Školní řád Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Transkript

1 Školní řád Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí školního řádu školy, podle 30 odst. (2) školského zákona. Obsah: 1. Výtah z právních předpisů 1.1. Školský zákon 1.2. Vyhláška o základním vzdělávání 2. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků na ZŠ a MŠ Stráž nad Nisou 2.1. Základní východiska pro hodnocení 2.2. Získávání podkladů pro klasifikaci 2.3. Formy ověřování zvládnutí učiva 2.4. Způsoby hodnocení žáků za klasifikační období 2.5. Základní pravidla pro použití slovního hodnocení 2.6. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami 2.7. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 2.8. Obecně platná kritéria hodnocení žáků Ukazatele jednotlivých stupňů hodnocení pro předměty s převahou teoretického zaměření: Ukazatele jednotlivých stupňů hodnocení pro předměty s převahou výchovného zaměření: Rozsah a struktura slovního hodnocení 3. Pravidla pro hodnocení chování žáků na ZŠ a MŠ Stráž nad Nisou 4. Všeobecná ustanovení 1. Výtah z právních předpisů Školský zákon Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. (3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. (4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 1

2 (5) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. (6) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. (7) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. (8) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. (9) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. (10) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. (11) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. (12) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. (13) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. (14) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 2

3 Ukončení základního vzdělávání (1) Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání. (2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku. (3) Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku. (4) Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků vzdělávajících se podle školského zákona pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s příslušným úřadem práce. (5) Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání Vyhláška o základním vzdělávání Hodnocení žáků na vysvědčení (1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. (2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. (3) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, 3

4 b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. (4) Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. (5) Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3. (6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a). (7) Žák je hodnocen stupněm prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí. nehodnocen(a), nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. (8) Vyhláška č. 48/2005 Sb. v platném znění stanovuje, že v případě hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků v jakémkoliv předmětu přihlížíme k úrovni jejich jazyka a na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka a ke které je nutné přihlížet. 4

5 Výchovná opatření (1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. (2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. (3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. (4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. (5) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. (6) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. (7) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Komisionální přezkoušení (1) Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen "přezkoušení") jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. (2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že a) vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, b) popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací c) oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. (4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. (5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. (6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 5

6 (7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Opravná zkouška Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 2. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků na ZŠ a MŠ Stráž nad Nisou Základní východiska pro hodnocení Při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Cílem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj. co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále. Důležitým prvkem je práce s chybou. Žák má právo udělat chybu s vědomím toho, že chybování je nedílnou součástí procesu každého učení. Chyba je výzva a následná práce s ní je příležitostí ke zlepšení. Hodnocení musí přednostně vézt k pozitivnímu vyjadřování. Při hodnocení učitel neposuzuje osobu žáka, ale konkrétní ověřovaný problém. Do hodnocení žáka učitelé zahrnují individuální pokrok každého dítěte. Při hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Učitel posuzuje výkon žáka komplexně v souladu se specifiky předmětu a vždy seznámí žáka s výslednou klasifikací, s příčinami a možnostmi nápravy špatných výsledků. Učitelé na II.stupni školy dodržují společně stanovená pravidla pro hodnocení žáků Součástí hodnocení musí být i sebehodnocení žáka, schopnost posoudit výsledek své práce, vynaložené úsilí, osobní možnosti a rezervy. Je jednou z významných kompetencí, které chceme žáka naučit Získávání podkladů pro klasifikaci Hodnocení žáků probíhá průběžně v celém časovém období a výsledná známka je stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů. Učitel žákovi sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkovém hodnocení Stupeň hodnocení předmětu se neurčuje na základě průměru ze známek za příslušné období. Způsob získávání podkladů ke klasifikaci je plně v kompetenci učitele. Dle charakteru předmětu a věku žáků vybírá učitel. 6

7 Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok. Větší písemné práce jsou vždy včas předem oznámeny žákům. V jeden den lze zadat pouze jednu větší písemnou kontrolní práci. Termíny kontrolních prací budou předem zapsány v třídní knize. Klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané a procvičené učivo. Žák má možnost si své případné neúspěšné hodnocení opravit po dohodě s vyučujícím. Učitel oznamuje žákovi a rodičům výsledek každé klasifikace zápisem do žákovské knížky. Po ústním zkoušení oznámí výsledek okamžitě, při písemném přezkoušení do 1 týdne. Zejména je nutno ihned písemně informovat rodiče v případě zhoršení prospěchu. Pokud žák pro nemoc chyběl, může požádat učitele o vysvětlení zameškané látky. Při dlouhotrvající nemoci žáka koordinuje třídní učitel rozsah a způsob doučování (po dohodě s rodiči žáka). Při dlouhodobém pobytu žáka mimo školu (lázeňské pobyty, výuka ve škole při nemocnici) vyučující respektuje známky, kterými žáka hodnotí škola, kterou navštěvoval. Po absenci žák dopisuje tematickou práci s potřebným časovým odstupem a dle dohody s vyučujícím. Pokud žák zameškal v klasifikačním období ze závažných objektivních příčin více než 150 hodin nebo nemohl být pro časté absence v daném předmětu vyzkoušen, rozhodne pedagogická rada, ze kterých předmětů a zda bude žák na konci klasifikačního období klasifikován v náhradním termínu Formy ověřování zvládnutí učiva A) písemné tematické práce 20 až 40 min. ověřují míru zvládnutí celého tematického celku v souvislostech. kontrolní práce 15 až 20 min. ověřují míru zvládnutí jevů nezbytných k osvojení nové látky. desetiminutovky ověřují míru zvládnutí učiva z minulé 1 až 2 hodin. B) ústní orientační frontálně kladené otázky s reflexí 2 a více správných odpovědí zisk + klasifikační Zkoušení u tabule s podmínkou zajištění aktivní činnosti zbytku třídy; různé varianty, 2 4 žáci najednou. C) domácí aktivity referáty s podmínkou tlumočení vlastními slovy a přípravou otázek pro spolužáky, prezentaci lze hodnotit zvlášť. projektové práce výstup společného projektu mohou tvořit společně 2 4 spolužáci. laboratorní práce/protokol domácí úkoly Způsoby hodnocení žáků za klasifikační období Žáci I. stupně: 7

8 Pro celkové hodnocení žáků používána klasifikace známkami, pouze na žádost rodičů a doporučení PPP se u žáků se SVPU používá hodnocení slovní. Pravidla pro slovní hodnocení jsou popsána níže. Žáci II. stupně: V 6. až 9. ročníku je pro celkové hodnocení používána klasifikace známkami, pouze na žádost rodičů a doporučení PPP se u žáků se SVPU používá hodnocení slovní. Individuální vzdělávání v některých předmětech povoluje ředitel školy na základě žádosti rodičů. Individuálně vzdělávaný žák musí plnit požadované domácí práce stanovené učitelem. Kritéria prací a termín odevzdání určí učitel. Žák je klasifikován známkou Základní pravidla pro použití slovního hodnocení Učitel popíše slovním vyjádřením výsledky vzdělávání žáka stanovené školním vzdělávacím programem, chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným školním vzdělávacím programem. Učitel přihlíží ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka. Učitel zahrne do slovního hodnocení posouzení výsledků vzdělávání žáka v jeho vývoji, ohodnotí jeho píli a jeho přístup ke vzdělávání, přičemž přihlédne i k souvislostem, které ovlivňují jeho výkon a naznačí další rozvoj žáka. Učitel může uvést zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Hodnocení je vždy adresné. Při průběžném hodnocení se učitel osobně obrací k žákovi. Při slovním hodnocení se postupuje obdobně podle zásad a kritérií pro klasifikaci, neboť musí být zachována vazba mezi klasifikací (číselným vyjádřením) a slovním hodnocením (viz. Kritéria pro klasifikaci ve vyučovacích předmětech). Při slovním hodnocení se postupuje podle osnovy: 1. Zvládnutí očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách ŠVP. 2. Posouzení osobního pokroku žáka (aktuálního výkonu) vzhledem k předchozím výsledkům práce. 3. Úroveň myšlení žáka, jeho samostatnost, chápání souvislostí. 4. Úroveň vyjadřování žáka. 5. Úroveň aplikací vědomostí. 6. Žákova tvořivost (kreativita). 7. Píle žáka, volní vlastnosti. 8. Přístup žáka ke vzdělávání. 9. Co ovlivňuje výkon žáka. 10. Naznačení dalšího vývoje žáka. 11. Doporučení, jak předcházet případnému neúspěchu, jak překonat překážky Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Klasifikace těchto žáků se řídí metodickým pokynem MŠMT ČR č.j /

9 Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována SVPU, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy ověřování, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace je doprovázena slovním hodnocením, které klasifikaci může zcela nahradit, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou SVPU nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka. děti, u kterých je diagnostikována SPU, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Mírnější klasifikace je uplatňována v souladu s individuálním vzdělávacím plánem (IVP), a to v případě, kdy diagnostikovaný handicap znevýhodňuje žáka při hodnocení. Výhodnější je v tomto případě použít slovního hodnocení, které pomocí popisného jazyka hodnotí s přihlédnutím k IVP žákovy výsledky. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka. Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se SPU byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány se vypracovávají krátce a rámcově v písemné formě. Všechna navrhovaná pedagogická opatření vztahující se k výuce, školní úspěšnosti, se zásadně projednávají se zákonnými zástupci žáka. Společně i ve spolupráci s dalšími odborníky hledají možná řešení. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 9

10 Sebehodnocení žáka je nedílnou součástí procesu hodnocení a je současně považováno za jednu z významných kompetencí. Žáci jsou úměrně ke svému věku postupně vedeni k vlastnímu hodnocení své práce ve smyslu zdravého sociálního a psychického rozvoje. Využívá se především vlastní zhodnocení práce v hodině, zhodnocení práce za delší časový úsek, hodnocení podílu na práci ve skupině, na projektech apod. K autoevaluaci jsou využívána též žákovská portfolia. Žáci jsou navykáni na situace, kdy hodnocení učitelem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Vyhodnocování žákovských sebehodnocení provádí učitel podle povahy sebehodnocení osobně se žákem nebo společně s celou třídou. Při rozebírání sebehodnocení přihlíží učitel k žákově osobnosti, dodržuje pedagogický takt. Sebehodnocení provádí žák na základě kritérií stanovených k jednotlivým vzdělávacím úkolům a cílům. Žák při sebehodnocení reflektuje zejména: co se naučil, v čem se zdokonalil jak je schopen aplikovat získané znalosti a dovednosti kde jsou příčiny jeho neúspěchu a jaká je cesta k odstranění chyb co by chtěl zlepšit schopnost prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu přístup k výuce, zájem o předmět V sebehodnocení žáka lze uplatnit všechny formy hodnocení: slovní hodnocení (posouzení, zdůvodnění, obhajoba, argumentace, zhodnocení, ocenění nejlépe technikou volného psaní) klasifikace známky, body, procenta zobrazení symboly, obrázky Obecně platná kritéria hodnocení žáků Každému hodnocení musí předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kritérií hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen. Kritéria pro klasifikaci (slovní hodnocení) ve vyučovacích předmětech Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin : 1. s převahou teoretického zaměření (jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty, matematika a volitelné předměty vycházející z daných předmětů) 2. s převahou výchovného působení a praktického zaměření s převahou praktického zaměření (Vv, Hv, Tv, Ov, Vz, Pč ) Ukazatele jednotlivých stupňů hodnocení pro předměty s převahou teoretického zaměření 10

11 Stupeň 1 (výborný) Získané znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti žák zvládá přesně, chápe jejich souvztažnost. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti při řešení úkolů. Bez problémů vykonává vzdělávací činnost. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, je samostatný, pilný, prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. V jeho projevu je zřetelná originalita a tvořivost. Přesně a výstižně se dokáže ústně i písemně vyjadřovat. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho vzdělávání jsou kvalitní, mohou mít pouze menší nedostatky. Ty dovede využívat ke svému zlepšení. Je schopen sebekontroly. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Dokáže samostatně studovat vhodné texty učit se. Stupeň 2 (chvalitebný) Získané znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti žák zvládá v podstatě přesně, chápe jejich vzájemné vztahy. Samostatně a tvořivě, popř. s menší pomocí učitele, uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti při řešení úkolů. K výkonu vzdělávacích činností někdy žádá drobnou pomoc učitele. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, je zpravidla samostatný, pilný, většinou prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. V jeho projevu je často zřetelná originalita a tvořivost. Mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti ústního a písemného projevu. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Kvalita vzdělávání je bez podstatných nedostatků. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Dokáže se učit s malou dopomocí. Stupeň 3 (dobrý) V získaných znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má žák mezery. Vyžaduje pomoc při řešení úkolů, kde uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti. Při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. K výkonu vzdělávacích činností žádá pomoc učitele. Má problémy si zorganizovat vlastní práci, je méně samostatný, pilný, někdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Jeho projev je často ovlivněn okolím nebo podnětem učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. Má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti ústního a písemného projevu. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. V kvalitě vzdělávání se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, nejen při jejich získávání a třídění, ale zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc. Stupeň 4 (dostatečný) V úplnosti a přesnosti osvojení požadovaných znalostí má žák závažné mezery. Ve vzdělávacích činnostech je málo pohotový a má větší nedostatky. Osvojené znalosti a dovednosti uplatňuje se závažnými chybami. Jedině s pomocí učitele je schopen zorganizovat vlastní práci. Je nesamostatný, málokdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Napodobuje ostatní, často i chybně, není tvořivý. Jeho ústní a písemný projev není výstižný, má vážné nedostatky v jejich správnosti a přesnosti. Grafický projev je málo estetický. V kvalitě výsledků vzdělávání se projevují nedostatky. Některé závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často informace nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních, nebo je při ní pasívní. 11

12 Stupeň 5 (nedostatečný) Ve znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má žák zásadní mezery. Má velmi podstatné nedostatky v dovednosti vykonávat požadované vzdělávací činnosti. Zpravidla neprokazuje píli, jeho snaha je minimální nebo krátkodobá. Znalosti a dovednosti nedokáže uplatňovat, případně se při jejich aplikaci vyskytují velmi závažné chyby. Není samostatný v myšlení, vyskytují se u něj časté logické nedostatky. Má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti ústního a písemného projevu. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede pracovat s informacemi, a to ani při jejich vyhledávání. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes pomoc a podporu. Nedovede se samostatně učit. Ukazatele jednotlivých stupňů při použití jiných typů hodnocení Hodnotící stupnice orientační hodnoty: % Prakticky bezchybný stav vynikající, příkladný, výborný % Převládají pozitivní zjištění, dílčí chyby velmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný % Pozitivní a negativní v rovnováze průměrný, dobrý % Převaha negativ. zjištění, výrazné chyby podprůměrný, citelně slabá místa, 4 dostatečný pod 29% Zásadní nedostatky nevyhovující stav, nedostatečný Ukazatele jednotlivých stupňů hodnocení pro předměty s převahou výchovného zaměření Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta a pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Projevuje se u něho samostatnost, pohotovost a tvořivost. Může mít i drobné mezery ve vědomostech, ale prokazuje trvale zájem o daný předmět, samostatně a velmi aktivně plní další úkoly, je svědomitý v přípravě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků větší mezery. Nedostatky se však snaží sám aktivně odstranit a o daný předmět projevuje zájem. V přípravě je svědomitý. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažnější mezery. Nedostatky se snaží odstraňovat, o daný předmět neprojevuje příliš aktivní zájem, v přípravě na vyučování je nesvědomitý. Stupeň 4 (dostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil. Nedostatky se nesnaží odstraňovat, o daný předmět nemá zájem, v přípravě na vyučování je nesvědomitý. Při řešení teoretických i praktických úkolů se dopouští závažných chyb, přičemž je nedovede opravit ani s pomocí učitele. U předmětů s výchovným zaměřením se tímto stupněm žáci klasifikují výjimečně. Podmínkou pro klasifikaci je zcela negativní vztah a nezájem o daný předmět. Stupeň 5 (nedostatečný) V předmětech s výchovným zaměřením se žáci zpravidla tímto stupněm neklasifikují 12

13 Hodnotící stupnice pro předměty s výchovným zaměřením: často někdy méně často zřídka vůbec kvalitní méně kvalitní málo kvalitní nekvalitní velmi dobrý dobrý vyhovující nevyhovující významná + + převažují nad - podstatná - zásadní Rozsah a struktura slovního hodnocení: Obsah slovního hodnocení by měl být pozitivně motivační, současně však i objektivní a kritický. Musí obsahovat konkrétní vyjádření toho, co žák v daném vyučovacím předmětu zvládl a v jaké kvalitě. Vymezí další postup rozvoje žáka se zřetelem k vynaloženému úsilí a k individuálním předpokladům žáka pro vyučovací předmět. V předmětech s převahou výchovného zaměření bude v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnocena především tvořivost, dovednost spolupracovat, aktivita v činnostech a vztah k nim, kvalita dovedností, návyků a postojů, schopnost sebehodnocení a hodnocení druhých. V předmětech naukového charakteru pak kvalita myšlení, samostatnost, tvořivost, přesnost a výstižnost vyjadřování, kvalita a rozsah vědomostí, dovedností, návyků, kvalita výsledků činnosti, dovednost učit se, spolupracovat, úroveň samostatného a tvořivého rozhodování, schopnost hodnocení, zájem žáka. Ve slovním hodnocení musí být uvedeno, zda žák z daného předmětu prospěl, nebo neprospěl. 3. Pravidla pro hodnocení chování žáků na ZŠ a MŠ Stráž nad Nisou A. Výchovná opatření (pochvaly a jiná ocenění) a) ústní b) písemná - do žákovských knížek, vysvědčení, jinou formou (diplom, dopis apod.) B. Opatření k posílení kázně a) napomenutí třídního učitele b) důtka třídního učitele Na obou stupních školy se pedagogický sbor sjednotil v postupech hodnocení plnění povinností žáka. Systém je založen na evidování kladných (za nadstandardní plnění) či záporných bodů (neplnění povinností). Smyslem je: objektivní, přehledný, jednotný přístup všech učitelů s důrazem na výchovu vlastní odpovědnosti žáků za své chování, s pochopením pozitivních i negativních důsledků. Systém evidence je založen na možnosti zisku + kladných bodů za nadstandardní aktivity a plnění žákovských povinností - záporných bodů za neplnění žákovských povinností, nekázeň 1. ročník má vlastní systém hodnocení v rámci ročníku. Při plnění žákovských povinností je kladen důraz na efektivní spolupráci rodiny a školy. 1. ročník se považuje za adaptační období žáka na školní prostředí. 13

14 Ve 2. ročníku je i nadále žádoucí efektivní spolupráce rodiny a školy, zároveň je nutné zvyšovat u žáka pocit zodpovědnosti za plnění svých žákovských povinností. Systém hodnocení vytvářejí třídní učitelky v rámci svého ročníku. Zavedení EVIDENČNÍCH SEŠITŮ od 3. ročníku Na začátku každého školního roku září považujeme za adaptační měsíc, proto systém evidence zahajujeme od října. Do Evidenčního sešitu zapisují třídní učitelé, ostatní vyučující v dané třídě, učitelé vykonávající dohled, organizující nadstandardní aktivity nebo učitelé přítomni danému problému. KLADNÉ BODY Týden bez zápisu v Evidenčním sešitě a bez zápisu v ŽK Vzorné plnění žákovské služby + 2b + 2b Nadstandardní aktivita žáka dle náročnosti + 1 až +15b Reprezentace školy dle náročnosti + 1 až +15b Průběžné vyhodnocení kladných bodů je v kompetenci třídních učitelů. ZÁPORNÉ BODY Nepřipravenost na vyučování, neplnění žákovských povinností Nesplnění DÚ Zapomenutí žákovské knížky Nevhodné chování v hodinách či o přestávkách (které neodpovídá přímo výchovnému opatření vyššího stupně) - 1b - 2b - 3b - 1 až -5b Ztráta žákovské knížky -5b Soustavné narušování vyučovací hodiny -10b Nedostavení se na individuální vzdělávání po vyučování -10b V průběhu každého měsíce třídní sledují počet zápisů v Evidenčním sešitě a v ŽK. V případě dosažení hraničního počtu bodů ihned udělují výchovné opatření. Koncem měsíce provedou třídní vyhodnocení zápisem do ŽK, kde bude rodič informován o tom, jak si žák vedl v plnění svých povinností včetně počtu získaných kladných či záporných bodů. Zohledněni jsou žáci s odborným posudkem o specifických poruchách chování nebo učení, ADD, ADHD a děti sociálně znevýhodněné. Závažnější přestupky proti školnímu řádu jako 14

15 školní násilí, záškoláctví, svévolné ničení školního majetku, krádeže, podvody, vulgární jednání k dospělým či spolužákům, projevy šikany, přinesení či požití návykových látek v areálu školy včetně cigaret apod. považujeme za závažné porušení pravidel slušného chování, po kterém bude dle závažnosti přímo následovat odpovídající stupeň kázeňské sankce (i bez dosažení limitu záporných bodů). Záškoláctví: hranice pro udělení jednotlivých výchovných opatření 1 3 neomluvené hodiny 4 8 neomluvených hodin 9 32 neomluvených hodin 33 a více dní neomluvené absence třídní důtka ředitelská důtka druhý stupeň z chování třetí stupeň z chování Záporné body: hranice pro udělení jednotlivých výchovných opatření Tabulka výchovných opatření pro 1. stupeň 15 záporných bodů 15b napomenutí třídního učitele + 15 záporných bodů 30b třídní důtka + 15 záporných bodů 45b ředitelská důtka po projednání na pedagogické radě + 15 záporných bodů 60b snížený stupeň z chování 2 na pedagogické radě + 15 záporných bodů 75b snížený stupeň z chování 3 na pedagogické radě Tabulka výchovných opatření pro 2. stupeň (náročnější prostředí pro žáky) 20 záporných bodů 20b napomenutí třídního učitele + 20 záporných bodů 40b třídní důtka + 20 záporných bodů 60b ředitelská důtka po projednání na pedagogické radě + 20 záporných bodů 80b snížený stupeň z chování 2 na pedagogické radě + 20 záporných bodů 100b snížený stupeň z chování 3 na pedagogické radě 15

16 Kladné body: hranice pro udělení jednotlivých výchovných opatření Tabulka výchovných opatření pro1. a 2. stupeň 20 kladných bodů 20b pochvala třídního učitele + 20 kladných bodů 40b pochvala ředitele školy + 20 kladných bodů 60b návrh na pochvalu na vysvědčení V novém pololetí žák zahajuje s nulovým počtem bodů. Informování zákonných zástupců: a) Třídní učitel ve spolupráci s vyučujícím informuje pravidelně o prospěchu a chování žáka zápisem v žákovské knížce, notýsku, formuláři, na třídních schůzkách. Při náhlém zhoršení prospěchu nebo chování informuje okamžitě. b) Třídní učitel nebo vyučující podá tyto informace, jestliže o to zákonní zástupci požádají (konzultační hodiny, telefonicky). c) Ředitelka školy informuje v případě, že dojde k výraznému zhoršení chování. d) Všichni učitelé průběžně zapisují známky (žákovské knížky, notýsky), případně slovně hodnotí výkony žáků. Na konci čtvrtletí učitelé jednotlivých předmětů zkontrolují, popř. doplní známky v ŽK. e) Všichni vyučující si zakládají přehledné podklady pro klasifikaci za dané pololetí. Písemnosti jsou archivovány nejméně po dobu následujícího klasifikačního období a musí být k dispozici ve škole. f) Pokud je žákovi navržena nedostatečná, informuje učitel prokazatelným způsobem i s odůvodněním zákonné zástupce a to dříve, než se s touto skutečností seznámí prostřednictvím vysvědčení (nejpozději 10 dní před konáním pedagogické rady). 4. Všeobecná ustanovení Tyto zásady byly projednány na pedagogické radě dne Nabývají účinnosti dnem Školská rada projednala a schválila dne: Mgr. Sabina Jonášová Čižikova ředitelka školy

17 IČO: