Rod tučnice (Pinguicula) v České republice

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a životního prostředí Rod tučnice (Pinguicula) v České republice Válová Lenka Bakalářská práce předložená na Katedře ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jako součást požadavků na získání titulu Bc. v oboru Ochrana a tvorba životního prostředí Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Olomouc 2010

2 Válová Lenka, 2010

3 Válová, L.: Rod tučnice (Pinguicula) v České Republice. Bakalářská práce, Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého Olomouc, 49 stran, v češtině. Abstrakt Práce se zabývá problematikou středoevropských tučnic (Pinguicula), druhů P. vulgaris a P. bohemica. V práci byla excerpována floristická data z území ČR čítající dohromady 812 jednotlivých záznamů. Nejvíce údajů se vztahovalo k druhu P. vulgaris (756 údajů), P. bohemica byla zastoupena podstatně méně (56 údajů). Nalezeny byly dva herbářové doklady ve střední Evropě nepůvodního druhu P. hirtiflora z jedné lokality z Beskydského podhůří. Předběžným měřením relativního množství DNA bylo zjištěno, že mezi měřenou populací P. vulgaris a P. bohemica není průkazný rozdíl v tomto množství. Z pěti testovaných kultivačních médií se jako vhodné ukázalo pouze jedno, přestože i na tomto médiu byly přírůstky rostlinné tkáně celkově nižší, než bylo očekáváno. Klíčová slova: Lentibulariaceae, Pinguicula, rozšíření

4 Válová, L.: Butterworts (Pinguicula) in the Czech Republic. Bachelor s thesis, Department of Ecology and Enviromental Sciences, Faculty of Science, Palacky University in Olomouc, 49 pp., in Czech. Abstract This thesis analyzes the problems of Central European butterworts (Pinguicula), species P. vulgaris and P. bohemica. Floristic data from the Czech Republic, containing 812 individual records, were excerpted in this thesis. Most of the data were related to P. vulgaris (756 records) whereas P. bohemica was represented with significantly less records (56 records). Two herbarium specimens of an alien species P. hirtiflora were found from one locality in Beskydy Mountains. No significant difference in DNA amounts between P. vulgaris and P. bohemica populations was found when the measurement took place. Only one cultivating medium from five turned out as suitable although the increases of plant tissues were smaller than expected. Keywords: Lentibulariaceae, Pinguicula, distribution

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Martina Dančáka, Ph.D. a jen s použitím citovaných literárních pramenů. V Olomouci 5. května 2010

6 Obsah Seznam obrázků... viii Seznam zkratek... ix Poděkování... x 1 Úvod Materiál a metody Excerpce floristických údajů Cytometrie Rostliny v kulturách in vitro Rod Pinguicula v České republice Pinguicula L. tučnice Pinguicula vulgaris L. tučnice obecná Variabilita Ekologie Celkové rozšíření Pinguicula bohemica Krajina tučnice česká Variabilita Ekologie Celkový areál rozšíření Pinguicula dostalii BÁRTA tučnice Dostálova Ekologie a rozšíření Výsledky Rozšíření v rámci České republiky Seznam lokalit druhu Pinguicula vulgaris L Seznam lokalit druhu Pinguicula bohemica KRAJINA Seznam lokalit druhu Pinguicula hirtiflora Ten Pinguicula hirtiflora Ten Ekologie Celkové rozšíření Cytometrie Kultury in vitro Diskuse Závěr vi

7 6 Literatura Příloha vii

8 Seznam obrázků Obrázek 1: Pinguicula vulgaris L. (Press 1999) Obrázek 2: Celosvětový areál Pinguicula vulgaris L. (Hultén & Fries 1986) Obrázek 3: Areál druhu Pinguicula bohemica KRAJINA (Studnička 1989) Obrázek 4: Výskyt druhu Pinguicula vulgaris L. Nálezová databáze AOPK ČR Obrázek 5: Výskyt druhu Pinguicula vulgaris L. sestavený podle Databanky flóry ČR Obrázek 6: Výskyt druhu Pinguicula vulgaris L. sestavený podle herbářových položek Obrázek 7: Rozšíření druhu Pinguicula vulgaris L. v České republice podle všech zdrojových dat Obrázek 8: Výskyt druhu Pinguicula bohemica KRAJINA sestavený ze všech zdrojových dat Obrázek 9: Graf výsledných hodnot; vlevo - P. vulgaris, vpravo - P. bohemica viii

9 Seznam zkratek NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace PP Přírodní památka SPR Státní přírodní rezervace AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky DB-AOPK Databáze Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky DF-ČR Databanka flóry České republiky BRNU Katedra botaniky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno CB Jihočeské muzeum České Budějovice CHOM Okresní muzeum Chomutov GM Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín HR Muzeum východních Čech Hradec Králové MJ Muzeum Vysočiny Jihlava MP Východočeské muzeum Pardubice NJM Okresní vlastivědné muzeum Nový Jičín OLM Vlastivědné muzeum Olomouc PR Přírodovědecké muzeum Národního muzea v Praze, bot. oddělení, Průhonice PRC Katedra botaniky přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha ROZ Středočeské muzeum Roztoky u Prahy K Kinetin IBA indoly-3-máselná kyselina BAP 6-benzylaminopurine MS Murashige-Skoog medium PI propidium jodid ix

10 Poděkování V první řadě bych ráda poděkovala vedoucímu své práce Mgr. Martinu Dančákovi, Ph.D. za nesmírnou trpělivost a odbornou pomoc při psaní této práce. Dále bych poděkovala RNDr. Dagmar Skálové, Ph.D., RNDr. Boženě Navrátilové, Ph.D. a Jarkovi Chvojkovi za pomoc při práci s kulturami in vitro. Mé poděkování také patří Bc. Michaele Jandové za cytometrii a Bc. Haně Urbanové za pomoc při psaní výjimek. Nakonec bych také poděkovala za podporu své rodině a svým kamarádům, jmenovitě Bc.Václavu Dvořákovi, Bc. Radce Vaňkové a hnutí Dugong :0). V Olomouci 4. května 2010 x

11 1 Úvod Rod Pinguicula, je v České republice zastoupen dvěma původními druhy P. vulgaris a P. bohemica. Oba zmínění zástupci jsou ve vyhlášce (175/2006 Sb.) k zákonu (114/1992 Sb.) uvedeni v určitém stupni ohrožení. Přičemž P. bohemica je považována za kriticky ohroženého endemita České republiky (Bělohlávková 1989). Problematikou taxonomického postavení tohoto druhu se zabýval M. Studnička ve své disertační práci, kde se pokusil prokázat, že P. bohemica je samostatným druhem blízce nepříbuzným s P. vulgaris. Názory na taxonomické postavení druhu P. bohemica dosud nejsou jednotné (Casper 2009). Hlavní roli zde hraje otázka chromozomového čísla, resp. plodní úrovně, která je u evropských tučnic významným taxonomickým znakem (Casper 2009). Využití průtokové cytometrie by mohlo usnadnit vyřešení této otázky. Jak pro výzkum plodní úrovně pomocí průtokové cytometrie tak pro případné budoucí molekulární analýzy bude potřeba velké množství rostlinného materiálu, jehož získání může být u vzácných druhů dosti obtížné. Pro studium těchto taxonů je vhodné využít možností kultivace in vitro, které by v případě potřeby mohly být využity i k záchranným programům. Tato práce si neklade za cíl zodpovězení otázky, zda je P. bohemica samostatným taxonem na druhové úrovni. Je spíše úvodem do problematiky středoevropských tučnic a logicky tak předchází dalšímu výzkumu v této oblasti. Jako cíle práce jsem si stanovila: 1. Excerpci lokalit z dostupných zdrojů floristických dat. 2. Předběžný výzkum relativního množství DNA vybraných populací z ČR. 3. Kultivační experimenty za využití in vitro metod. 1

12 2 Materiál a metody 2.1 Excerpce floristických údajů Floristické údaje byly excerpovány ze tří zdrojů: Databanky flóry České republiky, databáze AOPK ČR a položek veřejných herbářových sbírek (BRNU, CB, CHOM, GM, HR, MJ, MP, NJM, OLM 1, PR, PRC, ROZ). Pro jednotlivé herbářové sbírky bylo použito jejich mezinárodní označení podle Indexu Herbariorum (Holmgren & Holmgren 1998). Pro zpracování dat byly jednotlivé lokality zařazeny do fytochorionů (Skalický 1988). Způsob zápisu jednotlivých lokalit byl sestaven v pořadí: lokalita, popř. popis a kulatá závorka v níž byly uvedeny údaje dle zdroje. Pro údaje z veřejných herbářových sbírek a databáze AOPK ČR bylo uvedeno datum sběru, sběratel a zkratka zdroje. U dat z Databanky flóry České republiky, byla umístěna do kulaté závorky citace publikace, odkud byl údaj převzat a sběratel pokud nebyl sám autorem publikace a zkratka zdroje. V případě, že byl rok sběru odlišný od data vydání publikace, bylo datum nálezu uvedeno před závorkou. Pro zpřesnění místa nálezu byly uvedeny do hranatých závorek doplňkové údaje. V některých případech byly uvedeny v závorkách i německé názvy měst či osad, které byly při práci přeloženy. Dále byly k jednotlivým lokalitám přiřazeny souřadnice GPS a následně pomocí programu DMAP zpracovány do podoby map. 2.2 Cytometrie Materiál pro stanovení ploidní úrovně byl odebírán z živých rostlin na lokalitách NPR Polabská černava u obce Mělnická Vrutice a lokalitě Shnilé louky mezi obcemi Jestřebí a Staré Splavy. Pro stanovení relativního množství DNA rostlin byly odebírány horní části, právě vyrostlých lístků, které byly ukládány na vlhčený ubrousek a uchovány v ledničce do doby měření. Měření bylo provedeno na průtokovém cytometru značky Partec PAS za použití metody vnitřního standardu se známým obsahem DNA (Suda 2004). Jako standard bylo použito Lycopersicon esculentum cv. Stupicke (2C = 1,96 pg DNA). 1 V době získávání dat byl herbář v rekonstrukci, proto byla získána jen část dat. 2

13 3 Na Petriho misce bylo v 1 ml LBO1 pufru o ph 7,5 (Doležal et al. 1994) společně nasekáno žiletkou přibližně stejné množství standardu jako vzorku a přefiltrováno přes nylonový filtr do kyvety. K homogenizátu se ihned napipetovalo 50 l fluorescenčního barviva PI. Poměry relativního množství DNA byly stanoveny podle vzdálenosti mezi G1 vrcholy (píky) standardu a vzorku zobrazených na lineární stupnici grafického výstupu (512-kanálová škála). 2.3 Rostliny v kulturách in vitro Rostliny pro kultivaci byly získány výsevem semen odebraných na lokalitách Shnilé louky (3 tob P. bohemica) a lokality Polabská černava (1 tobolka P. dostalii BÁRTA). Pro přerušení dormance byla semena opakovaně promývána v dešťové vodě a to do té doby, dokud nezačala klíčit. Sterilizace byla prováděna v 3% roztoku přípravku SAVO. Po propláchnutí destilovanou vodou byla semena přenesena do Erlenmayerových baněk na jednotlivé typy médií. Růst rostlin na jednotlivých médiích byl průběžně kontrolován v pravidelných intervalech (3-5 týdnů). Složení použitých médií: médium 1.: MS 2,2g/l, SACHAROSA 20g/l, AGAR 8-9g/l, BAP 2mg/l, IBA 1mg/l, (pro úpravu ph na 6, 5 HCl, KOH) médium 2.: MS 2,2g/l, SACHAROSA 20g/l, AGAR 8-9g/l, K 1 ml/l, (pro úpravu ph na 4,8 HCl, KOH) médium 3.: SACHAROSA 20g/l, AGAR 8-12g/l, 0,2447 g/l NH 4 NO 3, 0,472 g/l Ca(NO 3 ) 2, 0,123 g/l MgSO 4, 0,1369 g/l KH 2 PO 4, 1 ml/l K, 0,201 g/l myoinositol, 0,0003 g/l thinamin, 1 ml/l chelatonát železnatý 1, 1 ml/l roztoku stopových prvků (6,2 g/l H 3 BO 3, 22,3 g/l MnSO 4, 8,62 g/l ZnSO 4, 0,83 g/l KI, 0,25 g/l Na 2 MoO 4, 0,025 g/l CuSO 4, 0,025 CoCl 2 ), (pro úpravu ph na 4,8 HCl, KOH) 2 médium 4.: SACHAROSA 20g/l, AGAR 8-12g/l, 0,2447 g/l NH 4 NO 3, 0,472 g/l Ca(NO 3 ) 2, 0,123 g/l MgSO 4, 0,1369 g/l KH 2 PO 4, 1 ml/l BAP, 1 ml/l IBA, 0,201 g/l myo-inositol, 0,0003 g/l thinamin, 1 ml/l chelatonát železnatý 1, 1 ml/l roztoku stopových prvků (6,2 g/l H 3 BO 3, 22,3 g/l MnSO 4, 8,62 g/l 2 médium použité Studničkou (Studnička 1989)

14 4 ZnSO 4, 0,83 g/l KI, 0,25 g/l Na 2 MoO 4, 0,025 g/l CuSO 4, 0,025 CoCl 2 ), 5mg/l, (pro úpravu na ph 4,8 HCl, KOH) médium 5.: 27 g/l orchimaxu, SACHAROSA 10/l, AGAR 8-9g/l, BAP 2mg/l, IBA 1mg/l, (pro úpravu ph 6,5. - HCl, KOH) 2.4 Rod Pinguicula v České republice Podle Květeny ČR (Bělohlávková 2000) se uvádí na našem území výskyt dvou druhů P. vulgaris L., P. bohemica KRAJINA a jejich křížence P. dostalii BÁRTA. Klíč ke květeně ČR uvádí pouze druh P. vulgaris L. ve dvou poddruzích, P. vulgaris ssp. vulgaris a ssp. bohemica Pinguicula L. tučnice Popis rodu (Bělohlávková 2000): vytrvalé terestrické, vzácně epifytické byliny. Hlavní kořen zaniká, adventivní kořeny krátké, nevětvené, tenké, s jednoduchou vnitřní stavbou, oddenek krátký. Listy v přízemní růžici, přisedlé nebo řapíkaté, celokrajné, s okrajem navinutým, řidčeji podvinutým, dužnaté, na svrchní straně porostlé žláznatými chlupy (vylučující sliz) a přisedlými žlázkami (vylučujícími trávicí šťávu). Stvol přímý, na vrcholu ± ohnutý, zakončený jedním květem. Květy koncové, až 6cm velké, bělavé, růžové, červenofialové, modrofialové, vzácně žluté; kalich 5četný, vytrvávající, dvoupyský, horní pysk 3(-7)cípý, dolní pysk dvoucípý; koruna 5četná, dvoupyská, horní pysk dvoulaločný, dolní pysk 3laločný, korunní trubka uvnitř chlupatá, vybíhající v ostruhu, ústí trubky otevřené; tyčinky krátké, mírně zakřivené, nepřevyšující bliznu, nitky zploštělé, prašníky kulovité, druhotně jednopouzdré, introrzní; semeník se žláznatými chlupy, čnělka velmi krátká a tlustá, vytrvávající, blizna téměř přisedlá, nestejnoměrně dvoulaločná. Tobolky vejcovité, jednopouzdré, pukající 2 postranními chlopněmi nebo nepravidelně. Semena četná, vřetenovitá, velmi drobná. Asi 50 druhů ve všech klimatických pásmech severní i jižní polokoule, od nížin do vysokých horských poloh. Hlavní vývojové centrum ve Střední Americe až jihovýchodní části Severní Ameriky (Neotropis), druhé centrum v Evropě (Holarktis). Entomogam.Alogam.Autogam.Anemochor.Hydrochor.

15 Pinguicula vulgaris L. tučnice obecná 3 Popis druhu (Bělohlávková 2000): listy přizemní růžice řapíkaté, k zemi přitisklé, eliptické, vejčité až obvejčité, (10-)20-50(-80) mm dlouhé, (5-)10-20(-25) mm široké, zaokrouhlené až tupě špičaté, jasně zelené až žlutozelené, lesklé. Stvol nejčastěji 1-2(-6), (2-)6-16(-25) cm vysoké, ca 1mm v průměru, žláznatě chlupatý. Květy (8-)10-15(- 22)mm dlouhé (včetně ostruhy); kalich dvoupyský, vně řídce žláznatě chlupatý, zelený, horní pysk 3cípý, kališní cípy trojúhelníkovité až podlouhle kopinaté, tupě špičaté, navzájem oddálené, dolní pysk dvoucípý, cípy podlouhlé až vejčité, tupě špičaté; koruna dvoupyská, vně řídce žláznatě chlupatá, modrofialová s bělavou skvrnou v ústí korunní trubky, laloky horního pysku obdélníkovité, zaokrouhlené, laloky dolního pysku větší než horního, navzájem oddálené, obdélníkovité, zaokrouhlené až mírně uťaté, ploché, na bázi chlupaté, korunní trubka nálevkovitá, ostruha téměř rovná, válcovitá, špičatá, (1-)3-6(-7) mm dl., ca 1mm tlustá, ± zdéli 1/3 koruny. Zralé tobolky podlouhle vejcovité, s přiléhajícím vytrvávajícím kalichem. Semen několik set, (0,5- )0,7-0,8(-1,0) mm dlouhé, (0,15)0,20-0,28(0,35) mm široké, vřetenovitá, zlatohnědá až hnědá, osemení síťnaté.v-vi(vii). 2n= Variabilita Jak uvádí Bělohlávková (2000), druh je významněji proměnlivý jen v barvě koruny. Forma bicolor (Nordstendt) Neumann (= P. bicolor Woloszczak) vyskytující se v Alpách, na Slovensku, v jižním Polsku a ve Skandinávii (Casper 1966 uvádí výskyt také v Irsku) se odlišuje bílými korunními laloky, korunní trubka a ostruha jsou modré. Vyskytují se i jedinci se zcela bílou korunou f. albida (Behm) Neumann známí ze Skandinávie a východního Pobaltí (Yolande 2004 uvádí výskyt i ve Velké Británii). Nízké malokvěté rostliny byly často označovány jako var. gypsophila (Wellr.) Domin (= P. gypsophila Wellr.), var. minor Koch či f. micrantha Ruthe; rostliny s nápadně velkými květy z lokality Cibulka v Praze byly popsány jako var. macrantha Tausch (= var. grandiflora Tausch). V populacích se někdy vyskytují rostliny se zakrnělou nebo i chybějící ostruhou f. ecalcarata Domin (= P. norica Beck; Štýrsko, Šumava, jihozápadní Slovensko). Ve starší literatuře se uvádí var. pratensis Koch, což je obvyklý typ se středně velkými květy. Ve většině případů se jedná o taxonomicky málo významné stanovištní modifikace. 3 Foto květu v příloze 1

16 Obrázek 1: Pinguicula vulgaris L. (Press 1999). 6

17 Ekologie Rašeliniště, rašelinné louky a pastviny, slatiniště a prameniště, břehy potoků a rybníků, zvodnělých příkopů a melioračních stružek, odvaly po těžbě rud, skrývky zeminy, pramenité horské svahy, štěrbiny a terásky mokvavých skal, narušená a trvale podmáčená nebo dočasně zaplavovaná místa; na slunných až polostinných stanovištích se sníženou konkurencí okolních druhů. Především na humolitech, ale i na hlinitých, písčitých, jemně štěrkovitých, provzdušněných půdách různé mocnosti, slabě kyselých (někdy i silně kyselých, např. na Šumavě) až slabě zásaditých (Bělohlávková 2000) Celkové rozšíření Druh má nesouvislý areál v mírném až arktickém pásu severní polokoule. V Evropě se vyskytuje v severním Portugalsku, Španělsku, Francii, Velké Británii, Irsku, Nizozemí, Německu, Dánsku, Islandu, Norsku, Švédsku, Finsku, Polsku, České republice, Slovensku, Rakousku, Maďarsku, severní Itálii, Rumunsku, Ukrajině, Bělorusku, pobaltských státech a v severní části Ruska až po Ural (Casper 1970, Preston & Hill 1997). Izolovaná arela leží ve východní části Sibiře a dále v Japonsku, Kurilských ostrovech a na jižním cípu Kamčatky. V Severní Americe roste na pobřeží Grónska a v pásu území Kanady a USA od Newfoundlandu po Aljašku a Aleutské ostrovy (Casper 1970, Hitchcock et al. 1959, Yolande 2004).

18 8 Obrázek 2: Celosvětový areál Pinguicula vulgaris L. (Hultén & Fries 1986) Pinguicula bohemica Krajina tučnice česká 4 Popis druhu (Bělohlávková 2000): listy přízemní růžice řapíkaté, k zemi přitisklé, široce eliptické, vejčité, nejmladší podlouhlé až jazykovité, (10-)20-50(-80) mm dlouhé, (5-) 10-20(28) mm široké, zaokrouhlené až tupě špičaté, jasně zelené až žlutozelené, lesklé. Stvol nejčastěji 1-2(-6), ca 1 mm tlustý, (2-)7-16(-28) cm vysoký, žláznatě chlupatý. Květy 10-18(-22) mm dlouhé (včetně ostruhy); kalich dvoupyský, vně řídce žláznatě chlupatý, zelený, horní pysk 3cípý, kališní cípy široce trojúhelníkovité až obdélníkovité, zaokrouhlené, střední cíp až rovný, dolní pysk dvoucípý, cípy užší než u horního pysku, tupé; koruna dvoupyská, vně řídce žláznatě chlupatá, bělavá až bledě fialová, v ústí korunní trubky tmavě fialová příčná skvrna, laloky horní pysku podlouhlé, zaoblené, laloky dolního pysku větší než horního, souběžné, dotýkající se, poněkud prohnuté, na konci ohrnuté nahoru, na bázi chlupaté, střední lalok chlupatý až ke špičce, korunní trubka nálevkovitá, ostruha téměř rovná, válcovitá, tupě uťatá, (2-)4-6(-8) mm dlouhá, ca 1mm tlustá, ± zdéli ½ koruny. Tobolky široce hruškovitě vejcovité, vytrvávající kalich k nim za zralosti těsně přiléhající. Semen několik set, (0,5-)0,7-0,8(-1,0) mm 4 Foto květu v příloze 1

19 9 dlouhá, (0,15-)0,20-0,30(-0,35) mm široká, vřetenovitá, zlatohnědá až hnědá, osemení síťnaté. V-VI. 2n= Variabilita Druh se projevuje jako kompaktní a vcelku vyhraněný. Ve tvaru a barvě květu nebyla pozorována proměnlivost. Jistá morfologická proměnlivost zaznamenaná u některých rostlin má povahu ekomorfózy, snad jediným proměnlivým znakem je tvar tobolky. Krom zcela typických kulovitě hruškovitých tobolek se občas vytvářejí i úzce hruškovité (Bělohlávková 1989) Ekologie Typickým stanovištěm druhu jsou slatinné louky, nazývané černavy (Studnička 1989), jejich podloží je tvořeno jemnozrnným až hrubozrnným pískem, svrchní vrstavy jsou tvořeny lesní rašelinou a rákosovou slatinou (Bělohlávková 1989), s nadmořskou výškou nepřesahující 270 m n. m. (Studnička 1989) Celkový areál rozšíření Endemit České republiky, s výskytem v České křídové tabuli (Studnička 1989). Obrázek 3: Areál druhu Pinguicula bohemica KRAJINA (Studnička 1989).

20 Pinguicula dostalii BÁRTA tučnice Dostálova 5 Popis křížence (Bárta 1944): listy přízemní růžice řapíkaté, k zemi přitisklé, široce eliptické, k oběma koncům se zužující, na okrajích nahoru ohrnuté, poněkud dužnaté, žlutozelené, průměrně mm dlouhé, mm široké. Stvolů většinou více z jedné růžice, 8-15 cm vysoký, lysý, pod květem se zužující. Kalich víceméně zvonkovitý, ušty kališní jsou široce čárkovitě, na konci zaokrouhlené, 1-1,6 mm široké a 2,5-4 mm dlouhé, cca 2 1 / 2 dlouhé jako široké. U rostlin vyšších jsou častěji kališní ušty kratší a užší, než u rostlin menších. Koruna je 10mm široká a 15 mm dlouhá (včetně kalicha), tvořena pyskem horním, složená z dvou lístků a dolního pysku, skládající se z tří lístků korunních, průměrně 2 mm širokých; dolní pysk přesahuje velmi znatelně pysk horní a je více než 2 delší; střední úkrojek dolního pysku je cca 3 mm široký a mírně vykrojený, ostruha velmi krátká, 3-4 kratší koruny, na konci tupá. Semeník svrchní, z něhož dospívá jednopouzdrá mnohosemenná tobolka, ± vejčitá, spíše vejčitě hruškovitá, na horní části slabě promáčklá. Koruna barvy sytě fialové (něco do modra) se světlejší skvrnou uvnitř. V-VII. 2n= Ekologie a rozšíření Jak uvádí Bělohlávková (2000), kříženec rozlišen na Polabské černavě u Mělnické Vrutice. V současnosti se na této lokalitě vyskytuje fenotypově různorodá populace s různě přechodnými znaky mez P. vulgaris a P. bohemica; většina rostlin inklinuje k P. vulgaris. P. dostalii byla zjištěna i na Hrabanovské černavě; následkem vysušení zde vyhynula i s rodičovskými druhy. 5 Foto květu v příloze 1

21 3 Výsledky 3.1 Rozšíření v rámci České republiky Seznam lokalit druhu Pinguicula vulgaris L. T e r m o f y t i k u m : Č e s k é t e r m o f y t i k u m : 6. Džbán: Třtice, rašeliniště, 420 m n. m. (18.VI.1941, J. Netušil, PRC). [Třtice, PR] SPR V bahnách, slatinná louka u obce Čelechovice (sic!) (Knížetová & Petříček 1978, DF-ČR). Třtice, [PR] SPR V bahnách, J od obce, 23.VI.1983 (Knížetová, Pecina & Pivničková 1987, DF-ČR). [Třtice u Nového Strašecína, PR V bahnách] (2004, V. Somol, DB-AOPK). Hradečno, svahy lesní loučky v olšině s vyvěrajícími prameny, 1946 (Klika 1947, DF-ČR). Hradečno, nedaleko vesnice, na vlhkých místech (16.VI.1940, Kožíšek, PRC). Hradečno, bažinatá louka (5.VI.1939, A. Kožíšek, PRC). 9. Dolní Povltaví: Praha [-Košíře], Cibulka (9.VI.81, Conrath, PRC; 12.VI.1860, F. Petrak, BRNU; 1860, F. Petrak, BRNU). [Praha-Košíře,] Cibulka (26.VI.83, sine coll., PRC). 11a. Všetatské Polabí: Mělnická Vrutice (20.V.1950, J. Bič, BRNU). [Mělnická Vrutice,] slatiny u dvora Předplatila, 1984 (Balátová-Tuláčková 1985, DF-ČR). [Mělnická Vrutice, NPR Polabská černava] (2001, I. Kůrková, DB-AOPK; 2008, J. Kubíková, DB-AOPK). Mělnická Vrutice, [NPR] SPR Polabská černava, slatinná louka při Z okraji obce, 17.V.1984 (Knížetová, Pecina & Pivničková 1987, DF-ČR) [Mělnická] Vrutice, 1940 (Klika 1941, DF-ČR). [Mělnická] Vrutice (Klika in Balátová-Tuláčková 1985, DF- ČR). Mělnická Vrutice, luční černavy u obce (24.VI.1946, R. Kurka, CB). Mělnická Vrutice, černava, asi 180 m n. m. (23.V.1959, E. Šťastný, CB; 23.VI.1968, E. Šťastný, CB). Mělnická Vrutice (5.VI.1943, A. Příhoda, PRC). Mělnická Vrutice, rašelinná místa u obce u železniční stanice, 185 m n. m. (20.IX.1942, J. Dostál, PRC). [Mělnická Vrutice,] Kyselka u Vrutic (15.VI.1922, sine coll., PRC). Mělnická Vrutice, luční rašeliniště u obce, 185 m n. m. (5.VI.1943, J. Dostál, PRC). Mělnická Vrutice, na rašelině v okolí osamělé břízy JZ od stanice Mělnická Vrutice, 185 m n. m. (30.V.1943, M. Protiva, PRC). Mělnická Vrutice, 185 m n. m. (5.VI.1943, J. Dostál, PRC). Všetaty, slané louky mezi Vavřincem [osada Vavřineč u Malého Újezda] a obcí (5.VI.1904, U. Bayer, PRC). Všetaty, louky u obce (9.VI.1901, K. Domin, PRC; VI.1929, V. Krajina, PRC; V.1894, Tocl, BRNU; VI.1901, J. Židlický, ROZ). Všetaty (4.V.1926, V. Krajina, PRC). [Lysá nad Labem,] na černavě Hrabanovské (9.VI.21, 11

22 12 L. Viniklář, PRC). Lysá nad Labem, na rašeliništi Hrabanov (9.VI.1921, F. A. Novák, PRC). [Lysá nad Labem,] Hrabanov (8.V.1920, F. A. Novák, PRC; 1931, J. Rozum, PR). Lysá nad Labem, rašeliny "Hrabanov" (1884, Polok, PRC). Lysá nad Labem, Hrabanov, černava (1935, E. Hadač, MP). Lysá nad Labem (18.V.1885, sine coll., MP). Lysá nad Labem, na Hrabanově (15.V.1897, S. Lukeš, BRNU). Lysá nad Labem, Polabské černavy (18.V.85, F. Sedláček, BRNU; sine dat., F. Sedláček, BRNU). Lysá nad Labem, Hrabanov, 1984 (Klika in Balátová-Tuláčková 1985, DF- ČR). [Lysá nad Labem,] Hrabanov, 1984 (Klika in Balátová-Tuláčková 1985, DF- ČR). Lysá nad Labem, na rašelinných loukách k Vrutici, Hrabanov, 1967 (Šachl 1999, DF-ČR). Lysá nad Labem, na rašelinné louce u Hrabanova (20.V.1926, V. Krajina, PRC). Lysá nad Labem, Hrabanov (29.V.1824, V. Krajina, PRC; 29.V.1898, J. Podpěra, BRNU; 1898, J. Podpěra, BRNU; 1.VII.1899, sine coll., PR; 24.V.1921, J. Krauskopf, ROZ; VI.1923, J. Klika, PRC; 24.V.1924, F. Techtner, PRC; VII.1924, F. Techtner, PRC; 29.V.48, J. Vilhelm, PRC). [Lysá nad Labem,] Hrabanovské černavy (VI.1926, Puchmajerová, PRC). Lysá nad Labem, kyselky hrabanovské (12.V.1916, J. Klika, PRC). [Lysá nad Labem,] u Staré Lysé, 210 m n. m., 1928 (Klika 1929, DF- ČR). 11b. Poděbradské Polabí: [Sadská,] Louky u Velenky (V.1894, J. Košťál, MP). [Lysá nad Labem,] nad potokem Vlkava u Staré Lysé, 1940 (Klika 1941, DF-ČR). [Lysá nad Labem,] podél Vlkavy u Staré Lysé, poblíže mostu, 1984 (Klika in Balátová- Tuláčková 1985, DF-ČR). 12. Dolní Pojizeří: Liblice, louky (V.1894, K. Tocl, MP; VI.1890, J. Košťál, MP). Liblice, na černé rašelinné půdě (1881, Velenovský, PRC).13a. Rožďalovická tabule: Nouzov, Komárovské údolí, 1961 (Církva in Šachl 1999, DF-ČR). Jabkenice, Jabkenická obora za Hradeckým rybníkem, 1967 (Knorr in Šachl 1999, DF-ČR). Mcely, na bažinných loukách ( , F. Všetečka, PR). Radovesnice u [Týnce nad Labem, PP] v Dománovickém lese u vesnice (VI.1944, M. Deyl, PR). 15b. Hradecké Polabí: Lužany, na louce u lesa "U Svatých" (10.VI.1930, V. Kavka, HK). Lužany, na svatých, 1947 (Válek 1948, DF-ČR). Svatý u Lužan 1948 (Válek 1954, DF-ČR). Bohuslavice, lužní háj [PR] Zbytka, asi 250 m n. m. (2.VI.1963, V. Horák, MP; MP). PR Zbytka (1971, Vágenknech V., DB-AOPK). PR Zbytka (1945, Krčan K., DB-AOPK). [Pohoří, PR] Zbytky, na slatinné humosní půdě na okraji rašeliniště (Válek 1951, DF-ČR). Opočno u Hradece Králové, ve vodním příkopu bažinaté louky [PR] Zbytka, Zlatý potok nedaleko Meziříčí, 250 m n. m. (29.VI.1942, J. Dostál, PRC).

23 13 M e z o f y t i k u m : Č e s k o m o r a v s k é m e z o f y t i k u m : 22. Halštrovská vrchovina: Trojmezí, rašelinná louka na L břehu potoka Bystřina, 1,7 km od Trojstátí, 13.VII.1996 (Sofron & Nesvadbová in Martínek 1999, DF-ČR). Trojmezí, bývalý "pás", 2 km V od "Trojstátí", 13.VII.1996 (Nesvadbová & Sofron in Martínek 1999, DF-ČR). [Smrčina u Aše, 1,5 km S od osady] (2001, E. Martínková, DB-AOPK). [Krásná u Aše, 3,5 Km SV od obce] (2001, E. Martínková, DB-AOPK). [Krásná u Aše, 4 Km SV od obce] (2001, E. Martínková, DB-AOPK). Plesná [Fleissen,] rašeliny (6.VI.1919, sine coll., PRC). Kraslice - Zátiší, příkop silnice pod lesem (14.VI.1973, K. Kubát, CB). [Kraslice,] Sněžná, okraj údolní cesty na samotě, "U praménků" JV obce, 1975 (Pleva 1977, DF-ČR). Krajková, mokrá louka na S okraji osady Dolina, 1973 (Pleva 1977, DF-ČR). [Bernov u Krajkové, cca 2 Km SZ od osady] (2002, P. Uhlík, DB-AOPK). Oloví (sine dat., Bílek, CB). Oloví, mokrá lesní cesta, 0,7 km JV od osady Horní Studenec, 1967 (Pleva 1977, DF-ČR). Oloví, okraj lesní cesty, 0,6 km V od bývalé osady Staré Hory, 1974 (Pleva 1977, DF-ČR). Háj u Jindřichovic (10.VII.1890, Bauer, PRC). Luh nad Svatavou, osada Hřebeny, mokré louky pod Ovčím rybníkem (Benetka & Nechanský 1970, DF-ČR). 23. Smrčiny: [býv. Horní Pelhřimov u Chebu, 0,6 km J od obce] (2004, E. Martínková, DB-AOPK). 24a. Chebská pánev: [Milhostov, PP Děvín] (2001, Z. Chocholoušková, DB-AOPK). [Milhostov, PP Děvín] ( , V. Melichar, DB-AOPK). [Kateřina u Františkových Lázní, NPR Soos] ( , W. Lippert, DB-AOPK). [Kynšperk nad Ohří, cca 2 km J od obce] (2004, J. Bartoš, DB-AOPK). 24b. Sokolovská pánev: Hroznětín, rybníky (Sterneck 1938, DF-ČR). Merklín [Merkelsgrün] (Sterneck 1938, DF-ČR). Karlovy Vary, rybník u Rybáře, dnes součást města (Sterneck 1938, DF-ČR). 25a. Krušnohorské podhůří vlastní: [Adolfov u Telnice,] PR Černá louka (2009, J. Bělohoubek, DB- AOPK). Habartice, zaniklá obec u Fojtovic, prameniště 0,6 km SZ od vrchu Na výhledech 791,6 (5.VI.2007, Č. Ondráček, CHOM). Vysoká Pec, prameniště s rašelinnou loučkou, 1,1 km SSV od obce (30.VII.1991, Č. Ondráček, CHOM). Mariánská, rašelinný palouk v lesích, J Vlčího hřbetu [Wolfsbergu], 700 m n. m. (22.VI.1958, F. Červený, CHOM). Palič [Palitz], rašelinné louky, 550 m n. m. (30.V.1904, J. Jahn, PRC). Oldřiš [Ullersgrün] u Jáchymova (Sterneck 1938, DF-ČR). Marianská [Mariasorg] u Jáchymova (Sterneck 1938, DF-ČR). Krušné hory, Krásný les, mokřiny na Z úpatí vrchu Špičák, mokrý nízký val při nepoužívané cestě, 650 m n. m., 1987 (Šindlerová & Pekárek in Pekárek 1989, DF-ČR). 26. Český les: [Dolní

24 14 Žandov, cca 1,8 km Z od železniční zastávky Dolní Žandov] (2004, P. Tájek, DB- AOPK). [Dolní Žandov, cca 1,8 km Z od železniční zastávky Dolní Žandov] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). [Dolní Žandov, JZ od vrchu Čupřina] ( , P. Mudra, DB-AOPK). [Tachovská Huť u Tří Seker, Z od obce] ( , P. Mudra, DB-AOPK). [Rozvadov, NPP Na Požárech] (2004, M. Hájek, DB-AOPK). [Rozvadov, NPP Na Požárech] (2005, P. Mudra, DB-AOPK). [Nová Ves u Třemešné, cca 0,6 km J osady] (2003, P. Mudra, DB-AOPK). [Železná u Karlovy Hutě, 1,3 km od osady] (2002, P. Mudra, DB-AOPK). [Karlova Huť, cca 4,3 km JJZ od obce, u býv. Rabova] (2002, P. Mudra, DB-AOPK). Nová Ves u Přimdy, vlhké louky, pastviny a prameniště u kóty 599 m, JV od obce, 1971 (Šedo 1980, DF-ČR). Labuť, na okrajích rybníků (Deyl 1953, DF-ČR). Stará Knížecí Huť, NPP Na Požárech, 2,5 km J od obce, 29.VI.1993 (Pivoňková in Čečil et al. 1994, DF-ČR). Tři Sekery Plánská Huť, zamokřená část pásu podél bývalého drátěného zátarasu, 6,5 km Z od zaniklé osady Slatina, 13.VII.1996 (Švarc in Martínek 1999, DF-ČR). [Domažlice,] vlhčina ve smrkovém mlazí při cestě ZJZ Peci, poblíž koty 570 (28.VI.1936, L. Kresl, PRC). Domažlice, vlhká louka na svahu, asi 1/2 JJV rybníka Strakova (13.VI.1933, L. Kresl, PRC). Pasečnice, kamenitá stráň (1926, L. Kresl, PRC). Mariánské lázně (VI.1925, K. Domin, PRC; VII.1928, F.A. Novák, PRC; V.1985, Krátký, ROZ). 27. Tachovká brázda: Hvožďany, [PP] Hvožďanská louka, bezkolencové louky a pastviny, cca 800 m ZJZ obce, 510 m n. m., 16.X.1990 (Nesvadbová 1991, DF-ČR). Nový Kramolín, mokřad u silnice pod lesem západně od obce (6.VII.1935, L. Kesl, PRC). Babylon, rašelinka za tratí mezi obcí a Hadrovcem, poblíž strážného domku, ZSZ Koty 532m (7.VI.1933, L. Kresl, PRC). Domažlice, v úvoze nad Klenčí (1914, Tocl, BRNU). 28a. Kynšperská vrchovina: [Lázně Kynžvart, S od býv. Lískovce] ( , V. Melichar, DB-AOPK). 28b. Kaňon Teplé: Stanovice [Donawitz,] u Stanovického mlýna (Sterneck 1938, DF-ČR). Tisová, louky 1,2-1,4 km ZSZ obce, 660 m n. m., 1987 (Nesvadbová & Sofron 1991, DF-ČR). Karlovy Vary-Doubí [Aich] (Sterneck 1938, DF-ČR). [Louka u Pramenů, 0,8 km Z od osady] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). [Louka u Pramenů, 0,8 km Z od osady] ( , V. Melichar, DB-AOPK). [Louka u Pramenů, 0,8 km Z od osady] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). [Bečov nad Teplou, cca 2,5 km JJZ od ovce] (2002, sine coll., DB-AOPK). [Bečov nad Teplou, cca 2,5 km JJZ od ovce] (2008, A. Masopustová, DB-AOPK). 28c. Mnichovské hadce: Prameny, okolí rybníčků, 790 m n. m., 1981 (Nesvadbová & Sofron 1991, DF-ČR). Prameny, okraje lesa na J úpatí

25 15 Pluhova boru nad silnicí, 15.VII.1979 (Deyl in Šedo 1983, DF-ČR). [Prameny, cca 0,9 km SSV obce] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). [Prameny, cca 0,9 km SSV obce] ( , V. Melichar, DB-AOPK). [Prameny, NPR Pluhův bor] (2009, P. Mudra, DB-AOPK). [Prameny, NPR Pluhův bor] ( , P. Mudra, DB-AOPK). [Prameny, NPR Pluhův bor] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). [Prameny, cca 1,5 km SSV obce] (2009, A. Masopustová, DB-AOPK). 28d. Toužimská vrchovina: Teplá (1942, sine coll.,pr). Služetín [u Teplá,] mokré louky, prameniště v údolí bezejmenného potoka, 1-1,5 km VJV obce, 700 m n. m., 1985 (Nesvadbová & Sofron 1991, DF-ČR). Poutnov, mokrá louka, pod židovským hřbitovem, 1,0 km SV od obce, 13.VII.1996 (Řehořek in Martínek 1999, DF-ČR). Brť, v údolí Otročínského potoka, SZ od železniční stanice Otročín, 15.VII.1979 (Mladý in Šedo 1983, DF-ČR). Hanov [Lestkov,] lesní bahnitá louka, podél Čekerského potoka u obce (27.V.1912, Taloch, BRNU). Toužim, bahnitá louka nad Trhovným (3.VI.1911, Taloch, BRNU). [Olšová Vrata, 1 km JJZ od obce] (2003, O. Bušek, DB-AOPK). [Bečov nad Teplou, cca 1,6 km V od obce] (2002, A. Masopustová, DB-AOPK). [Bečov nad Teplou, cca 1,6 km V od obce] (2002, sine coll., DB-AOPK). [Bečov nad Teplou, cca 1,6 km V od obce] ( , V. Melichar, DB-AOPK). [Dobrá Voda u Bezvěrova] (1984, sine coll., DB-AOPK). Bezvěrov - Teplá, Z od osady (2007, P. Tájek, DB-AOPK). Horní Kramolín ( , V. Melichar, DB-AOPK). Ovesné Kladruby (2002, P. Tájek, DB-AOPK). Ovesné Kladruby ( , V. Melichar, DB-AOPK). 29. Doupovské vrchy: [Bochov, cca 1,6 km V od obce] (2001, M. Tetera, DB-AOPK). Ostrov, Studánka, svahová pramenná louka u lesa, 1,3 km V od kóty 635, u silnice na Dolní Žitnou, 15.VII.1979 (Mladý in Šedo 1983, DF-ČR). Ostrov [Schlackenwerth] (Sterneck 1938, DF-ČR). 30b. Rakovnická kotlina: Rakovník, nedaleko samoty Červený mlýn, mezi městem a vesnicí Lišany (sine dat., K. Hejda, PRC). 31a. Plzeňská pahorkatina vlastní: Petrovice, louka zvaná Bejkovna [pastvina 0,5 km JZ obce Petrovice] (Vacek & Matějková in Vacek 1995, DF-ČR). Hůrky, mezi obcí a [PR] SPR Hůrky, při J okraji rezervace, 15.VII.1979 (Šedo 1983, DF-ČR). Hůrky, rašeliniště v borovém lese, S až SV od obce, 15.VII.1979 (Deyl in Šedo 1983, DF-ČR). [Hůrky u Úněšova, S od obce] (2004, M. Hájek, DB-AOPK). [Hůrky u Úněšova, S od obce] ( , L. Knížetová, DB-AOPK). [Hůrky,] rezervace Hůrky, J okraj Lomské plošiny (Žán et al. 1980, DF-ČR). Hůrky, rašeliniště (14.VI.55, Fiele, PR). Plzeň, SZ od města, J od Manětína, SV u Hůrek [obec], J od hájovny "V příkopě", 540 m n. m., 1949 (Klika 1950, DF-ČR). Plzeň, SZ od města, J od Manětína, u Hůrky, 550

26 16 m n. m., 1949 (Klika 1950, DF-ČR). Plzeň, SZ od města, J od Manětína, SV u Hůrek [obec], J od hájovny "V příkopě", svahové rašeliniště, 1949 (Klika 1950, DF-ČR). Manětín, rašelina nad Hůrkami, dle cesty od Zahrádky do Dlouhé Louky (2.VI.1907, Tkaloch, BRNU). Manětín Vlhký palouk nad odvodňovanými lukami v dole u Zahrádky blíž Ouneřovu (5.VI.1906,Tkaloch, BRNU). Manětín rašelina nad Hůrkami (17.VII.1909, Tocl, BRNU). Němčice u Čachrova, na podmáčené cestě z obce Němčic do Chřepic (Čížek & Kurz 1970, DF-ČR). 31d. Koubská kotlina: Domažlice, kraj louky, u Mlýnečku (31.V.1914, Tkaloch, BRNU). 34. Plánický hřeben: Vojovice, Z část luk "V jílí", při silnici do Klikařova, JJV obce, 470 m n. m. (Čížek & Král 1974, DF-ČR). Hojsova Stráž, louka a cesta v ochranném pásmu navrhované Přírodní rezervaci (Čížek, Čejka & Král 1995, DF-ČR). Bernartice u Chlístova, na balvanitých ladech u rybníka, nedaleko obce, 1965 (Čížek & Kurz 1970, DF-ČR). Nový Dvůr u Číhaně, bahnitý břeh potůčku vytékajícího z rybníčku, u obce v úseku mezi zalesněnými kótami 700 a 663, 1 km VSV obce, 1967 (Čížek 1968, DF- ČR). Bystré u Mochtína, lada VJV obce (Čížek & Král 1974, DF-ČR). Kocourov u Mochtína, podmáčená písčito-kamenitá cesta, na drahách (Čížek & Král 1974, DF- ČR). Kocourov, pastvina J obce, podmáčený břeh cesty, v místě kde se potůček nejvíc přibližuje k cestě, pod kótou 585, po celém toku potůčku, 1967 (Čížek 1968, DF-ČR). Kocourov, J obce, v místě kde se nejvíce k sobě přibližuje vrch a cesta, která jej sleduje po celé délce toku, podmáčený břeh cesty v délce asi 15m (3.IX.1967, K. Čížek, PRC). Klatovsko, Kolínec, pastviny pod Vídhoštěm (19.VIII.1959, J. Vaněček, CB). Kolinec u Klatovy (1925, Veselý, PRC). Kunkovice u Čechova, J od osady (2002, E. Chvojková, DB-AOPK; 2003, E. Václavíková, DB-AOPK). 36a. Blatensko: Láz, na mokré louce, nad rybníkem, J od obce (8.VI.1958, Kartl, Chán, Spalický & Toman, PRC). Láz, slatinná louka nad rybníčkem J obce (Toman in Skalický, Vaněček et al. 1980, DF-ČR). Láz u Radomyšle, mokrá louka J od obce, u malého rybníčka (20.VI.1956, J. Toman, CB). Záboří, na bažině v louce S od obce (Machovec 1967, DF-ČR). Záboří - Čekanice, rašelinná louka u cesty mezi vesnicemi (1878, Velenovský, PRC). Kadov (Kučera in Skalický, Vaněček et al. 1980). Nezdřev, na bažině pod hrází rybníka Práčovský, J obce (Machovec 1967, DF-ČR). Nezdřev, vlhká louka, 900 m SSV obce u V okraje lesa, 20.VII.1959 (Skalický, Vaněček et al. 1980, DF-ČR). Řesanice, louky a pastviny "V Potocích", 1,5 km JV kapličky v obci, 20.VII.1959 (Skalický, Vaněček et al. 1980, DF-ČR). Lažánky, mokrá louka nad Mostenským rybníkem u obce (7.VI.1958, V. Skalický, PRC). 36b. Horažďovicko:

27 17 Kátovsko, na bažině, V od osady (Machovec 1967, DF-ČR). Lnářský Málkov, louky JV (5.VI.1949, J. Vaněček, CB). Lnářský Málkov, louky u rybníku Svadný (5.VI.1949, J. Vaněček, CB). 37a. Horní Pootaví: Annín, Račí potok, na loučce a v olšině (Vaněček 1984, DF-ČR). Chlum, Pstruží potok, v údolí horního toku potoka po osadu, na louce a ve smrčinách (Vaněček 1984, DF-ČR). Kašperské Hory, v křovinách, v březovém háji na svahu mezi kostelem Sv. Anny, Z města (Procházka & Vaněček 1968, DF-ČR). Kašperské Hory, přítok Zlatého potoka který pramení pod Chlumem, protékající částí obce Prádlo (Vaněček 1984, DF-ČR). Kašperské Hory, u kostela Sv. Anny (1968). Kašperské Hory, travnatá cesta v údolí Zlatého potoka, V od města (VII.1964, R. Slaba, CB). Odolenov, 1951 (Vaněček in Procházka 2001, DF-ČR). Sušice, slatinná louka po L straně silnice, na SSZ okraji města, 480 m n. m. (Procházka & Vaněček 1968, DF-ČR). Sušice-Červená, pastviny (7.VI.1964, J. Vaněček, CB). Rejštejn, rašeliniště 3km JV obce, 34km JV Klatov, 800 m n. m. (1.VII.1988, J. Hanousek, MP). 37b. Sušicko-horažďovické vápence: Sušice-Malá Chmelná, pastviny (31.V.1961, J. Vaněček, CB). 37c. Nezdické vápence: mezi Strašínem a Rozsedly, louky J mlýna Hamr (24.V.61, sine coll., CB). PR Na Volešku (1992, F. Čečil, DB-AOPK). 37e. Volyňské Předšumaví: [Albrechtice, NPP] Pastviště u Fínů, 4,5 km JV Sušice, 622 m n. m., 24.VII.1987 (Sofron in Čečil, Gryc, Hostička, Kraft, Nedorostová, Nesvadbová & Sofron 1987, DF-ČR) [Albrechtice,] NPP Pastviště u Fínů, střední část, 629 m n. m., 18.VI.1997 (Matějková in Matějková & Nesvadbová 1999, DF-ČR). [Albrechtice,] NPP Pastviště u Fínů, nachází se SSV od obce, střední část, 629 m n. m., 18.VI.1997 (Matějková & Nesvadbová 1999, DF-ČR). [Albrechtice,] NPP Pastviště u Fínů, nachází se SSV od obce, střed.část, P břeh potůčku, 635 m n. m., 18.VI.1997 (Matějková & Nesvadbová 1999, DF-ČR). NPP Pastviště u Fínů ( , Hostička et.al., Db-AOPK). Albrechtice, na loukách směrem k Chocholicům, 660 m n. m. (Procházka & Vaněček 1968, DF-ČR). Pravětín, louky v údolí SV od obce, prameniště na svahu., 700 m n. m., 14.VI.1957 (Moravec 1965, DF-ČR). Smrčná, JZ od obce, louky na Z svahu údolí Bořanovického potoka, třetina svahu, 600 m n. m., 6.VI.1956 (Moravec 1965, DF-ČR). Vacovice, louky v údolí pod obcí, spodní třetina svahu, 630 m n. m., 26.VI.1960 (Moravec 1965, DF- ČR). Chvalšovice, křovinatá pastvina pod samotou J.Z. od obce (27.V.1985, V. Chán, CB). PP Chvalšoviské pastviny (1996, J. Hadinec, DB-AOPK). Zálesí, bažinatá louka 200m SV samoty Mačury (5.VI.1979, J. Smažík, CB). Lštění u Libotyně, na rešelinách a vlhkých lukách na JZ od osady, cca m n. m. (9.V.1946,

28 18 J. Moravec, PR). Lštění, rašelinná louka u samoty Brdo, cca 880 m n. m. (14.VIII.1940, J. Šimák, PRC). Lštění, louky u cesty J od obce, prameniště na pavlovném svahu, 830 m n. m., 11.VI.1957 (Moravec 1965, DF-ČR). Vimperk (1898, K. Domin, PRC; 12.VI.1926, V. Krajina, PRC). Čkyně, lesní, mokrá loučka mezi lesy, mezi obcí a Krušlovem, 650 m n. m. (14.VII.1943, M. Protiva, PRC). Libotyně u Vimperka, rašelinná louka J od obce, cca 700 m n. m. (10.VI.1951, V. Chán, CB). 37g. Libínské Předšumaví: Ovesné u Crobol, u cesty k železniční zastávce u obce, SSZ osady (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). Prachatice, mezi Ovesným a Chroboly, Jelení hora, 700 m n. m. (12.VII.1960, V. Skalický, PRC). 37h. Prachatické Předšumaví: [Mlynářovice,] Cudrovice, u cesty lesem, směrem k Volarům, ZSZ kóty 942 m n. m. (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). Mičovice, Frantoly, mokřiny u Zlatého potoka v úseku Frantoly - Malonín (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). Libínské Sedlo, slatinné louky 500 m SSZ obce, v serpentinovité silnici (Skalická, Houfek & Skalický in Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). Chlumany [Chumena,] louka (26.V.1913, E. Jiřášek, CB). Bělečská Lhota, travnaté břehy Žerovnického potoka, cca 400 m od obce, nedaleko Husince, cca 620 m n.m (3.VII.1943, S. Hejný, PRC). 37i. Chvalšinské Předšumaví: Hrbov u Netolic, bažinatá louka (21.V.90, sine coll., PRC). Netolice, bažina (1898, sine coll., PRC). Smědeč, mokřiny u samoty Jungwirth, SZ osady (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). Jáma u Mičovic, lesnatý vrch Vrata, JV osady, pastviny při okraji lískových křovin, při SZ okrajích lesa (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). Třešňový Újezdec, louka u potůčku 500 m JV osady (Skalická, Houfek & Skalický in Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). Vadkov, vlhká louka při okraji lesa Z osady (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). [Lhenice, PP Koubovský rybník] (2002, M. Filipová, DB-AOPK). [býv. Mladonov u Otic] (2002, V. Grulich,DB-AOPK; 2002, Grulich & Vydrová, DB- AOPK; 2005, A. Vydrová, DB-AOPK). [býv. Mladonov u Otic, cca 1,4 km SV od obce] (2003, A. Vydrová, DB-AOPK). [býv. Mladonov u Otic, cca 1,2 km S od obce] (2003, sine coll., DB-AOPK). 37j. Blanský les: [Krasetín,] Kleť (21.VI.1927, K. Žebera, PRC). Krásetín, PP Horní luka, leží na S svahu Kletě, asi 100 m na SSV od hájenky Horní Moučka a 0,5 km na SZ od obce, 618 m n. m., 1997 (Vydrová 1998, DF- ČR). [Krasetín, PP Horní luka] ( , A. Vydrová, DB-AOPK). Český Krumlov, PP Horní luka v Blanském lese, 28.VI.1994 (Vydrová 1998, DF-ČR). Březovík, Červený vrch SV obce, 1971(Rivola 1973, DF-ČR). Nová Ves, rašelinné louky na V úpatí Vysokého Kořene (Gazda 1970, DF-ČR). Březovík, prameniště na louce na Červeném vrchu SV obce (1.VII.1870, M. Rivole, CB). 37l.

29 19 Českokrumlovské Předšumaví: Mokrá, vlhký okraj polní cesty Z od osady Skalné, SSV od obce (Gazda 1970, DF-ČR). Květušín, na mokřinách, malá čočka v lese, 755 m n. m. (16.VII.2005, Effmertová J., DF-ČR). Radostice, vlhká louka při cestě S obce, 520 m n. m., 1967 (Slanec in Houfek 1969, DF-ČR). Mýtina u Hořic na Šumavě, U Vojslav, rašelinný úvoz JV osady (18.VI.1968, S. Kučera, CB). Černá v Pošumaví, les směrem k Pláničce, cestou od transformátoru, zkraje na odbočce cest v levo u travnaté cesty, 750 m n.m (VIII.1949, F. M. Milhauz, PRC). 37m. Vyšebrodsko: [Hrudkov, zaniklá obec] Horní Přísahov, smilková louka SZ od obce (Gazda 1970, DF-ČR). 37n. Kaplické mezihoří: Sedlíkov [u Hněvanova,] na mokré cestě JZ obce, směrem k Rožmberku, 740 m n. m., 1967 (Slanec in Houfek 1969, DF- ČR). Kaplice, rašelinka u rozcestí pod lesem, u potoka mezi obcemi Valkounov [Walketschlag] a Hradovy (1.VII.1960, V. Skalický, PRC). Kaplice, mezi osadami Stupečná a Dvorečná u Lipna (30.VI.1960, V. Skalický, PRC). Frymburk, mokrá, jílovitá louka u Lipna (sine dat., P. Kyslík, ROZ). 37p. Novohradské podhůří: Nežetice, SV svah Todeňské hory, 2 km ZJZ od obce, 2.X.1967 (Kučera 1970, DF-ČR). Nežetice, na SV svahu vrchu Todeňská hora, 2 km ZJZ od obce, 500 m n. m., 1969 (Kučera 1970, DF-ČR). Todně, luční zrašelinělé prameniště na SZ svahu Todeňské hory (19.VIII.62, M. Kučera, CB). Svatý Tomáš, zrašelinělé louky asi 800 m SZ od obce, 890 m n. m., 1998 (Procházka & Kováříková 1999, DF-ČR). Rudolfov, vlhká louka na J okraji lesa Děkan (Gazda 1970, DF-ČR). Šumavské Hoštice, louky směrem ke Lštění (7.VI.1961, Blazkova, CB). [Chlupatá ves,] Tomandlův dvůr (22.VII.1962, V. Skalický, PRC). Žumberk [Sonnberg,] u Nových Hradů [Gratzen,] Žumberk [Sonnberg,] na mokrých trávnících, 548 m n. m. (30.IV.1885, A. Topitz, PRC). Žumberk [Sonnberg,] u Nových Hradů [Gratzen,] rašeliniště, 543 m n. m. (30.V.1885, A. Topitz, MP; 30.IV.1885, A. Topitz, MP). [Milíkovice, PP Děkanec] (1991, A. Albrechtová, DB-AOPK). 37q. Soběnovská vrchovina: Dluhoště, louka na okraji lesa, SV obce (Rivola & Knížetová 1970, DF-ČR). Kamenice [Hennberg] u Benešova nad Černou, mokrá loučka na okraji lesa u osady (Rivola & Knížetová 1970, DF-ČR). 38. Budějovická pánev: Lipí, louka u polního rybníka u samot, JV od obce (Gazda 1970, DF-ČR). Ražice, Řežabinec, na vlhkých trávnících, cca 365 m n. m. (28.VII.1943, S. Hejný, PRC). Ražice, na obnoveném rašeliništi mezi jižní částí a propadlinou rybníku Řežabinec, cca 380 m n.m (31.V.1947, S. Hejný, PRC). [Ražice,] Řežabinec, vypálená plocha rašeliniště (29.V.1948, Hejný S., DF-ČR). [Ražice,] Řežabinec, tůňky (VII.1948, Hejný S., DF-ČR). [Ražice, NPR Řežabinec

30 20 a Řežabinecké tůně] (1959, J. Růžička, DB-AOPK). 39. Třeboňská pánev: Hluboká u Borovan, PP Žemlička, menší rybník s přechodovým rašeliništěm ve výtopě a rašelinná louka pod hrází rybníka, 1 km JV od kaple v obci, 470 m n. m. (Čech in Lepší, Lepší & Štech 2005). Hluboká u Borovan, loučka JZ pod hrází rybníka [PP] Žemlička, 0,7 km JV od obce, 470 m n. m. (Grulich in Lepší, Lepší & Štech 2005). Hluboká u Borovan, PP Žemlička (4.VIII.2004, Navrátilová = Ernestová J., DF-ČR). Hluboká u Borovan, PP Žemlička, 460 m n. m. (22.VII.2003, Navrátilová = Ernestová J., DF-ČR). Petrovice [u Mladošovic,] mokřiny pod rybníkem Smrk, 0,2 km JV obce, 1972 (Kovář 1973, DF-ČR). Jílovice, na vlhké louce u Vesky (23.VI.1940, R. Kurka, CB). Jílovice, na rašelinné louce za Veskou, 467 m n. m. (5.VI.1941, R. Kurka, CB; 31.V.1942, R. Kurka, CB). Jílovice, rašelinná louka ( , R. V., PRC). [Jílovice u Borovan, cca 1,7 km SZ od obce u rybníčků] (2003, I. Špačková, DB-AOPK). Roudná u Soběslavi, vlhká louka (sine dat., K. Stejskal, PRC). Roudná u Soběslavi, bažinná louka (13.VI.1900, K. Stejskal, PRC). Roudná u Soběslavi, při pěšině od zastávky k převozu, rašel. louka při bahnité strouze, 395 m n. m. (10.VI.1942, A. Vopravil, PRC). Žiteč na břehu "Černého rybníka", cca 480 m n. m. (24.VI.97, R. Hendrych, PR). 41. Střední Povltaví: Záborná Lhota, močálovitá pastvinka u obce, vpravo do silnice k Prostřední Lhotě, asi 370 m n. m., velmi mírný severovýchodí svah (22.VIII.1942, A. Břicháček, PRC; MP). 45b. Českokamenická kotlina: Kunratice [u České Kamenice,] na Z úpatí El. Slatiny, 1940 (Dinnebier in Marschner, Tuma, Houfek & Roubal 1985, DF-ČR). České Kamenice, Zámecký vrch, pastviny, skalnaté svahy (Dinnebier in Marschner, Tuma, Houfek & Roubal 1985, DF-ČR). 46d. Jetřichovické skalní město: Hřensko, proti proudu Kamenice (Marschner, Tuma, Houfek & Roubal 1985, DF-ČR). Hřensko, mokré pískovcové skály u silnice na Janov (22.VI.1970, K. Kubát, CB). 59. Orlické Podhůří: Záboří u Ohníšova, bažinatá louka pod Panskou strání, 350 m n. m., 1952 (Krejcar in Houfek 1969, DF-ČR). Pěčín [u Rokytnice,] rašelinná louka za železniční zastávkou, 1956 (Hynková in Houfek 1969, DF-ČR). Nedvězí u Dobřan, břeh nad cestou (2006, M. Gerža, DB-AOPK). 61a. Křivina: Rašovice u Týniště nad Orlicí, 1940 (Klika 1941, DF-ČR). 63f. Českotřebovský úval: Česká Třebová, bažinatá louka u Semanínského borku (1.VI.1892, T. Maloch, PRC; MP). Česká Třebová, bažinatá louka u Borku, mezi městem a vesnicí Semanín, cca 390 m n. m. (12.VI.1941, V. Jirásek, PRC). Česká Třebová, bažinatá loučka na J okraji lesíka Borku, jižně od města, asi 394 m n. m. (20.VI.1941, F. Vrbický, PRC). Česká Třebová, bažinatá louka na JV okraji lesíka

31 21 Borek, JV od města, křída, 394 m n. m. (20.VI.1941, F. Vrbický, MP). Dvůr Šejby, 2 km S od Počátek, prameništní rašelinná louka, 0,5 km SZ od dvora, 635 m n. m. (16.VII.1974, I. Růžička, MJ). 67. Českomoravská vrchovina: Polesí, 1 km SZ od obce Počátky, 0,3 km od osady Šejby, 610 m n. m., 5.X.1965 (Rybníček 1974, DF-ČR). Houserovka, na rašelinné louce asi 1km jižně od obce, blíže bývalého mlýna "u Pilaře" (25.IX.1962, F. Jiřík, CB). Houserovka, na rašelinné louce, levého břehu Bělé, blíže samoty "u Pilaře" (27.VI.1963, F. Jiřík, CB). Vlásenice-Drbohlavy, 10km JJZ od Pelhřimova, na rašelinné louce [PR] V Mezence, na S okraji lesa Barborecký revír, 1,5km JJV obce, 600 m n. m. (19.VI.1973, I. Růžička, MJ). Vlásenice- Drbohlavy, 10 km JJZ od Pelhřimova, rašelinná louka podél pravého břehu potoka na S okraji lesa Barborecký revír, 1,5 km JJV ovce, cca 600 m n. m. (19.VII.1974, I. Růžička, MJ). Vlásenice-Drbohlavy, 10 km JJZ od Pelhřimova, rašeliniště na pravém břehu potoka na S okraji lesa Barborecký revír, 1,5 km JJV od obce, 620 m n. m. (14.VII.1987, I. Růžička, MJ). 75. Jesenické podhůří: Horní Město, PR Skalné rašeliniště, asi 1 km S obce, 15.VII.1989 (Trávníček in Hradílek, Sedláčková, Skalický & Trávníček 1999, DF-ČR). K a r p a t s k é m e z o f y t i k u m : 76a. Moravská brána vlastní: Štramberk, arboretum, spodní část lomu pod Kamenárkou, cca 400 m n. m. (25.V.2006, M. Sedláčková, NJM). 84a. Beskydské podhůří: Kozlovice, PR Rybníky, cca 2,1 km JJZ kostela, prameništní výstup vody, v mírně svažité rašelinné louce u řeky Tichávky, 385 m n. m. (9.VI.2002, Kočí M., DF-ČR). Kozlovice, rašeliniště a navazující lesík, 50 m od silnice, v polovině cesty mezi obcí a Tichou m n. m. (Sádlo in Grulich 2003, DF-ČR). [Tichá u Frenštátu nad Radhoštěm,] PR Rybníky (21.VI.2009, Z. Prymusová, DB-AOPK). Tichá, travertinová kaskáda na západním konci obce, 350 m n. m. (Sádlo in Grulich 2003, DF-ČR). O r e o f y t i k u m : Č e s k é o r e o f y t i k u m : 85. Krušné hory: Rýžovna u Abertam, meliorační strouha SSV od křižovatky v osadě, 970 m n. m. (7.VIII.1989, Č. Ondráček, CHOM). Rýžovna u Abertam, prameniště pod lomem 0,9 km JZ od osady, 1000 m n. m. (7.VIII.1989, Č. Ondráček, CHOM). Ryžovna [u Abertam,] břehy Blatenského příkopu, 40m SZ od křižovatky v osadě (19.VI.1990, Č. Ondráček, CHOM). Ryžovna [u Abertam,] mokrá louka s prameništi pod pruhem lesa na S úpatí čedičového příkrovu, 0,8-1 km JZ od bývalé obce, m n. m. (Kubát in Michálek 2003). Ryžovna