Google Print / Google Book Search

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: informační studia a knihovnictví Studijní obor: informační studia a knihovnictví Bc. Lucie Koutníková Google Print / Google Book Search Projekt digitální knihovny společnosti Google a jeho problematika Diplomová práce Praha 2007

2 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Eva Bratková Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení: 2

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze, 25. dubna podpis diplomantky 3

4 Identifikační záznam KOUTNÍKOVÁ, Lucie. Google Print / Google Book Search : projekt digitální knihovny společnosti Google a jeho problematika. Praha, s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková. Abstrakt Diplomová práce analyzuje a vyhodnocuje ambiciózní a kontroverzní projekt volně dostupné digitální knihovny knižních publikací Google Book Search. -- První kapitola se věnuje elektronickým dokumentům, které jsou organizovány v digitálních knihovnách, institucionálních repozitářích a digitálních archivech v prostředí WWW, které jsou založeny na principu volného přístupu (Open Access, OA). Druhá a třetí kapitola se zabývá vyhledávacími službami internetu, převážně internetovým vyhledávačem Google ( Zaměřuje se i na doplňkové služby nabízené společností Google. Stěžejní jsou kapitoly 4 a 5, kde je analyzován celý systém Google Book Search ( Pozornost je věnována historii systému, spolupracujícím institucím a zdrojovým projektům. Podkapitola 4.5 se zabývá vyhledáváním v systému a analýze výsledků, které systém poskytuje. 5. kapitola je zaměřena na autorskoprávní otázky, které souvisí s jedním ze zdrojových projektů systému Google Book Search. Je nastíněn pohled USA a Evropy na ochranu autorských práv a kritika projektu. Klíčová slova digitální knihovny, institucionální repozitáře, digitální archivy, Open Access, Google, Google Book Search, autorská práva, vyhledávač 4

5 OBSAH PŘEDMLUVA OTEVŘENÝ PŘÍSTUP (OPEN ACCESS) DEFINICE OTEVŘENÉHO PŘÍSTUPU HISTORIE INICIATIVY OTEVŘENÉHO PŘÍSTUPU Budapešťská iniciativa otevřeného přístupu Bethesdská a Berlínská iniciativa otevřeného přístupu ZPŘÍSTUPNĚNÍ VOLNĚ DOSTUPNÝCH DIGITÁLNÍCH DOKUMENTŮ Volně přístupné online časopisy Příklady OA elektronických časopisů Digitální archivy a institucionální repozitáře Registr digitálních archivů a institucionálních repozitářů INICIATIVA OTEVŘENÝCH ARCHIVŮ Vznik iniciativy otevřených archivů Poskytovatel dat a poskytovatel služeb Protokol pro metadatové sklízení OAI-PMH DIGITÁLNÍ KNIHOVNA Definice digitální knihovny Funkce digitální knihovny Architektura digitální knihovny Významné výzkumy a projekty v oblasti DK Otevřené digitální knihovny VYHLEDÁVACÍ SLUŽBY INTERNETU (SEARCH SERVICES) VYHLEDÁVACÍ STROJE, VYHLEDÁVAČE PŘEDMĚTOVÉ KATALOGY VYHLEDÁVÁNÍ POMOCÍ KOMBINACE OBOU METOD GOOGLE, INC. A JEJÍ INTERNETOVÝ VYHLEDÁVAČ VYHLEDÁVAČ GOOGLE STRUČNÁ HISTORIE VYHLEDÁVAČE GOOGLE Technické zázemí vyhledávače Google ZPRACOVÁNÍ STRÁNEK A TVORBA INDEXU

6 3.3.1 Page Rank DOPLŇKOVÉ SLUŽBY SPOLEČNOSTI GOOGLE Google Toolbar Google Blog Search Google News Google Earth Google Patent Search Google Scholar GOOGLE BOOK SEARCH UVEDENÍ SYSTÉMU GOOGLE BOOK SEARCH NA TRH HISTORIE A CÍLE SLUŽBY GBS ZDROJOVÉ PROJEKTY SLUŽBY GOGOLE BOOK SEARCH Projekt Knihovna (Library Project) Účastníci Projektu Knihovna Hlavní společné cíle knihoven a společnosti Google Knihy zapojené do Projektu Knihovna Smlouvy uzavřené v rámci Projektu Knihovna Proces kopírování knih Vyhledávání První zpřístupněné materiály Partnerský Program (Partner Program) Výhody uváděné společností Google Partneři Partnerského Programu Podmínky partnerství Souborný katalog Prohledat Knihovnu (Library Search) TECHNOLOGIE SKENOVÁNÍ VYHLEDÁVÁNÍ V SYSTÉMU GOGOLE BOOK SEARCH Jednoduché vyhledávání Výsledky vyhledávání knih v záznamu omezený přístup Výsledky vyhledávání knih v záznamu pohled na úryvky Výsledky vyhledávání knih dostupných v úplném záznamu

7 Výsledky vyhledávání knih v záznamu náhled není k dispozici Pokročilé vyhledávání Vyhledávání v souborném katalogu Znalosti nutné k vyhledávání v systému GBS AUTORSKÝ ZÁKON VERSUS GBS KRITIKA PROJEKTU KNIHOVNA PŘIJATÁ OPATŘENÍ SPOLEČNOSTI GOOGLE ŽALOBY PODANÉ PROTI SPOL. GOOGLE Princip De minimis Princip Fair Use Uplatnění principu fair use na Projekt Knihovna EVROPSKÁ KRITIKA SYSTÉMU GBS SHRNUTÍ ZÁVĚR...85 LITERATURA

8 Předmluva Jako téma své diplomové práce pro ukončení navazujícího magisterského studia oboru Informačních studií a knihovnictví jsem si zvolila téma digitální knihovna Google Book Search provozovanou společností Google. Google se v dnešní době stal fenoménem, který nás dennodenně ovlivňuje. Většina uživatelů internetu si pomocí vyhledávače Google hledá informace, není proto náhodou, že se v dnešní době často používá pro vyhledávání na internetu pojem gúglování. Google ovšem reaguje na potřeby uživatelů a přidává další internetové služby, vybrané z nich budou stručně popsány v podkapitole 3.4. Nereaguje pouze na běžné požadavky uživatelů, ale sleduje i požadavky uživatelů, kteří mají větší a jiné nároky na kvalitu a druh požadovaných informací a materiálů. Takovým příkladem mohou být služby Google Patent Search, Google Scholar nebo Google Book Search. Je zajímavé sledovat, do kterých oblastí se společnost Google pouští. Rozhodla jsem se věnovat ve své práci systému Google Book Search nejen proto, že je to ambiciózní a zajímavý projekt ale i proto, že od počátku svého uvedení na trh vyvolal stejně mnoho uznání jako kritiky. Snahou práce je analyzovat tento kontroverzní projekt. Dnešním zájmem společnosti je se co nejdříve a co nejsnadněji dostat k informacím a materiálům. Nemáme čas nebo nechceme navštěvovat tradiční knihovny a jiné instituce, které shromažďují, zpracovávají, ukládají a zpřístupňují různé typy informací a materiálů. Vyhledáváme na internetu a k co největšímu množství informací se chceme dostat právě jeho prostřednictvím. Na naší potřebu tak reagují komerční, nekomerční i státní instituce a vznikají prostředky a služby, které nám to umožňují. Obsah a poskytované služby na internetu můžeme jednoduše rozdělit na ty, které jsou pro uživatele bezplatné a které jsou placené. 8

9 Práce se bude věnovat volně dostupným informačním zdrojům, které jsou přístupné v prostředí WWW. Principu otevřeného přístupu k elektronickým dokumentům se věnuje první kapitola práce. Je vymezen jeho historický vývoj. Jsou popisovány organizace jako digitální archivy, institucionální repozitáře a digitální knihovny, které pracují v souladu s definovanými principy otevřeného přístupu. 2. a 3. kapitola se věnuje internetovým vyhledávacím službám s důrazem na internetový vyhledávač Google. Stěžejní jsou kapitoly 4 a 5, které se zabývají digitální knihovnou Google Book Search společnosti Google. Ve 4. kapitole je popsána historie systému, jsou uvedeny spolupracující organizace a rámec spolupráce mezi nimi a zároveň jsou zachyceny rozdíly ve vzájemné spolupráci. Zdrojem materiálu pro systém Google Book Search jsou tři projekty, které byly v souvislosti s ním zahájeny. Důraz je kladen na projekt, který vyvolal mnoho kritiky a tím je Projekt Knihovna. Podkapitola 4.5 analyzuje vyhledávání v systému a jeho výsledky. Jsou rozebrány jednotlivé nabízené záznamy. 5. kapitola se zaměřuje na autorskoprávní problematiku spojenou se systémem Google Book Search. Jsou popsány žaloby, které byly podány proti spol. Google. V závěru kapitoly je uvedena kritika Evropy na porušování autorských práv společností Google. Je nastíněn pohled Evropy a USA na tuto otázku. V závěru práce je vyhodnocen celý systém. Následuje seznam použité literatury. Na tomto místě bych chtěla poděkovat za velikou pomoc, cenné rady a nezměrnou trpělivost při vedení diplomové práce svojí vedoucí diplomové práce PHDr. Evě Bratkové. Můj dík zároveň patří celému Ústavu informačních studií a knihovnictví (ÚISK) FF UK. Odbornou literaturu jsem čerpala převážně ze zahraničních informačních zdrojů, volně dostupných na internetu nebo informačních zdrojů 9

10 dostupných prostřednictvím univerzity (ústavu). Dalším zdrojem informací byla dokumentace společnosti Google. Zároveň interaktivní práce se systémem Google Book Search byla důležitým zdrojem informací. Citace odborné literatury v textu i v bibliografickém soupisu na konci diplomové práce jsem provedla podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO Ze tří základních metod citování, které specifikuje mezinárodní norma ČSN ISO 690, jsem si vybrala citování pomocí prvního údaje záznamu a data vydání, metoda bývá také nazývána termínem Harvardský systém. Odkazy v textu jsou uvedeny v hranatých závorkách. 10

11 1 Otevřený přístup (Open Access) 1.1 Definice otevřeného přístupu V současné době prochází naše společnost výraznou proměnou. Dochází k technologickým a společenským změnám. S tím souvisí významný nárůst informací. Informace jsou jednou ze základních charakteristik naší společnosti. Proto není náhodou, že je naše společnost označována termínem informační společnost. V současné době se informace vytvářejí, zpracovávají, šíří a užívají jiným způsobem, než tomu bylo před 20 lety. Významnou měrou k tomu přispěl internet. Díky němu jsou informace a dokonce i nové vědecké poznatky k dispozici v digitální podobě často v reálném čase, nezávisle na místě jejich vzniku. Přístup k vědeckým informacím a poznatkům vyvolává otázku, jak budou tyto informace dostupné, jak se s nimi bude nakládat a jak je budou moci uživatelé používat. Jsou vyvíjeny snahy ke snadné přístupnosti informačních zdrojů a odborných informací prostřednictvím internetových prostředků. Stále častěji se setkáváme s požadavkem na svobodný přístup k vědeckým informacím. Tento trend nazýváme otevřený přístup (Open Access). Princip otevřeného přístupu se v poslední době prosazuje čím dál tím víc. Co se vlastně pod termínem a hnutím otevřený přístup skrývá? Cílem tohoto hnutí je učinit vědecké články a další typy vědeckých dokumentů volně dostupné v digitální podobě v prostředí WWW s minimálním omezením při jejich užívání. Princip otevřeného přístupu se vyznačuje dvěma podstatnými rysy: dokumenty jsou dostupné bezplatně, i když nemusejí být bezplatně vytvářeny, a vlastník copyrightu dává jednoznačné svolení k jejich neomezenému čtení, stahování, kopírování, sdílení, ukládání, tištění, vyhledávání a hypertextovému propojování [HARDY, 2006]. 11

12 1.2 Historie iniciativy otevřeného přístupu Myšlenka otevřeného přístupu je finančně podporována nejenom různými výzkumnými institucemi a státními orgány, pro příklad můžeme uvést Velkou Británii (The Wellcome Trust aj.), USA (The National Institutes of Health aj.), Finsko (Ministerstvo výchovy), ale i mezinárodními institucemi [BRATKOVÁ, 2006]. Jednou z nejvýznamnějších organizací zabývající se touto myšlenkou je OSI (Open Society Institute) Budapešťská iniciativa otevřeného přístupu V roce 2001 se konalo setkání členů OSI v Budapešti. Cílem tohoto setkání bylo navrhnout optimální řešení přístupu k odborným informacím a zajistit ekonomickou stabilitu publikování v rámci svobodného přístupu. Jednání mělo za výsledek přijetí Budapešťské iniciativy otevřeného přístupu (BOAI). Jedná se o oficiálně vydaný dokument, ve kterém jsou navržené principy a doporučení na elektronické publikování s otevřeným přístupem. Doporučuje dvě základní strategie na archivaci a zpřístupnění elektronických dokumentů. První z nich je auto-archivace a druhou je zpřístupnění elektronických dokumentů ve volně dostupných online časopisech. Současně byly vyčleněny finance na vznik nových volně dostupných online časopisů. Od února 2002, kdy byla BOAI přijata prvními signatáři, se mohou k iniciativě připojovat i další zájemci. Jedná se hlavně o jednotlivce, akademie věd, knihovny, univerzity, nadace, vydavatele, vědecké společnosti a další podobné organizace. V současné době se k BOAI připojilo jednotlivců a 375 organizací [BOAI, 2007]. 12

13 1.2.2 Bethesdská a Berlínská iniciativa otevřeného přístupu Další principy a definice otevřeného přístupu byly přijaty v Bethesdě v červnu 2003 a v Berlíně v říjnu V Bethesdě byly přijaty principy publikování v otevřených zdrojích pro biomedicínské obory, které jsou dostupné v Prohlášení z Bethesdy o publikování s otevřeným přístupem (Bethesda Statement on Open Access Publishing, V Berlíně o tři měsíce později byla přijata Berlínská deklarace o otevřeném přístupu ke znalostem ve vědě a humanitních oborech (Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities, Berlínská deklarace se týkala převážně humanitních oborů. Proto je někdy odkazováno na BBB principy otevřeného přístupu. 1.3 Zpřístupnění volně dostupných digitálních dokumentů Jak už bylo napsáno, iniciativa otevřeného přístupu doporučuje dva způsoby bezplatného zpřístupnění digitálních dokumentů. Prvním je auto-archivace, kdy autor sám ukládá svůj elektronický dokument. K tomu vedou tři cesty. Autor ukládá články na své webové stránky nebo je vkládá do oborového archivu. Třetí možností je uložení do centralizovaných digitálních archivů popřípadě institucionálních repozitářů. Druhým doporučeným způsobem zpřístupnění je užití online časopisů s otevřeným přístupem. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že online časopisy provádějí recenzování na poskytnutý elektronický dokument. Tento rozdíl vysvětluje i další odlišnosti mezi nimi, jako jsou například náklady a potíže se spuštěním provozu. Samozřejmě existují i další prostředky k ukládání a volnému zpřístupnění digitálních dokumentů. Těmi jsou například diskusní fóra, elektronické knihy, RSS kanály (Really Simple Syndication) a další. 13

14 1.3.1 Volně přístupné online časopisy Pro přiblížení volně dostupných online časopisů bude uvedeno pár jejich charakteristik. OA časopisy zpravidla ponechávají autorům autorská práva [SUBER, 2006]. Svoje účty platí volně dostupné časopisy podobně, jako je tomu u televize nebo rozhlasu. Ti, kdo mají zájem na rozšiřování obsahu v daném časopise, platí výrobní náklady. Náklady nejsou sice takové, jako je tomu u vydávání a distribuce klasických tištěných časopisů, přesto ale existují. Strategie financování je různá, v praxi se ale nejčastěji setkáváme s poplatkem přímo od autora, členským poplatkem nebo přebírají odpovědnost za platbu sponzoři, univerzity a odborné společnosti. Hlavní roli v publikování a archivaci volně přístupných časopisů hrají tři organizace: BioMed Central, Public Library of Science a PubMed Central. BioMed Central ( je zisková nakladatelská společnost založená v roce 2000, která vydává přes 100 volně dostupných bio-medicínských časopisů. Public Library of Science ( PloS) je nezisková organizace, která byla založena v roce Původním jejím záměrem bylo vyvolat u vědců z celého světa zájem o to, aby svoje články po šesti měsících od vydání ukládali do volně dostupných online časopisů. Organizace PloS rozeslala otevřený dopis vědcům ze 180 zemí, kde je právě k tomu nabádala. Dopis ale nevyvolal žádanou odezvu, proto se organizace PLoS rozhodla vydávat svoje vlastní volně dostupné časopisy. Těmi jsou PloS Biology a PloS Medicine. PubMed Central ( je volně dostupný digitální archiv časopisů z věd o životě, který spravuje v USA Národní 14

15 centrum pro biotechnologické informace (National Center for Biotechnology Information) v Národní lékařské knihovně (National Library of Medicine). K tomu, aby byly časopisy zařazeny do tohoto dobrovolného archivu, musí mít určitý redakční standard. Nejvýznamnějším a nejznámějším registrem volně dostupných online časopisů je Adresář časopisů s otevřeným přístupem DOAJ (Directory of Open Access Journals, Provozuje ho Lundská univerzitní knihovna ve Švédsku. V současnosti registruje na volně dostupných časopisů a v 780 z nich je možné vyhledávat na úrovni článku. Celkově zahrnuje služba DOAJ článků. Uživatel může vyhledávat časopisy nebo samotné články. Časopisy je možné najít prohlížením nebo vyhledáváním. Prohlížet je možné podle názvu časopisu, DOAJ nabízí jejich abecední seznam, nebo podle oborů. Pro vyhledávání slouží vyhledávací pole, kam se zadává hledaný výraz. Pokročilé vyhledávání systém neumožňuje. Články je možné najít pomocí vyhledávání, služba nabízí dvě vyhledávací pole, u každého je možné omezit, kde se má hledaný výraz nacházet. Selekčními kritérii jsou název článku, název časopisu, ISSN 1, autor, klíčová slova nebo abstrakt Příklady OA elektronických časopisů Příkladem volně dostupného elektronického časopisu může být Bulletin Americké společnosti pro informační vědu a technologie (Bulletin of the American Society for Information Science and Technology, Vydavatelem je Americká 1 ISSN (International Standard Serial Number) je mezinárodní standardní číslo seriálové publikace. Jedná se o jednoznačný osmiciferný identifikátor periodické publikace (noviny, časopisy, včetně těch vycházejících online). 15

16 společnost pro informační vědu a technologie. Online začal vycházet v roce Dalším příkladem je elektronický časopis Acta Medica ( D=2&nPage=1), jehož vydavatelem je Lékařská fakulta v Hradci Králové. Jazykem obou výše zmíněných časopisů je angličtina Digitální archivy a institucionální repozitáře Nyní bude uvedeno několik informací o digitální archivech a institucionálních repozitářích. Mohou a nemusejí klást omezení pro ukládaný materiál. Většinou ale jedinou podmínkou je, aby vkládaný materiál byl v digitální podobě. Digitální archivy a repozitáře tak obsahují preprinty, postprinty, disertace, diplomové práce, audio a video soubory, institucionální záznamy a další typy digitálních souborů. Jsou organizované podle oborů, kterými jsou například digitální ( nebo arxiv.org ( Nebo mohou být organizované podle zřizující instituce, jehož příkladem je institucionální repozitář escholarship Repository, který zřizuje Kalifornská univerzita (University of California). Náklady na provoz jsou minimální, zpravidla je hradí státní instituce nebo zřizující organizace. Autor může do digitálních archivů a repozitářů ukládat preprinty (první návrh textu článku), protože je držitelem autorského práva. Ve chvíli, kdy ale svůj preprint poskytne nějakému časopisu, který ho recenzuje a publikuje, přenáší se některá autorská práva na nakladatele časopisu. Autor v tom případě musí požádat o svolení k uložení postprintu (recenzovaný a publikovaný poslední návrh textu článku) do digitálního archivu, repozitáře. Většina komerčních časopisů to v dnešní době umožňuje a nakladatelé se tímto 16

17 způsobem rozhodly podporovat otevřený přístup k informačním zdrojům. Registrací nakladatelů, kteří princip otevřeného přístupu podporují, se zabývá projekt RoMEO (Rights Metadata for Open Archiving). Jeho databáze je dostupná ze serveru projektu SHERPA (Securing a Hybrid Environment for Research Preservation and Access [BRATKOVÁ, 2006]. Na webových stránkách projektu RoMEO jsou dostupné informace, které ukazují, jaká práva a povinnosti má autor u daného tištěného komerčního časopisu, když chce svůj článek uložit do volně přístupného archivu. Projekt RoMEO rozdělil nakladatele do čtyř skupin označených barvami. Rozdělení mezi nimi se řídí podle stupně poskytnutých práv autorovi. Nakladatelé, kteří politiku auto-archivace podporují, a autor u nich nemusí žádat o svolení k auto-archivaci (preprintu i postprintu), jsou označeni zelenou barvou. Tito nakladatelé realizují tzv. zelenou politiku v oblasti auto-archivace. Modrá barva je u těch nakladatelů, kteří autorům dovolí archivovat postprint. Žlutě jsou označení nakladatelé, u kterých mohou autoři poskytovat svoje preprinty. Bílou barvu dostávají nakladatelé, kteří nepodporují auto-archivaci žádné verze článku. Vyhledávat na webových stránkách projektu RoMEO můžeme podle názvu časopisu nebo nakladatele a listovat podle nakladatelů nebo barev, které jim projekt RoMEO přidělil Registr digitálních archivů a institucionálních repozitářů V této části práce budou představeny významné digitální archivy a institucionální repozitáře. Registr volně dostupných digitálních archivů a institucionálních repozitářů z celého světa nabízí Základní registr archivů (Institutional Archives Registry, Výstupem tohoto projektu je Registr volně přístupných repozitářů 17

18 (ROAR, Registry of Open Access Repositories, kde je možné vyhledávat, prohlížet záznamy archivů a institucionálních repozitářů. Vyhledávání je možné omezit selekčními kritérii, kterými jsou země, typ obsahu nebo softwar archivu. Ke každému záznamu je připojený graf, který ukazuje, jak se archiv, repozitář rozrůstá. Uživatel si tak snadno utvoří představu o tom, jak je daný archiv v oboru používaný a oblíbený. Dalšími připojenými informacemi je celkový počet záznamů, datum založení. Prohlížení je možné opět podle země, obsahu archivu nebo podle softwaru, který je archivem používán. Dobrý přehled digitálních archivů a institucionálních repozitářů poskytuje Adresář volně dostupných repozitářů (Directory of Open Access Repositories, Tento adresář vznikl pod záštitou již zmíněného projektu SHERPA. Vznik adresáře iniciovala britská Nottinghamská univerzita a Lundská univerzita ve Švédsku. V záznamech je možné vyhledávat, systém umožňuje nastavit filtr a omezit tak vyhledávání na obor, obsah, zemi, jazyk, software repozitářů. Uživatel si může nastavit, jak chce zobrazit záznamy, kolik jich má být na jedné stránce a podle čeho mají být seřazeny. Záznamy jsou přehledné a nabízí uživateli důležité informace, kterými například jsou zřizující organizace, stručný popis, jazyk, vznik, typ obsahu a další. Jedním z nejstarších, nevlivnějších a v současnosti jedním z největších archivů, který vznikl už v roce 1991, je arxiv.org ( Jedná se o více oborový archiv. Zaměřuje se na obory fyziku, matematiku, počítačové vědy a kvantitativní biologii. Dříve byl provozován Národní laboratoří v Los Alamos, nyní na Cornellově univerzitě. Cogprints ( je elektronický archiv pro obory kognitivní psychologie, biologie, počítačové vědy, lingvistiku, filosofii, psychologii a příbuzné obory. Je udržovaný Ústavem elektronických a počítačových věd na Southamptonské univerzitě. 18

19 Významným digitálním archivem pro obory knihovní a informační vědy je archiv Elektronické tisky v knihovní a informační vědě E-LIS (Eprints in Library and Information Science, Je možné do něho ukládat dokumenty ve všech jazycích, doporučeným jazykem je angličtina. Jedná se o první mezinárodní e-server pro tyto obory, je provozovaný na serveru italské meziuniverzitní organizace CILEA (Italian Consorzio Interuniversitario Lombardo per Elaborazione Automatica, která sídlí v italském Miláně. Dalším digitálním archivem ( byl založený v roce 2002 ve Francii na Národní vysoké škole věd o informacích a knihovnách v je zaměřený na vědu o informacích a komunikacích. Umožňuje komunikaci ve francouzštině a angličtině. Institucionální repozitáře začaly vznikat až po roce Často jsou jejich producenty univerzity. Mezi největší institucionální repozitáře patří Archiv Evropského sdružení pro jaderný výzkum (CERN Document Server, Webové rozhraní je dostupné v 16 evropských jazycích, mezi kterými je i čeština. Provozuje ho Evropské sdružení pro jaderný výzkum, které má sídlo ve Švýcarsku. Tento repozitář obsahuje více než záznamů. Dalším rozsáhlým repozitářem, který provozuje Kongresová knihovna ve Spojených státech amerických, je American Memory ( V současnosti obsahuje na záznamů ze 100 tematických oblastí. 1.4 Iniciativa otevřených archivů Vznik iniciativy otevřených archivů Většina OA archivů a repozitářů vyhovuje protokolu pro metadatové sklízení (metadata harvesting) Iniciativy otevřených archivů (Open 19

20 Archives Initiative) OAI-PMH. Iniciativa otevřeného přístupu a Iniciativa otevřených archivů jsou oddělené, ale přesto se překrývající iniciativy. Iniciativa otevřených archivů vznikla na podzim roku 1999 na konferenci v novomexickém Santa Fe. Účastnili se jí odborníci na problematiku publikování a zpřístupňování vědeckých prací v elektronické podobě. Cílem bylo vytvořit standard, který by umožňoval interoperabilitu mezi digitálními archivy. Konference v Santa Fe dala vzniknout dokumentu, ve kterém jsou uvedeny technické a organizační požadavky nutné ke vzájemné interoperabilitě Poskytovatel dat a poskytovatel služeb Pro dosažení tohoto cíle předpokládala Iniciativa otevřených archivů nutnost vzniku služeb, které by zprostředkovaly uživatelům informace o dokumentech uložených v jednotlivých archivech, jejichž počet stále roste. Identifikovala proto dva základní subjekty: poskytovatele dat (Data Providers) a poskytovatele služeb (Service Providers), přičemž poskytovatel dat zpřístupňuje na základě standardizovaného rozhraní metadata, která jsou prostřednictvím tohoto rozhraní sklízena poskytovatelem služeb, jenž je využívá pro poskytování služeb s přidanou hodnotou [ŽABIČKA, 2003, str. 2-3]. Koncoví uživatelé tak mohou využívat a nacházet obsah, aniž by věděli, kde archivy jsou, a co ještě obsahují Protokol pro metadatové sklízení OAI-PMH Již na konferenci vznikla testovací verze 0 protokolu OAI-PMH. Následovalo období od roku 2000 do roku 2002, ve kterém probíhalo testování protokolu pro sklízení metadat. V lednu 2001 byla do provozu uvedena testovací verze 1.0 protokolu OAI-PMH, který už vyžaduje, aby metadatovým společným standardem byl nekvalifikovaný Dublin Core. Po období testování vznikla ostrá verze protokolu OAI-PMH v

21 Tento protokol je založen na čtyřech hlavních vlastnostech: použití jednoznačného identifikátoru, společný metadatový standard, kterým je nekvalifikovaný Dublin Core, komunikační protokol HTTP a formát XML. 1.5 Digitální knihovna Definice digitální knihovny Digitální knihovny (DK) patří mezi významné definované subjekty poskytovatele služeb, a proto jim bude věnována následující část práce. Co to vlastně digitální knihovny jsou. Existuje několik definic, které tento pojem charakterizují, liší se pohledem na celou problematiku. Jiný je pohled počítačového odborníka a knihovníka. Vedle pojmu digitální knihovna se můžeme setkat i se synonymy, kterými jsou elektronická knihovna, virtuální knihovna. Vymezením těchto pojmů se zabývá mnoho diskusí a článků. Pro příklad budou uvedeny dvě definice: Digitální knihovna je cílená sbírka digitálních objektů, zahrnující objekty textové, vizuální a zvukové, spolu s metodami pro jejich zpřístupnění a získávání, stejně jako pro výběr,organizaci a uchovávání [BARTOŠEK, 2003]. Pod pojmem digitální knihovna chápeme s řízenou kolekcí informací spolu s jistými službami, přičemž tyto informace jsou uloženy v digitální formě a jsou přístupné po síti [Pokorný, 2001] Funkce digitální knihovny V průběhu jejich poměrně krátké existence prošly digitální knihovny vývojem a jejich aktivity se měnily. Jejich vznik významně souvisel s vylepšením služeb kamenných knihoven. Jejich důležitým cílem bylo zdigitalizovat současné sbírky kamenných knihoven a umožnit tak 21

22 koncovému uživateli vzdálený a nepřetržitý přístup k informacím a nabízet mu další možnosti při jejich zpřístupňování. Chtěly tak umožnit přístup k jednomu dokumentu více uživatelům současně, nabídnout efektivnější způsoby vyhledávání a samozřejmě i sdílet sbírky s dalšími digitálními knihovnami. Digitální knihovny ale ukázaly, že jejich možnosti jsou větší a mohou nabízet další služby. Digitální knihovny mohou v současné době integrovat digitální sbírky z digitálních archivů, repozitářů, online časopisů, elektronických konferencí,... z celého světa. Samozřejmě mohou být doplněné již zmíněnými zdigitalizovanými sbírkami kamenných knihoven. K tomu přidávají už výše zmíněné služby s přidanou hodnotou. Například nabízí reformátování dokumentů on-fly do různých formátů či jazykových variací, vytváří složená díla, vyjednává autorská a přístupová práva. Informace uložené v digitální knihovně se mohou bez omezení aktualizovat [BARTOŠEK, 2003]. Digitální knihovny nabízejí koncovému uživateli snadný přístup k nejrůznějším digitálním materiálům. Uživateli stačí v řadě případů, aby se k uloženému materiálu dostal, pouze počítač připojený k internetu. Otevřený přístup se tak v podání digitálních knihoven stává samozřejmostí Architektura digitální knihovny Digitální knihovna se skládá z několika komponent nutných pro její správné fungování. V případě digitální knihovny hovoříme o její architektuře. Klíčové komponenty a jejich vzájemná spolupráce jsou ukázány na obrázku č. 1. Mezi klíčové komponenty DK, které jsou na obr. č. 1 patří uživatelské rozhraní, vyhledávací systém, identifikační systém a repozitář. První komponentou je uživatelské rozhraní (user interface). DK mají obvykle dvě uživatelská rozhraní. Jedno slouží pro zaměstnance digitální 22

23 knihovny a správce systému a další je určeno pro koncového uživatele knihovny. Obr. č 1: spolupráce jednotlivých komponent DK: uživatelské rozhraní, vyhledávací systém, identifikační systém a repozitář [ARMS, 2003]. Druhou komponentou je repozitář (repository), v něm jsou uloženy digitální objekty včetně metadatových záznamů o těchto objektech. Pro každý objekt jsou to dva typy metadatových záznamů, které tvoří základní popis uloženého objektu. Je to záznam vlastností objektu a transakční záznam, který obsahuje informace o veškerých operacích prováděných nad repozitářem. Velké digitální knihovny mají víc repozitářů různých typů. Přístup k repozitářům umožňuje jednoduchý protokol nazývaný Repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protokol, RAP). Třetí komponentou na obrázku č. 1 je identifikační systém (handle system). Handly jsou obecně identifikátory, mohou být užívány k identifikaci internetových zdrojů, stejně jako digitálních objektů a ke správě materiálů uložených v repozitářích nebo databázích. Jedním z nejznámějších identifikačních systémů je Identifikační systém 23

24 Společnosti pro národní výzkumnou iniciativu (Corporation for National Research Initiatives, CNRI handle system). Poslední komponentou digitální knihovny je vyhledávací systém (search system). Přeformuluje dotaz zadaný uživatelem prostřednictvím uživatelského rozhraní, prohledá index a vrátí seznam záznamů informačních zdrojů, které splňují zadaný požadavek uživatele Významné výzkumy a projekty v oblasti DK Proměna digitální knihoven souvisí jednak s praxí, která ukazuje další možnosti DK a naznačuje způsoby zlepšování jejich služeb a s výzkumy, projekty a odbornými aktivitami v oblasti DK, kterými se zabývají nejčastěji univerzity, výzkumné knihovny. Mezi významné projekty a programy, které se týkají výzkumu i praktického vývoje a budováním konkrétních digitálních knihoven, můžeme zařadit následující aktivity. Iniciativa digitální knihovny Fáze 1 (Digital Library Initiative - Phase, 1 DLI-1) probíhala v období v USA pod záštitou Národní vědecké nadace (National Science Foundation, NSF). Úkolem tohoto projektu byl zásadní technologický rozvoj při sběru, ukládání, zpracování a zpřístupňování digitálních informací a sbírek v rámci DK. Tento projekt měl velikou finanční podporu, která se pohybovala okolo 75 milionů USD a směřovala k vybraným špičkovým pracovištím. Pro projekt bylo vybráno 6 severoamerických univerzit (University of Michigan, University of Illinois, University of California-Berkley, Carnegie Mellon University, Stanford University, University of California-Santa Barbara), které se například zaměřily na technologie umožňující integraci heterogenních současných i budoucích sbírek a informačních zdrojů do DK, vývoj technologií pro inteligentní přístup k obrovským distribuovaným databázím obsahující nejrůznější typy digitálních materiálů. Na první fázi projektu DLI-1 navazovala jeho druhá fáze pojmenovaná Iniciativa digitální knihovny Fáze 2 (Digital 24

25 Library Initiative Phase 2, DLI-2). Probíhala mezi lety a jejím cílem bylo vytvořit rozsáhlé DK a vybudovat digitální sbírky. Vznikly DK zahrnující mnoho vědních oborů od humanitních přes medicínské až po vědy o vesmíru a zemi. Dalším významným projektem byl Program národní digitální knihovny (National Digital Library Program, NDLP). Tento projekt navazoval na již zmíněný projekt Paměť Ameriky (American Memory). Oběma projekty se zabývala Kongresová knihovna. Cílem NDLP bylo zdigitalizovat na 5 miliónů artefaktů ze sbírek Kongresové knihovny týkajících se americké historie (fotografie, rukopisy, vzácné knihy, mapy, zvukové nahrávky, filmy) [BARTOŠEK, 2003]. Na tomto projektu se neustále pokračuje. Z evropských projektů jmenujme projekt Univerzální knihovna (Bibliotheca Universalis). Tento projekt začal pod záštitou Německa a Francie a následně se ho ujala Evropská Unie a UNESCO pod označením Paměť světa. Do projektu je začleněna i Česká republika Otevřené digitální knihovny Pro ukázku bude v následující části uvedeno několik digitálních knihoven. Ne všechny DK poskytují svůj obsah bezplatně. Zde ale budou představeny DK, které od uživatelů nepožadují žádné poplatky za zpřístupněné dokumenty a fungují na principech otevřeného přístupu. Tyto knihovny jsou někdy nazývány Otevřené digitální knihovny (ODK). Jednou z významných DK, která zastává principy otevřeného přístupu, je Novozélandská digitální knihovna (The New Zealand Digital Library NZDL, Jejím provozovatelem je Waikatská univerzita na Novém Zélandě. Jedná se polytematickou digitální 25

26 knihovnu, která obsahuje různé typy digitálních materiálů z různých oborů uložených v komprimované podobě v centrálním repozitáři. Další významnou DK pracujících na principech otevřeného přístupu je Síťová digitální knihovna diplomových a disertačních prací (Networked Digital Library of Theses and Dissertations, NDLTD Provoz zajišťuje Virginský polytechnický institut a státní univerzita v USA. Členy jsou instituce a univerzity z celého světa, nejvíc členů je ze Španělska, Kanady, Německa a Austrálie. NDLTD poskytuje služby na základě svých síťových komponent. Lokální archivy členů, které jsou provozovány v souladu s protokolem OAI-PMH, poskytují metadatové záznamy. Ty jsou periodicky sbírány do souborného katalogu, který potom slouží k vyhledávání a prohlížení informací a prohlížení novinek a následně k vyhledávání úplných textů. NDLTD má jednotné rozhraní pro vyhledávání, ale repozitáře jsou distribuované po celém světě. Na podobné bázi pracuje i další digitální knihovna, kterou je Síťová digitální knihovna pro počítačovou vědu (Networked Computer Science Technical Reference Library, NCSTRL ). NCSRTL nabízí centrální přístup k vědeckým pracím svých členských organizací z celého světa. Jak už napovídá název, zaměřuje se na dokumenty z oblasti počítačové vědy. Digitální archivy, institucionální repozitáře a digitální knihovny zlepšují přístup a využití uložených dokumentů. Uživatel se snadněji dostává k požadovaným dokumentům, ať už z hlediska jejich viditelnosti nebo z hlediska jejich dostupnosti. 26

27 2 Vyhledávací služby internetu (search services) Internet nabízí nepřeberné množství informačních zdrojů a dalších informačních služeb, ve kterých bychom se jen těžko orientovali bez dalších nástrojů. Najít požadované informace na internetu nám umožňují a usnadňují vyhledávací služby (search services) internetu. Převádí hypertextové stránky do uspořádané, ovladatelné a prohledávatelné skupiny. Jejich hlavním cílem je odpovídat uživatelům na jejich dotazy. Vyhledávací služby internetu se dělí podle principu zpracování dokumentu a vyhledávání na dva hlavní typy, kterými jsou vyhledávací stroje (search engines) a předmětové katalogy (subject catalogs). 2.1 Vyhledávací stroje, Vyhledávače Tento typ vyhledávací služby je založen na automatizovaném sběru dat, který provádějí programy, tzv. roboti. Někdy mají specifická jména jako spider, crawler, bot, poutník nebo worm. Jsou to programy, které se pohybují prostřednictvím hypertextových odkazů po internetu od jednoho dokumentu ke druhému za účelem sběru informací o dokumentech. Úkolem robotů je získat obsah stránky a následně i odkazy, které z ní vedou. Odkazy využívá robot k získání dalších stránek a následně i dalších odkazů. Každý vyhledávač má svoji techniku vyhledávání, proto se i jednotliví roboti chovají vůči stránce různě. Někteří ze stránky ukládají do databáze pouze její název, další získávají celý obsah stránky. Roboti zároveň zaznamenávají aktualizaci dokumentu a jeho velikost. Stránky, které roboti získají na internetu, jsou dále zpracovány, probíhá jejich indexace. To je proces, kdy se z obsahu stránek odstraní nevýznamová slova a sestaví se seznam významových slov. Každé takové slovo pak doplní seznam stránek, které toto slovo obsahují. Navíc je ke každé webové stránce a každému významovému slovu z ní 27

28 přiřazená významová váha. Způsob, jakým se určuje významová váha u webových stránek a významových slov, závisí na provozovateli vyhledávače. Mezi používaná kritéria pro přiřazení váhy například patří pozice slova. Čím blíž začátku stránky je významové slovo umístěné, tím má větší váhu. Častěji opakovanému slovu na stránce je přiřazená větší váha. Větší váhu má slovo umístěné v názvu stránky nebo v URL adrese. Významným kritériem pro přiřazení váhy webové stránce je počet odkazů, které na stránku vedou. Toto kritérium známe z vědecké literatury, kde je citovanost významným měřítkem pro určovaní kvality vědecké práce. Tímto zpracováním vzniká index. Je to databáze strukturovaných informací o milionech WWW stránek. Vyhledávání u vyhledávačů probíhá na základě formulace dotazu uživatelem. Dřív bylo nutné, aby byl uživatel dobře seznámený s dotazovacím jazykem daného vyhledávače. Dnes umožňují vyhledávače zadání dotazu uživatelsky přívětivým způsobem, například bez znalosti booleovského principu vyhledávání [PROCHÁSKOVÁ, 2004, s ]. Většina vyhledávačů nabízí jednoduché a pokročilé vyhledávání, pro každé existuje speciální formulář, který má podobu běžné webové stránky. Do něj uživatel zadá frázi nebo klíčová slova a vyhledávač mu obratem vrátí seznam webových stránek s odkazy na stránky, které splňují zadané požadavky. Výhodou tohoto způsobu vyhledávání je možnost hledat konkrétní slovo nebo frázi. Vzhledem k velkému počtu indexovaných stránek by měl mít uživatel zkušenost s tímto typem vyhledávání, jinak získá velký počet málo relevantních nebo nerelevantních odkazů [MACHALÍK, 2006]. Mezi významné vyhledávače patří např. Google ( Infoseek ( All the Web ( Alta Vista ( nebo český Jyxo ( 28

29 2.2 Předmětové katalogy Druhým typem vyhledávacích služeb na internetu jsou předmětové katalogy (Subject Catalogs, Subject Trees). Informační zdroje jsou uspořádané podle témat na základě určitého víceúrovňového hierarchického schématu. První úroveň tvoří obecné kategorie, které se v nižších úrovních zužují a specializují [LIŠKOVÁ, 2005, s. 12]. Vzniká databáze odkazů do celého internetu uspořádaná do stromu. Pokrytí zdrojů u předmětových katalogů je menší než u vyhledávačů. Každý zdroj (webové sídlo) je zařazen ručně, budování katalogu proto vyžaduje velký podíl lidské práce. Katalogy byly dřív budovány odborníky. Ti nejprve vyhledali zdroj, pak ho klasifikovali a zařadili do určité skupiny podle předmětového hlediska a většinou ještě přidali svoje hodnocení [PROCHÁSKOVÁ, 2004, s. 24]. V současné době přidávají do katalogu webové zdroje jejich tvůrci nebo provozovatelé. Najdou si kategorii, kam chtějí přidat svůj zdroj. Kliknou na odkaz přidat odkaz (Add URL) a zadají základní informace o zařazovaném zdroji: URL adresu, titulek odkazu, podstatu a popis zdroje. Popřípadě další informace, které požaduje provozovatel vyhledávací služby. Je velmi důležité, aby zařadili svůj zdroj do správné kategorie. Ze získaných zdrojů je vytvořena nabídka, kterou může uživatel procházet (to browse) [MACHALÍK, 2006]. Uživatel pak prohledává jednotlivé skupiny nebo v těchto skupinách vyhledává stroj. Uživatel se v katalogu prokliká až ke konkrétnímu tématu. Výhodou předmětových katalogů při vyhledávání je, že hledané téma je zde již zpracované, a jestliže se jedná o dobře spravovaný katalog, výsledky hledání jsou v nejvyšší možné míře relevantní. Nevýhodou může být neúplnost seznamu a zobecnění předmětových kategorií katalogu. Mezi předmětové katalogy patří Yahoo ( nebo český Atlas ( 29

30 2.3 Vyhledávání pomocí kombinace obou metod Existují i vyhledávací služby, které kombinují obě výše uvedené metody. Provozovatelé katalogů v průběhu jejich vývoje přidali i možnost fulltextového vyhledávání a naopak. Patří mezi ně např. Lycos ( Excite ( Centrum ( 30

31 3 Google, Inc. a její internetový vyhledávač V následující kapitole bude představena společnost Google, Inc., která je provozovatelem internetového vyhledávače Google. Stručně bude pojednáno o zpracování stránek, tvorbě indexu a architektuře vyhledávače Google. Poslední část této kapitoly bude věnována doplňkovým internetovým službám nabízených společností Google. 3.1 Vyhledávač Google Vyhledávač Google patří mezi největší, nejlepší a světově nejvyužívanější plnotextové internetové vyhledávače. Nabízí své rozhraní v mnoha jazycích a umožňuje komunikaci i v českém jazyce. Má velmi jednoduché a přehledné vyhledávací rozhraní. Uživatel má k dispozici formulář pro jednoduché a pokročilé vyhledávání. Pokročilé vyhledávání (viz obr. č. 3) umožňuje uživateli zpřesnit dotaz využitím selekčních polí. Ve formuláři pro rozšířené vyhledávání si uživatel může zadat, že ve výsledcích hledání chce zobrazit pouze odkazy na stránky v určitém jazyce nebo formátu, může zvolit, kde se má hledané slovo, popřípadě fráze nacházet (v názvu stránky, v textu stránky, v URL adrese stránky, v odkazech na stránku) aj. Při zadávání hledaného slova (slov) do formuláře pro jednoduché vyhledávání platí podobná pravidla jako u jiných vyhledávačů. Při zadání několika slov najednou Google hledá stránky, kde se vyskytují všechna slova. Tím se liší od ostatních vyhledávačů. Uživatel může použít operátory, které zpřesní vyhledávání. Možnosti využití operátorů u vyhledávače Google jsou detailně popsány na specifické webové stránce ( Ve svých databázích má Google uloženo více než 8 miliard stránek a pyšní se vysokou rychlostí vyhledávání a relevancí výsledků 31

32 vyhledávání. Formulář pro jednoduché vyhledávání je dostupný přímo z domovské stránky vyhledávače Google, kde najdeme také odkaz na stránku s formulářem pro pokročilé vyhledávání. Na obrazcích č. 2 a 3 jsou vidět okna s oběma typy nabízených formulářů v českém jazyce. Na obrázku č. 2 je šipkou ukázán odkaz, který vede na stránku s druhým formulářem (obr. č. 3). Obr. č. 2: část obrazovky s formulářem v českém jazyce pro jednoduché vyhledávání vyhledávače Google [cit ]. Na obr. č. 3 jsou vidět jednotlivá selekční, která jsou uživateli k dispozici na formuláři pro pokročilé vyhledávání. Uživatel může využít i vyhledávací pole, která se týkají vyhledávání konkrétní stránky. 32

33 Obr. č. 3: část obrazovky s formulářem v českém jazyce pro pokročilé vyhledávání vyhledávače Google [cit ]. 3.2 Stručná historie vyhledávače Google Společnost Google byla založena v roce 1998 Larry Pagem a Sergey Brinem. Sídlí v Mountain View v Silicon Valley v Kalifornii ve Spojených státech amerických. Slovo Googol, podle kterého získala společnost své pojmenování, je výraz pro číslo 10¹ºº. Larry Page a Sergey Brin se setkali na Stanfordské univerzitě v polovině 90. let. Oba dva se zabývali tématem získávání relevantních informací z velkého objemu dat. Prvním výsledkem jejich společné práce byl vyhledávací robot BackRub. Ten uměl analyzovat odkazy, které vedou na specifikovanou webovou stránku [KUČERA, 2003]. Hlavním úkolem, který měl správný vyhledávač plnit, bylo podle Larryho Page, aby rozuměl tomu, co člověk svým dotazem myslí, a vrátil mu to, co chce. Proto se rozhodli pracovat na internetovém vyhledávači, který by splnil tento jejich požadavek. V roce 1998 uvedli do provozu beta verzi vyhledávače Google. V té době odpovídal denně na zhruba dotazů. O rok později, v roce 33

34 1999, začala fungovat ostrá verze a Google zpracovával na dotazů denně, v roce 2000 už to bylo 100 milionů dotazů denně a dnes dosahuje počet položených dotazů okolo 200 milionů za den Technické zázemí vyhledávače Google Softwary vyhledávače Google jsou provozovány na zcela obyčejných počítačích, v současné době se odhaduje jejich počet na [WIKIPEDIE, 2004]. Jsou rozmístěné do 8, podle některých údajů až do 13 center po celém světě [KUČERA, 2003]. Uživatel komunikuje s tím, který je mu nejblíže. Data jsou uložena v systému redundantně. V případě selhání některého počítače se okamžitě provede přesměrování na jiný počítač, na kterém jsou stejná data. Celý systém je postaven na masivní odolnosti vůči chybám. 3.3 Zpracování stránek a tvorba indexu Každá indexovaná stránka je uložena v komprimované podobě v centrálním úložišti, repozitáři. Google indexuje nejen stránky ve formátu HTML ale i další formáty stránek (např. PDF, PostScript, Microsoft Exel a další). Stránky jsou v komprimované podobě uloženy jedna za druhou. Před každou stránkou je uloženo její docid, délka a URL. Vytváří se index dokumentů. Jsou v něm uložené informace o každé stránce. Každá položka obsahuje kromě obecných údajů dokumentu i jeho kontrolní součet a aktuální stav. Ukazuje umístění v repozitáři a další statistiky. Architektura webového vyhledávače Google se skládá z následujících částí: Robota (Crawler), Úložiště (Store server), Indexovacího modulu (Indexer), Směrovače URL (URLresolver), Repozitáře (Repository), Indexu dokumentů (Document Index), Indexu (Index), Slovníku, Třídiče (Sorter) a Vyhledávače (Searcher). 34

35 [WIKIPEDIE, 2005]. jednotlivými částmi vyhledávače Google. Na obrázku č. 4 je zobrazena spolupráce mezi Obr. č. 4: architektura vyhledávače Google, zdroj: [GOOGLE (vyhledávač), 2007] Page Rank Řazení výsledků po vyhledávání záleží na relevanci daného dokumentu. Záznamy jsou řazeny sestupně, jejich umístění záleží na relevanci stránky, na kterou záznam vede. Google používá pro výpočet relevance algoritmus Page Rank. Pro každou stránku má zjištěno, kolik jiných stránek na ni ukazuje. Častěji odkazované stránky jsou považovány za důležitější. Proto jsou po výsledcích vyhledávání zařazeny na první místo. Page Rank ale není jediným kritériem, dalším je například pozice 35

36 hledaného výrazu v dokumentu. Právě vysoká relevance při vyhledávání zařadila Google mezi nejoblíbenější vyhledávače. 3.4 Doplňkové služby společnosti Google Společnost Google v současné době nenabízí pouze internetový vyhledávač, ale doplňuje ho i dalšími službami. Snaží se reagovat na potřeby a požadavky uživatelů. Uvádí do provozu služby a nástroje zaměřené na nejrůznější oblasti a skupiny uživatelů. Záběr poskytovaných služeb je široký. Nabízí vyhledávání od obrázků, videí, knih, zpráv, patentů až po vyhledání vědeckých článků, webblogů a dalších. Google rovněž umožňuje svým uživatelům založit si ovou schránku (Gmail), využívat Google kalendář (Google Calendar), upravovat a sdílet fotky (Google Picasa), prohlížet mapy (Maps), vyhledávat v předmětovém katalogu a používat mnoho dalších internetových služeb a nástrojů. Většina z nich je teprve ve zkušením provozu v tzv. beta verzi. Na ukázku budou stručně představeny různé typy doplňkových internetových služeb a nástrojů, které jsou nabízeny firmou Google, Inc Google Toolbar První představenou službou bude Google Toolbar (GT). Google Toolbar je nástrojová lišta, která se stává stále více oblíbenou u uživatelů internetu. Zájemci si ji mohou nainstalovat na webových stránkách ( Je dostupná i v českém jazyce. Tato služba umožňuje do internetových prohlížečů Internet Explorer a Firefox přidat další nástrojovou lištu (viz obr. č. 5). 36

37 Obr.č. 5: nástrojová lišta Google Toolbar převzatá z obrazovky internetové služby Google Toolbar [cit ] Na liště jsou k dispozici 4 hlavní funkce a několik doplňkových funkcí (viz. obr. č. 5). Každá z nich má svoji ikonu. První ikonou je, která umožňuje vyhledávat v Googlu z kterékoliv webové stránky. Stačí napsat klíčové slovo do vyhrazeného vyhledávacího pole, které je vedle ikony, a Google už provádí vyhledávání. Ikona uživateli umožní vytvořit si záložky často navštěvovaných stránek a opět se k nim dostat z jakékoli internetové stránky. Stránku, kterou chce uživatel zařadit mezi oblíbené, vyhledá, potom klikne na ikonu hvězdičky a potvrdí tlačítkem přidat. Tato funkce usnadňuje a urychluje pohyb mezi často navštěvovanými stránkami. Ikona zablokuje obtěžující vyskakující okna. Webové stránky se automaticky zablokují, kdyby si je uživatel přesto chtěl prohlédnout, manuálně může konkrétní stránku opět odblokovat. Ikona reprezentuje poslední hlavní funkci lišty GT. Přidá na ní další ikony pro prohlížení dalších stránek různých služeb Googlu, kterými jsou například Google Blog Search, Google News, Google Calendar, Google Video, Google Finance a další Google Blog Search Google Blog Search (GBS, je další službou, která bude představena. Tato služba je v současné době provozována v beta verzi. Jak už název služby napovídá, zaměřuje se na vyhledávání diskusních skupin. Umožňuje najít názory jiných lidí na námi zadané téma. Index Google Blog Search je neustále aktualizován a indexuje obsahy diskusních skupin dostupné v anglickém jazyce 37

38 a dalších v současnosti asi 35 jazycích včetně českého. Zkušební verze GBS byla uvedena do provozu v červnu Obr. č. 6: část obrazovky s formulářem pro jednoduché vyhledávání služby Google [cit ] Zahrnuje pouze materiály, které byly do diskusních skupin poslány po tomto datu. O indexaci starších obsahů blogů, společnost Google teprve uvažuje. Google Blog Search má velmi podobné uživatelské rozhraní jako internetový vyhledávač Google, zároveň se v něm i podobně vyhledává. Umožňuje jednoduché vyhledávání, u kterého uživatel napíše požadované téma do vyhledávacího pole (viz obr. č. 6) Pokročilé vyhledávání nabízí možnost vyhledávat blogy např. podle URL, autora blogu, přesné fráze a dalších kritérií. GBS vrátí uživateli seznam odkazů na diskusní skupiny, které splňují zadané požadavky Google News Další zajímavou službou je Google News (GN, Tato služba byla uvedena do provozu v roce Počítačově generuje zpravodajské webové stránky. Zprávy jsou rozdělené do skupin podle obsahu. GN v současnosti nabízí více než 30 regionálních verzí 38

39 dostupných např. v angličtině, němčině, nizozemštině, francouzštině, hebrejštině, japonštině a dalších jazycích. Obr. č. 7: část obrazovky služby GN, s polem pro vyhledávání [cit ] Každá verze úvodní webové stránky GN je přizpůsobena uživatelům daného kraje. Zároveň jsou zprávy už na domovské stránce rozřazené podle jejich obsahu. GN umožňuje prohledávání prostřednictvím rubrik, kterými jsou zprávy ze světa, z domova (jde nastavit země), ze sportu, obchodu a průmyslu, vědy a techniky, zdraví, zábavy a další zprávy. Uživatelé GN si mohou objednat zasílání zpráv na . Zasílají se jim zprávy, které vyhovují klíčovým slovům, které zadali. Najít určité zprávy je možné prohlížením nebo dotazovým vyhledáváním. Prohlížet je možné podle rubrik zpráv, jazyku zpráv a dalších hledisek, které GN aktuálně zařazuje. Vyhledávat na stránkách GN můžeme jednak podle klíčových slov zadávaných do vyhledávacího pole pro jednoduché vyhledávání (viz obr. č. 7) nebo podle dalších kritérií, které jsou nabízeny ve formuláři pro pokročilé vyhledávání GN. Kritérii jsou např. zdroj zprávy, lokace zprávy, datum vydání zprávy a další. Novinkou služby GN je možnost vytvoření osobní stránky, na ní jsou zprávy podle požadavků, které si uživatel zadal. Doplňkovou službou a další novinkou GN je možnost vyhledávání zpráv v mobilním telefonu. 39

40 3.4.4 Google Earth V poslední době hojně užívanou a známou službou je Google Earth (GE, Pomocí GE můžeme najít téměř jakékoliv místo na Zemi. GE je mapou Země vytvořenou z družicových snímků. Software koupila společnost Google od společnosti Keyhole, Inc. Původně byla dostupná pod názvem Prohlížeč Země (Earth Viewer). Program GE je ke stáhnutí zdarma z domovských stránek aplikace, má 10Mb a další data už si stahuje online z internetu. Google nabízí i další dvě placené verze. První a levnější verze nabízí navíc spolupráci s družicovým navigačním systémem GPS a poskytuje větší rozlišení snímků. Užívání této verze stojí 20 amerických dolarů ročně. Druhá placená verze přidává k GPS ještě zobrazení vrstev podle rozložení na mapě. Tuto verzi si můžeme vyzkoušet zdarma po dobu jednoho týdne, potom stojí 400 USD za rok. Při spuštění základní verze se zobrazí pohled na celou zeměkouli, pomocí myši pak můžeme otáčet zeměkoulí a přibližovat si místa na Zemi. Některá města a místa jsou dostupná i v 3D verzi a můžeme si v nich zobrazit i konkrétní objekty jako banky, hotely, školy, lékárny Google Patent Search Google Patent Search (GPS, je nová internetová služba nabízená společností Google. Služba GPS je doposud provozovaná v beta verzi (viz obr. č. 8). Jak společnost Google uvádí na svých webových stránkách, jejím úkolem je organizovat informace z celého světa, ty pak všeobecně zpřístupnit pro své uživatele. GPS rozšiřuje poskytovaný obsah o další typ dokumentů. Služba Google Patent Search vyhledává plné texty ze Severoamerického souboru 40

41 patentů. Poskytované patentové dokumenty přejímá společnost Google od Úřadu Spojených států pro patenty a ochranné známky (United States Patent and Trademark Office, USPTO, Obr. č. 8: část obrazovky služby GPS, s úvodní stránkou, která slouží jako formulář pro jednoduché vyhledávání [cit ] K dnešku nabízí vyhledávání v databázi, která obsahuje přibližně 7 miliónů patentových dokumentů. Obsahuje patentové dokumenty vydané USPTO od roku 1790 do poloviny roku Neposkytuje přístup k nejnověji vydaným patentovým dokumentům, ale i na tom spol. Google pracuje. Zároveň pracuje i na zpřístupnění patentových dokumentů z jiných patentových úřadů. V současnosti je angličtina jediným jazykem pro vyhledávání v této databázi. Vyhledávat je možné jednak na domovské stránce GPS (viz obr. č. 8) a nebo ze stránek pro pokročilé vyhledávání, kam se zadávají kritéria jako je číslo patentu, vynálezce, registrace patentu, mezinárodní registrační číslo patentu nebo americké registrační číslo patentu. Používaná technologie je stejná jako u služby Google Book Search, technologie i služba budou podrobně popsány v následující části práce. Ve zkratce řečeno, převádí kompletní 41

42 databázi od USPTO do formátu, který je pro uživatele jednodušší k vyhledávání. Google kopíruje patentové dokumenty, které získává od úřadu UPSTO, převádí je do digitální podoby, následně provádí indexaci zdigitalizovaných dokumentů, indexuje jejich plné texty. Vytváří si vlastní databázi patentových dokumentů. Umožňuje uživateli vyhledávání v plných textech patentových dokumentů Google Scholar Google Scholar (GS, je internetovou službou, která slouží k vyhledávání odborných textů. Na domovské webové stránce služby GS je k dispozici formulář pro jednoduché vyhledávání (viz obr. č. 9) Obr. č. 9: část obrazovky služby Google Scholar, její domovská stránka, která slouží jako formulář pro jednoduché vyhledávání [cit ] Do provozu byla služba GS uvedena v listopadu roku 2004 a dosud je provozována v beta verzi. Vyhledává v různých typech vědeckých materiálů, ať už se jedná o preprinty, články z vědeckých časopisů, disertace, diplomové práce, recenze, technické zprávy, konferenční příspěvky a další typy odborných textů. Dokumenty k vyhledávání 42

43 poskytují GS univerzity, vědecké společnosti, profesní společnosti, akademičtí nakladatelé a zároveň zpracovává dokumenty umístěné různě na webu. Spolupracuje zejména s komerčními nakladateli jako je Elsevier, ACM, PubMed, ADS, Springer Link, EBSCO, BioMed, Literature Online, IEEE. Zároveň využívá zdrojů, které fungují na principech otevřeného přístupu. Mezi volně dostupné zdroje, z kterých GS získává dokumenty do své databáze, patří Free E-Journals, Highwire Press Free, National Academy Press, Scielo, Astrophysics Data System, DOAJ Directory of Open Access Journals. Vyhledává nejenom dokumenty v elektronické formě ale i záznamy papírových publikací. V případě, že vyhledá dokument, který nemá na webu plný text, zobrazí pouze jeho abstrakt. Zpracovává dokumenty v různých formátech např. HTML bez speciálního označení, PDF Adobe Acrobat, PS PostScript. Google neuvádí, z jakého počtu zdrojů nebo dokumentů vyhledává. Podle studií provedených v roce 2006 bylo zjištěno, že online časopisy s otevřeným přístupem, zdarma zpřístupňované vědecké databáze a vydavatelské databáze jsou zastoupeny v poměrně velkém množství. Ovšem databáze z humanitních oborů a umění nejsou zastoupeny téměř vůbec. Databáze ze společenských věd a obchodu jsou zastoupeny spíš nahodile. Neanglicky psaná literatura je rovněž zastoupena slabě [NEUHAUS, 2006]. Systém Google Scholar opět umožňuje jednoduché a pokročilé vyhledávání, které pomáhá upřesnit vyhledávání např. podle přesné fráze, autora, vydavatele, data vydání nebo oboru. Každý vyhledaný výsledek obsahuje bibliografická data, jako je název dokumentu, jméno autora, zdroj publikace. K výsledkům vyhledávání jsou připojené i další zajímavé informace. Většinou je připojený i odkaz na příbuzný článek nebo články. V případě, že existují, nabízí GS i další verze daného dokumentu. Odkazuje i na dokumenty, které citovaly daný dokument. Dalším nabízeným linkem je webové vyhledávání. Klikem na daný 43

44 odkaz se zobrazí další informace o práci dostupné přes vyhledávač Google. Další doplňující informací je odkaz na knihovnu nebo organizaci, která nabízí online kopii. V případě, že neexistuje online kopie, odkazuje na organizaci, která vlastní fyzickou kopii dokumentu. Link na název dokumentu nabízí abstrakt článku. V případě, že je dokument dostupný na webu, nabízí i plnou verzi. K řadě kopií, které jsou dostupné online, se uživatel dostane pouze v případě, že má u organizace nabízející online kopii dokumentu svůj účet. Je-li dokument dostupný prostřednictvím Britské knihovny (British Library, BL, je k výsledkům vyhledání připojený i odkaz na ní. Ten umožní uživateli nákup, který zprostředkovává právě Britská knihovna. Google ale upozorňuje, že nepřijímá žádnou odpovědnost za nákup, tu přebírá poskytovatel dokumentu. Citační sužba je doprovodnou službou systému Google Scholar. Služba sleduje citovanost zdrojového dokumentu. Prostřednictvím linku Cited by se dostaneme k záznamům citujících dokumentů. Citovanost se ale měří pouze na základě dokumentů, které jsou indexovány systémem Google Scholar [BRATKOVÁ, 2006]. Jak je patrné z představených služeb, společnost Google se snaží nabídnout svým uživatelům další možnosti nalézání materiálů a usnadnit jim vyhledávání pomocí nových internetových nástrojů. Svoje služby uvádí na trh nejprve v angličtině. Ostatní jazyky je možné použít u některých služeb. U většiny z nich je možné využít základní světové jazyky. 44

45 4 Google Book Search 4.1 Uvedení systému Google Book Search na trh Hlavní část této diplomové práce bude věnována ambicióznímu a kontroverznímu projektu společnosti Google, kterým je systém Google Book Search ( GBS). Google oznámil v srpnu roku 2004 úmysl nabídnou svým uživatelům novou službu, která byla oficiálně představena 7. října roku 2004 na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Od té doby vyprovokovala existence služby Google Book Search mnoho veřejných debat a dokonce dva soudní spory. Bylo o ní napsáno mnoho novinových článků. Zvýšenou pozornost si určitě získala i kvůli velkému veřejnému zájmu, který je věnován samotnému Googlu, protože ten patří mezi nejúspěšnější společnosti podnikající v oblasti digitální ekonomie. Lary Page, zakladatel společnosti Google, prohlásil k uvedení služby Google Book Search: Ještě předtím než byl uveden do provozu vyhledávač Google, jsme snili o tom, že neuvěřitelný rozsah informací dostupných v knihovnách uspořádáme do online vyhledávacího systému [QUINT, 2004]. 4.2 Historie a cíle služby GBS Cílem tohoto projektu je digitalizace tištěné produkce z celého světa a následně její zprostředkování uživatelům pomocí internetu. Jak představitelé Googlu uváděli při spouštění této služby, hlavním úkolem, který má uvedená služba nabízet, je pomáhat uživatelům zorientovat se v nepřeberném množství informací ve světě knih a autorům a nakladatelům pomáhat při propagaci jejich knih a rozšířit možnosti jejich prodeje. 45

46 V následující části bude představena historie poměrně nedávno spuštěné internetové služby společnosti Google. V roce 2004 byla tato služba uvedena na trh pod označením Google Print. V listopadu roku 2005 byla přejmenována na Google Book Search. Jedním z hlavích důvodů, proč se tato aktivita přejmenovala, bylo špatné porozumění tomu, co má služba uživatelům nabízet. Uživatelé si totiž mysleli, že Google Print jim pomůže při tištění jejich dokumentů nebo webových stránek, které navštívili. Jak uvedl marketingový zástupce společnosti Google Jen Grant, pojmenování Google Book Search je jasnější a popisnější označení. 4.3 Zdrojové projekty služby Gogole Book Search Služba Google Book Search je provozována do dneška v beta verzi, ( Společnost Google v rámci služby GBS pořizuje kopie knih, převádí je do digitální podoby a následně indexuje text knih do své databáze. Materiál k ukládání a zpřístupnění získává ze tří projektů, které byly zahájeny v zájmu služby GBS. Těmi projekty jsou Projekt Knihovna (Library Project, LP) Partnerský Program (Partner Program, PP) Prohledat Knihovnu (Library Search, LS) Uživatelé služby GBS mohou vyhledávat záznamy z těchto tří kolekcí užitím společného rozhraní služby Google Book Search, které je dostupné z jejich domovských stránek Projekt Knihovna (Library Project) Již v prosinci roku 2004 byla v rámci služby GBS zahájena iniciativa, která je známá jako Projekt Knihovna (Library Project). Dříve existovala pod označením Google Print Projekt Knihovna (Google Print Library 46

47 Project). V rámci tohoto projektu oznámila společnost Google partnerství s několika vysoce profilovanými severoamerickými a britskými univerzitními knihovnami a Newyorskou veřejnou knihovnou. Rámec spolupráce se lišil účastník od účastníka Účastníci Projektu Knihovna První spolupracující knihovnou byla Michiganská univerzitní knihovna. Bylo naplánováno zdigitalizovat celý její fond, který čítá něco okolo sedmi milionů svazků, do projektu nebyly zařazeny pouze vzácné knihy. Dalšími spolupracujícími knihovnami byly univerzitní knihovny v Harvardu, Stanfordu, Oxfordu a Newyorská veřejná knihovna (NYPL). Tři účastníci projektu Harvardská univerzitní knihovna, NYPL a Stanfordská univerzitní knihovna do něj vstoupili s pilotními projekty. Harvardská univerzita vybrala do pilotního projektu knih ze svého depozitáře. Po skončení pilotního projektu, který trval 6 měsíců, byl do digitalizace zařazen celý fond, který činí něco okolo 15ti milionů knižních svazků. Harvardská univerzita vnímala tento projekt jako významné zboží a produkt určený veřejnosti, který je předkládán celému světu. Rektor Harvardské univerzity uvedl: Harvard má tu největší knihovnu na světě. Jestliže bude tento experiment úspěšný, máme možnost poskytnout světu největší světový systém rozšiřování knih [QUINT, 2004]. Současně tento program přináší studentům Harvardské univerzity další výhodu. Přímý fakultní odkaz na Online informační systém Harvardské knihovny (Harvard Online Library Information System, který slouží ke zjištění umístění knih v univerzitních prostorách. Stanfordská univerzita zařadila do pilotního projektu 2 miliony knih, po jeho skončení do něj zařadila celý svůj fond, ve kterém je 8 milionů knih. 47

48 Michael A. Keller představitel Stanfordských univerzitních knihoven a akademických informačních zdrojů (Stanford University Libraries & Academic Information Resources) řekl: Už digitalizujeme texty několik let a nyní budou přístupnější a nalezitelnější. Rozhodnutí Googlu vystřelilo naší digitalizaci z malého krámku do opravdového průmyslu [QUINT, 2004]. Newyorská veřejná knihovna zařadila do projektu pouze knihy bez ochrany autorského práva. Dalším kritériem pro zařazení do projektu je, aby kniha nebyla křehká ke kopírování a těšila se velkému zájmu veřejnosti. NYPL vytváří digitální fond z materiálů, jež obdrží od Googlu, do své vlastní databáze, která je dostupná z webové stránky NYPL ( Prezident NYPL LeClerc uváděl výhody spolupráce se společností Google. NYPL má za hlavní cíl zpřístupňovat svůj fond volně lidem z celého světa, bez asistence Google by bylo skenování knih velmi náročné, ať už se jedná o finance nebo čas, a pro NYPL by byl tento cíl asi nedosažitelný. Oxfordská univerzita zařadila do projektu svoji sbírku z 19. století ze své Bodleianovy knihovny. I přes toto omezení dosahuje počet poskytnutých titulů jednoho milionu. 10. srpna roku 2006 oznámila Kalifornská univerzita, že se připojuje k tomuto projektu digitalizace knih. Google získal tímto spojencem velmi významného partnera. Největší výzkumná a akademická knihovna na světě otevřela do programu GBS Projekt knihovna svůj celý fond 34 milionů svazků knih. Kalifornská univerzita se skládá ze 100 knihoven umístěných v 10 školních prostorách a vydala se podobnou cestou jako Michiganská univerzita. Poskytla knihy, které jsou ještě pod ochranou autorského práva. V prohlášení, které učinil prezident Kalifornské univerzity při vstupu do projektu LP zaznělo:,,projekt digitalizace je dalším posláním Kalifornské univerzity. Je to další způsob jak 48

49 poskytnout vědcům a veřejnosti přístup k informacím a myšlenkám [QUINT, 2006]. Dalšími institucemi, které se zapojily do zmíněného projektu, jsou Madridská Univerzita Complutense (Universidad Complutense de Madrid), bylo to v září 2006, v říjnu téhož roku se připojila Wisconsinsko-Medisonská univerzitní knihovna, Virginská univerzitní knihovna v listopadu 2006, Katalánská národní knihovna a Texaská univerzita v Austinu se přidaly v lednu Podobně jako jiní se vyjádřil ke spolupráci s Googlem i rektor Texaské univerzity William Powers, ml.: Jsme nadšení digitalizací knih, kterou provádí Google, a cítíme příležitost naší univerzity připojit se k této misi. Tvorbou digitálního přístupu k našemu fondu knih umožníme mnohem většímu počtu vědců a veřejnosti najít a užívat ohromně cenný materiál [University of Texas Libraries, 2007]. Texaská univerzita poskytne do projektu část knih ze svého univerzitního fondu, kterou sama vybere. Budou v ní jak knihy bez i pod ochranou autorského práva. Pro knihy s ochranou autorského práva budou uživatelé vidět jen základní bibliografické informace, nanejvýš několik řádek textu, které budou mít souvislost s hledáním. Další univerzitní knihovnou, která se připojila do Projektu Knihovna, je Princetonská univerzitní knihovna. Svoji spolupráci ohlásila 7. února Společnost Google bude skenovat a online zpřístupňovat přibližně jeden milion knih fondu knihovny. Bude se společností Google spolupracovat po dobu šesti let a zpřístupní pouze knihy, které jsou bez ochrany autorského práva a z veřejné sféry. Poslední knihovnou, která ohlásila svoji spolupráci se společností Google v rámci LP, je Bavorská zemská knihovna (Bayerische StaatsBibliothek, BSB). Stalo se tak 7. března roku 2007 pod záštitou 49

50 bavorského zemského ministra pro vědu, výzkum a umění Dr. Thomase Goppela. V rámci spolupráce budou digitalizované všechny knihy BSB, které už nejsou pod ochranou autorských práv. Bude zpřístupněno mnoho významných děl z německé literatury. Jak uvádí BSB na svých webových stránkách, bude se jednat o klasická díla, jako jsou například knihy od bratří Grimmů nebo Goetha, až po rozsáhlé speciální sbírky a rarity, které doposud byly přístupné pouze v BSB. Do projektu zařadí i knihy v dalších jazycích (latině, francouzštině, italštině, španělštině, angličtině, aj.). Ředitel BSB Dr. Rolf Griebel se ke spolupráci s Googlem vyjádřil následujícím prohlášením: Dnešním oznámením otevíráme naší knihovnu do slova a do písmene celému světu totiž odkrýváme knihy a vědomosti a rozhodujícím krokem kráčíme do digitální doby. Je to fascinující výzva, každému čtenáři po celém světě dáváme k dispozici bohatou literární tradici Německa [Bayerische StaatsBibliothek, 2007] Hlavní společné cíle knihoven a společnosti Google Společným cílem spolupracujících institucí a společnosti Google byl a je pokus zorganizovat informace o knihách, které jsou dostupné v knihovnách a zpřístupnit je prostřednictvím služby GBS uživatelům z celého světa. Člen akademického senátu Stanfordské univerzity a představitel Stanfordské univerzitní knihovny M.A. Keller uvádí důvody, proč se jejich univerzita zapojila do tohoto projektu, které rozděluje do tří hlavních skupin. Do první skupiny patří digitální ochrana, pod kterou zařazuje vznik jakýchsi virtuálních regálů na knihy, které se vytváří jako část Stanfordského digitálního repozitáře. Ten by měl být přístupný pouze pro členy Stanfordské univerzity. Do druhé skupiny patří další jiné vyhledávací a výzkumné funkce. Pod tuto skupinu zařazuje možnost detailního vyhledávání, systematického a asociativního vyhledávání, 50

51 spojování různých děl pomocí citací a dalších informačních nástrojů, lepší navigace a doplňující funkce a doporučení. Do poslední třetí skupiny patří možnost zapojit se do digitalizace knih z nejrůznějších zdrojů, které potom budou sloužit jako nástroj k novým výzkumům Knihy zapojené do Projektu Knihovna Google pomocí speciální technologie, která byla vyvinuta pro tento projekt, skenuje sbírky z vyjmenovaných knihoven. V první fázi bylo naplánováno okopírovat a zpřístupnit 25 až 30 milionů knih. Velmi důležité při zpřístupňování knih na internetu je odlišit stav autorských práv u knih získaných do projektu GLP, Google do něj zařazuje knihy, které jsou ještě pod ochranou autorských práv a knihy, u kterých již autorská práva vypršela. Zároveň knihy, které jsou v tisku a ty, které už jsou mimo tisk a tím i mimo prodej. Knihy, které jsou chráněné autorskými právy, se staly předmětem diskusí a právních sporů. Diskusím i právním sporům bude věnována pozornost v následující části této práce. Tím, že Google zapojil do svého projektu i knihy, které jsou pod ochranou autorských práv, se odlišil od svých konkurentů. Společnost Microsoft i Yahoo kopírovaly a zpřístupňovaly pouze knihy, které už nebyly pod ochranou autorských práv. Obecně se dá říct, že v USA jsou knihy, které byly vydané před rokem 1923 už bez ochrany autorských práv. Velké množství knih, které jsou ale ještě pod ochranou autorských práv, se už nedostává znovu do tisku. Cesta k nim je poměrně složitá. Jednou z mála cest, jak se k nim dostat, je prostřednictvím knihoven. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se univerzitní knihovny zapojily do tohoto projektu. 51

52 Smlouvy uzavřené v rámci Projektu Knihovna Protože veřejnost nemá přístup ke smlouvám mezi společností Google a knihovnami, nemáme k dispozici mnoho detailů a důležitých informací, které se k tomuto projektu vztahují. Zdá se, že Google skenuje knihy z Univerzitní knihovny v Oxfordu a Newyorské veřejné knihovna pouze materiály, u kterých již vypršela autorská práva. Stejně je tomu ale v menším měřítku u Harvardské univerzitní knihovny. Oba typy materiálů, jak pod ochrannou autorských práv tak i ty, u kterých už autorská práva vypršela, skenuje Google v Michiganské a Stanfordské univerzitě. První smlouva zpřístupněná veřejnosti byla mezi Googlem a Michiganskou univerzitou. Byla zveřejněná v červnu roku Univerzita ji uvolnila na základě požadavků Michiganského zákona o svobodném přístupu k informacím. Smlouva jasně uvádí podmínky kopírování knih. Jsou pořizovány dvě kopie od každé knihy, jedna kopie patří společnosti Google a druhá Michiganské univerzitě. Univerzita souhlasí s užívání kopií pouze k účelům, které jsou v souladu s autorskými právy a s korektním užíváním (Fair use). Jestliže někdo bude stahovat celou nebo část kopií děl z webových stránek Michiganské univerzity, které jsou pod ochrannou autorských práv a jsou pořízené v rámci tohoto projektu, univerzita souhlasí s tím, že omezí přístup k těmto materiálům a použije technologická omezení, aby předešla automatickému stahovaní a přerozdělení těchto materiálů. Další možností, jak ochránit díla, která jsou pod ochranou autorských práv, je, že si univerzita ponechá taková díla ve vyhrazeném archivu do té doby, než u nich vyprší autorská práva nebo do doby, kdy budou ochranu potřebovat. Mezi další univerzity, které zveřejnily svoji smlouvu s Googlem, patří Virginská, Madridská a Kalifornská univerzita. 52

53 Proces kopírování knih Knihy ke skenování jsou vybírány každý den, Google si je bere ze Stanfordské univerzity do svého centra v Mountain View, kde je převádí do digitální podoby. Obvykle je vrací zpátky do 7 dnů. Knihy, o které je velký zájem, vrací Google do 24 hodin. Do ostatních knihoven instaloval kopírovací zařízení a nástroje a knihy jsou skenovány přímo tam. Patentované kopírovací zařízení se vyvíjelo více než rok. Zaměstnanci společnosti Google skenují knihy a předávají digitální kopie do centrálního zařízení, kde se provádí kontrola kvality a optické rozpoznání písma (optical character recognition, OCR) ke konverzi textu. Proces skenování, který společnost Google vyvinula pro tento projekt, by měl být ke knihám šetrnější, například se nemusí odstraňovat z knih vazba Vyhledávání Proces vyhledávání je v podstatě podobný, jako je tomu u online lístkového katalogu, ale GBS vyhledávač vlastně nahlíží i dovnitř knih. Proto nabízí přesnější výsledek, než kdyby prohledával pouze názvy knih a předmětová hesla. Projekt Knihovna umožňuje uživatelům najít materiál, který by byl jinou cestou jen těžko k nalezení. Záznamy titulů, které odpovídají zadanému dotazu, jsou uživateli vráceny v podobě uspořádaného seznamu. Podobná cesta a zobrazení výsledků je i u klasického webového vyhledávání. Jedná se v podstatě o online lístkový katalog, který umožňuje snadnější a přístupnější vyhledávání než v tradičním lístkovém katalogu. Google se pokouší vyhnout kopírování stejných knih umístěných v různých knihovnách. To se týká materiálu pořízeného převážně z Michiganu a Stanfordu, kde by mohlo být překrytí největší. To ale znesnadňují nepřesnosti bibliografických informací v záznamech. Například u lístkového katalogu se těžko rozhoduje, zda dvě knihy jsou 53

54 ve skutečnosti identické. Nemusí být jasné, jestli různé knihy jsou ze stejné edice. Kvůli těmto nejasnostem Google možná bude při skenování těchto materiálů chybovat První zpřístupněné materiály Již rok po oficiálním představení služby GBS, v listopadu roku 2005, zpřístupnil Google první velkou kolekci knih, kterou pořídil pod záštitou Projektu Knihovna. Zdigitalizoval a indexoval knihy, u kterých vypršela autorská práva. Jednalo se o knihy převážně s tematikou Severoamerické občanské války, vládní dokumenty, práce Henryho Jamese. K této události se vyjádřila i rektorka Michiganské univerzity Mary Sue Coleman:,,Dnes vítáme svět v naší knihovně. Jako pedagogové jsme se inspirovali možností sdílení takto důležitých prací s lidmi z celého světa. Otevíráme dveře pro studenty, kteří jsou geograficky vzdálení a dáváme jim možnost k výzkumu. Kdokoli s přístupem k internetu může vyhledávat v textu a číst přesvědčivé příběhy, historické materiály a klasické práce nabízené dnešku. Tak umožňujeme přístup ke světovým myšlenkám, znalostem a objevům [QUINT, 2006] Partnerský Program (Partner Program) Druhým projektem, který je dalším zdrojem materiálů, je Partnerský Program (Partner Program, PP). Google sám popisuje tento program jako volný, celosvětový prodej knih a marketingový sytém. Do tohoto programu se zapojují nakladatelé a autoři, kteří chtějí, aby jejich knihy bylo možné vyhledat na internetu, popřípadě aby je bylo možné si i na internetu obstarat. Tento projekt umožňuje nakladatelům a i samotným autorům další způsob prezentace jejich knih. Partnerský program není kontroverzním projektem, protože nakladatelé a autoři do něho vstupují sami. Stávají se členy PP sami a poskytují materiál (knihy), u kterých jsou sami vlastníky autorského práva. Poskytují jenom knihy, které 54

55 chtějí, aby se daly vyhledat na internetu z databáze systému GBS pořízené Partnerským Programem Výhody uváděné společností Google Google uvádí na svých webových stránkách výhody, které by měly přilákat další nakladatele a autory, aby se stali členy PP a poskytovali do něho svoje knihy. Mezi uváděné výhody patří: Pomůže uživateli snadněji se dostat ke knize v případě, že kniha není v tištěné produkci nebo má omezenou produkci Umožní čtenáři objevit knihu. Knihu, kterou nakladatel nebo autor poskytne do PP, Google převede do digitální formy. Indexuje celý text takto získané knihy. Při vyhledávání stačí, aby uživatel zadal jakoukoli frázi nebo slovo, a kniha se mu zobrazí při výsledcích vyhledávání v rozhraní GBS i samotném vyhledávači Google Podnítí čtenáře ke čtení knih. Po přečtení několika stránek knih, bude čtenář nalákaný na další část knih a knihu si opatří, buď v knihkupectví nebo vypůjčí v knihovně Přímý nákup knih, je možné přidat odkaz na místo, kde si čtenář může knihu online pořídit Google zpracovává data o tom, kolik uživatelů si knihu prohlídlo a kolik uživatelů kliklo na odkaz dané knihy. Takto zpracovanou zprávu, nakladatelé a autoři dostávají Partneři Partnerského Programu Seznam partnerů, kteří jsou zařazení do tohoto programu, se odhaduje na stovky. Přesné číslo není známé, protože Google ho neuvádí. Patří mezi 55

56 ně velká obchodní nakladatelství, technická nakladatelství, mnoho univerzitních nakladatelství, malá nebo specializovaná nakladatelství. Mezi nakladatelství, které zaujal tento projekt a staly se členy PP, patří například nakladatelství Wisdom, Meziamerická rozvojová banka, nakladatelství Arcadia, nakladatelství Upper Access, technologické nakladatelství Idea Group, latinskoamerické nakladatelství Grupo Editorial Norma, britské nakladatelství Osprey, pensylvánské regionální nakladatelství Penn State Press, knižní divize nakladatelství Good News Publishers Crossway Books. Autoři, kteří se zapojili do PP, jsou například Richard Lowry a Susan Foote Podmínky partnerství V případě, že nakladatel nebo autor mají zájem o zařazení jejich knih do databáze GBS, musí splňovat několik podmínek, které určila společnost Google. Uchazeči, kteří zasílají Googlu knihy, musí mít k tomu oprávnění. Google přijímá pouze knihy, které mají svoje ISBN 2. To znamená, že do databáze GBS nemohou být zařazeny časopisy, magazíny nebo kalendáře. GBS přijímá knihy ve všech jazycích. Knihy v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, španělštině, nizozemštině, portugalštině, zjednodušené čínštině, tradiční čínštině, japonštině, korejštině a ruštině jsou indexovány a zařazeny do indexu. Knihy napsané v jiném jazyce se stanou taky částí indexu ale v omezené testovací platformě. Ta umožní v budoucnu vytvořit kompletní produkt k vyhledávání knih. 2 International Standard Book Number. Číslo, které jednoznačně identifikuje knihy vydávané po celém světě. Skládalo se z 10 až 13 číslic, kterým předchází písmena ISBN. Od se skládá pouze ze 13 číslic a prefixu ISBN. 56

57 4.3.3 Souborný katalog Prohledat Knihovnu (Library Search) Třetím projektem, který Google zahájil v rámci služby GBS, je tvorba souborného katalogu. Je pojmenovaný Prohledat Knihovnu (Library Search). Umožňuje souběžné vyhledávání v bázi souborného katalogu sítě OCLC WorldCat 3 ( a 15ti dalších bázích souborných katalogů, které pocházejí z více než 30 zemí a vlastní záznamy o knihách ve 40ti jazycích. Bohužel Google nezveřejnil jejich aktuální seznam. Uživatel vidí ve výsledcích vyhledávání záznamy knih a odkazy do báze katalogu nejbližší knihovny, kde si může knihu vypůjčit. Google upozorňuje, že katalogy knihoven obsahují pouze metadata (bibliografické informace), kterými jsou autor, název a předmětová hesla. Záznamy z každého souborného katalogu jsou zobrazovány odděleně, nejsou sloučené. Při rešerši v systému GBS je možné nastavit, aby vyhledávání probíhalo pouze na úrovni souborných katalogů (Library catalogs). Kliknutím na záznam systém GBS uživatele přesměruje do báze souborného katalogu zřizující instituce. Záznamy jsou obvykle otevírané ze samotného katalogu knihovny. Google používá technologii, která detekuje místo, kde se uživatel připojuje a nabídne mu nejbližší knihovnu, kde se nachází hledaná kniha. 4.4 Technologie skenování Většina knih, které jsou zařazené do projektu GBS, je skenována nejmodernějším robotem, který pochází od švýcarské společnosti 4Digital Books. Kniha se umísťuje do provozního prostoru stroje. Zde si 3 Jedná se o rozsáhlý souborný katalog, na jehož vytváření a využívání spolupracuje přes knihoven v USA i ostatních částech světa. 57

58 pneumatické prsty robota otáčí stránky. Tím se zaručí, že obezřetně zachází i s velmi vzácnými tisky. Stránky knížek se automaticky otáčí a jsou snímány digitální kamerou. Většinou je to něco okolo stránek za hodinu. Z digitálních kopií knih je opět pomocí robotů vytvářený index, indexuje se plný text knih. Probíhá podobně, jako když se vytváří index webových stránek. Sbírají se i metadata knih, společnost Google pod tím rozumí bibliografické informace. Těmi jsou autor, název knihy, ISBN a nakladatel. 4.5 Vyhledávání v systému Gogole Book Search Vyhledávání v systému GBS je podobné jako u jiných vyhledávacích služeb poskytovaných společností Google. Uživatel může vyhledávat pomocí jednoduchého nebo pokročilého vyhledávání. U pokročilého vyhledávání může upřesnit dotaz. Upřesnit ho může použitím přesné fráze, použitím všech slov, alespoň s jedním slovem, názvem, autorem, nakladatelem, datem vydání a pomocí ISBN. Jak už bylo napsáno, po rešerši se uživateli zobrazí seřazený seznam relevantních záznamů. Poté, co uživatel klikne na odkaz z výsledku vyhledávání, zobrazí se mu další informace o knize. Doplňující informace záleží na tom, jaký záznam knihy je nalezen. GBS rozlišuje čtyři typy zobrazení. Každý záznam digitální knihy uložené v bázi GBS odkazuje na webovou stránku se základními bibliografickými informacemi o knize. Je to název, autor, datum vydání, rozsah knihy a obsah. U některých knih jsou k dispozici i další informace jako klíčová slova, odkazy na související knihy a názvy kapitol. Ke každé knize je přidán odkaz, kde je možné knihu koupit nebo půjčit. Další informace a způsob prezentace digitálních knih závisí jednak na zdroji, který knihu poskytl, a jednak na stavu autorského práva. Google rozlišuje tzv. Full View (úplný záznam), Limited Preview (omezený přístup), Snippet View (pohled na úryvky), No Preview Available (náhled není dostupný). 58

59 Rozdíly v zobrazení u jednotlivých typů záznamů knih souvisí s projektem, kterým byla kniha získána, a zároveň se stavem autorského práva. V případě, že je kniha už bez ochrany autorské práva a spadá do veřejné sféry, uživatelé si ji mohou prohlížet online. Mohou si s knihou dělat, co si přejí a co je v souladu se stavem knihy. Takové knihy si může uživatel i stáhnout a to ve formátu PDF. Úplný záznam (Full View) je k dispozici v případě, že kniha už není pod ochranou autorského práva nebo vlastník autorských práv dal společnosti Google povolení ke zveřejnění plného textu. Uživatel si potom může knihou listovat od začátku až do konce. Omezený přístup (Limited Preview) je poskytovaný u knih, které jsou získány prostřednictvím Programu Partner. Uživateli jsou dostupné vybrané plné stránky knihy, které může procházet. Počet zobrazených stránek určuje nakladatel knihy nebo její autor. Náhled na úryvky (Snippet View) ukazuje uživateli pouze bibliografické informace knihy a k tomu přidává úryvek, který souvisí s hledaným výrazem. Je možné provést další hledání, aby se uživatel mohl rozhodnout, jestli se jedná o správnou knihu. Google přidává i informace o tom, kde si můžeme knihu půjčit nebo koupit. U Knih, které spadají do kategorie zobrazení Náhled není dostupný (No Preview Available), jsou uživateli zobrazeny pouze bibliografické informace a odkaz na knihovnu, knihkupectví, kde je kniha k zapůjčení, zakoupení Jednoduché vyhledávání Formulář pro jednoduché vyhledávání je dostupný z domovské stránky služby Google Book Search. Nabízí vyhledávací okno, kam uživatel zadává klíčová slovo nebo více slov. Můžeme při vyhledávání použít boolovských operátorů, jejich užívaní je stejné jako u vyhledávače Google. Ve formuláři pro jednoduché vyhledávání (viz obr. č. 10) si může uživatel zvolit, jestli chce vyhledávat ve všech záznamech služby GBS (Search: All books) nebo pouze v záznamech, které odkazují na 59

60 digitální knihy, u kterých je možné prohlížet si celý jejich text (Search: Full view books). Obr. č. 10: část obrazovky služby GBS, její domovská stránka, která slouží jako formulář pro jednoduché vyhledávání [cit ]. Při zadání hesla metadata a požadavku, aby systém prohledával všechny záznamy, vrátil systém GBS uspořádaný seznam čítající odkazů na knihy, jejichž záznamy jsou uložené v jeho bázi (viz obr. č. 11). Na každé stránce je zobrazeno deset odkazů. Ve výsledcích vyhledávání jsou u každého odkazu zobrazené informace o knize. Těmi jsou název, autor knihy, rok vydání, počet stránek a formát zobrazení, ve kterém je kniha v rámci služby GBS k dispozici. U většiny odkazů je vidět zobrazení obalu knihy, není vidět pouze v případech, že záznam knihy je dostupný pouze ve formátu Náhled na úryvky (Snippet View) nebo Náhled není k dispozici (No Preview Avalaible). Stejně tak stručný popis o obsahu knihy není u výše dvou zmíněných formátů k dispozici. 60

61 V zobrazených výsledcích vyhledávání (viz obr. č. 11) jsou připojeny další odkazy, které opět souvisí s formou záznamu knihy. Po kliknutí na název nebo obal knihy se uživatel dostává k záznamu knihy. Jak už bylo napsáno ten souvisí se stavem autorských práv a projektem, kterým byla kniha získána. Obr. č.11: část obrazovky služby GBS, stránka s výsledky vyhledávání [cit ] U odkazu na knihu, která je pro uživatele dostupná ve formátu úplný záznam (Full View) nebo omezený přístup (Limited Preview), jsou připojené dva odkazy. Těmi jsou Obsah knihy (Table of Contents) a O knize (About this Book). U formátu záznamu náhled na úryvky (Snippet View) je k dispozici pouze odkaz O knize (About this Book). U záznamu digitální knihy v zobrazení Náhled není k dispozici (No Preview Avalaible) není žádný další odkaz k dispozici. Odkaz O knize vede na stránku s informacemi o knize, jednotlivé informace budou popsány v následující části. Tento odkaz je pro uživatele užitečný, 61

62 nemusí prohlížet několik stránek knihy a složitě zjišťovat související informace. Ty jsou přehledně soustředěny na jednu stránku. Odkaz Obsah knihy vede na oskenovanou a zdigitalizovanou stránku, stránky s obsahem knihy. I tento odkaz je praktický, uživatel po přečtení obsahu knihy získá stručný přehled, o čem asi kniha je Výsledky vyhledávání knih v záznamu omezený přístup První odkaz na obrázku č. 11 nabízí záznam knihy Metadata: A Catalouguer s Primer od R.P. Smiraglia, PhD (viz obr. č. 12) Obr. č.12: část obrazovky služby GBS, první stránka s prvním záznamem popisovaného vyhledávání [cit ] Kliknutím na obrázek s obalem knihy nebo název se dostaneme k úplnému nabízenému záznamu knihy. Zobrazená webová stránka se záznamem knihy je rozdělená do dvou částí (viz obr. č. 13), v každé se uživatel pohybuje zvlášť. V levé části je dostupná oskenovaná a zdigitalizovaná část knihy. Tato kniha je nabízena uživateli s omezeným přístupem, proto nejsou k dispozici všechny stránky, ale pouze vybrané stránky knihy. Nejprve je to obal knihy a rolováním dolů jsou vidět její jednotlivé stránky. Žlutě zabarvené je v textu hledané slovo metadata. Na obrázcích č.13, 14 a 15 jsou vidět jednotlivé stránky knihy. Na obrázku č. 13 je přední obal knihy, na obr. č. 14 je stránka s abstraktem, na obrázku č. 15 je zadní strana přebalu knihy. 62

63 Obr. č. 13: část obrazovky se záznamem vyhledávání, rozdělená do dvou částí v levé části je okopírovaná titulní strana, v pravé části jsou odkazy, které vedou k dalším informacím a záznamům o knize[cit ] V pravé části obrazovky s hlavním záznamem knihy ( viz obr. č. 13) jsou další odkazy související s touto knihou. Těmi jsou Shrnutí (Summary), Obsah (Contents), Kup si knihu (Buy this Book), Hledej v této knize (Search in this Book), Informace o nakladateli (Publisher Info). Prvním záložkou je Shrnutí (Summary), nabízí další informace o knize. Kliknutím na odkaz Abou this Book se zobrazí stránka s následujícími informacemi. Jsou na ní zobrazené bibliografické informace o knize (název, autor, nakladatel, knihy, ISBN a počet stran), klíčová slova, nakladatelství (u kterých je možné knihu koupit), knihovny (kde je možné knihu vypůjčit), obsah, vybrané stránky a odkaz na knihy související s touto knihou. Poslední nabídkou na stránce Shrnutí je okno s vyhledávacím polem, které umožňuje další vyhledávání přímo v knize. Na obrázku č. 16 je vidět část obrazovky webové stránky Shrnutí (Summary). 63

64 Obr. č. 14: část obrazovky se záznamem vyhledávání, naskenovaná a zdigitalizovaná stránka knihy z předešlého, popsaného vyhledávání. Žlutě jsou zabarvena slova, která byla zadána do vyhledávacího formuláře [cit ] 64

65 Obr. č. 15: část obrazovky se záznamem vyhledávání, zadní část přebalu vyhledané (naskenované a zdigitalizované) knihy[cit ] Další nabídkou z pravé část obrazovky (viz obr. č. 13) je záložka s Obsahem (Contents). Na ní je obsah knihy, uživatel se může pohybovat 65

66 po jednotlivých stránkách knihy klikáním na položky v obsahu, které jsou v této záložce zobrazené. Obr. č. 16: část obrazovky s odkazem vedoucím na stránku Summary [cit ] Záložka Kup si knihu (Buy this Book) nabízí odkazy na online knihkupectví, které zprostředkují nákup knihy. Je vypsaný seznam internetových knihkupectví, každý odkaz vede přímo na webové stránky jednotlivých nakladatelství. Odkaz Find this book in a library vede do báze souborného katalogu WorldCat, kde si uživatel zadá místo, kde se nachází a systém mu vrátí odkaz na knihovnu, kde je kniha dostupná. Předposlední záložka Hledej v knize (Search in this book) umožňuje další vyhledávání v knize. Nabízí vyhledávací pole, kam uživatel napíše, co chce v textu knihy najít. Po zadání výrazu prohledá text knihy a zobrazí krátké úryvky ze stránek, na kterých se hledané slovo vyskytuje. U stránek, které nejsou uživateli k dispozici k prohlížení v rámci systému GBS, není možné si je celé prohlédnout. Stránky, na kterých se hledaný výraz vyskytuje, ale nejsou k dispozici, je připojen symbol klíče. Pro odemknutí stránky je potřeba mít u společnosti Google svůj účet. 66

67 Poslední záložkou je Informace o nakladateli (Publisher Info), na které je k dispozici odkaz na webovou stránku nakladatele, které knihu vydal. U odkazů Kup si knihu a Informace o nakladateli jsou nabízeny odkazy na stránky, které nejsou provozované společností Google Výsledky vyhledávání knih v záznamu pohled na úryvky Obr. č. 17: část obrazovky se záznamem knihy v zobrazení Pohled na úryvky [cit ] Záznam (viz obr. č. 17) je přebrán opět z výsledků vyhledávání termínu metadata. Jedná se o čtvrtý záznam z obr. č. 13. U odkazů na knihy, které jsou v systému GBS dostupné v zobrazení Pohled na úryvky, nabízí jednu webovou stránku s informacemi o knize. Na ní se uživatel dostane přes název knihy, obrázek knihy a odkaz About this Book. Odkazovaná webová stránka je koncipovaná podobně jako stránka vedoucí ze záložky Shrnutí z předcházející části. 67

68 Obr. č. 18: část obrazovky s odkazem vedoucím na stránku Summary [cit ] Na obrázku č. 18 je obrazovka s touto stránkou a týká se knihy lid: An Intelligent information Directory for Managingsemantig Metadata od autorů S. Cammarata, D. Shanem, P. Ram a vydané v roce Výsledky vyhledávání knih dostupných v úplném záznamu Obr. č.19: část obrazovky se záznamem knihy v úplném záznamu [cit ] Tento záznam je výsledkem stejné rešerše jako u dvou předcházejících popsaných záznamů. Kniha Preserving the Whole: a two track approach to rescuing social science data and metadata od autorů A. Green, J. Dionne, M. Dennis je dostupná na internetu prostřednictvím služby GBS a kromě informací o ní je k dispozici i její plný text. Přestože je k dispozici plný text, Google nenabízí odkaz, který by umožňoval stažení a vytištění knihy. Vlastník dal společnosti Google povolení k zveřejnění 68

69 plného textu, ale kniha je pod ochranou autorského práva a nespadá do knih z veřejné správy, proto Google nemůže umožnit stahování a tisk této knihy. Webová stránka, na kterou se uživatel dostane po kliknutí na obal knihy nebo název knihy, je strukturovaná stejně jako u knih, jejichž záznam je dostupný ve formátu omezeného přístupu. V případě, že chce uživatel mít fyzickou kopii, musí využít odkazu k nákupu knihy nebo k vypůjčení knihy. Kniha, jejíž záznam je dostupný v plném záznamu a zároveň je možné ji stáhnout a vytisknout, je například kniha od W. Shakespeara Macbeth: a tragedy in five acts vydaná v roce 1848 (viz obr. č. 20). Obr. č. 20: část obrazovky se záznamem knihy v úplném záznamu [cit ] Odkaz z obrázku obalu knihy nebo názvu knihy (viz obr. č. 20) vede na webovou stránku, která je strukturovaná stejně jako u předcházejícího příkladu. Knihu je možné si stáhnout, proto je na stránku přidán odkaz Download. Umožňuje uživateli stáhnout knihu ve formátu PDF. Vedle odkazu Download je uvedeno, jaká je velikost stahované knihy, obvykle se uvádí v Megabytech. 69

70 Obr. č. 21: část obrazovky s odkazem, který umožňuje stáhnutí digitální knihy Macbeth: a tragedy in five acts od W. Shakespeara [cit ] Výsledky vyhledávání knih v záznamu náhled není k dispozici Záznam knihy (viz obr. č. 22) byl získán opět jednoduchým vyhledáváním a hledaným výrazem byl Shakespeare. Záznam knihy je dostupný ve formátu náhled není k dispozici. Jedná se o publikaci Shakespeare and Shakespeareana: A Catalogue Issued in Commemoration of the Tercentenary of the... od M. Brose vydanou v roce 1923 Obr. č.22: část obrazovky se záznamem knihy v úplném záznamu [cit ] Webová stránka (viz obr. č. 23), na kterou vede odkaz z tohoto záznamu (viz obr. č. 22), je graficky chudá a nenabízí mnoho informací. Jsou to název, autor, rok vydání, počet stran knihy a odkaz na knihkupectví a knihovny, které knihu nabízejí. 70