Plán činnosti při nasazení Humanitární jednotky ČČK za mimořádných situací

Transkript

1 Plán činnosti při nasazení Humanitární jednotky ČČK za mimořádných situací Název projektu: Červená hranice Česká republika Slovenská republika Číslo projektu:

2

3 Plán činnosti při nasazení Humanitární jednotky ČČK za mimořádných situací Pověřený oblastní spolek Brno-město

4 - 2 -

5 Obsah: Úvodní informace a cíl příručky Mimořádné události a další definice Krizový štáb Jihomoravského kraje Krizový štáb určené obce (ORP) Kdo může pomoci (složky IZS) Humanitární jednotka OS ČČK dle Směrnice ČČK č. 4/ Humanitární jednotka v Jihomoravském kraji Možnosti nasazení Humanitární jednotky ČČK Mimořádné situace a krizové události Činnost podle posloupnosti časového sledu Přeshraniční spolupráce Sled aktivace HJ Svolání a činnost Krizového štábu OS ČČK Další formou spolupráce je DOBROVOLNICTVÍ Práva a povinnosti dobrovolníka Koordinace MU Bezpečnost při MU Přístup dobrovolníků k zasaženým Základní pojmy Krizové situace Obecné zásady Co dělat, když bude nařízena evakuace? Evakuační zavazadlo Ochrana před povodněmi

6 - 4 -

7 Úvodní informace a cíl příručky Vážené starostky, páni starostové, vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou pomocná příručka ukazující možnosti využití a nasazení Humanitární jednotky Oblastního spolku Českého červeného kříže Brno-město. Na dalších řádcích a stranách se dozvíte základní informace o postupu Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje při řešení krizových situací a zařazení Humanitární jednotky do systému. Popíšeme Vám postup svolání Humanitární jednotky, možnosti jejího využití (časovou osu nasazení, lidské zdroje a technické vybavení) a to jakou konkrétní pomoc při řešení nenadálých krizových situací garantujeme. Cílem této příručky je informovat Vás o možnosti pomoci skupinou školených dobrovolníků a dát Vám tak do ruky další možný nástroj pro řešení mimořádných situací, který rozšiřuje a doplňuje Krizový plán nejen Vaší obce, ale i na území celého Jihomoravského kraje. V rámci spolupráce se Slovenským červeným křížem, Územním spolkem Senica, je možná pomoc organizovaných dobrovolníků Humanitárních jednotek ČČK a SČK v případě potřeby na obou stranách hranice. Možnost společného nasazování členů Humanitárních jednotek nám umožňuje společné vzdělávání a cvičení uskutečněné v rámci projektu Červená hranice Česká republika Slovenská republika, č Díky sjednoceným postupům, využívání stejné techniky a pomůcek mohou obě jednotky vystupovat jednotně a doplňovat se ve svých činnostech

8 Mimořádné události a další definice (Zákon o integrovaném záchranném systému č. 239/2000 Sb.) Použité pojmy: Integrovaný záchranný systém (IZS): koordinovaný postup složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací Mimořádná událost: škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, ale také haváriemi, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, a vyžadují si provedení záchranných a likvidačních prací Záchranné práce: činnosti k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí a vedoucí k přerušení příčin Likvidační práce: činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí Krizová situace: mimořádná událost podle zákona o IZS, narušení infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu podle zákona o krizovém řízení. Za krizovou situaci je považována i situace vyhlášení válečného stavu PANEL Nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje (NNO JMK.): Dobrovolné seskupení NNO na území Jihomoravského kraje za účelem součinnosti při provádění záchranných a likvidačních prací a k poskytování humanitární pomoci obyvatelstvu za mimořádných událostí a za krizových situací. Jednotné řízení NNO v PANELU je zajišťováno koordinátorem. Koordinátorem PANELu NNO JMK je ředitelka Úřadu Oblastního spolku Brno-město. Mezi organizace zařazené do PANELu patří: Oblastní spolek Českého červeného kříže Brno-město, Blansko, Vodní záchranná služba ČČK Brno-město, Brno-střed, Blansko a Nové mlýny. Dále ADRA, Armáda spásy, Člověk v tísni, SDH, Svaz brigád kynologů a Koňská záchranka. KOPIS: krajské operační středisko HZS JMK - 6 -

9 Krizový štáb Jihomoravského kraje Krizový štáb Jihomoravského kraje ( KŠ JmK ) je pracovním orgánem hejtmana JmK k řešení krizových situací nebo ke koordinaci záchranných a likvidačních prací na území Jihomoravského kraje. KŠ JmK, popř. Stálá pracovní skupina ( SPS ) KŠ JmK vykovává svoji činnost v hejtmanem JmK stanovených prostorách. Krizový štáb určené obce (ORP) Krizový štáb určené obce - obce s rozšířenou působností ( KŠ ORP ) je pracovním orgánem starosty ORP k řešení krizových situací (mimořádných událostí) nebo ke koordinaci záchranných a likvidačních prací v rámci správního obvodu ORP. KŠ ORP, popř. SPS KŠ ORP vykovává svoji činnost ve starostou ORP stanovených prostorách. Kdo může pomoci (složky IZS) Základní složky Integrovaného záchranného systému (IZS) Základní složky: 1) Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje Kdy volat hasiče 150?: při požárech, živelných pohromách, haváriích a různých nehodách tedy všude tam, kde je třeba záchranné a likvidační práce (hašení, vyprošťování, odstraňování nebezpečí apod.). Zároveň HZS ČR koordinuje postup při provádění záchranných a likvidačních prací

10 2) Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Kdy volat záchrannou službu 155?: když je přímo ohroženo zdraví pacienta, či dokonce jeho život. Volejte v případě, kdy dojde k vážnému úrazu, pokud jsou problémy s dýcháním, když dochází k poruchám vědomí nebo když je pacient v bezvědomí, má křeče nebo u něj došlo k otravě. 3) Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje Kdy volat policii 158?: když jste obětí nebo svědky trestného činu, je ohrožena bezpečnost osob a majetku, veřejného pořádku anebo máte podezření na jakoukoliv formu terorismu. Ostatní složky IZS Ostatní složky: Krajské vojenské velitelství Brno s vyčleněnými sílami a prostředky ozbrojených sil; Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně; Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Jihomoravský kraj; Nemocnice a zdravotnická zařízení; Jednotky požární ochrany (JPO) zařazené do plošného pokrytí kraje; Panel nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje; Povodí Moravy, s.p.; havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby; zařízení civilní ochrany; neziskové organizace a sdružení občanů; ostatní záchranné sbory

11 Humanitární jednotka OS ČČK všeobecné informace podle Směrnice ČČK č. 4/2012 Humanitární jednotky ČČK (HJ ČČK) jsou nástrojem Oblastních spolků ČČK k naplňování jejich úkolů plynoucích zejména z ustanovení 4 písm. a) až c) zákona č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži (zákon). HJ ČČK jsou součástí systému krizového řízení ČČK. Oblasti činností HJ ČČK jsou zejména: a) psychosociální pomoc b) zdravotnická pomoc c) humanitární pomoc včetně péče o evakuované osoby Členy Humanitární jednotky Českého červeného kříže (HJ ČČK) jmenuje a odvolává ředitel Úřadu Oblastního spolku Českého červeného kříže. Členem HJ ČČK může být jen osoba starší 18 let a splňující kvalifikační předpoklady. Velitelem HJ ČČK může být jen člen ČČK starší 21 let s úplným středoškolským vzděláním splňující kvalifikační předpoklady Členové HJ ČČK jsou dle svých znalostí a dovedností zařazeni do následujících družstev: a) humanitární poskytuje zejména základní humanitární péči o postižené osoby, monitoring, sběr a výdej humanitární pomoci b) zdravotnické poskytuje zdravotnickou pomoc a ošetřovatelskou péči o postižené c) psychosociální poskytuje psychosociální pomoc postiženým - 9 -

12 d) technické zajišťuje zázemí pro činnost HJ ČČK včetně stravování, obsluhuje a udržuje vybavení HJ ČČK Pro nasazení jednotky (včetně cvičného nasazení) se ze členů HJ vytvářejí skupiny, které jsou vysílány na jednotlivá místa činností. Složení skupin se provádí výběrem z jednotlivých družstev tak, aby odpovídalo předpokládaným činnostem. Každé skupině se určí nezaměnitelným způsobem označení. Humanitární jednotka v Jihomoravském kraji Skládá se ze členů HJ OS ČČK Brno-město a Blansko. Humanitární jednotka Brno Byla zřízena při pověřeném Oblastním spolku ČČK Brno-město s působností v teritoriu Jihomoravského kraje. HJ Brno je zařazena do 1. kategorie HJ, což znamená naplněnost minimálně 20 osob v jednotce (v současnosti 45 vyškolených členů) a vytvoření všech čtyř typů družstev z výše uvedené směrnice. Dle této směrnice je povinnost do 6 hodin od aktivace sestavit minimálně 40% jednotky, zajistit si soběstačnost min. 48 hod. a mobilitu vlastním osobním vozidlem. HJ Brno je složena z dobrovolníků ČČK. Jedná se o členy z velmi široké civilní základny od studentů humanitních i technických oborů, členy bezpečnostních sborů, zaměstnance ve státních službách i v soukromém sektoru s věkovým průměrem 30 let. Někteří ze členů jednotky jsou absolventi středních zdravotnických škol nebo lékařských fakult a všichni členové splňují kvalifikační předpoklady členství. Díky pestré vzdělanostní a profesní zkušenosti můžeme spolupracovat na úkolech širokého obsahu a rozsahu

13 Možnosti nasazení Humanitární jednotky ČČK Využití mimo krizové události přehodit Členové humanitární jednotky mohou být osloveni pro tyto činnosti: 1) zdravotnické dozory na sportovních, společenských a kulturních akcí, kde je potřebná přítomnost zdravotníků 2) přednášky, školení a kurzy první pomoci pro širokou veřejnost, zaměstnance, vybrané skupiny či specializované akreditované kurzy, které mohou být realizované na pracovištích, ve vhodných prostorách žadatele o kurz nebo v učebnách OS ČČK Brno-město, Křenová 66, Brno 3) praktické ukázky první pomoci většinou se jedná o ukázky v rámci školních, sportovních nebo společenských akcí, dětských dnů apod. 4) první pomoc u simulované dopravní nehody tyto rozsáhlejší ukázky jsou většinou pořádány pro školy nebo jako veřejná prezentace v rámci celospolečenských akcí. Jsou typické větším množstvím osob, jak figurantů, tak zdravotníků a jsou doplněny spolupracujícími složkami IZS 5) pořádání soutěží s tématikou první pomoci klasickou ukázkou této činnosti jsou soutěže Hlídek mladých zdravotníků, žáků I. a II. st. ZŠ 6) pořádání okresních a krajských studijních středisek s tématikou zdravovědy a výuky první pomoci u dětí 7) funkce zdravotníků na dětských táborech nebo školách v přírodě

14 Mimořádné situace a krizové události Na základě aktivace PANELU NNO nebo i samostatně mohou být členové Humanitární jednotky nasazeni při mimořádných událostech a při řešení krizových situací s možností zajistit: 1) nouzové stravování v případě nenadálých událostí, může být OS ČČK osloven k zajištění nouzového stravování ať již např. u evakuovaných osob, tak i pro zasahující složky a jednotky IZS 2) zdravotnické zabezpečení v případech plánovaných pátracích a vyhledávacích operací apod., je nutné nasazení sil a prostředků zajistit zdravotnickým zabezpečením, v případech, kdy ZZS již není schopna kapacitně tuto činnost zajistit, může být nasazena HJ ČČK 3) zajištění a pomoc při plošných evakuacích při rozsáhlých plošných evakuacích mohou členové HJ ČČK pomáhat, případně i zdravotně zajišťovat, ostatním složkám IZS, hlavně pak při evakuacích zdravotnických zařízení, domů s pečovatelskou službou, seniorských domů apod. 4) zřízení a vedení provozu Evakuačních center místa s plánovaným soustředěním evakuovaného obyvatelstva, s následným dalším přesunem do cca 12 hod. se nazývají Evakuační centra (EC), při jejich přípravě, výstavbě a provozu mohou členové HJ ČČK zcela samostatně řešit tyto úkoly a tím nevázat prvosledové složky IZS od dalších záchranných prací 5) vedení provozu objektů Nouzového ubytování pokud jsou evakuované osoby na nějakém místě déle než 12 hod., je nutné pro ně zajistit náhradní nebo nouzové ubytování (NU), výstavbu a vybavení nových center má většinou na starosti armáda, ale v případě využití provizorních objektů (školy, kulturní zařízení, chatové tábory apod.), jejich provoz mohou přednostně zajišťovat Humanitární jednotky OS ČČK 6) příjem a výdej hmotné humanitární pomoci v rámci veřejných sbírek a spontánních darů od obyvatelstva v období rozsáhlých mimořádných událostí, je HJ ČČK schopna tyto dary přijímat,

15 evidovat a dále distribuovat, ať již vlastními prostředky nebo pomocí smluvních přepravců Pro výše uvedené nasazení je nutná tzv. Aktivace Humanitární jednotky. Činnost podle posloupnosti časového sledu Vyhlášení mimořádné události aktivace PANELU Vyhlašuje se k zajištění efektivního řízení činnosti nestátních neziskových organizací (dále jen NNO ) při řešení následků mimořádných událostí koordinovaném velitelem zásahu složek integrovaného záchranného systému (dále jen IZS ) na území Jihomoravského kraje nebo při řešení situace krizovým štábem Jihomoravského kraje (dále jen KŠ JMK ) při koordinaci hejtmanem Jihomoravského kraje (dále jen hejtman ). Nástrojem efektivního řízení je přenos požadavků velitele zásahu nebo KŠ JMK na NNO prostřednictvím jediného svého zástupce - koordinátora. Koordinátor aktivuje PANEL na výzvu KOPIS nebo hejtmana Jihomoravského kraje. V případě, že je o to požádán starostou obce, aktivuje PANEL prostřednictvím KOPIS

16 STAROSTA VZ SLOŽKY IZS NEBO KOORDINÁTOR PANELU HEJTMAN KŠ JMK KOPIS PANEL (KRIZOVÁ LINKA) 1) koordinátor ) zástupce koordinátora KOORDINÁTOR SLOŽKA PANELU

17 Přeshraniční spolupráce Na základě navázané spolupráce v oblasti školení výcviku a nasazení, může Oblastní spolek ČČK Brno-město vyzvat k součinnosti Slovenský Červený kríž - Územný spolok Senica. Spolupráce může zahrnovat jak požádání o výpomoc členů HJ SČK ÚzS Senica v teritoriu Jihomoravského kraje, tak naopak možnost vyslání HJ OS ČČK Brnoměsto na území Slovenka. Společnou prací se podařila souhra obou jednotek a můžeme tak prohlásit, že na obou stranách Česko-Slovenské hranice jsou lidé schopni a ochotni pomáhat v krizových situacích, navíc velmi dobře organizovaní. Případná spolupráce, kdy mohou členové humanitárních jednotek spolupracovat na obou stranách hranice, je možná v několika oblastech, a to: 1) doplňování nebo střídání osob zasahující skupiny, skupinou z druhé strany hranice 2) Samostatné působení jednotky na území druhého státu, na základě oficiálního požadavku a pod záštitou domovské organizace ČK 3) Materiálová a technická pomoc sběr a doprava materiálového vybavení, technických prostředků apod. 4) Doprava humanitární pomoci ze Skladu humanitární pomoci nebo z veřejných sbírek 5) Společná cvičení a další spolupráce v oblasti výcviku, školení, ukázek a prezentací národních organizací ČK

18 Sled aktivace HJ Vyhlašuje: KOPIS Hejtman JmK Starosta ORP Starosta obce Koordinátor Panelu NNO Ředitel OS ČČK Svolání a činnost Krizového štábu OS ČČK Do 1:00 hod od vyhlášení Aktivace PANELU se schází členové krizového štábu na pobočce Oblastního spolku ČČK Brno-město na adrese Křenová 66, Brno. Činnost Krizového štábu: 1. Ověření výzvy poplachu u jejího vyzývatele 2. Lokalizace plánovaného nasazení 3. Zhodnocení možného nasazení sil a prostředků OS ČČK 4. Výpis důležitých telefonních čísel, popř. ový adres a) Nadřízený/ vyzývající stupeň velení b) Krizový štáb kraje c) Krizový štáb dotčené Obce s rozšířenou působností d) Krizový štáb dotčené obce e) Velitel HJ ČČK a jeho zástupci

19 f) Spolupracující Oblastní spolky ČČK a SČK g) Dotčené skupiny Panelu NNO 5. Příprava na (časově neomezenou) činnost štábu a) Připravit zásobu nápojů a potravin pro členy štábu b) Doplnit pohonné hmoty do služebních vozidel c) Nabít baterie služebních mobilních telefonů a radiostanic d) Vybudovat a vybavit improvizované prostory pro odpočinek a spánek (pro 2-4 osoby) e) Zkontrolovat a doplnit zdravotnické vybavení služebních lékáren 6. Zpracovat plán služeb 7. Podle předpokládaného nasazení získat, a případně využít, kontakty na poskytovatele zvláštních služeb (půjčovny vozidel a přívěsných vozíků, dopravní a spediční společnosti, poskytovatelé ubytování, stravovací provozovny apod.) Štáb, na základě požadavku nebo předpokládaného využití sil a prostředků, posoudí jak postupovat a kterou složku HJ aktivovat a jakým způsobem. Možnosti vyhlášení: 1. Aktivace Humanitární jednotky ČČK v plném rozsahu 2. Částečná aktivace Humanitární jednotky ČČK při předpokladu využití jen některých osob, prostředků nebo činností (velitelé, specialisté, řidiči, obsluhy strojů apod.) 3. Aktivace Skladu humanitární pomoci 4. Vyhlášení Pohotovosti HJ ČČK v plném rozsahu 5. Vyhlášení Pohotovosti HJ ČČK v částečném rozsahu

20 Další formou spolupráce je DOBROVOLNICTVÍ Dobrovolnická služba by měla být pro efektivní pomoc řízena koordinátorem v místě mimořádné události. Dobrovolnickou službu upravuje zákon C Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů. Výčet činností, který je upraven tímto zákonem, je uveden v 2 odst. 1, patří sem i pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách. Mezi další činnosti patří například pomoc seniorům a osobám sociálně slabým, pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase, pomoc při ochraně a zlepšování životního prostředí při péči o zachování kulturního dědictví nebo i pomoc při uskutečňování rozvojových programů u mezinárodních institucí apod. Dobrovolnická činnost není upravena žádnou legislativou. Jde o širší termín různé dobrovolnické pomoci, která většinou prokazuje základní znaky dobrovolnické služby. Dobrovolnická pomoc je cílená pomoc poskytovaná dobrovolníky v různých formách, vykazuje základní znaky dobrovolnické služby. V průběhu MU lze dobrovolnictví rozdělit do několika základních oblastí: MONITORING zjištění potřeb zasažených KOORDINAČNÍ CENTRUM tel., , nabídka, poptávka MATERIÁLNÍ POMOC poskytování materiální pomoci zasaženým- např. pitná voda, nářadí MANUÁLNÍ POMOC odklízení následků, mimořádné události PSYCHOSOCIÁLNÍ POMOC psychická podpora zasaženým FINANČNÍ POMOC přímá finanční pomoc zasaženým

21 MONITORING - slouží ke zjišťování potřeb lidí zasažených MU, kdy se dobrovolníci zapojují do terénního šetření. Výstupy z něj dále slouží ke zjištění rozsahu škod (dopadu MU), materiálních, ale i psychických potřeb zasažených. Jsou důležité pro správnou koordinaci pomoci ze strany neziskových organizací a zástupců samosprávy a složek IZS. KOORDINAČNÍ CENTRUM - shromažďuje a poskytuje informace zasaženým nebo pomáhajícím organizacím a jednotlivcům (telefonické rozhovory, y, sociální sítě, databázové programy). Dobrovolnici získávají důležité informace o místech, kde je potřeba pomáhat a kde se mohou hlásit k pomoci, jaké jsou možnosti dopravy, případně jaká jsou její omezení, evidují se nabídky pomoci. MATERIÁLNÍ POMOC - skladováni a distribuce poskytnuté materiální pomoci. Dobrovolnici pomáhají s přebíráním a tříděním dodané materiální pomoci a při její distribuci zasaženým občanům. Vedle toho se v centru materiální pomoci půjčují vysoušeče a předávají se informace o jejich správném používaní. V některých případech je možné zapůjčit drobnou techniku - čističe WAP, elektrocentrály, elektrická kladiva k oklepávání omítek apod. MANUALNÍ POMOC - příprava na MU a odklízení jejich následků (např. při povodních pomoc při pytlovaní a stavění hrází, odklízení naplavenin, čistění, případně oklepávání omítek a další činnosti). Je to nejvíce exponovaná dobrovolnická činnost. Vedle fyzické náročnosti a možnosti poranění se při ní dobrovolníci mohou setkat s nejrůznějšími reakcemi lidé, kterým přicházejí pomáhat - od přijetí a vděčnosti za pomoc (nejsme v tom sami), až po odmítavé reakce nebo projevy nedůvěry a podobně. FINANČNÍ POMOC - převážně vyškolení dobrovolníci neziskových organizací nebo zástupci samosprávy zjišťují a vyhodnocují rozsah poškození domácností (majetky zasažených osob). Na základě jednotné metodiky dochází k poskytování finanční podpory při obnově poškozených nemovitostí nebo zdrojů pitné vody. PSYCHOSOCIALNÍ POMOC - pomoc lidem zasaženým MU. Zaměřuje se na podporu vlastních sil zasažených osob ke zvládnutí krizové situace a naplňování jejich potřeb v oblasti tělesné, duševní, duchovní a sociální v souladu s jejich hodnotami. Pomoc může začít v prvním

22 okamžiku bezprostředně po události a může pokračovat až do období několika dalších měsíců. Výsledkem je kromě jiného lepší připravenost na příští událost. Práva a povinnosti dobrovolníka Dobrovolník je každý, kdo ze své vůle, ve svém volném čase a bez nároku na finanční prospěch nebo odměnu vykonává dobrovolnickou činnost ve prospěch jiných lidí nebo organizací. Na základě zkušeností z MU se doporučuje, aby dobrovolník byl starší 15 ti let, optimálně 18 let, a to zejména z důvodu ochrany dobrovolníka i jeho okolí před možnými riziky spojenými s jeho zapojením do pomoci. Práva dobrovolníka: na aktuální informace, na požádání o pomoc, na odpočinek, na možnost říct ne, na ochranné a pracovní pomůcky, na kontakt s pověřenou osobou (koordinátorem), na označení (na viditelnou identifikaci, příslušnost), na pojištění po dobu výkonu dobrovolnické pomoci vykonává-li ji podle zákona o dobrovolnické službě), na nakládání s osobními údaji v souladu s platnou legislativou

23 Povinnosti dobrovolníka: dbát na bezpečnost svou i ostatních, dbát pokynů koordinátora a zasahujících složek, plnit úkoly, ke kterým se zavázal, zachovávat mlčenlivost, dodržovat pravidla týmové spolupráce, nezneužívat projevené důvěry, znát a brát na vědomí své limity, respektovat zadané úkoly - i splněni zdánlivě jednoduchého a nepodstatného úkolu může významně pomoci, oznámit ukončení své činnosti (odchod z oblasti), poskytnout osobní údaje k evidenci a pojištění. Za dobrovolníky se považují jednotlivci, skupiny, firemní dobrovolníci i dobrovolníci podporovaní firmami, úřady nebo jinými organizacemi. Všichni podléhají jednotné koordinaci v rámci pomoci při MU. Koordinace MU Koordinovat dobrovolnickou činnost v místě události mohou: velitel zásahu, starosta obce nebo jím pověřeny pracovník, koordinátor dobrovolníku (zástupce NNO). Koordinátoři dobrovolníků - v krizových štábech nebo zasažených oblastech by měli především:

24 pomáhat se zajištěním spolupráce se složkami IZS a orgány krizového řízení, koordinovat a evidovat konkrétní činnost NNO při zajištění potřebné pomoci obyvatelstvu v místě události, prostřednictvím koordinačních center vyžadovat nebo doplňovat chybějící dobrovolníky a materiální pomoc a činnosti pro fungování nasazených NNO, podílet se na využití věcných a finančních (humanitárních) nabídek v zasažených místech, řešit požadavky a usměrňovat nabídky organizované i neorganizované dobrovolnické pomoci, shromažďovat a dokumentovat informace pro dlouhodobou pomoc, vést evidenci, dokumentaci a pojištění dobrovolníků, dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci dobrovolníků, podporovat distribuci informačních materiálů obyvatelům zasažených oblasti, spolupracovat při zřízení a provozování skladu humanitární pomoci. Bezpečnost při MU Pro zachování bezpečnosti je pro dobrovolníka důležité, aby měl stále na mysli následující fakta: nepodceňovat, že se nachází v rizikovém prostředí používat za každé situace ochranné a pracovní pomůcky, věnovat pozornost i malým poraněním u sebe i u ostatních, dbát na zvýšenou hygienu, dodržovat pitný režim, nezapomínat na přestávky v práci,

25 pokud je to možné, pracovat v týmu, být viditelně označen, dodržovat pokyny zasahujících složek, nechodit mimo vyznačená (bezpečná) území hlásit svůj pohyb koordinátorovi, znát svá práva a povinnosti, být si vědom svých odborných a profesních omezeni, obracet se na odborníky, pokud si v dané oblasti nevědí rady, být aktivní a odpovědný a zbytečně nezatěžovat systém pomoci, zvažovat osobní hodnoceni situace při kontaktu s médii. Přístup dobrovolníků k zasaženým V průběhu MU se dobrovolník stává tím, na koho se lidé budou obracet, proto by měl: být vnímavý k okolí a potřebám lidí, jednat s respektem k situaci, nezneužívat projevenou důvěru, citlivě přistupovat k osobnímu majetku a nenakládat s ním bez souhlasu majitele, respektovat právo zasažených nabízenou pomoc odmítnout, neprosazovat svůj názor na postup řešení a respektovat názor odborníka a právo vlastníka na konečné rozhodnutí, podporovat vlastní síly a zdroje zasažených lidí, podporovat vzájemnou pomoc ve skupině a komunitě, uvědomovat si, že dobré slovo je někdy stejně důležité jako manuální pomoc

26 Dobrovolnická práce není jednoduchá a v krizové situaci jsou i vztahy mezi lidmi napjatější, proto je ve vztahu k zasaženému nutné respektovat: důstojnost, soukromí, potřeby, svobodu volby, individualitu osobnosti, kulturní specifika a hodnoty. Základní pojmy Vymezení pojmů: Vymezení mimořádných událostí, souvisejících pojmů a postupů, role jednotlivých subjektů při takových událostech atd. jsou upraveny zejména v následujících zákonech: zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o IZS ), zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen krizový zákon ), ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Základní pojmy: Integrovaný záchranný systém koordinovaný postup složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací ( 2 písmo a) zákona o IZS); IZS se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při

27 potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo vice složkami integrovaného záchranného systému ( 3 zákona o IZS). Mimořádná událost škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací ( 2 písmo b) zákona o IZS). Havárie mimořádná událost, ke které dochází v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady ( 24 odst. 1 zákona o IZS). Záchranné práce činnost k odvracení nebo omezeni bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí a vedoucí k přerušení jejich příčin ( 2 písmo c) zákona o IZS). Likvidační práce činnost k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí ( 2 písmo d) zákona o IZS). Ochrana obyvatelstva plnění úkolu civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukryti a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku ( 2 písmo e) zákona o IZS). Zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen zařízení civilní ochrany") součásti právnické osoby nebo obce určené k ochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky ( 2 písmo f) zákona o IZS)

28 Věcná pomoc poskytnuti věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce ( 2 písmo g) zákona o IZS). Osobní pomoc činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; osobní pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce ( 2 písmo h) zákona o IZS). Dobrovolná pomoc věcná nebo osobní pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce ( 2 písmo g), h) zákona o IZS). Dobrovolnická služba činnost, kterou poskytuje dobrovolník za podmínek stanovených zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonu (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisu. Základní složky integrovaného záchranného systému Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokryti kraje jednotkami požární ochrany, poskytovatele zdravotnické záchranně služby a Policie České republiky ( 4 odst. 1 zákona o IZS). Ostatní složky integrovaného záchranného systému vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů,

29 která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání ( 4 odst. 2 zákona 0 IZS); v době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří máji zřízen urgentní příjem ( 4 odst. 3 zákona o IZS). Krizové řízení souhrn řídících činností orgánů krizového řízeni zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizovaní, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s 1. přípravou na krizové situace a jejich řešením nebo 2. ochranou kritické infrastruktury ( 2 písmo a) krizového zákona). Krizová situace mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiná nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrození státu (dále jen krizový stav, 2 písmo b) krizového zákona). Krizový stav nebezpečí, při němž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrození státu ( 2 písmo b) krizového zákona). Stav nebezpečí jako bezodkladné opatření se může vyhlásit (vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy), jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, organu krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury ( s odst. 1,3 krizového zákona). Nouzový stav není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu ( 3 odst. 5 krizového zákona); vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových