Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS

Transkript

1 Tab.53 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR v letech Počet příjezdů Rok Hosté celkem v tom: cizinci Pramen: ČSÚ Tab.54 - Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR za rok 2004 Kraj Počet Počet Průměrná podíl podíl hostů přenocování doba pobytu Hl. m. Praha ,3 % ,6 % 3,8 Středočeský ,4 % ,7 % 3,6 Jihočeský ,2 % ,4 % 3,7 Plzeňský ,8 % ,6 % 3,9 Karlovarský ,4 % ,4 % 7,6 Ústecký ,4 % ,8 % 4,6 Liberecký ,1 % ,3 % 5,0 Královéhradecký ,9 % ,1 % 4,9 Pardubický ,9 % ,0 % 4,5 Vysočina ,1 % ,0 % 4,0 Jihomoravský ,7 % ,4 % 2,9 Olomoucký ,6 % ,4 % 3,8 Zlínský ,3 % ,7 % 4,9 Moravskoslezský ,8 % ,5 % 3,7 Česká republika ,0 % ,0 % 4,1 Pramen: ČSÚ Enterprise plc, s. r. o. Strana 1 (celkem 66)

2 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR podle krajů Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský cizinci celkem Nejčastější země původu zahraničních hostů v ČR v roce 2004: Německo, Velká Británie, Itálie, USA, Nizozemsko, Slovensko, Francie, Polsko atd. Nejčastější země původu zahraničních hostů v Moravskoslezském kraji v roce 2004: Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Itálie, Velká Británie, Litva, Rusko, Švédsko, USA atd. Uvedených 10 zdrojových zemí tvoří dohromady 74,1% všech zahraničních turistů. V krajích Olomouckém a Zlínském se na prvních třech místech také umístili Slováci, Poláci a Němci, pouze ovšem v jiném pořadí. Tab.55 - Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí v MSK za rok 2004 Země Počet Počet Průměrná podíl podíl hostů přenocování doba pobytu Hosté celkem ,7 z toho: Slovensko ,0 % ,0 % 3,7 Polsko ,6 % ,6 % 3,4 Německo ,7 % ,8 % 3,9 Rakousko ,8 % ,1 % 3,2 Itálie ,7 % ,1 % 3,3 Velká Británie ,4 % ,7 % 3,2 Litva ,4 % ,3 % 2,4 Rusko ,4 % ,4 % 3,7 Švédsko ,2 % ,1 % 4,7 USA ,9 % ,2 % 4,1 Pramen: ČSÚ V roce 2003 byly výdaje zahraničního turisty během pobytu v České republice v průměru 107 USD na osobu a den.v tabulce č.56 jsou uvedeny výdaje turistů z jednotlivých zemí v USD. Enterprise plc, s. r. o. Strana 2 (celkem 66)

3 Tab.56 - Výdaje zahraničních turistů během pobytu v ČR Země USD na osobu a den Japonsko 147 Rusko 144 Izrael 131 Dánsko 125 Belgie 120 Velká Británie 114 Španělsko 111 USA 103 Kanada 92 Rakousko 86 Itálie 86 Nizozemí 85 Francie 80 Německo 76 Švýcarsko 72 Polsko 68 Slovensko 28 Pramen: Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR 2004 Z hlediska celkové návštěvnosti je již dlouhodobě na prvním místě Praha. Za ní se pak v roce 2004 umístil kraj Jihočeský a dále Jihomoravský. Moravskoslezský kraj je ze 14. krajů na 7. místě a průměrná délka pobytu je zde vyšší než v celé České republice. ČSÚ již nevede statistiky návštěvnosti podle okresů, a tak nelze zjistit tyto údaje za turistický region SMaS. Ze statistik z dřívějších let vyplývá, že návštěvnost regionu SMaS je pod průměrem ČR vzhledem k rozloze i počtu obyvatel, v absolutní hodnotě se však jednalo o vysoký počet návštěvníků srovnatelný s Jižními Čechami a převyšující počet hostů na Jižní Moravě. To však neplatí o počtech cizinců. Průměrná délka pobytu je mírně nad průměrem ČR. Tab.57 - Návštěvnost v České republice podle krajů za rok 2004 Kraj počet příjezdů počet přenocování průměrná délka pobytu celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Hl. m. Praha ,8 3,8 Středočeský ,0 3,6 Jihočeský ,4 3,7 Plzeňský ,2 3,9 Karlovarský ,7 7,6 Ústecký ,6 4,6 Liberecký ,7 5,0 Královéhradecký ,0 4,9 Pardubický ,5 4,5 Vysočina ,1 4,0 Jihomoravský ,2 2,9 Olomoucký ,2 3,8 Zlínský ,8 4,9 Moravskoslezský ,5 3,7 Česká republika ,3 4,1 Pramen: ČSÚ V tabulce č.58 je přehled hostů v hromadných ubytovacích zařízeních krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského, na jejichž území se region SMaS rozkládá. Vyplývá z ní, že za poslední čtyři roky došlo k poklesu příjezdů cizinců do všech tří krajů, v Moravskoslezském dokonce téměř o polovinu. Hostů celkem přibylo v Olomouckém a Zlínském kraji, v kraji Moravskoslezském došlo k úbytku. Podíl MSK na ČR je ze všech tří krajů nejvyšší, průměrná délka pobytu je nejnižší. Enterprise plc, s. r. o. Strana 3 (celkem 66)

4 Tab.58 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK v letech 2000 až Podíl na ČR v % 2004 Ø délka pobytu 2004 Hosté celkem v MSK ,89 4,5 v tom: cizinci ,79 3,7 Hosté celkem v OK ,42 5,2 v tom: cizinci ,61 3,8 Hosté celkem v ZK ,27 4,8 v tom: cizinci ,35 4,9 Pramen: ČSÚ Podrobněji viz příloha č. 1 Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Cizinci v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK Počet příjezdů Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Region SMaS zaujímá téměř 11% podíl na celkové lůžkové kapacitě České republiky. Lůžková kapacita ubytovacích zařízení vzhledem k rozloze území je v regionu nižší než je průměr v České republice, stejně tak průměrná cena za ubytování. Vzhledem k rozloze je největší počet lůžek po Ostravě v okresech Jeseník a Vsetín. Oproti roku 2000 došlo k úbytku ubytovacích zařízení, pokojů i lůžek v regionu SMaS, ovšem tento trend probíhal i v České republice jako celku. Po Ostravě jsou nejvyšší průměrné ceny za ubytování v Karviné a Opavě. V rámci České republiky je nejvyšší průměrná cena v Praze a Karlovarském kraji, nejnižší pak v kraji Libereckém, Pardubickém a na Vysočině. Tab.59 - Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů k Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Počet lůžek na 100 km 2 Průměrná cena za ubytování (v Kč) Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Enterprise plc, s. r. o. Strana 4 (celkem 66)

5 Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Region SMaS Celkem ČR Pramen: ČSÚ Tab.60 - Kapacity ubytovacích zařízení v turistickém regionu SMaS k Okres* Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Počet lůžek na 100 km 2 Průměrná cena za ubytování (v Kč) Bruntál Frýdek-Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Šumperk Vsetín Region SMaS Česká republika Podíl SMaS/ČR 11,4% 10,1% 10,6% nižší nižší Pramen: ČSÚ Tab.61 - Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle typu a krajů (k ) Kraj Hotely a podobná Kempy Chatové osady a Ostatní hromadná Celkem ubyt. zař. turist. ubyt. ubyt. zařízení Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský podíl 54,4% 3,1% 15,9% 26,6% 100,0% Česká republika Podíl MSK/ČR 6,3% 3,2% 7,2% 5,9% 6,1% Pramen: ČSÚ Enterprise plc, s. r. o. Strana 5 (celkem 66)

6 Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů - k Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Hotely a podobná ubyt. zařízení Kempy Chatové osady a turist. ubyt. Ostatní hromadná ubyt. zařízení Tab.62 - Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů za rok 2004 Kraj Využití lůžek (%)* Využití pokojů (%) Hl. m. Praha 53,5 61,2 Středočeský 33,4 39,6 Jihočeský 27,6 32,5 Plzeňský 30,7 36,5 Karlovarský 43,4 49,4 Ústecký 21,3 26,5 Liberecký 28,3 33,2 Královéhradecký 31,5 37,3 Pardubický 27,2 32,5 Vysočina 26,3 32,5 Jihomoravský 27,9 36,1 Olomoucký 27,0 33,3 Zlínský 37,1 43,4 Moravskoslezský 30,7 38,7 Česká republika 37,0 44,1 Pramen: ČSÚ *čisté využití lůžek Enterprise plc, s. r. o. Strana 6 (celkem 66)

7 Využití kapacit v hotelech a podobných ubyt. zařízeních podle krajů % 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 60% 65% Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Využití lůžek Využití pokojů 1.1 Podmínky pro turistiku Pěší turistika Značení turistických tras a jejich pravidelná údržba je jednou z nejdůležitějších aktivit členů Klubu českých turistů, kteří se této aktivitě věnují již od roku Od roku 1997 se také plně věnují značení turistických tras pro lyžaře a cyklisty. Vytvořená síť značených tras je svojí hustotou, kvalitou a také tím, že pokrývá beze zbytku celé území republiky, hodnocena jako nejlepší v Evropě. Klub českých turistů je také z pověření MD ČR a MV ČR garantem jednotného značení cyklistických tras, které eviduje a všem novým trasám přiděluje evidenční čísla z celostátního registru. Tab.63 - Rozsah značení pěších turistických tras v ČR podle krajů Kraj Délka v km k k Středočeský + Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Enterprise plc, s. r. o. Strana 7 (celkem 66)

8 Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Region SMaS Česká republika Podíl REG./ČR 13,18% 14,12% Pramen: KČT Tab.64 - Rozsah značení pěších turistických tras v regionu SMaS Okres Délka v km k k Bruntál Frýdek Místek Jeseník + Šumperk Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Vsetín Region SMaS Počet směrovek Počet nástěnných map Pramen: KČT Cykloturistika Cykloturistika je jedna z forem turistiky, aktivního cestování, zaměřená na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole. Cykloturistika má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turistickým místům v České republice, a to i v hospodářsky slabých oblastech. Podpora cyklistiky také vytváří podmínky pro vznik nových pracovních míst v doprovodných službách (pramen: Národní strategie cyklistické dopravy ČR). Cílem současného dopravního plánování je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí. Mezi takovéto druhy dopravy jednoznačně patří také cyklistika. Její pozitiva jsou zřejmá bezhlučnost a nulové emise, finanční a prostorová nenáročnost, prevence proti civilizačním chorobám, nenáročnost na parkování atd. Mimo to, kolo přispívá k humanitě a družnosti, významný je také přínos pro rozvoj cestovního ruchu. Z důvodu všech těchto okolností byla vládou České republiky schválená Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky ( Cyklistické trasy jsou děleny na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. Cyklotrasy jsou vedeny po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech je symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Od roku 2001 jsou dopravními značkami a platí pro ně všechna pravidla jako pro ostatní silniční dopravní značky. Cykloturistické trasy opouští silnice s automobilovým provozem a jsou vedeny přírodou a terénem většinou po polních či lesních cestách. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní žluté pásy s červeným, modrým, zeleným nebo bílým středním pásem. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dva řádky textu a v záhlaví napsáno "Cyklotrasa KČT č...." (pramen: Cestovní ruch, výkladový slovník). Enterprise plc, s. r. o. Strana 8 (celkem 66)

9 Značené cyklotrasy se u nás dělí podle úrovně na 4 třídy a přidělováním čísel se zabývá Klub českých turistů. Mimo to existují také jiná, většinou místní značení. I. třídy - čísla od 1 do 9. Používá se značení II. třídy - dvoumístné označení (např. 47) III. třídy - třímístné označení (např. 471) IV. třídy - čtyřmístné označení (např. 0047) V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou základy pro cykloturistiku položeny a síť cyklotras je ve srovnání s ostatními regiony (zejm. v Čechách) rozsáhlejší. Tab.65 - Rozsah cyklotras v ČR podle již zaniklých krajů k Region Délka v km Hustota km tras/km 2 Středočeský 604 0,052 Jihočeský ,104 Západočeský ,121 Severočeský 562 0,066 Východočeský ,112 Jihomoravský ,313 Severomoravský ,293 Region SMaS ,269 Česká republika ,151 Podíl regionu SMaS / ČR 19,80% vyšší Pramen: KČT Tab.66 - Rozsah cyklotras v ČR podle nových krajů - k Kraj Délka v km Hustota km tras/km 2 Středočeský + Praha ,205 Jihočeský ,406 Plzeňský ,234 Karlovarský 721 0,218 Ústecký ,191 Liberecký ,481 Královéhradecký ,283 Pardubický ,656 Vysočina ,295 Jihomoravský ,298 Olomoucký ,362 Zlínský ,367 Moravskoslezský ,429 Region SMaS ,414 Česká republika ,325 Podíl REG./ČR 13,75% vyšší Pramen: KČT Tab.67 - Rozsah cyklotras v regionu SMaS Okres Délka v km Hustota (km tras/km 2 ) k k k k Bruntál ,278 0,419 Frýdek Místek ,452 0,609 Jeseník + Šumperk ,181 0,364 Karviná ,236 0,285 Enterprise plc, s. r. o. Strana 9 (celkem 66)

10 Nový Jičín ,239 0,344 Opava ,255 0,409 Vsetín ,307 0,382 Region SMaS ,269 0,414 Pramen: KČT Tab.68 - Cyklotrasy I. a II. třídy v regionu SMaS Číslo Průběh trasy Trasa Odbočky Celkem km km km 5 Brno - Blansko - Prostějov - Olomouc - Přerov - Lipník n. B. St. Jičín Ostrava Hlučín Hať (CZ/PL) Sudoměřice n.mor.(cz/sk) Strážnice Velká n.vel. Žitková Vizovice Vsetín Ostravice Český Těšín (CZ/PL) 51 Olomouc Litovel Mohelnice Bludov Hanušovice Hanušovice - Králíky - Lichkov - Č. Petrovice Hanušovice Jeseník Písečná Písečná Mikulovice (CZ/PL) Úvalno (CZ/PL) Krnov Město Albrechtice Heřmanovice Jeseník Bohumín (CZ/PL) Havířov Střítež Jablunkov Bukovec (CZ/PL) CELKEM: 807 km Pramen: Cykloserver Tab.69 - Cyklotrasy III. třídy v regionu SMaS Číslo Průběh trasy Trasa Odbočky Celkem km km km 461 Ostravice - Bílá (CZ/SK) Otrokovice Zlín Vizovice Vsetín - Velké Karlovice Martiňák Vsetín Krásno Valašské Meziříčí Palačov Starý Jičín Štramberk Sklenov, rozc Starý Jičín - Kružberk Hořejší Kunčice Horní Benešov Krnov Kružberk, přehr. Hradec n. Mor. - Opava Drakov Vrbno p. Prad. Karlova Studánka Rýmařov Bukovec Mosty u J. Šance (CZ/SK) CELKEM: 332 km Pramen: Cykloserver Tab.70 - Cyklotrasy IV. třídy v regionu SMaS Číslo Průběh trasy ZO Trasa Celkem km km 6003 Olešná Baška Staříč Olešná FM Olešná Frýdlant n.o. Olešná FM Frýdek-Místek Žermanice Frýdek-Místek FM Olešná Hukvaldy Brušperk Olešná FM Frýdlant n.o. Kunčice n.o. - Frýdlant n.o. FM Frýdlant n.o. Tichá Kozlovice Frýdlant N.O. FM Bartošovice, rozc. Studénka Bílovec Polanka n.o. NJ Val. Meziříčí Rožnov p.r. VS 21,5 21, Rožnov p.r. Soláň Třeštík VS Rožnov p.r. Hutisko-Solanec Čarták VS Horní Bečva Martiňák Benešky Horní Bečva VS Rožnov p.r. Frenštát p. Tř. Pustevny VS Enterprise plc, s. r. o. Strana 10 (celkem 66)

11 Číslo Průběh trasy ZO Trasa Celkem km km 6018 Jarcová Velká Lhota Jablůnka Lazy Mikulůvka VS Pět okruhů u kempu Machůzky ( , , km) VS Valšov - Bruntál - Světlá hora - Karl. Studánka - Vrbno p. Prad. BR Uničov Troubelice Nová Hradečná Oskava Rabštejn OL Kopřivnice Příbor Skotnice Nová Horka NJ Bílá Voda (CZ/PL) Javorník Vidnava JE Žulová Bernartice (CZ/PL) JE Žulová Javorník Bílý potok (CZ/PL) JE Bílá Voda (CZ/PL) Javorník Hraničky JE H. Heřmanice Hraničky Dolní Fořt JE Vidnava Černá Voda JE Lipinka - Nedvězí, rozc. - Lipinka SU Haukovice Rešov Sovinec Rešov - Jiříkov, rozc. OL Chlebíčov Bolatice Bělá OP Raduň Chvalíkovice Branka u Opavy - Kravaře - Kobeřice OP Petřvald Šenov Šimška Sedliště FM Havířov Šimška Horní Datyně Vratimov FM Paskov Sedliště Horní Bludovice FM Řepiště Vratimov Horní Datyně FM Bílý Potok Pásmo Orlíka Pod Orlíkem BR 7,5 7, AC Vrbno p.p. Sedlová bouda CT č BR 9,5 9, Mnichov, rozc. Vrbno p.p.- Anenský vrch Suchá Rudná BR Bruntál - Široká Niva Karlovice Vrbno p.p. BR Zlaté Hory Rejvíz JE Heřmanovice Zlaté Hory CZ/PL) JE M. Morávka Světlá Hora Široká Niva - Milotice n.o. - Skrochonice BR Vidly Lysý vrch Pod Orlíkem Č. Opava, most BR 24,5 24, Hvězda Ovčárna Praděd, rozc. Petrovka Červ. Sedlo BR 18,5 18, Rudná p.pr. Malá Hvězda Karlovice Holčovice BR 34,5 34, M. Morávka Mravencovka Janovice Rýmařov BR 20,5 20, Kunín Suchdol n.o. Fulnek Skřípov Opava, Kylešovice OP Fulnek Mor. Vlkovice Vítovka Loučky NJ Jablunkov Studeničný Mosty u J. FM Bocanovice Mosty u J. FM 10,5 10, Dolní Lomná Babí vrch Kozubová Košařiska FM Komorní Lhotka Kalužný, rozc. Podgrúň FM Pod Beskydem Skalka Tetřev Pod Beskydem FM Horní Líštná (CZ/PL) Třinec Bystřice Košařiska FM Pláňava Pod Stožcem Nýdek Vedryně FM Bystřice Nýdek FM Na Pasekách Hrádek ve Sl. Filipka FM Ropice Hnojník Komorní Lhotka FM Český Těšín Koňákov Dolní Domaslavice FM Šilhéřovice Bohuslavice Bolatice OP Píšť (CZ/PL) Chuchelná Opava OP Šilhéřovice (CZ/PL) Darkovičky Kozmice OP Píšť Vřesina Darkovičky OP Chuchelná Závada Kozmice OP Chuchelná (CZ/PL) Bohuslavice Kozmice OP Dolní Marklovice (CZ/PL) Karviná Albrechtice KA Pacalůvka Havířov Šumbark KA 9 9 Enterprise plc, s. r. o. Strana 11 (celkem 66)

12 Číslo Průběh trasy ZO Trasa Celkem km km 6099 Žermanice - Horní Bludovice KA Dolní Těrlicko Chotěbuz Albrechtice KA Dolní Lomná Lačnov Horní Lomná FM Starý Bohumín Antošovice KA Karviná Karviná, Ráj (CZ/PL) KA Tetřev Bílý Kříž Visalaje FM Ostravice Ježánky Úspolka Morávka Raškovice FM Nedvězí, rozc. Šumperk Staré Město Kladské sedlo (CZ/PL) SU Město Albrechtice Bohušov Osoblaha (CZ/PL) OP Dolní Domaslavice Horní Tošanovice FM Opava - Piliszcz (CZ/PL) OP Suchdol n.o. Nový Dvůr NJ Vítkov Podhradí Lhotka Vítkov OP Vítkov Čermná OP Příbor, Klokočov Trnávka St. Ves, rozc. NJ Brušperk Stará Ves Košatka NJ Skotnice Petřvald Petřvaldík NJ Teplice n.b. Hranice n.m. Olšovec Odry NJ Raduň - Pustá Polom OP Hradec N. Mor. Pustá Polom OP Nová Ves, rozc. D. Moravice Břidličná Leskovec n.mor. BR Skřítek Janovice Horní Město BR Jiříkov Arnoltice Mor. Beroun Guntramovice, rozc. BR Stránské Huzová Dalov BR Břidličná Rýžoviště Křišťanovice Dvorce BR Nová Pláň Mor. Beroun Domašov n.b. BR Roudno Křišťanovice St. Libavá Domašov n.b. BR Smilovice Řeka Třinec FM Oldřichovice Sosna FM Dětřichov n.b. Křišťanovice Bílčice BR Sudice - Třebom - Třebom (CZ/PL) OP Červenohorské sedlo - Pod Skalami Jeřábu - Sedlovidelský kříž SU Kouty n.d. - Kamenné chaty - Loučná n.d. - Tři kameny - Kouty n.d. SU 49 57, Přemyslov, rozc. - Loučná n.d. - Kouty n.d. SU 14,5 14, Přemyslov - Kouty n. D. - Petrovka SU 20, Tetřeví chata - U Obrázku SU Hlavnice - Svob. Heřmanice - Sosnová - Úblo - Úvalno OP Razová - H. Benešov - Sosnová - Brumovice - Holasovice BR Dolní Moravice - Valšov - Milotice n. O. - Čaková, rozc. BR Nové Heřminovy - Bruntál - Razová - Leskovec n.mor. BR Žermanice - Lučina - Dolní Domaslavice FM Leskovec - Svob. Heřmanice - Sádek - Jamnice - Holasovice OP Zátor - Dubnice - Býkov - Úvalno BR Úvalno - Brumovice - V. Heraltice - Nový Dvůr OP Hlavnice - Nový Dvůr - Zlatníky - Opava, Karlovec OP Vávrovice (CZ/PL) - Milostovice - Zlatníky OP Záguří - Soběšovice - Nošovice - Vyšní Lhoty, Oblesky FM Zrzávky - Hostašovice - Nový Jičín - Kunín (Palackého stezka) NJ Černá - Bílá - Pod Klínem - Bumbálka FM V Jámně - Lhotská, rozc. - Mezivodí - Salajka FM Enterprise plc, s. r. o. Strana 12 (celkem 66)

13 Číslo Průběh trasy ZO Trasa Celkem km km 6178 Říky - Jankula - Břestovy - Kociánka FM Bílá - Samčanka FM 4, Jamník - Grúň - Bílý Kříž - Černá FM Černá - Vlčáky - Kavalčanky - Vel. Smradlavý FM 11 13, Pod Klínem - Maxova nádrž FM Velké Karlovice - Podťaté - Kasárna VS 7,5 7, Hlučín - Bobrovník - Lhotka OP 6 6 CELKEM: 2377 km Pramen: Cykloserver Po uvedených regionálních cyklotrasách procházejí územím turistického regionu Severní Morava a Slezsko také dálkové trasy. Po dálkových trasách existuje spojení se sousedními státy Polskem, Slovenskem a Rakouskem. Za nejvýznamnější jsou pokládány: Jantarová stezka (páteřní cyklotrasa I.tř) Hať Ostrava Prostějov Brno Vídeň (303 km) Moravská stezka Jeseník Olomouc Bratislava (273 km) Severní příhraniční cyklotrasa Těšínsko Opavsko Bruntálsko Jesenicko (187 km) Za významnou cyklotrasu lze považovat také Greenway Krakov Morava Vídeň Síť cyklotras je vytvořena ve všech důležitých oblastech turistického regionu a rok od roku se rozrůstá. Zajímavostí v rámci cykloturistických tras jsou i tandemové trasy pro slabozraké a nevidomé (např. v Karviné, Třinci či Hrčavě). Na Jablunkovsku je vyznačena tématická naučná cyklotrasa Po stopách hutnictví o délce 62 km. Nabídku cyklotras v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko doplňují cyklostezky Radegast, které od roku 2002 buduje společnost Plzeňský Prazdroj,a.s., jako součást aktivní podpory svých zákazníků. Všechny trasy jsou značeny žlutými cykloturistickými značkami (celkem 1 017) a jsou vybaveny venkovními mapami (celkem 40), přičemž u některých je i přístřešek, kde si cykloturisté mohou odpočinout. Ve vybraných restauračních zařízeních, která lemují trasu, jsou zdarma k dispozici i cykloturistické mapy a pohlednice. Radegast cyklostezky měří celkem 306 km. "Beskydy Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2002) začíná u pivovaru v Nošovicích, prochází malebným prostředím Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Těšínskou pahorkatinou, rekreačními oblastmi Žermanice a Těrlicko. Celkem 53 km dlouhá trasa vede mimo jiné také kolem 40-ti hospůdek. "Slezsko Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2003) měří 88 kilometrů a spojuje 38 restaurací, hospůdek a hotelů. Okruh vede nejzajímavějšími místy této části severomoravského regionu mírně zvlněným terénem Moravské brány, Ostravské pánve, Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy. "Trojmezí Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2004) celý okruh je veden Trojmezím, nejvýchodnějším místem České republiky, ve kterém se stýkají hranice tří států Česka, Polska a Slovenska. Trasa měří 75 km a kromě tří sousedících států spojuje i 49 restaurací, hospůdek a hotelů situovaných v Moravskoslezských a Těšínských Beskydech. "Opava Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2005) spojuje řeky Moravici a Opavu a vede krásnou krajinou plnou romantických zámků, přírodním parkem Moravice, ale i linií vojenských opevnění. Měří 90 km a spojuje 47 hospod a hospůdek. Její délku lze stejně jako u předchozích tras krátit díky propojení s ostatními cyklotrasami v regionu. Doprava cyklistů do zajímavých destinací Beskyd a Jeseníků je v letním období zajišťována tzv. cyklobusy. Beskydské cyklobusy sváží návštěvníky z Ostravy a Nového Jičína do centrální části Beskyd v letním prázdninovém období každodenně a od počátku května do konce září vždy o víkendech a dnech státních svátků. Cyklobusy jsou vybaveny přívěsnými vozíky pro přepravu 18-ti kol. Jesenické cyklobusy jsou vedeny po třech trasách, díky kterým zajišťují dopravní obslužnost centrální části Jeseníků. Téměř ze všech zastávek je možný nástup na značené turistické trasy. Enterprise plc, s. r. o. Strana 13 (celkem 66)

14 Návštěvníci mají možnost poznat Jeseníky také z polské strany, neboť jeden z cyklobusů zajíždí přes hranice do polského města Głuchołazy. Služeb všech cyklobusů mohou využívat také pěší turisté Vodní turistika Turistický region Severní Morava a Slezsko nabízí i možnosti sjezdů vodních toků pro vodáky. Potenciál vodní turistiky je však oproti krajům Jihočeskému, Středočeskému, Karlovarskému a Plzeňskému relativně nízký a samotné zázemí pro vodní turistiku je málo rozvinuté. Mezi nejoblíbenější a vodáky nejvíce vyhledávané řeky patří Moravice. V současnosti vodácký oddíl Campanula vytváří projekt na vytvoření vodáckého centra v Ostravě, kterou protékají hned tři celoročně splavné řeky (Odra, Opava a Ostravice), jejichž potenciál nebyl doposud využíván. V regionu se nenacházejí (vyjma dolního úseku řeky Olše) slabě proudící řeky nenáročné pro plavbu. Pro vodácké sporty jsou využitelné mírně proudící až rychle tekoucí řeky, které všechny pramení v horských oblastech regionu. Obtížnost řek je rozdělena do několika kategorií. Ve světě se používá několik klasifikací, ale u nás se rozšířilo tzv. alpské hodnocení řek. Klidné až mírně proudící řeky byly dříve označovány jako ZWA (stojatá voda - jezera, přehrady), ZWB (klidná voda - slabě proudící voda), ZWC (mírně proudící). V současné době se již používá společného označení ZW pro tyto tři stupně. Rychle tekoucí až divoké řeky mají šest stupňů - WW I (lehká), WW II (mírně těžká), WW III (těžká), WW IV (velmi těžká), WW V (mimořádně těžká), WW VI (hranice sjízdnosti). Dále pak jsou používány pro jemné rozlišení znaménka + (větší obtížnost) a - (menší obtížnost). Tab.71 - Mírně proudící řeky v regionu SMaS Řeka Úsek Obtížnost Říční Typ WW km lodě Sjízdnost Bečva celá: soutok Bečev - ústí do Moravy ZWC 61,2-0 otevřené celoročně Morava dolní: ústí Desné - Olomouc ZWC otevřené celoročně Odra dolní: Suchdol - státní hranice ZWC 65,5-0 otevřené celoročně Olše střední: Bystříce - Dětmarovice ZWC 55,5-15,6 na jaře nebo po dolní: Dětmarovice - ústí do otevřené ZWB 15,6 deštích Odry Opava dolní: Krnov - ústí do Odry ZWC 74-0 otevřené od Opavy celoročně Ostravice dolní: Morávka - ústí do Odry ZWC 24,9-0 otevřené za mírně zvýšených stavů Pramen: Raftserver Tab.72 - Rychle tekoucí řeky v regionu SMaS Obtížnost Typ lodě Říční Řeka Úsek WW km horní: Domašov - Jeseník II (III-) raft,kajak Bělá dolní: Jeseník - hranice s Polskem I (II) otevřené Branná celý: Branná - ústí do Moravy I - II 12,7-0 raft,kajak Desná Lučina Morava horní: Kouty - Vikýřovice II 31,0-13,8 raft,kajak dolní: Vikýřovice - ústí do Moravy I-ZWC 13,8-0 otevřené celý: přehrada Žermanice - ústí do Ostravice I 24,3-0 otevřené horní: chata Vilemínka - Velká raft, III - IV Morava kajak Sjízdnost na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích záleží na pouštění z přehrady na jaře nebo po deštích Enterprise plc, s. r. o. Strana 14 (celkem 66)

15 Moravice Odra horní: Velká Morava - Hanušovice III horní: Hanušovice - ústí Desné I horní: ústí Kotelský potok - M. Šťahle II ,4 uzavřené dolní: hráz Kružberk - ústí do Opavy I 45,2-0 otevřené horní: ústí Budišovky - Heřmánky II 98,1-90,5 uzavřené Olše horní: Jablunkov - Bystřice II 64,6-55,5 raft,kajak Opava horní: Vrbno - Krnov II - I 111,7-74 raft,kajak Opavice Ostravice Rožnovská Bečva Vsetínská Bečva Pramen: Raftserver horní: Spálené - Město Albrechtice II 26,8-14,8 raft,kajak dolní: Město Albrechtice - ústí do Opavy I - ZW 14,8-0 otevřené horní: hráz přehrady Šance - ústí Morávky II (IV) 45-24,9 raft,kajak horní: Horní Bečva - Prostřední Bečva II (III-) 29,3-24,6 raft,kajak dolní: Prostřední Bečva-soutok I 24,6-0 otevřené horní: Leskové Velké Karlovice II (III-) 53,7-47,4 raft,kajak střední: Velké Karlovice - II 47,4-39,6 Hrozenkov otevřené dolní: Nový Hrozenkov - Pržno I 39,6-12,2 na jaře nebo po deštích záleží na pouštění z přehrady na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích Na území regionu Severní Morava a Slezsko lze pro vodácké účely využívat celkem cca 500 km řek všech obtížností. Pro začátečníky jsou vhodné převážně střední a dolní úseky větších řek. Velmi zkušení vodáci mohou při vhodných podmínkách sjíždět rychle tekoucí až divoké řeky s obtížností nad WW II. Na většině řek lze také provozovat turisticky velice atraktivní plavby raftem Zelené stezky Zelené stezky Greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Greenways přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou ke zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě. Na jejich rozvoj je vyhlášen stejnojmenný program Zelené stezky Greenways, což je grantový a asistenční program Nadace Partnerství, založený na spolupráci, partnerství, vzájemné koordinaci projektů a iniciativ, blízkých poslání tohoto programu. Program je zaměřen také na ochranu a tvorbu koridorů, které plní v krajině i urbanizovaném prostředí několik funkcí. Rozvoj šetrných forem turistiky je šancí pro zachování přírody a zlepšení sociálních, kulturních i ekonomických podmínek pro obyvatele regionů střední Evropy. Příroda, památky, folklór a tradice našich národů tvoří kořeny dobrých vztahů a mohou být zdrojem kvalitnějšího života každého jednotlivce. Cílem projektu je proto rozvíjet šetrné formy turistiky v souladu s ochranou přírodního a kulturního dědictví jako výlučného, ale křehkého a vyčerpatelného zdroje pro tento rozvoj. Území regionu Severní Moravy a Slezska protíná Jantarová stezka, jejíž páteř tvoří cyklotrasa vedoucí z Vídně a jižní Moravy na sever do polského Krakova. Ta je postupně propojována jak s lokálními cyklostezkami, tak i s jinými typy stezek (naučné stezky, stezky pro koně apod.). Enterprise plc, s. r. o. Strana 15 (celkem 66)

16 Greenway Krakov Morava - Vídeň Koridor, jehož páteří budou bezpečné stezky a klidné cesty, upravené pro pěší, cyklisty i jezdce na koních; vodní toky, turistické trasy a naučné stezky lemované zelenými pásy a stromořadími, vinoucí se od vesnice k vesnici a od města k městu, spojující přírodně a historicky cenná místa na trase. Osou celého koridoru jsou 2 páteřní stezky v celkové délce cca 550 km. Jsou rozděleny do jednotlivých etap tak, aby návštěvníkům umožnily shlédnout co možná nejvíce atraktivit a zajímavostí v dané oblasti. Na území Severní Moravy a Slezska je to především podhůří Beskyd se svou typickou rozptýlenou slezskou zástavbou, okolí Žermanické přehrady vybízející k vodním sportům, malebná příroda Chráněné krajinné oblasti Poodří, četná historická města, dochované zámecké budovy a rodiště významných osobností. Zelené stezky místního významu můžou být důležitým místem pro živou přírodu a současně prostorem pro bezmotorovou dopravu a rekreaci místních obyvatel. Zelené stezky obsahující atraktivní turistické cíle a nezbytnou síť služeb, které by měly být připravené a nabízené jako kompletní turistický produkt. Tab.73 - Úseky cyklistické stezky Krakov Morava Vídeň v regionu SMaS Etapa Celková délka trasy v km Výchozí místo A1: Jablunkovsko a podhůří Beskyd 38,5 Hraniční přechod Bukovec - Jasnowice A2: Těšínsko 25,1 Hraniční přechod Český Těšín - Cieszyn B: Z Beskyd na Hukvaldy 35,4 Kamenité (Restaurace U Kohutky) C1: Hrady a historická města 71 Hukvaldy C2: Zámky a příroda Poodří 73,9 Hukvaldy CELKEM: 243,9 km Pramen: Greenwaysinfo Tab.74 - Naučné stezky v turistickém regionu SMaS Okres Název naučné stezky km poč. zast. Zaměření Bílá Opava (K. Studánka chata lesnictví, geologie, mimořádné krajinářské 3 6 Barborka) hodnoty Velká kotlina (Karlov Ovčárna) 11 7 botanika, zoologie, geologie Naučné stezky Osoblažsko BR chráněné druhy rostlin a živočichů, Staré Hliniště 1 10 sukcesí stádia biotopů Cvilín 4 11 lesnictví, příroda, ekologie Krnovský rekreační okruh 24 0 turistika Branná Pasák 12,5 14 flóra, fauna, geologie, geomorfologie Lesní ekostezka Švagov 4,5 12 příroda, ekologie (2 trasy) SU ohrožené druhy flory a fauny, vznik Červenohorské sedlo - Šerák vrchovišť, největší půdní sesuvy v Ramzová Jeseníkách Sobotín - Maršíkov 12 6 významné mineralogické lokality Hornická naučná stezka hornictví, historie, geologie Rejvíz (NPR Rejvíz) 3 5 mechová jezírka, rašeliniště JE Naučná stezka Vincenze trasa nad jesenickými lázněmi, kolem 7,5 9 Priessnitze pramenů, (plánované otevření ) FM Horní Domaslavice Mionší 7 10 přírodovědná - prales ekologie, ochrana přírody, hospodaření (Ostravice) Šance Lysá hora 7,5 7 v lese Jahodná 4 12 přírodovědná Halamova stezka přírodovědná Frýdecký les 3,5 10 fauna a flóra příměstského lesa Kamenec 2 7 přírodovědná Šenov 1,5 6 (7) přírodovědná a historická Enterprise plc, s. r. o. Strana 16 (celkem 66)

17 Okres Název naučné stezky km poč. zast. Zaměření (9,8) Rytířská stezka - Ścieżka Rycerska historicko přírodovědná KI Mokřady Těrlicka 2,5 10 flóra a fauna geologie, botanika, archeologie, historie, Stříbrný chodník (obec Odry) 7,5 13 ekologie historie, zoologie, botanika, lesnictví, Lašská 16,1 19 mykologie, dendrologie, geologie a hydrologie NJ Jeskyně Šipka Štramberk Skalky 5 11 geologie, botanika, archeologie, historie, paleontologie; městská památková rezervace Hradní Vrch (Hukvaldy), Janáčkův chodníček, Palkovické hůrky kulturně historicko přírodovědná Vlastivědná stezka Fr. Palackého 11,5 21 vlastivědné a přírodovědné Kotvice (Studénka) 3 10 přírodovědná Zámecká naučná stezka v 5 10 přírodovědná, historická Bartošovicích Proskovické louky 1,7 přírodovědná OV Landek 9 historicko - přírodovědná Bolatice - Borová 6 přírodovědná Hanuše - Hradec nad Moravicí 4,5 7 botanika, zoologie, historie OP VS Hvozdnice 4,5 11 botanika, zoologie, geologie Mariánské louky Hradec n. M. 1,9 přírodovědná Moravice (Radkov Vikštejn) 1,5 6 botanika, zoologie, ekologie, historie Břidlicová stezka (Budišov n. B.) geologie, historie těžby břidlice Hradisko (z Rožnova p. R.) kulturně historicko přírodovědná Javorníky (Bumbálka Kohútka) 23 6 historicko přírodovědná Radegast 9 10 Pustevny Radegast; kulturně historicko přírodovědná Vařákovy paseky historicko - přírodovědná NS Jana Karafiáta historicko - přírodovědná Klenov 7 10 historicko - přírodovědná Pramen: Šternberkovo přírodovědné muzeum, KČT, Beskydy Tourist Info Léto 2005 Součástí zelených stezek mohou být také naučné stezky, kterých je v České republice odhadem cca 300, z toho více než 30 v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Jejich údržba a popis jsou na rozdílné úrovni a jejich přesné zmapování je proto velice obtížné. 1.2 Turistické a sportovní atraktivity v regionu Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace Hrady a zámky jsou častými dominantami krajiny i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, i když jejich počet ve srovnání s jinými regiony republiky je nižší. V České republice je evidováno okolo 150 zpřístupněných hradů a zámků, které jsou pod správou státu. Dále je však celá řada zpřístupněných objektů majetkem soukromníků či restituentů. V regionu SMaS je celkem 20 zpřístupněných hradů a zámků. Tab.75 - Výčet zpřístupněných hradů a zámků v regionu SMaS Zámky Hrady Bruntál Raduň Hukvaldy Frýdek Studénka Slezskoostravský hrad Fryštát v Karviné Úsov Sovinec Enterprise plc, s. r. o. Strana 17 (celkem 66)

18 Hradec nad Moravicí Velké Losiny Starý Jičín Jánský Vrch v Javorníku Vsetín Štramberská Trúba Jeseník Zámek Kinských - Valašské Meziříčí Kravaře Žerotínský zámek - Nový Jičín Kunín Pramen: vlastní šetření Kromě toho ovšem existuje řada dalších zámeckých a hradních objektů, které slouží různým účelům. Také zříceniny hradů bývají častým turistickým cílem (např. zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín, Vikštejn, Šostýn a řada dalších). Jedním z nejatraktivnějších turistických cílů se v posledních letech staly rozhledny a vyhlídkové stavby, kterých je v České republice již více než 200 a jejich počet neustále roste. V regionu SMaS jsou chloubou rozhledny: - Praděd - Zlatý Chlum - Biskupská kupa - Cvilín u Krnova - Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně Z novějších rozhleden lze dále jmenovat: - Háj u Šumperka - Vyhlídka u Krnova - Šance v Jakubčovicích u Hradce nad Moravicí - Čubův kopec u Francovy Lhoty - Kabátice u Chlebovic - Okrouhlá u Staříče - Velká Čantoryje u Nýdku - Bílá hora u Kopřivnice - Čarták Vyhlídky do okolí jsou možné také ve městech: vyhlídková věž Nové radnice v Ostravě a rozhledna Landek v Ostravě, věž kostela sv. Hedviky v Opavě či radniční věž ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jednou z nejstarších je rozhledna na věži gotického hradu Štramberk Trúba. Region příliš neoplývá historickými městy, jako je tomu v některých českých a jihomoravských okresech. Nicméně i zde jsou z celkového počtu 40 městských památkových rezervací v ČR soustředěny v těsné blízkosti tři městské památkové rezervace: Nový Jičín, Příbor, Štramberk. V regionu nejsou žádné památky zařazené do Světového dědictví UNESCO (v České republice je pod ochranou UNESCO celkem 12 památek). Kandidátem na zápis na tento seznam je ruční papírna ve Velkých Losinách (zatím nebylo v Paříži rozhodnuto, kdy začne proces pozorování). Existují úvahy o kandidatuře souboru technických památek na území města Ostravy (areál Vítkovických železáren, NKP Důl Michal, Důl Anselm). Jsou již zapsány na indikativním seznamu, avšak NPÚ zatím ještě nezačal zpracovávat potřebnou dokumentaci. V této věci chybí podpora města Ostravy. Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je doposud zapsáno 28 technických památek (z celkem cca 800 památek), žádná z nich však nemá charakter zachování technologického toku výroby železa (od těžby uhlí, přes koksování až po vysokou pec), což nabízí soubor památek v Ostravě Památkově chráněné objekty Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet národních kulturních památek a památkově chráněných objektů je v regionu SMaS pod průměrem České republiky, přesto ovšem není jejich význam zanedbatelný. Dalších 185 objektů je navrženo k památkové ochraně. V regionu je v současné době 16 národních kulturních památek, což je necelá desetina ze všech NKP v České republice. Enterprise plc, s. r. o. Strana 18 (celkem 66)

19 Tab.76 - Národní kulturní památky a památkově chráněné objekty podle krajů Kraj Památkově chráněné Památkově chráněné Národní kulturní objekty objekty na 100 km 2 památky Hl. m. Praha ,4 37 Středočeský ,9 23 Jihočeský ,5 25 Plzeňský ,3 14 Karlovarský ,5 2 Ústecký ,7 12 Liberecký ,5 7 Královéhradecký ,4 11 Pardubický ,9 6 Vysočina ,2 9 Jihomoravský ,1 20 Olomoucký ,1 10 Zlínský ,2 9 Moravskoslezský ,2 11 Region SMaS ,5 16 Česká republika ,9 196 Podíl REG/ČR 7,1 % nižší 8,2 % Pramen: Národní památkový ústav Tab.77 - Památkové rezervace a zóny podle krajů Kraj Městské památkové rezervace Vesnické památkové rezervace Městské památkové zóny Vesnické památkové zóny Archeologické památkové rezervace Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Region SMaS Česká republika Pramen: Národní památkový ústav Tab.78 - Výčet národních kulturních památek v regionu SMaS Název NKP Datum prohlášení Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) Fulnek 1962 Památník Rudé armády Ostrava 1978 Rodný dům Františka Palackého Hodslavice 1978 Památník partyzánského hnutí Noční přechod Morávka 1978 Památník obětem nacistického teroru Havířov-Životice 1989 Areál Pusteven Prostřední Bečva 1995 Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm 1995 Zámek Velké Losiny 1995 Areál bývalého kamenouhelného dolu Michal - Ostrava 1995 Kaple sv. Kříže Opava 1995 Enterprise plc, s. r. o. Strana 19 (celkem 66)

20 Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie - Opava 1995 Papírna Velké Losiny 2001 Zámek Hradec nad Moravicí 2001 Zámek Jánský Vrch - Javorník 2001 Zámek Bruntál 2001 Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren - Ostrava 2002 Pramen: Národní památkový ústav Vzhledem k rozloze území je po Ostravě na památky nejbohatší okres Nový Jičín, který je bohatý zejména na rustikální památky (venkovské usedlosti, mlýny, fojtství atd.). Nejvíce sakrálních památek (kostely, kaple, boží muka atd.) je v okrese Šumperk, nejvíce kostelů v okrese Bruntál. Region je známý tím, že je v něm soustředěno nejvíce dřevěných kostelíků (Valašsko a Lašsko). Nejvíce zámků je v okrese Opava, nejvíce zřícenin hradů a hradišť v okrese Bruntál. V následujících tabulkách je přehled o struktuře památkově chráněných objektů. Tab.79 - Památkově chráněné objekty a objekty v návrhu na památkovou ochranu v regionu SMaS Okres Památkově chráněné Památkově chráněné Objekty navržené objekty objekty na 100 km 2 k ochraně Bruntál ,4 12 Frýdek Místek ,0 20 Jeseník ,2 4 Karviná ,4 18 Nový Jičín ,3 12 Opava ,2 17 Ostrava ,2 95 Šumperk ,9 5 Vsetín ,5 2 Region SMaS ,5 185 Česká republika , Pramen: Národní památkový ústav Tab.80 - Sakrální památky v regionu SMaS podle okresů Okres kostel kaple boží muka socha kříž zvonice klášter ostatní celkem Bruntál Frýdek Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region SMaS Pramen: Národní památkový ústav Tab.81 - Rustikální památkové objekty v regionu SMaS podle okresů Okres venkovská rychta, fojtství mlýn usedlost/dům dvůr ostatní celkem Bruntál Frýdek Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Enterprise plc, s. r. o. Strana 20 (celkem 66)

21 Vsetín Region SMaS Pramen: Národní památkový ústav Tab.82 - Hrady, hradiště, zříceniny a zámky v regionu SMaS podle okresů Okres hrady, hradiště, zříceniny zámky ostatní památky Bruntál Frýdek Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region SMaS Pramen: Národní památkový ústav Tab.83 - Vybrané turistické atraktivity v turistických oblastech regionu SMaS Oblast Atraktivita Jeseníky Opavské Slezsko Ostravsko Bruntál renesanční zámek (NKP) Karlovice budova tzv. kosárny (expozice umělecké litiny a lesnické techniky) Mechové jezírko Rejvíz (NPP) Rešovské vodopády největší vodopády Nízk. Jeseníku na říčce Huntavě (NPP) Sovinec pevnostní hrad nad Sovincem Jeskyně Na Pomezí a Jeskyně Na Špičáku (NPP) Papírna ve Velkých Losinách (NKP) - nejstarší dosud pracující ve střední Evropě Velké Losiny renesanční zámek, barokně dostavěný (NKP) Jeseník gotická vodní tvrz s přírodovědnou expozicí Jánský vrch barokní zámek nad městem Javorníkem (NKP) Úsov původně gotický hrad s barokním zámkem Zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín a další Poutní místa Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor a Cvilín u Krnova Údolí ztracených štol Zlatorudné mlýny ve Zlatých Horách Úzkokolejná dráha Třemešná ve Slezsku Osoblaha Židovský hřbitov v Osoblaze s cca 300 náhrobky ze 17. století Rozhledny - Krnov Cvilín, Krnov Ježník, Úvalno, Liptaň, Biskupská kupa Hradec nad Moravicí empírový zámek (NKP) Kravaře ve Slezsku vrcholně barokní zámek Raduň renesanční, klasicistně upravený zámek s oranžérií Choltice a Hlavnice dřevěné větrné mlýny Weisshuhnův kanál vodní náhon žimrovické papírny Lipina vesnická památková rezervace Areál čs. opevnění v Hlučíně - Darkovičkách Areál opevnění Milostovice Arboretum Nový Dvůr Areál dolu Michal (NKP) Hornické muzeum OKD v Ostravě Petřkovicích a NPP Landek Slezskoostravský hrad Vyhlídková věž Nové radnice Zoologická zahrada MINIUNI - modely významných budov evropských měst Enterprise plc, s. r. o. Strana 21 (celkem 66)

22 Oblast Atraktivita Těšínské Slezsko Poodří Beskydy- Valašsko Pramen: vlastní šetření Fryštát empírový zámek s uměleckohistorickou expozicí v Karviné Fryštátu Karviná šikmý barokní kostel sv. Petra z Alkantary Bohumín pěchotní srub MO-S 5 Kotulova dřevěnka v Havířově expozice lidového bydlení a tradičního zemědělství Obloukový železobetonový most v Karviné-Darkově Studénka romantický novogotický zámek (Vagonářské muzeum) Kunín barokní zámek Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) ve Fulneku Rodný dům a památník J. G. Mendla v osadě Hynčice Polanská niva (NPR), Polanský les a Kotvice (PR) Frýdek renesanční zámek Hukvaldy zřícenina gotického hradu Nový Jičín renesanční zámek Žerotínů v městské zástavbě Starý Jičín zřícenina goticko-renesančního hradu Štramberk Trúba - zřícenina gotického hradu s rozhlednou na věži Jeskyně Šipka ve Štramberku a vrch Kotouč (NPP) Hodslavice - rodný dům Františka Palackého Kopřivnice technické muzeum Tatra Kopřivnice a Muzeum Fojtství Rožnov pod Radhoštěm Valašské muzeum v přírodě (NKP, NPP) Valašské Meziříčí klasicistně upravený zámek, původně renesanční Velké Karlovice expozice valašské lidové kultury Vsetín barokní zámek, pseudorenesančně upravený Areál Pusteven (NKP), Radegast Komorní Lhotka - zachovalé roubené dřevěnice z 19. století, typické pro Těšínsko Dolní Lomná národopisný areál Matice Slezské Hrčava Trojmezí Mosty u Jablunkova Horská vozíková dráha Golf Zahraniční hosty i investory může přitáhnout tzv. golfová turistika. Podmínky pro golf se v České republice velice zlepšily. V současnosti je v České republice znormovaných celkem 57 golfových hřišť, u kterých působí 103 golfových klubů. V turistickém regionu SMaS mají golfoví nadšenci k dispozici 7 golfových hřišť (z toho 2 s golfovým indoor simulátorem) a krytou Golf Arénu s celoročním provozem. Tab.84 - Golfová centra v turistickém regionu SMaS Název Počet jamek Délka hřiště (v m) Zimní provoz Ropice Golf Course 9 ( dostavba 18 Golf Club Čeladná 2 x 18 černá: bílá: žlutá: modrá: červená: hřiště bílá: žlutá: modrá: červená: hřiště bílá: žlutá modrá: golfový indoor, simulátor Full Swing indoor golf (driving range, putting green), simulátor Full Swing Enterprise plc, s. r. o. Strana 22 (celkem 66)