převratu 1989 přispěly mj. i ekologické demonstrace na Mostecku proti socialistickému znečišťování ovzduší. Ale nyní posunu diskusi dál tvrzením, že nežijeme v míru, ale jsme ve velmi ostré válce, kterou můžeme pojmenovat přesnými slovy informační válka. Současné ekonomicko-politické uspořádání zde není náhodou, vzniklo velmi tvrdým a úporným bojem různých zájmových skupin. Zatímco dříve v dějinách vedli mocní války o území fyzicky, dnes jim stačí kapitál, kterým si podmaní každou nepozornou nebo jen málo inteligentní krajinu. nahoru vystoupají ti, kteří se systému hodí hledáme systém oceňující praktickou kritiku všude kolem ostrá informační válka 54 55

11 pracovním nástrojem vítězů je manipulace idealisté versus cyničtí pragmatici nerovná diskuse tři úrovně manipulace diskuse o budoucnosti A ještě navážu na Veroniku, že je to společnost, kdo určitým způsobem jakoby až programuje hodnoty, chování, jednání atp. každého člověka (s. 49). Přijmeme-li předchozí tvrzení, tj. že žijeme ve světě, v němž všude kolem panuje ostrá informační válka, je vysoce pravděpodobné, že ti, kteří jsou dnes vítězi v této válce, zásadním způsobem manipulují naši realitu. Zamyslíme-li se nad motivací těch, kteří současný světový ekonomický systém nastavili a kterým tento systém v zásadě vyhovuje, neexistuje v současném neoliberálním kapitalistickém světě účinná protisíla, která by schopnost těchto vítězů manipulovat klíčové otázky omezila. Síly tak nejsou vyrovnané. Na jedné straně idealisté, kteří mají holé ruce a ideje, na druhé straně vítězové, kteří využívají rétoriku kapitalismu, že každý má právo maximalizovat všemi legálními způsoby svůj kapitál, právo mít stále vyšší zisky a tedy i moc. Je to podobné, jako vpustit partu dvanáctiletých skautů a skautek do ringu se smečkou vyhladovělých vlků. Je to souboj již od své podstaty nerovný. Máme zde principiální rozdíl mezi etickým spolkem filosofů (kteří hledají poctivě a nezištně) ve srovnání s ringem, kdy spoludiskutujícímu již z principu nejde o nalezení pravdy, nebo alespoň o hledání lepší společnosti pro co největší počet obyvatel planety Země, ale pouze a jedině o maximalizaci zisku, respektive s ním spojené faktické moci. Chci tímto zpochybnit (aniž bych jakkoliv hlásal návrat k socialismu) základní tezi kapitalismu, která říká, že pokud se bude každý aktér na trhu starat o své zisky, bude právě toto chování vést k prospěchu celé polis. Ano, umím si představit situaci, kdy by tyto úvahy fungovaly, ale museli bychom předpokládat, že tržní hráči dodržují dohodnutá pravidla hry a nemanipulují veřejný diskusní prostor nejednou falší. A hlavně jsou etičtí. Ale tak tomu není. Vznáším zde vážné obvinění, že ti, kdo jsou dnes politicko- -ekonomičtí vítězové (jejich jména pochopitelně neznáme), hrubě manipulují a zkreslují diskusi o budoucnosti hned ve třech samostatných rovinách: 1) Nejprve jde již o samotný popis situace, tedy o to, co je dnes špatně. Často slyšíme např. tvrzení, že vše je na nejlepší možné cestě, že společenský systém už lepší být ani nemůže a že si máme vážit toho, že jsme na tom lépe, než před 100 nebo 200 lety. Nebo jsme ubezpečováni, že jsme se již ocitli na konci dějin a tedy každé pátrání po lepší společnosti je marné, hloupé a pošetilé. Lidé by si prý hlavně neměli závidět a především musí každý začít s nápravou sám u sebe 2) Další úroveň manipulace spočívá ve zpochybnění každého, kdo přemýšlí (podobně jako my zde) o konturách lepší budoucnosti, a může jít přitom až o útoky ad hominem, kdy je člověku vyčítáno, že o budoucnosti přemýšlí např. kvůli své osobní frustraci. Tento argument je docela zajímavý, protože víme, že peníze a moc korumpují a statisticky bude platit, že bohatí lidé se obvykle věnují své úspěšné kariéře a nikoliv planému filosofování o podobě budoucích poleis. Dalším argumentem bývá, že nejvíce zla přišlo na svět právě skrze snahu udělat svět lepší, a proto se prý nemá o lepší svět vůbec usilovat, vývoj se má ponechat anonymnímu tržnímu samovývoji. V praxi jde samozřejmě hlavně o to, aby veřejnost přestala nakukovat vítězům v ekonomicko-politické a následně informační válce pod pokličky a aby zcela vyklidila hřiště, aby tržní hra mohla pokračovat dále již zcela v jejich režii. 3) A konečně, za třetí, jde až o systémové odmítání všech diskusí o tom, jak by měl budoucí svět vypadat. V těžkých médiích, tedy TV a rozhlase (která jsou jasnými spolupachateli dnešního neutěšeného stavu) například již řadu let zcela absentuje odpovídající diskusní formát, přestože dnes má Česká televize již 5 programů a diváci by si mohli kdykoliv pustit přes Internet i pořad, který by se případně vysílal mezi druhou a pátou hodinou ranní kdy třeba Déčko/Arte vysílá jen spící obrázky. (Mimochodem, na Slovensku kupodivu dodnes existují diskusní pořady jako Večeře s Havranem a Pod lampou.) manipulace na úrovni analýzy stávající situace manipulace ad hominem manipulace systematickým odmítáním diskusí o vizích 56 57

12 Kontext diskuse o lepší společnosti. Pozorování motivace: U koho? Proč? Altruismus vs. sobectví, příčiny odlišné motivace. Při takovémto perverzním zápase by nevyhrál nejlepší fotbalový tým, ale ten nejagresivnější nebo ten tým, jehož hráči by měli nejméně skrupulí. Taková hra vybere jakousi zvláštní selekcí takový tým, který by nikdo na dalším turnaji potkat nechtěl. *3 jeden svět, avšak různé motivace hra bez sudího a bez pravidel kdo je dnes vítěz komu dnešní stav vyhovuje SVĚT SPOLEČNOST budoucí stav m současný stav a n i p u l a c e m a n ip ulace manipulace hledání, vize 2. kdo je povolaný hledat řešení média = agenda settings, rodiče, škola, kultura co je dnes špatně: 1) ekologie, potraviny 2) vztahy mezi lidmi zejména pracovní 3) války (atd.) Obr. 2: Odlišná motivace vede k manipulaci diskuse Znovu se tak vracím k rozdílům ve vnímání a z nich pramenící odlišné motivaci aktérů naší reality. Situaci, kdy jedni až naivně ctí etiku a pravidla a druzí vítězí hlavně tím, že je libovolně překračují a plni falše mění i v průběhu hry, brilantně popsal ekonom Tomáš Sedláček: A kdo určuje pravidla hry (stejně jako téma či pravidla debaty), zápas zpravidla vyhrává. Ale co když francouzští hráči nasadí jinou, agresivnější taktiku a začnou nic netušícím Američanům kopat zezadu do kotníků? Co když si jeden z hráčů narychlo sežene nůž, nebo dokonce střelnou zbraň? V sázce je mnoho, a jak již bylo řečeno, není zde nikdo, kdo by pravidla vyjasnil a usměrnil a vynutil jejich dodržování. Sebastian (26. července 2014, Praha) Myslím si, že v tuto chvíli je nutné si uvědomit, kde a kdy žijeme a jaké jsou naše možnosti začínáme totiž zacházet do extrémně drobných úvah, zpracovaných už mnohokrát. Snah o revoluci a změnu způsobů, jakými lidé přemýšlí o současném stavu společnosti, už za sebou máme desítky výsledky se nedostavily. V posledních desetiletích zůstalo v prachu a slzách obrovské množství skvělých a podle mého názoru i inteligentních plánů, jak změnit svět. Všechny ale mají jednu velkou chybu, které se myslím dopouštíme i my v tomto textu: Snaží se v určité formě respektovat současný stav, pochopit ho a vyjít z něj pro další snahy. Je však potřeba vidět, že neoliberální kapitalismus je mnohem širší a hlubší fenomén, propojený nejen s ekonomicko-ekologickými systémy, sítí nadnárodních korporací a místních správ. Jde, podle mého, především o produkt nikoliv individualismu a ega (které nevnímám jako negativní pojmy), ale o produkt dlouholeté a zcela nekontrolované souhry dvou procesů: Prvním z nich je zaměření na nejmenšího společného jmenovatele, na řešení hned a tady, o kterém jsem psal při pokusu nastínit povahu změny samotné. Druhým je zaměření neoliberálního kapitalismu na vizi sebe sama jakožto jakéhosi dědice a strážce modernity, tedy nejen zavádění a rozvoje nových technologií, ale i myšlenek. Jde tedy o kombinaci toho nejhloupějšího a nejpovrchnějšího s pokryteckou a melodramatickou hrou na kustoda potenciálu lidstva. V tom je naše situace zcela výjimečná a se společenskými kritiky minulosti nesrovnatelná, ostatně tak jako všechny podobné * Viz T. Sedláček: Chvála sudího a pravidel hry, ihned.cz, , předchozí snahy o změnu k lepšímu ukazují nezmapovatelnost současnosti 58 59

13 kreativní destrukce hra na změnu kritiky, snažící se položit prst na tepnu doby, byly vždy jedinečné vzhledem ke svým předchůdcům Ať se budeme snažit na těchto stránkách jakkoliv, systém neoliberálního kapitalismu nemáme podle mého názoru šanci rozložit zevnitř. Neo liberální kapitalismus je pro současného člověka stejně pevnou součástí života jako gravitace. Lidé už ani nevnímají, co všechno se mu podařilo znehodnotit a zneužít, jen aby to prodal v jiném balení a v jiném kontextu. Změnila se například i povaha peněz jako takových a kdo se vyzná v ekonomii a monetární teorii dostatečně na to, aby mohl říct, jak současný systém funguje? Ke dvěma silám současného kapitalismu je potřeba přidat ještě dvě další, abychom se mohli pokusit docenit, proti čemu stojíme. Třetí je síla takzvané kreativní destrukce, postmoderního procesu, který z hlediska každodennosti není vůbec jednoduché pochopit, ale který tvoří podloží všeho, co se kolem nás děje. I když princip kreativní destrukce může být zajímavý v uměleckém prostředí, v rukách současných neosobních autorit jde o nepředvídatelnou sílu schopnou ničit životy lidí po milionech a prezentovat se jako smysluplný příspěvek pokroku. Čtvrtou silou je pak schopnost naprosté iluze změny, jejíž součástí je nabízení nejen již zmíněných neefektivních ekofetišistických řešení, ale mimo jiné i možností ohleduplných, zdravých, charitativních a jinak duši člověka vykupujících operací (různých fair trade, organických a bio řešení, speciálních akcí na pomoc útulkům, nemocnicím, dětským domovům) a nakonec i iluze nejhorší, a totiž iluze svobody a možnosti říkat si, co chci a mít na výběr. Stačí se podívat na to, kolik monopolů nás obklopuje a jak provázané spolu jsou všechny procesy, které se kolem nás dějí naše volba je už teď podvázána a předvídána, takže cokoliv uděláme, někde existuje tabulka do které se vejdeme a systém ví, jak s námi zacházet. Z lidského hlediska tedy žijeme ve slepé uličce: Nelidský systém současnosti (dokonale připravený na jakékoliv pokusy o změnu) nás táhne k jakémusi nelidskému systému budoucnosti (pravděpodobně dokonale připravenému lidskost brát jako zbytečnost). Je velmi nepříjemné vidět, že u nás na tyto úvahy nejsme zvyklí ale v zemích, kde lidé se současnou formou neoliberálního kapitalismu žijí déle, už existují stovky pokusů na nesnesitelnost našeho osudu upozornit. U nás se tohle prozření ještě nerozšířilo, ale pomalu už ho můžeme cítit. Bohužel, ze zahraničí víme, že rozšíření není v tomto případě zárukou změny. Myslím si, že bychom se měli poučit a neopakovat chyby společenských kritiků na Západě od 60. let do současnosti, tedy neztrácet čas popisem toho, co všechno je špatně a navrhovat omezená řešení. Je samozřejmé, že kapitalismus nemá alternativu (nikdo nechce návrat ke komunismu) je ale také samozřejmé, že kapitalismus je zkažený a pro lidstvo nezdravý systém, kterého se musíme zbavit. Dovolte mi citovat ukázku toho, v čem žijeme a co si snad ještě ani nedokážeme plně uvědomit: Před klíčovými volbami v roce 2004 z Bílého domu uniklo legendární vyjádření jednoho z prezidentových poradců, když mluvil s novinářem Ronem Suskindem: Poradce: Vy jste jeden z těch lidí, které vnímáme jako členy reality-based community. To znamená, že si myslíte, že řešení situací lze hledat moudrým studiem poznatelné reality. Suskind pokývá hlavou a zamumlá něco o principech osvícenství a empiricismu, ale poradce ho nenechá domluvit a rovnou pokračuje: Takhle už ale svět nefunguje. Teď jsme impérium a kdykoliv něco uděláme, vytváříme tím vlastní realitu. A zatímco vy tuhle realitu moudře studujete, my už jsme dávno vytvořili několik dalších. Ty samozřejmě můžete studovat také, ale takhle to prostě zůstane. My jsme aktéři historie a vy, vy všichni, jenom studujete, co jsme my vykonali. Toto je podle mě situace, ve které se nacházíme. Myslím, že jedinou možností je pokusit se nahlédnout svět z nového studujme zkušenosti našich kontrakulturních předchůdců jen hrstka lidí má vliv na osudy všech a jsou si toho vědomi 60 61

14 důvěřujme čtenářům a zkusme jít rovnou o krok dál naléhavá potřeba jasného slovníku individualita a společnost pohledu, poučeného minulostí a směřujícího k budoucnosti. Neoliberální kapitalismus je nemožné změnit, lze ho jen překonat vybudováním zcela nové vize, modelu, který není jeho protikladem, ale zcela novou kvalitativní úrovní civilizačního vývoje lidstva. Je na čase důvěřovat čtenářům, že od nás nepotřebují vysvětlení a odpovědi na otázky Co je špatně? a Co s tím můžu dělat? a spíše je potěší konečně vidět někoho, kdo se bude zabývat otázkami Na co se vlastně můžu těšit? a V čem vidíte naději? a Pokud nějak můžu pomoci, řekněte mi jakým směrem tu pomoc směřovat? a především Existuje podle vás nějaká světlá budoucnost? Veronika (středa, 30. července 2014, Kempele): Asi je to zase profesionální deformace, ale myslím, že je důležité používat v argumentaci pojmy, které jsou nějak určitěji definované a jejichž smysl je potom čtenáři jasný. Nemyslím to tak, že bychom nemohli kreativně určovat pojmům nový smysl ve vztahu k situaci nebo kontextu, o které nám jde. Ale prostě pojmová jasnost je dost důležitá. Radomil mluvil o lidském vědomí, ale osobně si nejsem jistá, co se pod tím pojmem konkrétně myslí. Je to pojem psychologický reflexe sama sebe či uvědomění si sama sebe, či má tento pojem nějaký jiný smysl? Totéž platí u Sebastiana pro shumpeterovský pojem kreativní destrukce 5, který má v jeho textu neurčitý smysl postmoderního procesu, kterému není lehké porozumět. Já sice tuším co tím myslí, ale stejně bych raději přidala i stručné vysvětlení. Když jsem mluvila o tom, že společnost nás jako jednotlivce formuje, nejednalo se jen o kolektivistický přístup, ale spíše o konstruktivistický přístup. Tím nepopírám individualitu každého z nás, která je nejspíš daná přírodou, jen upozorňuji na to, že podle mého názoru neexistuje přesná hranice mezi já a společností, a myslím, že představa o tom, že já může ně- jak nezávisle od společnosti definovat svoje individuální názory a představy, a tím se nějak zcela osvobodit či dokonce změnit sociální systém, je lichá. Budou to společenské vztahy, které i ve své individuální podobě přinesou změnu. Většina našich myšlenek, pojmů a kategorii je ostatně generována společensky. Dobrým příkladem tu může být jazyk, který každý z nás používá a musí respektovat jeho pravidla a má omezené možnosti je měnit. Dalším příměrem může být i to, že zcela soukromá sféra například sexuality nebo genderové identity je konstruována zase společensky, nikoliv individuálně i přesto, že většina z nás bude souhlasit s tím, že jde o sféru zcela soukromou. Myslím, že je mnohem větší svoboda si připustit svojí závislost (embedment) na společnosti, než se utíkat do hájemství individualismu. Jak řekl Goethe, nikdo není beznadějněji zotročen, než ti, kteří falešně věří, že jsou svobodní. I svoboda je definována společensky a vztahově. Pokud bych toto spojila s tím co psal Michal konkrétněji o manipulaci, tak lze říci s jistým zjednodušením, že společnost nás v jistém smyslu manipuluje. A společnost je komplexní síť různých vztahů, včetně vztahů mocenských, kde působí různé asymetrie možností dané ekonomicky nebo symbolicky, které vedou k tomu, že moc člověka kontroluje (v Michalově slovníku manipuluje) a to na individuální i společenské úrovni. Ti, kdo jsou držiteli moci ve společnosti (a to se liší podle typu společnosti), ji používají a snaží se udržet. A je to zase určitý typ společnosti, který generuje určité mocné. Ta naše je v základních obrysech postavena na moci peněz a kapitálu jako nadřazenějším jevu. Začali jsme tedy u bodu vztah k přírodě a člověku jako na určité platformy, odkud chceme začít hledat alternativy a řešení, respektive změny. Zatím jsme se příliš neshodli na tom zda by změna měla být otázkou spíše individuální nebo společenskou. Chápu, že to druhé ji značně znepřehledňuje a že v rovijsme lidé, jsme společnost aktuální stádium vývoje: společnost určená nadřazeným jevem změna individuální nebo společenská? 62 63

15 kapitalismus není poslední systém vytváření vize jako boj revoluce je silový konflikt o nové uspořádání mnozí hájí cizí zájem ně, co mohu já udělat, se přemýšlí mnohem lépe a konkrétněji. Osobně si myslím, že individuální rovina je jedna dimenze, která nutně potřebuje tu druhou, a že požadavky změny musí být kolektivní. Takže otázka by měla znít, co můžeme společně udělat a jak to můžeme udělat. Společně. Sebastian píše, že neoliberální kapitalismus představuje nereformovatelný systém, který je třeba vyměnit za nový, jiný. S tím bych souhlasila a o to mi celou dobu jde. Neoliberální kapitalismus je ale pokračování, verze kapitalismu, který vznikal někdy od konce 15. století v Evropě, byl spojený se zámořskými objevy, rozvojem koloniálního obchodu a prvotní akumulací, která šla z neevropského světa. I když mnoho kapitalistických prvků by se našlo i jinde, například v Číně, kde se tiskly emise bankovek už v 9. století. Ten systém má dlouhou historii, ale není to jediný a teoreticky ani poslední systém (jak ukazují dějiny). A dál Sebastian vybízí, abychom začali hledět dál, tedy za neoliberální kapitalismus a hledali nové vize, nejen popisovali co je známé. Jenže programovat vizi pro tak komplexní společnost jako naše není jednoduché a znamená to boj. Když psali Rousseau a Voltaire své filosofickém traktáty a kritizovali starý režim, psali vize, které nejprve inspirovaly, ale později dostaly i zcela konkrétní politickou a revoluční podobu. Takže i my se tu zatím pohybujeme ve sféře myšlenek. A k otázce boje tím nutně nemyslím fyzické násilí, ale zcela jistě tu bude určitá forma silového konfliktu o nové uspořádání, protože v tomto momentu proti nám stojí velmi mocná síla kapitálu a korporací, pro které je tento systém výhodný a zaručuje jim moc. Kdo má moc, je jejím otrokem a dobrovolně se jí nevzdá. Ale proti nebudou jenom ti, kteří hájí svůj zájem, ale paradoxně i další, v jejichž zájmu to není, ovšem kulturní kontrola je vede k víře, že tento systém správný, dobrý a svobodný je a jeho problémy vyřešit lze. Budou tvrdit, že každá změna povede k totalitě, nesvobodě apod. Lidské bytí se nevyčerpává horizontálním pachtěním od narození ke smrti, nýbrž do něj vstupuje i jiný rozměr: schopnost věčnosti. Tušení pevniny Člověk je bytost, která je schopná vnímat nejen užitečnost, nýbrž i dobro, nejen přijatelnost, nýbrž i pravdu, nejen prospěšnost, nýbrž i krásu. (Erazim Kohák) Co potřebuje každá společnost, aby mohla dobře a zdravě fungovat? To je otázka, na kterou bych se teď zaměřila (a jejím cílem je to, k čemu vyzývá Sebastian, přičemž tím chce identifikovat neuralgické body nové vize). A nyní ponechám prostor ostatním, aby nad tímto uvažovali. Radomil (čtvrtek, 31. července 2014, Říčany): Pracujeme se spoustou pojmů, které můžeme (a možná i nutně musíme) chápat odlišně, jejich obsah je v našem vědomí rozdílný, a nedovedu si představit, že bychom si je všechny měli definovat třeba pojmy svoboda, společnost, individualita, vize, iluze, kapitalismus, neoliberální kapitalismus, samozřejmě pojem změna atd. Nemůžeme než doufat v to, že se nám ostatní pokusí porozumět, co zdravá společnost potřebuje porozumění je za pojmy 64 65

16 revoluce nebo přerod? bytí a vědomí místo, kde se rodí změna a zároveň musíme počítat i s tím, že se to ne vždy úplně podaří. Pro mě je například velmi problematický pojem revoluce: jak zásadní změnu společenských vztahů či poměrů si pod ním představit? Jakým způsobem by tato změna měla být provedena? Co ještě není a co už je revoluce? V mém vědomí je tento pojem více méně spojen s krveprolitím a s násilím, chápu ho tedy jako násilnou změnu společenských poměrů, a je pro mě tudíž jako forma společenské změny obtížně přijatelný. Proto ale nejen proto dávám přednost pojmu přerod. Naopak pojem vědomí mi přijde jako poměrně jasný. Vědomí je vše, co si uvědomujeme a čím si uvědomujeme, tedy čím o něčem víme. Filosofové rozlišovali kategorie bytí (Sein) a vědomí (Bewusstsein) bytí jako vše, co vědomé není, vědomí jako vše, co vědomé je a přeli se o to, co je prvotní. V marxismu jsme se učili, že bytí je prvotní a vědomí je druhotné jako produkt bytí, ovšem na stejném názoru je postaveno celé současné paradigma. Podle mého (ale samozřejmě nejen mého) mínění je tomu naopak a prvotní je vědomí. Z toho také vychází mé přesvědčení, že prvotní je to, co se nachází a odehrává ve vědomí individuí, resp. individualit; z toho se pak odvozují společenské vztahy. Jinými slovy, člověk není produktem společenských vztahů, ale ani genů, nýbrž tím určujícím (určujícím pro něj i pro společenské vztahy) je jeho individualita, jeho já. A to je také důvod, proč nevěřím v revoluce, ale doufám v přerod společnosti, který začne ve vědomí jedinců. Veronika píše, že představa, že já může změnit sociální systém, je lichá. Já si naopak vůbec nedovedu představit, co jiného než já, než individualita a její vědomí, by systém mohlo změnit. Jestliže se změna neodehraje nejprve ve vědomí konkrétních jednotlivých lidí, nemůže se odehrát ani na úrovni společenských vztahů, na úrovni bytí. To, že my v této knize o změně uvažujeme a že se ji snažíme realizovat ve svém vědomí, a spolu s námi totéž budou dělat i čtenáři, je předpokladem, aby se změna mohla uskutečnit i ve vnějším světě. Kdyby se naproti tomu změna uskutečnila primárně sama od sebe ve společnosti a my ji mohli pouze zpětně reflektovat, byli bychom pouhými objekty dění, nikoli jeho hybateli. Potom by mi ale naše rozprava přišla zbytečná. Sebastian píše, že kapitalismus nemá alternativu ; tomuto použití pojmu alternativa ovšem tak docela nerozumím. Alternativa je volba mezi několika vzájemně se vylučujícími možnostmi (Akademický slovník cizích slov), a pokud by kapitalismus neměl alternativu, tedy pokud by nebyla jiná možnost než kapitalismus, pak se také nemáme o čem bavit. Předpokládám, že všichni, kdo se na tomto rozhovoru podílíme, se domníváme, že kapitalismus (nebo ať už současný systém budeme nazývat jakkoli) alternativu mít musí a my ji chceme hledat. Nikdo z nás ji asi také nespatřuje v socialismu či komunismu; nicméně poznat tyto dva systémy nám dává možnost hledat tu skutečnou alternativu: takovou formu společnosti, kterou budeme vnímat jako lidsky přijatelnou, důstojnou, spravedlivou, dobrou či jak to nazveme. Pokud se úvahami, kterými se zabýváme my zde, zabývali ( mnohokrát ) jiní a jinde, není to přesto, podle mého názoru, nijak na závadu a nemělo by nám to bránit v tom, abychom se o to pokusili znovu a možná lépe. Ve skutečnosti tak jako je každá individualita jiná je i každá taková úvaha jiná a každý člověk přináší svůj úhel pohledu, odlišný od všech ostatních. Nesouhlasím ani s tím, jak je přesvědčen Sebastian, že bychom neměli hledat odpovědi na otázky, co je špatně; jedině od velmi dobrého poznání a uvědomění si toho, co je špatně, můžeme hledat cestu k tomu, co je dobře. Měli bychom zcela konkrétně poznat, co bylo špatné na socialismu a co je špatné na kapitalismu, a to nám může pomoci v nalézání odpovědi na otázku, v jaké společnosti chceme žít. A také se nemohu ztotožnit s názorem, že čtenáři čekají na někoho, kdo jim řekne, na co se můžou těšit. Nikdo jim to totiž neřekne a nikdo je nepostaví před hotovou věc. A pokud ano, zcela alternativa kapitalismu poznat chyby socialismu i kapitalismu 66 67

17 čtyři síly kapitalismu ideová a ekonomická degradace společnosti jistě jim ta věc pak nebude po chuti. Nikdo ať nečeká, že za něj něco udělá či vymyslí někdo jiný. Ta otázka, jaký svět chceme, tak skutečně stojí před každým člověkem a nelze se jí vyhnout. Ještě jednu otázku k Sebastianovu příspěvku bych měl: Sebastian vyjmenovává čtyři síly současného kapitalismu: zaměření na nejmenšího společného jmenovatele, zaměření na vizi sebe sama jako strážce modernity, sílu kreativní destrukce a schopnost naprosté iluze změny. Vzhledem k důrazu, který Sebastian na tyto čtyři síly klade, předpokládám, že pro něj mají zásadní význam i v uvažovaném procesu změny; přiznám se však, že mně tento význam naprosto uniká, ba dokonce se mi tyto čtyři síly jeví jako cosi zcela libovolně stanoveného, postrádajícího jakoukoli vnitřní soudržnost a souvislost. Nezdá se mi prostě, že by mi jejich vyjmenování jakkoli pomohlo k pochopení povahy kapitalismu, postrádám v tomto seskupení zákonitost a uvítal bych nějaké vysvětlení. Také bych se chtěl vrátit k Michalovu minulému příspěvku. Michal vedle sebe staví kapitalismus a socialismus a jako jejich společný rys který vnímáme jako od základu špatný, tedy odporující tomu, jaká by lidská společnost měla být nalézá manipulaci a faleš. Je zřejmé, že společnost, k níž chceme směřovat, by na nich založena být neměla. Otázka ale je, proč tomu u těchto dvou systémů tak bylo. Socialismus jako svým (zvrhlým) způsobem náboženský systém stavěl na ideologii a vyžadoval od svých příslušníků její vyznávání klanění se oficiálně uznávaným a vyznávaným bohům. Tato ideologie musela být rituálně přijímána a vyhlašována máme v živé paměti nejen povinnou účast na manifestacích, ale třeba i povinné floskule o plnění usnesení sjezdů KSČ v předmluvách k diplomovým a jiným vědeckým pracím. Kapitalismus naopak (záměrně píšu naopak, protože v řadě zásadních kritérií považuji tyto systémy za protichůdné) staví nikoli na ideologii, ale na ekonomice, lépe řečeno na maximalizaci zisku, jíž podřizuje vše ostatní, včetně kultury, zdravotnictví, školství atd. Vnímám tyto dvě oblasti nebo síly ekonomickou na jedné a ideovou (v případně socialismu zvrhlou v ideologii) oblast na druhé straně jako protipóly, krajnosti (extrémy), které svým bujením, svou dominancí v konečném důsledku korumpují celý systém, celý sociální organismus. Důvodem všudypřítomné manipulace v kapitalismu je podle mého názoru právě ten v základu spočívající ekonomický boj o zisk: abych maximalizoval svůj zisk, musím využívat ostatní příslušníky společnosti, a abych je mohl využívat, musím je manipulovat reklamou, zpravodajstvím atd. Jaká by tedy měla být společnost po změně, po přerodu? Neměla by být založena na přetvářce a manipulaci. K tomu je však nutné, aby je v sobě neměla systémově zabudované. Kapitalismus je z mého pohledu hluboce pokrytecký systém, který sice říká a zákony vyžaduje, abychom se chovali mravně, ve skutečnosti nás však doslova nutí k nemravnosti, totiž k vzájemnému využívání a manipulaci. Nová společnost by v tomto měla být ve vnitřním souladu měla by mravnost nejen vyžadovat, ale také umožňovat. Tedy neměla by se jen tvářit, že manipulace je špatná, ale neměla by manipulovat. Já osobně pak považuji za podstatný ten rys nové společnosti, aby nebyla založena na vzájemném boji, soupeření a tudíž ani konkurenci, ale na spolupráci ve všech oblastech. Michal (sobota, , Třebíč) Než navážu na Veroniku, protože nyní bude pro nás důležité udržet koncentrovanou pozornost u otázky, co potřebuje každá společnost, aby mohla dobře a zdravě fungovat, dovolte mi, abych se vrátil k tomu, co mě zaujalo nejvíce. Je to sousloví povaha kapitalismu. Slovo povaha známe spíše ze slovního spojení povaha člověka. Existují propastné rozdíly v povaze lidí, rozdíly v naší přirozenosti a lze pátrat po tom, co je dobré a užitečné a jak můžeme modifikovat společenské prostředí, aby se to, co je v nás nejlepší, mohlo přirozeně rozvíjet. Dobře a zdravě funguje taková společnost, která pomáhá člověku v osobním rozvoji. manipulace jako základ kapitalismu požadavek vnitřního souladu kooperace, místo konkurence 68 69

18 odklon od původních idejí původní motiv socialismu svoboda interpretace Je pro mě nyní velmi těžké vybrat z mnoha témat, které mi v této tekuté modernitě víří hlavou. Socialismus, z latinského socialis, tj. družný, společenský, by měl mít teoreticky již přímo ve své povaze snahu usilovat o lepší společnost, o lepší vztahy mezi lidmi. Jenže dodnes nemáme shodu v tom, co přesně se za posledních zhruba 150 až 200 let stalo, že nám z jeho prvotních a v mnoha ohledech nepochybně pozitivních idejí (až téměř křesťanských, přestože byl ateistický) zbyla v realitě ČSSR nepříjemná pachuť nesvobody, těžkopádně fungující ekonomiky, otlučených měst, zaneřáděné přírody a kontinuálně tušené kontroly skrze obávanou tajnou státní policii, tehdy bezpečnost, StB. Přesto lze konstatovat, že 60. roky vedly k uvolnění, a 80. roky 20. století byly v ČSSR zase lepší než roky 70. Tendence k pozitivní změně zde tedy byly a můžeme jen těžko odhadovat, za co všechno byla vinna studená válka, která ostatně trvá dodnes a právě v těchto měsících, bohužel, znovu nabývá na síle. Ale neměli bychom zapomínat na situaci, v jaké ideje socialismu vznikaly, tedy na první a druhou polovinu 19. století, na kterou reagoval svým hledáním filosof Karel Marx. Tehdy byla na denním pořádku až nelidská práce, třeba taková, jakou popsal Irving Stone ve skvělém životopisu Vincenta van Gogha Žízeň po životě, v němž ukazuje, jak ve velmi chudé oblasti v Holandsku musely i děti, a dokonce i čtrnáctileté dívky, sfárat do dolů a tlačit vozíky s uhlím. Kvůli obživě, kvůli prostému přežití. Přitom horní patra společnosti žila v luxusu. To je historický fakt, nikoliv ideová propaganda. A pokud chceme (chceme?), můžeme základ povahy socialismu vnímat právě zde a můžeme jej dokonce vnímat idealisticky, jako altruistickou snahu najít spravedlivější systém. Nevím, zda lze nyní pokročit dál, pokud v tomto okamžiku nebudeme jasně vnímat svobodu, kterou při interpretaci výše uvedených souvislostí naše vědomí má. Možná bychom nyní měli detailně rozebírat, zda se tato naše svoboda prakticky naplní tím, že budu chtít vidět např. u socialismu (nebo kapitalismu, mluvím nyní o praktické svobodě mysli, ne o politických systémech) v prvé řadě negativní rysy, nebo přesně naopak, zda budu chtít cíleně dohledat nejprve rysy pozitivní. Ta priorita je věc osobní volby, nikoliv objektivní danost. A co se týče faktu, že se jako jednotlivci lišíme v oblibě jednotlivých politických systémů a vizí, mám někdy až obavu, zda nepátráme zbytečně složitě, zda zde nehraje až překvapivě velkou roli obyčejná různorodost a snad až jakási klubovost (Sparta, nebo Slávia; Intel, nebo AMD; Windows, nebo Linux), kterou mohou následně a s výhodou využít ti, kteří mají osobní specifickou motivaci a jednají pragmaticky pouze a jedině ve svůj osobní prospěch nebo pouze ve prospěch svého klanu. Bylo by pěkné, pokud by lidé ve svém vnitřním vývoji postoupili dál a ti, kteří mají nadbytek, by se o něj dělili s těmi, kteří trpí nouzí. Jenže toto je z řady důvodů utopie. Ti, kterým systém na konci 19. století vyhovoval, kdo byli tehdy silnější, kdo byli tehdy vítězi, ti přece měli pramalý důvod dělit se o své pozice ostatně stejně je tomu i dnes. Proto jsou revoluce násilné. Podstata vztahů mezi lidmi je stejná, jen uplynulo 150 let a za tuto dobu jsme jako lidstvo dosáhli obrovského technologického pokroku, i když za cenu spotřebování převážné části zdrojů planety Země. Životní úroveň prudce vzrostla a např. 200 milionů obyvatel Číny má dnes již průměrný plat (!) stejně vysoký jako průměrný občan Evropské unie. Možná jen proto dnes netlačí čtrnáctileté dívky vozíky s uhlím, nicméně přesto lze adekvátní podobu námezdné práce najít např. v již zmiňované pobočce nadnárodní firmy Amazon, v Dobrovízi u Prahy. Přitom firma Amazon dosahuje skvělých zisků. Proto i dnes řešíme otázku, Veroniko, jak konkrétně bude vypadat forma silového konfliktu o nové uspořádání. A zde máme, Radomile, vážný problém, protože my se ani při přerodu společnosti určitému silovému střetu, minimálně půjde o silný střet idejí, nevyhneme. Opakem je představa, že síly kapitálu prohlédnou a své moci se vzdají dobrovolně. klubovost jako příčina rozdělení? vývoj jako ostrý střet idejí 70 71

19 souběžná proměna vědomí jednotlivce i společnosti média a lidé v nich jako hybatelé proměny Rozumím však, Radomile, že vývoj musí přijít zevnitř, z vyšší úrovně vědomí každého jedince. Vím, že bychom se neměli domnívat, že postačí vyměnit vnější kulisy systému a rázem se ocitneme v lepším světě. Ale zde není buď anebo. Představa, že potřebný vývoj společnosti proběhne buď jen vnější změnou společenských vztahů a proto se nakonec i jednotlivec změní, nebo přesně naopak, že proměna celku nastane právě a jen postupným vývojem stále větší a větší části společnosti skrze jednotlivce jaksi navzdory systému, jehož podstata a klíčové funkce se přitom ani o málo nezmění, který bude staticky stejný, se svými systémovými chybami a nedostatky taková představa přece není přesná. Opakuji, Radomile, že rozumím a nepochybně máme všichni obavu z násilí, z krvavé revoluce, z takové, jaké tu už v dějinách proběhly, rozumím, že je omyl domnívat se, že změníme systém tím, že najdeme ty špatné a na jejich místo dáme nějaké naše dobré lidi. Tak to opravdu nefunguje a z našich dobrých by se velmi rychle (i kdybychom je našli) stali oni. Ostatně bylo velmi smutné sledovat, jakou proměnou prošel první posametový prezident ČSFR a posléze ČR, ale to je už jiné téma. Jsem přesvědčen o tom, že proměna společnosti jako celku půjde ruku v ruce s proměnou toho, co ve společnosti na člověka nejvíce působí. Jsem názoru, že kromě rodičů to je v prvé řadě úroveň médií a kvalita školství. Vše, co slyšíme každý den v TV, v rozhlase, co čteme v denním tisku nebo na Internetu, to vše na člověka působí a k něčemu jej směřuje. A zde se již musím vrátit k povaze současného kapitalismu jasnou otázkou: Jak na člověka současná média působí a jaké vlastnosti v něm rozvíjejí. Protože každý systém je jasně charakterizován konkrétní úrovní svých médií. Právě média jsou určitý lakmus, který má vypovídající hodnotu o dosažené úrovni společnosti. Nevím, zda jsme schopni rozpoznat, nakolik u ideových zakladatelů a praktických hybatelů toho či onoho politického systému převládala altruistická snaha o lepší svět, tedy o ideály, nebo zda bychom jako častější motiv nalezli sobecký kalkul, který bylo nutné za ideály pouze dovedně a falešně ukrýt. Aby člověk získal nad druhými výhodu skrze informační manipulaci. A zde hrají klíčovou roli opět média. Ideály jako maska Ještě mi dovolte stručnou poznámku k ideálům. Právě v tomto tematickém okruhu lze možná najít další neuralgický bod našich úvah. Zde vnímám hrubou poruchu v logice myšlení a tážu se, zda za touto poruchou máme vidět spíše náhodu a omyl, nebo už jde o manipulaci a faleš, o záměr a tedy promyšlenou vědomou propagandu. Ale co mám konkrétně na mysli? Kritiku vyžaduje vždy to, co si kritiku zaslouží a nikoliv to, čím se nejedno zlo zaštiťuje, protože zlo (např. sobectví) se vždy dovedně zamaskuje za ideály, tedy za to, co vnímáme jako dobré. Jinými slovy: Protože každý politický systém potřebuje souhlas veřejnosti, vždy velmi hlasitě a sebevědomě mluví o ideálech, což je to, na co slyšíme, to jsou přesně ty věci, které máme na horních příčkách svých individuálních hodnotových žebříčků. * Ale ideály jsou ideály proto, že opravdu jsou dobré. A ta hrubá porucha v logice působí, že poté, co se ten či onen -ismus ukáže v historické praxi jako systém nedokonalý až zlovolný (z jiných příčin), odmítáme často nikoliv to špatné, tedy jeho skutečné chyby, ale právě ideály, tedy to, čím se hlasitě zaštiťoval. Pokud například socialismus plánoval, uvěřili jsme, že každé plánování je špatné (jako by neplánovala každá i ryze kapitalistická firma). Pokud socialismus stavěl na silné roli státu, mají dodnes mnozí pocit, že je to právě stát, kdo je hlavní nepřítel, kdo škodí, kdo je proti lidem a tvrdí, že vše vyřeší privatizace prakticky všeho. * Poznamenejme na tomto místě, že každá propaganda se soustředí právě na manipulaci s pořadím hodnot na tomto žebříčku. Pozn. aut. chyba v logice i špatný systém mluví o ideálech, ty přesto ideály zůstávají 72 73

20 potřeba rozlišit, co spolu souvisí odlišit ideály naivní od potřebných univerzální všelidské bratrství Fakt, že např. socialismus o mnoha ideálech mluví (podobně i kapitalismus, viz např. mírové mise ), neznamená, že poté, kdy si praktickou realizaci systému konkrétní mocní ohnou ke své podobě, ideály přestanou být ideály. I když chápu, že konkrétně u socialismu to je velmi těžké zejména poté, kdy se ukázal v mnoha ohledech jako zlý až strašný. Připomeňme zde na 20 milionů mrtvých v Rusku, v gulazích, které nechal zahynout Stalin, což je 4 vyšší číslo, než kolik bylo obětí za holocaustu, a to jsou čísla mimo přímé oběti válečného konfliktu. A rozebíráme-li povahu socialismu, měli bychom umět v jeho souboru hodnot, které v něm fungovaly a dodnes mnohé účinně fungují jako ideové mucholapky, odlišit od sebe ideály dětsky nevyzrálé a tedy utopické, od ideálů, které jsou funkční a dobré a pro další vývoj lidské společnosti tedy nutné a potřebné. Nejde mi tedy o jakoukoliv renesanci socialismu, ale přesto mi jde o vyzdvižení těch ideálů, které si socialismus pouze dočasně přivlastnil podobně jako si jiné ideály a hodnoty dnes přivlastňuje kapitalismus, viz např. ideál svobody. Pokud už tedy nejsme sevřeni kazajkou ideologických klišé a předsudků, hledáme nepochybně pozitivní ideje. To, co činí člověka člověkem, je např. rodová soudržnost, která u vývojově pokročilejších jedinců druhu homo sapiens přirozeně přechází v univerzální všelidské bratrství. Bez ironie a bez patosu. Pokud hledáme, co potřebuje každá společnost, tedy pokud hledáme ideály, musíme překonat nejeden manipulující předsudek, jako třeba to, že vše, co se týká např. socialismu, je špatné. Snažím se zde vysvětlit, že je lhostejné, zda ten či onen ideál zneužil Hitler, Stalin, nebo jiný diktátor, protože přece nemůže záležet na jejich schopnosti manipulace, ale pouze na tom, zda se skutečně jedná o hodnotný ideál, nebo nikoliv. V opačném případě by se všechny ideály postupně ušpinily a žádné by nezbyly. Je proto zajímavé sledovat, když určitý čistý ideál přiřadíme např. do ideové výbavy haněného socialismu, jak předsudkovitě na něj bude reagovat naše okolí. To je však spíše smutné. A snad se ještě dostaneme k tomu, že si ukážeme, že je to zřejmě právě naše až dětsky naivní snaha o nemožné, tedy o dosažení jednotného výkladu a chápání historických škatulek s nápisy socialismus a kapitalismus, co nám brání, abychom snadno a přirozeně pokročili dál ve vývoji lidské společnosti. Protože to, co nyní potřebujeme, je expertní znalost obecných společenských principů a zejména schopnost rozlišovat, co je dobré a co zlé. Sebastian (3. srpna 2014, Praha) Můj poslední příspěvek vychází z hlubokého přesvědčení, kterého se nedokážu jednoduše zbavit: O světě, podle mého názoru, nedokážeme říct v podstatě nic. Pokud už něco říct dokážeme, vždy se to dá rozplést a argumentačně rozložit. Duchovnost je v tomto ohledu nejkřehčí, protože se ji nedaří podpořit ani špetkou důkazů snad kromě činů, kterých jsou schopni duchovně motivovaní lidé (které ale mohou být hrozivé a nelidské). Neumíme pořádně popsat, co je to člověk, co je to příroda, kultura, civilizace. A když už se někdo pokusí něco z toho popsat, je opět až překvapivě jednoduché jeho názor rozmělnit a podrýt. Jediné, co působí trvaleji, je vědecká metoda a její výsledky Ale jen proto, protože jsou znovu a znovu každodenně užitečné a testované. Jejich platnost v širším měřítku je opět zpochybnitelná a nepodložitelná, jen ji omlouváme díky jejich užitečnosti a schopnosti zvýšit za správných podmínek kvalitu našeho života. Proto i moje popisy současnosti jsou a budou nedokonalé a proto si myslím, že je potřeba psát text jiný, než jaký psali lidé naplnění až k prasknutí přesvědčením o vlastní pravdě a o správnosti své myšlenky. Naše myšlenky nejsou správné, protože jsou neověřitelné. Být člověkem neznamená být ztělesněním duchovní individuality snažící se splnit nějaký úkol. Být člověkem neznamená být směskou biochemických reakcí náhodně schopných sebereflexe a inteligence. Být člověkem neznamená být tvorem směřujícím k nějakému bohu nebo k osvíje čas přijmout neznámo? uchovejme si v názorech pokoru 74 75

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori V tomto článku se blíže zamyslíme nad dílem světoznámé pedagogické pracovnice a zakladatelky pedagogického směru Marie Montessori.

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla!

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! CO JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ! UVĚDOMIT SI, PROČ JSTE ZDE A CO CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ ZMĚNIT A NA TOM BUDEME

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1

Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 4 Ivan Nový, Sylvia Schroll-Machl, 2007 Cover design Petr Foltera, 2007 Všechna práva vyhrazena

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 1 Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 2 Mojí nejskvělejší manželce Lucii a všem mým studentům 3 PŘEDMLUVA" 4 CO JE TO KONDICIONÁL A PROČ JE V ANGLIČTINĚ POTŘEBA" 6 PRVNÍ KONDICIONÁL" 9 DRUHÝ KONDICIONÁL"

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Josefína Ukázková. Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA. Milá Josefíno.

Josefína Ukázková. Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA. Milá Josefíno. Josefína Ukázková Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA Milá Josefíno. Výše jsou pro Vás vyloženy všechny karty, které Vám utvářejí Vaše cesty v nejbližší budoucnosti. Je potřeba

Více

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Aristoteles Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Aristoteles (život a dílo, nauka o látce a tvaru, možnosti a uskutečnění, substanci a akcidentech, etika a politika) Život 384

Více

Otázka: Osvícenská filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): susinka. filozofie se dotýká celé společnosti

Otázka: Osvícenská filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): susinka. filozofie se dotýká celé společnosti Otázka: Osvícenská filozofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): susinka filozofie se dotýká celé společnosti v Anglii má empirický nádech otázky: Reforma katolické církve, svoboda člověka Francie

Více

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě

Více

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 3 TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 1. vydání, 2011 Fotomaterial.cz 110 00 Praha 1, Jungmannova 28/747 Tel: +420 720 536 530 E-mail: info@fotomaterial.cz www.fotomaterial.cz

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ NABÍDKA VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ 2015/2016 Dobrý den, rádi bychom Vám představili anotace našich výchovně vzdělávacích programů, které nabízíme v roce 2015/2016. Programy, které Vám nabízíme, jsou

Více

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 2014 Michal Garšic Tato publikace, ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani poskytována třetím osobám. Také nesmí být šířena

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

ETIKA A MANAGEMENT OBCHODU. Lubomír Kroupa

ETIKA A MANAGEMENT OBCHODU. Lubomír Kroupa ETIKA A MANAGEMENT OBCHODU Lubomír Kroupa 15.5.2014 Manažerská etika,,rozmach manažerské etiky nelze považovat ani za projev naivního idealismu, ani altruismu. Jeho nejhlubší oporou je víra, že etika se

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Využijte svůj čas a energii pro hledání štěstí, míru a lásky Otázky hledajících Vztahy. Óm Šrí Paramátmane Namaha

Využijte svůj čas a energii pro hledání štěstí, míru a lásky Otázky hledajících Vztahy. Óm Šrí Paramátmane Namaha Využijte svůj čas a energii pro hledání štěstí, míru a lásky Otázky hledajících Vztahy Óm Šrí Paramátmane Namaha Využijte svůj čas a energii pro hledání štěstí, míru a lásky Všichni si přejeme být šťastní

Více

Je důležité umět rozpoznat, které věci jsou zbytečné.

Je důležité umět rozpoznat, které věci jsou zbytečné. Každá myšlenka, kterou si naše mysl vytvoří, většinou vytvoří i tu činnost, o které jsme přemýšleli. Všechno, co vyprodukuje naše mysl, chce produkovat i naše tělo. Je to automatický proces, který má většina

Více

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196 OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,

Více

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13:

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13: Ďábel a člověk V našich shromážděních často hovoříme o Bohu, jeho díle v životě člověka, někdy trochu zapomínáme na to, že nežijeme v duchovně neutrálním prostředí, ve kterém nepracuje jenom Bůh, ale i

Více

jde nahoru a najednou se zhroutí. A to naprosto odporuje obecně přijímanému ekonomickému mainstreamu a jeho teoriím. Další věcí, kterou bych zmínil,

jde nahoru a najednou se zhroutí. A to naprosto odporuje obecně přijímanému ekonomickému mainstreamu a jeho teoriím. Další věcí, kterou bych zmínil, R: Dá se čekat, že se krize podobné té současné budou i nadále objevovat? A že ekonomie jako vědní disciplína, respektive matematika, kterou používá, bude jedním z důvodů? D: Myslím si, že matematika vždy

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Obsah. Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33

Obsah. Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33 Mládněte jídlem i po 50! Obsah Úvod 7 Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33 Proč stárneme? 34 Co víme o stárnutí 35 Teorie příčin stárnutí 44 Hormony

Více

Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře

Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře Etika je filozofická disciplína, která zkoumá morálku nebo morální konání a jeho normy.je disciplínou praktické filozofie, která se zaobírá lidským konáním

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

2013 "Jdi za světlem" All Rights Reserved

2013 Jdi za světlem All Rights Reserved Obsah Slovo úvodem Kartářská etika 4 Zavírací karta 5 Stínová karta 5 Kvintesence 5 Nesrozumitelná karta. 5 Určení času. 6 Výklad bez otázky Andělské výklady Výklad na otázku ANO/NE.. Triangl (tři karty)

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Co je to referenční byznys?

Co je to referenční byznys? Co je to referenční byznys? Referenční byznys je způsob získávání nových klientů/zákazníků prostřednictvím referencí neboli doporučení. Tato forma zajišťování nových kontaktů je velmi přínosná především

Více

Zrcadlo reality aneb kde je zakopaný pes?

Zrcadlo reality aneb kde je zakopaný pes? Zrcadlo reality aneb kde je zakopaný pes? Tento článek bych nechtěl, aby byl vnímán čtenáři jako reakce na 2 ne zrovna povedené poslední víkendové turnaje (ne vždy se daří a vyhrává, i hokej je jen sport

Více

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Evropský sociální výzkum

Evropský sociální výzkum Sociologický ústav Akademie věd ČR STEM Středisko empirických výzkumů Jilská 1, 110 00 Praha 1 Evropský sociální výzkum Doplňkový dotazník verze F-F2 A Listopad-prosinec 2002 Tazatel Kodér Děrovač Respondent

Více

Etická výchova II.st KOMUNIKACE. Tématický celek. Učivo. Vyučovací předmět/ročník. Uvedení do předmětu,pantomima,slovo, Kamarád DV/VIII.

Etická výchova II.st KOMUNIKACE. Tématický celek. Učivo. Vyučovací předmět/ročník. Uvedení do předmětu,pantomima,slovo, Kamarád DV/VIII. Etická výchova II.st KOMUNIKACE otevřená komunikace úrovně komunikace, zásady verbální komunikace, komunikační chyby, dialog, komunikace ve ztížených podmínkách KD,6. a 7.roč. Verbální kom.,společenské

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

ŘECKÁ FINANČNÍ KRIZE Z POHLEDU TEORIE HER

ŘECKÁ FINANČNÍ KRIZE Z POHLEDU TEORIE HER ŘECKÁ FINANČNÍ KRIZE Z POHLEDU TEORIE HER TOMÁŠ KOSIČKA Abstrakt Obsahem příspěvku je hodnocení řecké finanční krize z pohledu teorie her. V první části je popis historických událostí vedoucích k přijetí

Více

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM Otázka: Sociologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): EM Sociologie je věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, společenských jevů a vztahů, struktury společnosti a zákonitosti

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE VAŠE PRVNÍ LOUČENÍ Pokud jste se rozhodli, že nastal čas, aby Vaše dítě začalo objevovat nový svět a kamarády ve školce, potom si o tom s dítětem povídejte. Vysvětlete mu, že ve

Více

OBSAH. Kapitola 1 7. Kapitola 2 29. Část I Změněné pojetí managementu značky 5. Předmluva. O autorovi 1 Řekli o knize: 3. Vyvážený pohled na značku 7

OBSAH. Kapitola 1 7. Kapitola 2 29. Část I Změněné pojetí managementu značky 5. Předmluva. O autorovi 1 Řekli o knize: 3. Vyvážený pohled na značku 7 OBSAH Předmluva ix Poděkování xiii O autorovi 1 Řekli o knize: 3 Část I Změněné pojetí managementu značky 5 Kapitola 1 7 Vyvážený pohled na značku 7 Shrnutí 7 Proč zájem o značku? 7 Vyvážený pohled na

Více

Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010

Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Výzvy Obecná obava západní společnosti, je že kulturní politika jako projekt národního státu je na

Více

Poselství od archanděla Michaela, přijaté Ronnou Herman pro měsíc červen 2010.

Poselství od archanděla Michaela, přijaté Ronnou Herman pro měsíc červen 2010. Poselství od archanděla Michaela, přijaté Ronnou Herman pro měsíc červen 2010 VITAMÍN D - BOŽSKÝ VITAMÍN Rona H: Nejdražší přátelé, poselství pro tento měsíc musím začít vysvětlením Během uplynulých tří

Více

5 důležitých bodů pro změnu vašeho života

5 důležitých bodů pro změnu vašeho života 5 důležitých bodů pro změnu vašeho života 1 1. Naučte se být sami sebou a sami se sebou V dnešní době není vůbec jednoduché být sám sebou a zůstat přirozený a harmonický, prostě takový, jakého nás příroda

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Co je ekonomie? Vždy je nutno rozhodnout se, kterou potřebu budeme uspokojovat a jakým způsobem. Tj. lidé vždy volí mezi alternativami.

Co je ekonomie? Vždy je nutno rozhodnout se, kterou potřebu budeme uspokojovat a jakým způsobem. Tj. lidé vždy volí mezi alternativami. Co je ekonomie? Ekonomie je věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků a jak jsou tyto statky

Více

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí 7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce Bible a v jazyce

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004

Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004 Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004 (Li Hongzhi, 11. dubna 2004) Zdravím vás! (Publikum: Vítejte Mistře! Potlesk) Máme tu velkou událost. (Potlesk) Na tuto konferenci Zákona

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 Úvod, sociální podstata mezilidského sdělování Obsah: kdo stojí před Vámi a koho mám před sebou? organizace výuky (termíny, web, témata, zápočty), T1: antická rétorika

Více

Co je kritické myšlení. CZ.1.07/2.2.00/28.0182 Moduly jako prostředek inovace v integraci výuky moderní fyziky a chemie

Co je kritické myšlení. CZ.1.07/2.2.00/28.0182 Moduly jako prostředek inovace v integraci výuky moderní fyziky a chemie Co je kritické myšlení CZ.1.07/2.2.00/28.0182 Moduly jako prostředek inovace v integraci výuky moderní fyziky a chemie Ukázka č. 1 Příčina jevu a příčina růstu jeho výskytu Růst počtu násilných trestných

Více

Úvod do Retail Summitu 2012: Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR

Úvod do Retail Summitu 2012: Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR Úvod do Retail Summitu 2012: Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR Vážené dámy, vážení pánové a vidím-li tady televizní kamery, pak rád zdravím i diváky televize ČT 24, dovolte mi, abych z pověření organizátorů

Více

Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu

Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu výborná práce obsahově i formálně. Hodnocení A+ Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Tarotová galerie. Jak jste na tom se svou intuicí?

Tarotová galerie. Jak jste na tom se svou intuicí? 1 Tarotová galerie Jak jste na tom se svou intuicí? Necháváte se v běžném životě vést svými pocity, svým vnitřním vedením, anebo pro svá rozhodnutí vždy potřebujete logické zdůvodnění? Nebo to máte půl

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným

Více

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost Nacházíme se v nejcennější a nejkrásnější fázi našich životů. Velmi dlouhou dobu jsme se připravovali všemi našimi osudy na tento okamžik, pro který jsme nyní tady. Příležitost k duchovnímu osvobození

Více

VÍŠ, CO JE TO BANKA?

VÍŠ, CO JE TO BANKA? VÍŠ, CO JE TO BANKA? Plán vyučovací hodiny (č. 5) TÉMA VYUČOVACÍ HODINY: Víš, co je to banka? VĚK ŽÁKŮ: využití podle úrovně žáků (doporučení 6. až 8. třída) ČASOVÁ DOTACE: 45 minut POTŘEBNÉ MATERIÁLY:

Více

Quality of life přístupy studentů, feedback studentů. Materiál pro budoucí lektory a veřejnost

Quality of life přístupy studentů, feedback studentů. Materiál pro budoucí lektory a veřejnost Quality of life přístupy studentů, feedback studentů Materiál pro budoucí lektory a veřejnost Úvod Následující sekce se inspiruje a čerpá ze seminářů inovovaného předmětu Geografické aspekty kvality života,

Více

Michaela Šímová Jiří Majer Ondřej Semilský

Michaela Šímová Jiří Majer Ondřej Semilský Michaela Šímová Jiří Majer Ondřej Semilský Osnova Život Práce Operační výzkumy Systémové myšlení Myšlenky Život Narozen 12. února 1919 ve Philadelphii Jackovi a Fannie Ackoff Zemřel 29. října 2009 Americký

Více

Bezpodmínečné přijetí žáka a vyjadřování pozitivních očekávání

Bezpodmínečné přijetí žáka a vyjadřování pozitivních očekávání Bezpodmínečné přijetí žáka a vyjadřování pozitivních očekávání Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Při styku s lidmi jsem pochopil, že jim nedokáži pomoci, jestliže nebudu sám sebou.

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

ZŠ Ostrožská Nová Ves. Gymnázium Romaina Rollanda Drážďany

ZŠ Ostrožská Nová Ves. Gymnázium Romaina Rollanda Drážďany VÝMĚNNÝ POBYT ŽÁKŮ ZŠ Ostrožská Nová Ves a Gymnázium Romaina Rollanda Drážďany 13. 21. března 2014 Být jiný neznamená být špatný. Nebojme se jinakosti, zahoďme předsudky, pojďme poznat sebe a svět okolo

Více

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

DĚJEPIS (6. 9. ročník) DĚJEPIS (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou Základy asertivity Lukáš Dastlík 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD Hluboká nad Vltavou červenec 2011 1 Kořeny asertivity Principy asertivity (umění přiměřeně se prosadit či bránit v situaci, ve které se právě nacházíte)

Více