XI. HRA NA KOMUNIKACI (STYL UMĚLECKÉ LITERATURY)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "XI. HRA NA KOMUNIKACI (STYL UMĚLECKÉ LITERATURY)"

Transkript

1 XI. HRA NA KOMUNIKACI (STYL UMĚLECKÉ LITERATURY) Hra na komunikaci V uměleckých slovesných komunikátech neběží o komunikaci v pravém smyslu slova, ale o hru na komunikaci. V naší souvislosti se třeba herec Viktor Preiss vyjádřil přiléhavě tak, že podvod divadla přijímáme za svátost. Při této konvencí přijaté hře sice záleží na předmětné existenci jevů do hry vcházejících, avšak nadto i na souhře mezi uměleckým autorem a vnímatelem i na konvencích podložených staletým vývojem slovesné kultury a ještě na zkušenosti vnímatele umožňující chápat umělecký záměr. Tušíme zradu přítele, kariérismus, odhalování pachatele zločinu, nevoli a odmítání třeba jen zdánlivé; milostné vzplanutí vycítíme v knize, v divadle, ve filmu daleko před tím, než se nám ozřejmí fakta. Postavy dramatu mluví sice k sobě, ale pro budoucího vnímatele. Nabízí se spatřovat v slovesné tvorbě obecně záměrně vytvářenou konotační linii a umělecký komunikát jako záležitost metajazyka. Mlčení může často skrývat drobnou zradu přítele za jistých okolností. Dále: Prvky líčených situací nebývají v zásadě izolovány jako příčina a následek, obrazně: nejsou tečkami ve vesmíru, na každý hřebík se něco pověsí. Např. až příliš věcný dopis manželského partnera se daleko později ukáže jako předzvěst manželství pevného, nebo přímo naopak rozpadajícího zešedlého. Neverbální komunikace bývá zachycena verbálně, v dramatickém díle bývá autorem nebo režisérem předpisována. Zato je-li takto zhodnocena, může být popsána jasně, přímočaře, jednoznačně. Tvůrce uměleckého díla počítá v jakési souhře s vnímatelem, že budou chápány zákonitosti výstavby uměleckého díla podle konvencí podložených staletým vývojem slovesnosti (srov. průzračnost detektivní literatury). Konvencemi se v uměleckém díle řídí i chápání času a prostoru.

2 Proti zjednodušujícímu zařazování stylu umělecké literatury mezi funkční styly svědčí absence někým postulované normy, má-li vůbec být společensky nebo pro někoho závaznou. Kdo by si přál v naší souvislosti ji zavádět? Proces, jímž se dosahuje estetického působení na vnímatele, je zákonitě nutno souhrnně pojmenovat, neboť jinak by se jazyk uměleckých děl rozpadl na prvky publicistické (Čapek), odborné (Páral), hovorové, prostě sdělné (Škvorecký), básnické (Vančura) Nazveme-li jej poetizací, ta budiž pojímána velmi široce: jejím projevením, způsobem nejsou pouze rým, rytmus, verš, slovosledná inverze, neologismy, archaismy, historismy, dialektismy, vulgarismy, profesionalismy a deformace (Mukařovského termín deformace jazyka (1940) se v naší souvislosti objevuje jen pro jednotlivost), ale též pointa, absence pointy, kompozice, různé schematizované aspekty, nad to vše i způsob tisku, ilustrace knihy, hudební doprovod, uspořádání scény, vtažení diváka do hry atp. a to vše třeba abych tak řekl obráceno na ruby. Úkolem literárního a dramatického výkladu a vzdělávání je netoliko připomínat vnímateli poetizaci jemu zjevnou, nýbrž odkrývat jemu poetizaci dosud jím neuvědomovanou. Každý autor volí vlastní způsob poetizace, mnohdy na první pohled stěží rozpoznatelný. Estetičnost uměleckého textu Stylu umělecké literatury, jak zní tradiční termín, nechybí funkce sdělná: ale objevuje se v určitém poměru k funkci estetické. Tento poměr bývá zpravidla proměnlivý, a to jak vzhledem k různým autorům, tak vzhledem k různým uměleckým dílům. Stejně jako estetičnost může se uplatňovat i nedostatek estetičnosti. Chce-li třeba spisovatel vystihnout neutěšenou situaci zablácené, rozpadávající se návsi, přizpůsobuje nezřídka svému záměru svůj autorský styl. Jeho jazyk může být záměrně tak šedý a únavný jako ona smutná náves. Podobně přeje-li si vylíčit chmurnou situaci ve společenských vztazích, všechnu tíseň své doby, může ji záměrně charakterizovat jazykem jednotvárným, nudným, jakoby nevynalézavým: Pravívá se, že komunikáty stylu uměleckého obrážejí myšlení v obrazech. Za věcným obsahem uměleckého díla ční ještě i jeho hlubší význam, určitá sdělovaná idea Autor může do románu o milujícím srdci matky opsat nebo vymyslit návod k používání pracího prostředku, a dozajista neběží o návod k skutečné činnosti, k skutečnému praní, ale například o symbol mechanicky plynoucího života ustarané maminky, která přestává sama žít, ale zabezpečila své děti. Neštěstí na počátku románu se

3 sice zprvu jeví jako tragédie, ale z pohledu na konci příběhu začala být postava právě tehdy hrdinou. Ostatně nepovznáší Ravelovo Bolero posluchače právě onou zdánlivě ubíjející monotónností? Estetické není tedy pouze to, co je hodnoceno jako krásné. V slovesném díle je to všechno to, co není jen prosté sdělení, ale co je nad sdělením navíc. Uměleckým stylem může být napsán i dopis vzácné osobnosti, na kterém jsme si dali záležet. Stejně tak je jím napsána báseň, kterou vyjadřuje básník sebe sama, aniž přitom dbá přísně na to, zda mu bude čtenář rozumět. Zajisté uměleckým stylem mohou být napsány verše, které nechtějí nic jiného než vyšeptat ticho nad jihočeským rybníkem nebo dát zaznít kopytům koně na okresní silnici v červencové výhni. Umělecký styl však také nejpůsobivěji vyjádří myšlenky, které mají shrnout lidstvo k soustředěnému úsilí o svobodu, pokrok, dokonalost, štěstí, budoucnost. Estetického působení textu dosahuje umělec p o e t i z a c í, popřípadě záměrnou depoetizací (viz dále). Poetizace uměleckého textu Přece se však neodbytně vtírá otázka, zda právě ona metajazyková, resp. metařečová funkce literárního komunikátu neobjasňuje onu jedinečnou existenci literárního uměleckého díla, jeho sice přídatné působení estetické (vedle základní funkce sdělné), pro stylistickofunkční vymezení však dominantní. Co jiného než metajazykovost totiž naznačoval někdejší termín Pražské jazykovědné školy deformace jazyka literárního díla, jakkoli byl ve své jednostrannosti spjat s tvorbou jen některých slovesných umělců (nepochybně např. V. Vančury, jehož jazykově koncepční vliv byl tehdy převažující), naopak sotva mohl být aplikovatelný na tvorbu všech ostatních dobrých autorů posledních padesáti let. Náš termín pro sledovaný proces, termín poetizace má výhodu souvislosti s termíny signifikace, denotace, konotace, ba i sémantika a smysl a zajisté mu může být právem přisouzena široká obsahová náplň, zahrnující třeba i mimojazykové složky literárního díla od kompozice po ilustrace a technickou úpravu knihy). Přece však svou podstatou směřuje k někdejší relativitě výlučné slavnostnosti, výlučnosti, výjimečnosti uměleckého projevu a koneckonců odvádí poněkud pozornost od jeho dnešní veskrze demokratické existence, tkvící namnoze v živé naší současnosti. Termín ozvláštnění (textu

4 ap.) se v našem významu pořád ještě neustálil a nadto se vlastně vrací k objevu už starému, že totiž umělecká tvorba je něco zvláštního, mezi komunikáty specifického. Vyjděme nyní z předpokladu, že slovesná tvůrčí činnost je záležitostí povýtce až rafinovanou, v dobrém slova smyslu rafinovanou! Je přece založena na odpovědné práci s jazykem, má-li být práva jak předmětnostní, tak i významové stránce literárního tvaru abychom se vrátili k starším termínům srovnávací literární vědy. Národopisný výzkum například učinil tu zkušenost, že tvůrci uměleckých textů ústní slovesnosti jsou v podstatě dvojího druhu: Někteří vyprávějí lineárně zajímavé události; říká se o nich zpravidla, že toho hodně vědí. Vskutku se v jejich vyprávění obrážejí hluboké, mnoholeté životní zkušenosti. Nicméně přes to všechno většinou se neproslaví za hranicemi své obce, jsou takto známi jen rodině a přátelům. Naproti tomu jiní vytvářejí své komunikáty s hlubokým smyslem pro stavbu uměleckého díla, sledují důsledně jeho schematizované aspekty, tj. způsob kompozice; bez váhání uplatňují ve své tvorbě postupy osvědčené po staletí národní slovesné kultury; překvapující, objevnou metaforičnost, pointu příběhu, vhodný výběr míst nedourčenosti, retardaci spádu děje, jazykové inovace vůbec, prostředky intenzivní emocionálnosti ap. Tito tvůrci jsou blízcí skutečným slovesným umělcům. Ba k neprospěchu svého umění se někdy právě na jazykovou a kompoziční výstavbu spoléhají natolik, že se nakonec odkrývá nicotný základ jejich fabulace aspoň trochu náročnému čtenáři nebo posluchači. Tím vším nechci tvrdit, že k náležitému estetickému vyznění uměleckého díla postačuje autorovi v zásadě poznání jazykových zákonitostí: to je spíš oním řemeslným předpokladem zdaru tvorby, zároveň však i jejím základem. Krásná literatura nepředstavuje toliko komunikát; je vpravdě metajazykovým komentářem k určitému dění, je objevováním určitého smyslu vlastně metajazykového textu. Dovršena je tato metajazyková operace obecným prohlášením díla za umělecké, uměleckou deklarací. Dílo se představuje jako umělecké, protože je za takové prohlašováno, a jiná je potom otázka, zda oprávněně, nebo neoprávněně; tu řeší literární kritika, a to nikoli rozborem popisovaných a líčených dějů, nýbrž platněji uplatněného metajazyka, onoho komentáře k dění. Jazykové mikrosituace v literatuře zprostředkují děj, popis atd. čtenáři, a to v podstatě ve dvojím uspořádání: jednak v pásmu vypravěče, v němž se projevuje přímé spojení mezi autorem a čtenářem, jednak v pásmu postav, v němž probíhá dialog nebo

5 debata naznačující čtenáři stav obsahů vědomí jednajících osob. Obě pásma mají i své specifické zákonitosti. Pouze jeden příklad: Pásmo postav z hlediska časového průběhu napodobuje nezadržitelný, lineární postup momentu komunikačního aktu nunc. Autorské pásmo nezřídka vychází z referenčního bodu stanoveného autorem, ba může obsahovat i více referenčních bodů (jeden z nich se může shodovat s momentem komunikačního aktu daného uplatněným vztahem mezi autorem a čtenářem). Lhostejné vůči času měřenému jak momentem komunikačního aktu, tak referenčním bodem (nebo referenčními body) jsou výpovědi gnómické, atemporální povahy; z našeho hlediska jsou potom tyto gnómické výpovědi prvkem, který alespoň po stránce časového zařazení dějů rozdíl mezi oběma pásmy překlenuje. Jazykové mikrosituace povídek, novel a románů obrážejí nezřídka řeč o řeči, častý prostředek výměny myšlenek a zároveň jejich integrace při plnění cílů komunikačního aktu. Je třeba předeslat, že se řeč o řeči zcela běžně podílí na výstavbě promluv v situacích každodenního života (abych to tak řekl, já povídám, tam mi řekli, kdo by to řekl?, a tak si řekli, přesně řečeno). Podobná vyjádření prostupují jak pásmo autorské, tak i pásmo postav. Nám však jde především o přenášení projevů z někdejší primární situace do situace sekundární. V dialozích mohou chybět uvozovací věty nebo zase naopak posunují děj velice dynamicky. Dialekt v dnešním uměleckém díle Jazykové situaci národních společenstev povšechně byla věnována pozornost už po několik desítek let, a to nejprve dialektologií, postupně též sociolingvistikou. V evropských kulturněpolitických souvislostech starých vyspělých jazyků představuje její základ výrazová a funkční dichotomie spisovnosti a nespisovnosti; přitom v rozmanitějších závislostech objevuje se nespisovný člen dichotomie. Sama uvedená dichotomie je pro svou proměnnost velmi složitá. Pokud jde o krásnou literaturu, postupně se oslabil důležitý ji konstituující faktor psanosti, knižnosti, literárnosti. V těchto souvislostech ztrácí spisovný jazyk, jak už uvedeno, charakter výlučného nástroje krásné literatury, ale dosud (a předvídejme, zřejmě natrvalo) zůstává základnou pro stylistické aktivizace, které už za jeho mezemi mají obrážet autentické mikrosituace z rodinného a pracovního, tedy neveřejného prostředí. Někdy plní takové aktualizace, vytvářené zpravidla nespisovnými

6 prostředky, spolehlivě funkci vyjadřovat společenskou loajalitu nebo solidaritu. Spisovatel stojí potom před úkolem ztvárnit obvyklou situaci za obvyklých podmínek a okolností v situaci jedinečné, speciální, tj. v jedné ze situací uvnitř uměleckého díla. Tu se kříží protikladné partnerství účastníků dialogu s linií jazykového východiska autorova, jinak řečeno jeho jazykového povědomí uplatněného v pásmu autorském na jedné straně a jazykového hodnocení čtenáře na straně druhé. Navíc se uplatňuje vliv dobové literární konvence, třebaže pro některé autory znamená pouze volbu cesty nejmenšího odporu ve volbě výrazových prostředků. Z hlediska kódu, které jsou literárnímu tvůrci k dispozici, počítáme s využitím vyššího i nižšího útvaru národního jazyka. V oblasti jazykové struktury ve vztahu k soudobému úzu odpovídá těmto idiomům, obvyklým v dialektologii, známý protiklad vytříbeného (elaborated) a vymezeného (restricted) kódu. Formuloval jej takto britský sociolog B. Bernstein (1964) a týká se komunikační performance, nikoli kompetence. Podle shrnutí M. Brennera elaborierter Kode ist typisch für die Sprachsozialisation in der Mittelschicht, während das Kind der Unterschicht in seiner familiaren Umwelt einen gegenüber der Sprachform der Mittelschicht an den Kontext des Altagslebens gebunderen, einen restringierten Kode erlernt. V překladu Vytříbený kód je typický pro jazykovou socializaci (integraci) střední vrstvy, zatímco dítě nižší vrstvy se ve svém rodinném prostředí naučí omezenému kódu vázanému na každodenní život. V podobné formulaci se nepočítá s rozšířenou funkčně podmíněnou diglosií. Dále se zastírá vliv subjektivního faktoru podílejícího se na realizaci komunikačních a slohových norem při komunikačním aktu. Nemálo váží i to, že takový pohled je úzký, jednostranný především proto, že je statický, pomíjí totiž potenciální vývoj individua, sociální skupiny a společenské třídy jejich postavení ani v kratším údobí nejsou neměnná, jak to alespoň v evropském vývoji, např. při růstu vlivu dělnické třídy, průkazně lze dosvědčit. Spíše se nabízí výklad, že hledáme-li základní předpoklad pro uplatňování vytříbeného kódu, pak především v míře společností svěřené a občanem přijaté pracovní a morálně politické odpovědnosti vůči rodině, pracovnímu kolektivu i celé společnosti, v míře jeho správně orientované ctižádosti, s níž nabízí svou práci společnosti. Ještě nelze nepodotknout to, že z hlediska situačních faktorů konstituujících určitý komunikační akt působí nadto charakteristika kódu svazovaného se společenskými skupinami takto bezvýhradně vždy vcelku relativně, což by se zcela zjevně projevilo při sledování jazykové situace v rozvojových zemích.

7 V dílech krásné literatury se vyskytuje nezměrný počet jazykových mikrosituací, zejména v dialogickém pásmu postav a kolem něho na přechodu k pásmu autorskému. Tzv. vymezený kód zákonitě postačuje pro mnohé běžné situace, avšak jeho znaky vyznačují ve významové vrstvě namnoze něco jiného než ve vrstvě předmětnostní, spoluvytvářejí onen výsledný smysl literárního díla s vytříbeným kódem především autorského pásma, vcházejí porůznu do zcela jiných následných vztahů, než v jakých tkvěly v určitém čase a místě děje. Účastníci dialogu vyslovují svůj metajazykový komentář pro čtenáře, postavy historické hry se obracejí k dnešnímu divákovi, román o životě rolníků neoslovuje pouze určitou lokalitu, třebaže jeho děj se jí přisuzuje. Jazykově jednoduché interakce z běžného života působí v knize dojmem formální dokonalosti, kdežto hluboké smysluplné úvahy mohou být vyslovovány útržkovitě, náznakově, ba i zmateně. Nebo v dramatickém umění předpisuje autor postavám formulační bezradnost, až patologickou nemluvnost, zajíkavou a koktavou výslovnost, překotné reflexivní reakce. Vcelku můžeme říci, že jazykové interakce postav směřují v literárním díle k dějovému efektu. Přitom vhodné využití vymezeného kódu je integrální součástí fikce běžnosti, konkrétnosti a názornosti vrstvy předmětnostní. Naopak vytříbený kód respektuje dorozumívání pojmovostní, abstraktností a komplexní a vrstvu významovou, jež je pro podstatu uměleckého tvaru rozhodující, neboť určuje jeho smysl. V jiné slohové vrstvě, totiž ve výrazové složce publicistiky, bývá podtržena výměnná, poznatkově integrační funkce komunikátů, a to prostředkem, jakým jsou uvozovky při užití mimo označení přímé řeči: To bylo řečeno, je připomínáno, souhlasí se, nebo nesouhlasí. Naproti tomu v jazykové vrstvě uměleckého díla zdůrazňuje se všemi způsoby jedinečnost komunikátu, předstírá se věrnost záznamu komunikátu z určité jazykové mikrosituace nebo oprávněnost hodnocení určité jazykové mikrosituace. Proto se dnešní tvůrci přiklánějí většinou k širokému využití všech útvarů národního jazyka i všech stylových vrstev, aby jakoby bezprostředně čerpali z určitého pracovního, společenského, rodinného prostředí. Stále snadno prokazatelná převaha spisovného jazyka v uměleckých komunikátech je vyvolávána polyfunkčností spisovného jazyka, jeho stylistickou rozrůzněností, bohatostí jeho výrazových prostředků, dále jeho společenskou prestiží, staletou tradicí, jeho spjatostí s pravopisnou soustavou a v neposlední řadě jeho

8 nemarkantností v uměleckém díle. V zásadě však preference spisovnosti, zejména chápané z hlediska ryzí kodifikace, nevězí dnes v postulátech společnosti na umělecký komunikát, neomezuje umělce v jeho slovesné tvorbě. Známý je výklad, podle něhož výrazové prostředky z hlediska národního jazyka příznakové, stylisticky příznakové, stylisticky aktivní, markantní vytvářejí komunikát své dorozumívací sféře přiměřený, hodnocený potom jako náležitý, popř. i vytvořený, pochopitelně spolu s prostředky nepříznakovými V uměleckých komunikátech může být zdůrazněna funkce prostředků nepříznakových, stylisticky více méně neaktivních, čerpaných z kódu vymezeného. Jakoby proti své podstatě pak mají globálně funkci velmi aktivní, mají-li smysl únavy, monotónnosti, stereotypnosti. Je pochopitelné, že se zákonitosti mluvených promluv nejvíce obrážejí v řeči postav dramatických. Dnes by právě nehovorová stylizace spisovného jazyka signalizovala zvláštní záměr autorův (srov. u Vl. Vančury). Spisovný jazyk jako nástroj národní kultury se stal tak samozřejmým výrazem literatury, že může být v jisté míře nahrazován jinými útvary národního jazyka, a to buď v celé šíři vyjadřování, nebo alespoň v určitých prvcích. Někdy se přitom jednostranně zdůrazňují aspekty sociologické (příklon k řeči lidu), jindy politické (rolnictvo bývalo představováno jako vůdčí vrstva národa ) nebo se v užívání dialektu odráželo zvýraznění určitých vlastností zobrazovaného jevu, konkrétně jeho souvislost s teritoriem. Proti užívání nářečí v literatuře se zejména v padesátých letech namítalo, že brání srozumitelnosti projevu. Popravdě řečeno v češtině se tato překážka sotva mohla objevit (především se zřením k jednotnému systému souhlásek téměř ve všech našich nářečích a k malým rozdílům po stránce lexikální). Jestliže se u nás dialekt nerozvinuj jako literární jazyk, je to podle mého názoru způsobeno jinými příčinami než tím, že by byl nesrozumitelný. Především je příliš svázán s teritoriem, a tak jeho společenské rozšíření je omezené, a to i funkčně. Popřípadě užití dialektu jen redundantně dokresluje to, že např. v Brumovicích se událo to a to. Přímočarost dialektu jako charakterizačního prostředku je nadto draze

9 vykoupena omezeními vyplývajícími z vnitřní povahy dialektu jako jazykové struktury. Dialekt není kodifikován (neboť nikdy není prestižním, autoritu budícím, vzorovým útvarem národního jazyka) a vykazuje rozpor mezi tzv. normou ideální, kterou vyvozují toliko odborníci-dialektologové ze starší literatury a z důkladných výzkumů pro podrobná zpracování monografická, a tzv. normou reálnou, v které se reflektují nejen zákonitosti ryzí tradiční struktury, nýbrž i známé moderní vlivy přetvářející ji v jakýsi souhrn výrazových prostředků, jenž je jednotlivému uživateli jazyka dorozumívacím podkladem beze zření k jakékoli strukturní ryzosti. Je zřejmé, že z takové neideální, empirické, nestabilizované normy, pokud vůbec možno o normě mluvit, dařilo by se jen stěží odvíjet vyjadřování zaměřené též emotivně, příznakové, tvůrčí, osobité a aktualizované. Chybí tu pro ně nutný předpoklad: stabilní základ, ideální vzor bezpříznakový. Na druhé straně lze v praxi sotva pomýšlet na využití toho, co jsme nazvali ideální normou dialektu. I kdyby se tak přes všechny praktické potíže stalo, vynořuje se otázka, jak by literatuře sloužil jazykový útvar postrádající téměř úplně vnitřní variabilitu. Na druhé straně nesvědčí proti dialektu v literatuře přímo ta skutečnost, že by nevyhovoval moderní celospolečenské tematice; tu by přece mohl být chápán jako jeden z forem ozvláštnění textu lokalizací děje. Zamyslíme-li se nyní nad pronikáním obecné češtiny do moderní literatury, a to jako živého jazyka dne, pak z naší argumentace vyplývá příčina tohoto stavu velmi jasně: máme-li na mysli onu kulturní obecnou češtinu a nikoli živelně se uplatňující interdialekty na území Čech, není už jazykovým útvarem spjatým s určitým teritoriem, nýbrž jazykovým útvarem požívajícím jisté prestiže, jehož základní strukturní znaky jsou známy a to k literárnímu využití stačí. S její postupující stabilizací dochází k racionalisticky podloženým snahám odstranit už dříve vzniklou distanci mezi spisovným jazykem vázaným tradičně na psanou funkční formu a obecným jazykem založeným na běžném denním mluveném úzu. Ačkoli je tento úzus základem pro využití obecné češtiny i v literatuře, přece poskytuje tvůrci právo na výběr pouze určitých strukturních znaků. Odraz úzu v literatuře se potom stává zpětně modelem pro ony mluvčí, kteří prosazují obecnou češtinu do nejvyšších dorozumívacích funkcí (např. i do stylu jednacího, popř. ojediněle i odborného). Takovým modelem se nemůže stát jakýkoli úzus nářeční, neboť funkčnost dialektu směřuje dovnitř rodinného nebo pracovního kolektivu a je pro stylizaci literární z pohledu zvenčí sotva relevantní.

10 Na možnost využití nespisovných jazykových prvků v literatuře nutno pohlížet i z hlediska jazykových plánů. Zatímco v hláskosloví a tvarosloví jsou odchylky od spisovné kodifikace směrem k živému úzu dne podmíněny především příslušností k různým jazykovým útvarům (prvky obecně české z nichž úhelný význam má zúžené í z é zejména v koncovkách a ej z ý, dále protetické a jiné dialektismy hláskoslovné a tvaroslovné) a vznikly v každém případě prostorovou projekcí změn proběhnuvší v čase, jsou použité kvality syntaktické dány především stálými konstitutivními faktory promluv, v našem případě mluvených. V syntaktickém plánu lze tedy jen výjimečně mluvit o prvcích obecně českých, o dialektismech ap., téměř vždy však o kvalitativním nebo kvantitativním stavu spjatém s funkční normou mluvenou (i známý typ z Čech já dnes nespala proti spisovnému a moravskému já jsem dnes nespala je vlastně typem morfologickým).

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

ŠVP Gymnázium Jeseník Český jazyk a literatura prima 1/5

ŠVP Gymnázium Jeseník Český jazyk a literatura prima 1/5 ŠVP Gymnázium Jeseník Český jazyk a literatura prima 1/5 JAZYKOVÁ VÝCHOVA žák rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu,

Více

Cvičení z českého jazyka povinně volitelný předmět 9. ročník. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

Cvičení z českého jazyka povinně volitelný předmět 9. ročník. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Cvičení z českého jazyka povinně volitelný předmět 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Cvičení z českého jazyka se vyučuje

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ. Vytvoření textu podle zadaných kritérií A téma, obsah B komunikační situace, slohový útvar. Funkční užití jazykových prostředků A pravopis, tvarosloví

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Rozlišuje jazykové útvary. jazyk a jeho útvary Chápe vhodnost volby jazykových prostředků obecné poučení o jazyce spisovný jazyk 6. září MV- chování podporující dobré K- komunikace v různých situacích

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21. sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30. porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování, dodržuje časovou posloupnost, sestavuje osnovu vypravování; - popisuje ústně

Více

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.2.1. Vyučovací předmět: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.2.1. Vyučovací předmět: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. 6.2. II.stupeň Vzdělávací oblast: 6.2.1. Vyučovací předmět: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín/hodiny Komunikační a slohová výchova 12 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín/hodiny Komunikační a slohová výchova 12 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas Komunikační a slohová výchova Čtení plynulé tiché i hlasité, s porozuměním, zážitkové Naslouchání praktické, věcné ZÁŘÍ 13 rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné

Více

3.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE (ČJ) Charakteristika vzdělávací oblasti

3.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE (ČJ) Charakteristika vzdělávací oblasti 29 3.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE (ČJ) Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve vzdělávacím procesu, neboť dobré jazykové vzdělání

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

9.3.1. Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

9.3.1. Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Hlavní okruhy Výstupy z RVP ZV realizace Metody práce, Projekty Průřezová tém. obor zvlád. téma ročník 1.JAZYKOVÁ KOMPETENCE K UČENÍ IX. TVAROSLOVÍ

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Vzdělávací obor český jazyk a literatura je realizován v povinném předmětu český jazyk a literatura a ve volitelných

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovacího předmět: Český jazyk a literatura, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovacího předmět: Český jazyk a literatura, II. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovacího předmět: Český jazyk a literatura, II. stupeň 1/Charakteristika vyučovacího předmětu a/ obsahové vymezení Vyučovací předmět Český jazyk vychází

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 4. ZÁŘÍ

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 4. ZÁŘÍ Komunikační a slohová výchova 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 18 volí náležitou intonaci, přízvuk, frázování pauzy

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky Žák se učí číst

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání

Handicap není překážkou ve vzdělávání Handicap není překážkou ve vzdělávání Název modulu Typ modulu Délka modulu (počet hodin) Tvořivé psaní výukový 21 hodin Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 1.10.2011 - schopnost psát a číst

Více

Umění. Umění: tvoří-li člověk krásné věci Máme různé typy umění: Nás bude zajímat především literatura

Umění. Umění: tvoří-li člověk krásné věci Máme různé typy umění: Nás bude zajímat především literatura Teorie literatury Estetické Estetické: to, co v nás zanechává dojem, co je nějakým způsobem krásné, popř. zajímavé Člověk vyhledává a tvoří estetické věci Tím, co je estetické, se zabývá estetika Krásné

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva): Datum platnosti ŠVP od: 1. 9. 2009 ZEDNÍK

Více

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK. Václav Strážnický 2014/15

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK. Václav Strážnický 2014/15 Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK Václav Strážnický 2014/15 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA

Více

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami DODATEK č. 27 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 9. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává

Více

Tematický plán učiva. Předmět : Český jazyk a literatura Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová

Tematický plán učiva. Předmět : Český jazyk a literatura Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová Tematický plán učiva Předmět : Český jazyk a literatura Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová 1.Vyjadřuje se v běžných komunikačních situacích, neskáče do řeči a naslouchá,

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY V Praze dne. března 05 SDĚLENÍ V souladu s, odst. vyhlášky č. 77/009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Vyhláška),

Více

Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled

Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled ČJL-9-1-01 Žák odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji - 9.r.

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru 5. v krátkých mluvených projevech správně dýchá, frázuje a volí vhodné tempo řeči 6. volí

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 2. období 4. ročník Český jazyk pro 3. ročník II. část (Fortuna) Český jazyk pro 4. ročník I. část (Fortuna), Čítanka pro 4. ročník

Více

9.1.1 Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk

9.1.1 Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk Hlavní kompetence Navázání na dosažené kompetence Hlavní okruhy Výstupy z RVP ZV realizace Metody práce, Projekty Průřezová tém. obor zvlád. téma ročník JAZYKOVÁ VÝCHOVA KOMPETENCE K UČENÍ Využívá znalostí

Více

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13 Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK Václav Strážnický 2012/13 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň 5.8.3 Dramatická výchova Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň Dramatická výchova je doplňujícím předmětem vzdělávací oblasti Umění a kultura. V hodinách dramatické výchovy se žáci seznamují

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy - 1 - Vyučovací předmět : Český jazyk a literatura (komunikační a slohová výchova) Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla

Více

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Verbální komunikace Počátky slovního dorozumívání dle výzkumných zjištění

Více

22. Stylistika - obecně Vypracovala: PhDr. Miroslava Zajíčková, srpen 2013

22. Stylistika - obecně Vypracovala: PhDr. Miroslava Zajíčková, srpen 2013 22. Stylistika - obecně Vypracovala: PhDr. Miroslava Zajíčková, srpen 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY V Praze dne 11. března 2015 Č. j.: MSMT-6626/2015-1 SDĚLENÍ V souladu s 22, odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění

Více

STANDARDY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. stupeň KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

STANDARDY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. stupeň KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA STANDARDY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. stupeň KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA 1. ČJL-9-1-01 P, S, T, KV: Sloh Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Na druhém stupni ZŠ je tento předmět dotován 1 vyučovací hodinou pro 6-9 ročník. Výuka probíhá v odborné učebně

Více

Karel Hynek Mácha - Máj Jméno autora: Mgr. Bohuslava Svobodová

Karel Hynek Mácha - Máj Jméno autora: Mgr. Bohuslava Svobodová VY_32_INOVACE_CJL_58 Karel Hynek Mácha - Máj Jméno autora: Mgr. Bohuslava Svobodová Období vytvoření: září 2013 Ročník: 2., popř. 3. a 4. (opakování) Tematická oblast: Čtenářská gramotnost absolventa OA

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

ŠVP Gymnázium Jeseník Jazyk anglický septima, 3. ročník 1/5

ŠVP Gymnázium Jeseník Jazyk anglický septima, 3. ročník 1/5 ŠVP Gymnázium Jeseník Jazyk anglický septima, 3. ročník 1/5 žák komunikaci v rámci známých témat zvládá velmi dobře je zde nepatrný vliv mateřského jazyka, ale komunikace tím není vážněji narušena aktivně

Více

Český jazyk komunikační a slohová výchova, 6. ročník

Český jazyk komunikační a slohová výchova, 6. ročník Český jazyk komunikační a slohová výchova, 6. ročník Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji.

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA (CJL) Obor vzdělání: 3-1-M/0 Obchodní akademie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 1 (13 hodin týdně) Platnost: od 1.

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář k odborné práci Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět je zařazen jako podpůrný předmět při zpracování odborné práce BOČ (Botičská odborná činnost). Studenti získají kompetence

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

Vzdělávací předmět: Rozšířený anglický jazyk ročník: 7

Vzdělávací předmět: Rozšířený anglický jazyk ročník: 7 Vzdělávací předmět: Rozšířený anglický jazyk ročník: 7 Výstup rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnici, v autentických materiálech s využitím vizuální opory vyhledá v textu známé výrazy, fráze a informace

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

INFORMACE K ÚPRAVÁM METODIKY HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY A Z CIZÍCH JAZYKŮ (informace je určena učitelům těchto předmětů)

INFORMACE K ÚPRAVÁM METODIKY HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY A Z CIZÍCH JAZYKŮ (informace je určena učitelům těchto předmětů) INFORMACE K ÚPRAVÁM METODIKY HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ OBECNÝ RÁMEC V souvislosti se novelou školského zákona č. 47/0 Sb. zodpovědnost za hodnocení písemných prací společné části maturitní zkoušky přechází

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 2. ročník Konopková, L.: Český jazyk pro 2. ročník 1. a 2.díl (Fortuna) Wildová, R.: Psaní a mluvnická cvičení 1. a 2.

Více

Mezipředmětové vztahy Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Anglický jazyk

Mezipředmětové vztahy Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Anglický jazyk 4 UČEBNÍ OSNOVY NIŽŠÍHO STUPNĚ GYMNÁZIA 4.1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACI 4.1.2 Cizí jazyk - Anglický jazyk 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Anglický jazyk 3 3 3 3 Realizuje obsah vzdělávacího

Více

Jazykové vyučování. 6. ročník. Učivo

Jazykové vyučování. 6. ročník. Učivo Jazykové vyučování 6. ročník Učivo Úvod o českém jazyce Rozvrstvení národního jazyka. Nářečí. Obecná čeština. Jazykové příručky. Zvuková stránka jazyka Spisovná a nespisovná výslovnost. Základní větné

Více

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Tematický plán ZŠ Tichá Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Měsíc Učivo Poznámka Výstupy ŠVP ZÁŘÍ ŘÍJEN Opakování učiva 2. ročníku Význam slova Slabika, hláska, slovo Vlastní jména osob, zvířat, měst, řek,

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět -5 hodin týdně

Více

6. Učební osnovy pro nižší gymnázium

6. Učební osnovy pro nižší gymnázium 6. Učební osnovy pro nižší gymnázium 6.1 Český jazyk a literatura 6.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

Předmět:: Český jazyk a literatura

Předmět:: Český jazyk a literatura Přípravné cviky pro uvolňování ruky ZÁŘÍ 19 hod. OSV3 2.porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru OSV3: Seberegulace a sebeorganizace

Více

Čj a literatura (komunikační a slohová výchova) 6. ročník. ČJ a literatura (jazyková výchova) 6. ročník

Čj a literatura (komunikační a slohová výchova) 6. ročník. ČJ a literatura (jazyková výchova) 6. ročník Čj a (komunikační a slohová výchova) 6. ročník rozpozná jednoduché případy manipulativní komunikace, osvojuje si základní normy písemného vyjadřování, zvládá jednoduchou grafickou úpravu textu, dokáže

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 01 - Jazyková přípravy Mgr. Vlasta Zárybnická

Více

6.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk

6.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk 6.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk Obecné cíle výuky ruského jazyka Předmět ruský jazyk a jeho výuka je koncipována tak, aby žáky vedla k osvojení cizího jazyka. Jeho hlavním cílem je postupné

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Čj a literatura (komunikační a slohová výchova) 6. ročník. ČJ a literatura (jazyková výchova) 6. ročník

Čj a literatura (komunikační a slohová výchova) 6. ročník. ČJ a literatura (jazyková výchova) 6. ročník Čj a (komunikační a slohová výchova) 6. ročník rozpozná jednoduché případy manipulativní komunikace, osvojuje si základní normy písemného vyjadřování, zvládá jednoduchou grafickou úpravu textu, dokáže

Více

Jazyk a jazyková komunikace. Český jazyk a literatura

Jazyk a jazyková komunikace. Český jazyk a literatura Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 1. 9. ročník 1. ročník 9 hodin týdně 2. a 3. ročník 10

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6 Výstup Rozumí obsahu jednoduché promluvy a dialogům k daným tematickým okruhům Čte s porozuměním krátké texty s

Více

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Dodatek č. 1 Platnost: od 1. 9. 2012 Název školy: Adresa: Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše

Více

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk 1. období 3. ročník

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk 1. období 3. ročník Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk 1. období 3. ročník Počet hodin : 297 H. Burianová : Český jazyk pro 3. ročník (Didaktis) H. Burianová :

Více

Teorie literatury. Úvod do studia literatury Základní pojmy z literární teorie. III/2-CJ1/1.17/Šv

Teorie literatury. Úvod do studia literatury Základní pojmy z literární teorie. III/2-CJ1/1.17/Šv Teorie literatury Úvod do studia literatury Základní pojmy z literární teorie III/2-CJ1/1.17/Šv OBSAH 1. Literatura a její význam 2. Věda o literatuře 3. Výrazové formy 4. Literární druhy 5. Literární

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura Komunikační a slohová výchova 1 odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji 15 využívá znalostí o

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více