FINAL REPORT Energetická bezpečnost ČR

Transkript

1 FINAL REPORT 2010 Energetická bezpečnost ČR

2 V Česku je řada nesmírně důležitých a zajímavých témat, která se řeší takzvaně o nás bez nás. Odborníci, podnikatelé, zástupci státních organizací, ale i širší veřejnost nemají ovšem mnohdy žádnou možnost se k nim vyjádřit. Proto jsme se rozhodli, že jim pomůžeme. Společně s Institutem pro veřejnou diskusi a Mezinárodním politologickým ústavem Masarykovy univerzity jsme vytvořili diskusní platformu, kde se setkávají špičky v daných oborech a debatují spolu nad tématy klíčovými pro další rozvoj české ekonomiky. Zprvu jsme šli trochu do rizika, protože jsme netušili, jaký zájem tento typ debat v Česku vyvolá. Dnes, když máme za sebou již 7 diskusí věnovaných energetické bezpečnosti, mohu s radostí konstatovat, že zájem byl obrovský. Veškeré závěry, k nimž jsme společně v uplynulém roce dospěli, jsme předložili politické reprezentaci a dalším významným představitelům státu a nyní je prezentujeme i vám. Věřím, že i pro vás byla naše setkání přínosem a že se v podobné či ještě širší sestavě budeme scházet i v tomto roce. Eva Hanáková, šéfredaktorka týdeníku Ekonom

3 SLOVO POŘADATELŮ Energetika a s ní spojená energetická bezpečnost je jednou z priorit české vlády pro nadcházející desetiletí. Jde o klíčový obor, jehož další směřování vláda nesmí měnit každé čtyři roky. Proto je nutné nastavit jasnou dlouhodobou strategii, která ovlivní budoucnost České republiky. Široká veřejnost navíc trpí mylnou představou, že oblast energetiky ji bezprostředně neovlivňuje, což je zapříčiněno i skutečností, že nemá přístup k relevantním informacím. Cílem uplynulých diskusních setkání proto bylo zabránit tomu, aby se veřejné mínění k základním energetickým otázkám, ale i strategická politická rozhodnutí v oblasti energetiky formovala pouze na základě zjednodušených mediálních informací. Vzniklý seriál diskusí pomohl nezávisle a nepoliticky informovat veřejnost o alternativách energetické budoucnosti. Filip Černoch, energetický odborník Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity Cykly odborných diskusí, v nichž debatují špičky z konkrétních oborů z řad podnikatelů, veřejné správy, vzdělávacích institucí či nezávislých odborníků nemají v Česku přílišnou tradici. Vždy šlo spíše o příležitostné semináře a jednorázová setkání bez dlouhodobější koncepce a účastníci zpravidla neobdrželi žádnou zpětnou vazbu. Cítili jsme, že nezávislá, odborná a zejména dlouhodobá debata o aktuálních tématech si v České republice najde relevantní publikum. Při ohlédnutí za diskusemi uplynulého ročníku a vzhledem k množství účastníků, které každá debata přilákala, usuzuji, že to mělo smysl. Tímto bych chtěla poděkovat partnerům proběhlých diskusí, panelistům a všem účastníkům setkání a opinion poolu nejen za jejich účast, ale hlavně za bohatou a velmi cennou diskusi. Alexandra Mindošová, projektová manažerka Institutu pro veřejnou diskusi Final report

4 O PROJEKTU ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČR Institut pro veřejnou diskusi (IVD) je otevřeným prostorem pro nezávislou, odbornou a nepolitickou diskusi. Prvotním impulzem pro vznik IVD byla skutečnost, že se na poli strategických a problematických oborů nevedla žádná konstruktivní a odborná debata, která by vyústila k respektovaným závěrům. Cílem IVD bylo vytvořit diskusní platformu pro odborníky, opinion leadery, představitele státu, reprezentanty strategických státních institucí, zástupce soukromého sektoru, vzdělávací instituce a média a předat veřejnosti klíčové informace o alternativách směrování České republiky. Letošními tématy Institutu pro veřejnou diskusi byly Dopravní infrastruktura ČR a Energetická bezpečnost ČR, tedy oblasti, které jsou pro budoucnost České republiky strategické a zároveň nejvíce názorově rozdělují společnost. V rámci tematického bloku Energetická bezpečnost ČR bylo zrealizováno 7 diskusních panelů, do nichž se zapojily nejvýznamnější osobnosti z energetické oblasti. V opinion poolu, tedy souboru odborníků, kteří se diskusí účastnili a podíleli se na formulaci a schvalování výsledných závěrů z jednotlivých debat, se vás sešlo více než V roce 2010 se uskutečnilo 7 diskusních setkání na téma Energetická bezpečnost ČR. V opinion poolu se sešlo více než 1000 odborníků z celé ČR, přičemž každou diskusi navštívilo cca 100 expertů! Členové opinion poolu z řad soukromé i státní sféry, opinion leadeři, zástupci akademické obce, regionů, médií i širší odborné veřejnosti se podíleli na formulaci a schvalování závěrů. Odborné závěry jsme předložili politické reprezentaci a dalším představitelům ČR. IVD navazuje na úspěšný projekt Euro Forum, který se do roku 2005 zabýval reformními tématy reformou zdravotnictví, veřejných financí a důchodovou reformou. Již během diskusních setkání v rámci Euro Fora se jasně ukázalo, že se názor odborné veřejnosti rozcházel s politickými rozhodnutími, která kopírovala názor voličské základny. Cyklus Energetická bezpečnost ČR byl realizován s podporou mnoha významných institucí, mezi něž patří týdeník Ekonom, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, komunikační agentura Bison & Rose a další. Nezbytná pro úspěch diskusního cyklu IVD byla rovněž podpora mnoha partnerů (v abecedním pořadí): ČEPS, E.ON, Energetický a průmyslový holding, MERO ČR, NWR, OKD, Pražská energetika, Severočeské doly, Skupina ČEZ a ŠKODA JS. Patří jim za to velký dík! Pořadatelé projektu: 4 Final report 2010

5 DISKUSNÍ TÉMATA 2010 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČR: PŘEDSTAVY VS. MÝTY VS. REALITA TĚŽBA UHLÍ V ČR: ALTERNATIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE ČR A JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH JADERNÝCH TENDRŮ NA SVĚTĚ CENA ALTERNATIVNÍ ENERGIE ANEB KDE KONČÍ CHARITA A ZAČÍNÁ BYZNYS? ČR PLYNOVÝ TYGR EVROPY? ČESKÝ ROPNÝ PRŮMYSL: PŘEVEZME STÁT INICIATIVU? ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČR OČIMA POLITIKŮ Final report

6 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČR: PŘEDSTAVY VS. MÝTY VS. REALITA 27. dubna 2010 od 9.30 do hodin Prague Marriott Hotel, V Celnici 8, Praha 1 Diskusní témata: Energetická bezpečnost ČR z geopolitického, technologického a ekonomického aspektu Hodnocení ČR z hlediska energetické bezpečnosti Jak v této oblasti jako stát vystupujeme navenek? Jak nás vidí EU? Energetická bezpečnost ČR závěry NEK aktualizovaná SEK současnost Uvědomuje si politická reprezentace a občané ČR význam energetické bezpečnosti? Jakou odpovědnost má stát? Moderace: Eva Hanáková, týdeník Ekonom Hlavní hosté: David Buchan, Oxford Institute for Energy Studies Petr Holub, Ministerstvo životního prostředí ČR Aleš Michl, Raiffeisenbank, a.s. Blahoslav Němeček, Energetický regulační úřad Václav Pačes, Nezávislá energetická komise Jiří Schneider, Prague Security Studies Institute Alan Svoboda, ČEZ, a.s. Účastníci diskusního setkání se shodli na tom, že zajištění energetické bezpečnosti není jen otázkou cen a dodavatelů surovin, ale zahrnuje široké spektrum technologických, ekonomických, geografických a politických problémů. Pro další rozvoj energetiky je přitom nezbytné, aby existoval nejen základní konsenzus na politické i veřejné úrovni, ale také aby se přijaté koncepce dodržovaly bez ohledu na momentální politické preference. Závěry: ČR má díky dosavadní koncepčně řízené energetické politice ve srovnání se sousedními zeměmi velice dobrou výchozí pozici. Energetika je strategický obor s potřebou jasné a dlouhodobé perspektivy, kterou není možné každé čtyři roky měnit. Státní energetická koncepce by neměla mít formu pouhého doporučení, ale důsledně dodržovaného závazku. Základní problém energetické budoucnosti ČR není v nejednotném názoru odborníků, ale v neschopnosti politiků přiznat to, že každé řešení bude něco stát a bude někoho bolet. Stát má právo do určité míry do energetiky zasahovat, a to v souladu se státní energetickou koncepcí. Jeho primární rolí je vytvářet prostředí a motivovat. Stát nemá monopol na rozhodování o dalším směřování české energetiky, o vliv se dělí s EU i samotnými firmami. ČR musí energetické otázky a legislativu v EU spoluvytvářet a ovlivňovat, nikoliv je jen pasivně přijímat. Klíčovým aspektem pro bezpečnost dodávek energií je posilování sítí, a to na mezinárodní i vnitrostátní úrovni. Palčivým problémem současné energetiky je stav školství, které není schopné vyprodukovat novou generaci odborníků. Generální partner cyklu: Hlavní partner cyklu: 6 Final report 2010

7

8 TĚŽBA UHLÍ V ČR: ALTERNATIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE 1. června 2010 od 9.30 do hodin Prague Marriott Hotel, V Celnici 8, Praha 1 Diskusní témata: Makroekonomický pohled na současný stav těžebního průmyslu ČR Lze uhlí jako významný energetický a průmyslový zdroj ČR zcela nahradit? Zisková hlubinná těžba uhlí v Evropě fikce nebo realita? Polsko uhelná velmoc Evropy! Jaké jsou zkušenosti a stav polského těžebního průmyslu? Finanční možnosti státu je pokračující těžba uhlí opravdu nejlevnější variantou? Jaká doporučení přináší aktualizovaná SEK? Moderace: Eva Hanáková, Týdeník Ekonom Hlavní hosté: Petr Bártek, Česká spořitelna, a.s. Zygmunt Borkowski, Kompania Węglowa S.A. Tomáš Drápela, Teplárenské sdružení ČR Milena Drašťáková, Česká inspekce životního prostředí Ján Fabián, OKD, a.s. Pavel Kavina, Ministerstvo průmyslu a obchodu Pavel Vaňas, Severočeské doly, a.s. Na druhém setkání dospěli aktéři k tomu, že uhlí je významnou energetickou a průmyslovou surovinou České republiky. Především v hnědouhelném průmyslu je nutné se rozhodnout, zda a kdy máme přistoupit k případné těžbě hnědého uhlí za územně ekologickými limity a kam směřovat jeho další využití. Závěry: Pro českou energetiku je nutné, aby se hnědé uhlí těžilo za dnes platnými územně ekologickými limity. Stěžejní otázkou k řešení je určení nové limitní hranice, za níž by sociální a environmentální náklady nepřevyšovaly přínosy další těžby. Část hnědouhelných zásob za limity je vhodné zachovat jako strategickou rezervu a těžbu uhlí odložit na dobu, kdy budeme mít k dispozici kvalitnější technologie. Prolomení územně ekologických limitů hnědého uhlí nebude automaticky znamenat přebytek uhlí na trhu a následné snížení jeho ceny. Další využití větší části hnědého uhlí v ČR by obecně mělo být spojeno s jeho přesměrováním z výroby elektřiny do teplárenství, a to za ekonomicky dostupnou cenu. Jakékoliv uvažování o budoucím využití uhlí musí počítat s tím, že se v jeho cenách odrazí cena emisních povolenek a dalších faktorů. V extrémním případě by tak uhlí mohlo přijít o svou pozici nejlevnějšího energetického zdroje. Vyjasněná role státu (nejen v oblastech těžebního průmyslu) a závaznost Státní energetické koncepce jsou předpokladem pro úspěšný vývoj české energetiky. Zásoby kvalitního černého uhlí v ČR jsou, důležitý bude postoj a závazné stanovisko státu k využití vlastních zásob nerostného bohatství a otázka bezpečnosti a spolehlivosti v dodávkách surovin na český trh. Základem úspěchu českého těžebního průmyslu jsou dlouhodobé smlouvy mezi jednotlivými hráči. Generální partner cyklu: Hlavní partner cyklu: Partneři diskusního setkání: Z E Z E M Ě P R O Z E M I 8 Final report 2010

9

10 ČR A JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH JADERNÝCH TENDRŮ NA SVĚTĚ 22. června 2010 od 9.30 do hodin Prague Marriott Hotel, V Celnici 8, Praha 1 Diskusní témata: Role jaderné energetiky v ČR současnost vs. budoucnost Bude se zvyšující se spotřebou energie stoupat i význam jádra? Co pro českou ekonomiku znamená rozšíření Temelína? Jaké dopady bude mít na jednotlivé obory, zaměstnanost, HDP? Má stát důvody ohlídat si dostavbu Temelína? Jaderný tendr pohledem zadavatele S jakými nabídkami přichází jednotliví uchazeči o dostavbu JE Temelín? V čem se liší od své konkurence? Do jaké míry zapojí české dodavatele? Jakou váhu při rozhodování o dostavbě Temelína budou / by měly mít technické, ekonomické a politicko-bezpečností argumenty? Jakou roli má v tendru sehrát stát? Moderace: Filip Černoch, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity Hlavní hosté: Václav Bartuška, Ministerstvo zahraničních věcí ČR Peter Bodnár, ČEZ, a.s. Dana Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost Marion Horstmann, Areva Anders Jackson, Westinghouse Aleš John, Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s. Milan Kohout, ŠKODA JS, a.s. Radek Škoda, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Třetí diskuse se týkala dostavby jaderné elektrárny Temelín. Odborníci se usnesli, že podíl jaderné energie v energetickém mixu ČR se bude nadále zvyšovat. S tím souvisí další výstavba jaderných bloků v ČR, která je důležitá také s ohledem na udržení dlouhodobě solidního českého know-how a zachování příslušného odvětví české vědy a výzkumu. Shoda nastala i v tom, že tendr by měl předpokládat podstatné zapojení českých subdodavatelů. Závěry: Podíl jaderné energie v energetickém mixu ČR se bude i nadále zvyšovat. ČR se tak zařadí mezi jaderné velmoci Evropy. Stavba jaderné elektrárny není otázkou jednoho volebního období, její fungování se plánuje na zhruba šedesát let. Tendr by tomu měl odpovídat. Namísto důrazu na krátkodobé zájmy by měly být velmi pečlivě zváženy technické, ekonomické i politické aspekty jednotlivých nabídek. Vzhledem ke své pozici ve firmě ČEZ, k objemu investovaných prostředků i celkové citlivosti jaderné energetiky v očích veřejnosti by stát měl hrát aktivní roli v celém tendru. Tendr by měl předpokládat podstatné zapojení českých subdodavatelů. Tato podmínka by měla být součástí zadávací dokumentace. Další výstavba jaderných bloků v ČR není důležitá pouze z hlediska energetiky, ale také s ohledem na udržení dlouhodobě solidního českého know-how a zachování příslušných odvětví české vědy a výzkumu. Vzhledem k absenci obdobných staveb v minulých letech budou plánované projekty bojovat s nedostatkem kvalifikovaných odborníků všech úrovní vzdělání. Z hlediska bezpečnosti jsou dosud prezentované nabídky srovnatelné. Toto kritérium není pro žádného zájemce předem diskvalifikující. Jedním z klíčových problémů dostavby Temelína bude vyvedení výkonu do sítě, a to především kvůli obtížím se schvalováním nových liniových staveb. Klíčovou otázkou pro výstavbu dalších jaderných bloků v ČR bude, do jaké míry chce zůstat česká elektroenergetika ve výrazně exportní pozici. Zároveň je důležité vyřešit otázku snižování podílu uhelných elektráren na celkové výrobě elektřiny. Generální partner cyklu: Hlavní partner cyklu: Partneři diskusního setkání: 10 Final report 2010

11

12 CENA ALTERNATIVNÍ ENERGIE ANEB KDE KONČÍ CHARITA A ZAČÍNÁ BYZNYS? 21. září 2010 od 9.30 do hodin Prague Marriott Hotel, V Celnici 8, Praha 1 Diskusní témata: Dlouhodobá strategie EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie a její dopad na ČR Obnovitelné zdroje energie v podání nové vlády Jakou roli v energetickém mixu ČR obnovitelné zdroje zastávají a jaký je jejich potenciál do budoucna? Připraví nový zákon o podpoře využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie firmy o subvence? Výroba elektřiny z OZE ve vybraných evropských zemích Doprovází výrobu zelené energie v zahraničí stejná specifika jako u nás? Výhody vs. náklady OZE Jakou cenu v současné době zaplatíme za podporu OZE a nesplněné limity? Vliv rozvoje OZE na přenosovou soustavu ČR Jak podporovat OZE efektivně? Kdy zdroj začíná být konkurenceschopný a dokáže se postavit na vlastní nohy i bez pomoci státu? Do jaké míry respektujeme přírodní podmínky ČR? Co si ČR může opravdu dovolit? Moderace: Eva Hanáková, týdeník Ekonom Hlavní hosté: Ron van Erck, Directorate-General for Energy, European Commission Pavel Gebauer, Ministerstvo průmyslu a obchodu Blahoslav Němeček, Energetický regulační úřad Edvard Sequens, sdružení Calla František Smolka, CZEPHO Karel Srdečný, EkoWATT CZ, s.r.o. Miroslav Zámečník, NERV Petr Zeman, ČEPS, a.s. U tématu Cena alternativní energie aneb kde končí charita a začíná byznys? měli účastníci jednotný názor na to, že vysoká výkupní cena solární energie, která byla stanovena v roce 2007, přilákala více investorů, než pracovníci Energetického regulačního úřadu čekali. Přestože je podpora OZE podstatná z hlediska environmentálního a bezpečnostního, vysoký závazek, který pro příštích 20 let ČR vznikl, nereflektuje ekonomickou realitu země. Závěry: Česká republika se v rozvoji fotovoltaiky a obnovitelných zdrojů dostala na standardní evropský průměr, očekává se tak zpomalení dalšího růstu. Zároveň narážíme na nevhodně nastavenou podporu OZE, především výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky a geografické a přírodní limity země. Podpora OZE musí dávat ekonomický smysl. Jejich zvýhodnění má sloužit k povzbuzení tohoto odvětví do doby, než začne být standardně konkurenceschopné, nikoliv jako snadná cesta k zaručeným vysokým ziskům. Podpora fotovoltaických elektráren musí být daleko cílenější, zaměřená primárně na projekty menšího rozsahu využívající jinak neproduktivní plochy (střechy, brownfieldy). Podpora různých druhů obnovitelných zdrojů by měla být nastavována na maximálně předvídatelné a dlouhodobě čitelné bázi. Zásadní změny nastavení podmínek s každým novým ministrem či vládou nemají ve standardních evropských státech místo. Podpora obnovitelných zdrojů je podstatná nejen z hlediska environmentálního, ale také bezpečnostního, neboť OZE jsou z principu domácím zdrojem a snižují tak závislost na dovozu energetických surovin ze zemí Blízkého východu či z Ruska. Podpora by zároveň neměla ohrozit jiné složky životního prostředí. Podpora obnovitelných zdrojů vychází také do značné míry z mezinárodních závazků, které se ČR zavázala plnit. Tyto závazky by neměly být případnými změnami podpory OZE zpochybněny. Podpora OZE by měla být směřována především do oblasti výzkumu, vývoje a technologií, což by mělo za následek zvyšování účinnosti výroby energie a snižování investičních nákladů na zařízení na výrobu energie. Je nutné oddělovat vnímání a podporu jednotlivých druhů OZE. ČR by se měla více zaměřit na podporu stabilních zdrojů, které nijak nezatěžují přenosovou soustavu oproti zdrojům nestabilním. Generální partner cyklu: Hlavní partner cyklu: Partneři diskusního setkání: 12 Final report 2010

13

14 ČR PLYNOVÝ TYGR EVROPY? 26. října 2010 od 9.30 do hodin Prague Marriott Hotel, V Celnici 8, Praha 1 Diskusní témata: Role zemního plynu v ekonomice ČR Je ČR plynovým tygrem? Jakou pozici ČR v EU zastává a jaká je její budoucnost? Co můžeme získat a co ztratit? Evropa vs. Rusko: bezpečnostní, politické a ekonomické zájmy jednotlivých stran! Slovenské zkušenosti se závislostí na zemním plynu Jaký je současný vývoj na Slovensku? Jakou strategii si SR v dalších letech zvolí? Udrží si ČR pozici významné tranzitní země? Jak nás ovlivní jednotlivé projekty výstavby nových plynovodů? Zemní plyn uhelným substitutem? Moderace: Filip Černoch, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity Hlavní hosté: Hugo Kysilka, VEMEX s.r.o. Vratislav Ludvík, nezávislý konzultant Oldřich Petržilka, Česká plynárenská unie Dušan Randuška, SPP, a.s. Alan Svoboda, ČEZ, a.s. Jiří Šimek, E.ON Energie, a.s. Jan Zaplatílek, Ministerstvo průmyslu a obchodu Účastníci pátého diskusního setkání se shodli na tom, že klady plynu jakožto jednoho ze zdrojů energie vysoce převyšují jeho negativa. Pro jeho další rozvoj je však potřeba investovat do plynové infrastruktury. Pro zajištění investic je potřeba také zachovat dlouhodobé kontrakty mezi odběrateli a dodavateli, které jsou stabilizačním prvkem. Závěry: Současná situace ČR v oblasti zemního plynu je velice dobrá ČR je zajištěna jak z pohledu diverzifikace dodávek a velikosti zásobníků, tak vzhledem ke své významné pozici tranzitní země pro ruský plyn. Role zemního plynu v energetickém mixu ČR by měla přesáhnout předpokládaných 20 % uvedených v návrhu Státní energetické koncepce. Klady tohoto zdroje totiž převyšují případné problémy způsobené nutností jej dovážet. Dlouhodobé kontrakty slouží jako stabilizační prvek ve vztahu dodavatel odběratel plynu a měly by být zachovány i do budoucna. Jejich omezení by mohlo vést k problémům při hledání finančních zdrojů pro výzkum a rozvoj ložisek a výstavbu plynovodů. Větší kooperace a užší kontakty mezi českým a slovenským trhem se zemním plynem jsou přirozené a žádané. Obavy ze vzájemné konkurence mezi soukromými firmami by neměly být překážkou. Vztah k Rusku by měl být založen čistě na komerční, nikoliv politické bázi. Role plynu v teplárenství je omezená spíše na lokální zdroje, masivní využití v CZT nemá velký smysl. Současná éra levného plynu na spotovém trhu je spíše časově omezenou záležitostí, která skončí se současnou hospodářskou krizí. Nemůže proto ovlivnit budoucí podobu energetického mixu například tím, že by plyn nahradil jádro. Plyn z nekonvenčních zdrojů je v evropských podmínkách zatím spíše experimentem než reálným zdrojem. Až v průběhu pěti a více let se ukáže jeho skutečný potenciál. Určitá nerozhodnost EU ve vztahu k zajištění dodávek plynu může vést k tomu, že si dostupné zdroje pojistí asijské země v čele s Čínou. Generální partner cyklu: Hlavní partner cyklu: Partneři diskusního setkání: 14 Final report 2010

15

16 ČESKÝ ROPNÝ PRŮMYSL: PŘEVEZME STÁT INICIATIVU? 25. listopadu 2010 od 9.30 do hodin Prague Marriott Hotel, V Celnici 8, Praha 1 Diskusní témata: Charakteristika ropného průmyslu ČR Čepro a jeho role distributora ropných produktů v budoucnosti Vize českého ropného gigantu Měl by stát převzít iniciativu a přijít s nabídkou na odkup rafinérií z Polska? Je ropa nástrojem zahraniční politiky Ruska? Jaké hrozby vyplývající ze současného postavení Ruska můžeme očekávat? Jsou pro nás rafinérské společnosti strategicky významné nebo si můžeme dovolit prodávat je zahraničním majitelům? Jaké dopady tyto prodeje přinesou? Měla by ČR získávat významnější podíl v ropném průmyslu? Moderace: Eva Hanáková, týdeník Ekonom Hlavní hosté: Jiří Borovec, ČEPRO, a.s. Tomáš Hüner, Ministerstvo průmyslu a obchodu Michal Mareš, Ministerstvo zahraničních věcí Ivan Ottis, UNIPETROL, a.s. Jaroslav Pantůček, MERO ČR, a.s. V debatě týkající se českého ropného průmyslu diskutující uvedli, že pro energetickou bezpečnost ČR je nezbytná kooperace největších hráčů na českém ropném poli. Vyplatí se rovněž intenzivněji spolupracovat s většími státy, neboť v evropském měřítku má Česká republika jen limitované možnosti něco v ropném byznysu ovlivnit. Závěry: Spolupráce největších hráčů na českém ropném poli je velice důležitá pro energetickou bezpečnost a budoucnost ČR. Česku chybí v oblasti ropy a ropných produktů market leader, této role by se v budoucnu mohl ujmout Unipetrol nebo ČEPRO, příp. jejich společný podnik. Standardním obchodním modelem v evropském ropném průmyslu je vlastnické propojení rafinérií a produktovodů. Česko je výjimkou, která je spíše k neprospěchu věci. Ze světového a především evropského hlediska má Česká republika jen limitované možnosti něco v ropném byznysu ovlivnit, vyplatilo by se proto intenzivněji kooperovat s většími státy. Největší dodavatel ropy do ČR, ropovod Družba, čelí problémům jak s technickým stavem, tak s vůlí Ruska přesunout část kapacity na tankery. Budoucnost bude v českém případě zjevně patřit ropovodu IKL a případným jiným variantám dovozu. Navýšení ropných zásob vycházející z legislativy EU bude mít určité dopady na posílení energetické bezpečnosti ČR, nicméně náklady poměrně nelogicky ponesou prakticky pouze soukromé firmy. Výstavba nových produktovodů je extrémně složitá a dlouhodobá záležitost. I přesto by měla vláda ČR v zájmu zajištění energetické bezpečnosti země v maximálně možné míře podporovat výstavbu nebo alespoň propojení stávajících linií. Státní hmotné rezervy se významně podílí na energetickém zabezpečení státu, i proto bychom je měli primárně skladovat na území ČR. Generální partner cyklu: Hlavní partner cyklu: Partneři diskusního setkání: 16 Final report 2010

17

18 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČR OČIMA POLITIKŮ 16. prosince 2010 od 9.30 do hodin Prague Marriott Hotel, V Celnici 8, Praha 1 Diskusní témata: Má Česká republika definovanou politiku energetické bezpečnosti? Mají politické strany zájem dohodnout se na skutečně dlouhodobé energetické koncepci? Jaký názor převládá v otázce prolomení hnědouhelných územně ekologických limitů? Měli bychom nechat část uhelných zásob nevytěženou pro budoucí generace? Má stát zasahovat do cen energií a ovlivňovat tak jejich výši? Fandí politici dlouhodobému exportu energie, nebo by ho raději omezili? Mohly by investice do vědy a výzkumu urychlit nástup využívání obnovitelných energetických zdrojů? Moderace: Eva Hanáková, týdeník Ekonom Hlavní hosté: Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu, ODS Josef Novotný, poslanec PS PČR, SNK-ED (Věci veřejné) Karel Šidlo, poslanec PS PČR, KSČM Sedmé diskusní setkání bylo speciální, protože naše pozvání přijali zástupci politických stran. Řeč přišla na energetickou bezpečnost jako takovou, politici se rozcházeli v názoru na tendr plánované dostavby Temelína a bouřlivé emoce vyvolalo také téma obnovitelných zdrojů energie. V následujícím přehledu najdete stanoviska politiků ke klíčovým oblastem energetiky. Ti, kteří se nemohli setkání zúčastnit, nám na kvízové otázky odpověděli prostřednictvím u. Závěry: Přejete si, aby měla státní energetická koncepce legislativní podobu? Martin Kocourek (ODS) NE, Milan Urban (ČSSD) ANO, Karel Šidlo (KSČM) ANO, Josef Novotný (SNK ED / Věci veřejné) ANO, Jan Husák (TOP 09) NE Měli bychom i nadále produkovat více elektřiny, než kolik potřebujeme? Martin Kocourek (ODS) ANO, Milan Urban (ČSSD) NE, Karel Šidlo (KSČM) ANO, Josef Novotný (SNK ED / Věci veřejné) NE, Jan Husák (TOP 09) ANO Jste pro prolomení územně ekologických limitů hnědého uhlí v dohledné době (do 10 let)? Martin Kocourek (ODS) NE, Milan Urban (ČSSD) ANO, Karel Šidlo (KSČM) ANO Josef Novotný (SNK ED / Věci veřejné) NE, Jan Husák (TOP 09) NE Měly bychom omezovat účast v tendrech na dostavbu energetických celků z jiných než ekonomických a technických důvodů? Martin Kocourek (ODS) ANO, Milan Urban (ČSSD) NE, Karel Šidlo (KSČM) ANO Josef Novotný (SNK ED / Věci veřejné) ANO, Jan Husák (TOP 09) ANO Je závazek ČR na zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie (13 % do roku 2020) podle vás vhodně nastavený? Případně jste pro vyšší či nižší podíl? Martin Kocourek (ODS) NE, nižší, Milan Urban (ČSSD) ANO, nižší, Karel Šidlo (KSČM) NE, nižší, Josef Novotný (SNK ED / Věci veřejné) NE, vyšší, Jan Husák (TOP 09) ANO, nižší Podporovali byste vlastnické propojení rafinérií a ropovodů v ČR? Martin Kocourek (ODS) ANO, Milan Urban (ČSSD) ANO, Karel Šidlo (KSČM) ANO, Josef Novotný (SNK ED / Věci veřejné) NE, Jan Husák (TOP 09) NE Má vaše strana definovanou politiku energetické bezpečnosti? Martin Kocourek (ODS) ANO, Milan Urban (ČSSD) ANO, Karel Šidlo (KSČM) ANO, Josef Novotný (SNK ED / Věci veřejné) ANO, Jan Husák (TOP 09) ANO Generální partner cyklu: Hlavní partner cyklu: Hlavní partner diskusního setkání: Partner diskusního setkání: 18 Final report 2010

19

20 Kontakt: Alexandra Mindošová projektová manažerka Institut pro veřejnou diskusi Ovenecká Praha 7 Letná Tel.: alexandra.mindosova@ivd.cz 20 Final report 2010

21

22