ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím v roce {SWD(2018) 361 final}

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2018) 511 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím v roce 2017 {SWD(2018) 361 final} CS CS

2 OBSAH 1 ÚVOD OPERACE MAKROFINANČNÍ POMOCI V ROCE Přehled Jednotlivé operace makrofinanční pomoci v přijímajících zemích v roce Gruzie Jordánsko Moldavsko Tunisko Ukrajina Přehled reforem podpořených operacemi makrofinanční pomoci ZAJIŠŤOVÁNÍ NÁLEŽITÉHO VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ MAKROFINANČNÍ POMOCI: OPERAČNÍ HODNOCENÍ, HODNOCENÍ EX POST A AUDITY Operační hodnocení Hodnocení ex post Audity OBECNÝ VÝVOJ V SOUVISLOSTI S NÁSTROJEM MAKROFINANČNÍ POMOCI Fungování nástroje makrofinanční pomoci Budoucí vývoj: makrofinanční pomoc v příštím víceletém finančním rámci NOVÉ ŽÁDOSTI O POMOC A BUDOUCÍ NÁVRHY KOMISE ROZPOČTOVÁ SITUACE

3 ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím v roce ÚVOD Makrofinanční pomoc je finanční nástroj EU 1, jenž má svou koncepcí řešit výjimečné potřeby vnějšího financování v zemích, které jsou geograficky, hospodářsky a politicky blízké EU. Jeho hlavním cílem je obnovit makroekonomickou a finanční stabilitu kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a zemí evropského sousedství a zároveň podpořit makroekonomické ozdravné programy a strukturální reformy. Pomoc má buď formu úvěrů, na něž si Komise na kapitálových trzích půjčuje potřebné prostředky a dále je zapůjčí přijímající zemi, nebo (za určitých okolností) formu grantů financovaných z rozpočtu EU. Makrofinanční pomoc je podmíněna existencí ozdravného a reformního programu dohodnutého s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a tento program doplňuje. Podmínkou pro poskytnutí makrofinanční pomoci je také dodržování lidských práv a účinné demokratické mechanismy v přijímající zemi. Makrofinanční pomoc je uvolňována ve splátkách, jež jsou striktně závislé na úspěšném provádění důkladných reformních opatření, která mají přivést ekonomiku přijímající země zpět na cestu dlouhodobé udržitelnosti. Makrofinanční pomoc takto doplňuje běžnou pomoc, kterou EU poskytuje v rámci spolupráce, a přispívá k obecnějšímu cíli, kterým je zachování stability a podpora prosperity za hranicemi EU. V situaci přetrvávající makroekonomické a politické nestability v sousedství EU je makrofinanční pomoc obecně uznávána jako účinný nástroj pro reakci na krize, který EU umožňuje viditelně a pružně zasahovat, navíc se značným politickým dosahem. V posledních devíti letech vzrostl objem makroekonomické pomoci z prostředků na závazky ve výši 1,5 miliardy EUR v období na 5,2 miliardy EUR od roku Politické a hospodářské otřesy v partnerských zemích arabského Středomoří vedly od roku 2012 k větší poptávce po makrofinanční pomoci, přičemž se prováděly operace v Jordánsku a Tunisku. V roce 2014 byla mezitím v bezprecedentním měřítku aktivována makrofinanční pomoc v souvislosti s konfliktem na východě Ukrajiny a s výrazným zhoršením hospodářské a finanční situace v této zemi. V letech 2014 a 2015 byla Ukrajině v rámci tří operací makrofinanční pomoci poskytnuta částka v celkové výši 3,4 miliardy EUR. To představuje největší finanční pomoc, jaká kdy byla v tak krátké době přidělena zemi, která není členem EU. K řešení přetrvávající geopolitické a ekonomické nestability v regionu byl ve zbývající části víceletého finančního rámce na období zvýšen maximální objem půjček na úvěry makrofinanční pomoci z 0,5 miliardy EUR na 2 miliardy EUR ročně. Tato výroční zpráva byla vypracována v souladu s informačními povinnostmi Komise, jež jsou stanoveny v jednotlivých rozhodnutích Rady a společných rozhodnutích Evropského parlamentu a Rady o operacích makrofinanční pomoci. Zprávu doplňuje pracovní dokument útvarů Komise, v němž je uvedena podrobnější analýza 1 Právní základ pro makrofinanční pomoc třetím zemím s výjimkou rozvojových zemí tvoří článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). 2

4 makroekonomických souvislostí a provádění jednotlivých operací makrofinanční pomoci. 2 OPERACE MAKROFINANČNÍ POMOCI V ROCE Přehled Rok 2017 se vyznačoval dokončením operací makrofinanční pomoci v Gruzii a Tunisku, jež byly opožděny z důvodů, které jsou mimo kontrolu EU, a pokrokem při provádění nových programů makrofinanční pomoci v Jordánsku a Tunisku, jež byly schváleny v roce V září 2017 přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavsku a Komise navrhla novou operaci v Gruzii. V lednu 2018 skončil třetí program makrofinanční pomoci na Ukrajině, aniž by byla vyplacena poslední splátka, jelikož pokrok při provádění dohodnutých opatření v rámci strukturálních reforem nebyl dostatečný. V roce 2017 bylo provádění programů makrofinanční pomoci následující: Druhá makrofinanční pomoc Gruzii ( MFA II ): V srpnu 2013 schválila EU operaci makrofinanční pomoci Gruzii ve výši až 46 milionů EUR 2, která měla být vyplacena ve dvou stejných splátkách ve výši 23 milionů EUR (10 milionů EUR ve formě grantů a 13 milionů EUR ve formě úvěrů). První splátka byla vyplacena v roce Výplata druhé splátky byla odložena kvůli nedostatečnému pokroku v rámci programu, který byl dohodnut s MMF, a tato splátka byla vyplacena v květnu Druhá makrofinanční pomoc Jordánsku ( MFA II ): Dne 14. prosince 2016 přijali spolunormotvůrci rozhodnutí 3 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánsku ve výši až 200 milionů EUR, a to výhradně formou úvěrů, v návaznosti na operaci s částkou 180 milionů EUR, která byla dokončena v roce Dne 19. září 2017 bylo mezi EU a Jordánskem podepsáno memorandum o porozumění. Pomoc bude vyplacena ve dvou splátkách, první splátka ve výši 100 milionů EUR byla vyplacena v říjnu 2017 a druhá splátka má být podle očekávání uvolněna ve druhém čtvrtletí roku Makrofinanční pomoc Moldavsku: Dne 13. září 2017 přijali spolunormotvůrci rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavsku ve výši až 100 milionů EUR, přičemž z této částky bude až 40 milionů EUR poskytnuto formou grantů a až 60 milionů EUR ve formě úvěrů. Dne 24. listopadu 2017 bylo mezi EU a Moldavskem podepsáno memorandum o porozumění. Pomoc bude vyplacena ve třech splátkách. První a druhá makrofinanční pomoc Tunisku ( MFA I a MFA II ): První program makrofinanční pomoci ve výši 300 milionů EUR byl schválen v květnu a pomoc byla vyplacena ve třech splátkách v období Dne 6. července 2016 schválila EU poskytnutí další makrofinanční pomoci 2 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 778/2013/EU ze dne 12. srpna 2013 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii (Úř. věst. L 218, , s. 15). 3 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2371 ze dne 14. prosince 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 352, , s. 18). 4 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 534/2014/EU ze dne 15. května 2014 o poskytnutí makrofinanční pomoci Tuniské republice (Úř. věst. L 151, , s. 9). 3

5 Tunisku ve výši až 500 milionů EUR ve formě úvěrů 5 a tato pomoc má být vyplacena ve třech splátkách. První splátka MFA II ve výši 200 milionů EUR byla vyplacena dne 25. října 2017 a zbývající dvě splátky mají být podle očekávání poskytnuty v průběhu roku Třetí makrofinanční pomoc Ukrajině ( MFA III ): V dubnu 2015 schválili spolunormotvůrci třetí operaci ve výši až 1,8 miliardy EUR ve formě úvěrů. Makrofinanční pomoc, která byla poskytnuta Ukrajině od začátku krize, tak v součtu se dvěma operacemi, jež byly provedeny od května 2014 do dubna , dosáhla celkové výše 3,4 miliardy EUR. Po vyplacení první splátky (ve výši 600 milionů EUR) v červenci 2015 byla v dubnu 2017 v rámci operace vyplacena druhá splátka ve výši 600 milionů EUR v reakci na opatření, která orgány přijaly koncem roku 2016 a začátkem roku Do skončení období dostupnosti pomoci v lednu 2018 nebyla provedena řada politických závazků spojených s třetí a poslední splátkou ve výši 600 milionů EUR, též v souvislosti s bojem proti korupci. Z tohoto důvodu nemohla Komise poslední splátku v rámci MFA III vyplatit a tato splátka byla dne 17. ledna 2018 oficiálně zrušena. Celkem byla v roce 2017 vyplacena částka ve výši 1,01 miliardy EUR. Podrobnější informace o stavu skutečného vyplácení částek na konci prosince 2017 podle jednotlivých zemí a regionů poskytují přílohy 1A a 1B. Mimoto se připravovaly dva nové programy makrofinanční pomoci. Třetí makrofinanční pomoc Gruzii ( MFA III ): Na žádost gruzínské vlády přijala Komise dne 29. září 2017 návrh nového programu makrofinanční pomoci ve výši až 45 milionů EUR. Navrhovaná makrofinanční pomoc, kterou Evropský parlament a Rada schválily v dubnu 2018, sestává z částky ve výši 35 milionů EUR ve formě úvěrů a částky ve výši 10 milionů EUR ve formě grantů a má být vyplacena ve dvou splátkách v roce Čtvrtá makrofinanční pomoc Ukrajině ( MFA IV ): Dne 29. listopadu 2017 obdržela Komise oficiální žádost o další operaci makrofinanční pomoci na Ukrajině. Dne 9. března 2018 předložila Komise návrh na poskytnutí další makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši 1 miliardy EUR formou úvěrů, jež má být vyplacena ve dvou splátkách v období Jednotlivé operace makrofinanční pomoci v přijímajících zemích v roce Gruzie Makroekonomický výhled Gruzie je i nadále nejistý. Navzdory vyššímu růstu HDP v roce 2017 čelí ekonomika rizikům vzhledem k vnější nerovnováze (zejména vysokému schodku běžného účtu a významnému vnějšímu zadlužení) a mezinárodním rezervám, jež nedosahují přiměřené výše. V období od ledna do listopadu 2017 se HDP Gruzie zvýšil o 4,8 % a očekává se, že za celý rok 2017 vzrostl o více než 4 % v důsledku oživení zahraniční i domácí poptávky 5 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1112 ze dne 6. července 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Tunisku (Úř. věst. L 186, , s. 1). 6 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/601 ze dne 15. dubna 2015 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 100, , s. 1). 4

6 a zvýšení investic. Hospodářský růst v minulém roce, který byl oproti očekáváním rychlejší, následuje po dvou letech zpomalení způsobeného vnějšími otřesy, zejména hospodářským poklesem v regionu. Předpokládá se, že lepší výsledky díky rychlejšímu hospodářskému růstu, než se očekávalo, umožní snížit v roce 2017 rozpočtový schodek veřejných financí na 3,5 % HDP v porovnání s 4,1 % v roce Veřejný dluh Gruzie se má v roce 2017 podle očekávání snížit na přibližně 42 % HDP (oproti 45 % v roce 2016). Platební bilance Gruzie je však z důvodu vysokého schodku běžného účtu (podle očekávání přibližně 10 % v roce 2017) a vysokého vnějšího dluhu (podle předpokladů 107 % v roce 2017) i nadále zranitelná. Mezinárodní rezervy Gruzie jsou od roku 2011 v absolutním vyjádření víceméně stabilní a na konci roku 2017 činily celkem 3,0 miliardy USD (pokrytí zhruba tří měsíců dovozu), potřeba rezerv se však zvyšuje a v současnosti jsou rezervy pod úrovní, kterou MMF považuje za přiměřenou. V tomto kontextu se Gruzie a MMF v dubnu 2017 dohodly na tříletém ( ) rozšířeném ujednání v rámci rozšířené finanční facility v hodnotě 285 milionů USD. Po prvním přezkumu programu v říjnu 2017 MMF potvrdil, že program je prováděn podle plánu a že Gruzie splnila všechny příslušné cíle. Druhý přezkum programu pro Gruzii podporovaného MMF je naplánován na duben První a druhá operace makrofinanční pomoci Gruzii byla přislíbena na mezinárodní dárcovské konferenci v Bruselu v říjnu 2008, po vojenském konfliktu Gruzie s Ruskem v srpnu Druhá operace s částkou ve výši 46 milionů EUR (polovina ve formě grantů a polovina ve formě úvěrů) byla provedena v letech , přičemž poslední splátka byla vyplacena v květnu Po dokončení druhé operace makrofinanční pomoci požádala gruzínská vláda v červnu 2017 EU o další makrofinanční pomoc. V září 2017 předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na poskytnutí makrofinanční pomoci ve výši až 45 milionů EUR, z toho má být 35 milionů EUR ve formě úvěrů a 10 milionů EUR ve formě grantů. Po přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady a podpisu memoranda o porozumění má být makrofinanční pomoc Gruzii vyplacena ve dvou splátkách v roce Jordánsko Jordánské hospodářství je stále postiženo dopady krize v Sýrii a Iráku: zablokované obchodní trasy, nižší přímé zahraniční investice a vnější příjmy zbrzdily růst a zatížily vnější a fiskální pozici Jordánska. Konflikt v Sýrii měl za následek příchod přibližně 1,3 milionu syrských uprchlíků do Jordánska, což zvýšilo tlak na fiskální pozici, veřejné služby a infrastrukturu Jordánska. V roce 2017 zůstal růst na nízké úrovni (přibližně 2,2 %), zatímco nezaměstnanost ve třetím čtvrtletí roku 2017 vzrostla na 18,5 % z 15,3 % v roce Celkový fiskální schodek (včetně grantů) se snížil na 2,6 % HDP, což podpořila fiskální opatření v hodnotě 1,5 % HDP, která orgány přijaly na začátku roku Navzdory pokroku je fiskální pozice i nadále závislá na zahraničních grantech, které v roce 2017 představovaly 2,9 % HDP. Obdobně i schodek běžného účtu je přes korekci v minulých letech bez zahraničních grantů velmi vysoký (přibližně 11,7 % HDP). Dne 24. srpna 2016 schválila Rada MMF program tříleté rozšířené finanční facility s částkou ve výši 723 milionů USD (150 % kvóty), která je podstatně nižší než 2 miliardy EUR (tj. 800 % kvóty) v rámci tříleté dohody o pohotovostním úvěru, jež byla ukončena v srpnu První přezkum programu MMF byl úspěšně dokončen v červnu Druhý přezkum programu byl původně naplánován na září 2017, dosud však nebyl dokončen kvůli zdlouhavým jednáním o splnění určitých podmínek MMF. 5

7 Dne 14. prosince 2016 přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí o druhém programu makrofinanční pomoci ( MFA II ) s částkou ve výši 200 milionů EUR ve formě úvěrů. Program MFA II, který následuje po MFA I ve výši 180 milionů EUR, která byla vyplacena v roce 2015, pomůže Jordánsku čelit vyšším potřebám financování z vnějších zdrojů a fiskálním finančním potřebám, jež z velké části souvisejí s nestabilitou v regionu, včetně přítomnosti vysokého počtu syrských uprchlíků v Jordánsku. Dne 19. září 2017 byly podepsány memorandum o porozumění a dohoda o mechanismu úvěrů v rámci MFA II. Memorandum o porozumění stanoví ambiciózní program reforem spojených s každou ze dvou splátek, jež mají být v rámci makrofinanční pomoci vyplaceny. K oblastem, v nichž jsou uloženy podmínky, patří reformy, které mají: i) zajistit větší transparentnost daňového systému a zlepšit výběr daní, ii) posílit řízení veřejných financí, záchrannou sociální síť a trh práce, iii) usnadnit investice a obchod a iv) zlepšit výkonnost vodohospodářství. Dne 25. října 2017 uvolnila Komise první splátku ve výši 100 milionů EUR. Výplata druhé splátky nebyla možná vzhledem k dosavadnímu nedostatečnému pokroku u čtyř politických opatření (právní předpisy v oblasti daně z příjmu, osvobození od daně, zadávání veřejných zakázek a právní předpisy o úřadu pro audit) Moldavsko V listopadu 2014 vypukl velký skandál s bankovními podvody, jenž odhalil závažné problémy v oblasti správy věcí veřejných, ke kterým se přidala politická nestabilita. Tento vývoj vedl ke zpomalení hospodářského růstu, k pozastavení rozpočtové podpory ze strany mezinárodních partnerů Moldavska a ke zhoršení fiskální situace a platební bilance. HDP Moldavska se v roce 2015 snížil o 0,5 % a teprve v roce 2016 zaznamenala ekonomika růst o 4,1 %. V období se očekává růst ekonomiky v rozmezí od 3,5 % do 4,0 %, který bude podpořen spotřebou a fiskálním stimulem. Inflační tlaky byly omezené a očekává se, že roční inflace byla v roce 2017 nadále stálá ve výši 6,5 %, načež se v roce 2018 sníží na 4,4 %. Růstu vývozu napomohlo zlepšení zahraniční poptávky a cen. Návrat k vyšším dovozním cenám komodit a oživení domácí poptávky však vedly ke zhoršení schodku běžného účtu, který v roce 2017 odpovídal 6 % HDP. V roce 2017 se v porovnání s rokem 2016 opět začaly zvyšovat remitence pracovníků. Byla zachována finanční stabilita; pokračuje dalekosáhlé úsilí o očištění sektoru, včetně snah o zvýšení transparentnosti akcionářů a zlepšení diagnostiky bank. V návaznosti na krizi v roce 2014 požádalo Moldavsko o podporu z MMF a v listopadu 2016 schválil MMF tříletou rozšířenou úvěrovou a finanční facilitu ve výši 183 milionů USD. Po dokončení druhého přezkumu programu v prosinci 2017 MMF potvrdil, že program je celkově prováděn podle plánu. V březnu 2016 zopakovala moldavská vláda rovněž svou žádost o novou makrofinanční pomoc od EU. Dne 13. ledna 2017 navrhla Komise makrofinanční pomoc Moldavsku ve výši až 100 milionů EUR, z toho 60 milionů ve formě úvěrů a 40 milionů EUR ve formě grantů. Dne 13. září 2017 podepsaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí o prodloužení makrofinanční pomoci pro Moldavsko. Pomoc má Moldavsku v nadcházejících dvou letech pomoci pokrýt část zbývajících potřeb financování z vnějších zdrojů a omezit zranitelnost hospodářství, pokud jde o platební bilanci a rozpočet. Dne 24. listopadu 2017 byly s moldavskými orgány podepsány memorandum o porozumění, dohoda o mechanismu úvěrů a grantové dohody. Dne 18. ledna 2018 Moldavsko oznámilo, že splnilo vnitrostátní postupy pro vstup těchto tří dohod v platnost. Memorandum o porozumění stanoví ambiciózní program reforem spojených s 6

8 každou ze tří splátek, jež mají být v rámci makrofinanční pomoci vyplaceny. Uložené podmínky se týkají: i) reforem k posílení správy ve finančním sektoru, správy veřejných financí a boje proti korupci a praní peněz, ii) reformy odvětví energetiky a iii) doprovodných opatření k posílení záchranné sociální sítě, zlepšování investičního prostředí a podpory provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu Tunisko Od revoluce v roce 2011 zaznamenává Tunisko zpomalení hospodářské činnosti a rostoucí problémy v souvislosti s platební bilancí. To bylo zapříčiněno nutnou korekcí ekonomiky po změně režimu a řadou teroristických útoků v roce 2015, jež měly značný negativní dopad na některá klíčová odvětví země (např. cestovní ruch a dopravu). V roce 2017 vykazovalo tuniské hospodářství určité známky oživení s odhadovaným růstem HDP ve výši přibližně 2 %, a to po dvou letech takřka nulového růstu (0,8 % v roce 2015 a 1,1 % v roce 2016). V průběhu roku se zvyšovala inflace a ke konci roku dosáhla 6 % v porovnání s 4,2 % na konci roku Stav veřejných financí se postupem času zhoršoval, především kvůli růstu výdajů (zejména na mzdy), jenž nebyl dostatečně vyrovnán povzbudivým růstem příjmů v důsledku opatření v rámci daňové reformy, jež jsou prováděna od roku Schodek veřejných financí se pro rok 2017 odhaduje na více než 6 % HDP a zadlužení má na konci roku podle očekávání dosáhnout 70 %. V poslední době se zhoršuje rovněž vnější pozice se schodkem běžného účtu blížícím se 10 % HDP, vyčerpáním rezerv na úroveň pokrývající přibližně 90 dnů dovozu na konci roku 2017 a celkovým zahraničním dluhem ve výši zhruba 70 % HDP. Tunisko uzavřelo v červnu 2013 s MMF nejprve dohodu o pohotovostním úvěru ve výši 1,75 miliardy USD. Tato dohoda skončila v prosinci V květnu 2016 byl zahájen druhý program MMF v rámci rozšířené finanční facility ve výši 2,9 miliardy EUR na dobu 48 měsíců. Kvůli určitým prodlevám při provádění reformy byly v rámci rozšířené finanční facility doposud vyplaceny pouze dvě splátky (každá ve výši přibližně 320 milionů USD), a to při zahájení programu a po dokončení prvního přezkumu v červnu Druhý přezkum skončil v prosinci 2017 dohodou na úrovni pracovních útvarů a Rada MMF jej schválila dne 23. března První operaci makrofinanční pomoci (MFA I) s částkou ve výši 300 milionů EUR schválili spolunormotvůrci v květnu 2014, tato operace byla zahájena v březnu 2015 a poslední platba byla provedena v červenci Po teroristických útocích v roce 2015 a zhoršení krize požádaly tuniské orgány v srpnu uvedeného roku o druhou operaci makrofinanční pomoci (MFA II). Tuto operaci spolunormotvůrci schválili v červenci Operace MFA II sestává z úvěru ve výši 500 milionů EUR, který má být vyplacen ve třech splátkách ve výši 200 milionů EUR, 150 milionů EUR a 150 milionů EUR. První splátka, která nebyla závislá na podmínkách stanovených v memorandu o porozumění, byla vyplacena dne 25. října Politická opatření, jež se vyžadují v souvislosti s vyplacením druhé a třetí splátky, se týkají klíčových oblastí reformy, jako je veřejná služba a řízení veřejných financí obecně, daňový systém, sociální politika a politika zaměstnanosti, bankovní sektor a podnikatelské prostředí. Budou-li všechna příslušná opatření splněna, může k vyplacení dojít do konce roku Ukrajina V letech 2014 a 2015 byla ukrajinská ekonomika zasažena hlubokou recesí, což mělo za následek snížení reálného HDP o 6,6 % resp. 9,8 %. Krize sice odhalila makroekonomické a strukturální nedostatky Ukrajiny, byla však způsobena konfliktem, jejž vyvolaly destabilizační akce Ruska na východě země a který vyústil ve ztrátu důvěry a poškození výrobní kapacity země. Kombinace silné politické reakce orgánů 7

9 a rozsáhlého mezinárodního balíčku podpory pomohla ukrajinskému hospodářství vrátit se v roce 2016 k růstu (2,3 %). Oživení pokračovalo i v roce 2017, kdy Ukrajina zaznamenala v prvních třech čtvrtletích roku růst o 2,3 % (v porovnání s prvními třemi čtvrtletími roku 2016). Rozšiřování hospodářské činnosti v roce 2017 bylo podníceno především investicemi a spotřebou domácností, a to díky růstu mezd a stabilizaci směnného kurzu. Zlepšila se rovněž udržitelnost veřejných financí a veřejný dluh se stabilizoval odhadem ve výši 75,6 % HDP na konci roku 2017, částečně v důsledku úsilí vlády o fiskální konsolidaci v posledních třech letech. Třebaže se hospodářská situace na Ukrajině od roku 2015 zlepšuje, přetrvává řada vnějších slabých míst. To je způsobeno zejména pomalejším doplňováním mezinárodních rezerv Ukrajiny, než se očekávalo, závislostí země na vývozu komodit a trvale vysokou úrovní vnější zadluženosti. V reakci na žádost Ukrajiny o finanční podporu schválil MMF v březnu 2015 čtyřletou rozšířenou finanční facilitu pro zemi ve výši 17,5 miliardy EUR. Tato facilita skončí v březnu V rámci tohoto programu byla doposud vyplacena částka ve výši 8,5 miliardy USD, někdy se značným zpožděním kvůli nedostatečnému provádění reforem. Dokončení stávajícího přezkumu programu, který probíhá od poloviny roku 2017 a který by mohl vést k vyplacení částky ve výši 1,9 miliardy USD, závisí na splnění řady dřívějších opatření ze strany Ukrajiny. Podpora EU pro Ukrajinu je nedílnou součástí mezinárodního finančního balíčku vytvořeného MMF a Ukrajině je dána k dispozici makrofinanční pomoc EU ve výši 3,4 miliardy EUR. Z této částky bylo v letech vyplaceno 2,8 miliardy EUR, včetně 1,6 miliardy EUR v rámci prvních dvou operací makrofinanční pomoci a dvou splátek ve výši 600 milionů EUR v rámci třetí operace makrofinanční pomoci. Poslední splátka ve výši 600 milionů EUR v rámci třetího programu makrofinanční pomoci byla Ukrajině k dispozici s výhradou provedení 21 politických opatření, jak bylo dohodnuto v memorandu o porozumění. Ukrajina splnila sedmnáct svých politických závazků spojených s tímto vyplacením, včetně reforem v oblasti řízení veřejných financí, veřejné správy, energetiky a soudnictví. V době skončení platnosti makrofinanční pomoci však nebyla provedena čtyři opatření. Z těchto opatření dvě souvisela s bojem proti korupci, včetně zavedení mechanismu k ověřování majetkových přiznání veřejných činitelů. Třetí splátka makrofinanční pomoci byla proto dne 18. ledna 2018 zrušena. Na základě žádosti Ukrajiny předložila Komise dne 9. března 2018 návrh na poskytnutí další makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši 1 miliardy EUR ve formě úvěrů, která bude vyplacena ve dvou splátkách v období Přehled reforem podpořených operacemi makrofinanční pomoci Kritéria strukturálních reforem stanovená v memorandech o porozumění vymezují soubor opatření, která musí přijímající země přijmout k posílení makroekonomické a finanční stability a k zajištění větší udržitelnosti platební bilance. U programů makrofinanční pomoci provedených v roce 2017 se dohodnuté podmínky v zemích východního a jižního sousedství lišily, pokud jde o jejich počet a druh. V zemích východního sousedství byly nejčastější podmínky zaměřeny na zlepšení správy veřejného sektoru, načež následovaly reformy usilující o zlepšení podnikatelského prostředí a reformy zaměřené na odvětví energetiky a boj proti korupci a praní peněz. V zemích jižního sousedství byl počet podmínek stanovených v memorandech o porozumění nižší a podmínky se zpravidla zaměřovaly na správu veřejného sektoru a sociální ochranu a záchrannou sociální síť a opatření na trhu práce. 8

10 Správa veřejného sektoru Boj proti korupci a praní peněz Odvětví energetiky Podnikatelské prostředí Finanční sektor Záchranná sociální síť a trh práce Gruzie II Jordánsko II Moldavsko Tunisko I Tunisko II Ukrajina III Východní sousedství Jižní sousedství Ostatní 3 ZAJIŠŤOVÁNÍ NÁLEŽITÉHO VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ MAKROFINANČNÍ POMOCI: OPERAČNÍ HODNOCENÍ, HODNOCENÍ EX POST A AUDITY 3.1 Operační hodnocení V souladu s požadavky finančního nařízení EU provádí Komise za pomoci externích poradců operační hodnocení, aby získala přiměřenou jistotu o fungování správních postupů a postupů schvalování finančních transakcí v přijímajících zemích. Operační hodnocení se zaměřují na systémy správy veřejných financí, především pak na způsob organizace ministerstev financí a centrálních bank a postupy, které uplatňují, a konkrétněji na správu účtů, na něž jsou finanční prostředky EU vypláceny. Zvláštní pozornost je navíc věnována fungování externích auditorských subjektů, jejich nezávislosti, pracovním programům a efektivnosti jejich kontrol. Zkoumají se také postupy zadávání veřejných zakázek na centrální úrovni. V roce 2017 provedla Komise jedno operační hodnocení Gruzie v rámci přípravy na novou operaci makrofinanční pomoci. Hodnocení bylo dokončeno v prosinci 2017 a dospělo k závěru, že postupy v Gruzii poskytují dostatečné záruky k tomu, aby se s plánovanou operací makrofinanční pomoci mohlo pokročit do další fáze. 3.2 Hodnocení ex post V souladu s finančním nařízením EU provádí Komise po dokončení programů makrofinanční pomoci jejich následné hodnocení (hodnocení ex post) 7, aby posoudila jejich dopad. Hlavními cíli jsou: i. analýza dopadu na ekonomiku přijímající země, a především na udržitelnost její vnější pozice; ii. posouzení přidané hodnoty zásahu EU. Do konce roku 2017 byly vyhotoveny zprávy externích dodavatelů týkající se hodnocení ex post u operací MFA I a MFA II ve prospěch Ukrajiny a operace MFA I ve prospěch Jordánska. 7 Všechna hodnocení ex post jsou k dispozici na stránkách GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti: 9

11 Hodnocení ex post týkající se operací MFA I a MFA II ve prospěch Ukrajiny dospělo k závěru, že makrofinanční pomoc měla na hospodářství Ukrajiny pozitivní dopad, částečně kvůli rychlému provedení. Makrofinanční pomoc zejména pomohla stabilizovat finanční situaci a hrála významnou úlohu při pokroku reforem v oblasti řízení veřejných financí a záchranné sociální sítě. Bez programů makrofinanční pomoci by měly významné škrty ve veřejných výdajích vážné negativní dopady v sociální oblasti, reálný HDP by se v roce 2014 a 2015 snížil výrazněji a tempo růstu by v roce 2016 bylo nižší. V případě operace MFA I ve prospěch Jordánska dospělo hodnocení k závěru, že makrofinanční pomoc ve spojení se souběžným programem MMF účinně přispěla k včasné stabilizaci a střednědobé udržitelnosti vnější finanční a fiskální pozice Jordánska. Podmínky makrofinanční pomoci byly uspokojivě splněny a nepřímo přispěly k provedení strukturálních reforem v řadě prioritních oblastí EU. V rámci hodnocení však bylo také zjištěno, že by proces rozhodování o operaci makrofinanční pomoci bylo možno zlepšit, aby se zabránilo zbytečným prodlevám. 3.3 Audity Evropský účetní dvůr (EÚD) zveřejnil dvě zvláštní zprávy, v nichž byla posouzena pomoc, kterou EU poskytla Ukrajině a Tunisku. Co se týká makrofinanční pomoci, zprávy byly celkově pozitivní a obsahovaly některá konkrétní doporučení, která Komise přijala. V prosinci 2016 zveřejnil EÚD zvláštní zprávu o pomoci EU Ukrajině, která zahrnovala rozpočtovou podporu i makrofinanční pomoc 8. Zpráva obsahovala závěr, že pomoc EU Ukrajině byla v období částečně účinná při podpoře transformace Ukrajiny v dobře spravovaný stát v oblastech správy veřejných financí, boje s korupcí a fungování plynárenství. Co se týká makrofinanční pomoci, ve zprávě bylo uvedeno, že nástroj makrofinanční pomoci spravovaný Komisí představoval nejefektivnější způsob, jak pohotově vyplatit podporu přislíbenou Ukrajině na řešení její obtížné finanční situace. Díky odloženému vyplacení makrofinanční pomoci byly řádně dodrženy některé podmínky spojené s programem. Ve zprávě se na druhou stranu poukazovalo na skutečnost, že v některých případech byly podmínky makrofinanční pomoci stanoveny a jejich splnění posouzeno způsobem, který umožňoval široký prostor pro uvážení. Zpráva obsahovala pět doporučení k zlepšení pomoci EU: i) klást větší důraz na správu veřejných financí, ii) zlepšit koncepci podmínek finanční pomoci a její vyplácení, iii) posílit monitorování způsobu, jímž se pomoc EU provádí, iv) klást větší důraz na účinné provádění a udržitelnost reforem a v) podniknout kroky zaměřené na to, aby byla pomoc EU Ukrajině v oblasti zemního plynu účinnější. V návaznosti na tato doporučení stanovila Komise politické cíle přesněji a cíleněji a bude i nadále usilovat o uspokojení finančních potřeb přijímající země, přičemž bude současně podporovat klíčové reformy s cílem dovést ekonomiku země zpět na cestu dlouhodobé udržitelnosti. V březnu 2017 zveřejnil EÚD zvláštní zprávu o pomoci EU Tunisku, která zahrnovala rozpočtovou podporu i makrofinanční pomoc 9. Zpráva obsahovala závěr, že finanční 8 Zpráva je k dispozici na adrese: 9 Zpráva je k dispozici na adrese: 10

12 zdroje EU byly pro přechod k demokracii a ekonomickou stabilitu Tuniska významným přínosem a že úvěr makrofinanční pomoci poskytl navzdory zpožděním při vyplacení cenný přístup k financím. Zpráva obsahovala doporučení k zlepšení pomoci EU. V konkrétním případě makrofinanční pomoci EÚD doporučil, aby Komise ve spolupráci se spolunormotvůrci prozkoumala relevantní možnosti, jak zrychlit schvalovací řízení následných programů makrofinanční pomoci, zejména v případě nouzového financování. Komise se domnívá, že opožděné vyplacení úvěrů makrofinanční pomoci Tunisku bylo způsobeno kombinací vnějších faktorů, včetně faktorů, které jsou mimo kontrolu EU. Komise rovněž uznává, že pro rychlejší vyplácení pomoci lze učinit více, a bude nadále spolupracovat se spolunormotvůrci s cílem dospět k účinnějšímu rozhodovacímu procesu. 4 OBECNÝ VÝVOJ V SOUVISLOSTI S NÁSTROJEM MAKROFINANČNÍ POMOCI 4.1 Fungování nástroje makrofinanční pomoci Ve společném prohlášení Evropského parlamentu a Rady o makrofinanční pomoci z roku je tato pomoc vymezena jako pomoc makroekonomické a finanční povahy a jednoznačně je v něm uvedeno, že jejím cílem je obnova udržitelného stavu vnějšího financování způsobilých zemí a území, které mají s vnějším financováním potíže. Měla by podporovat provádění politického programu, jehož součástí by měla být účinná opatření zaměřená na korekci a strukturální reformy a určená ke zlepšení stavu platební bilance, zejména v průběhu trvání programu, a k posílení provádění příslušných smluv a programů s Unií. V souladu se zásadou uvedenou v bodě 6 písm. a) tohoto společného prohlášení by předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci měla být skutečnost, že způsobilá země nebo území uplatňuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému více politických stran a právního státu, a zaručuje dodržování lidských práv. Komise spolu s Evropskou službou pro vnější činnost po celou dobu trvání operace makrofinanční pomoci sleduje plnění těchto politických předpokladů a vyplacení každé částky je podmíněno jejich splněním. V roce 2017 zahrnuli spolunormotvůrci v rámci legislativního procesu do nových návrhů týkajících se Moldavska a Gruzie podrobnější ustanovení o těchto politických předpokladech, a to nad rámec návrhu Komise, který vycházel ze schváleného vzoru společného prohlášení z roku Toto větší zaměření na politické předpoklady vedlo k zdlouhavějšímu rozhodovacímu procesu s delší dobou potřebnou ke schválení rozhodnutí o makrofinanční pomoci. To ohrozilo hlavní cíl makrofinanční pomoci spočívající v poskytnutí podpory pro platební bilanci v krizové situaci, kdy je jí nejvíce zapotřebí, jak bylo uvedeno rovněž ve výše zmíněné zvláštní zprávě EÚD o pomoci EU Tunisku. Komise se pokusila tuto záležitost řešit a ve spolupráci se spolunormotvůrci zkoumá možnosti zajištění větší efektivnosti a účinnosti stávajícího rozhodovacího procesu. 10 Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady přijaté spolu s rozhodnutím o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii (rozhodnutí (EU) 2013/778 ze dne 12. srpna 2013). 11

13 Komise považuje za důležité, aby všechny orgány dodržovaly zásady a vypracované právní texty podle společného prohlášení Evropského parlamentu a Rady o makrofinanční pomoci z roku Za účelem plného uplatňování zásady rovného zacházení vůči Evropskému parlamentu a Radě při sdílení informací o makrofinanční pomoci v souladu s bodem 9 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí přijaly Komise a Výbor pro mezinárodní obchod (výbor INTA) v roce 2017 nové opatření. Dohodly se na zřízení technických kontaktních míst v Komisi a ve výboru INTA. Tato kontaktní místa zajistí, aby Komise zasílala veškeré dokumenty, zejména dokumenty bez projednávání ve výborech, jež nejsou rozesílány prostřednictvím rejstříku činnosti výborů, Evropskému parlamentu a Radě současně. 4.2 Budoucí vývoj: makrofinanční pomoc v příštím víceletém finančním rámci Jelikož v sousedství EU přetrvává geopolitická a ekonomická nestabilita, je pravděpodobné, že makrofinanční podpora EU bude ve velké míře potřebná i v příštích letech. Komise proto v rámci přezkumu víceletého finančního rámce EU na období provedeného v polovině tohoto období navrhla (a spolunormotvůrci schválili) posílení makrofinanční pomoci jako nástroje makrofinanční podpory, a tudíž navýšení roční úvěrové kapacity makrofinanční pomoci z 500 milionů EUR na 2 miliardy EUR. Dne 2. května 2018 přijala Komise sdělení o víceletém finančním rámci po roce V případě vnější činnosti EU se plánuje významné zjednodušení stávajících nástrojů s cílem lépe informovat o tom, co EU dělá, zamezit překrývání, zajistit, aby byly procesy méně složité, zvýšit efektivnost a doplňkovost a lépe prokázat přidanou hodnotu EU. Navrhuje se, aby byla řada nástrojů ve víceletém finančním rámci na období začleněna do nového nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI). Konkrétní operace makrofinanční pomoci však budou i nadále aktivovány na základě zvláštních rozhodnutí ad hoc podle potřeby, jelikož se uznává, že by proces rozhodování o operacích makroekonomické pomoci měl zůstat oddělený. Na makrofinanční pomoc se proto bude i nadále vztahovat řádný legislativní postup, který vyžaduje schválení každé konkrétní operace Evropským parlamentem a Radou. Poskytování záruk za úvěry makrofinanční pomoci bude současně kryto novou zárukou pro vnější činnost, která bude vytvořena v rámci nástroje NDICI a která má podle předpokladů zahrnovat stávající Záruční fond pro vnější vztahy. Kromě toho budou způsobilým zemím s velmi vysokou zranitelností i nadále poskytovány granty makrofinanční pomoci. 5 NOVÉ ŽÁDOSTI O POMOC A BUDOUCÍ NÁVRHY KOMISE ROZPOČTOVÁ SITUACE Program operací makrofinanční pomoci na rok 2018 je následující: i. realizace probíhajících operací makrofinanční pomoci, jak je popsáno výše. To zahrnuje vyplacení posledních splátek MFA II ve prospěch Jordánska a MFA II ve prospěch Tuniska a zahájení vyplácení v rámci operace ve prospěch Moldavska, pokud budou splněny potřebné podmínky; ii. schválení a provedení operace MFA III ve prospěch Gruzie a předpokládané vyplacení prvních dvou splátek pomoci; iii. schválení a zahájení provádění nového programu MFA IV ve prospěch Ukrajiny. 12

14 Celková výše částek makrofinanční pomoci v roce 2018 dosáhne podle očekávání 995 milionů EUR v porovnání s částkou ve výši 1,01 miliardy EUR v roce Níže uvedená tabulka podává přehled závazků a plateb v rámci grantů makrofinanční pomoci pro roky 2016, 2017 a (předběžně) Plán na rok 2018 je předběžný a zahrnuje pouze ty operace makrofinanční pomoci, u nichž spolunormotvůrci schválili rozhodnutí nebo u nichž bylo rozhodnutí navrženo Komisí. V souladu s dřívějšími závazky prověří Komise v roce 2018 blíže finanční potřeby způsobilých zemí, jež v současnosti využívají program MMF, konkrétně Jordánska a Tuniska, a případně navrhne pro tyto země další operace makrofinanční pomoci. Závazky a platby na granty makrofinanční pomoci (MFA), vyplácení úvěrů makrofinanční pomoci v období (v EUR) (předběžně) Prostředky na závazky v rozpočtu určené na granty Operační hodnocení, studie o veřejných výdajích a finanční odpovědnosti, hodnocení ex post MFA Gruzie II (přijat návrh)* MFA Moldavsko (přijato rozhodnutí) Jiné možné operace MFA Bude upřesněno Bude upřesněno Závazky celkem Nepřidělené prostředky z rozpočtu Prostředky na platby v rozpočtu určené na granty Operační hodnocení, studie o veřejných výdajích a finanční odpovědnosti, hodnocení ex post , MFA Kyrgyzská republika (přijato rozhodnutí) MFA Gruzie (přijato rozhodnutí) MFA Gruzie II (přijat návrh)* MFA Moldavsko (přijato rozhodnutí) Jiné možné operace MFA Bude upřesněno Bude upřesněno Platby celkem Nevyužité příděly na výplatu grantů Vyplácení úvěrů makrofinanční pomoci MFA Gruzie (přijato rozhodnutí) MFA Gruzie II (přijat návrh)* MFA Tunisko I (přijato rozhodnutí) MFA Kyrgyzská republika (přijato rozhodnutí) MFA Ukrajina III (přijato rozhodnutí) MFA Tunisko II (přijato rozhodnutí) MFA Jordánsko II (přijato rozhodnutí) MFA Moldavsko (přijato rozhodnutí) MFA Ukrajina IV (přijat návrh)* Jiné možné operace MFA Bude upřesněno Bude upřesněno Vypláacení úvěrů makrofinanční pomoci celkem * Očekává se, že tato operace bude schválena během roku