FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI ŠKOLSTVÍ A PEDAGOGIKA V ŽIVOTĚ RUSKÉ EMIGRACE V MEZIVÁLEČNÉM ČSR

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI ŠKOLSTVÍ A PEDAGOGIKA V ŽIVOTĚ RUSKÉ EMIGRACE V MEZIVÁLEČNÉM ČSR"

Transkript

1 FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY ŠKOLSTVÍ A PEDAGOGIKA V ŽIVOTĚ RUSKÉ EMIGRACE V MEZIVÁLEČNÉM ČSR EDUCATION SYSTEM AND PEDAGOGY IN LIFE OF RUSSIAN EMIGRATION IN INTERWAR CZECHOSLOVAKIA Magisterská diplomová práce v českém jazyce Vypracovala: Bc. Tereza Dobrovolná Vedoucí práce: Mgr. Jitka Komendová, Ph.D. 2014

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla všechny pouţité prameny. V Olomouci, podpis

3 Děkuji Mgr. Jitce Komendové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce a za poskytování cenných rad a připomínek při vypracovávání této práce. podpis

4 Obsah ÚVOD ODCHOD RUSKÉ EMIGRACE RUSKÁ POMOCNÁ AKCE POČÁTKY RUSKÉHO ŠKOLSTVÍ V ČSR JESLE A ŠKOLKY RUSKÉ EMIGRACE V ČSR DĚTSKÉ JESLE VŠERUSKÉHO SVAZU MĚST V PRAZE ŠKOLKA VŠERUSKÉHO SVAZU MĚST V PRAZE ZÁKLADNÍ A STŘEDNÍ ŠKOLSTVÍ RUSKÉ EMIGRACE REFORMY ZÁKLADNÍHO A STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ V ČSR V LETECH RUSKÁ GYMNÁZIA V ČSR RUSKÉ REÁLNÉ GYMNÁZIUM V MORAVSKÉ TŘEBOVÉ RUSKÉ REFORMOVANÉ GYMNÁZIUM ZEMGORU V PRAZE RUSKÁ AUTOMOBILOVÁ A TRAKTOROVÁ ŠKOLA V PRAZE RUSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY V ČSR RUSKÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTEVNICTVÍ RUSKÁ VYŠŠÍ ŠKOLA SPOJOVÉ TECHNIKY V PRAZE RUSKÁ LIDOVÁ UNIVERZITA V PRAZE RUSKÁ PRÁVNICKÁ FAKULTA RUSKÝ PEDAGOGICKÝ INSTITUT JANA ÁMOSE KOMENSKÉHO V PRAZE RUSKÁ OBCHODNÍ AKADEMIE V PRAZE ZÁVĚR РЕЗЮМЕ BIBLIOGRAFIE PŘÍLOHY

5 ÚVOD Základním cílem této práce je podat ucelený obraz ruského školství v Československu v meziválečném období. V této době vznikl na území Československa propracovaný systém všech stupňů ruského školství od jeslí přes gymnázia, vysoké školy aţ k vědeckým institucím. O Praze se v letech mluvilo jako o ruském Oxfordu a samotné Československo bylo povaţováno za centrum vědeckého a kulturního ţivota ruské emigrace. Předkládaná diplomová práce je rozdělena do tří větších oblastí. První oblast je věnována předškolní výchově. V této části jsem se snaţila z dostupných dobových zdrojů popsat počátky vzniku jeslí a školek pro ruské emigranty a jejich další vývoj v jednotlivých letech. Druhá oblast je věnována základním a středním školám ruské emigrace, potaţmo ruským gymnáziím, která hrála velkou roli ve vzdělávání emigrace na území Československého státu. V této části je podrobněji popsáno Ruské reformované reálné gymnázium v Praze a Ruské reformované gymnázium v Moravské Třebové. U jednotlivých školních institucí se zaměřuji hlavně na počátky vzniku školy, její význam, výuku a organizaci volného času studentů. V poslední části diplomové práce se pak nachází popis ruských vysokých škol v Československu, přesněji se jedná o Ruskou právnickou fakultu, Ruský pedagogický institut Jana Ámose Komenského, Ruskou obchodní akademii v Praze, Ruskou lidovou univerzitu, Ruskou vyšší školu spojové techniky, Ruský ústav zemědělského druţstevnictví a o Ruskou automobilovou a traktorovou školu. Z pouţitých zdrojů bych ráda zdůraznila knihu S. P. Postnikova Русские в Праге , která podrobně mapuje deset let pobytu ruských emigrantů v Československu. Jedná se o publikaci, která vychází hlavně z pedagogických časopisů, vydávaných ruskou emigrací v Československu. Při své práci jsem také vycházela ze sborníku přednášek, který vyšel v roce 1995 v rámci velké mezinárodní konference pořádané Slovanskou knihovnou v Praze. Tyto přednášky byly věnovány jak ruské, tak i běloruské a ukrajinské emigraci v Československu v meziválečném období. Další důleţitou knihou jsou pak Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (Z. Sládek, Ljubov Běloševská a kolektiv autorů). Kniha obsahuje dokumenty, které se týkají ruské a ukrajinské emigrace v Československu a také uţitečný adresář jmen a institucí, které byly zaloţeny na území 5

6 ČSR. Celkový pohled na ţivot ruské emigrace a na jednotlivé instituce ruské emigrace, které vznikaly na území ČSR, pak podává kniha Дом в изгнании, kterou vydala Русская традиция v roce 2008 a slouţí jako encyklopedie ruské emigrace v Československu. Mimo těchto monografií jsem velkou část informací o ruském školství v ČSR získávala přímo z dobových pramenů. Jednalo se hlavně o výroční zprávy jednotlivých školních institucí. Kaţdá výroční zpráva obsahovala stručné shrnutí historie dané instituce, popis aktivit v průběhu roku, statistiku studentů, personálu, seznam učebnic a vyučovaných předmětů a rovněţ informace o zdraví studentů a jejich fyzickém rozvoji. Ve výročních zprávách ruských gymnázií se také objevoval podrobný seznam studentů jednotlivých tříd daného školního roku. Všechny výroční zprávy ruského gymnázia v Moravské Třebové a ruského gymnázia v Praze jsou uloţeny ve fondu Slovanské knihovny k prezenčnímu vypůjčení, ale jsou rovněţ digitalizovány a volně přístupny na internetových stránkách Slovanské knihovny. Jako základní prameny, z kterých jsem vycházela při psaní diplomové práce, slouţily pedagogické časopisy, které vydávala ruská emigrace v Praze. Jedním z těchto pramenů byl časopis Русская школа за рубежом, který vycházel v letech S myšlenkou zaloţení pedagogického časopisu přišla skupina ruských pedagogů, kteří ţili v Praze. Jedná se o profesora S. I. Hessena 1, S. I. Karcevského 2 a V. A. Riganu 3. Tato odborná skupina se obrátila na Zemgor, zda by mohl časopis financovat. Výbor Zemgoru shledal poţadavek profesorů velice prospěšným pro rozvoj ruského školství v zahraničí a podpořil ho finančně. Časopis se zabýval popisem ţivota ruské školy v emigraci, v Rusku a v zemích, které nabídly emigrantům útočiště. V časopise se objevovaly rovněţ články, které se zaměřovaly na nejnovější pedagogické metody pouţívané v západní Evropě, Americe, ale také ve slovanských zemích. Kdyţ se podíváme podrobněji na obsah časopisu, je moţné jej rozdělit do sedmi tematických okruhů, které se věnovaly všeobecné pedagogice, národní osvětě v SSSR, ruskému školství v emigraci, národní osvětě v západní Evropě a Americe, otázkám metodiky, bibliografii (shrnutí pedagogických časopisů, učebnic a knih pro děti a mládeţ) a posledním okruhem byla 1 Гессен Сергей Иосифович ( ), ruský profesor, filozof, od roku 1923 působil v Praze, kde přednášel na ruském Pedagogickém institutu, poté přednášel ruskou filologii na Německé univerzitě v Praze, představitel petrohradské školy novokantství, GONĚC, V.: Sergius Hessen a Československo, Brno Карцевский Сергей Иосифович ( ), jeden z představitelů ženevské lingvistické školy, zabýval se obecnou jazykovědou a ruskou filologií. 3 Ригана Владимир Aнтонович ( ), profesor matematiky a fyziky na ruském gymnáziu ve Strašnicích, člen Svazu ruských pedagogů středních a nižších škol v ČSR. 6

7 kronika. Časopis vycházel v ruském jazyce šestkrát ročně. 4 Jako jediný z pedagogických časopisů v Praze nebyl vydáván Pedagogickým byrem. Od 4. čísla jej vydával Kulturně osvětový odbor Zemgoru. Dalším zdrojem, ze kterého jsem čerpala, byl časopis Бюллетень педагогического бюро по делам средней и низшей русской школы за границей, který vycházel v Praze v letech a řadí se mezi hlavní informační pedagogická vydání ruské emigrace v zahraničí. Бюллетень byl orgánem emigrantské organizace Педагогическое бюро по делам средней и низшей русской школы за границей, která koordinovala činnost ruských emigrantských škol. V čele byra stál ruský filozof a pedagog V. V. Zenkovský. V rámci ruské pomocné akce mělo byro na starost podporu pedagogických hnutí ruské emigrace, přípravu ruských učitelů pro emigrantské školy v zahraničí a vydávání pedagogických časopisů emigrace, které sdruţovaly ruské pedagogy a studenty po celém světě. 5 Časopis Бюллетень obsahuje články, které se týkají zasedání Pedagogického byra, pedagogických konferencí a sjezdů, které se konaly hlavně v Praze, a také se věnuje ruské škole v zahraničí. 6 Kromě výše uvedených periodik jsem informace o ruské emigraci v Československu získávala také z časopisu Студенческие годы, který vydávalo sdruţení ruských emigrantských organizací v letech v Praze. Časopis byl následovníkem časopisu Студент а v letech jej nahradil časopis Годы. Jednalo se o časopis, který se zajímal o studentský ţivot, ale objevovaly se v něm také články významných ruských spisovatelů v emigraci a dalších pedagogů. Poslední periodikum, které se týká ruského školství v emigraci a s kterým jsem pracovala, je Вестникь педагогического бюро, který vycházel dvakrát měsíčně kromě letních měsíců. Časopis vydával různé 4 БЫЧИХИНА, Т.И.: Роль пражского журнала Русская школа за рубежом в культурнопросветительской деятельности русской эмиграции. In: Русская, украинская и белорусская эмиграция в Чехословакии между двумя мировыми войнами. Результаты и перспективы проведенных исследований. Praha 1995, s BABKA, L. ZOLOTAREV, I.: Русская акция помощи в Чехословакии: история, значение, наследие. Praha 2012, s Pedagogické byro kromě časopisu Бюллетень педагогического бюро по делам средней и низшей русской школы за границе vydávalo také časopis Информационный бюллетень, Вестникь педагогического бюро a další brožury s pedagogickou tematikou. Nejednalo se ovšem o orgán, který působil pouze v Praze. Měl své pobočky v 13 evropských zemích a v Americe. ТЕРЕНЯ, Ю.Ю.: «Бюллетень педагогического бюро по делам средней и низшей русской школы за границей» ( ) в системе национального воспитания русского зарубежья. In: Известия ВГПУ. Voroněž 2013, 1. [online]. [cit ]. Dostupné z: 7

8 školní statistiky, články na počest výročí ruských škol v ČSR, ale také popisoval počátky vzniku těchto škol. Všechna periodika byla hojně čtena, a to nejen pedagogy, jak uvádí ve své knize Osudová setkání Ivan Savický. Články o ruské diaspoře, o ruském školství v SSSR a o školství v emigraci oslovovaly širokou veřejnost. Nacházely se v nich zápisy z pedagogických sjezdů v Praze nebo v okolních zemích, také školní statistiky, jubilejní řeči, kroniky významných ruských emigrantů, popisovalo se i zakládání škol v Bulharsku, Francii a dalších zemích. Články se věnovaly tématům denacionalizace ruských dětí, mimoškolnímu vzdělání, ruské kultuře a také svátku Dne ruské kultury 7, který se stal jediným emigrantským svátkem. 8 Všechna zmíněná periodika jsou uloţena ve fondu Slovanské knihovny v Praze v ruském oddělení periodik. Jsou zde k dispozici jednotlivé výtisky pedagogických časopisů, které vycházely v Praze mezi léty Časopis Студент za roky je přístupný v digitalizované podobě na stránkách Slovanské knihovny. 7 Svátek День русской культуры se slavil v den narození ruského spisovatele A. S. Puškina. Tento svátek se velice rozšířil mezi emigranty a zakořenil se v jejich životech v zahraničí, oslavy tohoto dne byly prostředkem k poznání ruské kultury pro cizince, některá divadla v tento den hrála ruské opery a divadelní hry, 8. červen všichni Rusové slavili, nekonala se výuka, ani žádné zkoušky ve školách, někde byl den prohlášen svátkem, kdy se nepracovalo. К празднованию Дня русской культуры. In: Вестникь педагогического бюро, Praha 1927, 3, s SAVICKÝ, I.: Osudová setkání. Češi v Rusku a Rusové v Čechách Praha 1999, s

9 1. ODCHOD RUSKÉ EMIGRACE V únoru 1917 se Rusko po svrţení samoděrţaví stalo jedním z nejdemokratičtějších států té doby. Začalo vznikat velké mnoţství politických stran, různých spolků a nastal rozkvět společenského ţivota Rusů. V tomto období ovšem začali opouštět Rusko první představitelé ruské emigrace. Jednalo se hlavně o vysoké carské hodnostáře a příslušníky diplomacie. Tito lidé byli proti svrţení carismu a nastolení republiky. Další menší vlna emigrace odešla po listopadu 1917, kdy se demokracie, která vydrţela jen pár měsíců, rozpadla. Vlády se ujali bolševici, kteří nastolili reţim jedné strany diktaturu proletariátu, a tím rozpoutali občanskou válku, která způsobila obrovské ztráty na ţivotech obou stran a vyústila ve vítězství bolševiků. K emigrantům, kteří opouštěli Rusko v roce 1917, se přidaly také tisíce válečných zajatců z konce 1. světové války. Tito zajatci se nacházeli mimo Rusko a raději volili cestu emigrace. Největší odchod emigrace nastal aţ po totální poráţce bílých na přelomu roku 1921 a 1922, kdy statisíce poraţených vojáků i s rodinami, představitelů ruské inteligence a lidí, kteří byli ohroţeni novým reţimem, nebo v něm odmítali ţít, odcházeli do emigrace. Velká část ruské emigrace se usadila převáţně v Evropě. Největší centra ruských emigrantů vznikala v Německu, Francii a Československu. 9 9 TEJCHMANOVÁ, S.: Rusko v Cěskoslovensku: Bílá emigrace v ČSR Praha 1993, s

10 2. RUSKÁ POMOCNÁ AKCE Existuje několik důleţitých důvodů, proč se právě Československo stalo centrem ruských emigrantů. Jedním z důvodů byla jazyková, historická a politická blízkost obou národů. Český národ, jenţ byl součástí Rakousko-Uherska, měl stejně jako Ruské impérium převáţně slovanské obyvatelstvo, které mělo kladný postoj k tehdejšímu carskému Rusku. Velkou roli hrálo také národní obrození. 10 Národní obrození probíhalo v českých zemích v průběhu 19. století a jeho hlavní snahou bylo potlačení nucené germanizace českého národa, obnovení českého jazyka a pozvednutí národního sebevědomí Čechů. A právě v této době se objevují tendence sjednocení všech slovanských národů v čele s Ruským impériem. Rusofilství se objevovalo v českých zemích částečně ve formě romantické představy o tom, ţe Ruské impérium jako velká slovanská velmoc ochrání ostatní Slovany před jejich nepřáteli. Český národ vţdy viděl Rusko jako mocné impérium, ale touhy některých Čechů po sjednocení utichají v době rusko-japonské války a s příchodem první ruské revoluce v roce Ruské impérium uţ není vnímáno jako silná a neporazitelná země, která by měla být vzorem všem Slovanům. Ovšem situace se částečně změnila v průběhu 1. světové války, kdy bylo Rakousko-Uhersko jedním z hlavních účastníků a zároveň samotným strůjcem války. V této době se objevuje nová vlna rusofilství, ale pouze ze začátku války. Po zkušenostech vojáků a legionářů, kteří navštívili Rusko v období války a kteří se masově střetli s ruskou realitou, se tvůrci nového československého státu politicky orientovali na západ. Přispěly k tomu také zkušenosti a vztahy s bolševickým Ruskem. 11 Sám Masaryk se po návratu z Ruska vyslovil, ţe celý český národ vyrostl v rusofilství, miloval všechny slovanské národy, ale jejich láska byla podivná. Nakolik byla podivná, se projevilo, kdyţ se dostali vojáci do Ruska a ţili společně s Rusy. Masaryk to zakončuje slovy, ţe československý národ miloval to, co neviděl. 12 A posledním, ovšem tím nejdůleţitějším a prvořadým důvodem, byla snaha československých politiků vychovat ve svém nově vzniklém státě ruskou elitu pro 10 VEBER, V. BUBENÍKOVÁ, M.: Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech Praha 1995, s SLÁDEK, Z.: Русская акция помощи в истории русско-чешских и чехословацко-советских отношений. In: Русская, украинская и белорусская эмиграция в Чехословакии между двумя мировыми войнами. Результаты и перспективы исследований. Praha 1995, s MASARYK, T. G.: Cesta demokracie I. Projevy-články-rozhovory Praha 2003, s

11 budoucí demokratické Rusko. Tato elita by jim později zaručila podporu ze strany Ruska jako novému státu, který potřeboval na své straně mocné spojence. Velká část emigrantů se do Československa dostala v roce 1921, kdy se v Konstantinopoli shromáţdilo po evakuaci bílých vojsk z Novorossijska a Krymu více neţ bývalých vojáků pod vedením generála Pjotra Nikolajeviče Wrangela. Ten se obrátil na československou vládu se ţádostí o pomoc. Jako odpověď předloţila skupina poslanců interpelaci československé vládě. Tehdejší ministr zahraničí Edvard Beneš odpověděl poslancům slovy, ţe účinné pomoci ruské emigraci můţe být dosaţeno pouze zformováním akce pomoci ruským emigrantům, na kterou Československý stát věnuje dostatečné finanční prostředky. Edvard Beneš rovněţ doplnil, ţe ministerstvo zahraničních věcí se na pomoc ruským emigrantům zaměřuje uţ od počátku roku 1921, kdy podporuje materiálně i morálně pomocné akce na československém území. Mimo jiné oznámil, ţe samo ministerstvo uţ připravilo plán pomoci ruským emigrantům, který postupně začíná uvádět do praxe. Oficiálně pak byla Ruská pomocná akce (Русская акция помощи) přijata 28. července Ruská pomocná akce nebyla pouze humanitární pomocí, ale měla i finanční a politický charakter. Ministerstvo financí pro ni jen v roce 1921 vyčlenilo 10 milionů československých korun a další prostředky poskytla Prezidentská kancelář, různé instituce a jednotlivci. 14 Finance na pomocnou akci pro ruské a ukrajinské studenty a profesory v Československu byla odhadnuta v roce 1921 na Kč, přitom 5 milionů připadlo na Komitét pomoci ruským studentům, milion na chod ruského gymnázia v Moravské Třebové a další částky šly na podporu ruských profesorů a ukrajinského komitétu. 15 V dalších letech se finanční pomoc zvyšovala. V roce 1922 a 1923 bylo vyplaceno 120 milionů československých korun. Peníze mezi emigrantské organizace rozdělovali sami emigranti a nad průběhem celé akce dohlíţel zvláštní odbor Ministerstva zahraničních věcí ČSR. Od roku 1926 finanční prostředky na podporu emigrantských spolků a institucí rozděloval Československý červený kříţ a příslušná ministerstva. Ruská pomocná akce měla mít ovšem krátkodobý charakter. Doba její existence byla vypočtena minimálně na 5 let a maximálně na 8 let. Ministerstvo 13 Tisk PS č z Digitální knihovna Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky, Národní shromáždění republiky Československé VEBER, V. BUBENÍKOVÁ, M.: Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech Praha 1995, s SLÁDEK, Z. BĚLOŠEVSKÁ, L. a kol.: Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice ( ), Praha 1998, s

12 zahraničních věcí financovalo celou akci za pomoci bank (Legiobanka financovala například vydávání ruských knih a časopisů), průmyslových podniků a jednotlivých mecenášů. 16 Československý stát se o ruské občany staral moţná nejlépe z celé Evropy. Na jejich studium, bydlení a jídlo přispíval značnými peněţními částkami, které se ovšem s postupujícím prodluţováním pobytu Rusů na našem území sniţovaly. Pokud jde o finance, mezi velké podporovatele ruské emigrace patřil i ministerský předseda československé vlády Karel Kramář s manţelkou nebo sám prezident Tomáš Garrigue Masaryk, kteří i po skončení Ruské pomocné akce vynakládali velké finanční částky na podporu ruských emigrantů. 17 Největší podpora ruské emigrace ovšem ze začátku pocházela ze strany státu. Zakládaly se ruské, běloruské i ukrajinské instituce a organizace, které měly uspokojovat materiální, ale i duchovní potřeby emigrantů. Vše, co dělala vláda pro emigranty, dělala vlastně pro budoucí Rusko. Čelní představitelé státu věřili, ţe se zanedlouho stane z Ruska demokratický stát a ruští emigranti se budou moci vrátit zpět do Ruska. Podporou ruské emigrace si také chtěli zajistit budoucí dobré vztahy s Ruskem. 18 V případě, ţe by padl sovětský systém a emigranti by se mohli vrátit domů, byla by moţnost realizovat strategický vládní plán, který byl zakotven přímo v oficiálním dokumentu Ministerstva zahraničních věcí ČSR. V zásadě šlo o to, ţe by emigranti, kteří pobývali v Československu, museli po příjezdu do Ruska propagovat kulturně a ekonomicky ČSR a částky, které za ně československá vláda platila, by se vykompenzovaly pozváním československé inteligence do Ruska a podpořením obchodu s Československem. 19 Ve své podstatě se ruská pomocná akce orientovala hlavně na podporu demokratických sil ruské emigrace. Jejich centrem se stal v Československu Všeruský svaz zemských a městských činitelů Zemgor (Объединение российских земских и городских деятелей в Чехословакии) místní volený zastupitelský orgán, který zahájil svoji činnost v roce Jeho hlavním úkolem bylo upoutat pozornost celého světa na 16 TEJCHMANOVÁ, S.: Rusko v Cěskoslovensku: Bílá emigrace v ČSR Praha 1993, s VEBER, V. BUBENÍKOVÁ, M.: Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech Praha 1995, s VACEK, J. - BABKA, L.: Hlasy vyhnanyćh: periodicky tisk emigrace ze sovětského Ruska, Praha 2009, s САВИЦКИЙ, И.: Этапы развития пражской русской эмиграции в гг. In: Русская, украинская и белорусская эмиграция в Чехословакии между двумя мировыми войнами. Результаты и перспективы исследований. Praha 1995, s

13 situaci ruských emigrantů a tím získat prostředky na podporu a záchranu ruské emigrace. Zaměřoval se zejména na poskytování materiální, osvětové, právní a zdravotní pomoci ruským emigrantům, ale také na jejich seznámení s ţivotem v západní a střední Evropě, s evropskou kulturou a vědou. Je důleţité uvést také to, ţe Zemgor nebyl politickou organizací a neměl ţádné právo se podílet na politice Československé republiky. Finanční stránka Zemgoru byla zajišťována z členských příspěvků (šlo ovšem jen o symbolickou částku 24 Kč ročně), dále z příspěvků organizací a institucí, které finančně pomáhaly ruským emigrantům (hlavně ministerstvo zahraničních věcí) a také z příjmů organizací, které spadaly pod Zemgor. 20 Mezi tyto organizace patřila Automobilová a traktorová škola, Ruská vyšší škola spojové techniky, Ruská svobodná univerzita, Ruský historický zahraniční archív, Ruské reformované reálné gymnázium v Praze, Institut zkoumání Ruska a Ekonomický kabinet profesora S. N. Prokopoviče a mnoho dalších organizací. Mimo jiné spadal pod Zemgor také pedagogický časopis Русская школа за рубежом. 21 Samotná pomoc ruským emigrantům ze strany Zemgoru se dělila na několik částí. Emigranti dostávali zdarma obědy a večeře v jídelnách Zemgoru, zdarma dostávali také oblečení a obuv. Zemgor také nechal postavit několik ubytoven v Praze, Bratislavě a Uţhorodě. Mimo jiné zajišťoval práci pro emigranty, buď přímo ve svých organizacích, nebo prostřednictvím třetích osob. Tato činnost byla ovšem značně ztíţena v roce 1928, kdy parlament ČSR vydal zákon na ochranu národního trhu práce, a proto někteří emigranti začali opouštět ČSR a odcházet do jiných evropských zemí. Zemgor ovšem také zakládal školy, knihovny a pořádal různé kurzy a besedy, aby byl zajištěn kulturní a osvětový rozvoj ruských emigrantů. 22 Ruská pomocná akce se především zaměřovala na podporu akademické, pedagogické a výzkumné činnosti emigrantů, není proto divu, ţe se o Praze v té době mluvilo jako o ruském Oxfordu. Je nutné také dodat, ţe se pomocná akce nevztahovala 20 СЕРАПИОНОВА, Е. П.: Пражский Земгор и его деятельность. In: Русская, украинская и белорусская эмиграция в Чехословакии между двумя мировыми войнами. Результаты и перспективы исследований. Praha 1995, s ПОСТНИКОВ, С. П.: Русские в Праге , Praha 1928, s СЕРАПИОНОВА, Е. П.: Пражский Земгор и его деятельность. In: Русская, украинская и белорусская эмиграция в Чехословакии между двумя мировыми войнами. Результаты и перспективы исследований. Praha 1995, s Finanční prostředky, které Československá republika vydělila na Ruskou pomocnou akci, nebyly nekonečné a postupem prodlužujícího se pobytu ruských emigrantů na území ČSR, se tyto prostředky značně snižovaly. Proto byla také činnost Zemgoru v dubnu 1933 ukončena. 13

14 jen na ruskou emigraci. Jednalo se o mnohonárodnostní akci, která podporovala ukrajinskou, běloruskou, kavkazskou a další emigrace a také se týkala všech lidí bez rozdílu jejich společenského nebo materiálního postavení, ať uţ se jednalo o představitele aristokracie nebo o rolníky. 23 Ovšem největší podpory se dostalo studentstvu. Československo bylo jedinou zemí, kde absolventi ruských a ukrajinských gymnázií mohli studovat na domácích, ale i na ruských a ukrajinských vysokých školách s maximální finanční podporou státu. Vzdělání mohli získat všichni nehledě na politickou orientaci, ale nesměli se vměšovat do československé politiky. 24 Jak uţ bylo řečeno, mezi hlavní zastánce ruské emigrace patřili prezident Tomáš Garrigue Masaryk a předseda vlády Karel Kramář. Kaţdý ovšem podporoval jiná politická uskupení. Prezident Masaryk byl zastáncem budoucího demokratického Ruska a chtěl udělat z Československé republiky centrum, kde by se soustředily všechny kulturní síly emigrace, které by připravily ruskou inteligenci pro nový demokratický stát. Na druhé straně Karel Kramář podporoval spíše návrat monarchie. 25 Samotné sloţení emigrace bylo taktéţ různorodé. Jednalo se spíš o demokratická uskupení, která byla tvořena převáţně intelektuály a studenty. Malá část emigrace se také angaţovala v politickém ţivotě. Hlavně se jednalo o monarchisty, kteří ovšem nebyli jednotní. Hlavní spory měli v názoru, kdo je právoplatným dědicem trůnu a také se nemohli shodnout, jestli je lepší samoděrţaví nebo konstituční monarchie. Tato skupina monarchistů ovšem nebyla moc oblíbená v nově vzniklé Československé republice, která sama měla špatné vzpomínky na monarchistickou vládu Rakousko-Uherska. Hlavním zastáncem této skupiny tedy zůstává předseda vlády Karel Kramář. On sám byl velkým milovníkem carského Ruska, a jak sám několikrát uvedl, jeho láska vychází z jeho bytostné podstaty. To, ţe jeho manţelka Naděţda Nikolajevna pochází z Ruska, není příčinou, ale důsledkem jeho velké lásky k Rusku. 23. SLÁDEK, Z.: Русская акция помощи в истории русско-чешских и чехословацко-советских отношений. In: Международная конференция русской, украинской и белорусской эмиграции в Чехословакии между двумя мировыми войнами. Результаты и перспективы исследований. Praha 1995, s VACEK, J. - BABKA, L.: Hlasy vyhnanyćh: periodicky tisk emigrace ze sovětského Ruska, Praha 2009, s SLÁDEK, Z.: Русская акция помощи в истории русско-чешских и чехословацко-советских отношений. In: Международная конференция русской, украинской и белорусской эмиграции в Чехословакии между двумя мировыми войнами. Результаты и перспективы исследований. Praha s

15 Emigrace ze začátku působila jako monolit, který spojovala společná nenávist k bolševikům, ale později se začaly objevovat rozepře. Hlavně se lišily jejich představy o tom, jak s bolševiky bojovat a co dělat, aţ budou zničeni. To ruskou emigraci rozdělovalo. Po čase bylo jasné, ţe se reţim, který bolševici nastolili v roce 1917, v krátké době nerozpadne, proto vyvstala otázka, jaký si zachovat postoj k sovětskému Rusku. V reakci na stávající situaci vzniklo hnutí směnověchovců, které uznalo sovětskou moc. Cílem bylo spolupracovat se sovětským Ruskem a nevyvolávat další odpor, který by mohl mít za následek další krveprolití v zemi. Ovšem většina členů hnutí, kteří se nechali zlákat sovětskou vládou k beztrestnému návratu domů, nakonec skončila v pracovních táborech nebo byli zavraţděni. 26 Dalším hnutím bylo eurasijské hnutí, které chtělo tzv. Boţí Rusko. Rusko, které by nekopírovala západoevropskou kulturu, ale které by vycházelo z vlastních bohatých kulturních tradic. Zásadní chybou, která podle představitelů eurasijského hnutí dostala Rusko tam, kde je, bylo napodobování cizích kultur uţ od vlády Petra I. 27 Ve třicátých letech se objevuje hnutí mladorusů, kteří chtěli spojit carskou monarchii se sovětským systémem, tedy vytvořit monarchii pracujících. Na začátku třicátých let se v Německu dostává k moci Adolf Hitler a všichni v Evropě cítí narůstající nebezpečí války. V této době se ruská emigrace rozděluje na dvě skupiny, na ty, kteří budou přívrţenci obrany SSSR a na její odpůrce. Na straně podpory SSSR byli mladorusové a na straně druhé stála skupina těch, kteří byli ochotni bojovat s kýmkoliv, aby bylo sovětské Rusko poraţeno. 28 V průběhu let ruská emigrace postupně opouštěla ČSR a odcházela do jiných evropských zemí za prací. Největší odchod emigrace nastal v roce 1928, kdy byl schválen zákon na ochranu domácího trhu práce, který upřednostňoval československé občany před emigranty. Ti, kteří přijeli do Československa po dubnu 1923, měli ztíţeny podmínky při hledání práce, a proto většina emigrantů odcházela. Toto omezení se dotklo také studentů, kterým se sniţovala podpora od československého státu. Ruská pomocná 26 TEJCHMANOVÁ, S.: Rusko v Cěskoslovensku: Bílá emigrace v ČSR Praha 1993, s VORÁČEK, E.: Eurasijství v ruském politickém myšlení: osudy jednoho z porevolučních ideovy ch směrů ruské meziválečné emigrace. Praha TEJCHMANOVÁ, S. Rusko v Cěskoslovensku: Bílá emigrace v ČSR Praha 1993, s

16 akce skončila v roce 1930 a od té doby byli emigranti podporováni pouze ze strany Československého červeného kříţe BABKA, L. ZOLOTAREV, I.: Русская акция помощи в Чехословакии: история, значение, наследие. Praha 2012, s

17 3. POČÁTKY RUSKÉHO ŠKOLSTVÍ V ČSR Velká část finančních prostředků Ruské pomocné akce byla věnována právě rozvoji ruského školství v ČSR. Vybudování dobrého školního zázemí bylo jedním z prostředků vlády k řešení problému emigrace. 30 Mezi emigrací z Ruska se totiţ vyskytovalo velké mnoţství studentů a profesorů, kteří bojovali ve Wrangelově a Děnikinově armádě. Nesmíme opomenout, ţe se emigrace objevovala v Československu uţ před rokem 1920 i po něm, ale velký boom nastal právě v tomto roce. Celkový počet emigrantů se odhaduje na 2 miliony. V ČSR se shromáţdilo v meziválečném období přibliţně ruských emigrantů. 31 Nejvíce emigrantů se po nastolení komunismu v Rusku shromáţdilo v Turecku. Jednalo se hlavně o příslušníky Wrangelovy armády, kterou tvořili převáţně bývalí studenti, jiţ byli nuceni opustit školu kvůli občanské válce nebo narukovali do armády dobrovolně. Vojáci přebývali v Turecku ve špatných ţivotních podmínkách, ve chladu a bez stálého příjmu potravy. To bylo také důvodem jejich touhy opustit armádu a odejít do emigrace. Generál Wrangel si byl všeho vědom, proto v květnu 1921 vydal příkaz, aby všichni, kteří kvůli svému zdraví nebo z jiných důvodů nechtějí zůstávat v armádě, podali ţádost o propuštění z armády. Poté dostanou status emigranta a budou moci odejít do emigrace. Tuto moţnost vyuţilo asi 20 % vojáků, z nichţ většinu tvořili studenti. Uţ v roce 1919 vytvářeli emigranti různé společenské organizace, do kterých patřily akademické skupiny vzdělaných emigrantů a studentské spolky. Tyto organizace měly za cíl najít volná místa pro studenty v různých státech Evropy, poskytovaly jim materiální pomoc a spolupracovaly s organizacemi, které se zajímaly o vzdělání nového pokolení Rusů. K tomu bylo ovšem nutné vytvořit dobré ţivotní a studijní podmínky pro jejich další rozvoj. Jednou z prvních organizací, která se starala o ruské studenty, byl Spolek ruských studentů v Československu, zaloţený v roce Měl své pobočky také 30 TEJCHMANOVÁ, S.: Rusko v Cěskoslovensku: Bílá emigrace v ČSR Praha 1993, s WEYR, F. - NÁHLOVSKÝ, J.: Vysoké, střední a odborné školy v republice československé ve školním roce : Československá statistika: Školství Vydání 4. Praha 1924, s

18 v Brně a Příbrami a spadal pod Spolek ruských emigrantských studentských organizací. Činnost ukončil v roce Po schválení Ruské pomocné akce vládou Československé republiky byla do Turecka vyslána z Československa zvláštní komise, aby prověřila kvalifikaci těch, kteří chtěli studovat v Československu, ale nemohli své dosavadní vzdělání prokázat dokladem o studiu. Emigranti s platnými doklady o studiu byli přijati do Československa bez jakýchkoliv průtahů. Celkem se do země dostalo 5000 studentů. Všechny náklady spojené s převozem studentů financovaly charitativní organizace a vlády zemí, které se ujaly ruských emigrantů. Do Československa byli emigranti přepravováni buď po ţeleznici přes Bulharsko, Bělehrad, Maďarsko a Rakousko, nebo lodní přepravou do Terstu a odtud ţeleznicí do Československa. Jelikoţ se po první světové válce začaly velice rychle šířit infekční nemoci, byla při přepravě emigrantů dodrţována karanténní opatření. První zastávkou ruských emigrantů proto nebyla Praha, ale Pardubice s dobře vybavenou karanténní stanicí. Kaţdý emigrant absolvoval lékařskou prohlídku, očistnou koupel, byli oholeni a ostříháni. Oblečení se jim vydezinfikovalo, pokud bylo v dobrém stavu, nebo dostali nové oblečení z vojenských zásob. 33 S příjezdem ruských emigrantů do Československa byla spojena rovněţ bytová krize, tedy problém s ubytováním tak velkého počtu ruských studentů. Sice se zrodila myšlenka vybudování ruského městečka, ale tato myšlenka se nikdy nerealizovala. 34 Pro dočasné ubytování studentů se vyuţívaly dřevěné baráky a nevyuţité vojenské a civilní budovy. K těmto budovám patřil Chudobinec sv. Bartoloměje, rozlehlý komplex budov na Vyšehradské ulici v Praze 2. Jako útočiště ruských emigrantů slouţil chudobinec v letech Nacházely se zde mimo jiné kanceláře Výboru pro podporu studia ruských a ukrajinských studentů v ČSR a Svazu ruských studentů, studenti zde měli knihovny, čítárny, lékařskou ordinaci, informační centrum, jídelny a moţnost krátkodobého ubytování. 35 Kousek od chudobince se nacházel Albertov, který byl na 32 KARPENKO, S. - ALEKSEEVA, E.: Русские без отечества: Очерки антибольшевистской эмиграции х годов. Moskva 2000, s KOPŘIVOVÁ, A.: Střediska ruského emigrantského života v Praze ( ), Praha 2001, s V roce 1924 byla karanténní stanice z Pardubic přemístěna do Prahy-Libně do izolovaného infekčního pavilonu, dnes je zde areál nemocnice Na Bulovce. 34 KARPENKO, S. ALEKSEEVA, E.: Русские без отечества: Очерки антибольшевистской эмиграции х годов. Moskva 2000, s KOPŘIVOVÁ, A.: Ruští emigranti ve Všenorech, Mokropsech a Černošicích (20. a 30. léta XX. století), Praha 2003, s

19 počátku 20. let centrem vysokoškolského společenského ţivota. V budovách na Albertově byl umístěn Studentský domov s jídelnami, kuchyněmi, knihovnami a společenskými místnostmi. Studentský domov byl místem, kde se střetávali ruští a českoslovenští studenti. 36 Další ubytovnou pro ruské studenty byla tzv. Svobodárna, rozlehlý objekt s dlouhými chodbami a s řadami miniaturních pokojů s rozměry vlakových kupé. Pokoje byly odděleny jen nízkými dřevěnými přepáţkami, coţ emigrantům nezajišťovalo ţádné soukromí, a byly jednoduše zařízeny pouze dvěma postelemi a dvěma stoličkami. Většina studentů byla ubytována také v chudobinci ve Strašnicích, který ruským emigrantům věnovala československá vláda. Centrem ruské emigrace se stala Praha, ale emigranti se stěhovali i do dalších českých měst. Hlavně tam, kde se nacházely vysoké a střední odborné školy, ve kterých studovali ruští studenti. K těmto městům patřilo Brno, Bratislava, hornická Příbram, kde se nacházela známá Vysoká škola báňská, kterou navštěvoval značný počet ruských, ukrajinských a běloruských studentů, dále Poděbrady s Ukrajinskou hospodářskou akademií, průmyslová Plzeň, kde ţili ruští inţenýři, kteří pracovali ve Škodových závodech, a nakonec Moravská Třebová, kde se nacházelo ruské reálné gymnázium. Mimo jiné se velká část emigrantů soustřeďovala ve vesnicích kolem Prahy, zejména v jiţních oblastech v obcích Všenory, Mokropsy a Černošice. Bylo to dáno hlavně tím, ţe zde byla moţnost rychlé, levné a spolehlivé ţelezniční dopravy. Celkově bylo ubytování mimo Prahu cenově přijatelnější. Studenti si pronajímali vţdy jeden pokoj, kde jich bylo kolem 3-4 a nájem stál Kč měsíčně. 37 V Československu tak v průběhu 20. let vznikl systém ruských škol všech stupňů od mateřských škol po vysoké školy. Díky československé vládě bylo školství ruské emigrace velice dobře organizované a vláda ho značně finančně podporovala. 38 O ruský Oxford v Praze se zaslouţil hlavně tehdejší prezident T. G. Masaryk. Jeho úmysly byly pragmatické, co se týče zajištění dobrých vztahů s budoucím demokratickým Ruskem, ale i idealistické, kdyţ doufal v brzkou změnu reţimu v tehdejším komunistickém Rusku. Do budoucna chtěl svými kroky zaručit novému československému státu podporu silné 36 KOPŘIVOVÁ, A.: Střediska ruského emigrantského života v Praze ( ), Praha 2001, s KOPŘIVOVÁ, A.: Ruští emigranti ve Všenorech, Mokropsech a Černošicích (20. a 30. léta XX. století), Praha 2003, s WEYR, F. NÁHLOVSKÝ, J.: Vysoké, střední a odborné školy v republice československé ve školním roce : Československá statistika: Školství Vydání 4. Praha 1924, s

20 mocnosti, kterou mělo být budoucí demokratické Rusko. A právě studenti měli být hlavním nástrojem k vytvoření nového Ruska. Ve své stati z roku 1922 přímo uvádí svůj předpoklad, ţe se ruská inteligence brzy vrátí do Ruska, a rovněţ přišel s myšlenkou převedení všech ruských studentů z ostatních zemí do Československa. Tato myšlenka se ovšem nikdy nerealizovala hlavně z finančních důvodů. 39 Názory na podporu ruských emigrantů v Československu však nebyly jednotné. Důkazem slouţí interpelace vládě skupinou poslanců v čele s poslancem Hakenem v roce 1923, ve které poslanci vystupují proti finanční podpoře ruských emigrantů, která by se měla spíš zaměřit na podporu československých chudých studentů, a rovněţ zpochybňují kvalifikaci většiny studentů, ale i profesorů. Mimo jiné poukazují na politickou orientaci některých profesorů, kterou dávají najevo v průběhu svých přednášek. Ovšem všechny tyto poznámky ohledně ruské emigrace vyvrátil svojí odpovědí a pádnými argumenty předseda vlády Antonín Švehla a ministr zahraničí Edvard Beneš. 40 Pro zajištění dobře fungující organizace ruské emigrace na území československého státu bylo nutné zřídit centrální orgán, který by hájil právní a ekonomické zájmy všech ruských studentů a zastupoval by je v mezinárodním studentském proudu. Tímto orgánem se stal Spolek ruských emigrantských studentských organizací (Объединение русских эмигрантских студенческих организаций - ОРЭСО), který byl ustanoven na prvním sjezdu ruského emigrantského studentstva v roce Materiální pomoc získával spolek z komerční činnosti, dotací a členských příspěvků. Ovšem podle svých stanov nesměl přijímat peníze od politických organizací, jelikoţ to odporovalo ideologii samotného spolku. V čele spolku stálo sedm lidí, kteří byli voleni na sjezdech na dobu jednoho roku. Spolek byl v roce 1923 rozdělen na dvě oddělení informační, které mělo informovat společnost o stavu ruských studentů a také vydávalo Informační věstník. Hlavním úkolem druhého mezinárodního oddělení spolku bylo zajišťování kontaktů s mezinárodními organizacemi. 41 Další organizací, která vznikla v roce 1921, byl Komitét pro umoţnění studia ruských studentů v Československé republice (Комитет по обеспечению образования русских студентов в ЧСР). První činností komitétu bylo organizování příprav před 39 MASARYK, T. G.: Pomoc Rusku Evropou a Amerikou. In: Otevřít Rusko Evropě, Praha 1997, s Tisk č z a tisk č z Digitální knihovna Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky, Národní shromáždění republiky Československé KARPENKO, S. ALEKSEEVA, E.: Русские без отечества: Очерки антибольшевистской эмиграции х годов. Moskva 2000, s

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 NADAČNÍ FOND STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY PRŮMYSLOVÉ V HRANICÍCH STUDENTSKÁ 1384 75301 HRANICE VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 Březen 2011 Za SR NF: Ing. Lenka Kandlerová ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NADAČNÍM FONDU Nadační fond

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Bohumil Baxa (1874 1942)

Bohumil Baxa (1874 1942) Bohumil Baxa (1874 1942) Monografie Baxa, B.: K dějinám veřejného práva v zemích koruny české od restaurace Leopoldovské až do počátku moderních převratů [1790-1848]. Knihovna Sborníku věd právních a státních,

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908)

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908) FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Průběžná zpráva. o výsledku šetření ve věci podnětu JUDr. M. A Obsah podnětu

Průběžná zpráva. o výsledku šetření ve věci podnětu JUDr. M. A Obsah podnětu V Brně dne 10. února 2011 Sp. zn.: 3303/2010/VOP/JPL Průběžná zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu JUDr. M A Obsah podnětu Dne 3. června 2010 jsem obdrţela prostřednictvím pana Michaela Kocába, zmocněnce

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

T. G. Masaryk. FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní list pro žáka

T. G. Masaryk. FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní list pro žáka T. G. Masaryk AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP na základě přečteného textu stručně charakterizuje osobnost T. G. Masaryka, zjistí některé události týkající se života této významné osobnosti - porozumění

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacího programu Po ukončení studia budou posluchači umět analyzovat rizika existenčního ohroţení obyvatelstva a ozbrojených sloţek státu, organizovat účinnou prevenci těchto rizik,

Více

Název školy. Označení. VY_32_INOVACE_09_Česká vesnická próza

Název školy. Označení. VY_32_INOVACE_09_Česká vesnická próza Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti aktivity ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2014/2015 Destinace: Francie, INALCO, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Národní institut východních jazyků a civilizací (INALCO),

Více

Vznik ČSR 1.republika

Vznik ČSR 1.republika Vznik ČSR 1.republika 1.Mezinárodní situace. 1.světová válka 1914-1918 Boj o rozdělení světa Mocnosti: Francie, Velká Britanie, Rusko, USA, (Italie) Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko Ekonomické a politické

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

1867 prosincová ústava rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie

1867 prosincová ústava rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie Otázka: Ústavní vývoj v ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťas charakteristika ústav v letech 1918 2014 1500 Vladislavské zemské zřízení 1627 obnovení zemského zřízení dědičná moc Habsburků

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

PROGRAM SOCRATES II./ERASMUS. Závěrečná zpráva ze studijního pobytu akademický rok 2007/2008

PROGRAM SOCRATES II./ERASMUS. Závěrečná zpráva ze studijního pobytu akademický rok 2007/2008 PROGRAM SOCRATES II./ERASMUS Závěrečná zpráva ze studijního pobytu akademický rok 2007/2008 Tato zpráva musí být předána zahraničnímu oddělení Vaší domácí VŠ do 30 dnů po ukončení studijního pobytu. Erasmus

Více

Rakousko Uhersko na konci I. světové války

Rakousko Uhersko na konci I. světové války Rakousko Uhersko na konci I. světové války Poslední Rakousko - Uherští panovníci Císař František Josef I. (1830-1916) Císař Karel I. (1887-1922) Národně osvobozenecký boj od I.SV až do vzniku Československé

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0119. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0119. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Organizační a jednací řád poboček JČMF

Organizační a jednací řád poboček JČMF Organizační a jednací řád poboček JČMF Výbor Jednoty českých matematiků a fyziků (dále Výbor JČMF) vydává podle článku 25 bodu n) Stanov JČMF, schválených dne 4.7.2014 v Brně, tento řád, jímž se stanoví

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Češi a Slováci za první světové války

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Češi a Slováci za první světové války Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích?

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Historické kořeny levicových hnutí a ideologií. Socialismus Komunismus Anarchismus Trockismus

Historické kořeny levicových hnutí a ideologií. Socialismus Komunismus Anarchismus Trockismus Historické kořeny levicových hnutí a ideologií Socialismus Komunismus Anarchismus Trockismus Průmyslová revoluce v 17. a 18. století vynálezy, hospodářské a sociální změny Průmyslová revoluce přinesla

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 24. května 2006 č. 607 o zajištění širší účasti studentů z České republiky na studiu College of Europe V l á d a I. s c h v a l u j e způsob

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 Mgr. Martin Černý Přerov, 2011 Tento VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY je vydán ředitelem školy na základě ustanovení 30, odst.1 zákona č. 561/2004

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností J. V. Stalina a jeho

Více

Schůzka projektového týmu Postdoc I. 24. (29. 7. 2014)

Schůzka projektového týmu Postdoc I. 24. (29. 7. 2014) Schůzka projektového týmu Postdoc I. 24. () Zaměstnáním čerstvých absolventů doktorského studia k vědecké excelenci, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/30.0009 Dodatek č. 11 Schválen dodatek č. 11 úprava klíčových

Více

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje říjen 2010 Mgr. Jitka Riedlová EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA 21.

Více

Základní škola a Mateřská škola Jince Slavíkova 26, 262 23 Jince. Školní vzdělávací program základního vzdělávání TRILOBIT

Základní škola a Mateřská škola Jince Slavíkova 26, 262 23 Jince. Školní vzdělávací program základního vzdělávání TRILOBIT Základní škola a Mateřská škola Jince Slavíkova 26, 262 23 Jince Školní vzdělávací program základního vzdělávání TRILOBIT 1 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Trilobit Školní vzdělávací

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

P R Á V O Původní název RUDÉ PRÁVO do: 31. října 1995 Vznik deníku: 21. září 1921 Nový název od: 1. listopadu 1995

P R Á V O Původní název RUDÉ PRÁVO do: 31. října 1995 Vznik deníku: 21. září 1921 Nový název od: 1. listopadu 1995 Historie deníků k 1.3. 2010 KAŠÍK, M. Strategie. Číslo 32, 2010, Praha 1.Celostátní deníky vycházející na současném mediálním trhu 1. 1. Deníky vznikající před rokem 1989 a vycházející s upraveným názvem

Více

CESTA K INFORMACÍM O EVROPSKÉ UNII V ČESKÉ REPUBLICE

CESTA K INFORMACÍM O EVROPSKÉ UNII V ČESKÉ REPUBLICE CESTA K INFORMACÍM O EVROPSKÉ UNII V ČESKÉ REPUBLICE Úřad vlády ČR Odbor informování o evropských záležitostech (OEZ) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Národní orgán pro koordinaci (NOK), Odbor publicity

Více

Prezentace Západočeské univerzity v Plzni. doc. Ing. Jiří Patočka, CSc.

Prezentace Západočeské univerzity v Plzni. doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. Prezentace Západočeské univerzity v Plzni doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. Západočeská univerzita v Plzni Vývoj vysokého školství v Plzni 1945 vznik Lékařské fakulty v Plzni jako pobočky UK v Praze 1948 vznik

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Rok v Lotrinsku

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Rok v Lotrinsku ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Rok v Lotrinsku. Základní údaje o studentovi Jméno: Vojtěch Příjmení: Hanzal Název domácí školy: Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s. Obor studia: hotelnictví Ročník

Více

Diplom prvních absolventek. Období tzv.první republiky 1. Období tzv.první republiky 2. Období tzv.první republiky 3

Diplom prvních absolventek. Období tzv.první republiky 1. Období tzv.první republiky 2. Období tzv.první republiky 3 Vývoj ošetřovatelského školství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové 1860 Florence Nightingal založila v Londýně první ošetřovatelskou školu. 1862 založen Spolek lékařů českých, předseda J. E.

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

HLAVNÍ DOTAZNÍK EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ VÝZKUM KARTA 1

HLAVNÍ DOTAZNÍK EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ VÝZKUM KARTA 1 KARTA 1 Vůbec ţádný čas Méně neţ ½ hodiny ½ hodiny aţ 1 hodinu Více neţ 1 hodinu, ale ne více neţ 1,5 hodiny Více neţ 1,5 hodiny, ale ne více neţ 2 hodiny Více neţ 2 hodiny, ale ne více neţ 2,5 hodiny

Více

Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele:

Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele: Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele: Ing. Jaroslav Hnídek, zmocněnec pro Vysokou školu chemickou v Pardubicích 1950-1951 DĚKANI prof. RNDr. Vilém

Více

Termíny podání přihlášek na střední školy. Termíny prvního a druhého kola přijímacích zkoušek

Termíny podání přihlášek na střední školy. Termíny prvního a druhého kola přijímacích zkoušek Termíny podání přihlášek na střední školy Uchazeč můţe pro 1. kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání podat 2 přihlášky do 15. března 2013, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4460_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

11. Pravidla pro provádění informačních a propagačních aktivit 11.1 Obecná pravidla zajišťování publicity projektu

11. Pravidla pro provádění informačních a propagačních aktivit 11.1 Obecná pravidla zajišťování publicity projektu 11. Pravidla pro provádění informačních a propagačních aktivit 11.1 Obecná pravidla zajišťování publicity projektu Příjemce podpory z OP VK financovaného Evropským sociálním fondem (ESF) je v souladu s

Více

STIPENDIJNÍ ŘÁD. Část první Základní ustanovení Článek 1

STIPENDIJNÍ ŘÁD. Část první Základní ustanovení Článek 1 V Š VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ A HOTELOVÁ s. r. o. O&H STIPENDIJNÍ ŘÁD Část první Základní ustanovení Článek 1 Rozsah platnosti 1. Stipendijní řád Vysoké školy obchodní a hotelové s. r. o. (dále jen stipendijní

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

Akreditované studijní programy (počty)

Akreditované studijní programy (počty) Vysoká škola (název) Akademie výtvarných umění Skupiny akreditovaných studijních programů KKOV přírodní vědy a nauky 11 18 technické vědy a nauky 21 39 zeměděl. les. a veter. vědy a nauky 41,43 zdravot.,

Více

Se sídlem v Uherském Hradišti, Studentské nám. 1532.

Se sídlem v Uherském Hradišti, Studentské nám. 1532. Se sídlem v Uherském Hradišti, Studentské nám. 1532. Historie Základy budoucí fakulty logistiky a krizového řízení byly položeny již v roce 2006. Vzniklo Regionální vzdělávací centrum Fakulty technologické,

Více

Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012

Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012 Mgr. Katarína Čermáková University of Nebraska Lincoln, USA Department of Modern Languages and Literatures Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012 Čeština na univerzitě v Nebrasce je součástí výuky cizích

Více

Barma/Myanmar1. Populace: 55, 390, 000 (2005-2006) Jazyky:

Barma/Myanmar1. Populace: 55, 390, 000 (2005-2006) Jazyky: Barma/Myanmar1 Populace: 55, 390, 000 (2005-2006) 2 Jazyky: myanmarština známá jako barmština (oficiální jazyk), shan, karen, kachin, chin, mon, and rakhine (ostatní jazyky), Angličtina (hlavní cizí jazyk)

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát Učňovská 1/100, Praha 9 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Černošice, okres Praha - západ Pod Školou 447, 252 28 Černošice Identifikátor školy: 600 053 377 Termín

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra technické a informační výchovy Vás zve na mezinárodní vědecko-odbornou konferenci konanou pod záštitou děkanky Pedagogické fakulty UP prof. PaedDr.

Více

Vyhláška děkanky č. 22VD/2014 Přijímání ke studiu v akademickém roce 2015/2016

Vyhláška děkanky č. 22VD/2014 Přijímání ke studiu v akademickém roce 2015/2016 Děkanka Fakulty pedagogické Sedláčkova 38, 306 14 Plzeň Tel.: +420 377 636 000 Fax: +420 377 636 002 e-mail: coufalov@fpe.zcu.cz V Plzni 3. prosince 2015 ZCU 036656/2014/DFPE/Pel Vyhláška děkanky č. 22VD/2014

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

KNIHOVNY A ZÁKONY. Dekompozice knihovního systému Knihovní zákony

KNIHOVNY A ZÁKONY. Dekompozice knihovního systému Knihovní zákony KNIHOVNY A ZÁKONY Dekompozice knihovního systému Knihovní zákony Knihovna jako systém Systém je komplex vzájemně spjatých prvků a jejich propojení s okolím Systém může být současně prvkem systému vyššího

Více

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Sport a ţivotní prostředí Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Ing. Jan Vališ 1. ročník trenérské školy specializace karate FTVS Praha 2003 Kutná Hora, 4.6.2003 Obsah: 1.

Více

Přijímací řízení do bakalářských studijních programů Fakulty aplikovaných věd pro ak. rok 2012/2013

Přijímací řízení do bakalářských studijních programů Fakulty aplikovaných věd pro ak. rok 2012/2013 Přijímací řízení do bakalářských studijních programů Fakulty aplikovaných věd pro ak. rok 2012/2013 Uchazeč se podáním přihlášky hlásí na obor některého studijního programu. Všichni uchazeči budou seřazeni

Více

Údaje o hospodaření školy v roce 2007

Údaje o hospodaření školy v roce 2007 Údaje o hospodaření školy v roce 2007 na základě odst. 1/i 7 vyhlášky 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Zařízení : Základní škola

Více

Univerzita obrany AR 2015/2016

Univerzita obrany AR 2015/2016 Univerzita obrany AR 2015/2016 kpt. Mgr. Lenka ZÁRYBNICKÁ, Ph.D. Erasmus koordinátor FVZ UO Erasmus+ Mobility studentů Mobility zaměstnanců Pravidla a dokumenty 2 nový program Evropské unie na období 2014

Více

České země v Rakousku- Uhersku

České země v Rakousku- Uhersku České země v Rakousku- Uhersku 1620 Bitva na Bílé hoře ztráta samostatnosti 1620 1780 postupné poněmčení šlechty a měšťanů 1781-1848 české národní obrození vznik novodobého národa Češi se snaží o zrovnoprávnění

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 296 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 20. 4. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života

Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života Organizace JČMF In: Jiří Dolejší (editor); Jiří Rákosník (editor): Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života. (Czech).

Více

Mezinárodní situace na počátku 20. století

Mezinárodní situace na počátku 20. století Mezinárodní situace na počátku 20. století nejvyspělejší zemí světa byly USA nejvyspělejšími evropskými zeměmi byla Francie a Velká Británie, vlastnily koloniální panství a chtěly ho rozšířit Německo a

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Hlavní výbor České pedagogické společnosti

Hlavní výbor České pedagogické společnosti Hlavní výbor České pedagogické společnosti Na posledním sjezdu konaném v Českých Budějovicích dne 26. března 2015 byli do hlavního výboru zvoleni tito členové: doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph. D. předseda Absolvent

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

Tisková zpráva Pardubický kraj Králická pevnostní oblast Těchonín Muzeum čs. opevnění dělostřelecká tvrz Bouda

Tisková zpráva Pardubický kraj Králická pevnostní oblast Těchonín Muzeum čs. opevnění dělostřelecká tvrz Bouda Tisková zpráva Pardubický kraj Králická pevnostní oblast Těchonín Muzeum čs. opevnění dělostřelecká tvrz Bouda 22. září 2014 významný den pro Těchonín, české zdravotnictví a tvrz Boudu V pondělí 22. září

Více

Jak a kde získat finance na studium v Evropě?

Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) funguje od 1.1.2007 při Domu zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vznikla

Více

Studijní obor. Účetnictví a daně. Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ

Studijní obor. Účetnictví a daně. Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ Studijní obor Účetnictví a daně Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ Obecné informace studijní obor je odborně garantován Katedrou financí a účetnictví výuka je zajišťována

Více

Obsah: Výroční zpráva 2007

Obsah: Výroční zpráva 2007 Výroční zpráva 2007 Obsah: NADACE SOPHIA... 2 Poslání... 2 Historie... 2 Údaje o nadaci... 4 Přehled schválených žádostí:... 5 Seznam dárců:... 6 Zpráva revizora... 7 Vydala NADACE SOPHIA... 17 Nadace

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST . Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST Litoměřice, 15. května 2014 www.zdravamesta.cz/mva-sekce Akce je součástí projektu NSZM ČR "Mládež v akci? Ano, v obci!", který je realizován

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Právní úprava školství v ČR

Právní úprava školství v ČR Právní úprava školství v ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326

Více

Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 1

Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 1 Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 1 Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 2 zaměstnanci - organizace 158963352/XXXX 687963250/YYYY 586524793/ZZZZ 156826/XXXX 352698128/CCCC

Více

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy NÁRODNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1932) 1948-1953. Inventář

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy NÁRODNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1932) 1948-1953. Inventář Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 090400/03 NÁRODNÍ ŠKOLA PRAHA 9 - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 (1932) 1948-1953 Inventář (NAD č.: 2653) (Č. pomůcky: 530) Petra Krátká Praha 2012 I Národní škola

Více

Základní škola a Mateřská škola Křižánky, příspěvková organizace. Výroční zpráva za školní rok 2012/2013

Základní škola a Mateřská škola Křižánky, příspěvková organizace. Výroční zpráva za školní rok 2012/2013 Základní škola a Mateřská škola Křižánky, příspěvková organizace Výroční zpráva za školní rok 2012/2013 1 Obsah 1.Základní údaje o škole 1.1. Základní škola 1.2. Zřizovatel 1.3. Součásti školy 1. 3. 1

Více

v Hradci Králové, schváleno radou Vč. KNV ze dne 8. listopadu 1965, a po projednání v příslušných orgánech zrušil Odbor školství a kultury Vč.

v Hradci Králové, schváleno radou Vč. KNV ze dne 8. listopadu 1965, a po projednání v příslušných orgánech zrušil Odbor školství a kultury Vč. Historie Kouknutí do minulosti na začátku jistě neuškodí. A tak se podívejme, jak se naše škola zrodila a jakými proměnami prošla. Gymnázium v Hostinném povolil svým rozhodnutím císař František Josef I.

Více