Transkript

1 Page 1 of 5 Myšlenka na tento měsíc: Dobro a pravda se navzájem podmiňují. Konfucius MINULÁ ČÍSLA BULLETINU NOVINKA! Úvodník Milí čtenáři, chci se dnes s vámi zamyslet nad otázkou: Kdo jsme? Když o sobě přemýšlíme v klidu a pohodě, shodneme se na tom, že nejsme pouze tělem, které má své potřeby, že nejsme ani souhrnem našich emocí, přestože s námi někdy vydatně cloumají, že tedy jsme něčím více Máme rozum, rozvahu, intuici, díky nimž jsme schopni ovládnout bolesti těla i emocionální poryvy, alespoň do jisté míry. Tušíme, že tato složka je v nás nejvyšší, že by měla vládnout, ale vždy se jí to nedaří. Stačí, že venku prší, a my máme špatnou náladu, stačí, že nás něco bolí, a nejsme schopni se soustředit, stačí, že nás ovládne strach, hněv či zamilovanost, a stáváme se někým jiným... Snad bychom se mohli pokusit posílit onoho vnitřního rytíře, který je vždy spravedlivý, pevný, statečný, velkorysý a láskyplný. Byli bychom větší oporou našemu okolí, ale také sami sobě. Lépe bychom zvládali cykly, které jsou běžnou součástí života přírody i našeho těla a emocí, a nehledali neustále vnější zdroje štěstí. Věřím, že je proto dobře se pokusit poznat sebe sama a najít ty největší opory a jistoty především v sobě. Mgr. Ivana Hurytová Román je strhujícím vyprávěním, které nás zavede na Atlantidu, dnes již ztracenou, ale o to více opředenou legendami. O potopách a kontinentech zaplavených vodami vyprávějí mýty všech národů starověkého světa. KDE HLEDAT INSPIRACI? Podobenství: Kde se země dotýká nebe Dva mniši si přečetli ve staré knize z klášterní knihovny, že existuje místo na konci světa, kde se země dotýká nebe. Rozhodli se, že se vydají do světa a že se nevrátí, dokud toto místo nenajdou. Prochodili tak celou zemi, vyvázli z řady nebezpečí, vydrželi mnohé útrapy a odříkání, které jim putování přineslo. Setkávali se také s množstvím pokušení, která se je snažila svést z cesty. Ale všechno překonali. Nápis z Delf Tato reprodukce nese řecký nápis Poznej sebe sama. Celý nápis, jenž se nacházel nad vchodem Apollónova chrámu v Delfách, zněl: Poznej sebe sama, a poznáš universum a bohy. PROGRAM AKTIVIT: OD 15. ČERVNA DO 14. SRPNA Věděli, že na místě, které hledají, mají najít bránu: až jí projdou, stanou tváří v tvář Bohu. Tu bránu nakonec nalezli. S bušícím srdcem na ni zaklepali. Brána se pomalu otevřela. Oba mniši rozechvěle vstoupili a... ocitli se ve svém klášteře.

2 Page 2 of 5 Ze života filozofů: Sv. Isidor ze Sevilly Isidor je považován za jednu z největších postav raného středověku. Byl velkým filozofickým myslitelem své doby, kterého mnozí dokonce nazývají učitelem Španělska. Narodil se v roce 560 v Kartageně. Když mu zemřeli oba rodiče, převzal Isidorovu výchovu jeho o dvacet let starší bratr Leander, který byl sevillským arcibiskupem. Studoval v místní katedrální škole, naučil se řecky i hebrejsky a po studiích ho jeho bratr vysvětil na kněze. V období pronásledování vizigótským králem Leovigildem byl Leander přinucen odejít ze Sevilly a Izidor ve věku 24 let řídil jako jeho zástupce celou sevillskou diecézi. Když jeho bratr v roce 600 zemřel, byl Isidor jmenován jeho nástupcem na arcibiskupském stolci v Seville. Po dvou staletích invazí Gótů byly staré kulturní instituce zničeny a právě Isidor se zasloužil o jejich obnovu, podporoval kláštery a snažil se ve svých spisech zachránit a uspořádat i souhrn klasického vědění. Všechny biskupy podporoval ve zřizování klášterních a biskupských škol a jeho díla se stala základem školních učebnic. Podporoval vzdělání, byl iniciátorem koncilů, z nichž nejslavnějšími byly koncil sevillský v roce 619 a toledský v roce 633, které se týkaly otázek teologického a duchovního vzdělávání. Zemřel 4. dubna 636 v Seville. Král Ferdinand I. dal přenést jeho ostatky do kostela sv. Isidora v Léonu v severním Španělsku. Byl prohlášen za svatého (v roce 1598 papežem Klementem VIII.) a stal se národním světcem Španělska. Isidor bývá na obrazech představován nejčastěji v oděvu biskupa s knihou nebo perem. V raném středověku tak přispěl k uchování klasického poznání a nadčasových hodnot. MAGIE ŽENY Přednáška s videoprojekcí Duše ženy Archetyp ženy Láska Nebeská a pozemská V Isidorově díle se zachovalo velké množství odkazů a přímých citátů z antické latinské a řecké literatury včetně již ztracených spisů Aristotela a předsokratiků. Jeho spisy a knihy se vyznačují vysokým stupněm duchovního a teologického vědění. Jeho literární dílo je rozsáhlé a zasahuje do různých oblastí dobového písemnictví, proslulá je jeho kniha o zázracích přírody Chronica Majora, ale jeho nejvýznamnějším dílem jsou Origines sive Etymologie (Počátky neboli Etymologie), obsahující dvacet knih, které představují encyklopedii lidského poznání a vědomostí a nacházíme zde i základní myšlenky Platonova učení o idejích. Toto dílo se stalo v období středověku základem vzdělanosti, představovalo encyklopedický souhrn všech filozofických a teologických poznatků a zároveň ovlivňovalo vědní obory tehdejší doby, ve kterých se odrážel antický svět. První tři knihy jsou věnovány sedmi svobodným uměním: 1. kniha: Gramatika včetně latinské literatury; 2. kniha: Rétorika včetně etiky a práva a Dialektika včetně filozofie a argumentace; 3. kniha: Matematika včetně aritmetiky, geometrie, hudby a astronomie. K jeho dalším dílům patří Kniha myšlenek a je též autorem historických spisů, jako je Kronika, v níž obsáhl období od stvoření světa do roku 615. Vážil si vzdělání a podporoval i vlastní skriptorium a knihovnu, obsahující i řadu textů klasických autorů, ale žil v těžké době, kdy dohasínala tvůrčí síla římských literátů. Jeho největší dílo Etymologie, které připravoval celý život a které bohužel nedokončil, se stalo základem nejlepších knihoven a škol a otevíralo dveře poznání nejen latiny, IMMANUEL KANT Přednáška Život a dílo velkého filozofa Čistý a praktický rozum: dva póly lidské mysli Mravní zákon v člověku ZÁKLADNÍ SEMINÁŘ BACHOVY KVĚTOVÉ ESENCE Seminář Bachovy esence nám pomáhají zvládat naše stresy, napětí a nepříjemné nálady. Jedná se o přírodní metodu, jejímž autorem je uznávaný anglický lékař, dr. Edward Bach. V ceně kurzu jsou učební materiály včetně papírů na poznámky, knížka 12 léčitelů a užívací lahvička pro každého studenta. Po absolvování obdrží účastníci český certifikát od registrovaného praktika a anglický certifikát vydaný Bachovým centrem, které tento kurz schválilo. Lektor: Mgr. Lenka Samková, BFRP - praktik registrovaný v Nadaci dr. Bacha v Anglii

3 Page 3 of 5 ale i historie antického starověku. Celý život pěstoval dobročinnost a před svojí smrtí rozdal všechen svůj majetek. Ve svém díle Kniha myšlenek Isidor píše: Kdo chce být s Bohem, musí se učit, musí číst a musí se modlit. Protože když se modlíme, rozmlouváme s Bohem, když ale čteme, Bůh rozmlouvá s námi. Co neznáme, naučíme se čtením, co jsme se však již naučili, rozjímáním si zachováme. Ing. Václav Hastík S úsměvem jde všechno lépe... Pohádka Pán vchází do knihkupectví a ptá se: - Máte knihu Muž, pán domu? Prodavačka odpovídá: - Pohádky jsou v prvním patře. FILOZOFIE A PSYCHOLOGIE VÝCHODU A ZÁPADU Filozofie pro život - kurz přednášek Kurz zahrnuje 14 přednášek, které budou probíhat jednou týdně. Modlitba za umírající zvířata Nechtěla bych vyprávět něco ponurého ani chmurného, nechtěla bych zarmoutit duši těch, kteří čtou má slova s trochou citu. Nechtěla bych se vyjadřovat o smrti jako o tragickém konci života, neboť má vlastní filozofická přesvědčení mi předkládají smrt jako druhou tvář života. Chci věnovat modlitbu těm zvířatům, která se loučí se životem, aniž by chápala proč, která jsou i přes své instinkty chytána do pastí, jež jim my, lidé, s naší rostoucí civilizační technikou často nastavujeme. Chci vyjádřit soucit s těmito těly, která už sice nemají duši, ale stále ještě nás úpěnlivě prosí, nás, kteří chodíme kolem, aniž bychom se zastavili nad tímto věčným poselstvím existence, jež přichází a odchází. Ať je má modlitba za ty psy nebo kočky, kteří leží, jako by spali, na krajích tolika ulic a kolem nichž projíždějí tisíce spěchajících vozidel. Co vědí tito psi nebo tyto kočky o silnicích či dálnicích, co vědí o autech se silnými motory nebo o jiných, která nejsou tak silná, aby stačila zabrzdit před nečekanou překážkou? Tato zvířata znají svá pole, louky, stromy a cesty, své slunce a stinná místa, své pány nebo svou potravu, své přátele a nepřátele, avšak nevědí, jak se bránit před stroji. Ať je má modlitba za to, že přicházejí do svého zvláštního nebe zmateni, aniž by věděli, co se s nimi stalo... Má modlitba je také za ptáky, kteří jsou lapeni elektrickým vedením nebo usínají navždy po přesných zásazích lovců; za ty, kteří ještě před chvílí zpívali, hledajíce vlídná útočiště v nejvyšších větvích, a najednou se ocitli ve vysokých oblacích svého nebe, plného křídel... A též věnuji svou modlitbu domácím zvířatům, která se učí milovat, aby se později cítila opuštěná a osamělá, aniž by mohla porozumět smyslu lidské dovolené, která je také dovolenou citů a láskyplných pout. Zvíře nechápe, proč jeho pán odchází; ví jen, že už ho nemůže vidět, že odešel jeho pramen lásky a napomínání a že smrt je mu milejší než tato samota bez odpovědi... Nemohu vynechat svou vzpomínku na jednu kočičku, která byla otrávena, neboť sousedé z domu, kde bydlela, nemohli snést mňoukání jejích rozmrzelých známostí. Ubohá kočička, jednou ji někdo zachránil před smrtí, když téměř zešílela kvůli hrubému vtipu, a od té doby trnula strachem, aby nemusela znovu okusit bezcitné zlo některých lidí. Ať je má modlitba za zvířata, která stárnou, aniž by věděla, co se jim přihodilo. Téměř ani nezpozorují, že se stávají pomalejšími a těžkopádnějšími a že se už nemohou s životem vyrovnat tak jako dříve. A takto odcházejí, umírají, možná proto, aby znovu získala ztracené mládí v jeho plné síle. Ať je má modlitba za ta zvířata, která umírají zimou, uprostřed bouře nebo jsou hnána hladem, když už vyčerpala prostředky, jež jim dala příroda k přežití, a propadají ve své bezmoci zoufalství. Kdybych mohla, proměnila bych svá slova v konejšivý balzám pro ta nesčetná zvířata, která trpí a z tak velkého utrpení umírají. Kdybych mohla, řekla bych jim, že jim rozumím, i když sama nemohu tomuto umírání zabránit, snad proto, že už to dlouho stojí psáno ve hvězdách, tak jako smrt všech ostatních bytostí, tak jako smrt všech světů. Možná, že se mě někdo zeptá, proč svůj soucit nevěnuji lidem, kteří trpí mnohem více než zvířata z mého vyprávění. A bude mít pravdu; avšak aniž bych chtěla zmenšovat

4 Page 4 of 5 bolest lidí, jež mě zasahuje hluboko v srdci, a takto pohání celý můj život k tomu, abych ji zmírnila, dnes se obracím ke zvířatům, neboť ona nemohou rozumět... A kdo ví, snad je to ještě bolestivější. Prof. Delia Steinberg Guzmán Věděli jste, že... Anketa v Británii o tom, co činí život naplněným, ukázala, že většina věcí souvisí se zkušenostmi, a ne s majetkem: vychutnávat si každý okamžik Na základě výsledků ankety přinášíme 10 rad, jak žít naplno: 1. Přestat si dělat starosti o peníze 2. Přestat si dělat starosti o tom, co si myslí ostatní lidé 3. Dvakrát ročně cestovat 4. Užívat si maličkostí 5. Poznat jiné kultury 6. Pracovat, abychom žili, a nežít, abychom pracovali 7. Splatit všechny dluhy 8. Být k sobě upřímný 9. Zaměřit se na to, co máme, a ne na to, co nemáme 10. Utrácet peníze na zkušenosti, ne šetřit na horší časy Zkrátka: Žít každý den, jako by byl ten poslední! Syndrom nepřetržité revoluce Jsme toho názoru, že každý muž a každá žena jsou ve své přirozenosti filozofy. Všichni nosíme od dětství ve svém srdci vrozenou schopnost klást si otázky o světě a hledat na ně odpovědi. Život se svými rozličnými tvářemi však tuto schopnost později uspí, skryje ji pod souborem prvků, jež nás donutí na tohoto vnitřního filozofa zapomenout. Každý z nás je určitým způsobem sužován kontextem doby a svými vlastními předsudky a přizpůsobujeme se tomu, čím jsme dnes, tady a nyní; oloupili jsme se o schopnost rozvíjet vlastní představivost, nezbytnou k tomu, abychom mohli vidět sebe sama v rámci času a prostoru, abychom se mohli vzpřímit a vykročit směrem k tomu,

5 Page 5 of 5 co je vysoké a daleké. Dnes nás okolnosti nutí, abychom jako olejová skvrna na vodě tíhli vždy k jedné straně a abychom se na věci dívali zleva či zprava, hned zpředu a hned zezadu, což nás nutí pohybovat se podobně jako na šachovnici, ve dvou dimenzích. Člověk se takto rozvíjí v postranních dimenzích a zapomíná na dimenzi vnitřní, dimenzi vertikální, která mu umožňuje čelit trvalým problémům. Existují v nás věčné spory ukryté za našimi vrozenými otázkami, neboť v samotném nitru zůstáváme stále dětmi. Chceme se dozvědět, proč jsme se objevili v této rovině existence, co se s námi stane a co můžeme udělat pro tento svět a pro sebe sama. Bylo by ješitné považovat sebe sama za absolutní pány této situace. Nejsme jimi. více >>> Prof. Jorge A. Livraga Elektronický bulletin naleznete také na Pokud již nechcete dostávat tento bulletin, odepište prosím na tento a v předmětu uveďte "STOPINFO".