NAŠE Č.J.: SR/0944/LI/ VYŘIZUJE: Farský Kamil, Ing. V LIBERCI: VAŠE Č.J.: KULK 43210/2019

Transkript

1 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY REGIONÁLNÍ PRACOVIŠTĚ LIBERECKO ODDĚLENÍ PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU U Jezu 10, Liberec tel.: liberecko@nature.cz IDDS: zqmdynq dle rozdělovníku NAŠE Č.J.: SR/0944/LI/ VYŘIZUJE: Farský Kamil, Ing. V LIBERCI: VAŠE Č.J.: KULK 43210/2019 Věc: Odborné vyjádření k žádosti o zpracování posudku pro záměr: Obnova MVE Rybnice a rybí přechod na řece Jizeře, ř.km. 115,247 v k.ú. Rybnice a Bystrá nad Jizerou. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, regionální pracoviště Liberecko (dále jen AOPK ČR) obdržela dne Vaši žádost o zpracování odborného posudku pro předmětný záměr. Žádost byla doložena těmito podklady: posudek dle 45i zákona - obnova MVE Rybnice, aktualizace 05/ RNDr. Zahrádka studie jezové MVE Rybnice na řece Jizeře, ř.km. 115,247 - Ing. Frýdl 09/2017 biologické hodnocení (BH) záměru - Ing. Mgr. Pravec - aktualizace 05/2019 žádost o povolení výjimky s dokumentací ke stavbě rybího přechodu kopie vyjádření ČRS, z.s. k záměru z Je navržena obnova zaniklého energetického vodního díla na řece Jizeře, v ř.km. 115,247, ze kterého se do současnosti zachovaly pouze dílčí fragmenty původní stavby, vesměs situované mimo koryto dotčeného vodního toku. Investorem tohoto záměru je právnická osoba - SITNIK s.r.o., IČ: se se sídlem Rybnice 100, Háje nad Jizerou. Záměr předpokládá obnovu původního vodního díla - malou vodní elektrárnu (MVE) - s novým vzdouvacím objektem navrženým formou pohyblivého klapkového jezu založeného na pevné konstrukci o celkové hrazené výšce 2,20 m a délkou obnoveného vzdutí 480 m. Přívodní kanál je navržen v délce 15 m pro odklon vody a korekci rychlostního pole proudu při nátoku na turbínu. Nová strojovna MVE s krátkým nátokem před jemnými česlemi posazenými ve sklonu 70 o a roztečí prutů česlic 25 mm bude obsahovat 2x soustrojí s Kaplanovou turbínou v přímoproudém uspořádání s řemenovým převodem a asynchronním generátorem pracujícím v automatickém režimu. Každá turbína bude zpracovávat přirozené průtoky řeky Jizery od minimálního zpracovatelného průtoku Q min.=0,63m 3 /s do maximální celkové hltnosti turbíny Q max.=6,29 m 3 /s v nepřetržitém provozu bez akumulace vody při udržování stálé výšky hladiny v nadjezí. Nedílnou součástí této stavby je objekt rybího přechodu (RP) navržený formou přírodě blízké balvanité rampy. Vnitřní vystrojení RP předpokládá možnost hrazení na jeho vtokové i výtokové části formou ručně ovládanými stavidlovými deskami. Návrh RP současně uvažuje s instalací plastového flexibilního potrubí pro zajištění funkce vábícího proudu. Podaná žádost o odborné stanovisko AOPK ČR je zdůvodněna potřebou odborného posouzení vzhledem k provedeným změnám v předložené dokumentaci stavby, na kterou správní orgán (KÚLK) z titulu příslušného orgánu ochrany přírody, bude zahajovat správní řízení o povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů dle 56 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně je AOPK ČR žádána o posouzení těchto skutečností: 1. Posouzení záměru s navrženým souborem doporučených opatření pro danou EVL Údolí Jizery a Kamenice. 2. Posouzení záměru z hlediska vlivu na migrační prostupnost řeky Jizery, v obecném vztahu z hlediska zvláště chráněných druhů živočichů. 3. Samostatné zhodnocení technického návrhu by-passového rybího přechodu o parametrech uvedených ve výše citované projektové dokumentaci z hlediska prostupnosti pro zjištěnou rybí obsádku toku Jizery. Zjištěná druhová pestrost je součástí hodnocení dle 45i zákona, zpracovaného RNDr. Zahrádkou ze září 2017 aktualizovaného v květnu Důležité je zejména zhodnocení splnění bodů týkajících se sklonu rybího přechodu, jeho vodnatosti a technického návrhu RP. strana 1/6

2 4. Zhodnocení možného negativního vlivu blízkých zaústění náhonu a rybího přechodu při poproudové migraci ryb (zmíněný Mgr. Pravcem na str. 34, posudku), případně zhodnocení současného návrhu či návrhy zabezpečení proti vniknutí rybí obsádky do elektrárny, včetně zhodnocení poproudové a protiproudové migrace. 5. O zhodnocení projektu jako celku, zejména ve vztahu ke konstatování uvedeném ve studii Studie jezové MVE Rybníce pod bodem 1.4 o převedení veškerých MZP o objemu 2,79 m 3 /s rybím přechodem. K předmětu žádosti uvádí AOPK ČR toto: Ad 1: Soubor doporučených opatření (SDO) pro evropsky významnou lokalitu (EVL): Údolí Jizery a Kamenice (kód lokality CZ ) charakterizuje záměrem dotčený vodní tok Jizeru jako proudný tok se silným zastoupením kamenitého substrátu s poměrně zachovalým původním kamenitým korytem, místy se skalními stupni. Rybí společenstvo řeky Jizery je tvořeno druhy: pstruh obecný (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus), jelec tloušť (Squalius cephalus), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), hrouzek obecný (Gobio gobio), mihule potoční (Lamptera planeri), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), vranka obecná (Cottus gobio). Druhové spektrum v Jizeře odpovídá přírodě blízkému většímu toku lipanového pásma ovlivněnému vysazováním v rámci pstruhového hospodaření. Od 90. let se díky snížení okyselení výrazně zvýšil podíl mřenky mramorované a hrouzka obecného, další druhy původního parmového pásma se však díky fragmentaci toku dosud nenavrátily. Naopak již díky rybářskému hospodaření nejsou zaznamenávány nepůvodní druhy pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a siven americký (Salvelinus fontinalis). V EVL je pravidelně prováděn v 3 letém cyklu ichtyologický průzkum. Předložený záměr se přímo týká předmětu ochrany EVL - druhy: vranka obecná (Cottus gobio) aktuálně charakterizovaným stabilní populací, která není izolovaná a leží uvnitř areálu rozšíření tohoto druhu. Celkové hodnocení tohoto předmětu ochrany je dobré s cílovým stavem zajištění stabilní populace vranky obecné odpovídající stavu při vyhlášení EVL. Vranka je ohrožená především ničením obývaného biotopu. Při zásazích do vodního toku (stavebních pracích, těžbě štěrků) může vznikat silný zákal, který v jarním období může významně narušit proces rozmnožování a vývoje juvenilních vranek. U vranky obecné je důležité vyloučit vliv významných negativních faktorů. Potřebné je také nezasahovat do toku v období rozmnožování a vývoje vranek. Je nutné uchovat tok v klidu v průběhu března a dubna, kdy dochází k rozmnožování a vývoji raných stadií vranek (i při rybářském hospodaření). Je-li část lokality poškozena nevhodnými úpravami, je třeba danou lokalitu uvést do přírodě bližšího stavu (především tvorbou rozmanitého dnového substrátu s převahou omletých kamenů a štěrku). Jizera je typická podhorská řeka s balvanitým až kamenitým korytem s náplavy štěrku a písku v místech s pomalejším prouděním. Substrát dna je zásadně ovlivněn v úsecích vzdutí nad jednotlivými jezy, kde je sediment výrazně jemnější oproti přirozenému stavu. Koryto Jizery je na mnoha místech stabilizováno, zejména v intravilánech obcí a v místech kontaktu s dopravními komunikacemi. Tyto úpravy však většinou zpevňují břehy a zásadním způsobem neovlivňují členitost dna koryta. Koryto Jizery a Kamenice je již v současnosti enormně zatíženo vybudovanými jezy a nadměrnými odběry vody pro vodní elektrárny. V toku pod jezy v důsledku odběrů vody stávajícími MVE dochází ke změnám charakteristik vody (teplotní změny zejména v letním a zimním období, změny ph, změny obsahu solí), výraznému snížení zatopené plochy dna, zásadní změně průtokových charakteristik. Důsledkem je změna osídlení toku jak bentickými organismy, tak i rybami. Obzvláště negativní vliv představuje tzv. špičkování, které je sice vyloučeno v manipulačních řádech, přesto k němu po celé předmětné délce toku Jizery i Kamenice dochází. V derivovaných úsecích protéká málo vody, čímž jsou narušovány ekologické funkce toku. Úseky neovlivněné nakládáním s vodami představují 12,2 km toku v EVL (9,3 km na Jizeře a 2,9 na Kamenici). Vzdutí v EVL je v celkové délce 3,4 km (3,2 na Jizeře a 0,2 na Kamenici). Derivované úseky jsou na Jizeře v délce 8,1 km a na Kamenici 0,5 km. Ochrana vranky obecné je v přímé souvislosti s trvalou kontrolou čistoty vod a se zamezením pro tento druh nevhodných technických zásahů do koryta toku a jeho substrátu. Je třeba vyvarovat se především zahlubování a zpevňování koryt, a také těžbě štěrkových sedimentů. Důsledně dodržovat předepsaný průtokový režim při odběru vody z toku a uchovat v toku klid v průběhu března až dubna, kdy dochází k rozmnožování a vývoji raných stadií vranek. Nesmí docházet k výstavbě nepřekonatelných migračních bariér a tvorbě vzdutí, jež by zabraly plochu stávajících proudných úseků. Z hlediska ochrany vranky obecné ve vztahu k morfologii koryta je velice významné ochránění stávajících proudných kamenitých a balvanitých úseků, které představuji základní typ stanoviště strana 2/6

3 vranek. Pro předmět ochrany je zapotřebí eliminovat těžbu substrátu (zejména hrubých frakcí) a další úpravy koryta vedoucí k snížení různorodosti substrátu a zastoupení velkých částic (kamenů a balvanů). Technické úpravy profilu (zahlubování, zpevňování) na neregulovaných částech toku jsou nežádoucí, zejména jedná-li se o zásahy do dna. Odůvodněné opevnění břehů v bezprostřední blízkosti komunikací a sídel bez zásahů do dna je možné, přitom je třeba preferovat kamenný zához a kamennou rovnaninu před použitím cementových směsí. Z hlediska ochrany populací ryb (včetně vranek obecných) ve vztahu k problematice migračního zprůchodnění a zajištění dostatečných průtoků, je nutné obousměrné zprůchodnění stávajících příčných migračních bariér. Z důvodu významného ovlivnění toku migračními překážkami je vyloučeno budování nových migračních překážek (jezů a stupňů) v celém dotčeném úseku Jizery i Kamenice. Na Jizeře i Kamenici dochází k významnému využívaní vody v souvislosti s nakládáním s vodami pro energetické účely. Zásadní vliv má režim MVE na společenstvo ryb. V úseku EVL není žádoucí umísťovat případné další elektrárny, ani povolovat významné odběry vody, které by znamenaly negativní ovlivnění biotopu druhu. Minimální zůstatkové průtoky by pro všechny provozy měly být stanoveny minimálně na hodnoty uvedené metodickým pokynem MŽP. V déle trvajícím období sucha je žádoucí zamezit provozu MVE. Realizace záměru obnovy MVE Rybnice na Jizeře, ř.km. 115,247 představuje zásah, který není slučitelný s optimální způsobem péče o předmět ochrany druhu - vranka obecná - uvedeným ve zpracovaném SDO pro EVL Údolí Jizery a Kamenice. Ad 2: řeka Jizera v předmětném úseku je dle aktuálně platné Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR (aktualizace více na: nedílnou součástí labské větve nadregionálního prioritního biokoridoru s mezinárodním významem s vazbou na mořské prostředí zejména pro diadromní migrace ryb, v našich podmínkách pro úhoře říčního (Anguilla anguilla) a lososa obecného (Salmo salar). Uvedený materiál v obecné rovině stanovuje principy ochrany stávající migrační prostupnosti vodních toků takto: Migrační prostupnost toků patří mezi základní parametry při hodnocení jejich ekologického stavu. Narušením tohoto parametru výstavbou příčných vodních děl dochází ve většině případů ke změně dalších složek vodního prostředí, které souvisí se změnou indikativních parametrů vodního toku, jako jsou podélný sklon, rychlost proudění, splaveninový režim a další. Z těchto důvodů je nutné: - pečlivě posuzovat vliv nových staveb na migrační prostupnost a navrhovat taková dostupná řešení, která zamezí vzniku nových bariér, - uplatňovat legislativní nástroje s cílem kompenzace vlivu příčných staveb na migrační prostupnost nebo zamezení jejich realizace, - v rámci povolování využívání odběrů vod posuzovat změny hydrologického režimu a jejich vliv na kvalitu vodního prostředí a povolovat pouze takové využívání, které nezpůsobí závažné změny, - udržovat neupravená koryta toků v přírodě blízkém stavu minimalizací zásahů do dna a břehů, - v upravených korytech, tam kde to je možné, podporovat vznik mikrohabitatů ponecháváním štěrkových náplavů, - posuzovat zásahy do koryt vodních toků i s ohledem na rizika narušení, tedy posuzovat každou realizaci či úpravu vodního díla, která takový zásah znamená. Pro obecnou ochranu migrační prostupnosti je třeba důsledně uplatňovat stávající legislativní nástroje (ustanovení zákona o vodách a zákona o ochraně přírody a krajiny) zejména v procesu povolování nových staveb. Nezbytné je přitom, aby podkladem pro povolení byly kvalitní a objektivní podklady, jako například biologické hodnocení dle 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Současně s tím je potřeba předcházet fragmentaci prostředí tekoucích vod nastavením vyhovujících minimálních průtoků při povolování odběru vod, snižováním zátěže vodních toků znečištěním a fyzickými zásahy do jejich koryt v rámci údržby (například odtěžování sedimentů apod.). Nezbytné je též uplatňovat principy ekologické správy toku, které mohou přispívat ke zlepšení podmínek v korytě vodního toku a zlepšovat podmínky pro migrace ryb. Při navrhování optimálního způsobu obousměrné migrační prostupnosti vodních toků je primární ochrana stávajících úseků před jejich fragmentací příčnými vzdouvacími objekty. Migrační zprůchodňování stávajících příčných překážek ve vodních tocích pomocí staveb rybích přechodů různých typů je vnímáno jako kompenzační opatření, které ovšem není schopné eliminovat všechna negativa spojená se stavbou a zejména provozem vodních děl, které dlouhodobě negativně ovlivňují ekologický stav dotčeného vodního toku. Snahy k zajištění migrační prostupnosti vodních toků jsou v současnosti vedeny primárně směrem k odstraňování zbytných migračních strana 3/6

4 překážek ve vodních tocích a teprve v prokazatelně nezbytných případech (zejména na stávajících objektech) je dodatečně přistupováno ke stavbám RP s upřednostněním přírodě blízkých typů RP. Nedílnou součástí migrační aktivity mihulovců a ryb jsou rovněž migrace ve směru po proudu vodního toku. Nápravná a minimalizační opatření k ochraně ryb před poškozením v hydroenergetických zařízeních by měly splňovat dva základní požadavky: - zabránit vniknutí ryb do odebírané vody - usměrnit ryby do alternativní migrační cesty tak, aby nedošlo k jejich stresu, poškození či úhynu, případně ryby odklonit a transportovat pod překážku. Jako významné preventivní opatření lze ve smyslu poproudové migrace označit především používaný typ turbíny, který má zásadní roli na míru mechanického a fyziologického poškození či úhyn migranta při průchodu MVE. V této souvislosti jsou dnes již dostupné a dále se vyvíjejí typy turbín a čerpadel, které lze považovat za environmentálně šetrné a které by měly být přednostně preferovány. Účinná navigace migrujících ryb mimo odběrný objekt a přítomnost alternativní migrační cesty jsou nezbytné podmínky úspěšné aplikace nápravných a minimalizačních opatření. V opačném případě může být jejich účinnost prakticky nulová. K zabránění vstupu ryb do nátoku vodních elektráren nebo čerpacích stanic slouží mechanické zábrany (fyzicky zabraňují průchodu rybám). Vlastními navigačními opatřeními jsou pak především behaviorální clony využívající znalostí detekčních a navigačních mechanismů ryb včetně znalostí jejich únikových reakcí. Všechna tato opatření mají rozdílnou účinnost a prostorové nároky a jejich úspěšné použití závisí na druhově specifickém chování ryb a na místních podmínkách (rychlost proudění, zákal a denní doba). Zařízení a metody bránící rybám ve vstupu, případně nasátí do hydroenergetických či čerpacích soustav spočívají v aplikaci opatření zohledňujících aktuální znalost jejich účinnosti. Tato opatření by měla být volena dle konkrétních podmínek lokality a společenstva ryb v příslušné kombinaci tak, aby byla výsledná efektivita maximální. Říční kontinuum Jizery (včetně úseku situovaného v EVL Údolí Jizery a Kamenice) je v současnosti silně fragmentováno vysokými jezovými objekty s hydroenergetickým využitím, charakterizovaným dlouhými jezovými zdržemi i dlouhými náhony derivačních MVE, negativně ovlivňujícími průtokový a splaveninový režim řeky v řádech stovek m! Enormní míra fragmentace Jizery v porovnání s ostatními vodními toky v ČR je patrná z odkazu na projekt AOPK ČR (2016) - Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě v ČR - viz: Přestože jsou na některých příčných objektech předmětného vodního toku instalovány rybí přechody (převážně technických typů), jejich účinnost je z hlediska úspěšnosti při migracích ryb ve směru po a zejména proti směru proudu minimální. Rybí přechody (byť v současnosti již konstruované v technických parametrech - mírný podélný sklon, dostatečný návrhových průtok - umožňující neselektivní migrace širokého spektra ryb) v případech jejich zaústění do jezových zdrží s rozdílnými proudovými, potravními a teplotními charakteristikami, nepředstavují dostatečnou kompenzaci pro zachování ekologických funkcí vodního toku v porovnání s přirozeným antropogenně neovlivněným vodním tokem. Problematika účinné poproudové ochrany ryb před jejich splavením do technologických částí MVE je v případě Jizery převážné případů opomíjena vůbec, resp. je řešena instalacemi nefunkčních elektrických zábran na vtokových objektech a jemných česlí u strojoven MVE bez možnosti funkčního navedení ryb do podjezí. Umístěním další MVE do stávajícího antropogenně neovlivněného úseku vodního toku navyšuje kumulativní vliv níže i výše situovaných vodních děl na předmětném vodním toku, který nemůžou dostatečně eliminovat ani zde navržené kompenzační prvky (příjezová MVE, stanovení vyšší hodnoty minimálního zůstatkového průtoku, stavby RP...) Potřeba zachování přirozených úseků vodního toku s neupraveným korytem by se zohledněním výše uvedených skutečností měla být prioritou pro orgány státní správy ochrany přírody a ŽP při posuzování záměrů na využívání hydroenergetického potenciálu vodních toků! V případě Jizery AOPK ČR zastává názor, že hydroenergetický potenciál tohoto vodního toku je využit v maximální míře a nedoporučuje realizaci nových ani obnov zaniklých MVE. Ad 3: technické řešení rybího přechodu (zpracovatel: Ing. I. Frýdl, ČKAIT , datum zpracování 01/2019) uvedené v přiložené dokumentaci žádosti navrhuje stavbu přírodě blízkého RP formou balvanité rampy situovaný při pravém břehu tvořené 23 balvanitými přepážkami s průtočnými štěrbinami o celkové šířce 0,90 m a 22 tůněmi s těmito charakteristikami: spád RP 2,79 m, délka RP 75 m, šířka RP 4,0 m, návrhový průtok Q RP=0,5 m 3 /s, rozdíl hladin mezi přehrážkami činí 0,12 m při osové délce tůní 3,0 m, podélný sklon RP 3,72% (1:29), hloubka vody v RP 0,80 m, hloubka vody na přepážkách 0,55 m. Nedílnou součástí navržené stavby jsou provozní soubory PS 01: drážky hrazení strana 4/6

5 na vtoku a výtoku, PS 02: atestovaná rybí zábrana Neptun. Zavázání vstupu do RP v dolní vodě do dna koryta vodního toku je navrženo železobetonovou deskou se zdrsněným dnem ve sklonu 1:2. Pozn.: návrhové hodnoty RP uvedené v předložené dokumentaci zpracované Ing. Frýdlem neodpovídají návrhovým hodnotám RP uvedeným v žádosti o povolení výjimky. Rozdíly jsou v návrhové délce RP 75/50 m, podélném sklonu RP 1:29/1:20, Q RP=0,5 m 3 /s/ Q RP=0,4 m 3 /s, které vesměs znamenají negativní ovlivnění budoucí funkce RP. Předmětem odborného posouzení AOPK ČR jsou příznivější hodnoty RP uvedené v předložené dokumentaci zpracované Ing. Frýdlem v 01/2019. Po vyhodnocení výše uvedených podkladů AOPK ČR konstatuje, že předložený návrh stavby RP rámcově respektuje ustanovení uvedená v platné TNV zprůchodňování migračních bariér rybími přechody, dále ve standardech péče o přírodu a krajinu SPPK B02 006/ rybí přechody, co se týká jeho situačního umístění RP směrem k pravému břehu s přihlédnutím k navrženému rozdělení průtoků při souběžném provozu příjezové MVE, kdy díky současnému umístění odpadu z MVE a vstupu do RP v dolní vodě by měla být zajištěna funkce lákavého proudu při migracích ryb ve směru proti proudu, dále v technických parametrech stavby RP. Návrhový průtok pro RP by měl činit 5 % až 10 % z průměrného průtoku v řece, v daném případě by neměla být nižší než Q RP=0,5 m 3 /s. Pro podporu migrantů s nižšími plovacími schopnostmi (vranka obecná, juvenilní stádia ryb, bentické druhy živočichů) by bylo vhodnější nepřekračovat hodnotu rozdílů hladin na přepážkách RP na více než 0,10 m. Dílčím nedostatkem navrženého technického řešení RP je nesprávná orientace vstupu do i výstupu z RP, které by optimálně v obou případech měly být navrženy kolmo k ose toku, případně (se zohledněním místních podmínek) doplněny na obou místech naváděcími prvky (dřevěné či kamenné výhony na dně toku) s cílem zvýšení atraktivity RP pro migrující druhy ryb. Ad 4: potenciální nebezpečí při poproudové migraci ryb - uvedeném ve zpracovaném biologickém hodnocení (BH):... v případě realizace záměru ve variantě příjezová MVE, kdy krátký náhon a RP jsou situovány vedle sebe. Pokud by nebyl zabezpečen vstup do náhonu, mohlo by potenciálně docházet k mortalitě migrujících ryb, které by se vydaly korytem náhonu. Tento vliv lze skutečně předpokládat, a proto je vhodné zabezpečit vpust do náhonu standardními opatřeními (česle, elektrické odpuzovače). Problematika poproudové ochrany ryb by měla být v případě realizace zde předloženého záměru předmětem detailnějšího odborného posouzení. Je všeobecně známou skutečností, že v případě pohyblivých (trvale nesmáčených) jezových konstrukcí, jsou poproudové migrace ryb přes tyto jezové objekty po většinu roku znemožněny vyjma epizodních období s kulminačními průtoky. Tím pádem musí být zajištěna alternativní cesta pro vodní živočichy driftující směrem po proudu vodního toku po celém období roku. Dílčím pozitivem záměru je návrh RP formou přírodě blízké rybí rampy o návrhové šířce 4 m (oproti užším typům technických RP), která by za optimálních podmínek měla tuto alternativní migrační trasu zajistit. Problémem může být hluchý prostor - dl. 37,5 m v místě mezi výstupem z RP do horní vody a vtokem do strojovny MVE, kde žádná alternativní cesta pro vodní živočichy migrující směrem po proudu vodního toku neexistuje (vyjma možného průchodu turbínami MVE, kde hrozí zvýšená mortalita migrantů, na kterou správně poukazuje zpracovatel BH). V projektu navržené řešení formou atestované rybí zábrany typu Neptun představuje výrazně účinnější variantu oproti doposud standardně využívaným elektrickým zábranám s nízkou účinností. Neřeší však problém usměrnění migrujících ryb z výše pospaného hluchého prostoru. Z uvedeného důvodu doporučujeme upravit projekt, kde v prostoru jemných česlí bude instalován dnový práh s ozubem s navazujícím potrubím odpovídající světlosti, které zajistí migrační cestu pro jednice, kteří překonali elektrickou zábranu, aniž by zde došlo k poškození při průchodu turbínami MVE. Uvedené řešení se standardně používá pro zajištění migrací bentických druhů ryb (např. úhoře říčního) vedle současné funkce přídatného proudu zvyšující atraktivitu místa vstupu do RP. AOPK ČR postrádá v předložených podkladech (naturové hodnocení, BH záměru) doporučení alternativních návrhů na využití hydroenergetického potenciálu lokality s preferencí fish friendly technologií, které v odůvodněných případech lze akceptovat i v lokalitách se zvýšenými zájmy ochrany přírody, kde již v minulosti došlo k narušení migračního kontinua příčnými stavbami ve vodním toku. Zde navržené technologie MVE (2x Kaplanova turbína, které pracují v režimu minimálního zpracovatelného průtoku Q min.=0,63m 3 /s do maximální celkové hltnosti turbíny Q max.=6,29 m 3 /s) představuje maximální variantu využití potenciálu lokality, ovšem s mnohými riziky pro ekologický stav vodního toku (zejména ve vztahu k poproudové ochraně ryb - popsáno výše). Fish friendly technologie (zejména v případě použitých druhů turbín) dle zahraničních zkušeností jsou schopny zajistit funkční poproudovou ochranu ryb, včetně umožnění migrací většiny druhů ryb tvořících ichtyocenózu vodního strana 5/6

6 toku bez potřeby dodatečných instalací zábran různých typů, jejichž účinnost bývá prokazatelně značně omezená. Ad 5: Z hlediska celkového zhodnocení předloženého projektu AOPK ČR nedoporučuje jeho realizaci, a to z důvodů podrobněji specifikovaných výše, zejména s přihlédnutím k umístěním záměru do přírodně cenného území v EVL Údolí Jizery a Kamenice s předpokládaným negativním (dlouhodobě působícím) zásahem do biotopu zvláště chráněného druhu vranky obecné, který je současně předmětem ochrany uvedené EVL. AOPK ČR se zcela neztotožňuje se závěry uvedenými ve zpracovaných podkladech (posudek dle 45i zákona, BH záměru), které realizaci stavby v daném profilu podmínečně připouští vzhledem neexistenci významnějšího ovlivnění na posuzované zvláště chráněné druhy vodních živočichů - mihulovců a ryb spolu tvořící ichtyocenózu toku Jizery, zde mihule potoční, vranka obecná a střevle potoční. Z uvedených důvodů preferuje nulovou variantu realizace záměru obnovy MVE Rybnice - zachování lokality bez zásahu do koryta dotčeného vodního toku. Záměr stavby jezového objektu v navržených parametrech je dle našeho názoru současně v rozporu s Koncepcí zprůchodnění říční sítě ČR, která v dlouhodobém časovém horizontu stanovuje cíle a optimální stav vodních toků v ČR, zejména na tocích s vysokým potenciálem pro migraci vodních živočichů - včetně Jizery. Jak již bylo uvedeno v naší pozn. v bodě Ad 3, tak v předložených přílohách žádosti (studie, dokumentace stavby RP) existují rozdílné návrhy hodnot minimálního zůstatkového průtoku (MZP). Předložená studie - jezová MVE Rybnice na řece Jizeře, ř.km. 115,247 (zpracovatel Ing. I. Frýdl, datum zpracování 09/2017) navrhuje celou hodnotu MZP, zde ve výši 2,79 m 3 /s, převádět RP. K uvedenému poznamenáváme, že ve studii navržená hodnota nedosahuje avizované hodnoty Q 330 M- denních průtoků vod a jako taková nesplňuje základní požadavky pro návrhové průtoky RP uvedených v příslušné TNV zprůchodňování migračních bariér rybími přechody, dále ve standardech péče o přírodu a krajinu SPPK B02 006/ rybí přechody. Z uvedeného důvodu by - v případě budoucí realizace záměru - neměl výsledný průtok RP podkročit hodnotu Q RP=0,5 m 3 /s navrženou v dokumentaci přiložené k žádosti o druhovou výjimku (zpracovatel: Ing. I. Frýdl, ČKAIT , datum zpracování 01/2019). S pozdravem Mgr. Šárka Mazánková VEDOUCÍ ODDĚLENÍ Přílohy: vrácené přílohy žádosti (5x) Rozdělovník: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ strana 6/6