Cesta z krize přes globalní ekonomiku: Kreativní destrukce pokračuje

Transkript

1 Cesta z krize přes globalní ekonomiku: Kreativní destrukce pokračuje Prof. Michal Mejstřík IES FSVUK & ředitel EEIP, a.s. Předseda International Chamber of Commerce CR Předseda dozorčí rady Českého Aeroholdingu,a.s. Business Leaders Forum Praha 14.března 2013

2 1. Globální (? či evroamerická) ekonomická krize urychlila kreativní destrukci procesů Ekonomická krize otřásla ekonomickou pozicí vyspělých států a vyhlídky jsou nevalné. Čtvrtletní pokles růstu průmyslu a ZO (MMF 10/2012) Možné zpomalení HDP Eurozony oproti světu (MMF 1/2012) Naopak státy rozvojové nebyly zasaženy krizí tak výrazně a přes další zpomalení právě ony hrají hlavní roli při oživení světové ekonomiky, jejich podíl roste. Největší rizika jsou spatřována v budoucím vývoji států eurozóny zejména periférních. ECB pohledávky vůči Sp a I bankám rostou Nevalné vyhlídky eurozóny (MMF 10/2012) Hospodářský růst rozvojových zemí stupňuje globální soutěž mezi exportéry, což znovu vyhrocuje zpomalující export. Zdroj: EEIP, OECD, IMF, ICC, IFO

3 1. Pozadí krize LT bilance běžného účtu, přírodní zdroje a konkurenceschopnost 1: Přesun bohatství Emerging east West a různé úrovně konkurenceschopnosti! Source: Roeller, Vernon (2008), 2: Emerging economies dávají poprvé přednost spíše volnému obchodu (?) nad protekcionismem 3: deficity soukromé & veřejné rozvinutých zemí financovány půjčkami spořivých často underdeveloped countries zčásti též díky nespolehlivým memorandům bank 4: G20 nové strategické nastavení MULTILATERALNÍ SVĚT 3

4 1. Pozadí Kdo produkuje a spotřebovává plyn...stále významnější zdroj energie Jiná situace v plynu, kde USA po padesáti letech opět soběstačné a ceny nízké díky břidlicovému plynu

5 1. Globální trh obligací roste Domestic bonds (issued in the domestic currency) vs. international bond (issued in a foreign currency) Source: The City UK (2011) 5

6 1. Globální zahraniční čistí dlužníci a věřitelé permanentní kontext? proč? Kdo?

7 Výnos 10Y vládních dluhopisů (%) 2. Globální a EU kontext Suverénní riziko EMU nyní investoři reflektují ve výnosech bondů! Investoři rozlišovali riziko Investoři nerozlišovali riziko Investoři opět rozlišují riziko! Přes úrokové sazby! Suverénní riziko = FX + kreditní Nulové FX riziko -> PIGS jako safe heaven Podcenění rizika! Kurzy zafixovány k Euru Virtuální Euro (1/2009) (5/1998) Vstup Řecka do Eurozóny (1/ 2001) Pád Lehman Bros (9/2008) Revize řeckého dluhu 10/2009) Konvergence úrokových sazeb 2 Německo Španělsko Portugalsko Irsko Řecko Itálie Belgie Francie Zdroj: Mejstřík (2011), data podle Kohutikova (2011)

8 2. Výnosy státních obligací v CEE < PIIGS In 4Q 2012 Czech T-bond yields within the lowest Top 10 worldwide (around 2%). 10Y bond yields quite low in history and continuing quite low now Source: World Bank (2012) 8

9 2. Makroekonomické dopady krize na periférii EU versus CR High debt/hdp ratio of PIIGS while debt of CR relatively low (the 7 th lowest) 180,0 ( % GDP) Gross Government Debt 2008 and ,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0, Change Source: Eurostat 9

10 2. Zapomenuté důsledky nízké likvidity bank a státních obligací Je nějaký limit na pohledávky v Eurosystemu via TARGET 2? Sovereign bonds Forgotten Consequences Any Limit for Claims on the Eurosystem via TARGET 2? ( ) The ECB shifted its refinancing credit and money creation to the tune of 900 billion toward southern Europe and Ireland, as measured by the Eurosystem s Target balances. In doing so, however, it put itself in peril, because the only way to implement the shift was by lowering the collateral requirements for refinancing credit. To a large extent, this collateral consisted of government bonds. Source: EEAG Report 2013

11 2. Nevyhnutelný důsledek - snížení ratingu S&P 2012 po Creditwatch warning a další vývoj v roce 2012 RATINGS LIST To From Austria (Republic of) AA+/Negative/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ Belgium (Kingdom of) (Unsolicited Ratings) AA/Negative/A-1+ AA/Watch Neg/A-1+ Cyprus (Republic of) BB+/Negative/B BBB/Watch Neg/A-3 Estonia (Republic of) AA-/Negative/A-1+ AA-/Watch Neg/A-1+ Finland (Republic of) AAA/Negative/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ France (Republic of) (Unsolicited Ratings) AA+/Negative/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ Germany (Federal Republic of) (Unsolicited Ratings) AAA/Stable/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ Ireland (Republic of) BBB+/Negative/A-2 BBB+/Watch Neg/A-2 Italy (Republic of) (Unsolicited Ratings) BBB+/Negative/A-2 A/Watch Neg/A-1 Luxembourg (Grand Duchy of) AAA/Negative/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ Malta (Republic of) A-/Negative/A-2 A/Watch Neg/A-1 Netherlands (The) (State of) (Unsolicited Ratings) AAA/Negative/A-1+ AAA/Watch Neg/A-1+ Portugal (Republic of) BB/Negative/B BBB-/Watch Neg/A-3 Slovak Republic A/Stable/A-1 A+/Watch Neg/A-1 Slovenia (Republic of) A+/Negative/A-1 AA-/Watch Neg/A-1+ Spain (Kingdom of) A/Negative/A-1 AA-/Watch Neg/A-1+ N.B.--This does not include all ratings affected. Source: Standard & Poor 2012 January 13

12 2. Kredit rating státních obligací států EU podle různých agentur koncem 2012 Source: Standard & Poor 2012 January 13

13 200mld. nedostatek regulatorního kapitálu bank PIIGS (vs. 290mld na Basel III) o o Ve scénářích kde hodnota italských, španělských, belgických, irských a portugalských státních dluhopisů klesne blízko úrovni Řecka (50% discount), by EU banky potřebovaly alespoň 203mld dodatečného kapitálu aby splnila poměr 7% jádrového kapitálu 1 Porovnejme si s 290mld dodatečného kapitálu potřebného ke splnění standardů Basel 3 (EU Basel 3 Quantitative Impact Study založená na údajích z roku 2009) Source: BCG (2011). Europe sovereign debt crisis and implications on banking liquidity Slide 13

14 2. EU banking market landscape Slide 14 Source: Verón, N. (2012). EUROPE S SINGLE SUPERVISORY MECHANISM AND THE LONG JOURNEY TOWARDS BANKING UNION, Breugel 10/2012

15 The structure of a banking union 4 pillars 1. Supervision of financial institutions; 2. Deposit insurance; 3. Resolution of failing banks or systemic banking crises; 4. A (common) fiscal backstop. Source: Pisani-Ferry, J., Wolff, G., B. (2012). THE FISCAL IMPLICATIONS OF A BANKING UNION, Breugel 9/2012 Slide 15

16 3. Globální dopady problémů Eurozóny Zpomalující Eurozóna..slábnoucí dovoz Eurozony z Asie Evropske společnosti a státy omezují investice a domácnosti spotřebu Čína exportuje nejvíce 22% do Evropy a navíc i její domácí ekonomika zpomaluje. Ale i US trh dostatečně neožil. Hrozba obchodních válek, ropných šoků, kapitálového přílivu s apreciací Euro oslabuje, evropský vývoz se stává cenově konkurenceschopnějším

17 3. Globální dopady problémů Eurozóny Čína a Indie dohánějí ale zpomalují Má to implikace i pro Evropu : Asie zůstává zdrojem růstu, roste její podíl ale zpomaluje. Jiná země Argentina na hranici záporného růstu

18 3. Globální dopady problémů Eurozóny První oběť ratingových agentur v BRICS...negativní výhled Indie Díky dluhové krizi investoři pozornější a vnímají fiskální rizika Indie hrozba pádu z investičního do spekulativního pásma

19 4. Nevyhnutelný důsledek - snížení ratingu S&P 2012 po Creditwatch warning Proč? Podobně jako nedávno (Standard & Poor s 2012), vidím krizi veřejných financí v širším kontextu mezinárodní konkurenceschopnosti Ačkoliv chápeme nedostatek fiskální prozíravosti jako hlavní faktor přispívající k vysokým veřejným dluhům v některých zemích jako Řecko, věříme, že klíčovým problémem pro Eurozónu jako celek je rostoucí rozdíl v konkurenceschopnosti mezi jádrem a tzv. periferií. Spolu s rychlým nárůstem rozvah evropských bank to vedlo k velkým a rostoucím vnějším nerovnováhám, projevujících se ve velikosti nerovnováhy finančních sektorů mezi čistými exportéry bankovních systémů a čistých importérů Source: Standard & Poor 2012 January 13

20 Konkurenceschopnost ekonomiky Cenová (ne)konkurenceschopnost Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999=100) Slovensko Náklady na pracovní sílu (rok 2000=100, směr nahoru = růst nákladů) Maďarsko 160 ČR Slovensko ČR 140 Maďarsko Finsko Polsko Polsko Německo 80 Německo 90 Kursový vývoj (leden 1999=100, směr dolů = posilování měny EUR/HUF EUR/PLN Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999=100) Irsko Španělsko Řecko EUR/SKK EUR/CZK Německo Zdroj: Mejstřík et al (2011)

21 4. Konkurenceschopnost cenová podporovaná inovacemi různá úroveň produktivity podpora zombies!!! Růst zaměstnanosti podle kvartilů produktivity jako Long-Term signály (Čína a SVE mají obdobný tvar jako USA) 7% 6% 5% 4% 3% 2% EU USA 1% 0% -1% Most prod. 2nd prod. 3rd prod. Least prod. -2% Některé nemoudré bail-outy a státní dotace mohou blokovat nezbytné strukturální/ inovační změny a fixovat staré problémy Source: Mejstřík & Chytilová (2008) based on Gretschmann (2006), The Economist 11/2009

22 4. Intenzivní globální ekonomická soutěž Politika menších států v oblasti konkurenceschopnosti, exportu i průmyslu musí směřovat k: Hledání a maximálnímu využití svých komparativních výhod Odstranění neefektivit, které brzdí ekonomický rozvoj a vedou k plýtvání zdroji (týká se mj. i korupce, nadměrné byrokracie, ale i energetické náročnosti aj.) Nárůst high-tech exportu v Číně vs. pokles v USA, EU a Japonsku Rychle rostoucí a velké ekonomiky jako je Čína, Brazílie nebo Turecko maximálně využívají svou konkurenční výhodu v oblasti nákladů na pracovní sílu a vytváří tvrdou hospodářskou soutěž na trhu low-end zboží a služeb Jak nicméně naznačuje níže uvedený graf, mají tyto státy díky velikosti svého trhu, ekonomickému růstu a přílivu zahraničních investic vyšší ambice přesunout se z kategorie zemí s levnou pracovní silou do pozice zemí s vlastní vědou, výzkumem a inovacemi Nárůst high-tech exportu v Číně vs. pokles v USA, EU a Japonsku Posílení orientace své ekonomiky na odvětví s vysokou přidanou hodnotou Aktivním pronikání na zahraniční trhy a upevňování svých pozic v mezinárodním obchodu Zdroj: EEIP, OECD, IMF Stran

23 6. konkurenceschopnost necenová pyramida faktorů zdroj: Mejstřík NERV et al (2011)

24 Zdroj: EEIP 4. Problém globální konkurenceschopnosti

25 4.Strategie mez.konkurenceschopnosti 2011 a její nástroje Devět pilířů 43 specifických projektů 250 opatření ve 4 implementač. programech Veřejný sektor Vzdělání a zaměstnanost Prostředí pro podnikání Ekonomie globálních inovací Dvě vazby na jiné strategické dokumenty (kohesní politka, exportní strategie) Interakce s jinými koncepčními dokumenty a politikami (Energetická politika, Národní program reforem, Národní inovační strategie) OECD Report on the CR (2011) vysoce ocenil tuto strategii MSK ( ). Třeba implementovat...

26 4. Kolik je našich exportérů a kam vyvážejí? Počet vývozců celkem v období Počet Rok vývozců Počet vývozců, kteří vyvezli zboží do EU v období (1 vývozce může být zahrnut pouze jednou v daném roce) Rok Počet vývozců Počet vývozců, kteří vyvezli zboží mimo EU v období (1 vývozce může být zahrnut pouze jednou v daném roce) Rok Počet vývozců

27 4. Komparativní výhoda křehká struktura vývozu zboží a služeb Development of CR foreign trade with goods in goods classification (HS-6) Czech foreign trade with growing concentration in several custom duty items. Exports of goods dominated by the automotive industry and electronics (locally assembled) relevant subdeliveries also imported. Export of services dominated by the travel and tourism. The more sophisticated services (such as finance, science and research, design) often imported. Development of CR foreign trade with services by groups (HS-6) Source: NERV (2011) 27

28 4. Příklad : Co se stalo s finskou inovativností a exportem? Problém nadměrné orientace na klíčovou firmu NOKIA, která se 160 tisíci zaměstananci představovala světového šampiona ve vědeckovýzkumně náročné oblasti výroby telefonů a dominovala na finském burzovním trhu. Podle Erkki Ormaly, vicepresidenta NOKIE pro rozvoj, úspěšný finský forsight jak ve firmě tak ve veřejném sektoru identifikoval již před 15 léty jednotný digitální trh s digitálním prostorem a digitálním obsahem jako perspektivní stimulaci ekonomiky. Následně v letech odstartoval odpovídající jak veřejný tak soukromý VVaI, který přinesl významné výsledky, které byly mnohdy patentovány a představovaly pobídky pro tvorbu podnikových inovací v dané oblasti. Agregace digitálního obsahu poskytovaného on-line internetem prostřednictvím interaktivních chytrých telefonů, tabletů, kiosků aj. slibovala otevření prostoru pro nesmírný nárůst počtu uživatelů. Ale společnost NOKIA se stala obětí vlastního úspěchu, konzervativnosti technokratického managementu přeceňujícího efektivní výrobní kapacity samotných telefonů s úsporami z rozsahu. Nabízející se výzkumná řešení NOKIA včas neaplikovala, zatímco konkurenční platformy Apple a Google/Android orientované na software tradiční výrobní kapacity nebrzdily, neboť výrobu pružně outsourcují. Výsledky finského VVaI v oblasti konvergujícího digitálního obsahu konkurenční firmy již je řadu let využívají a platí za to ročními autorskými poplatky přes půl miliardy dolarů. Probuzení náhle ztrátové NOKIE přišlo jak ze strany finančního trhu, kde prudce poklesla hodnota firmy a jednotlivých akcií na méně než desetinu (dopad na pensijní fondy), tak ze strany prudkého poklesu tržních podílů na trhu eskalovaná ztrátou čínského trhu levných telefonů. Nástup nového vedení, propouštění desetitisíců zaměstnanců, lepší lokační a navigační systém, přechod na MS mobilní software s novými telefony, výroba vlastních tabletů je pokusem zvrátit situaci. Venture kapitálem NOKIE původně podporovaná firma ROVIO vyvinula videohru Angry Birds (unikátní rekord - jedna miliarda stažení) a při několika stech zaměstnanců je vysoce zisková...příklad nového příslibu ve vzdělané finské populaci?

29 4. Musíme zafixovat dynamickou konkurenceschopnou pozici českých podniků v globálních hodnotových řetězcích An important feature of globalization is that enterprises split their production processes into a number of business functions which they then move around the world to gain efficiency and/or new markets. This subscribes to the well known concepts of global value chains and international sourcing. See also OECD-WTO initiative Destination of international sourcing - Share of core and or support functions sourced internationally (%),

30 4. Segmentace a zacílení strategie exportu a investic pro 17 tis. podniků České dcery zahraničních matek Tradiční dobře zavedení exportéři Experimentální exportéři Born globals zrozeni ke konkurenci Account for majority of Czech final export; high share of imports in production Estimated account for 20 25% Czech export share, high share of imports in production Large number of businesses but small export volumes Very few businesses, rapidly generate high foreign sales (3-6% according to OECD) High degree of internationalization through the group that is often multinational company (MNC) Gradual strong internationalization from domestic market Low degree of internacionalization, often adhoc penetration to foreign markets High degree of internalization since the start of their business activities Selection of market is driven by the group needs Within the group they typically belong to the mid- or lower valueadded part of the production chain supplied by the cluster of suppliers Successful examples: TPC, Hyundai (large businesses and subcontractors), specifically Skoda- Volkswagen Supply mostly to psychologically close markets Full control over placing the products to the market, design and R&D etc. Successful examples: Vítkovice, Žďas, Juta, Tonak, Preciosa (both large enterprises and SMEs often rooted in former specialized Foreign Trade companies) Ad-hoc supplies, rather to neighboring markets Usually medium-, low valueadded businesses, the domestic market is a key factor Successful examples: Veba, Bernard (mainly MSP) Supply simultaneously to a larger number of markets (also outside EU) Often high value-added businesses; foreign demand is a key factor Successful examples:linet, Avast, Lasvit, J4, start-ups with high value-added

31 Zpravodajství pro export Rozvoj exportu Rozvoj obchodních příležitostí EXPORT / EXPORTÉŘI 4. Akční plán pro export a internacionalizaci implementace Exportní strategie I. Piliř II. Piliř III. Piliř Centrum sdílených služeb a zpravodajství pro export (back-office) Informační One- Stop-Shop Globální diverzifikace exportu Služby pro exportéry (front-office služby) Exportní financování a pojištění Mezinárodní zdroje financování a rozvojová spolupráce Klastry a proexportní iniciativy samospráv Řídící a komunikační platforma Obchodní politika a export na Jednotný vnitřní trh Optimalizace zahraniční sítě Služby zahraniční sítě Investice a inovace pro export zboží a služeb

32 4. Plnění Akčního plánu Příklad diverzifikace exportu Základní zařazení na základě požadavků podnikatelské sféry se dělí na země PRIORITNÍ 12 (Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam) ZÁJMOVÉ 26 (Alžírsko, Argentina, Austrálie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Hong Kong, Chile, Chorvatsko, Izrael, Peru,Japonsko, JAR, Kižní Korea, Kanada, Libye, Maroko, Moldavsko, EVROPSKÁ UNIE Saudská Arábie, Singapur, SAE, Švýcarsko, Thajsko, Uzbekistán) vychází z objektivních statistických údajů, potřeb exportérů, vzájemných dlouhodobých vazeb, růstového potenciálu trhu a předpokládané efektivnosti nasazení nástrojů proexportní podpory Dlouhodobé vzájemné vazby Platné dohody a ujednání Příliv přímých zahraničních investic do ČR Specifiické předpoklady vývozu z ČR Podíl malých a středních podniků podniků na exportu Počet exportujících firem Růstový potenciál Velikost HDP a struktura celé akonomiky Tempo růstu HDP, dznamika jednotlivých oborů Absolutní absorpční schopnost daného trhu Zdroj: MPO Podíl na světovém dovozu

33 4. Plnění Akčního plánu Příklad -Exportní ekosystém jak to bude fungovat Front office (princip One-Stop-Shop) informace, služby a asistence v místě) Back office (princip Řídící platformy, informačně-analytická podpora, proexportní instituce) Partnerské instituce, kraje, regionální kanceláře SP ČR, HK ČR, ICC ČR Front office v zahraničí Back office Firmy HK ČR SP ČR) ICC ČR

34 4. Plnění Akčního plánu Příklad exportní financování protikrizová opatření Navýšení pojistných fondů EGAP o 1 mld.kč 660 mil.kč na podporu činnosti EGAP 150 mil.kč na zavedení systému dorovnávání úrokových rozdílů Zvýšení likvidity ČEB Zdroje a kapacita pro exportní financování Produkty zlepšení obslužnosti českého exportu Usnadnění přístupu komerčních bank ke státem podpořenému financování (IMU) Částečné (excedentní) pojištění Garance ČEB pro MSP Navýšení pojistného plnění EGAP (limity a kapacity EGAP a ČEB pro prioritní země) Standardizace procesů a dokumentace Sjednocení lhůt pro zpracování jednotlivých fází obchodního případu Komunikace procesních požadavků a lhůt exportérům Proces zjednodušení a usnadnění přístupu k exportnímu financování Legislativní zabezpečení státní podpory financování exportu Hledání politické podpory pro urychlené zavedení těch opatření, jež vyžadují novelu zákona č.58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou

35 4. IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE Zlepšení českého exportu v roce 2012 ČR měla nejvyšší obchodní přebytek v historii 310 mld. Kč Celkový vývoz meziročně stoupl o 6,4 % Celkový vývoz v roce 2012 činil 3 bil. Kč Při celkovém růstu se podíl EU na vývozu snížil z 83 % na 80,8 % Rekordní výsledky zahraničního obchodu Vývoz do prioritních a zájmových zemí meziročně stoupl o 20 % Podíl prioritních a zájmových zemí se na celkovém vývozu zvýšil ze 14,8 % na 16,8 % Vývoz do prioritních zemí činil v roce mld. Kč Vývoz do zájmových zemí činil v roce mld. Kč Úspěšná diverzifikace českého exportu

36 Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Evropy v roce 2012 Evropa Změna proti r Počet exportérů duplicitně Objem exportu (mld. Kč) % změna 2012/ ,5% -2,0% Norsko 53 % % % % 25 0 % Iceland 70 % Finland 47 % Russia 42 % menší diverzifikace větší diverzifikace Ireland 66 % Belarus 31 % Ukraine 34 % Kazakhstan 44 % Turkey 45 % Georgia 65 % Albania 63 % Armenia 61 % Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

37 Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Asie v roce 2012 Asie Azerbaijan 52 % Turkmenistan 46 % Uzbekistan 68 % Kyrgyzstan 45 % Mongolia 45 % North Korea 100 % Israel 76 % Syria 72 % Iraq 64 % Iran 41 % Afganistan 48 % China 28 % Japan 28 % Jordan 48 % menší diverzifikace větší diverzifikace Saudi Arabia 27 % Yemen 95 % Oman 56 % Pakistan 45 % India 76 % Thailand 39 % Vietnam 51 % Taiwan 53 % South Korea 36 % Philippines 78 % % % % 25 0 % Změna proti r Sri Lanka 70 % Malaysia 53 % Indonesia 51 % Počet exportérů duplicitně Objem exportu (mld. Kč) ,3 % změna 2012/ ,5% +1,2% Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

38 Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Afriky v roce 2012 Afrika Počet exportérů duplicitně Objem exportu (mil. Kč) % změna 2012/ % -1% Senegal 96 % Guinea 70 % Morocco 63 % Mauritania 99 % Ghana 67 % Mali 98 % Burkina Faso 87 % Côte d'ivoire 83 % Algeria 79 % Benin 90 % Equatorial Guinea 95 % Gabon 80 % Niger 99 % Nigeria 79 % Congo 88 % Tunisia 63 % Cameroon 79 % Libya 42 % Chad 100 % Central Af. Rep. 100 % Dem. Rep. Congo 76 % Angola 98 % Namibia 70% Zambia 82 % Botswana 98 % South Africa 52 % Egypt 51 % Sudan 87 % Ethiopia 64 % Kenya 39 % Tanzania 81 % Zimbabwe 83 % Eritrea 100 % Djibouti 98 % Madagascar 95 % Mozambique 76 % Změna proti r menší diverzifikace větší diverzifikace Uganda 73 % Burundi 96 % % % % 25 0 % Lesotho 100 % Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

39 Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Severní Ameriky v roce 2012 Severní a střední Amerika Greenland 98 % Canada 62 % Počet exportérů duplicitně Objem exportu (mil. Kč) % změna 2012/ % +23 % Mexico 43 % USA 23 % Belize 98 % Cuba 82 % Jamaica 79 % Haiti 100 % Dominican Republic 75 % % % % 25 0 % Změna proti r. 201 Guatemala 73 % Honduras 76 % Puerto Rico Salvador 99 % Nicaragua 80 % Costa Rica 65 % Panama 73 % menší diverzifikace větší diverzifikace Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

40 Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Jižní Ameriky v roce 2012 Jižní Amerika Colombia 43 % Venezuela 68 % Guyana 87 % Suriname 78% French Guiana Změna proti r Počet exportérů duplicitně Objem exportu (mil. Kč) % změna 2012/ % +14% Ecuador 69 % Peru 31 % Bolivia 56 % Brazil Brazil 28 % menší diverzifikace větší diverzifikace Chile 50 % Paraguay 63 % Argentina 23 % Uruguay 75 % % % % 25 0 % Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

41 Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí Austrálie a Oceánie v roce 2012 Austrálie a Oceánie Počet exportérů duplicitně Objem exportu (mil. Kč) % změna 2012/ % +46 % Papua New Guinea 99 % Změna proti r Australia 61 % menší diverzifikace větší diverzifikace New Zealand 54 % % % % 25 0 % Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

42 4. MPO: REALIZACE KLÍČOVÝCH STRATEGIÍ V ROCE 2013 Optimalizace zahraniční sítě MPO - nárůst sítě o 20 % Diverzifikace exportu: s důrazem na rozšiřování zahraniční sítě prioritní a zájmové země Červen 2013 POČET ZAHRANIČNÍCH ZASTOUPENÍ Zefektivnění řízení sítě: integrace kanceláří CzechTrade a CzechInvest 2. kmenoví zaměstnanci MPO Posílení zahraniční sítě: 2012: Kanada, Dánsko, Černá Hora, Čína, Argentina, Izrael, Thajsko, Senegal, Indie, Austrálie 2013: Čína, Brazílie, Turecko, Peru, Kolumbie, Chile, Indonésie

43 4. MPO: REALIZACE KLÍČOVÝCH STRATEGIÍ V ROCE 2013 Nový systém služeb pro české exportéry PORTFOLIO SLUŽEB PORADENSTVÍ VZDĚLÁVÁNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY SLUŽBY ZAHRANIČNÍ SÍTĚ MPO HLAVNÍ ZMĚNA: OD HODINOVÉ SAZBY K PAUŠÁLNÍM PLATBÁM SLUŽBY JSOU NOVĚ NABÍZENY FORMOU BALÍČKOVÝCH PROGRAMŮ BASIC BUSINESS PLUS

44 4. REALIZACE KLÍČOVÝCH STRATEGIÍ V ROCE 2013 Cílená podpora českých exportérů Podpora malých a středních podniků Podpora exportu do prioritních a zájmových zemí CENOVÉ ZVÝHODNĚNÍ SYSTÉM NOVÝCH SLUŽEB, CENOVÉ PAUŠÁLY I ZVÝHODNĚNÍ BYLY PŘIJATY VELMI KLADNĚ ŠIROKOU PODNIKATELSKOU VEŘEJNOSTÍ VÝSLEDKY EFEKTIVNĚJŠÍ PODPORY 57% NÁRŮST FIREM NA MEETINGPOINT 2013 (OPROTI ROKU 2012)

45 4. Na které trhy? Příklad řešeného problému: Identifikace vhodných cílových trhů pro export i pro MSP Řešení: Studie exportních příležitostí (STEP) ICC ČR prostřednictvím analýzy velkých dat o zahraničním obchodě a jejich propojení s firemními daty Výstup: Vyhodnocení možných cílových trhů společnosti Moderní způsob podpory firemní strategie a rozhodování Testování probíhá do konce prvního pololetí roku 2013

46 4. One stop shop prosazovat mj. elektronické certifikáty původu i pro MSP Jaké verze připadají v úvahu? Pro využití ecos je nutná investice do licence. Důležité je i prosazování akceptace elektronických certifikátů původu na mezinárodní úrovni,. Mnohé země zatím uznávají pouze papírovou podobu Paris Chamber of Commerce od května 2008 vydala již více než 100 tisíc ecos. Za rok 2011 její statistiky dále ukazují vydaných papírových COs a elektronických COs. Zajímavým faktem je, že v roce 2007 to byly pouze 3 % online žádostí o vydání certifikátu a v roce 2011 již 30 % žádostí celkem. Na druhé straně bohužel až v 94 % případech žádostí je pořád ze strany exportérů vyžadována papírová forma. Existují 3 verze elektronických systémů vydávání ecos: Údaje zašle exportér pracovníkovi komory, který je vyplní do formuláře a exportér si přijde certifikát osobně vyzvednout do sídla komory. Elektronický systém umožňuje funkci digitálního razítka (razítko musí být předem schváleno vládou za platné), které je digitálně umístěno na certifikát spolu s naskenovaným podpisem oprávněného zaměstnance komory. Ten je pak vytištěn v papírové podobě zaměstnancem komory a předán vývozci. Poslední a nejmodernější verze, stejná jako bod 2, ale navíc umožňuje exportérovi samotnému vytisknout si certifikát v jeho vlastních prostorách, který obsahuje digitální razítko a podpis oprávněného zaměstnance komory (razítko a podpis je pořád digitálně umísťováno komorou). Tento proces trvá pouze několik minut. Největším problémem současných elektronických certifikátů o původu zboží je, že zatím nejsou uznávány všemi celními orgány jednotlivých zemí světa. Elektronické certifikáty uznávány: Austrálie, Belgie, Kanada, Chile, Chorvatsko, Dánsko, Etiopie, Německo, Honduras, Hong Kong, Irsko, Pobřeží Slonoviny, Japonsko, Keňa, Korea, Mongolsko, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Singapur, Jižní Afrika, Španělsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Ukrajina, UAE, USA, VB.

47 5. ICC - CR spolupráce podniků se zeměmi Organization of Islamic Cooperation ICC East-West Business Forum 2012 (18-19 září 2012, Prague) 250 participants from 30 countries Potential of bilateral trade cooperation between Czech Republic and OIC member countries, presentation of business opportunities in energy, machinery, infrastructure, water management, medicine equipment sectors Islamic banking conference (29 May 2012, Prague) Introduction of Islamic banking system and its principles 200 participants supported by series of workshops on doing business in Jordan, Uzbekistan, Kazakhstan, Pakistan, Iraq, Malaysia etc.

48 5.České born globals - Linet Linet became from a family run start-up established in 1990 in Želevčice near Slaný, Czech Republic one of the top five global companies in production of high-tech hospital beds in the world LINET Group s yearly production reached 66,000 hospital beds with revenues of EUR million in the fiscal year and employs 800 people The competitive edge of the company is above all in-house research and development, cooperation with universities, systematic development of customer relations and aggressive sale strategy even in difficult territories such as is Cuba, Venezuela, and in 98 other countries 48

49 5. České sklářství - znovuzrozené Traditional industry in the Czech Republic (since 13th century) production of glass beads, tableware, lights and chandeliers At the end of 20th century, the whole industry had undergone through a redefinition and finding new position in the global competition. There are at least two successful examples of companies, who were able to find their position on the global market Lasvit and Preciosa e.g through production of lighting fixtures 49

50 5. České born globals v high-tech službách More than 50 millions downloads in Google Play app store AVG Mobilation AVG also provides AntiVirus protection for over 130 million computers Most downloaded in 2012 according to - Avast Free Antivirus Born global provider of social media statistics and analytical services 50

51 6. Problems of the aviation industry/growth shift Source: IATA (2012)

52 Source: IATA (2012) 6. Problems of the aviation industry/airlines

53 6. Problems of the aviation industry Source: IATA (2012)

54 Source: IATA (2012) 6. Problems of the aviation industry

55 6. Current problems of the aviation industry Source: IATA (2012)

56 6. Problems of the aviation industry Source: IATA (2012)

57 6. Problems of the aviation industry Source: IATA (2012)

58 6. Problems of the aviation industry repetition of few obvious facts (Wikipedia) 1/2 Well-known analysis of the period by Spinetta, 2000, quoted in Doganis, 2002) That shows that every player in the air transport chain is far more profitable than the airlines, who collect and pass through fees and revenues to them from ticket sales. While airlines as a whole earned 6% return on capital employed (2-3.5% less than the cost of capital), airports earned 10%, catering companies 10-13%, handling companies 11-14%, aircraft lessors 15%, aircraft manufacturers 16%, and global distribution companies more than 30%. Full-service airlines have a high level of fixed and operating costs in order to establish and maintain air services: labor, fuel, airplanes, engines, spares and parts, IT services and networks, airport equipment, airport handling services, sales distribution, catering, training, aviation insurance and other costs. Thus all but a small percentage of the income from ticket sales is paid out to a wide variety of external providers or internal cost centers.

59 6. Problems of the aviation industry repetition of few obvious facts (Wikipedia) 2/2 Historically, air travel has survived largely through state support, whether in the form of equity or subsidies. The airline industry as a whole has made a cumulative loss during its 100-year history, once the costs include subsidies for aircraft development and airport construction. One argument is that positive externalities, such as higher growth due to global mobility, outweigh the microeconomic losses and justify continuing government intervention. A historically high level of government intervention in the airline industry can be seen as part of a wider political consensus on strategic forms of transport, such as highways and railways, both of which receive public funding in most parts of the world. Profitability is likely to improve in the future as privatization continues and more competitive low-cost carriers proliferate.

60 6. Diversified regional growth of the aviation industry/airports Rank Airport Location 1. Hartsfield Jackson Atlanta International Airport Atlanta, Georgia, United States Code (IATA/ICAO) Total Passengers Rank Change % Change ATL/KATL 88,022, % 2. Beijing Capital International Airport 3. London Heathrow Airport 4. O'Hare International Airport Chaoyang, Beijing, China PEK/ZBAA 75,374, % Hillingdon, London, United Kingdom Chicago, Illinois, United States LHR/EGLL 64,409, % ORD/KORD 62,105, % 5. Tokyo International Airport Ōta, Tokyo, Japan HND/RJTT 61,915, % Los Angeles International Airport Paris Charles de Gaulle Airport Dallas-Fort Worth International Airport Los Angeles, California, United States Roissy-en-France, Île-de- France, France Dallas-Fort Worth, Texas, United States LAX/KLAX 58,412, % CDG/LFPG 56,962, % DFW/KDFW 53,748, % 9. Frankfurt Airport Frankfurt, Hesse, Germany FRA/EDDF 53,541, % 10. Soekarno-Hatta International Airport 11. Dubai International Airport 12. Hong Kong International Airport Cengkareng, Tangerang, Banten, Indonesia Garhoud, Dubai, United Arab Emirates Chek Lap Kok, Hong Kong, China Note: 20.Shanghai, 21. Istanbul 29. Seoul double digit growth CGK/WIII 52,616,692 2 DXB/OMDB 52,363, % 13.1% HKG/VHHH 51,153, % Source: Airports Council International's year-to-date figures (January November) are as follows.

61 3. Current problems of the aviation industry/airlines TOP-10 global airlines by domestic trafficpsg (2011) Rank Airline Thousands 1 Southwest Airlines Delta Air Lines 92 3 China Southern Airlines 75 4 American Airlines 65 5 US Airways 47 6 China Eastern Airlines 46 7 Air China 42 8 United Airlines 41 9 All Nippon Airways Gol Airlines 33 Source: IATA (2012)

62 3. Current problems of the aviation industry/airlines TOP-10 global airlines by international trafficpsg (2008 vs 2011) Source: IATA (2012) Rank Airline Thousands 1 Ryanair 76 2 Lufthansa 50 3 easyjet 42 4 Emirates 33 5 Air France 33 6 British Airways 29 7 Air Berlin 26 8 KLM 25 9 Delta Air Lines American Airlines 21

63 6. TOP-9 global airlines by international traffic Scheduled passenger-kilometer flown Rank Airline (millions) [13] (millions) [14] (millions) [15] (millions) (millions) 1 United Airlines 1 291, , , , ,684 2 Delta Air Lines 2 269, , , , ,952 3 American Airlines 203, , , , ,330 4 Emirates 153, , , ,672 90,530 5 Lufthansa 140, , , , ,672 6 Air Canada 134, , Air France 4 International 133, , , , ,458 8 China Southern Airlines 121, , British Airways 5 116, , , , ,275 Source: Based on International Air Transport Association published figures ^1 Numbers on and after 2010 are for the merged United/Continental ^2 Numbers on and after 2010 are for the merged Delta/Northwest ^3 Numbers on and after 2010 are for the merged Southwest/AirTran ^4 Excludes figures for KLM ^5 Excludes figures for Iberia Rank Airlines by international psgk Millions 1 Emirates 153,264 2 Lufthansa 135,479 3 Delta Air Lines 124,415 4 Air France 123,106 5 British Airways 114,158 6 Ryanair 93,858

64 6. Current problems of the aviation industry..increasing large commercial aircraft net orders since orders mostly from Arabic or Asian airlines Boeing on November 12, 2011 won its single largest ever commercial aircraft order when Emirates, the fast-growing Gulf carrier, announced it would buy at least 50 twin-aisle passenger airplanes from the US manufacturer. The order for 50 Boeing 777 long-haul aircraft is worth $18bn at list prices, a record contract by value for the US company. FT November 13, 2011

65 6. Current problems of the aviation industry..and different costs efficiency according to Emirates lower labor cost for Emirates Source: Emirates Report and Oxford Economics 2011

66 6. Current problems of the aviation industry..and different revenues vs. oper.costs per AvSeatKilometre Source: Oxford Economics June 2011