Kruháč. Číslo 85-86, listopad-prosinec Časopis skautského střediska Kruh Frýdek-Místek

Transkript

1 Kruháč Číslo 85-86, listopad-prosinec 2012 Časopis skautského střediska Kruh Frýdek-Místek

2 listopad prosinec Obsah Výprava Světlušek... 3 Hopdovody I... 4 Hopdovody II... 4 Malířský víkend... 5 Co jíme?... 6 Světové umění... 6 Na Guliho chatě Podzimní malíři... 7 Rozhovor s Plaváčkem Rozhovor s Jiřím Žáčkem Křížaly Osmisměrka Akce Fotografie na obálce Christkindlesmarkt - Vánoční trhy v Norimberku, Německo Výprava Světlušek Píšťalka, Staré Město Zbarvené listí stromů a krásně hřejivé sluníčko nás přímo vybízely, abychom se světluškami vyrazily do přírody. Tak vznikl nápad uskutečnit výpravu do frýdeckého lesa po stopách lesní zvěře. Sraz byl v sobotu v 8:30 hod. u klubovny. Chladné ráno nás nutilo přidat do kroku, abychom se trošku zahřály. Rychle jsme se blížily k cíli. Jednu z našich světlušek, Niki, napadlo, že bychom to mohly vzít kolem jejího domu a ukázala by nám, kde bydlí ona i některé skautky. Přistoupily jsme na přání světlušky a jak se říká: Na okolo je to blíž, dorazily jsme na určené stanoviště o hodinu později. První stopa srnky se nám zdála málo hluboká a jak jsme tak váhaly, zda odlévat nebo ne přihnal se nejmladší člen výpravy, 3 letý Vojtíšek a stopu důkladně prozkoumal svou botou, takže ze stopy zbyla jen blátivá šmouha. Ten týden moc nepršelo a v listnatém lese bylo opravdu hodně spadaného listí a my nemohly najít vlastní stopy, natož tak zvířecí. Došly jsme k místu, kde kdysi stával zámeček, který později vyhořel, a protože jsme tam už dlouho nebyly tak na nás čekalo překvapení v podobě hezkého dětského hřiště. Úlevu našim nohám poskytly lavičky a po svačině jsme si užívaly průlezek a klouzaček. Děvčata se brzy rozeběhla zpět do lesa a začala nosit václavky. Tolik jsem jich nikdy pohromadě neviděla! Bela našla stopu srnce, alespoň v to doufáme a úspěšně jsme udělaly sádrový odlitek. Byl čas oběda a tak jsme se hnaly do klubovny. V kuchyňce jsme se si ohřály zeleninovu polévku a uvařily ovesnou kaši to byla dobrota!. Po obědě nás krásné počasí vylákalo do parku, kde pro nás Bela připravila hru: Bomba tikající budík ukrytý v křoví. Čas rozloučení se blížil. Ještě nasbírat listí na výzdobu, vyfotit a rozloučit se. Odcházely jsme s pocitem krásně prožitých společných chvil a už teď se těším na další výpravu. 3

3 Hopdovody I. Monča, Čochtani Středisková akce Hopdovody byla úžasná. Sešli jsme se v pátek v 18:20 na novém autobusovém nádraží, odkud jsme společně vyrazili do Hodoňovic!! Večer jsme strávili tím, že jsme hráli různé seznamovací hry. No jak jsme hráli ty seznamovací hry tak nám ten večer rychle uběhl a my šli spinkat. Druhý den ráno byl nástup a pak dobroučká snídaňka po které jsme šli hrát různé pohybové hry např. Středověk po středověku jsme byli rozdělení do skupinek a losovali jsme si kartičky na kterých bylo na psáno co máme zahrát, kde se to odehrává, postavy a nějakou větu a my museli vymyslet scénku, aby to pasovalo k těm papírkům. Dopoledne taky Hopdovody II. Skauti Akce se konala v Hodoňovicích ve dnech uteklo jak voda a měli jsme tu odpoledne plné workšopů například jsme si mohli vyzkoušet jaké to mají slepí lidé, nebo jak se hraje hendikepovaný volejbal a další velmi zajímavé praktické věci. Po workšopech nastala velká hra v lomu a přestože byla velmi náročná, běhací, ale byla super. Večer jsme měli ty slíbené hody, jak to je v názvu měli jsme dobroučké sladkůstky připravené našim kuchařem Kryštofem. A po velmi dobrých hodech jsme šli do hajan a noc uběhla tak rychle, že jsme snad ani neusnuli no a než jsme se nadáli, byl konec té úžasné akce a my byli doma. :) jsme si měli přivést. Po večeři jsme šli na chvíli na pokoj, ale pak začala noční hra. Noční hra se konala v nedalekém starém lomě na písek. Hra spočívala vtom, že jsme měli v lese najít Danču, ale vedoucí byli takzvané bludičky a když na nás posvítili světlem, tak jsme se museli vrátit na začátek lesa. Po skončení hry jsme se vraceli zpět a pomalu šli na pokoje a spát. Ráno začalo obvyklou snídaní a hned potom následoval nástup. Tam se řekl program dne a hned po nástupu jsme měli hry. Hráli jsme za ten den hodně her (nebudu je sem vypisovat všechny) a pro každého se našla zábava. Hráli jsme hry s ringem a potom jsme byli rozděleni do skupin a losovali jsme si papírky, celkově byly čtyři papírky. Na každém bylo napsané slovo a to slovo jsme měli použít v pozdější scénce, kterou jsme pomocí papírků dělali. Jeden z hlavních programů byly takzvané workshopy. Bylo jich celkem pět:larp,stolní hry,hendikepovaný volejbal,zkouška pro nevidomé a vý- Malířský víkend Guli, Světlušky tvarka. Mohli jsme si vybrat celkem čtyři z pěti workshopů, které trvaly cca. půl hoďky. První workshop proběhl v pohodě, ale když měl nastat druhý, přišla Danča s tím, že se půjde na velkou hru v lomu. Cíl hry byl nasbírat co nejvíce papírků co byly na určitých stanovištích. Později se pokračovalo ve workshopech a potom byl nějaký ten večerní klid a večeře. Následovala volná zábava a vyhlašování cen miss foto Na další den se vstalo a šlo uklízet, samozřejmě až po snídani. Po úklidu se vše sbalilo a byl odchod. Jednoho krásného dne jsme se společně se světluškami vydaly na chatu, ležící v blízkosti slovenských hranic. Hned po výšlapu a ubytování se, jsme si zahrály první hru, při které nás světlušky překvapily svou tichostí a nenápadností- měly za úkol nepozorovaně se kolem nás proplížit a zachránit naši milou Haničku, která byla unesena. To se jim bravurně povedlo a my se mohly vrátit zpátky do vytopené chaty, kde se světluškám představili malíři, kteří nás budou po celý víkend provázet a od kterých se toho spoustu pěkného naučíme. Další den bohužel pršelo, a proto jsme byly po většinu času zalezlé uvnitř a tvořily různé výrobky. Pár her venku jsme si ale přece jenom neodpustily. Vždyť co by to bylo za akci, na které bychom si pořádně nezaběhaly? Byla to naše první středisková akce. Sraz Ale to už se nám víkend chýlil ke konci, jsme měli na novém autobusovém nádraží ve F-M.Jakmile jsme dorazili na my jsme uklidily chatu a hurá domů! místo, tak jsme šli cca. 4 minutky na místo určení. Když jsme už konečně dorazili, tak nás rychle provedli budovou a potom jsme si šli dát večeři, kterou >>>> 4 5

4 6 Co jíme? Vojta Brychta, Skauti Dnes bych Vám rád popsal takový běžný jídelníček na akci našeho oddílu. Předem bych chtěl upozornit na to, že následující jídla se nedají uvařit v běžných domácích podmínkách a mohou být připravovány jen a pouze na skautských akcích. Nebudeme se zaměřovat na snídaně a večeře, jelikož ty mohou být na rozdíl od oběda stejné jako všude jinde. Začneme tedy obědem. Typické obědové jídlo je u 2. oddílu skautů Kacarýže (také Kacariege). Musím podotknout, že název pokrmu je závislý na jeho hlavní složce. Můžeme tedy říci, že pokud přidáme místo rýže těstoviny bude se pokrm jmenovat Kacatěstoviny a nebo pokud přidáme místo rýže špagety, bude se celé jídlo jmenovat Kacašpagety. Tímto způsobem můžeme pokračovat dále, avšak nesmíme narušit pomyslnou rovnováhu mezi dvěma složkami jídla. Mělo by to fatální následky na vyváženost, a tudíž vlaky by nejezdily přesně. Toto zatím k úvodu, měla by následovat Světové umění Na Guliho chatě Petra, Světlušky V pátek jsme se vydali směr Guliho chata. Připojil se k nám dokonce i černý pasažér, oranžová číča. Statečně jsme historie, tu si ale vzhledem k její obsáhlosti a velkým množstvím pramenů jak v laické tak v odborné literatuře dovolím vynechat. Čtenáři snad odpustí. Teď k samotné přípravě (5 porcí). Uvaříme rýži. Opakuji, že nejde o tradiční přípravu, ale tento postup je natolik složitý, že se nedá písemně popsat, a proto musí být předveden způsobilým odborníkem. Do jednoho předehřátého hrnce vysypeme obsah hráškové konzervy a kukuřičné konzervy plus jednu a půl konzervy vepřového masa. K této směsi přidáme asi půl lahve klasického kečupu a z toho zase půlku přesně-to už je dnes v podstatě jedna čtvrtina. Směs s kečupem zamícháme a opatrně ji vsypeme k uvařené rýži. Pokud jsou k dispozici talíře, může servírovat na talíře. Autor článku si je vědom, že nevystihl popsat důležitost přípravy tohoto jídla, ale k dispozici bylo jen pár řádků. vylezli na kopec a usídlili se v chatě. Ovšem pak zmizela Hanča!! Museli >>>> jsme ji urychleně najít, ale nemohlo nás být vidět. Po úspěšném nalezení Hanči se nám představili dva umělci, Oskar Monet (světluškami přezdíván Oski) a pravěký umělec Hu, kteří nám o sobě řekli zajímavé věci. Jelikož už se schylovalo k večeru, šli jsme spát. Další den nás čekal nabitý program, ráno pozabíjet zlé obry a namalovat jejich oči, vytvořit postavičky z listů, udělat Podzimní malíři Anetka, Čochtani Tak postupně odstraňovat zelenou a precizně a sytě přibarvovat od žluté po červenou. Toto si řekli všichni Podzimní malíři, když se vzbudili na den kdy začne vše pomalu usínat, na den kdy barvy přírody jsou, tak krásně namíchané, že až oči podléhají euforii a na den kdy si už vytahujete svetry, štrample až po pas a jste rádi, když jdete ráno do školy, tak že jste přišli živí (no dobře trošku přeháním, ale musíte mi dát za pravdu, že už to smrdí tou tuhou zimou), ale co tak napsat něco o krásně romantickém Babím létu. Ta část, které dává podzimu tu jiskru? ubrouskovou techniku na kameny či vytvořit komix, potom na chvíli pauza pro obídek a odpolední klid a jelo se dál, zachránili jsme výstavu dalšího umělce Salvadora Dalího, pak si zapařili katány, postavili domečky, zahráli scénku, která byla skvělá a pak si udělali Mandaly a celý večer zpívali. Ráno jsme se za doprovodu sněhu vydali domů. V angličtině ho nazývají v překladu Indiánským létem. Moc Krásný název, že? Úplně si představím barvy ohně, Indiánský zpěv a spoustu dřevěných korálku, které do rytmu rachotí a když všechny tyto dojmy smícháme, tak to vytvoří pozitivní a příjemnou atmosféru jako to, když na podzim vyjde Slunce je příjemně a vy se procházíte v listnatém koberci a do toho počítáte, kolik vlastně má ten podzim barev. Když je s kým, tak zahrajete pořádně krutou listnatou válku. Sice pro tento rok už je asi passé a už tak plánujeme procházku ve sněhu, která má taky ovšem něco o sebe. Ale doufám, že jste si ho krásně užili, tak jako já, načerpali z něho dost pozitivní energie a sluníčka na zimní dny. Nakoupili hrubé poncle no a plnou parou vpřed do bílé sněhové peřiny! 7

5 Zvány jsou děti s rodiči, kamarádi a všichni členové střediska Kruh, kteří se rádi vrátí do dětských let. Kdy? od 17:00 Kde? V tělocvičně Gymnázia a SOŠ Frýdek-Místek (Cihelní 410) Vstupné? Vstupné je 40 Kč. V ceně je malé občerstvení. Program? soutěž o nejlepší masku hry o drobné ceny učení tanečků Těšíme se na vás RK Nýmandi a středisko Kruh 8 9

6 Rozhovor s... Plaváčkem Ahoj Plavi. Nedávno ses vrátila z Německa. Jak dlouho jsi tam byla? Ahojte. Byly to přesně dva měsíce. Od začátku září do začátku listopadu. Jak ses tam vlastně dostala a kde přesně jsi byla? Naše škola (Gymnázium Frýdlant n.o.) má partnerskou školu v německém Friedlandu, to je na severu, skoro u moře, a ta čas od času přijme někoho od nás na studijní pobyt. A já jsem měla to štěstí, že vybrali právě mě. Jaká jsi měla očekávání? Splnila se? Chtěla jsem si jednak vyzkoušet být úplně sama tak daleko a dlouho a taky trochu proniknout do němčiny. I když jsem se zpočátku fakt bála a nikomu nerozuměla, nakonec to byla opravdu skvělá a nezapomenutelná zkušenost. Kromě němčiny jsem se naučila opravdu hodně. Kde jsi tam bydlela a co jsi tam dělala? Bydlela jsem u jedné německé rodiny a chodila tam na tamější gymnázium. měl tři. Brali mě opravdu skvěle, brzo jsem se u nich začala cítit jako doma, stala jsem se jejich šestým dítětem :) Už jsem je vlastně znala, protože jsem u nich byla před dvěma roky, tenkrát na týden. Jak tě brali ve škole? Zpočátku právě docela chladně, buď si mě nevšímali, nebo si šeptali, když jsem šla kolem: To je ta Češka, dívej! Ale pak se to nějak zlepšilo, začali se se mnou bavit. Brali mě jako takovou exotickou atrakci, ptali se mě, jak to chodí u nás a divili se třeba, že ve škole musíme nosit papuče. A jaká vlastně je německá škola? Dost jiná než ta naše. Už třeba jenom dvouhodinové bloky předmětů - hodiny mají 90 minut. Byl to docela nezvyk, ale po pravdě se mi to moc líbilo. Už třeba jenom mnohem méně učení se ze dne na den. Zapojovala ses nějak do výuky? Psala jsi písemky? Jak ve kterých předmětech. V matice nebo angličtině jsem zhruba chápala, co se děje, ale třeba takový dějepis nebo filozofie pro mě byly docela tvrdé :) V některých předmětech mě vyvolávali, ptali se třeba, jestli rozumím, nebo co si o tom myslím. Právě v matice a angličtině jsem dělala i domácí úkoly a psala písemky, naštěstí ale bez známek. Setkala ses v Německu s tamějšími skauty? Ne. Sice jsem jim o skautu vyprávěla a tvářili se, že ví, o co jde, ale nikdo z nich Rozhovor s... Jiřím Žáčkem Zdenda Zvědavý se přímo nehlásil, že je taky Pfadfinder. Co bylo nejlepší? Nebo máš nějaké zajímavé příhody? Mám odtamtud tolik zážitků a všeho, že opravdu nevím, co říct. Nejlepší byl asi ten pravý německý rodinný život, do kterého jsem mohla proniknout. Prakticky veškerý volný čas jsem trávila s malými německými dětmi. Obnášelo to naučit se mluvit dětským slangem a bylo :). Chystáš se tam ještě někdy? Tak určitě! :) Jsem s nimi v kontaktu a slíbili jsme si, že se určitě navštívíme. Bylo to opravdu moc fajn, už se těším :). Zdarnazdar kruháci, a jsme tady s druhým exkluzivním rozhovorem nyní s Jiřím Žáčkem. Nebudu vypisovat žádná životopisná fakta, protože Jiří žáček uvádí tohle: Čím to, že v životopisech je tak málo života? Může za to úřední žánr, který z nás vylisuje všechnu šťávu a ponechá jen pár stručných fakt? Neměl by náš životopis uvádět i naše lásky a nelásky, naše přátele i odpůrce, naše ko- A jaká byla rodina, u které jsi bydlela? Úplně skvělá! Měli pět dětí, nejstarší Marii bylo šestnáct a nejmladší Luca >>>> níčky a náruživosti, touhy a sny, zvyky a >>>> zlozvyky, šťastné náhody a trapné omyly? Do pár řádek se to vtěsnat nedá, ale snad se aspoň něco z toho najde v mých knížkách. Ale i přes to se teď snad z následujících odpovědí dozvíte něco víc. :)

7 Chodil jste někdy do skautu? Za mého mládí (60. léta) skaut neexistoval, ale pár let jsem chodil do vodáckého oddílu, který vedl bývalý skaut. Jak vypadalo vaše mládí? Mé mládí bylo v rámci možností ohromné - bez televize, bez počítače, zato s partou kamarádů. Čeho si vážíte na mladých lidech? Na mladých se mi líbí optimismus, i když většinou bývá maskovaný skepsí. Jste jako básník a spisovatel populární a známý. Poznávají Vás lidé na ulici? Copak spisovatelé jsou s výjimkou Viewegha a Pawlovské - populární? Na ulici mě poznají snad jen ti, kteří mě viděli na besedě nebo autogramiádě. Zaplaťpámbu. My psavci potřebujeme, aby nás lidé četli, a ne aby nás okukovali na ulicích. Co nejraději děláte? Nejraději žiju. V co věříte? Z čeho máte v životě strach? Ve svobodu, rovnost a bratrství. Z čeho mám strach? Z hlupáků. Jsou nepoučitelní. >>>> my na spolužáky a na kantory. Za ně jsem také dostal první honorář - ředitelskou důtku. Proč píšete? Co vám psaní dává? Co mi dává psaní? Svobodu. Protože se uživím psaním, nemusím otročit pod blbými šéfy v práci, která by mě nebavila. Jaká je vaše oblíbená báseň? K mým nejoblíbenějším básním patří Erbenova balada Zlatý kolovrat, totální horror s happyendem. Čím jsou pro vás slova? Slova jsou dvojsečná. S jejich pomocí se dorozumíváme se světem, ale na druhé straně slovy nás obelhávají lháři a podvodníci. Když Vám lékaři oznámili diagnózu, jak jste se cítil? Byl jste připravený bojovat? Verdikt, že máte rakovinu, vás nerozveselí. Bral jsem to vcelku chladnokrevně, ale v podvědomí to člověku vězí jako hřeb v hlavě. Na operaci jsem nešel bojovat, spíš s pocitem: Zkuste to, co kdy- Psal jste už jako kluk, nebo vás psaní přepadlo až s jinými postpubertálními záležitostmi? Psát jsem začal na průmyslovce, nejdřív jen do tajného třídního časopisu, ale žádnou milostnou lyriku, nýbrž epigraby Lékaři v pražské Thomayerce bojovali za mě, a vyhráli. Po operaci jsem se dával dohromady dobré tři měsíce a ztráta hlasivek byl ten nejmenší problém. Prostě jsem psal na útržky papíru přání a vzkazy a na dlaních jsem měl napsáno Dobrý den a Děkuji. Jak jste se naučil znova mluvit? Rozhodl jsem se naučit takzvanou jícnovou řeč. Přestože jsem učení dost šidil, šlo mi to tak dobře, že mi pan primář Gerych z Thomayerky sliboval, že mě bude ukazovat na konferencích jako úspěšného břichomluvce. Jaká by byla báseň od narození slepého básníka? Taková báseň by mě zajímala. Počítám, že báseň slepce by nebyla příliš vizuální, ale jistě by mohla být emotivní a chytrá. Chtěl byste něco vzkázat dnešních skautům? Držím jim palec, aby z nich vyrostli správní chlapi a primové ženy

8 Křížaly Osmisměrka Guli Bylo Akce 14. říjen 2012-Střediskovka, sněm a Promítání o Africe!!!! říjen 2012-Kančí hody v Hodoňovicích listopad 2012-Hukvaldský seminář Mikulášský seminář v Praze Bude 26. leden 2013-Střediskový karneval Valašsko-slezská Žirafa v Beskydech-přihlašování končí !!!!! 9. únor 2012-Střediskový ples 20. duben 2012-Ivančena červen 2012-ObRok 14 15

9 Konečník Vánoční trhy v Norimberku Norimberský perník Norimberské vánoční trhy, zvané Christkindlesmarkt patří mezi nejstarší trhy v Německu a jejich počátek se datuje již do 16. století. Odehrávají se na hlavním náměstí Hauptmarkt na kterém se nachází více než 200 stánků s vánočním zbožím a pochutinami, mezi které patří samozřejmě horký svařák, punč, výborná místní klobáska podávaná v housce a tradiční perníčky. Kruháč Číslo 85-86, listopad-prosinec 2012 Vydává Středisko Kruh Frýdek pro vnitřní potřebu svých členů Web frydek.skauting.cz facebook.com/kruhfm google+ : goo.gl/iwhwo Na tomto čísle se podíleli: Ema, Danča, Tkáňa, Anetka, Guli, Vojta Brychta, Píšťalka, Petra, skauti, Monča, Norimberský perník Ilustrace Ema Sazba Norimberský perník Kontakty Dodo mecovadominika@gmail.com Všechny vaše příspěvky budou vítány! Příští uzávěrka Fotografie na obálce Norimberský perník