ARCHITEKTURA KNIHOVEN. Příloha e-zinu Inflow 1.ročník, 2008 číslo 4

Transkript

1 ARCHITEKTURA KNIHOVEN Příloha e-zinu Inflow 1.ročník, 2008 číslo 4

2 Inflow - Architektura knihoven OBSAH: Úvodní slovo Antické knihovny Národní knihovny ve světě S kým bojovala chobotnice? Jan Kaplický a jeho životní díla Představení vítězného projektu Jana Kaplického v Praze Ústřední knihovna FF MU Semináře Knihovna a architektura v Olomouci Interiéry knihoven Anketa Úvaha Zábava

3 3 Inflow - Architektura knihoven Vážení čtenáři časopisu Inflow, Dovolte mi říct pár slov o tom, jak vznikalo toto malé číslo: Zaujal nás rozruch kolem Národní knihovny a jejího architekta Jana Kaplického, a tak jsme se rozhodli toto téma rozšířit v dnešních dnech je poměrně aktuální a všichni víme, o čem je řeč. V tomto čísle se seznámíte například s dalšími návrhy na Národní knihovnu, zjistíte pár zajímavostí o Janu Kaplickém a firmě Future systems. Dále se společně podíváme na další obdivuhodné knihovny celého světa a na jeden seminář pořádaný Univerzitou Palackého v Olomouci, který se zabývá přímo architekturou knihoven. To je jen náznak toho, co Vás v tomto čísle čeká... Příjemné počtení přeje za celou redakci šéfredaktorka Bára Vostatková

4 Inflow - Architektura knihoven 4 ANTICKÉ KNIHOVNY Knihovny se stavěly tak, že jejich okna byla obrácena na východ, proto v čítárnách bylo v ranní době, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení. Knihovny byly budovány v blízkosti chrámů i přímo v nich, při lázních, v palácích a v domech bohatých lidí. Díla napsaná na papyru a pergamenu se dělila na řecká a latinská a na regálech se rozdělovala podle vědních oborů: zeměpis, lékařství, dějiny a filozofie; zvláštní místo bylo určeno pro poezii. V Římě se objevila i určitá specializace knihoven, např. v jedné z Augustových knihoven se uchovávala díla starých latinských autorů, v knihovně Vespasianově byly převážně gramatické knihy. V Ulpii byly nalezeny různé vzácnosti - rukopisy psané na plátně, knihy ze slonové kosti apod. Dochovaly se dokonce doklady o tom, že rukopisy se v římských knihovnách půjčovaly i domů. Slibný vývoj knihoven v antické době byl však bohužel zastaven častými válkami. Knihovny byly také často ničeny velkými požáry nebo přírodními katastrofami. Z původních 3000 řeckých tragédií a komedií se dochovalo pouze několik desítek. Texty knih římských autorů známe převážně z opisů. TRAIANOVA KNIHOVNA Nejznamenitější římskou knihovnou, která přežila jiné, byla knihovna založená císařem Traianem na počátku 2. století a nazývala se Ulpia. Byla postavena při Caesarově chrámu na Traianově náměstí. Dochovaly se pouze její zbytky. Měla 2 sály, které obsahovaly rovněž řeckou i latinskou literaturu. Byly tu uloženy státní dokumenty, rozhodnutí římského senátu, císařské výnosy aj. Stejně jako v Řecku, se i v Římě knihovny nacházely v rozlehlých a nákladných stavbách z mramoru, reprezentující římskou kulturu a moc a bohatství Traianova knihovna

5 5 Inflow - Architektura knihoven římského státu. Zvenčí i zevnitř byly zdobeny sochami a bustami nejvýznamnějších vědců, spisovatelů nebo bohů, kteří měli vztah k vědě, literatuře a umění. KNIHOVNA V NINIVE V 7. století př. n. l. nechal asyrský král Aššurbanipal vybudovat velkou knihovnu v tehdejším hlavním městě Asyrské říše Ninive, která byla zároveň první systematicky tříděnou knihovnou. Paradoxem zůstává fakt, že Aššurbanipal neuměl číst a texty si nechával předčítat. Knihovna v Ninive nebyla veřejně přístupná, neboť nebyl nikdo, kdo by chodil číst. Celkový počet dochovaných tabulek a fragmentů je přes Aby vybudoval tak rozsáhlou knihovnu s tolika tabulkami, tak se nezřídka stávalo, že si literaturu nechal dovážet jako válečnou kořist. Dal vyplenit babylonské chrámy a tabulky převést do Ninive a pořizoval jejich opisy. Aššurbanipalova knihovna byla rozdělena na dvě části: státní archiv a vlastní knihovnu. Státní archiv obsahoval smlouvy, diplomatickou a správní korespondenci, královské letopisy, harémové výnosy, právní listiny, astrologické zprávy a dotazy k bohu Slunce. Vlastní knihovna se skládala asi z 5000 tabulek a obsahovala: eposy, mýty, bajky, přísloví, literární a kultovní texty (hymny, modlitby, zaklínadla, rituály, věštby), královské nápisy, matematické, astronomické, lékařské, ekonomické gramatické a historické tabulky. Nejznámější zachovaný text je Epos o Gilgamešovi a babylonská pověst o potopě světa. (ND) brána do města Ninive po rekonstrukci Použité zdroje

6 Inflow - Architektura knihoven 6 NÁRODNÍ KNIHOVNY VE SVĚTĚ Vposlední době je v České republice mezi knihovníky a veřejností velmi diskutovaná nová budova Národní knihovny architekta Jana Kaplického. Pojďme si ukázat, jaké nové národní knihovny mají postaveny ve světě. V národních knihovnách jsou uloženy všechny knihy, které v dané zemi vycházely a vycházejí, proto národní knihovny potřebují velké plochy skladů pro ukládání knih. Každým rokem se tak sbírka národních knihoven zvětšuje a prostoru ubývá. Národní knihovny zodpovídají za shromažďování a uchovávání národního literárního dědictví. Na rozdíl od krajských a menších knihoven dostávají tzv. povinný výtisk každé knihy, která v dané zemi vyjde. Také skladují unikátní a cenné sbírky, mapy, svitky, fotografie. Každá sbírka má jiné požadavky na skladovací podmínky (vlhkost, teplota, tma ) S ohledem na všechny tyto skutečnosti musí architekti knihoven vyprojektovat takovou budovu, která bude splňovat všechny požadavky na skladování, které sbírky vyžadují. Většinou bývají sbírky a ostatní knihy, které nejsou k dispozici ve volném výběru, naleznete je v depozitářích. Ty bývají buď v suterénu nebo ve věžových stavbách. Národní knihovny jsou většinou architektonicky velmi zajímavé nejen navenek, ale i jejich interiér musí mít přesný řád. Jelikož knihy se v národních knihovnách nepůjčují domů, ale pouze do studoven a čítáren, musí mít knihovny velkou kapacitu studijních míst. Čtenáři si tak potřebné materiály musí buď opisovat nebo kopírovat. FRANCOUZSKÁ NÁRODNÍ KNIHOVNA Architekt: Dominique Perrault Koncepce francouzské národní knihovny je prostá: čtyři rohové věže s kancelářemi a sklady knih postavené na nárožích úzké podnože, v níž jsou umístěny veřejné čítárny.

7 7 Inflow - Architektura knihoven Tyto rohové věže ve tvaru otevřené knihy se nazývají: Dům času, Dům beletrie, Dům čísel, Dům zákonů. Knihovna je z velké části prosklená - venkovní obvodový plášť i vnitřní příčky. Čítárny hlavních oborů (filozofie, právo, literatura, přírodní vědy, umění a historie) jsou v horním patře budovy, prostory pro vědeckou práci a zvláštní sbírky se nacházejí pod nimi. Knihovna obsahuje přes 8 miliónů tištěných svazků a podobný počet obrazových materiálů, map, smluv, které tvoří jednotlivé specializované sbírky. Depozitáře jsou umístěny právě ve čtyřech věžích a do studovny se musí podle objednávek čtenáře dovážet. I přes pomoc elektronických automatických vozíků trvá tato dodávká zhruba jednu hodinu, než se požadovaný titul ke čtenáři dostane (automatizovaný systém měří 8 km). JIHOAFRICKÁ NÁRODNÍ KNIHOVNA, KAPSKÉ MĚSTO Architekt: W. H. Kohler Jihoafrická národní knihovna vznikla v roce 1860 a zrekonstruována byla v roce Mezitím prošla opakovaným rozšiřováním, budováním nových křídel a samostatných přístaveb, které jsou v blízkosti hlavní budovy. Tyto dodatečné stavby slouží především jako sklady pro nepříliš využívané sbírky a dokumenty. V této poměrně mladé knihovně jsou uchovávány i dokumenty, které se týkají celého afrického kontinentu. Knihovna shromažďovala zakázané dokumenty i v době apartheidy. BRITSKÁ NÁRODNÍ KNIHOVNA, LONDÝN Architekt: Colin St John Wilson and Partners Britská knihovna je jedna z největších na světě. Obsahuje více než 150 miliónů různých položek a ročně se rozrůstá o dalších asi 3 miliony dokumentů. Architekti tak stáli před složitým úkolem vyprojektovat budovu tak velkou, aby za 50 let nemuseli nechat vystavět novou pro nedostatek místa. Navrhli velkou stavbu, která má kromě prostoru pro sbírky také 3 výstavní

8 Inflow - Architektura knihoven 8 galerie, přednáškové sály, konferenční centrum, knihkupectví, restauraci a kavárny. NĚMECKÁ NÁRODNÍ KNIHOV- NA V GÖTTINGENU Architekt: Gerber a Partner V Německu není národní knihovna institucí soustředěnou do jediné budovy. Sbírky jsou roztroušeny mezi různými knihovnami, které jsou veřejnosti přístupné. Tento systém má své výhody. Fond je spravedlivě rozdělen po celé zemi a jsou tak dostupné pro všechny obyvatele. Lidé tak nejsou znevýhodněni, pokud bydlí daleko od jediné budovy národní knihovny, která se v zemi nachází. Göttingenský komplex byl postaven vedle knihovny humanitních věd a dělí se s ní o vstupní předprostor a zároveň je součástí univerzitního kampusu. V této knihovně je téměř 4 miliony svazků z oblasti společenských věd. Celá stavba je rozdělena do pěti hlavních středisek a tak z půdorysu připomíná ruku s pěti prsty. Použité zdroje: Brian Edwards. Knihovny a studijní centra [CD ROM] (ND)

9 9 Inflow - Architektura knihoven S KÝM BOJOVALA CHOBOTNICE? Všichni známe vítěze soutěže o projekt na Národní knihovnu České republiky, ale málokdo zná jeho konkurenty a pořadí projektů, která jsou známa od letošního dubna. Určitě nás těší, že soutěž vyhrál Čech, i když žijící a pracující v Londýně. Teď vám představím prvních 8. míst a následně přiblížím projekt, který mě zaujal nejvíce. 3. místo Petr Burian, Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka HŠH architekti, s.r.o. (CZ) 1. místo - VÍTĚZ Jan Kaplicky a spol. FUTURE SYSTEMS (GB) 2. místo Kevin Carmody, Andy Groarke CARMODY CROARKE LTD. (GB) Vizuálně se stavba jeví zdánlivě větší, než skutečně je a celkový dojem je příliš velký a objemný. Chybí průhlednost stavby. 4. místo Tom Wiscombe, Mona Marbach EMERGENT Tom Wiscombe, LLC, (USA) Podle poroty tento návrh nejlépe řeší splynutí s okolní krajinou, ale budova je příliš vysoká. Komplikovaný vztah mezi návštěvníky a dopravou knih. Špatné řešení z hlediska zdravotně-technického.

10 Inflow - Architektura knihoven místo John Reed, Peter Coombe, Jennifer Sage John Reed Architecture, Sage and Coombe Architects, (USA) místo Barbara Holzer & Tristan Kobler Holzer Kober Architekturen GmbH, (CH) Porota je názoru, že stavba nevytváří obraz současné představy o národní knihovně jednotvárná místo Dagmar Richter, DR_D, (DE) Nedostatky ve veřejné části knihovny, ve výpůjční zóně. Ve snaze služby zjednodušit, se staly příliš neprůhlednými místo Michael Viktor Müller a spol. MVMarchitekt + Starkearchitektur, (DE) Porota byla zklamaná nedostatkem detailů představených v návrhu, přezdívali mu bábovka Tento návrh se nejvíce líbil díky jednoduchosti koncepce spojení operačních jednotek. Podrobněji se zabývejme pro zajímavost pouze návrhem, který skončil na třetím místě. Tento návrh knihovny se nejvíce líbil návštěvníkům Klementina, ve kterém byly všechny návrhy vystaveny. Většina se opravdu shodla na tom, co naznala i porota - budova vypadá příliš mohutně. Inspirací návrhu se stalo uspořádání a logická struktura buňky. Střed buňky tvoří databáze dědičných informací = centrální depozitář. Okolo jádra se nachází oblast, která informace třídí, spravuje a předává = administrativní zóna. V rozlehlém prostoru, který obklopuje jádro jsou rozmístěny obsluhované prostory a dílčí provozy. Celý prostor je potom zabalen a chráněn pláštěm.

11 11 Inflow - Architektura knihoven Středem knihovny, tzv. jádrem buňky je depozitář. Okolí jádra tvoří soustava obslužných kanceláří, dílen a laboratoří. Knihovní fondy jsou umístěny v obrovském válci a jejich obsluha je zajišťovaná z kanceláří a dílen, které jsou uspořádány jako prstence navlečené na tomto válci. Zbytek tvoří plochy a prostory pro veřejnost. Vnitřní uspořádání umožňuje přehledně a rychle pracovat jak s depozitářem, tak i s částí pro veřejnost. Přitom zůstávají zachovány jednotlivé funkční úseky provozu. Prostor knihovny je osvětlen transparentním pláštěm knihovny. Čtenář prochází vstupní halou a vchází do prostoru prvního nadzemního podlaží, které je celé přístupné veřejnosti. Tvoří jej víceúčelový a výukový sál, restaurace, kavárna, výstavní sály, prodej publikací a základní informace. Využití těchto místností je v podstatě mnohoúčelové. Přístup do druhého podlaží je možný eskalátorem, nebo výtahem do haly služeb a dále do čítáren a studoven. V prvním a druhém podzemním podlaží najdeme parkování jak pro zaměstnance, tak pro návštěvníky a zajišťování zásobování knihovny. Lehká ocelová konstrukce vejčitého tvaru tvoří nosnou konstrukci pláště stavby. Vícevrstvý fóliový polštář, který umožňuje řízené zastiňování je navržen jako vnitřní vrstva pláště budovy. Možná je škoda, že si tuhle budovu nevybral nikdo jiný pro své záměry, určitě by byla okrasou každého města. (ZP) Použité zdroje:

12 Inflow - Architektura knihoven 12 JAN KAPLICKÝ A JEHO ŽIVOTNÍ DÍLO Jan Kaplický je dnes jeden z nejdiskutovanějších architektů světového významu, ale původem je Čech. Narodil se v Praze 18. dubna roku 1937, byl vychován umělecky zaměřenými rodiči a dětství prožil na Ořechovce. Otec Josef pracoval jako architekt, sochař a malíř, matka Jiřina byla kreslířka. Architektura ho uchvátila už jako malého chlapce, když mu jeho kmotr poslal jeden výtisk amerického časopisu Life magazine. Fascinovala ho technologie nových letadel a moderní architektury, kterou tam uviděl. Kaplický dostudoval Vysokou školu umělecko průmyslovou v Praze v roce 1962 a získal diplom v oboru Architektura. Od roku 1964 pracoval a získával potřebnou praxi v Československu. Ale po příchodu sovětské armády v roce 1968 emigroval do Anglie, respektive do Londýna. Tam se těžce prosazoval, ale díky své fantazii a citu pro architekturu se uplatnil a pracoval ve významných architektonických studiích. V tomto čase se také s Davidem Nixonem podílel na projektu Centre Georges Pompidou v Paříži a v roce 1979 spolu založili firmu Future systems. Po deseti letech Nixon odjel do Ameriky a na jeho místo nastoupila tenkrát 32tiletá Amanda Lavete, která s ním vede firmu dodnes. Jejich úspěchem hned zpočátku byla spolupráce s NASA, díky které získali know how při práce s nejnovějšími technologiemi a materiály. Mezi jeho nejznámější díla patří Lord s Media Center kriketovém stadionu v Londýně, za kterou v roce 1999 získal nejprestižnější cenu, jakou lze v Británii za architekturu dostat - Stirling Prize. Dále Hauer- -King House dokončený v roce 1994 v Londýně, West India Quay Bridge tamtéž, ale o dva roky později, oba projekty samozřejmě oceněné. Amanda Lavete

13 13 Inflow - Architektura knihoven V poslední době zaujal architekt svým projektem a stavbou obchodního centra v Birminghamu - Selfridges building. Tato budova byla návrh na Národní knihovnu Lord s Media Center v Londýně a je považována za snad nejlépe projektovaný obchodní dům v celé Británii, který dostal cenu RIBA Award for Architecture 2004 a mnoho dalších ocenění. Jeho nejnovějším projektem je samozřejmě výstavba Národní knihovny v Praze. Tato kontroverzní budova vyvolala v České republice mnoho ohlasů: některé hlasy říkají, že tato budova je perfektní a krásná, jiným přijde zelená chobotnice ohavná, někomu třeba i nedůstojná funkce Národní knihovny. Ale s její výstavbou se vyskytl další problém: podle pražského primátora Pavla Béma je projekt navrhnutý na nesprávném územním plánu a nikdo dnes neví, co s tím. V současné době se také staví Museum Masseratti za 7 milionů liber pro firmu Ferrari v Itaském městě Modena. Ale Future systems se nezabývá pouze architekturou z jejich nápadů pochází například skleničky, pohovky, lampičky, dokonce i auta, pří-

14 Inflow - Architektura knihoven 14 Jeho poslední osobní ocenění je poměrně čerstvé Vysoké škola umělecko-průmyslová mu udělila Čstný doktorát. Obdržel ho ještě s kolegyní - akademickou malířkou Adrianou Šimotovou v kostele Sv. Anny v Praze. (BV) návrh na Muzeum Maseratti v italské Modenně věsy k autům, autobusy, židle a stoly a to vše s nezaměnitelným a charakteristickým designem. Jeho soukromý život dnes je celkem běžný. Během patnáctiletého vztahu s jeho kolegyní Amandou Lavete se jim narodil syn Josef. Po rozchodu se naštěstí jejich pracovní vztah nenarušil a spolupráce velice úspěšně pokračuje. Jejich synovi nic neschází, jen snad, že si nemůže sáhnout na tatínkovy modely letadel, ze kterých má Jan Kaplický za svůj život takové malé muzeum. Jan Kaplický je levák a za celý žiot, ho nikdo nedokázal přeučit na praváka, tak se jednoduše naučil psát oběma rukama navíc dokáže používat obě ruce zárověň a to se odrazilo na ohromném množství návrhů a rychlosti kreslení. Použité zdroje: Interview s Amandou Lavette - článek Jan Kaplický a jeho Future systems - Speciál televizních novin

15 15 Inflow - Architektura knihoven VÍTĚZNÝ PROJEKT JANA KAPLICKÉHO V PRAZE Téma novostavby Národní knihovny je v poslední době snad až přespříliš často diskutovaným tématem. V tomto článku ovšem nechci rozebírat subjektivní názory na vzhled knihovny, ale představit tento vítězný návrh z vnitřní strany, takříkajíc nahlédnout pod pokličku nebo chcete- li pod chobotnici. Nechť si každý učiní představu, zda by se mu v takové knihovně líbilo či nikoli. Statistické údaje 1) fondy od roku 1801 po současnost 2) prostor pro knihovních jednotek 3) přibližně jednotek ve volném výběru 4) studijních míst, 700 míst k posezení v dalších prostorách 5) 300 knihovníků a dalších pracovníků 4) barvy budou v interiéru přecházet od fialového až po bílou, obdobně jako v přírodě 5) minimalizace hluku díky měkkým materiálům na pokrytí stropu a podlah, obdobný i výběr nábytku Přístup do jednotlivých pater Budova bude fungovat na principu semaforu, který byl začleněn do koncepce nové Národní Knihovny, a byl součástí zadání architektonické soutěže. Jeho barevné schéma vymezuje, které prostory jsou přístupné všem, a které se naopak podrobují různému stupni kontroly. Prvky společné pro všechna podlaží budovy 1) prostor by měl být oživen lesklými sloupy 2) viditelný a srozumitelný navigační systém 3) fondy umístěny ke středu budovy, kde bude méně světla a studijní místa naopak po obvodu

16 Inflow - Architektura knihoven 16 Jejich význam je následující: Zelená: představuje místo setkávání a je otevřené pro všechny Žlutá a Oranžová: znamená mírné omezení vstupu v podobě registrace a kontroly vnášených a vynášených dokumentů, odložení věcí do šatny, oranžové části mohou mít ještě přísnější podmínky řez stavbou Červená: mimořádná bezpečnostní opatření, velmi striktní omezení vstupu, Šedá: vnitřní pracoviště knihovny Modrá: pracoviště externích subjektů Fialová: vnitřní pracoviště knihovny se speciálními podmínkami Barevné vymezení jednotlivých pater: Podzemí: hlavně šedá, mírně i zelená a modrá zóna Úroveň 0: převážně šedá, mírně modrá, fialová a zelená Úroveň 1: převažovat bude zelená, minimum šedé Úroveň 2: hlavně žlutá, minimum šedé Úroveň 3: Specializované studovny: hlavně oranžová, minimum šedé Úroveň 4: Národní konzervační fondy: pouze červená Úroveň 4, 5, 6: Vnitřní pracoviště knihovny: všude šedá, kromě národních konzervačních fondů Úroveň 7, 8: Kavárna OKO: hlavně zelená, minimum modrá Funkce jednotlivých pater: Podzemí: umístěna většina fondů, ve kterých bude vyhledávat robotický systém Úroveň 0 Pódium: parkoviště, správa technologií, pracoviště automatizace Úroveň 1- Ulice: místo setkávání, víceúčelový sál, restaurace, místo pro

17 17 Inflow - Architektura knihoven Úroveň 4,5,6 - Vnitřní pracoviště knihovny: kanceláře, zasedací místnosti, zázemí pro pracovníky Úroveň 7,8 Kavárna OKO: kromě odpočinku bude nabízet i různé kulturní akce, možnost četby nových dokumentů, výhled na Prahu; vstup bude oddělen od provozu knihovny a bude na ní nezávislý. model budovy odpočinek, knihkupectví, informace o knihovně, prodejny, šatny; dále zde bude centrální hala služeb se základními službami a Parlamentní knihovna Úroveň 2- Studijní zóna s volným výběrem: studijní místa se základními potřebami ke studiu, volný výběr, klubovny pro skupinovou práci, výpočetní technika a další služby Úroveň 3 Specializované studovny: studijní místa budou více specializována, zajímavostí je tichá studovna, ve které budou nadstandardní místa pro dlouhodobou vědeckou práci Úroveň 4 Národní konzervační fondy: část archivních sbírek od roku 1801, studovna, nebude poskytovat běžné služby, pracoviště národních konzervačních fondů (BJ) náhled budoucí knihovny ve večerních hodinách Použité zdroje:

18 Inflow - Architektura knihoven 18 Ústřední knihovna Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Podívejte se na jakoukoliv fakultu a v jejích zdech mezi studovnami někde možná najdete knihovnu. Filosofická fakulta je ale jiná - jako jediná má totiž svou knihovnu v samostatné budově. Plastika na dvorku filosofické fakulty Cesta k vybudování centrální fakultní knihovny pro Filozofickou fakultu MU byla dlouhá a strnitá. Přes svazků knih leželo ve skladištích, na chodbách a v pracovnách vyučujících. Ve studovně knihovny bylo pouhých 40 míst a šest počítačů pro studentů. Na jaře roku 1996 se vedení rozhodlo pro novou knihovnu a během roku 1997 se připravovala architektonická soutěž. Soutěžní zadání se řídilo zejména požadavkem umožnit spojení novostavby knihovny s přilehlou budovou E Grohova 9, a umožnit tak přičlenění této budovy ke knihovně. Přihlásilo se 16 firem z ČR a odborná porota v březnu 1998 vybrala návrh architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře z Brna. Realizace začala v roce 2000 a náklady představovaly téměř 73 milionů korun. Slavnostní otevření knihovny proběhlo , kdy byla také ve fakultním parčíku odhalena plastika Michala Gabriela pojmenovaná Kmen. Názory na výslednou stabu jsou rozdílné - odborná veřejnost, architekti a kunsthistorici nešetří chválou, knihovna získala čestné uznání v kategorii Novostavba v soutěži Grand Prix Ale první dojem studentů

19 19 Inflow - Architektura knihoven z budovy bývá většinou rozpačitý. Objevují se přívlastky jako Kontejner, Rákosová chýše či Krematorium. Nová budova knihovny přinesla uživatelům hlavně to kladné. Filosofická fakulta se jako jediná v rámci MU může pochlubit knihovnou v samostatné budově. Volný výběr se rozšířil z 2000 svazků na svazků, provozní doba se prodloužila na 71 hodin týdně, zvýšil se počet počítačů na 80 a studijní místa se rozrostla o 360 míst. Ale žádná mince nemá pouze jednu stranu a tak nesmíme opomenout nedostatky knihovny. Studijní místa se sice rozrostla na úctyhodných 400 míst, ale je to na úkor rozlohy míst. Kupříkladu prostor kolem počítače není dostatečně velký na to, aby se tam studentům vešla i kniha nebo blok na poznámky. K přisvětlení studijních míst slouží lokální světla se kterými se nedá lmanipulovat, čímž se nedokáží přizpůsobit potřebám uživatele. Jako další záporný aspekt vidím absolutní absenci úložných skřínek. Studenti s sebou často nosí velké tašky a batohy a měli by mít možnost si je někde odložit. V knihovně nenajdeme ani dostatek místa pro odpočinek. Pár míst na sezení najdeme v každém patře (s výjimkou přízemí) u schodiště, ale chybí tu menší stolečky a židle jsou nepohodlné. Není zde mnoho soukromí ani klidu, jelikož jste neustále rušeni nově příchozími a procházejícími. Použité zdroje: (MM) - Ústřední knihovna FF MU v Brně prusvitna-kuze-knihovny/ - Článek Stavby, které mění Brno

20 Inflow - Architektura knihoven 20 SEMINÁŘE KNIHOVNA A ARCHITEKTURA V OLOMOUCI Seminář Knihovna a architektura je odborným seminářem, jehož cílem je sblížit knihovnickou a architektonickou veřejnost, a vést k jejich efektivnější spolupráci při rekonstrukcích nebo realizacích nových knihoven. Má přispívat k lepšímu pochopení obou profesí, ukázat obtíže, se kterými se musí potýkat a pomáhat nalézt lepší vzájemné porozumění, které je pro zdařilý výsledek nezbytné. Seminář se koná pravidelně každé dva roky a jeho pořadatelem je Univerzita Palackého v Olomouci. místo konání semináře Kromě toho se zabývá řešením obtíží spjatých s výstavbou, rekonstrukcí nebo užíváním knihoven, které u nás či v zahraničí nastaly. Vytváří tak prostředí spolupráce nikoli rivality, kde se vyzvedávají nejen přednosti jednotlivých staveb, ale upozorňuje se i na to čeho se v budoucnu vyvarovat a jak nelépe postupovat. Skladba programu semináře bývá velmi bohatá, podílí se na ní jak knihovníci, tak architekti, designéři, projektanti a mnozí další odborníci. Příspěvky se snaží upozornit i na to, které inovace se v knihovnách osvědčily, a které naopak způsobují komplikace. Vyzdvihují i nutnost opravdové kooperace, která je u plánování tak významných institucí, jakými jsou knihovny, vskutku nezbytná. Ta by měla v budoucnu probíhat nejen mezi architekty, knihovníky a zadavateli, ale měli by k ní být přizváni i uživatelé knihoven. První ročník s názvem Knihovna a architektura - rizika spolupráce v informační společnosti, se uskutečnil ve dnech září V jednotlivých příspěvcích byly první den představeny novostavby

21 21 Inflow - Architektura knihoven zahraničních knihoven, druhý den pak zrekonstruované knihovny. Ze zahraničních knihoven šlo kupříkladu o Britskou knihovnou v Londýně, Alexandrijskou knihovnu, knihovnu v Paříži, novou Univerzitní knihovnu ve Varšavě a v Brixen-Bressanone. Z českých knihoven byla představena Státní vědecká knihovna v Liberci a Moravská zemská knihovna, z rekonstruovaných pak například Městská knihovna v Praze. Knihovna a architektura- knihovny bez bariér, pod takovým názvem se nesl druhý ročník tohoto semináře, který se konal září Jeho tématem nebyly jen bariéry fyzické, které komplikují vstup a pohyb v knihovně hendikepovaným občanům, ale také překážky, které brání v komunikaci knihovníkům a architektům nebo knihovníkům a čtenářům. Celý seminář pojila snaha nalézt vizi opravdové bezbariérové knihovny. Proběhly zde také prezentace nejnovějších stavebních počinů, jakými byla například rekonstrukce Knihovny Jiřího Mahena v Brně, novostavba Knihovny Univerzity Palackého a knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Třetí seminář, jež se konal ve dnech září 2005 v Olomouci, nesl podtitul Interiéry knihoven. Byla zde představena vize interiéru nové Národní knihovny v Praze, a také realizace nové vídeňské knihovny, která je ceněna nejen odborníky, ale těší se i nebývalému zájmu uživatelů. Nechybělo ani zhodnocení interiéru nových či zrekonstruovaných moravských knihoven. Neméně zajímavé byly i příspěvky týkající se ideálního pracovního místa. Poslední ročník semináře se uskutečnil letos září a byl nazván Knihovna a architektura vnitřní prostředí knihoven. Zabýval se nejvýznamnějšími prvky interiéru, tedy

22 Inflow - Architektura knihoven 22 světlem, zvukem, teplotou a vzduchem, na které bylo nahlíženo z mnoha úhlů. Byla také představena koncepce nízkoenergetických a pasivních domů, která se začíná uplatňovat i u výstavby knihoven. Prezentovány byly tentokráte Městská knihovna Vsetín, knihovna Humboldtovy univerzity v Berlíně a vítězný projekt Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Na semináři vystoupil i architekt Jan Kaplický, který představil svůj projekt Národní knihovny v Praze. (BJ) Informace k jednotlivým ročníkům: Lošťáková, Dana. Mezinárodní konference Knihovna a architektura. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 11 [cit ]. Dostupný na World Wide Web: < URN-NBN:cz-ik859. ISSN Brožek, Ivo. Knihovny a architektura Interiéry knihoven. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit ]. Dostupný na World Wide Web: < URN- NBN:cz-ik2015. ISSN Události Škyříková, Alexandra. Informace o semináři Knihovna a architektura Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 11 [cit ]. Dostupný na World Wide Web: < URN-NBN:cz-ik4395. ISSN

23 23 Inflow - Architektura knihoven INTERIÉRY KNIHOVEN Ideální knihovna je pohodlné místo, které propojí knihovní fond a technologické vybavení s uživateli a odborným personálem. Význam knihovny by měl být především v tom, že nám poskytne informace, pohodlí i radost ze získávání informací. Proto je pro dobře fungující knihovnu velice důležitý interiér. Interiéry historických knihoven Historické knihovny jsou převážně knihovny klášterní a zámecké. Většinou byly určeny pouze pro úzký okruh čtenářů. Jejich interiéry měly vždy požadavek klidu, nerušenosti, možnost koncentrace a meditace. Interiér knihovny v Drážďanech, zničené při bombardování 1945 Z hlediska dostupnosti, přístupnosti i bezpečnosti byly knihovny dobře řešeny a to díky principu regálů a díky ochozům. Jako bezpečnostní opatření ve tředověkých univerzitních knihovnách používali například přivazování knih k lavicím. Také estetická stránka byla důležitou součástí knihoven a byla spjata se snahou o nejvyšší umělecké a řemeslnické dílo. Velkým přínosem bylo používání pulpitů, dřevěných nakloněných ploch. Chránily oči při dlouhodobém pohledu dolů a tím i před únavou. V dnešní době se bohužel nevyužívají. Interiéry novověkých knihoven Přístup do knihovny byl rozšířen pro širší vrstvy veřejnosti, čímž se z knihoven pomalu vytrácely klid, nerušenost a možnost koncentrace, jako tomu bylo u historických knihoven. S moderní dobou přišla i ergonomie (z řečtiny ergo práce a nomoi přírodní zákony) věda zabývající se vztahy mezi člověkem, prostředím a nástrojem, věda o pracovním prostředí. Rozvíjelo se provedení na základě diskuze s knihovníky. Tento fakt se u nás v poslední době mění. Ve světě probíhají již po mnoho let tvorby projektů v čtyřpartitě kde