Bankovní etika a bankovní tajemství

Transkript

1 Bankovní etika a bankovní JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., externí odborný asistent katedry Bankovnictví a pojišťovnictví Program: 1) Morálka, etika a dobré mravy ve vztahu k právu 2) Etický kodex, Zasazení do systematiky práva Charakteristika Právní literatura Etický kodex finančního trhu a etický kodex ČBA Standardy bankovních aktivit Kodex chování mezi bankami a klienty 3) Bankovní, mlčenlivost, Charakteristika a právní vymezení Aktuální stav bankovního a mlčenlivosti 1

2 Ad 1) Morálka, etika a dobré mravy ve vztahu k právu. Morálka či morální pravidla jsou spontánně vzniklá z tradice a společenské konvence. Nejsou vynutitelná státem, jejich zachovávání je pouze otázkou svědomí daného subjektu a veřejného mínění. Morálka jako soubor pravidel chování v dané společnosti vyjadřuje tedy chápání dobra a zla, pojetí toho, co je čestné a nečestné, chvalitebné či potupné nebo spravedlivé či nespravedlivé. Součástí morálky jsou společenské mravní ideály a mohou často souviset s právním vědomím, zejména co se týká pojmu spravedlnosti. 2

3 Mravní normy jsou takové, podle kterých daná společnost hodnotí chování lidí, zda je pro ni dobré a prospěšnéči nikoliv. Základní rozdíl mezi normami mravními a právními je v tom, že dodržování právních norem je zajištěno donucovacím aparátem představovaný státní mocí, kdežto mravní normy jsou dodržovány pouze míněním společnosti. Etika z pohledu filosofického je nauka o mravnosti. Etika je soustavou mravních norem, které nejsou psanými normami, ale souvisejí s morálkou a zvyklostmi dané společnosti. Dobré mravy jako kategorii lze považovat za součást etiky dané společnosti. 3

4 Právo v objektivním slova smyslu lze definovat jako soubor právních norem, státem uměle vytvořených pravidel lidského chování, jehož dodržování zajišťuje stát svou autoritou. Právo v subjektivním slova smyslu lze chápat jako míru možného chování; jde o souhrn oprávnění a povinností účastníka právního vztahu. Psané právo je vyjádřeno v právních normách ve státem uznávané formě. Právní norma je pravidlo chování, které je vyjádřeno státem uznanou formou a jeho zachování je vynutitelné státní mocí. Strukturou právní normy lze rozumět vnitřní formu, v níž je obsah právní normy určitým způsobem organizován. Lze dělit na prvky právní normy, charakteristiku a vzájemné vztahy. 4

5 Některé etickéči morální zásady lze vysledovat i v základních psaných právních normách jako je např. Ústava ČR nebo Listina základních práv a svobod. Např. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá (viz čl. 2, odst. 4 zákona č. 1/1993, Ústava ČR). Listina základních práv a svobod, která byla vyhlášena Usnesením předsednictva České národní rady pod číslem 2/1993 Sb., hovoří v čl. 2 odst. 3 toto: Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Oba ústavní dokumenty v podstatě říkají totéž. 5

6 Oba dokumenty vycházejí z předpokladu, že chování lidí, které nejsou upraveny psanými právními normami, bude regulováno normami morálními a etikou dané společnosti. Někdy se vkrádá myšlenka, zda by nebylo vhodnější uplatňovat zásadu: Co není zákonem povoleno, je zakázáno. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v 3 odst. 1 říká: Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 6

7 Ad 2) Etický kodex Vzhledem k tomu, že psané právo v podstatě neobsahuje morálníči etické normy, lze jejich dodržování zajistit prostřednictvím různých etických kodexů. Etický kodex lze charakterizovat jako soubor pravidel v písemné formě, vycházející z etiky dané společnosti a morálních norem, které by měly být dodržovány v dané oblasti s absencí donucovacího aparátu stání moci. V rámci finančního trhu byl přijat etický kodex finančního trhu, jehož nedílnou součástí jsou etické kodexy zájmových asociací: Etický kodex České bankovní asociace (novela v r. 2007); Kodex etiky APF (poslední znění z roku 1997); Eticky kodex (AFAM) z roku 1999; Kodex jednání členů ČLFA z roku 2006; Kodex etiky v pojišťovnictví vydaný ČAP v roce 2006; 7

8 Etický kodex člena AFIZ z roku 2006; Etický kodex USF z roku 2007; Etický kodex (vydala ČAOCP). K dodržování Etického kodexu finančního trhu (EKFT) se přihlásila prozatím pouze ČBA. EKFT obsahuje následující části: Úvod; Preambule; Uplatňování kodexu; Stížnosti a podněty; Institucionální zajištění + příloha seznam etických kodexů asociací (viz výše). 8

9 Úvod obsahuje základní cíl kodexu stanovit etické normy chování při poskytování finančních služeb klientům jako fyzickým osobám, které nevstupují do vztahu s finanční institucí v rámci své podnikatelskéčinnosti. Cíl kodexu: Napomáhat prosazení korektních vztahů na finančním trhu a zlepšit jejích úroveň; Podpořit rozvoj služeb na finančním trhu; Napomáhat klientům porozumět finančním službám; Zvýšit ochranu klientů jako spotřebitelů; Posílit obecnou důvěru ve finanční trh. Preambule: Ta obsahuje deset základních principů chování finanční instituce. Jedná se o následující principy: 1) Dodržování etických a právních norem. Znamená to dodržovat etická pravidla ze svých kodexů, které jednotlivé asociace přijaly, a to nad rámec zákonných povinností. 2) Dodržování principu rovného a nestranného jednání vč. zákazu zneužití asymetrie postavení instituce a klienta. V praxi to znamená přistupovat ke všem klientům nestranně a neuplatňovat neodůvodněné zvýhodňování. Dále to znamená nenadřazovat svůj zájem nad zájem klienta a nezneužívat svého postavení při stanovení smluvních podmínek. 9

10 3) Výkon činností s odbornou péčí. Finanční instituce jsou povinny poskytovat služby kvalifikovaně, profesionálně, čestně a svědomitě, s řádnou péčí s ohledem na individualitu klienta. 4) Průhlednost a srozumitelnost informací. Všechny informace poskytované klientům, musí být srozumitelné, nezkreslené, pravdivé a jasné, a to pro tzv. průměrného klienta, na kterého je daný produkt zaměřen. 5) Poskytovat dostatečné informace před uzavřením smlouvy a v průběhu jejího trvání. Zejména je nutné v průběhu trvání smluvního vztahu informovat klienta o připravovaných změnách podmínek v časovém předstihu stanovené ve smlouvě. 6) Zákaz nevhodných motivačních postupů. Zejména se zde jedná o to, aby finanční instituce nenabízely klientům produkty, u kterých by nemohl dostát svým závazkům s ohledem na jejich postavení. Při sjednávání smluv finanční instituce nenarušuje klientovo právo na soukromí a respektuje jeho právo na ochranu osobnosti. 7) Dodržování pravidel pro reklamní a propagační činnost. Při reklamě a propagaci je nutno uvádět pravdivé informace bez klamavé reklamy, dále je nutno nenabízet podmínky, kterým pak není finanční instituce schopna dostát. 10

11 8) Dodržování dobrých mravů, pravidel hospodářské soutěže, obchodních zvyklostí a poctivého obchodního styku. Kromě jiného se finanční instituce musí vyvarovat nepravdivých, pomlouvačných a opovrženíhodných výroků o službách konkurence. 9) Dodržování ochrany osobních údajů a důvěrnosti obchodních informací. Zahrnuje také zásadu mlčenlivosti. 10) Informuje klienta o postupu pro podání stížnosti a způsobu jejího vyřízení. Prakticky to znamená, jak stížnost podat a do jaké doby bude tato vyřízena vč. dalšího postupu v případě jejího nevyřízení nebo vyřízení k jeho nespokojenosti. Uplatňování kodexu. K tomuto kodexu přistupují jednotlivé asociace, které tento předloží k projednání a odsouhlasení svým členům. V případě, že bude mít kodex charakter standardu, vyzvou asociace své příslušnéčleny, aby se k tomuto standardu připojili. Asociace pak vedou evidenci o tom, které finanční instituce ke kodexu přistoupily. Finanční instituce, které ke kodexu přistoupily, o tom vhodným způsobem informují své klienty a současně je informují, kde se mohou obracet s náměty či stížnostmi. 11

12 Stížnosti a podněty. Stížnosti na porušování kodexu předává klient své finanční instituci, v případě neuspokojivého řešení příslušné asociaci, které je instituce členem. V případě porušení kodexu přijímají asociace příslušná opatření, spíše však morální povahy. Asociace budou monitorovat uplatňování kodexu v praxi a případně jej aktualizovat. Hodnocení činnosti kodexu a jeho uplatňování bude prováděno i s ohledem na podněty od klientů a spotřebitelských organizací. Institucionální zajištění. Vždy jedna z asociací je pověřena výkonem koordinátora Kodexu, obvykle na dobu dvou let. Do je koordinátorem Česká bankovní asociace. Úkolem koordinátora je zajišťovat případné analýzy, vyhodnocení při uplatňování kodexu a projednávání námětů na jeho změny. Jednou ročně se všechny asociace scházejí k projednání zkušeností z uplatňování kodexu. 12

13 Etický kodex České bankovní asociace. Tento kodex navazuje na Etický kodex finančního trhu. Skládá se z následujících části: Obecné zásady chování bank; Vztah pracovníka v bance, v níž je zaměstnán; Vztahy banky a jejich zaměstnanců; Vztahy bank navzájem. 13

14 Obecné zásady chování bank. Banka dodržuje etická pravidla z kodexů, ke kterým se přihlásila; Důvěrnost informací a mlčenlivost. Dodržování postupu podle zákona na ochranu osobních údajů. Obezřetnost podnikání ve vztahu ke vkladům klientů, avšak za dodržení zásad boje proti praní špinavých peněz. Banky neprosazují neoprávněné výhody vůči ostatním účastníkům. Poctivý přístup k reklamě bez prvků klamavé reklamy. Banky budou dodržovat princip serióznosti reklamy. Vztah pracovníka k bance, v níž je zaměstnán. Svědomité, čestné plnění s dobrou vírou a řádnou péčí a v nejlepším zájmu banky; Stále zvyšování odborné a jazykové kvalifikace, kterou pak využívá v zájmu banky; Oprostí se od konfliktu zájmů. Zříká se činnosti v obchodních společnostech. Nepodniká s informacemi, které získá v bance, nevyužívá materiálního zázemí banky ve svůj prospěch. Pokud příjme aktivitu v jiném podnikatelském subjektu, pak jen se souhlasem zaměstnavatele. 14

15 Zachovávání přísné mlčenlivosti; Při veřejném vystupování bude pracovník vždy dbát zájmů banky a její obchodní politiky. Vnitřní záležitosti bude prezentovat jen po schválení vedením banky nebo tiskovým tajemníkem banky. Vyvaruje se vyjadřování o poměrech klientů k bance. Nesmí svého postavení v bance využít k přijímání nebo vyžadování finančních nebo věcných výhod. Rodinné a osobní záležitosti musí spravovat tak, aby nepoškodil pověst banky nebo nezavdal příčinu k nedůvěře. Vztahy banky a jejich zaměstnanců ke klientele. Přístup ke klientům banky je nestranný a nesmí se uplatňovat neodůvodněné zvýhodnění. Banka nenadřazuje svůj zájem nad zájem klienta a nesnaží se zneužít svého postavení. Pracovník banky uplatňuje vždy zdvořilý, korektní a nestranný přístup. Obchodní jednání musí být vedeno slušně, nestranně, bez předpojatosti banky. Banka poskytuje služby kvalifikované, profesionálně, čestně a svědomitě s řádnou péčí s přihlédnutí k individuálním přáním klienta. 15

16 Banka posuzuje vhodnost služby pro klienta na základě skutečnosti zjištěných při jednání s ním o smluvním vztahu. Nenabízí služby klientovi, u kterého je zřejmé nebo pravděpodobné, že by nemohl dostát svým smluvním závazkům. Banka uplatňuje zásadu poznej svého klienta při zachování principu nenarušování jeho soukromí a ochrany osobnosti. Banka poskytuje klientům nezkreslené a pravdivé informace ohledně podmínek a svých služeb, a to srozumitelně pro průměrného klienta. Banka poskytuje dostatečné informace k danému smluvnímu vztahu, a to již při jeho přípravě, tzn. před uzavřením smluvního vztahu. Banka seznamuje klienta s možností podat podnět nebo stížnost na její činnost. 16

17 Vztahy bank navzájem. Banka dodržuje princip dobrých mravů, pravidla hospodářské soutěže, obchodní zvyklosti a pravidla slušného a poctivého obchodního styku. Banky mezi sebou soutěží nabídkou kvalitních služeb a poctivého obchodního styku. Banky se vyvarují nepravdivých, pomlouvačných a opovrženíhodných výroků o službách konkurence. Banky se zdrží všeho, co by mohlo vést k narušení požadavků tohoto etického kodexu. V personální oblasti budou banky postupovat obezřetně, aby vzájemně nepoškozovaly své možnosti vyžadovat od pracovníků dodržování etických zásad tohoto kodexu. Zejména při přecházení pracovníků z jedné banky do druhé bude banka při přijímání takového dbát, zda u předchozí banky neporušil etické zásady tohoto kodexu. Dodržování tohoto kodexu bude sledováno tzv. Etickým výborem prezidia ČBA. Rozpory pak budou tímto výborem řešeny ve smyslu Stanov ČBA. 17

18 Ad 3) Bankovní Podle platné právní úpravy (zákon č. 21/1992 Sb., zákon o bankách, 38 a n.) se na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank vč. stavů na účtech a depozit (vkladů a vkladových účtů) vztahuje bankovní. Za porušení bankovního se nepovažuje výměna informací mezi bankou Českou národní bankou. Zprávu o záležitostech, týkající se klienta, které jsou předmětem bankovního, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání: Soudu pro účely občanského soudního řízení; Orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon (TŘ); 18

19 Pokračování: Finančních orgánů ve věci daňového řízení, jehož je klient účastníkem; MF ČR obecně coby představiteli správce daně; Finančního arbitra; Orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; Pokračování: Zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění; Úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; Soudního exekutora; NBÚ, zpravodajské služby nebo MV ČR. 19

20 Zvláštní ustanoví o podání informace o klientovi bez jeho souhlasu: Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky a identifikační údaje svého klienta, který je majitelem účtu. Někdy se bankovní zaměňuje s pojmem mlčenlivost. Pod tímto pojmem si lze představit zdrženlivost při poskytování informací týkající se banky nebo jejich klientů (viz 39 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách). O mlčenlivosti hovoří např. i 7 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. 20

21 Registry: Jistým průlomem do bankovního je existence různých registrů s klientskými informacemi. Tyto registry vznikly různě, např. na základě obecně platného předpisu, jako dobrovolné sdružení bankovních či nebankovních subjektů nebo jako sdružení chránící zájmy věřitelů. Z existujících registrů lze zmínit následující: Centrální registr úvěrů; Bankovní registr klientských informací; Nebankovní registr klientských informací; Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům. 21

22 Centrální registr úvěrů (CRÚ): Byl zřízen na základě Vyhlášky ČNB č. 164/2002 Sb., o podmínkách přístupu k informacím a informační databázi ČNB Centrální registr úvěrů. Jde o informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob. Centrální registr úvěrů umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky registru. Nejsou tam vedeny informace o spotřebitelských úvěrech fyzických osob občanů, hypotéčních úvěrech těchto osob, ručitelské závazky klientů a informace o depozitních produktech. 22

23 Účastníky CRÚ jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působících na územíčr a příp.další osoby. Povinnost účastníka: Pravidelná měsíční aktualizace databáze. Sdílení informací o závazcích a platební morálce klientů rozšiřuje okruh nástrojů využitelných v oblasti řízení úvěrového rizika. Informace z CRÚ obsahuje: Identifikační údaje o dlužníkovi; Souhrnné údaje o pohledávkách všech uživatelů registru za dlužníkem; Údaj o počtu uživatelů registru, kterým vznikla za dlužníkem pohledávka; Časové určení období, ke kterému se informace z registru vztahuje. 23

24 Bankovní registr klientských informací (BRKI): Tento registr vznikl za účelem snížení rizik a zvýšení kvality nabízených produktů. Má zájem získávat údaje vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti svých klientů. Založení tohoto registru jako právnické osoby není v rozporu se zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách. Základní charakteristika BRKI: Provozovatelem BRKI je CBCB, a. s. Praha ve spolupráci se servisní organizací CCB; Je to nezávislý subjekt poskytující informace pro banky; Provozuje databázi sdílených informací o klientech; Účastníky BRKI mohou být všechny banky a bankovním trhu ČR s výjimkou bank v likvidaci nebo nucené správě. 24

25 Informační databáze BRKI je tvořena pozitivními a negativními informacemi o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů; Zahrnuje informace pouze o úvěrových operacích, registr nemá přehled o zůstatcích klientů na depozitních produktech; Účastníci registru mají k dispozici aktuální informace s možností až 4 let zpět; Společnost CBCB, a.s. byla založena pěti velkými bankami na územíčr (ČS, ČSOB, UniCredit, KB a GE Money Bank). K 15. listopadu 2007 bylo řádnými členy celkem 22 bankovních domů působících na území České republiky. Zpracování údajů, tj. zejména zařazování nebo aktualizace v databázi BRKI, není podmíněna souhlasem klienta fyzické osoby se zpracováváním jejich osobních údajů. Je to z důvodu, že všichni účastníci BRKI jsou banky a jsou vůči třetím stranám vázány mlčenlivostí a bankovním m. 25

26 V rámci BRKI jsou zpracovávány následující osobní údaje klientů: Identifikační údaje (tj. jméno, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo a země narození a adresa bydliště); Rodné číslo nebo jeho část; Údaje vypovídající o vztahu klient banka; Údaje vypovídající o finančních závazcích klienta, které vznikly, vzniknou nebo mohou vzniknout vůči bance související se smluvním vztahem; Osobní údaje vypovídající o zajištění závazků klienta související se smluvním vztahem; Případně další údaje ve vazbě na bonitu a důvěryhodnost klienta. Nebankovní registr klientských informací (NRKI): Tak jako BRKI byl vytvořen s cílem výměny informací o klientech bank, byl tento vytvořen pro posouzení bonity a důvěryhodnosti v rámci nebankovních finančních institucí jako jsou zejména leasingové firmy nebo společnosti, které poskytují spotřebitelské úvěry (tzv. věřitelské subjekty). 26

27 Základní charakteristika NRKI: Provozovatelem NRKI je LLCB, z. s. p. o. Praha za podpory servisní společnosti CCB; Je to nezávislý subjekt poskytující informace pro věřitelské subjekty; Provozuje databázi sdílených informací o klientech; Účastníky NRKI mohou být všechny nebankovní subjekty na finančním trhu ČR poskytující leasing a spotřebitelské úvěry. Obsahem NRKI je databáze údajů o smlouvách mezi věřitelskými subjekty a jejich klienty. NRKI je vytvořen na základě informací, které věřitelské subjekty poskytují LLCB a které jednotlivě nebo ve svém souhrnu vypovídají o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů věřitelských subjektů. 27

28 Zde je nutno podotknout, že zpracování, tj. zařazeníči aktualizace informací a údajů v NRKI je podmíněno souhlasem klienta fyzické osoby se zpracováním takových údajů. Bez jeho souhlasu nelze databázi o jeho aktivitě rozšířit. Nakládání s informacemi a údaje v rámci NRKI se řídí zvláštními pravidly, o nichž věřitelské subjekty musí informovat své klienty v souvislosti s jejich smluvním vztahem. K 15. listopadu 2007 bylo členy NRKI celkem 20 věřitelských subjektů jako např. ČSOB leasing, a. s., ŠkoFIN, s.r.o., D.S. leasing, a.s. apod. 28

29 Pro oba registry jsou některé prvky společné. Jedná se např. o následující: V registrech nejsou zpracovávány citlivé osobní údaje klientů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů; Informace jsou pravidelně měsíčně aktualizovány a jsou uchovávány pro potřebu vzájemného informování po dobu trvání smluvního vztahu a pak po dobu dalších 4 let od ukončení tohoto smluvního vztahu; Pokud smlouva nebyla uzavřena, pak u BRKI po dobu 4 let o podání žádosti, u NRKI po dobu 6 měsíců. Bankovní i nebankovní registr klientských informací vydal pro klienty bank společné Informační memorandum. Obsahem memoranda je seznámit klienty bank s existencí těchto registrů, vysvětlit jejich vznik, fungování, principy a rozdíly. Pokud klient bude nějakým způsobem postižen nepravdivými skutečnostmi, má právo žádat nápravu na správci nebo zpracovateli. V případě problémů je možné požádat o nápravu Úřad na ochranu osobních údajů. 29

30 Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům (SOLUS): Jedná se o zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších vybraných služeb poskytovaných spotřebitelům, podnikatelům a právnickým osobám se sídlem v Praze. Posláním sdružení SOLUS je spolupráce, vzájemná pomoc a ochrana společných zájmů jeho členů. Hlavním cílem sdružení SOLUS je vytvoření databáze Spotřebitelů registr FO; Podnikatelů a Právnických osob registr IČ neplnících své povinnosti ve vztahu k činnosti členů sdružení. Údaje jsou výhradně určeny pro potřeby svých členů. 30

31 SOLUS vydal Etický kodex Sdružení, jehož obsahem jsou pravidla chování řádných členů Sdružení, přidružených členůči žadatelů o členství. Chováníčlenů se řídí právním řádem ČR a zásadami obchodní etiky a Kodexem reklamy. Členové dodržují pravidla hospodářské soutěže. Kodex má spíše proklamační charakter. SOLUS měl k 30. listopadu členů (např. KB, Cetelem, CCS, O2, T-Mobile apod.). Z á v ě r Hurá, konečně konec!! 31