studenti studentum kulturních akcí!!! Podzimní OSTRAVA Jsme mimo zem Setkání s americkým velvyslancem Nové studentské hodnocení kvality na OU

Transkript

1 studenti studentum Podzimní OSTRAVA kulturních akcí!!!? Jsme mimo zem? Setkání s americkým velvyslancem Nové studentské hodnocení kvality na O

2 OBSAH TIRÁŽ ÚVODNÍK Novinky 4 Nové studentské hodnocení kvality na O 13 Nové personální složení Akademického senátu VŠB-TO 14 Ohlédnutí za letními výcvikovými kurzy na VŠB-TO 16 Šachťák 17 Rozhovor s ekonomem Tomášem Sedláčkem 18 A klub a rádio Kolej 21 Filmový koutek 24 Kalendář kulturních akcí 28 Fejeton Práci čest! 30 Kontroverzní teorie světa: Jsme děti mimozemšťanů? 32 Velká paráda za málo peněz? 34 Tip na rešerše 35 Naše Ostrava 36 Francouzská kuchyně 40 Povídka Franze Kafky 41 Americký velvyslanec Norman Eisen 42 Autorské okénko 44 Sudoku 45 Představení nových redaktorů 46 číslo 4, ročník 1, 2011, Ostrava casopis@sus.osu.cz Identifikační číslo: MK ČR E Vydavatel Stavovská unie studentů Ostrava Hladnovská 1433/ Ostrava Šéfredaktorka Agáta Vřeská (sefredaktor@sus.osu.cz) Redaktoři Veronika Balcárková Nikola Brtvová Nikol Dostálová Zuzana Kaňová Radim Kateřiňák Tereza Knapková Jaroslava Kořená Jana Kovářová Tomáš Mičúnek Hana Moravcová Jaroslav Neuvirt Kateřina Nováková Kateřina Polínková Petra Prouzová Kristýna Svidroňová Karel Střelec Marek Suchánek Zuzana Škůrková Aneta Vozňáková Editace Tereza Niklová Zuzana Škůrková Linda Vlčková Agáta Vřeská Korekce Michal Místecký Grafické zpracování Sabina Freundová Původní grafický návrh: pgrade CZ s.r.o Foto na obálce Kristýna Svidroňová náklad 60 ks Datum vydání: listopad 2011 Milí čtenáři! V minulém čísle našeho ndergroundu jsme se věnovali především našim prvákům a začátku školního roku. A tak je při pohledu do kalendáře těžké uvěřit, že je tady konec listopadu. Northop Frye přiřazuje podzimu literární žánr tragedie. A můžete s tím nesouhlasit, ale já když se mi náhodou podaří vstát ráno brzo a podívám se z okna, vidím vše obaleno vrstvičkou bílé ledové námrazy, cítím chlad vyhaslého topení a mou mysl obklíčí myšlenky na skutečnost, že do té smutné nálady za oknem musím jít. A to je pak ještě teplé místečko s peřinami tak velkým lákadlem, že odolají jen ti nejotužilejší. Asi je už jasné, že mně se to povede málokdy; a to je pak z ještě pět minut a dalších posledních pět minut a opravdu poslední dvě minutky hodinka, dvě, tři A když pak vstanete, místo vyspání jste rozlámaní, zima je stále skoro stejná, a namísto toho, aby oko potěšilo sem tam vykouknuvší slunce, podíváte se na hodiny a výčitek už se nezbavíte. A tomu já říkám tragedie pozdního podzimu. V tomto čísle se ale nebudeme zabývat tím, co tragického nám podzim může přinést, naopak, podíváme se spíše ještě do dnů, kdy listí teprve začínalo chytat své barvy a připomeneme si ty nejlepší párty uplynulých týdnů, zrekapitulujeme hned dva filmové festivaly a zjistíme, co nového se událo na našich univerzitách. Rovněž se podíváme na aktivity studentských organizací nejen z Ostravy, ale celé republiky a v nové rubrice Naše Ostrava budeme číslo za číslem objevovat genius loci našeho města. Přeji vám příjemné počtení, a pokud náhodou tragédii vidíte spíše než v posledních podzimních dnech v hrozbě zápočtových dnů, nezoufejte; bude hůř! Za redakci, Agáta Vřeská šéfredaktorka Rádi bychom se omluvili za nepřesnost, ke které došlo v minulém čísle našeho časopisu v článku DNY PRVNÍ POMOCI PRO PRVÁKY. Na organizaci této akce se spolu se Sus Ostrava organizačně podílela rovněž SK AS O. 3

3 NOVINKY N o v i n k y VÍTÁNÍ PRVŇÁČKŮ aneb další skvělá párty SS Ostrava Vítací párty pro vysokoškolské nováčky můžeme označit za další povedenou akci, která se uskutečnila pod taktovkou SS Ostrava. Na Hladnovských kolejích to dne pořádně ožilo, když se po náročných přípravách nahrnuly do staré menzy davy studentů dychtící po zábavě. Všechny vstupenky se prodaly, prvňáčci k nim dostali navíc upomínkové odznáčky a v cestě za zábavou jim nestálo nic v cestě. V 19 hodin to zcela vypuklo. Úvodního slova se zhostila prezidentka SS Ostrava, Jaroslava Kořená a hlavní organizátorka Barbora Prátová. Poté, co studenti vyslechli vlídnou uvítací řeč, navštívili bar, taneční parket nebo jen tak posedávali a poslouchali hudbu, kterou jim připravili kluci z rádia Kolej. Celý večer byl doprovázen bohatým programem. Poprvé rozproudili poklidnější atmosféru umělci z Komorní scény Aréna, kdy zarapovala nejmladší členka souboru Zuzana Truplová. Následovala soutěž,,studentský život, kde soutěžící dvojice musely plnit 3 úkoly, které je měly provézt jedním dnem studentského života. Začínali doma formou snídaně, tedy snězením tatranky, dále pokračovali pobytem ve škole, tam soutěžící čekala skládačka slov z přeházených písmen a závěr dne byl v hospodě, kde musel pár společně vypít v co nejrychlejším čase krýgl piva. Všech pět soutěžících dvojic bylo odměněno krásnými cenami a ostatní velice vtipnou podívanou. Poslední zpestření měla na svědomí velice atraktivní Laser show. V průběhu večera jsem zavítala mezi studenty i samotné pořadatele a jako redaktorka časopisu vyzvídala, jak jsou s večerem pro prvňáčky spokojeni. Všichni oslovení studenti pocházeli z Ostravské univerzity a o akci se doslechli od přátel či dočetli ze školního u. Ptala jsem se studentů, jakou hudbu poslouchají nejraději, jak se jim na akci líbí a jak hodnotí zábavní program. Posloucháme převážně punk-metal, rock a folk a na Vítání prvňáků jsme přišli za účelem pobavit se, poznat nové lidi, lovit ženy - musím se ale vyhnout té svojí:). Program? Tady nějaký je? My si tady děláme párty po svém:), odpověděli mi Honza (25) a Eduard (24). Nejvíce posloucháme rádio, tedy spíše hudební novinky a na akci jsme přišly za zábavou, levným pitím a balit kluky. Program se nám moc líbí, těšíme se hlavně na Laser show, řekly dvě sympatické studentky, Klára (21) a Míša (22). Pořadatelé si akci také vychutnali, i když spíše po té pracovní stránce. Obsluha za barem, v šatně, či u prodeje vstupenek byla velice dobře naladěna a díky pravidelnému střídání také plna energie. Ani oni neušli mým reportérským spárům a odpověděli mi na pár otázek týkajících se jejich pořadatelských povinností.,,na akci jsem poprvé. Je to sice občas trochu chaos, ale líbí se mi tady. Prodej lístků je fajn a překvapilo mě, kolik lidí přišlo, hlavně tedy více starších studentů, než prváků, ohodnotila Zuzka (21, prodej vstupenek). Práce za barem je zábavná, ale když je více lidí, tak se pěkně zapotíme, přiznala Alča (18, barmanka). Celý večer byl opravdu velice příjemný. Procházela jsem davy bavících se studentů, pozorovala různé taneční kreace, navštívila barmany, výčepní a šatnáře, zhlédla celý program a byla nadšená. Všude panovala dobrá nálada a pozitivní atmosféra se nesla celými kolejemi. Bylo to mé první Vítání prvňáčků a už nyní se těším na další ročník. Všem budoucím, ale i stávajícím studentům bych tuto akci za sebe ráda doporučila, ať už v roli bavícího se nebo pořadatele. Přeci jen, není nad to, když něco dělají studenti pro studenty. Zuzana Škůrková foto: Tomáš Kukuč N o v i n k y 4 5

4 N o v i n k y STDENTŠTÍ PREZIDENTI SE SJELI DO BRNA Zástupci studentských organizací se sešli na V. konferenci České studentské unie (ČeS). Setkání se uskutečnilo třetí říjnový týden v prostorách nového kampusu Masarykovy univerzity. Mezi 35 organizacemi, které se konference zúčastnily, nechyběla naše SS Ostrava. Prezidentka Jarka Kořená a exprezident Adam Soustružník společně představili spojení Susky ostravské a báňské a popsali akce, které v průběhu akademického roku organizace pořádá. Cíl konference Představitelé studentských organizací se pravidelně vídají každý semestr. Cílem je představit studentům hostící univerzity možnost, jak se členstvím ve studentské organizaci osobně i profesně rozvíjet. Druhým hlavním cílem je navázat kontakty a přátelství mezi organizacemi. Ty mají příležitost si vyměnit nápady a zkušenosti. Nechybí ani prostor pro diskusi na relevantní témata. Je tradicí, že předsedající organizace zařídí účastníkům odborné semináře na témata spojená s výkonem jejich funkcí. Organizací pověření medici z IFMSA nabídli semináře na témata leadership, prezentační dovednosti a project management. Večer se pak nesl v duchu zábavy a utužování přátelství v rytmu tance. Výprava SS Ostrava odjela z jihomoravské metropole obohacena o nové kontakty, zážitky a především nápady, jak zpestřit studentský život. Že bychom se nechali inspirovat a zorganizovali grill párty nebo stezku odvahy? Nechte se překvapit :). Petra Prouzová foto: ČeS STDENTSKÝ ŽELEZNÝ HASIČ 2011 NA VŠB-TO Sbor dobrovolných hasičů při VŠB-TO ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství na VŠB- TO uspořádali v sobotu již šestý ročník soutěže o titul Studentský železný hasič dle pravidel soutěží v disciplínách TFA (z anglického Toughest Firefighter Alive, volně přeloženo Nejtvrdší hasič přežívá ). Celá soutěž se odehrávala v budově A rektorátu VŠB-TO za hojné účasti fanoušků. Soutěže se zúčastnilo 70 závodníků, z toho 59 mužů (37 z VŠB- TO) a 11 žen (9 závodnic bylo z VŠB- TO). Závodu se také zúčastnil jeden pedagog z Katedry tělesné výchovy a sportu při VŠB-TO. Úkoly závodníků nebyly nejlehčí. Museli se například poprat s hasičskými hadicemi, zvládnou hned padesát, u žen dvacet, úderů kladivem do hammer boxu, či úplně na závěr vyběhnout do desátého poschodí budovy A, kde byl měřen závodníkům celkový čas po dobu všech disciplín. Vyhlášení výsledků proběhlo po ukončení soutěže ve studentském klubu Wagonclub u kolejí v Ostravě-Porubě. Přední místa byla odměněna poháry a věcnými cenami. Každý účastník obdržel diplom a upomínkové předměty. V letošním ročníku zvítězil Jakub Šubrt z niverzity Tomáše Bati ve Zlíně s časem 3:03 min., následován Danielem Chalušem z Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TO s časem 3:05 min. a na třetí příčku dosáhl Kamil Bareš, rovněž z Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TO. Z žen zvítězila Katarína Pecháčková s časem 3:50. Fanoušci v podobě pana děkana FBI prof. Poledňáka a vedoucí KTVS doc. Durdové. Závěrem soutěžního dne se fanoušci a účastníci závodu odebrali do studentského klubu Vrtule na porubských kolejích, kde probíhala již tradiční Pyžamová párty, která byla završením závodu o titul Studentský železný hasič Pro studenty byly připraveny zábavné soutěže a skvělá hudba. text a foto: Kateřina Polínková externí členka SS Ostrava a členka SK AS VŠB-TO, studentka HGF VŠB-TO N o v i n k y 6 7

5 N o v i n k y HLADNOVSKÁ LAŤKA alias HLAĎKA Ve středu 9. listopadu proběhl další ročník typicky podzimní a velice oblíbené studentské akce, pořádané Stavovskou unií studentů Ostrava: Hladnovské laťky Pro ty z vás, komu tato akce unikla, nemohli jste přijít, nebo nevíte, o co se jedná, jde hlavně o soutěž ve skoku do výšky, která se následně mění ve velkou studentskou párty. V tomto roce se zúčastnilo 26 skokanů a 3 skokanky. Mezi účastníky byly zastoupeny obě naše ostravské univerzity, tedy jak O, tak i VŠB TO, a krom toho se dokonce d o s t a v i l také jeden reprezentant brněnské MNI. Hlavním heslem celého večera bylo pobavit sebe a také diváky, a to se rozhodně povedlo. Soutěžící si soutěž opravdu užili, nižší výšky skákali salty, popředu i pozadu a publikum je za to odměňovalo potleskem. Když začínalo jít do tuhého, skokani jeden po druhém vypadávali, až se svým skokem 175 cm vyhrál Honza a stal se tak vítězem již třetí rok po sobě. Výherce si odvezl domů bečku piva, slečna výherkyně flašku rumu a oba ještě další ceny od sponzorů. Medaile a diplomy samozřejmě nesměly chybět. Celá akce se nesla ve velmi pohodovém duchu, a když se skokanský prostor proměnil v parket, celý sál se roztančil. Tento rok pro vás byly nachystané dvě hudební scény, kde nám hráli DJ s z rádia Kolej. Hlavní scéna byla v prostorách staré menzy, kde se předtím také odehrála celá soutěž, druhá stage byla nachystána ve studentském A-klubu, taktéž na hladnovských kolejích. Celá akce se velice podařila i díky velkému počtu dobrovolníků v organizačním týmu. Jednou z pořadatelek, která se letos bohužel nemohla Hladnovské laťky zúčastnit, protože je momentálně na pracovní stáži v Madridu, je Sabina Freundová, kterou jsem pro vás alespoň krátce vyzpovídala: Kolik jsi zažila Hladěk coby účastník a jako organizátor? - Jako účastník jednu, jako organizátor asi tři. Ty osobně, skákala jsi někdy? - Ne, skákat neumím. Co je pro tuhle akci typické? - Rozhodně to, že nejde jen o obyčejnou párty, ale i o sportovní akci, která má navíc už skoro třicetiletou tradici což, řekla bych, svědčí o její oblíbenosti. Co se ti na této konkrétní akci nejvíce líbí? - Právě to, co jsem popsala v předchozím bodě Hlaďka má prostě něco navíc. Pamatuješ si nějaké zásadní problémy při organizaci? - Zásadní ne. Snad na každé akci se najdou nějaké menší problémy, kdy se třeba zapomene vylepit nějaká cedulka, nebo se v tom množství věcí zapomene něco koupit a někdo pak hold musí sednout do auta a jet do Tesca (není to reklama, že ne?:)). Celek je vždy tvořen detaily a kolik těch detailů je, si dokáže představit jen někdo, kdo již někdy organizoval akci podobných rozměrů. Ale nezažila jsem, že bychom něco někdy nějak rozumě nevyřešili :). Hladnovská laťka má dlouholetou tradici, pořádá se už od 90. let minulého století, takže si jsem jistá, že se bude pořádat i příští rok, a proto bych vás všechny již teď na Hladnovskou laťku 2012 ráda pozvala. Nikol Dostálová SETKÁNÍ STDENTSKÝCH ORGANIZACÍ Jsme sloučení univerzit zase o krok blíže? Jinými slovy, byly už k tomu aktu podniknuty nějaké nové kroky? Jaký to bude mít dopad na studenta a jaký to bude mít dopad na celou akademickou obec? Co nám ono proklamované spojení přinese a za jak dlouho jej máme očekávat? A bude někdy lepší jídlo v menzách? Tyto i další otázky zazněly na v pořadí druhém setkání ostravských studentských organizací, konaném dne na VŠB-TO, jejíž Studentská komora Akademického senátu se ujala pozice hostitelské organizace. Na setkání dorazilo více než deset organizací, z toho minimálně tři se zúčastnily úplně poprvé. Čestní a vážení hosté setkání byli opět ve stejném složení jako při posledním setkání, tedy pan rektor VŠB-TO prof. Ing. Ivo Vondrák, pan rektor O prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc., CSc., pan prorektor pro rozvoj a sociální vztahy prof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc.,(VŠB- TO) a za útvar Péče o studenty paní Mgr. Štěpánka Zámečníková (VŠB- TO). N o v i n k y 8 9

6 N o v i n k y Fáze spojovacího procesu Na programu byla opět prezentace jednotlivých studentských organizací, nicméně podstatná část setkání se týkala nástinu momentální fáze celého spojovacího procesu. Ze slov obou pánů rektorů vyšlo najevo, že jsme na konci první předfáze spojování. niverzity již deklarovaly svůj zájem na sloučení, připravily návrh celého projektu, k němuž se zavázaly společným memorandem. Také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již celý projekt posvětilo. Nyní tedy vstupujeme do takzvané druhé předfáze spojování, která se dá charakterizovat jako fáze výzkumná, neboť se začíná v praxi zjišťovat, jakým způsobem by ke spojení univerzit mohlo dojít. Na konci této fáze, na které se bude podílet mnoho výzkumných agentur, odborníků i studentských organizací, by mělo být jasné, k čemu přesně mají univerzity směřovat v rámci sloučení a i jakým způsobem toho nejefektivněji dosáhnout. Celý proces je otázkou až desetiletí! Na co se tedy můžeme těšit do budoucna? Celý proces bude čekat ještě mnoho práce, plné spojení totiž není záležitostí dvou tří let, ale možná i celého desetiletí. Nicméně bude to stát za to! V celé ČR a možná i v celé Evropě není tak výhodné zázemí a tak velký potenciál pro spojení dvou velkých a různorodých univerzit, jakými bezesporu univerzity Báňská a Ostravská jsou. Spojení by mělo mimo jiné zvýšit konkurenceschopnost v reálném světě a nabídnout studentům možnost studovat plné spektrum oborů od medicíny po geodezii, od filozofie až po strojírenství. Mohou taktéž vzniknout zcela nové obory, což opět přináší studentům možnost studovat něco, co mohou jednou náležitě využít. Neboť podle slov pana rektora Močkoře: specializace je klíč k úspěchu v dnešním světě. Zlepší se nám stravování v menze? Avšak to je jen malá ochutnávka z velké množiny všech benefitů, které nám ono spojení může přinést. Nad otázkou, zda jedním z nich může být i například zlepšení stravování studentů i zaměstnanců univerzit, se oba páni rektoři srdečně pousmáli, ale nakonec potvrdili, že celá věc univerzitního stravování je již v jednání a uvidíme, kam nás ono jednání dovede. Po debatě následovaly již jen v krátkosti prezentace činností jednotlivých studentských organizací, rekapitulace jejích úspěchů za poslední půlrok a představení jejich plánů do budoucna. Z organizací, které na setkání přišly poprvé, lze zmínit účast např. sdružení IN-LIFE, IAESTE nebo Báňské fotbalové ligy. Všechny přítomné organizace deklarovaly společný zájem pokračovat na těchto setkáních i do budoucna, neboť jsou pro ně přínosem jak při výměně informací a propagaci jednotlivých organizací, tak při cenné výměně zkušeností, rad, návodů a taktéž při navazování spolupráce s dalšími organizacemi v Ostravě. IN - LIFE Jaroslav Neuvirt foto: Kateřina Polínková In-co? Life v čem? Tvé in je pravděpodobně na univerzitě, ocitl ses na půdě, kterou prošlapali už mnozí před tebou, možná stojíš na začátku a říkáš si: To je life!!! Některými z těch, kteří procházejí universitní půdou, jsme i my. Klademe si stejné otázky jako asi teď ty: Dodělám to? Mám na to? Zapadnu? Co po škole? Líbím se mu, líbím se jí? Kam si vyrazím? O co tu vlastně jde? A o co jde nám? In-Life neboli Integrity Life je nezisková organizace usilující o to, aby studenti mohli zakusit život, který jde do hloubky, aby to, o čem vědí, že je správné, dokázali i žít - tedy žili v integritě. Jednoduše věříme, že integrita je především soulad toho, co si myslím a co říkám, toho, co vnitřně vyznávám a co navenek žiju. Chceme lidi inspirovat, aby oni mohli inspirovat druhé. Protože je integrita taky harmonie mezi studiem a zábavou, pořádáme širokou škálu akcí. V repertoáru nám nechybí přednášky na zajímavá témata (např. emocionální potřeby muže a ženy; pohřbila věda nadpřirozeno?), dále diskusní večery se zajímavými lidmi (např. s jedním z dětí zachráněných před holocaustem sirem N. Wintonem), cestopisy, ale taky párty filmové, receptové, tvořivé, s deskovými hrami i bez nich :-). Nebojíme se ani čerstvého ostravského vzduchu, který plnými doušky dýcháme při frisbee, volejbalu, anebo od něj utíkáme na výlety do Beskyd. Jsme tu pro všechny, kdo s oblibou diskutují a přemýšlejí, chtějí poznat nové přátele, mají rádi toulky přírodou či sport. Více o nás a našich akcích se dovíte na Přejeme vám ve vašem life, abyste byli in! Eva Šimandlová N o v i n k y 10 11

7 N o v i n k y NOVINKY NAŠE NIVERZITY SAMETOVÉ VÝROČÍ V ÁČK kázkou ze hry Hrdý Budžes v hlavní KOLEJÁLES NOVÉ STDENTSKÉ HODNO- (a jediné) roli s Terezou Agelovou CENÍ KVALITY NA O V pondělí 14. listopadu se uskutečnil se mohli návštěvníci přesunout V úterý 15 listopadu se v prostorách komponovaný večer v A klubu na hladnovských kolejích Ostravské univerzity. si přítomní poslechli hity 80. let la studentská akce Kolejáles. Tato akce do dob socialismu. Během večera vysokoškolských kolejí VŠB-TO kona- Na konci letního semestru loňského akademického roku byl Návštěvníci si tímto připomněli snad na gramofonových deskách a vychutnali si atmosféru nostalgie s oslavou Dne studentů. Letos poprvé má již dlouholetou tradici a je spjatá i spuštěn nový systém hodnocení nejdůležitější studentský svátek, a to kvality výuky na Ostravské univerzitě. Mezinárodní den studentstva a 22. předlistopadových let stylistickou byla pořádána spojenou Sus Ostrava. Studentská komora Akademického výročí průvodu pražských studentů za výzdobou klubu rozdělenou na kapitalistickou a socialistickou sekci. senátu O (SK AS O) navrhla prorektorce pro studium doc. Ivě Málkové uctění památky Jana Opletala. Tato pokojná manifestace byla v roce 1989 Po oficiálním ukončení večera kompletní předělání do té doby (ne) potlačena veřejnou bezpečností. Tyto společným zpěvem Krylovy písně fungujícího systému evaluace. Návrh události se pak staly začátkem konce Bratříčku zavírej vrátka pan Jirman a inženýr Korytář ještě dlouho se setkal s pozitivním ohlasem, proto komunistické vlády v Československu. byl spuštěn už na konci loňského Tradiční akce v duchu významného výročí dostala pojmenování jednoho stolu. Mezinárodní den stu- přátelsky debatovali se studenty u roku. Výsledky jsou velice překvapivé, a Vzpomínky pro budoucnost, které dentstva a Sametovou revoluci jsme to jak po stránce počtu zúčastněných vystihuje i jeho poslání. Během tak i letos uctili a oslavili zároveň. studentů, tak i z pohledu věcnosti a večera studenti zhlédli nezávislý dokument režiséra Jana Foukala The- Vilemína Ondrušová rozsahu jednotlivých připomínek. Byl připraven bohatý program, Výuku, pedagogy a další zázemí univerzity hodnotilo přes 30% studentů, MakingOf. I tento rok přišli referovat možnost občerstvit se na každém o svých zážitcích konce 80. let tři osobnosti z Ostravska. Z katedry sociál- rohu a hlavně se pořádně pobavit. v absolutním vyjádření to je Proto se není čemu divit, že kapacita z studentů, kteří v loňském ní geografie a regionálního rozvoje sálu byla nakonec zcela vyprodána. letním semestru studovali na Ostravské univerzitě. Největší procento přijal pozvání profesor Vladimír Baar, Po úvodním slovu pana prorektora který se podělil o své vzpomínky prof. Jaromíra Gottvalda si studenti se zúčastnilo na fakultě Lékařské především ve spojitosti s akademickou půdou. Herec Národního divadla si mohli v podstatě užít hned tři koncerty v jednom. Vystoupily skupiny oproti tomu nejmenší zájem byl na a Přírodovědecké, téměř 40%, moravskoslezského Tomáš Jirman Haluzotvoristika, Emergency exit a Fakultě umění, kde se vyjádřilo jen postihl oblast uměleckou a inženýr zlatým hřebem večera se stalo vystoupení hudební skupiny Morčata srovnání - staré evaluace se tradičně málo přes 20 % studentů. Jen pro Jaroslav Korytář - jednatel televizní společnosti Polar - zprostředkoval na útěku. Po ukončení hlavního programu se pořádala velká afterparty lou univerzitu. zúčastňovalo 3 až 5% studentů za ce- studentům své zážitky z tehdejší Československé televize v Ostravě. rádia Kolej v prostorách vstupní haly, Díky tomuto reprezentativnímu Autentické výpovědi hostů a kde se odvázali nejen návštěvníci, ale vzorku se k těmto výsledkům staví následnou debatu doplnil Honza Zpěvačka kapely Emergency Exit - Lucie Knytlová i DJ s a pořadatelé. zodpovědně i samotné vedení univerzity a fakult. Na všech Mrázek zpěvem a hrou na kytaru. - na Kolejálesu Nikol Dostálová fakultách foto: Vojtěch Žižka N a š e u n i v e r z i t y 12 13

8 N a š e u n i v e r z i t y se sejdou děkani se studentskými komorami akademických senátů svých fakult. Prodiskutují tyto výsledky a dohodnou se, jak se s nimi bude dále nakládat. Do konce roku pak prorektorka doc. Málková vyhotoví závěrečnou zprávu, kde budou shrnuty výsledky tohoto nového studentského hodnocení výuky. Tuto zprávu poté naleznete ve stejné sekci jako dotazníky: Moje stránka > Studium > Hodnocení kvality. V budoucnu se dají očekávat i další novinky využití těchto výsledků, jako například zobrazení předchozích výsledků při předzápisu předmětů a podobně. Vše je ovšem svázáno s jednou důležitou podmínkou, a to udržení reprezentativního vzorku hodnotících studentů i v následujících letech. Další kolo evaluace je již za dveřmi, proto se zúčastněte a hodnoťte, známkujte, připomínkujte; čím více nás bude, tím roste i naše šance zkvalitnit výuku a zázemí na naší univerzitě. Hodnocení kvality v bodech: jedná se o systém zpětné vazby univerzity k výuce, pedagogům i jiným nabízeným službám; je to jednoduchý dotazník, kde po skončení semestru hodnotíte absolvované předměty i pedagogy, a to formou známek 1 až 5 plus slovním hodnocením; hodnotit můžete i stravovací služby, informační systémy či další zázemí univerzity je zcela dobrovolné a anonymní! (Dotazník se však dá odeslat i pod vaším jménem stačí pouze zrušit v nastavení: anonymní); výsledky obdrží nejen vedení univerzity a fakult, ale také vedoucí a tajemníci všech kateder a ústavů. Tyto výsledky pak řeší na poradách, případně s jednotlivými pedagogy osobně; dotazníky jsou vždy k nalezení na portále: Moje stránka > Studium > Hodnocení kvality. Účast studentů na hodnocení kvality v letním semestru AR 2010/2011 Fakulta Počet studentů Zúčastnění % FF PdF PřF FSS F LF O NOVÉ PERSONÁLNÍ SLOŽENÍ AKADEMICKÉHO SENÁT NA VŠB-TO V zasedací místnosti D 206 v Ostravě-Porubě se v úterý 4. října 2011 sešli členové Akademického senátu Vysoké školy báňské-technické univerzity Ostrava k řádnému zasedání, jehož hlavím bodem byly volby předsedy a předsedů obou senátních komor, jak zaměstnanecké tak i studentské. Zasedání se zúčastnilo 37 z celkového počtu 38 členů tohoto akademickou obcí voleného orgánu VŠB-TO. Poté byla ustanovena a odsouhlasena pětičlenná komise, která si zvolila ze svých řad předsedkyni doc. Dr. Ing. Radmilu Kučerovou, která průběh voleb řídila. Paní předsedkyně podala informace o postupu tajné volby. Její výsledek byl po sečtení odevzdaných lístků a platných hlasů doc. Kučerovou veřejně vyhlášen. Obdobným způsobem probíhaly volby na funkci místopředsedů. Nově zvolené Předsednictvo Akademického senátu VŠB-TO pro funkční období od do bude pracovat v tomto složení: na funkci předsedkyně AS VŠB-TO byla zvolena v prvním kole doc. Ing. Lenka Landryová, CSc., do funkce místopředsedy AS VŠB- TO za akademickou komoru byl zvolen v prvním kole doc. Ing. Stanislav Mišák, Ph.D., na funkci místopředsedkyně AS VŠB- TO za studentskou komoru a zároveň předsedkyně Studentské komory AS VŠB-TO byla ve třetím kole zvolena Bc. Jana Nowaková. N a š e u n i v e r z i t y Tajemníkem AS VŠB-TO byl jmenován Ing. Oldřich čeň, Ph.D. Adam Soustružník, předseda Studentské komory Akademického senátu O Celkové složení AS VŠB-TO, zápisy a Jednací řád AS VŠB-TO můžete nalézt na webové adrese: cs/okruhy/organizacni-struktura/akademicky-senat/. text a foto: Kateřina Polínková externí členka SS Ostrava a členka SK AS VŠB-TO, studentka HGF VŠB-TO 14 15

9 N a š e u n i v e r z i t y OHLÉDNTÍ ZA LETNÍMI VÝCVIKOVÝMI KRZY NA VŠB-TO Podzim je již v plném proudu, ale i tak se chci s vámi podělit o pár zážitků z letních prázdnin. Přece jen mám raději teplé a slunečné počasí, než mlhy a inverzi, které teď momentálně panují, a tak jsem myšlenkami stále u teplých dnů. Měla jsem tu velkou možnost zúčastnit se tří výcvikových letních kurzů na VŠB- TO. Ten první se odehrával v duchu cykloturistiky v Českém Švýcarsku v termínu od do Po prvních dvou dnech propršených se nám ukázalo sluníčko, a tak jsme měli obrovský potenciál na svých bikerech projezdit kus naší krásné přírody. Poslední den jsme se vydali na 15 kilometrový výšlap směrem k Pravčické bráně a prozkoumali tak kus naší staré geologie. Druhý kurz se odehrával na řece Sázavě v termínu od do Řeku jsme začali sjíždět ze Stvořidel až do Pikovic. Za týden jsme urazili skoro 130 km za velmi klidné řeky, tedy až na poslední úsek, ten byl nejkrásnější, protože řeka byla plná jezů a peřejí. Mohli jsme si vyzkoušet splutí na plastových kánoích i na kajacích. Obrovským přínosem kurzu byla návštěva hradu Český Šternberk a rodinného pivovaru v Kácově. Celým kurzem nás provázelo velmi slunné a teplé počasí. Po takhle vydařené vodácké turistice jsem se rozhoda užit si ještě poslední jednodenní kurz a to sjíždění řeky Moravice. Kurz se odehrával v sobotu , opět za velmi slunného počasí. Řeku jsme spluli v úseku od Kružberku (pod vodní nádrží) až do Branky u Opavy. A oproti Sázavě byla tato řeka přímo divočící a myslím si, že si ji všichni účastníci náramně užili. Vyvrcholením všech letních výcvikových kurzů pak byla Afterparty ve studentském klubu Vrtule na porubských kolejích, která se konala Všichni účastnící kurzů byli zváni svými vedoucími a promítali se krátké prezentace ze všech kurzů, které se v létě odehrály. V závěru oficiálního večera byly představeny zimní výcvikové kurzy a já stále zvažuji, který si letos vyberu. Pokud máte chuť si zasportovat ve studentském duchu, neváhejte a přihlaste se na zimní výcvikové kurzy, které již tradičně pořádá Katedra tělesné výchovy a sportu na VŠB-TO. Výběr je opravdu velký, stačí si zvolit zaměření a pak už se jen těšit na termín samotného konání. Výčet všech kurzů můžete nalézt zde: text a foto: Kateřina Polínková, externí členka SS Ostrava a členka SK AS VŠB-TO, studentka HGF VŠB-TO ŠACHŤÁK Ráda bych vám představila hornický večer neboli šachťák. Stručně lze šachťáky charakterizovat takto: je to velice volná zábava, která se však řídí velmi přísnými pravidly a zákony. Pivní zákon Zejména se jedná o Pivní zákon. Pivním zákonem se nazývá souhrn všech zákonů a ceremonií hornických, většinou starobylých, kterých třeba přísně dbáti k udržení pořádku a povznesené nálady u šachťáků. V průběhu šachťáků jsou adepti z řad studentů a studentek VŠB-TO, především z Hornicko-geologické fakulty, seznamováni s hornickými tradicemi, učí se hornickým karmínám neboli hornickým písním, ceremonielu skoku přes kůži a jsou vedeni k osvojování si všech náležitostí a vlastností nezbytných pro jejich vstup do hornické praxe. Semestři a semetriky, fuxové a fuxie Od září respektive od zahájení akademického roku na VŠB-TO se schází nejméně dvakrát měsíčně absolventi neboli slavní semestři a slavné semetriky z řad studentů a pedagogů HGF VŠB- TO i inženýrů z praxe, ale také fuxové a fuxie, tedy kandidáti skoků příštích, na společném hornickém večeru. Skok přes kůži Šachťáky v současné době probíhají v restauraci Sparta v Ostravě-Porubě a to jak v zimním, tak i v letním semestru. S tím, že jednou ročně vyvrcholí šachťácké večery v podobě slavného skoku přes kůži, zpravidla to bývá v dubnu. Ten příští, již 123. skok přes kůži by se měl konat v Karlově Studánce. Součástí přípravy na skok přes kůži jsou i úkony, které musí fuxové a fuxie během šachťáků plnit. Mezi ně patří i vystoupit na hornickém večeru s vědeckým pojednáním, tzv. švéflem na předem zadané téma. Pokud máte zájem okusit kus hornické tradice, zastavte se vždy v sudou středu do zmiňované nory alias restaurace, šachťácké dění začíná vždy v 18 hodin. K dobré zábavě také přispěje i hornická smečka složená z řad studentů a studentek a jejich hudebních nástrojů. Těší se na vás pipoteam, který se o vás bude celý večer náležitě starat. Hornickým tradicím Zdař Bůh! Kahan s tuplákem hornické masti Zdroj: Kořínek, R., Prokop, P.: Hornické tradice na Vysoké škole báňské v Příbrami a Ostravě. VŠB v Ostravě, 1994, 154 str. text a foto: Kateřina Polínková, externí členka SS Ostrava a členka SK AS VŠB-TO, studentka HGF VŠB-TO N a š e u n i v e r z i t y 16 17

10 R o z h o v o r ROZHOVOR ROZHOVOR S EKONOMEM TOMÁŠEM SEDLÁČKEM PhDr. Tomáš Sedláček je jeden z našich nejznámějších ekonomů. Není se asi ani co divit, ve čtyřiadvaceti se stal poradcem exprezidenta Václava Havla, studoval mimo jiné i na prestižní univerzitě v Yale a v roce 2009 vydal knihu Ekonomie dobra a zla, která se rázem stala bestsellerem. V současné době přednáší na Karlově univerzitě v Praze, je hlavním makroekonomickým stratégem ČSOB a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ve středu 2. listopadu přijal pozvání v rámci cyklu Setkání s osobností na FF O a nutno říct, že po jeho přednášce museli kouzlu ekonomie propadnout snad všichni, kdo si přišli tuto charismatickou osobnost poslechnout. Ještě před tím se nám však podařilo položit panu Sedláčkovi několik otázeček. Jak jste se dostal k ekonomii, proč právě ekonomie? Já jsem původně chtěl dělat dějiny, pak jsem ale studoval matematiku v Dánsku a tam jsem měl relativně dobré výsledky, no a táta tenkrát mně doporučil, ať se věnuji něčemu, co je v České republice potřebnější. To tenkrát byla ještě transformace v plném proudu, takže táta říkal, že nepotřebujeme historiky, ale ekonomy, a v mých devatenácti nebo osmnácti jsem tomu uvěřil a skončil jsem u ekonomie. Teď už tomu nevěříte? Ale ano, já mám ekonomii rád, protože ekonomie vás pustí do psychologie, filozofie, do matematiky, statistiky, do politiky, do práva, do čeho chcete. Je to obor tady v tomto velmi tvárný, a teď mě zrovna baví taková ta filozofující ekonomie. Vy zastáváte velmi mnoho pozic, stíháte vůbec ještě nějaké koníčky? Tak já mám tu výhodu, že to co dělám, tak mě baví. Ale jinak mým velkým koníčkem je míchání a vymýšlení nových nápojů v baru, teď jsme zrovna vymysleli Pangalaktický megacloumák, to je ze Stopařova průvodce po Galaxii, a každému ho doporučuji. Pak rád jezdím na kole a hodně mám rád filmy. Máte nějaké oblíbené? Jich je strašně hodně. Já třeba rád používám filmové analogie v přednáškách nebo v knížce, takže já vlastně když se dívám na film, tak pracuji. Mám rád Klub rváčů, Matrix, Hvězdné války, Magnolii, Knoflíkáře, a hodně Davida Lynche. Vy jste v jednom ze svých článků uvedl, že se ekonomie, tělo, oddělila od etiky, duše. Kdy k tomu podle Vás začalo docházet? Oddělování duše není nikdy rychlý proces. Stejně tak zombií se člověk nestane hned, mám pocit, že to trvá delší dobu, to umírání. Ale řekl bych, že to začíná zhruba od přelomu minulého století, kdy se z ekonomie začala čím dál tím víc stávat jakoby matematická. Což ani není problém matematiky samotné, ale zrovna ten druh matematiky, do které jsme se zamilovali, což je taková ta lineární, mechanistická. ž i fyzika - my jsme se dlouho snažili tvářit, že jsme fyzika, že v ekonomii fungují stejné zákony jako ve fyzikálním světě, tedy ve světě mrtvých věcí. Jenže ona nám mezitím utekla, moderní fyzika už není kauzalistická. ž je někde jinde. My se snažíme v ekonomii vysvětlovat všechno jedním principem, což je sebeláska. I v té fyzice je těch sil víc. A ty síly se navzájem vyvažují. To je něco, co je třeba ekonomii dodat. Proto se mi zdá, že do jisté míry kulhá, protože se snaží vysvětlit vše z jedné jiné síly. Jaké je podle Vás řešení tohoto problému? Je mnoho ekonomů, kteří jsou redukcionisti a snaží se zužovat ten pohled co možná nejvíc. Já nabízím pravý opak, tedy udělat co možná nejširší úhel pohledu. Nevím, jestli jsem schopen mnohdy přijít s odpověďmi, ale aspoň se snažím ukázat na nečekaná místa, kde se takové odpovědi možná někdy v budoucnu najdou. A mým povoláním je právě ukazovat, že existují mosty mezi teologií a ekonomií, že v mnoha věcech jsou ekonomické otázky teologické, například, jestli je člověk svobodný. A mnohé teologické otázky jsou zase teologické, například jestli můžu mít já dvě košile, když můj bližní nemá ani jednu. A to stejné se snažím dělat s filmy, s psychologií, protože si myslím, že některé věci poznáme, když se na ně díváme pod mikroskopem, ale od některých potřebujeme naopak odstup, protože pak nevidíme les pro stromy. Jak je to s naší zemí a krizí? My teď musíme splatit ten šílený dluh, který jsme si udělali před krizí a během krize jsme ho ještě navýšili. A jediný způsob, jak rychle splatit dluh je přebytky veřejných financí. To znamená šetřit na státní úrovni tak, že bude přebytek. Šetření znamená, že se tím zpomaluje ekonomika, takže i kdyby ekonomika měla sama od sebe magickým způsobem příští rok naskočit a růst řekněme 5% HDP ročně, tak je u zodpovědnosti našich politiků a ekonomů tento růst brzdit. ž nikdy bychom se neměli chovat tak neprozřetelně, jak jsme se chovali v době prudkého hospodářského růstu v minulém období. R o z h o v o r 18 19

11 R o z h o v o r Máte představu, jak to bude vypadat třeba za pět let? Mám dvě vize. Buď bude Evropa integrovanější, propojenější, v tomhle smyslu jsem federalista. Proč se bojíme Číny? Protože je velká. Proč se nebojíme Singapuru, který je ještě úspěšnější? Protože je malý. A my máme na čínskou hrozbu reagovat tak, že se rozpadněme? Takže ti, kteří křičí, že budeme mít více suverenity, když budeme sami - to je logika tenisty, my potřebujeme hrát fotbal. To je jedna vize. Druhá vize je, že se to tady porozpadá, že si přestaneme pomáhat, protože Evropa si hrozně pomáhá. Všechny dřívější krize, které jsme v Evropě měli, skončily špatně, vždycky jsme se pohádali. Teď si naopak zemím pomáhá. Řecku pomáháme, Irsku pomáháme, Maďarsku pomáháme. Vlastně dokud budeme mít dech, tak si budeme pomáhat, což je vlastně strašně dojemné. Můžeme to kritizovat zleva a zprava, ale když to srovnáme s minulostí, tak je to zlaté. A koneckonců i naše vztahy s Amerikou jsou vynikající. Když si vzpomeneme na různé naschvály kvůli oceli, to teď taky neuslyšíte. Takže tady dojde podle mě ke sblížení té euro-americké civilizace, možná nedojde ke globalizaci, ale ke čtvercizaci, k naplnění vize Samuela Huntingtona, že se spojí civilizace, které k sobě mají blízko. To znamená, euro-americká bude mít jeden blok a v něm bude velká svoboda, ale vůči venku bude spíše zeď, anebo se to rozpadne a Evropa, a já se cítím velmi jako Evropan, tím pádem přijde o zbytky rozhodování ve věcech světových. Já doufám, že to bude spíše ta první varianta. Co byste vzkázal našim studentům? Studenti by měli zejména víc číst. Cokoli. Tady se strašně málo čte. Na západních univerzitách se čtou třeba dvě knížky týdně. Já mam pocit, že mí studenti čtou dvě knížky za semestr a ještě jsou na to hrdí. Studenti ať si samozřejmě užívají, ať studují. Nemyslím si, že je dobré u studia pracovat, protože pracovat budou celý život. Život se dělí na dvě části. V jedné části máte čas číst knížky, ale nemáte peníze, což je asi situace studentů, a v té druhé části máte peníze na to si koupit knížky, ale nemáte čas číst. Takže s tímhle dilematem se asi bude muset každý vypořádat. Děkuji za rozhovor. Agáta Vřeská foto: archiv Tomáše Sedláčka RÁDIO KOLEJ a A KLB Studentské rádio Kolej otvírá dveře novým příležitostem. Staň se posilou našeho rádia a navaž nové kontakty a zkušenosti! Nový akademický rok je v plném proudu. A nezahálí ani rádio Kolej. Přes prázdniny poctivě pilovalo organizační strukturu, program a v neposlední řadě technicky zdatní dávali dohromady aparaturu. Začátkem akademického roku jsme se stali součástí nově vzniklé SS Ostrava, která vznikla sloučením SS VŠB-TO a SS O. Toto nám otevřelo mnoho nových možností, jako například znovu spolupořádat Majáles nebo akce v A klubu na Hladnovských kolejích, řekl ředitel rádia Kolej Jakub Larysz. Během tohoto akademického roku se budete moct na streamu rádia Kolej potkávat se starými i novými hlasy a jejich pořady, a to od pondělí do čtvrtku v podvečerních a večerních hodinách. Od nového roku plánujeme rozšířit vysílání na 24hodiny denně, které bude doplněno o informační bloky a reprízy žánrových pořadů, dodal Larysz. A stejně jako každý rok, tak i letos otvírá rádio Kolej dveře nováčkům. Mohou se tak stát součástí týmu, který se podílí na přípravě nejen akcí na kolejích Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, ale letos také nově na Hladnovských kolejích. Stačí jen jediné. Dát o sobě do rádia Kolej vědět. :) PŘIDEJ SE DO TÝM RÁDIA KOLEJ! Rádio Kolej baví studenty už 14 let. Za tu dobu si velmi dravý mediální svět všiml nejednoho moderátora tohoto studentského rádia, který teď pracuje v profi rádiu. Máš na to se posadit před mikrofon nebo se postavit před dav lidí? Více informací na nebo u radio.kolej@centrum.cz. R á d i o K o l e j a A k l u b 20 21

12 R á d i o K o l e j a A k l u b ÁČKOVÝ ŘÍJNOVÝ REPORT Co všechno se v našem oblíbeném kolejním klubu stačilo během září a října uskutečnit? No, nebylo toho málo. Budu to proto brát postupně, tak jak šla akce za akcí, abych na něco nezapomněl. První událost, která se konala hned v prvních dnech při otevření Áčka, byla Párty pro prváky. Tato akce byla přímo dělaná pro studenty prvních ročníků. Věřili jsme, že studenti si najdou k nám do Áčka cestu a nebudou litovat cesty na Hladnovský kopec. Počet návštěvníků především z prvních ročníků byl opravdu více než slušný, o čemž vždy svědčí nedostatek a vytíženost pivního skla a bezmocné konstatovaní všech barmanů: nemám sklo, došlo, sorry, do kelímku, můžu? A abych nezapomněl, o kvalitní hudební stránku akce se postarali kluci z Rádia Kolej. V dalším týdnu k nám doplula Námořnická párty a zároveň s našeho baru odplulo hojné množství rumu směrem k pruhovaným návštěvníkům. Každý pruhovaný námořník totiž dostal zadarmo mále množství svého rumového proviantu. Jenom chci poznamenat: dobře víme o tom svetru, který mezi vámi námořníky koloval (za účelem rumu zadarmo). Další velkou akcí bylo Vítaní prvňáčků, kde Áčko obstojně alternovalo hlavní stagei ve staré menze. Jako druhá stage byl Aklub hudební alternativou pro všechny milovníky lámaného a breakbeatového rytmu Drum `n` Bass, opět produkovaného prostřednictvím dj`s z Rádia Kolej. O týden později jste mohli v Áčku zahlédnout několik lidí se sombrerem na hlavě a ve vzduchu cítit příjemnou vůni citronů, pomerančů a skořice. Ano, byla to Tequila party, která spolu s ostrou chutí kaktusového nápoje přinesla mezi návštěvníky trochu té mexickošpanělské nálady. Opět byl připraven pro všechny namaskované Mexikánce pohár tequily zadarmo. Nikdy mě nenapadlo, že uvidím tolik lidí zabalených v kolejní dece, která po několika panácích opravdu připomínala svým kostkovaným vzhledem mexické poncho. Všichni dekoví Mexikánci tak dostali zadarmo svůj vytoužený nápoj. Těšilo mě, že konečně našly kolejní deky své využití, ale musím vám všem vzkázat, že příště to k prokázání mexické příslušnosti stačit nebude. Prostě třicet lidí v dece už nevypadá jako mexická párty, ale jako něco úplně jiného Koncert swingově-jazzové kapely - Gangsters of Swing Orchestra uchvátil svým energickým pojetím nejen mne. Návštěvníci mohli slyšet celou řadu známých skladeb, například In the Moon, James Bond, The jazz police, I feel good od Jamese Browna a spoustu dalších songů. A tak doufáme, že tento příjemný band ještě někdy v budoucnu v Áčku uvidíme a hlavně uslyšíme. V posledním říjnovém týdnu jsme si pro vás připravili demijóny červeného vína a spousty, spousty ovoce a Sangria párty byla na světě. Úplně na konci akčního říjnového měsíce se uskutečnil Helloweenský večírek a v Áčku jste mohli narazit na nádherná strašidelná individua. Cenu za nejlepší masku získal Martin z Luha(čovic) a zároveň na nejhorší masku byl pasován střízlivý Milan taky z Luha, který vyhrál své ponožky zapomenuté v Áčku z oslavy narozenin Vlasti, Terky a Jardy. Tomáš Fabík foto: Vojtěch Bok ÁČKOVÝ LISTOPADOVÝ REPORT Program A klubu byl nabitý i během listopadových dnů. Hned první den jste se mohli přenést do Číny díky vzpomínkám Szymona Zagóry. Setkání uspořádali členové sdružení In-Life. No a hned na další den jste mohli nastoupit legendární Orientbier, kdy jedna z deseti zastávek byla právě v našem Ačku. Tradičně se Ačko stalo druhou stagei pro další z velkých akcí Sus Ostravy Hladnovskou laťku, o které si můžete více přečíst na stránce osm. A k připomenutí největšího studentského svátku se uskutečnila vzpomínková akce s výstižným názvem Vzpomínky pro budoucnost, kterou vám blíže přiblíží Mína na stránce dvanáct. Hned o týden později se odehrály snad největší a nejnelítostnější souboje u fotbálkového stolu v Ačkovém fotbálkovém turnaji. Mezi ty skutečně nej akce bezesporu patřila pravá, nefalšovaná Mafiánská párty. Jak jinak, i tady platilo, že kdo přišel v mafiánském, má drink zdarma. A tak se to stylovým oblečením v Ačku jen hemžilo. Atmosféru po mafiánsku dokreslovala živá klavírní hudba v podání J. Kuzmina a pro opravdové zločince podsvětí byla přichystána specialita večera doutníky. Na své si v listopadu přišli i milovníci deskovek; vždy zkraje týdne oživovaly večery Herní úterky s Albi. Oproti tomu čtvrtky byly již tradičně věnovány filmovému klubu. Zatímco říjen patřil Miloši Formanovi a jeho klasikám jako Přelet nad kukaččím hnízdem či Hoří, má panenko, v listopadu jste mohli v prostorách našeho klubu zaslechnout známé muzikálové melodie. Nechybělo oskarové Chicago, Princ egyptský a pro oblíbenost Formana ještě jeden jeho snímeček Vlasy:). Nenechte si ujít ani další skvělé akce v našem studentském klubu a na FB skupině AČKO HLADNOV sledujte ty nejžhavější novinky. Nebo si k nám přijďte jen tak posedět a pokecat, třeba u skvělé kávy z našeho nového kávovaru. Tak na viděnou přátelé, těšíme se na Vás! R á d i o K o l e j a A k l u b 22 23

13 K u l t u r a KLTRA RECENZE Perfect Days aneb I ženy mají své dny Název filmu vše vystihuje, ano, i ženy mohou mít své dny. Celý příběh začíná čtyřicátými narozeninami Eriky (Ivana Chýlková). Dárky nejsou moc originální, ale přeci jen dostane přáníčko od bývalé švagrové Alice (Zuzana Bydžovská), poté trapný vzkaz v rádiu od bývalého manžela Oskara (Bohumil Klepl). Její přítel Richard (Ondřej Sokol), který je mimochodem homosexuál, jí dá krém na vrásky a jako třešničku na dort přidá její matka (Zuzana Kronerová) dárkového striptéra. Hezkým paradoxem je, že její narozeninový dárek jí poté přebere Richard. Erika je jinak velice úspěšná žena, má vlastní pořad, kadeřnictví, velký byt a svobodu. Jenže pořád cítí, že jak jí roky přibývají, stále jí něco chybí. Zda se Erice podaří mít dítě a kdo bude otcem, se dozvíte, když si na film zajdete. Film je podle mého názoru hodně ze života. Je těžké si najít vhodného partnera, který by byl připraven na takový velký krok. Myslím si, že film je velice dobře obsazen. Ivana Chýlková svou roli zahrála opravdu báječně a výborně se vžila do role Eriky. Líbil se mi také výkon Ondřeje Sokola. Režisérka se zaměřila ve svém filmu na čtyřicetileté a osamocené ženy - možná jim chtěla ukázat, že nic není tak černé, jak se zdá, a že pokud opravdu o něco stojí, tak mají jít za svým cílem. Nelíbilo se mi však to, že se v poslední době do českých filmů dává moc smrti. Tím chci říct, že když ve filmu aspoň jedna postava neumře, tak to není film. Dokážu si představit tento film i bez přítomnosti této události. Film splnil mé požadavky, ale ne na sto procent. Čekala jsem od filmu trošku jiný závěr, ale posuďte sami. Mně se film velice líbil a všem doporučuji. Je to skvělá komedie nejen pro ženy ve středních letech. Perfect Days - I ženy mají své dny Česko, 2011 Režie: Alice Nellis Hrají: Ivana Chýlková, Zuzana Bydžovská, Zuzana Kronerová, Ondřej Sokol, Vojtěch Kotek, Bohumil Klepl, Jan Vondráček, Igor Chmela, Martha Issová Tereza Knapková Zdroj a foto: Půlnoc v Paříži Po Barceloně a Londýně si Woody Allen pro natočení svého zatím posledního filmu vybral inspirativní a pro mnohé okouzlující Paříž. Půlnoc v Paříži měla českou premiéru Woody Allen, který je znám tím, že přenáší své neurózy do filmu, tentokrát překvapil. Poslední snímek patří mezi jeho optimističtější díla. Ve filmu jsou proti sobě postaveny dva neslučitelné charaktery. Mladý scénarista Gil, kterého hraje Owen Wilson, a jeho povrchní, rádoby intelektuální, krásná snoubenka Inez, kterou ztvárnila Rachel McAdams. Tento pár přijíždí do Paříže spolu s rodiči Inez. Od tohoto výletu však každý ze snoubenců očekává něco jiného. Zatímco Inez nakupuje a baví se, pro Gila je toto město velkou inspirací, rád by se zde usadil a dopsal svou knihu. Jednoho večera, když jde Inez tancovat s přáteli, Gil se chce raději procházet. Na své procházce se ovšem ztratí, a jakmile začne odbíjet půlnoc, jede kolem starý veterán, Gil do auta nastoupí, a to jej přenese do Paříže dvacátých let. Zde se potkává se svými idoly F. S. Fitzgeraldem, E. Hemingwayem, Pablem Picassem, Salvatorem Dalím a Gertrudou Stein, která dokonce souhlasí, že si jeho knihu přečte. V minulosti ovšem také narazí na krásnou a tajemnou Adrianu (v podání Marion Cotillard), která byla milenkou a múzou významných malířů tohoto období, a díky které na čas zapomene na svou snoubenku. Setkání s intelektuálními velikány Gila samozřejmě změní a začne přehodnocovat svůj dosavadní život ještě víc, než tomu bylo dosud. I když je snímek prezentován jako romantická komedie, není to zcela přesné. Neřeší se zde sice žádná velká morální dilemata a film jako celek na diváka působí velmi lehce a pozitivně, přesto však se závěrečnými titulky může člověku v hlavě vyvstat otázka, zda svůj život žije tak, jak by opravdu chtěl a hlavně, jestli žije přítomným okamžikem. Hlavní hrdina je přesvědčen, že se narodil pozdě. Jak ovšem proplouvá svou bohémskou cestou noční Paříží, zjišťuje, že umělci, žijící v jeho vysněné éře, také nejsou se svou dobou plně spokojeni. Woody Allen nám ukazuje, že mnoho lidí se raději schová do svých snů, než aby čelilo přítomnosti. Snímek nám sděluje, že každá doba má svá pro a proti a to, co nás minulo, už nechytíme. Svým způsobem nás nutí přijmout a srovnat se s přítomností takovou, jaká je se všemi klady i zápory. To ovšem samo o sobě nic nemění na faktu, že jakmile nás někdy zklame sychravý večer 21. století, tak alespoň na 94 minut můžeme utéci do Paříže dvacátých let století minulého a svůj výlet si užít stejně jako Gil. Midnight in Paris SA/Španělsko, 2011 Režie a scénář: Woody Allen Hrají: Owen Wilson, Rachel McAdams, Michael Sheen, Yves Hack, Corey Stoll, Tom Hiddleston Jana Kovářová Zdroje: aspx?c=a110923_163152_filmvideo_jaz K u l t u r a 24 25

14 K u l t u r a TECHNÉ 2011 X. ročník Mezinárodního festivalu filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách TECHNÉ Ostrava 2011 se odehrával v termínu října 2011 v Domě kultury POKLAD v Ostravě Porubě. Hlavní náplní festivalu byla problematika technických a průmyslových památek, jejich udržování, využívání a propagace, ale rovněž i širší tematika spojená s technickými památkami jako cestovní ruch, architektura, původní řemesla, kultura práce, historie a sociální aspekty rozvoje průmyslu, vlivy průmyslu na rozvoj měst, vývoj vzdělanosti, apod. Tato témata se nejvýrazněji prezentují v každoročně vydávaném sborníku odborných přednášek z mezinárodního kolokvia festivalu TECHNÉ Ostrava. První festivalový den začal v odpoledních hodinách akcí Setkání hornických generací, které bylo doprovázeno tradičním rázovitým občerstvením za doprovodu Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě. Hojná debata byla nad integrovaným záchranným systémem v Ostravě. Druhý festivalový den probíhal ve filmovém sále DK Poklad a začal úvodním slovem festivalu. Jako první přednesl svoji zdravici ředitel DK Poklad Ing. Vladimír Procházka, po němž se slova ujal rektor VŠB-TO prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc, a festival oficiálně zahájila náměstkyně primátora Statutárního města Ostravy Ing. Simona Piperková. Po té následovalo vyhlášení festivalových cen a vyhodnocení studentské soutěže o nejlepší studentskou práci z oblasti industriálního dědictví. Oceněný student HGF VŠB-TO Bc. Karol Šmehil Do této soutěže bylo přihlášeno 21 studentských prací jak z ostravských, tak i pražských a brněnských vysokých škol. Čtyřčlenná hodnotící komise se sešla a vyhodnotila tyto vítězné práce: Cena rektora VŠB-TO: Bc. Karol Šmehil Cena děkanky FAST VŠB-TO: Ing.arch. Romana Vajsová Cena KD Poklad: Bc. Táňa Tomková Cena KD Poklad: Martina Mlčochová Dalším bodem programu bylo udílení cen Ostravské Venuše významným osobnostem, a to ceny Ing. Stanislava Vopaska za mimořádné zásluhy v oblasti památek uhelného a rudného hornictví, kterou získal pan prof. Ing. Pavel Prokop, CSc. z Hornicko-geologické fakulty VŠB- TO. Cenu za významný osobní přínos k propagaci, ochraně a využití technických památek získal pan Karel Čáslavský, známý jako moderátor z pořadu České televize Hledání ztraceného času. Následovala filmová projekce soutěžních filmů a z úst jedenácti expertů a odborníků zazněly zajímavé přednášky. Po odborném kolokviu vystoupil slovenský lidový umělecky kolektiv SĹK a sklidil obrovský potlesk. Závěr druhého festivalového dne byl věnován vyhlášení vítězů a předání hlavních festivalových cen. Do sekce Festivalové filmy se letos přihlásilo na padesátku filmů a televizních pořadů. Odborná porota festivalu se rozhodla dne udělit tato čestná uznání: režisérky Veroniky Müllerové: Zrezivělá krása - Tasice, huť Jakuba Skláře režiséra Marka Stanczyka: Made in Silesia Industrial Landscape Hornické muzeum v Kremnici režiséra Jaroslava Březinky: Zrezivělá krása Železo bratří Kleinů a hlavní cenu festivalu Ostravskou Venuši snímku režiséra Lumíra Moučky Cuesta Bella aneb Dějuplné Hřebečsko. Mimo jiné se na tomto snímku podíleli také studenti VŠB-TO a hlavní hrdinu zde ztvárnil známý herec Jaroslav Dušek. Třetí a zároveň poslední festivalový den pokračoval v DK Poklad projekcemi soutěžních i nesoutěžních filmů pro žáky a studenty ostravských škol, zatímco domácí a zahraniční festivaloví hosté se vydali na exkurzi po technických památkách na Slovensko a to přímo do starého hornické města Kremnice. Zde měli možnost účastníci festivalu navštívit starobylý důl na těžbu zlata štolu Andrej a místní mincovnu. Již za rok se můžeme opět těšit na další pokračování již tradičního festivalu filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách TECHNÉ Ostrava text a foto: Kateřina Polínková, externí členka SS Ostrava a členka SK AS VŠB-TO, studentka HGF VŠB-TO Zdroj: MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL OTDOOROVÝCH FILMŮ Mezinárodní festival outdoorových filmů je soutěžní putovní přehlídkou outdoorových filmů a za osm let své existence se stal svým charakterem největším filmovým soutěžním putovním festivalem na světě a tedy i v Česku. V roce 2010 putoval například čtyřiadvaceti českými městy. Festival je zaměřený na sporty i život s outdoorovou tematikou, na filmy dobrodružné, extrémní, adrenalinové, ale také cestopisné. Filmy nás zavádí do různých míst naší planety, ukazují nové kultury a život tamních obyvatel. Zavádí nás do míst, kam by se za běžných okolností smrtelník nedostal. Mnoho filmů má sociální tématiku a je velice emotivních. Festival není jen pro české autory, ale zúčastňují se i autoři slovenští a zahraniční, filmová studia, národní televize i soukromé televizní společnosti, a to v profesionální i amatérské rovině. Festival a celý tento filmový žánr má svou mimořádnost a jedinečnost. Filmy si na nic nehrají, nabízí divákům situace, které se opravdu odehrály. Soutěžní filmy mají tyto kategorie: A. dobrodružný a extrémní sportovní film sporty v přírodě, K u l t u r a 26 27

15 K u l t u r a B. horolezecký a horský film C. dobrodružné vodní sportovní filmy D. cestopisný film (filmy výhradně cestopisného charakteru nezařazené do kategoríí A, B, C) Filmy nejsou omezovány svou stopáží ani rokem vzniku. Outdoorové filmy v Ostravě se konalo Slavnostní zahájení Mezinárodního festivalu outdoorových filmů v ostravském kině Vesmír. Tomuto slavnostnímu aktu předcházela výstava Horské fotografie Leopolda Sulovského, známého horolezce. Na slavnostní zahájení bylo připraveno 10 TOP sestřihů atraktivních filmů všech čtyř kategorií, ale také doprovodný kulturní program. Vystupovali fujaristi ze Slovenska a jako bonus se představil mistr mikromagie - Jakub Vosáhlo. Jeho vystoupení bylo příznačné festivalu - neslo název: Jak se stát horolezcem. A taktéž nemohli chybět hosté. Setkat jste se mohli s čestným hostem festivalu, legendou mořeplavectví Richardem Konkolskim. A z Olomouce přijela druhá česká legenda - Dr. Otakar Šterba. Ten pokřtil svou novou knihu Řeky, moje řeky. Po slavnostním zahájení následovalo v dalších dnech již samotné promítání filmů. Některá další promítání bylo možné vidět i například v Hvězdárně a planetáriu J. Palisy. Každý milovník adrenalinových a extrémních sportů či přírody a cestování si zde mohl najít své. Proto všem, kdo je milovníkem sportu a přírody doporučuji nenechat si následující ročník ujít. Program festivalu v každém městě najdete zde na této internetové stránce: studenti studentum KALENDÁŘ KLTRNÍCH AKCÍ Co by sis neměl nechat ujít aneb Tipy na kulturu v Ostravě Kdy Co Kde V kolik Vstup (Kč) Více info Herní úterky s Albi A-klub 17:00 zdarma FB -> ÁČKO Hladnov Fotbálkový turnaj A-klub 18:00 registrační poplatek FB -> ÁČKO Hladnov pro hráče 30, Filozofie pro život Nová Akropolis 19:00 zdarma Xindl X: Akustický podzim DKMO 19: , Mafiánská párty A-klub 19:00 zdarma FB -> ÁČKO Hladnov Studentská párty Barrák Music Club 20:00 zdarma FB -> RÁDIO KOLEJ Wild west party Dance Club 77 21:00 do 22:00 zdarma, FB -> Isc Ostrava po za 20, Filmklub A-klub 19:00 zdarma FB -> ÁČKO Hladnov Chinaski - Klubový speciál Klub Rock and Roll Garage 20:00 250, Fashion Crossroad Bonver Aréna 15:00 zdarma Lebensraum/ Životní prostor Divadlo loutek Ostrava 18:00 100, Herní úterky s Albi A-klub 17:00 zdarma FB -> ÁČKO Hladnov Mýtus a symbol Nová Akropolis 19:00 60,- ( s ISIC 45,- ) Vypsaná fixa Klub Rock and Roll Garage 20: , Koktejlová párty A-klub 19:00 zdarma FB -> ÁČKO Hladnov International auction klub Marley 21:00 dobrovolné vstupné FB -> Isc Ostrava Harold a Maud DKMO 19: , Wohnout Klub Rock and Roll Garage 20:00 190, Egypt, země věčných mystérií Nová Akropolis 19:00 60,- ( s ISIC 45,- ) Mikulášská párty Dance Club 77 21:00 do 22:00 zdarma, FB -> Isc Ostrava po 22. za 20, Vánoční boogie night Vrtule 20:00 bude upřesněn FB -> RÁDIO KOLEJ Nation4nation klub Marley 21:00 10,- FB -> Isc Ostrava Nikola Brtvová 28 29

16 Z á b a v a ZÁBAVA FEJETON PRÁCI ČEST! Že po světě řádí krize, jsem až do nedávna na vlastní kůži vůbec neokoštovala. Klidně jsem si vyžívala ze skromné anapáže čili kapesného ve výši dvou set korun týdně, milostivě udělovaného mou babičkou, a jelikož veškeré mé výdaje tvoří hlavně účty z různých bister a restaurací, já ani můj bezedný žaludek jsme nedostatkem financí nestrádali, dokud dokud všechny prachy nebyly prasprostě prožrány a neskončily mezi bambusovými zdmi zdejšího čínského bistra a v nabitých peněženkách servírek v nedaleké restauraci. A protože je před Vánocemi a já chci řádně obdarovat všechny své přátele a rodinu, nezbývalo mi nic jiného než začít brutálně šetřit a nebo si konečně najít nějaký aspoň podprůměrně placený džob. První variantu jsem poslala do kytek rovnou, neboť šetřit znamená upřít si veškerý možný luxus, počínaje smaženými nudlemi přes mixované drinky a konče návštěvami v DM, knihkupectví a v kině. A protože další eventualita než začít makat jak barevná nebyla, poptala jsem se u sousedky v tomto ohledu dobře informované, jestli o něčem neví. Kamarádka mi tedy nabídla možnost výdělku v místním call centru, kde brigádničí i ona, a já jsem i přesto, že mi otravování lidí po telefonu stejně jako třeba vybalování krabic připadá jako naprosto nekreativní a monotónní práce, začala jednat. Sice jsem uvažovala, že se uvelebím s kloboukem a dlouhou šálou kolem krku před obchoďákem a budu kolemjdoucím za ubohou almužničku předčítat poezii, ale přece jen už začalo mrznout a v call centru se aspoň topí. Včera jsem naběhla na školení, kde se mi kupodivu podařilo nezdrbat celý software a uvést se jako celkem klidná a zodpovědná osoba, leč mohlo mě napadnout, že nenaskytnou-li se problémy okamžitě, budou následovat co nejdříve a to nejlépe hned v den mého nástupu, čili dnes. Celkem sympatický šéfík mě zavedl do prázdné místnosti, připomínající spíš počítačový sklad než pracovnu, prý abych měla aspoň první den klid, zeptal se, jestli si pamatuju jak pracovat s programem, načež jsem mu kývla, nejsem přece žádný béčko, šéfík si mě krátce přeměřil, prohlásil, že v případě problému za ním mám zajít a zavřel za sebou dveře. Žádný béčko suverénně rozkliklo ikonku programu, zaváhalo a přibližně na dvě minuty navázalo intenzivní oční kontakt s potměšile blikajícím kurzorem. Začalo mi pomalu docházet, že takhle se nikam nedostanu, a zkusmo jsem pomačkala pár kláves. Chvíli se nedělo nic a pak se celá obrazovka začernila. Jelikož jsem už dávno vyrostla ze zvyku vytahovat v takových případech kabel ze zásuvky, zvedla jsem se a s výrazem já ne, to samo! jsem stanula na prahu šéfíkova kamrlíku. Mám problém, vyhrkla jsem sotva pozvednul zrak od papírů na stole, bezpochyby mé pracovní smlouvy. Zavedla jsem ho na místo činu a předvedla černočernou obrazovku. To není vaše vina, uklidňoval mě, ač to neznělo jistě. Cosi kutil na klávesnici. Nemusíte mít obavy, že byste nám třeba vyrušila databázi nebo tak, k tomu nemáte patřičný přístup, dodal chlácholivě. Pokrčila jsem rameny. Nebudu mu přece vysvětlovat, že když na to přijde, není pro mě překážkou vyřadit z provozu všechny počítače v okrese zmáčknutím jediného tlačítka, přístupnepřístup. Sama nevím jak. Počkala jsem, až šéfík odejde, a když program znovu najel, pěstí jsem naznačila, co se stane, bude-li zas mít nutkání začerňovat monitor. Popadla jsem sluchátko, vytočila předepsané číslo, počkala, až to na druhé straně vezme jakási nevrlá ženština a odporně nasládlým a medovým hláskem jsem ji požádala o deset až patnáct minut jejího času na vyplnění dotazníku. Ačkoli mě ta ježibaba poslala do míst, kde slunce nikdy nesvítí, zachovala jsem si profesionalitu a pořád tím vlezlým hláskem odpověděla vy taky, děkuji a na shledanou, a vytáčela další číslo. Jelikož jich asi deset neexistovalo, měla jsem sto chutí zajít za šéfíkem a odstoupit od smlouvy, nebo dát výpověď na hodinu, nebo co se to vlastně dělá, ale s vidinou balíku peněz před vnitřním zrakem jsem se překonala a pokračovala ve svém údělu. I přes můj automatový hlas se mnou nikdo vyplňovat dotazník nechtěl, chlapík, kterému jsem volala na pevnou linku, hodil do éteru velice trefnou výmluvu, že nemůže telefonovat, neboť řídí, a důchodkyně, které jsem třikrát vysvětlovala, oč kráčí, se mi přehnaně slušně omluvila, ale že prý se nenechá okrádat. Další ženská mi s telefonem třískla dřív, než jsem řekla své jméno a vo co mi go, následovala série patnácti nedostupných čísel a pak podle hlasu zhruba čtyřicetiletý a neuvěřitelně ukecaný chlapík, první ze čtyř nebo pěti ochotných lidí co se mnou dotazník vyplnili, který se zajímal o to, v kolik končím a jestli ještě někdy zavolám, a nakonec žena, kterou jsem během telefonického zpovídání sotva slyšela přes vytí a štěkaní početné smečky psů na druhém konci drátu, kteří se taky domáhali svého dotazníkového práva. Po třech hodinách jsem si připadala dobitá víc než Jean Valjean po osmnácti letech na Galejích. S hrdlem vyprahlým, páteří pokroucenou do tvaru paragrafu, jelikož jsem se na židli snažila najít nějakou pohodlnější polohu, a byla bych si zavolala do Teleshoppingu pro Kosmodisk, kdyby k tomu nebylo zapotřebí právě telefonu! cho mi pod neustále přiloženým sluchátkem jen hořelo a horko-těžko jsem pravou ruku mohla zase připažit. A tečka na závěr: Pár minut po tom, co jsem z call centra vypadla do netelefonní reality, mi volá kamarádka, a místo běžného pozdravu se hlásím: Dobrý den, jmenuji se Monika a pracuji pro agenturu můžete mi prosím věnovat patnáct minut svého času? No, do blázince skok a na oddělení chorob z povolání krok Monika Mudrová Z á b a v a 3o 31

17 Z á b a v a KONTROVERZNÍ TEORIE SVĚTA - 1 díl JSME DĚTI MIMOZEMŠŤANŮ? Ramapithecus, Australopitecus, Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens, Homo sapiens sapiens. Kdo z nás by si nepamatoval vývoj člověka ve zkratkovité linii, tak jak ho do našich hlav vštěpovali učitelé dějepisu na základních školách? Mimo jiné za to může Charles Darwin a jeho prohlášení, že veškerá flora a především fauna na Zemi se pomalu vyvíjela od těch nejjednodušších organismů po ty složitější. Ale cožpak nejsme skutečně nic víc než pouhé nahé opice? Cožpak nás od nich dělí jen jeden jediný vývojový stupeň? Cožpak tomuto živočichovi, jenž skáče z větve na větev, k člověčenství postačí, když ztratí ocas a napřímí se? ptá se nejkontroverznější dějepisec světa Zecharia Sitchin a upozorňuje na to, že trvalo asi jeden milion let než se z opice jménem Australopitecus vyloupnul Homo erectus a ten se pak po dlouhých letech přešlapování vyvinul v neandrtálce. Poté se však záhadně objevil nový lidský druh Homo sapiens, který smetl člověka neandertálského z povrchu zemského. Milióny let byly nástroji člověka obyčejné kameny užitečných tvarů. Cromagnonští lidé však uměli zhotovit specializované nástroje a zbraně ze dřeva a kostí. Nebyli již nahé opice, protože si dovedli ušít oděv z kůže. Člověk v tu ránu zapomněl být zvířetem, začalo se projevovat jeho umělecké mistrovství na zdech jeskyní, začal uctívat jisté formy náboženství, pohřbívat své zemřelé, abstraktně přemýšlet a vytvářet si představy o všem kolem sebe, začaly se objevovat civilizace. Člověk přišel prý nějak tak náhle a podle Sitchina představuje Homo sapiens výraznou odchylku od jinak pomalého vývojového procesu. Ale co způsobilo tuto odchylku vývoje? Opravdu za to může evoluce? V řešení této otázky se historik opřel o sumerské a babylonské texty a i o Starý zákon a s šokujícím zjištěním shledává, že za to mohou Anunnaki, lidi, kteří přišli z nebe na Zemi. Věděli jsme o nich prý stále, jen jsme si je vykládali jako smyšlené příběhy. Starý svět jim údajně říkal bohové. Tito bohové, kteří pocházejí z planety Nibiru, která oběhne Slunce po velmi protáhlé eliptické oběžné dráze jednou za 3600 let, se usídlili na naší planetě za potřebou těžby zlata. Protože však při vyčerpávající dřině při jeho dolování potřebovali pomoc, přišel jejich vědec Enki s návrhem, aby využili svých genetických znalostí k vytvoření potřebných primitivních dělníků. Ostatní bohové se jej ptali: Jak můžeš stvořit novou bytost? A on odpověděl: Bytost, kterou potřebujeme, už existuje; všechno, co musíme udělat je vložit jí naši pečeť. A tak Anunnaki geneticky vyvinuli druh člověka křížením svých mimozemských genů s geny Homo erectus. Sumerské texty hlásají: čiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho Podobně je na tom i Bible: I řekl Bůh: čiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Zkuste si místo biblického Boha dosadit boha sumerského z rodu Anunnaki, který po genetickém křížení pozvedává svůj výtvor do výše a zvolává do nebeských výšin slova: Moje ruce ho udělaly!, a fantastická teorie je na světě. Šílené tvrzení, nemyslíte? Tohle snad ani není věda, ale scifi román. Když ale dokořán otevřeme oči a spatříme neuvěřitelné starověké technologie, záhadné předměty, dokonalé stavby, ale především texty, nákresy raket, které připomínají start Apolla, rytiny a sochy lidí ve skafandrech a v něčem co vypadá jako kyslíková maska, zjistíte, že něco není v pořádku. Avšak Sitchin nezůstal jen tak stát zkoprnělý úžasem, ale šel mnohem dál a poukazuje na to, že se astronomové přou o teleskopem zaznamenané obří těleso, které by mohlo i nemohlo patřit k naší sluneční soustavě, a genetici zase o 223 cizích genů v našem genomu, které rozhodně člověk nemohl získat postupným vývojem evoluce. I když je Sitchin ze všech stran napadán kritikou a některé jeho teorie jsou vyvraceny, zajde-li si člověk do muzea na výstavu sumerské civilizace, nebo navštíví-li neuvěřitelné stavby, které by nemohl stvořit pouhý člověk, jako třeba pyramidy v Gize, a to ani nemluvě o milionech pozorování fo, hlášení neidentifikovaných objektů na obloze, podivuhodných obrazů v obilí a všemožných jen těžko vysvětlitelných skutečností, které lámou hlavu člověka už od doby jeho zrození, napadne ho nejprve jediná otázka: Vážně jsme ve vesmíru sami? - Možná jsou lidé, kteří něco takového zažili, právem prohlašováni za blázny, možná jde jen o meteorologické anomálie, nebo nevysvětlitelné světélkující letadla či smyslové klamy, ale jedno je hlavní: Člověk se vždy zaobírá nějakou otázkou a na ni pak, když se zdaří, nalézá odpověď. Ta se tak stává jeho vírou, která se ale po nějaké chvíli ukáže jako slepá, protože ji zahladí odpověď nová, někdy ne však dokonalejší, ne lepší, ale jiná. Možná jsme tedy polobohové stvoření mimozemšťany, možná přece jen dokonalejší opice, nebo možná se dokonce v budoucnu objeví nová teorie o našem původu. Jedno je ale jisté: čemu nakonec uvěříme, je jenom na nás. (Pokud se chcete dovědět více, začněte knihou Dvanáctá planeta a následně pokračujte další řadou Sitchinových knih.) Příště: Teorie cyklického vesmíru pulzujícího v rytmu opakovaných Big Bangu a Big Crunchů. Marek Suchánek Zdroje a foto: SITCHIN, Zecharia; Dvanáctá planeta; PRAHA: IVO ŽELEZNÝ 1999; ISBN Enigma 10/ Z á b a v a 32 33

18 T i p y & t r i k y TIPY & TRIKY HODNĚ PARÁDY ZA MÁLO PENĚZ? Ráda bych se nejprve omluvila všem našim drahým polovičkám za to, že tento článek bude asi 100% holčičí. Ale nemůžete se divit, že jsme ho zařadili, protože móda je pro mnohé z nás stejnou vášní, jako pro mnohé z vás třeba fotbal nebo jiný sport a pokud právě namítáte, že nemáte rádi sporty, tak si musíte uvědomit, že sportem je myšlena i taková činnost, kdy ve skupině nebo jako jednotlivec v pravidelném intervalu zvedáte škopek piva. Podzim jako takový je velice barevné roční období. Vezměte si jen, jak se nám krásně nastrojí stromy, takže ani vy se nebojte trochu odvázat a použít barevnější kousky vašeho šatníku a nějak je společně zkombinovat tak, jak by vás to normálně ani nenapadlo. niformy se přece už většinou ani v práci nenosí, tak proč bychom měli splynout s davem? Proto se odvažte a ozvláštněte svůj model. Pokud ne jinak, tak aspoň nějakým výraznějším doplňkem. A nevadí ani, když to přeženete, neboť retro styl je opět v kurzu. První důležitou spíše praktickou věcí, kterou je nutné zmínit, je fakt, že podzim je to nejhorší období v celém roce, co se týče předpovídání počasí. Nemluvím teď o rosničkách v televizi, ani o meteorologických stanicích, které se nepletou pouze výjimečně, ale jde mi spíš o to, že nikdy nevíte, jak bude a jestli náhodou nezačne pršet, nebo naopak nevykoukne sluníčko. Podle čeho mám potom poznat jak teple se obléct? Já osobně s tím mám docela problém. Když je babí léto, tak chodím zásadně v riflích a sukně, které nosím minimálně, si oblékám, až když je -20, což, přiznejme si otevřeně, není ideální. Moje rada: vrstvěte, vrstvěte, vrstvěte. Ani si nedovedete představit, jak jedno tričko prokoukne, když pod něj chytře oblečete jiné, třeba už ani ne tak hezké triko s dlouhým rukávem. Samozřejmě záleží na vkusu každého. Ale co si myslím, že je opravdu klasika, nesmrtelná a velice pěkná, která se opravdu musí líbit každému, je kombinace stejnobarevných bot a kabelky. Méně příjemnou věcí, když se chceme líbit, je skutečnost, že i paráda něco stojí a přiznejme si, že ne zrovna malé peníze. Občas žasnu nad tím, jak se můžou značkové obchody nebo drahé butiky uživit. Znáte ty obchůdky, ne? Když procházíte obchodní centra, tak to jsou ty obchody, ve kterých není ani noha a jen dvě znuděné prodavačky se baví za pultem. Ve své podstatě proti tomu nic nemám, ale nedovedu si sama Ilustrační foto sebe představit, jak si kupuji jeden z jejich značkových topů třeba za 3 000,-. Tak snad v budoucnu, teď jako pro studenta je pro mě mnohem reálnější možností vymetat tyhle obchody pouze v době výprodejů. Výprodeje jsou strašně úžasná věc. Máte možnosti jako nikdy nakoupit si oblečení za velmi výhodné ceny, někdy až neuvěřitelné. Moje kamarádka Verča je na výprodeje hotový kouzelník, je schopná koupit si značkovou podprsenku za 19,- Kč nebo svetr za 40,-. Vypadá pak vždy jak celebrita a když to spočítá, tak ji to mnohdy nestálo ani stovku. Já až takové zázraky neumím, ale občas trochu ošulím stravování, což mě vůbec nezaškodí a radši si udělám malou radost v podobě trička nebo něčeho takového. Zrovna tento týden jsem se rozhodovala, jestli si mám koupit něco lepšího k večeři, nebo vánoční pyžamo se soby, které bylo v akci. Co myslíte, že vyhrálo Můžu říct jen tolik, že jsem ten večer jedla chleba s máslem :D. Další super možností i pro útlejší peněženky je nákup v secondhandu a hned ale musím říct, že existují dva typy secondhandů. V jednom seženete maximálně hadr na podlahu, zatímco v tom druhém se dají najít takové poklady, že až oči přecházejí. Je opravdu na místě slovo hledat, protože, ať je to sebelepší sekáč, tak je vždy co kus, to originál a co kus, to jen jedna velikost, takže než si najdete něco slušivého, co vám padne, může to chvíli trvat. A co dodat závěrem? Hledejte, zkoušejte, ale nezapomeňte, že je i oblečení, na kterém se prostě šetřit nedá. Nikol Dostálová TIP - REŠERŠE Máš už vybranou bakalářku a chceš k ní jednoduše najít nějaké knihy? Nebo už ti hoří termín s napsáním a pořád nemáš dost knížek? Chceš poradit? Mám tady dva tipy, jak si udělat rešerši. První je ve vědecké knihovně, za kterou se ale samozřejmě platí. Je jistě velmi kvalitní, ale zaplatíš za zadání rešerše 50 korun a pak za každý vyhledaný záznam v databázi další dvě koruny. Takže ti to samozřejmě může narůst třeba až na 200 korun. Druhou možností je zadat rešerši v univerzitní knihovně Ostravské univerzity. Tam je rešerše zadarmo a vyhledají ti to jak v češtině, tak i v jiných jazycích. Najdou ti do čtrnácti dní knihy, internetové stránky i úryvky z článků. A kde vyhledávání na O najdeš? Najedeš na www. osu.cz, zvolíš svou fakultu a pak do vyhledavače zadáš rešerše a máš ji tam. Jen vyplníš a odešleš. Toť vše! Myslím, že je to dobrý tip, jak si alespoň trošku ulehčit práci s hledáním knih nejen k bakalářce. Teď jen záleží na tobě, kterou variantu si vybereš. Aneta Vozňáková T i p y & t r i k y 34 35

19 NAŠE OSTRAVA N a š e O s t r a v a OSTRAVSKÝ DRAK aneb PRAVDA O SKTEČNÉ PŘÍČINĚ ZASTAVENÍ TĚŽBY Od te doby se na ten dym z kominu divam tak ňak jinak. slova starého havíře Draci jsou v našich končinách bezesporu velmi vzácní. Jsme na vážkách, jestli tu prašivou vycpaninu, co hrdě visí v Brně na radnici, počítat mezi tento vznešený druh, ale živého draka má jednoznačně jedině Černé město (neplést s Černou horou). Kuriózní na tom také je, že o tom skoro nikdo nemá tušení a to ani z místních obyvatel. Budiž tedy toto výzvou všem senzacechtivým zahraničním turistům, kteří se sem teď přivalí jako velká voda, aby se u nás chovali slušně. V dávných dobách, když ještě nebyl internet a místo mobilu se používala holubí pošta, došlo v ostravském podzemí k něčemu, co bychom možná našli v Pánu prstenů, ale nikoli v Průvodci moderními dějinami Evropy. Horníci kutali stále hloub a hloub, až se jednoho dne prokopali do rozlehlé podzemní prostory. O tom, co tam nalezli, je hrůza psát, omezím se tedy jen na pár slov. Oheň. Síra. Děs. Žádné uhlí. Všichni z této osudné šichty, kteří střet s drakem nějakým zázrakem přežili, dostali přísný zákaz se o tom kdekoli šířit. hlobaroni (v té době se jim ovšem říkalo jinak, protože uhlobaronství se stalo buržoazním přežitkem) zasedli ke kulatému stolu Nejvyšší Briketové Rady a začali jednat. Kam s ním? Nikdo nevěděl. A tak museli logicky poslat pro hrdinu. Jmenoval se Karel Vokurka a hrdinování měl úředním rozhodnutím zakázáno (hrdinství byl také buržoazní přežitek). A tak si ho zavolali na uhelný kobereček a řekli mu: Karle, víš, jak to chodí. Měli bychom pro tebe takový návrh. Dokonce by sis mohl dočasně hrát na hrdinu a dostal bys půl hutě a čerstvě vystudovanou sekretářku k tomu. Ale musel bys pro nás něco domluvit. Samozřejmě šlo o jednání s drakem. Karel se tedy dlouho nerozmýšlel (to popravdě takový hrdina ani neumí), vzal si do ranečku láhev rumu, pět rohlíků, opásal se škrtícím kabelem, nasadil si černé brýle, rozcuchal vlasy a vyrazil. Jenomže zjistil, že si zapomněl čelovku, takže se zase vrátil. Mezitím ovšem dopil rum, takže musel pro další láhev. Po cestě usnul, a když se vzbudil, tak už měl obchod zavřeno, takže musel počkat až do rána. Ale nakonec vše dobře dopadlo a Karel se ladně snášel důlním výtahem do útrob neznáma. Sestupoval k trhlině a brodil se kosterními pozůstatky příliš pomalých horníků. A pak ho uviděl. Drak jej ovšem uviděl daleko dřív a vyslal jeho směrem mohutný sloup ohně, který by stačil na ogrilování jídla pro celé publikum Festivalu Krvavých foto: Kateřina Polínková foto: Veronika Balcárková Kašpárků. Karel Vokurka ovšem pracoval 20 let u vysokých pecí a navíc měl tmavé brýle, takže se mu nic nestalo. Drak viděl, že s tak drsným typem nepořídí zhola nic a proto zvolil jinou taktiku. Nasadil téměř kočičí modulaci hlasu a nevinně pronesl: Copak bys rád, maličký? Jen jsem se tě přišel zeptat, jestli by ti nevadilo, kdyby si tě každý den vyfotilo dvě stě japonských turistů, odvětil Karel v podobném duchu. Co je to za nesmysl? V Japonsku mám bratránka, ale o žádné turisty nestojím! A o žádné kutající pidimužíky teprve ne! Tady jsou i permoníci? Mám na mysli ty špinavé smradlavé chlapy, co se živí uhlím. Aha, chápu, odvětil Karel. V tom případě má město pro tebe alternativní návrh. No, a pokud ani ten nepřijmeš, mám tě upozornit, že by taky mohlo vyjít nové vydání Průvodce Ostravou s tebou jako hlavní atrakcí. A tak se nakonec hrdinný Karel Vokurka s drakem domluvil. Drak od té doby prostě občas vychrlí oheň do složité sestavy trubek a slouží jako univerzální zdroj energie pro všechny fabriky a hutě ve městě. Pokud tedy uvidíte oblaka kouře, vznášející se nad ostravskými komíny, nyní víte, odkud skutečně pochází. Ale brňákům ani muk. Matěj Antoš P OZORHODNÁ ZÁKOTÍ OSTRAVY aneb NEJLEPŠÍ PRŮVODCE HOSPODAMI VE MĚSTĚ Jakkoliv byla doposud úroveň našeho časopisu vysoká a mnohdy předčila i všechna očekávání, jedna rubrika v něm stále chyběla. Nejen přespolní studenti jistě ocení praktického průvodce ostravskými lokály, bary, kavárnami či čajovnami, které za účelem vedení této rubriky bude autor navštěvovat. Vítejte v prvním díle. Začněme na místě, kde tráví čas většina studentské obce, tedy v centru. Nebudeme se zabývat kvalitou menzy O ani faktem, že na počátku 20. století v této budově sídlil nevěstinec; zamíříme pár set metrů dále do prostoru před kostelem sv. Václava. Zde na Kostelní ulici funguje již řadu let Minikino Kavárna, známé nejen filmovou produkcí, nýbrž i příjemným posezením a stejně příjemnými cenami. V létě je využívána i terasa s úžasným pohledem na nedaleký kostel a Městskou bránu. Nevadí-li vám interiér vybavený mírně stereotypním nábytkem z IKEA, využijte volna mezi přednáškami a stavte se hodnotíme čtyřmi hvězdičkami z pěti. V sousedství (cca do 2 minut střízlivé chůze) najdeme i undergroundovou hospodu Žalák a čajovnu Šambala, jejichž hosty tvoří také zejména studentská obec. Další chůzí Sokolskou ulicí narazíme do vývěsního štítu baru Orbis, v němž kromě posluchačstva Ekonomické fakulty lze potkat i některé ostravské literáty. Nabídka méně obvyklých piv, neformální atmosféra, dlouhá otevírací doba není třeba nic dodávat. Obsluhou N a š e O s t r a v a 36 37

20 N a š e O s t r a v a ovšem za Minikinem pokulhává, dáváme tři a půl hvězdiček. Směrem k Nové radnici míjíme luxusní restauraci Stella Marina a vpravo se dostáváme až k Parníku. Legendární klub, kde se takřka každý večer pořádají koncerty jazzu, soulu, blues, swingu, popu a dalších stylů. Mimořádné prostředí a stejně tak mimořádně nepohodlné sedačky jsou specialitou tohoto podniku. Vesměs alternativní hudební produkce však přes den neodrazuje mnohé konzumenty. Při hezkém počasí bývá k dispozici terasa. Minusové body naopak Parníku přihrává omezená otevírací doba a vyšší ceny. Nabídka piv je klasická (kvitujeme točenou Stellu), kdežto víno autora ani při jedné z návštěv nepřesvědčilo. Ve výsledku tedy opět tři a půl hvězdiček, jakkoliv by hudební večery minimálně jednu navíc přidaly. Dnešní promenádu po barech a kavárnách v této části centra ukončujeme na křižovatce Českobratrské a Sokolské ulice. Pokud jsme ve stavu čisté mysli, povšimněme si ještě krásného pohledu na věž radnice skrze změť mědi trolejbusových trolejí. Příště, dá-li peněženka a játra autora, zamíříme v cestě dále směrem k Pedagogické fakultě. Karel Střelec 38 foto: Kristýna Svidroňová MILOVAT PODZIMNÍ OSTRAV V létě je teplo, v zimě zima, ale podzim nás neustále překvapuje. Někdo může namítnout, že v tomhle období jenom prší a je sychravo, ale to přece není pravda! Tady v Ostravě je už celé dva týdny nádherně. Přesto se pomalu ochlazuje a lidé jsou taženi z ulic měst a spíš do teplých míst kultury, zábavy a hospod. Ale i tak je na těchto ulicích něco zcela úchvatného. Podzim Ostravu oblékl do zlatého šatu. Všechny budovy, ulice i lidi a všude po zemi je zlaté listí. Od budov, lidí a dlažeb se odráží zlatě barevné podzimní Slunce. Podzim se dá pojmout taky jako přelomové období, kdy se s úsměvem na tváři pomalu loučíme s létem a s touhou v srdcích se těšíme na vánoční čas. Podzim má své kouzlo. Konkrétně pro Ostravu to například znamená přeplněné hospody, věčně vyprodané lístky do divadel a kin, konec fotbalové sezóny, milion nabídek na taneční a sportovní kurzy. Také naši zvířecí spoluobčané v Ostravské ZOO se připravují na zimu. Momentálně tam probíhá veřejný sběr vybraných plodů pro tamní zvěř. Na zimu se však nepřipravují jen zvířátka, ale také různé módní gurmánky, které cítí, že právě v těchto chvílích je nejvyšší čas sledovat ty nejnovější trendy, aby jim náhodou něco zásadního neuteklo, z čehož by ve finále samozřejmě mohl vzniknout pořádný faux-pas :) Ať už k podzimu zaujímáme jakýkoli postoj, všichni se snad shodneme na tom, že naše k dokonalosti nejblíže sahající Ostrava by si zachovala tvář, i kdyby byla třeba zahalena rouškou naprosté temnoty. Protože ducha Ostravy nezničí jednoduše nic! :) Kateřina Nováková RADIMŮV PODZIM Tak a máme tu podzim, roční období, které si spojujeme s nadcházející zimou a časem Vánoc. Mnozí z nás si tento roční cyklus spojují hlavně s dušičkami, nebo jejich americkým protějškem Halloweenem. Podzim v Ostravě nám přitom nabízí neobyčejné zážitky a výjevy přírody. Pro příznivce kulturních akcí město Ostrava nachystalo kupříkladu den otevřených dveří na Radnici, který byl završen velkolepou 3D projekcí. Pokud jste ji neviděli, nezoufejte, určitě ji najdete na youtube. (3D projekce Ostrava HD - tube.com/watch?v=1x--0vxkt4e) Pokud jste příznivci přírody, zavítejte do parků, které se nám proměňují. Přímo v centru jsou rozsáhlé Komenského sady. Jestli si najdete volnou chvíli, udělejte si procházku parkem. Koruny stromů se zbarvují nejrůznějšími barvami a též pod stromy se tvoří krásné koberce napadeného listí. Pro řidiče toto období spíše symbolizuje povinnost přezout na zimní gumy, což mnohdy znamená čekat dlouhé fronty u servisů. Zároveň už si zvykat na dřívější vstávání, jelikož nám bohužel začínají mrazíky a pokud někam potřebujete vyrazit brzy po ránu, je třeba dát auto do pořádku. Pro všechny z nás podzim představuje čas, kdy je potřeba se tepleji obléknout, zvyknout si na dřívější tmu a celkově se připravit na zimu. Je to doba kdy končí příslib pěkných a teplých dnů, ale nezoufejte. Brzy se zase ukáže jaro a ani ta zima není v podstatě zase tak špatná. text a foto: Radim Kateřiňák 39