MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů Taneční forma street dance a životní styl tanečníků Bakalářská práce Vedoucí práce: Vypracovala: Mgr. Pavlína Vaculíková, Ph.D. Zuzana Pýchová Regenerace a výživa ve sportu Brno, 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně 13. dubna 2013 podpis...

3 Poděkování Především bych ráda co nejsrdečněji poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Pavlíně Vaculíkové, Ph.D. za její velkou trpělivost, vstřícnost, podporu, cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat taneční skupině Street Busters a společnosti SB Corporation za pomoc při zpracování videa, které je přílohou mé bakalářské práce.

4 Obsah ÚVOD STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ Tanec Definice tance Historie tance Tanec v pravěku Tanec ve starověku Tanec ve středověku Tanec v novověku Hip hop a jeho kultura Charakteristika hip hopu Vznik hip hopu a jeho rozšíření Hudební a kulturní trendy Základní pilíře hip hopu Rapping (MC - ing) Deejaying (DJ - ing) Graffiti B - boing (Break dance) Street dance Charakteristika street dance Metoda tvorby Strukturalizace tanečních stylů street dance Old school dancing Up - Rock Locking Funky styly (Electric boogie / Boogaloo / Popping) B - boying (Break dance)... 41

5 New school dancing / New Style Hip hop jako taneční styl New Jack Swing (Hype) Be Bop House dance Waacking Vogueing MTV / video dance Dancehall Krump Vývoj street dance v České republice Organizace v ČR Akce a projekty Profesionalita ve street dance Infrastruktura Životní styl PRAKTICKÁ ČÁST CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Cíle práce Úkoly práce METODIKA PRÁCE Popis zkoumaného vzorku Metody VÝSLEDKY PRÁCE Shrnutí a doporučení ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 98

6 SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ PŘÍLOHY RESUMÉ

7 ÚVOD Ač se tak někomu nemusí na první pohled zdát, tanec nás provází životem už odnepaměti. Od pravěku, kdy měl význam spíše náboženský či obřadní, až po moderní, klasický, výrazový nebo pouliční tanec, který vnímáme více jako sportovní disciplínu, ale i jako určitý druh umění. Pro někoho je tanec vášní a náplní života, pro jiného končí návštěvou tanečních kurzů na střední škole. Tanec nás doprovází ve většině případů především kulturním životem, ať jsou to již zmíněné taneční lekce nebo společenské události jako jsou plesy, bály, tanečních workshopy a jiné. S tancem se setkáme velmi často i na jevišti divadla, v muzikálech, filmech, televizních pořadech, soutěžích, videoklipech, ale i fitness centrech, která čím dál častěji lákají návštěvníky na nejrůznější taneční lekce, jako je např. Zumba, Břišní tanec, Dance aerobic, Flirt dance, Pole dance, PortDeBras a jiné. Přestože tanec může vypadat ve finálním podání velmi lehce, tak zdání mnohdy klame. Jedná se o pohybovou aktivitu, která vyžaduje velkou dávku úsilí, tréninku a odříkání. Stejně jako v jiných sportovních disciplínách, tak se i v tanci pořádají soutěže a šampionáty jak na republikové, tak na světové úrovni. Od většiny ostatních sportovních disciplín se tanec liší svojí uměleckou stránkou. Slouží k vyjádření emocí, nálady, myšlenky, ale i názoru. Stále častěji se můžeme setkat s jeho využitím v oblasti pohybové terapie. Ve své bakalářské práci se zabývám především pouličním tancem tedy street dance a jeho jednotlivými styly, které se neustále vyvíjí a rozšiřují o nové. Osobně se tanci věnuji od svých šesti let a dá se říct, že je naprostou součástí mého života. Do mých sedmnácti let jsem se učila velkému množství tanečních stylů jako je moderní výrazový tanec, jazz dance, schow dance, kabaretní tance, step, disco dance a street dance. 7

8 Poté jsem se rozhodla trávit svůj volný čas pouze v rytmu street dance, z toho důvodu jsem přešla do taneční skupiny Street Busters z Jihlavy, která se tomuto stylu tance plně věnuje. Z vlastní zkušenosti vím, že se jednotlivé taneční styly navzájem propojují a čerpají jeden od druhého. Nelze je tedy rozškatulkovat a oddělit od sebe. Proto jsem velmi ráda, že jsem měla tu možnost, vyzkoušet si téměř všechny taneční styly a dnes to považuji za velkou výhodu. V teoretické části jsem se zaměřila na historii a vývoj tance, dále na hiphopovou kulturu, vývoj street dance a jeho jednotlivé formy, které jsem popsala. V závěru teoretické části jsem se zabývala organizací, současnou situací a vývojem street dance v České republice. Jelikož je velmi obtížné jednotlivé styly popsat tak, aby si čtenář, který se tímto tancem nezabývá, vytvořil určitou představu. Rozhodla jsem se ve spolupráci se společností SB Corporation a taneční skupinou Street Busters natočit krátké ukázky jednotlivých tanečních stylů, které by měly čtenáři nabídnout jasnou představu a přiblížit mu tak tento taneční svět. Celou praktickou část jsem věnovala životnímu stylu tanečníků street dance v České republice, kdy jsem se pomocí dotazníků snažila zjistit, jaký způsob života vedou. Velkou nevýhodu v psaní této práce shledávám v nedostatku kvalitních zdrojů a literatury, která by se tímto tématem zabývala. Čerpala jsem především z dostupných knih, internetových zdrojů a časopisů. Dále jsem navštívila taneční workshopy, semináře a využila vlastní zkušenosti. Dle mého názoru je tento druh tance dobrou volbou pohybové aktivity a mohl by oslovit větší spektrum mladých lidí, kteří se čím dál častěji, žádnému sportu nevěnují. Jelikož se jedná o moderní formu tance, se kterou se veřejnost dostává čím dál více do styku především díky médiím, domnívám se, že by zájem ze strany mládeže mohl narůstat. Dále by street dance mohl zaujmout přitažlivým moderním životním stylem, se kterým souvisí jak styl oblékání, poslech hudby, tak návštěvy nejrůznějších kulturních událostí. 8

9 Cíl práce Cílů má tato práce hned několik, prvním je sestavit ucelený přehled informací, které s tímto tancem souvisí. Dále podrobně seznámit čtenáře s tanečním stylem street dance a jeho jednotlivými druhy, pomocí textu i natočeného videa, které je přílohou. Jedním z posledních cílů je přiblížit a vyhodnotit životní styl těchto tanečníků. 9

10 1. Stav dosavadních poznatků Celá tato kapitola je zaměřena na informace související s tancem a hiphopovou kulturou, které jsem získávala především z dostupné literatury, internetových zdrojů, časopisů, ale i tanečních seminářů a workshopů Tanec Tato kapitola pojednává o tom, jak někteří autoři definují tanec, zmiňuji se v ní i o historie tance, ale hlavně o hiphopové kultuře, ze které street dance vychází. Dále podrobně popisuji jednotlivé taneční styly tohoto tance. V závěru se zabývám vývojem street dance v České republice, jeho organizací, profesionalitou a infrastrukturou. Poslední část je věnována životnímu stylu Definice tance Bohužel neexistuje žádná přesná definice tance. V následujícím textu proto uvádím příklady interpretací některých autorů knih. Tanec je tvořivé převedení smyslových, duchovních zážitků do pohybu, tedy vizuální formy. Je zprostředkováním vnitřních a vnějších zážitků formou pohybu (Smugalová, 2008, s. 72). Tanec je originální projev určité osobnosti. Jedná se o harmonický a kultivovaný pohyb, vyjádřený z vnitřního pocitu, z radosti z pohybu samého, z určité představy a z hudebního zážitku (Jeřábková, 2004, s. 8). Tanec je fenomén kulturní, umělecký, antropologický, zjemňující, obohacující a povznášející lidskou duši i komunikaci. Jeho úkolem je redukovat úzkost a pomáhá překonat to, co nejde překonat jinak (Dosedlová, 2012 s. 12). 10

11 Tanec má mít jako uzavřené dílo svůj osobitý ráz a styl. Styl odlišuje jednoho umělce od druhého, představuje tanečníkovu osobnost, jeho schopnosti, ukazuje na zvláštnosti dobové, národní a sociální. Styl je pak ovlivňován tématem taneční skladby a taneční technikou. Jinou techniku má špičkový tanec klasický, tanec akrobatický, tzv. novodobý moderní tanec apod. (Podhrázská & Medvecká, 1984, s. 10). Tanec má každý v sobě a pohyb na hudbu je vrozená, přirozená reakce. Nezastupitelný úkol má ve zlepšení fyzické kondice a napomáhá tomu, aby bylo tělo zdravé (Wainwright, 2006, s. 8). Cílem tance je tlumočit své myšlenky, pocity, představy, dojmy i sny němým, přesto zpívajícím tanečním pohybem (Kurková, 1987, s. 8). Taneční citáty Tanec je komunikace mezi tělem a duší. Vyjadřuje to, na co slova nestačí. (Ruth Saint Denis) Tanec odhaluje tajemno, které hudba skrývá. (Charles Baudelaire) Tanec je nejoblíbenější metafora světa. (Kristy Nilsson) Nejprve tanči, pak mysli! To je přirozený sled věcí. (Samuel Beckett) (Tanec, 2013) 11

12 Historie tance Tuto kapitolu bych krátce ráda věnovala historii tance z hlediska historického vývoje. Když se rozhlédneme kolem sebe, zjistíme, že je svět plný pohybu, jenž je samozřejmou a přirozenou součástí člověka. Nejdříve lidé různými pohyby znázorňovali např. lov nebo vyhranou bitvu, ale až právě tanec dal lidskému pohybu krásu a vznešenost (Balaš, 2003, s. 9-10) Tanec v pravěku V období paleolitu byl pro člověka lov otázkou života a smrti, jelikož se jednalo o prvořadý zdroj obživy. Aby byl tedy co nejúspěšnější, obraceli se lidé k magii, používání zaklínadel, předmětů nebo činností, které jim měly zajistit úspěšný výsledek. Lovec se díky tanci snažil napodobit zvíře, aby ho ovládl a později ulovil (Dosedlová, 2012, s ). V období mezolitu byly časté totemové tance, které byly označovány za jeden z prostředků příslušnosti k rodu nebo ke kmeni. Sluneční tance některé kmeny tančily za účelem doplnění energie vesmíru, která se podle nich postupně spotřebovává. Jiné ho chápaly jako léčebnou ceremonii, která měla zajistit nezranitelnost při lovu. Tanec bori označující zlého ducha měl za úkol vypudit zlého ducha z těla nemocného (Dosedlová, 2012, s ). Období neolitu je pro člověka velmi zlomové, jelikož hlavním zdrojem obživy se stalo zemědělství. V této době došlo k usedlejšímu způsobu života a tanec se většinou vázal k pravidelně vykonávaným činnostem. Nejčastěji býval spojován s počasím např. Tanec deště či Tanec na počest Slunce. Mezi další významné tance patří i ty, které člověka provázely významnými životními událostmi jako je narození, iniciace, svatba či smrt (Dosedlová, 2012, s ). 12

13 Tanec ve starověku Starověk patří k historickému období dějin, kdy vznikala vesnice a brzy poté město, které mělo svého vládce, kterým byl král a kněz. Díky této organizaci se začala vyvíjet aristokracie a elita. Lidé se soustřeďovali do úrodných oblastí a začal velký rozvoj zemědělství. Vliv na rozvoj tance měly jednotlivé kultury zemí, zejména to byl Egypt, Mezopotámie, Palestina, Kréta, Řecko, Římská říše, Byzantská říše a Indie (Dosedlová, 2012, s. 34) Tanec ve středověku Starověk patří k historickému období všeobecného úpadku jak kultury, tak společenského života. Lidé žili v uzavřených společenstvích a řídili se nařízenými pravidly. Hlavní roli hrálo křesťanské náboženství, které tanec chápalo jako aktivitu, která směřuje proti Bohu. Proto byl v chrámech zakázaný. Postupem času si našel své místo v žákovských divadelních hrách. Mezi nejstarší tance patřily svatojánské a kruhové tance, které se tančily s drobnými úkroky vpravo a vlevo (Dosedlová, 2012, s ) Tanec v novověku Klasický tanec (balet) Název tohoto tance pochází z italského baletto, což znamená taneček. Původ sahá do období renesance v Itálii a Francii a podstatou původní myšlenky bylo spojení čtyř umění. Byla to hudba, tanec, poezie a malířství. Díky Ludvíku XIV. vedla profesionalizace baletu k rozvoji taneční techniky. Hlavním úkolem bylo spojit jevištní tanec s dějem. Další významnou osobností byl Jean Georges Noverre, který se zasloužil o skutečnou reformu baletu. Osvobodil ho od opery, tím dostal balet svoji nezávislost. Snažil se, aby byl především obrazem pravdivých emocí, mravů a zvyků. 13

14 V této době došlo i na reformu kostýmu, tak jak ho známe dnes a baletní technika byla obohacena o tanec na vyztužených špičkách. Postupem času vznikly tři pověstné baletní školy, kterými jsou italská, francouzská a ruská (Dosedlová, 2012, s. 65; Brodská & Vašut, 2004, s. 7-9). Moderní výrazový tanec Za zakladatelku je považována Isadora Duncanová, která byla baletkou. Nechala se inspirovat antikou a začala tančit bosa, velmi často v přírodě proto, aby vyjádřila svou duši a vytančila svůj život. Cílem se stala volnost a přirozenost. Ačkoli vzniklo během 20. století mnoho škol moderního tance, všechny navazují na myšlenku, že všechny city a pocity mají svou odpovídající podobu v tělesném výrazu. U nás patří k významným tanečnicím a pedagožkám Jarmila Jeřábková či Jarmila Kröschlová (Dosedlová, 2012, s. 67). Postmoderní tanec Tento tanec experimentuje s pohybem i tělem, přičemž tanečník svým projevem často nic nesděluje ani nevypráví žádný příběh. Jedná se spíše o abstraktní pohybové ztvárnění. Ruší se přímá návaznost na hudbu a pevná choreografie. Cílem mnohých choreografů bylo nabourat konvenční estetiku a běžné normy, tudíž provokovat (Dosedlová, 2012, s. 68). Tanec ve 20. století V tancích se odrážela nálada a smyšlení společnosti. Tance 20. století byly ovlivňovány především dějinnými událostmi, jako byla první a druhá světová válka. Přestože díky nim narůstalo mezi lidmi velké napětí, našli se i tací, kteří si chtěli užívat života a veselit se. Proto vzniklo mezi válkami tolik nových tanců. 14

15 Pro představu je to např. tanec blackbottom (černé bahno), ve kterém byla znázorňována chůze otroků v rýžových plantážích. Dalším může být tanec cakewalk viz obr. 1 (chůze s koláčem), kdy taneční páry soutěžily o koláč (Balaš, 2003, s. 12). Obr. 1 Cakewalk (Winesett, 2010) Konec minulého století ovlivnil svým životním stylem a různými módními trendy řadu tanců, v nichž jsou patrny prvky pantomimy, akrobacie, robotiky, případně i náznak bojového umění. Příkladem jsou tance boogie woogie, jitterburg, jive, akrobatický rokenrol či break dance. Není výjimkou, že tanečníci break dance tančí na ramenech, zádech či dokonce i na hlavě (Balaš, 2003, s ). Zde vznikají počátky street dance. Tyto tance se poprvé objevily na ulicích velkoměst ve znamení sociální revolty a dokonce zažily dobu odmítnutí ve společnosti (Dosedlová, 2012, s. 72). 15

16 Každý tanec se vyvíjel nejen v závislosti na historickém vývoji, ale i na tom jaké si lidé vytvářeli sociální skupiny. Nástup nového tance se vždy nejprve projevil novým hudebním stylem, který provázel značný společenský vzruch. Právě hudba podnítila vznik a inspiraci mnoha tanců a pomáhala jim v dalším rozvoji. Kdyby nebylo hudby, určitě bychom některé druhy tance vůbec neznali. Každá z vývojových etap tance i hudby vznikala, popřípadě se navracela v určitém období, což mělo vliv jak na hudební aranžmá a taneční styl, tak na módní trendy a životní styl mladých lidí (Balaš, 2003, s. 6). Vycházíme-li ze skutečnosti, že tanec vznikl jako radostný, ale i depresivní projev vyrovnání nebo vystupňování vnitřního napětí lidského nitra, zjistíme, že se z něho stal v různých etapách lidstva významný činitel náboženský, politický, kulturní, společenský a v neposlední řadě i zábavný. A právě na počátku 20. století dochází jak v Americe, tak i v Evropě k velké přeměně tance v zábavu. (Balaš, 2003, s. 11). Dvacáté století je důležité, jelikož v něm vznikla hip hop kultura, která je popsána v následující kapitole. Věnuji se jí především proto, že z ní vznikl street dance, jenž je hlavním tématem této práce. 16

17 1.2. Hip hop a jeho kultura V této kapitole se zaměřím především na hip hop a jeho kulturu, ze které vychází street dance. Dá se říci, že se jedná jak o hudební směr a druh tance, tak o kulturu a životní styl, který se opírá o čtyři základní elementy, jimiž jsou rap (často označovaný jako emceeing), deejaying (rozvinutější podobě se říká turntablism), graffiti (známé jako writting nebo aerosol art) a b - boing (častěji používaný název break dance či breaking) (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83) Charakteristika hip hopu V překladu znamená hip módní či současný, hop je spojený s významem tance a pohybu. Velká část lidí si pod pojmem hip hop představí pomalé beaty a agresivní projev mluveného slova, kulturu volných kalhot, dresů basketbalové NBA, barevných graffitů a masivních zlatých řetězů. Zařadit můžeme i umění napodobovat různé zvuky, rytmické hudební nástroje pomocí úst a mikrofonu, tzv. beatbox. Tyto prvky jsou opravdu často typické pro tento životní styl, avšak nesmíme opomíjet jeden hlavní aspekt, kterým je tanec (ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 2) Vznik hip hopu a jeho rozšíření Když pomineme pohybové dispozice, nadání k hudbě, kulturní a sociální zázemí v ghettech a uzavřených komunitách, tak byl tento projev dříve, vedle sportu, jediným způsobem uvolnění s možností využití tradiční svobody slova ke kritice společnosti. Později po popularizaci přibyl pro mnoho lidí další argument, tím byly peníze, jejichž může být hip hop velice dobrým zdrojem. Přestože míra černošských umělců převládala, našlo se i několik bělochů, kteří se zasloužili o rozvoj této kultury. Jsou to například Beastie Boys nebo Cypress Hill (ATVA- vzdělávací centrum, 2011, s. 2). 17

18 Všechno hudební a taneční dění 80. a 90. let je nazýváno hiphopovou kulturou s životním stylem mládeže. Hip hop je důraznou odpovědí mladých, převážně černých Američanů na dnešní svět. Žije především velkoměsty, jejich podzemím, dopravními uzly, ale i mediálními silami. Kromě rapu, který je starší, vznikaly všechny součásti hip hopu v Americe v 70. letech. K této kultuře patří dále deejaying, graffiti a b - boying. Stejně jako rap pochází graffiti z Bronxu z Brooklynu. Monogramy ilegálních sprejerů vznikaly v 60. letech, kdy se poslíčci z touhy proslavit se za hranicemi rodného ghetta podepisovali na místa, kam je práce přivedla. Průkopníci b - boyingu patřili k členům pouličních gangů New Yorku a Los Angeles, kteří se kvůli své ochraně učili dokonce i bojová umění. Proto mnoho tanečních prvků a pohybů z této doby může působit agresivně. B boying určoval životní styl i to, jaká móda se bude nosit a je pravdou, že byl časem na televizní obrazovce jako doma. V polovině 80. let se hiphopová kultura dostala do Japonska, dále do Evropy přes Británii a velmi brzy zdomácněla i u nás (Balaš, 2003, s. 51). Mezi nejvýznamnější osobnost patřil James Brown. Americký zpěvák, hudební skladatel a vydavatel, který měl zásadní vliv na vývoj soulové a funkové hudby, jehož skladby výrazně ovlivnily zvuk hip hopu. Byl přezdívaný Mr. Please, Mr. Dynamite, nejčastěji však The Goodfather of Soul. Nejvíce se proslavil hitem I Feel Good. Díky svým textům a politickým postojům se stal symbolem pro černošskou komunitu v USA (ATVA vzdělávací centrum, 2011, s ) Hudební a kulturní trendy, které ovlivnily vznik a vývoj hip hopu Hip hop je považován za jeden z posledních hudebních proudů black music, který se vyvinul na konci 60. let (Fiedler, 2003, s. 5), jiné zdroje píší, že tato kultura vznikla na počátku 70. let 20. století v USA z Bronxu v New Yorku (ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 4). 18

19 Především jde o kulturu afroamerické komunity, která vzešla z ulic amerických velkoměst, ovlivnila životní filozofii a svět moderní hudby konce 20. století. V 80. letech je hip hop chápán spíše jako kultura, která zahrnuje všechna umění, která vznikají a vychází z pouličního životního stylu (Fiedler, 2003, s. 5). Další důležitou základnou bylo Los Angeles, kde se rozvíjel breakbeat. Jedná se o hudební styl, který využívá tzv. zlomové okamžiky, proto break (pozn. anglicky znamená break pauza). Jeho zakladatelem je Kool Herc viz obr. 2, který svým příchodem z Jamajky přinesl nový způsob zpěvu, tehdy známý jako toasting, což je recitování improvizovaných veršů do rytmu reggae (ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 4). Další hudební vliv měl rap, jehož původ spočívá v africké ústní tradici a první náznaky se objevily u profesionálních zpěváků - vypravěčů, kteří pocházeli ze západní Afriky a vystupovali pod jménem Griost (Fiedler, 2003, s. 5). V USA měla na rap velký vliv hudba pocházející z Jamajky, tedy reggae, kde deejayové doprovázeli hudbu mluveným slovem, slogany a tak povzbuzovali tanečníky. Mezi časté výkřiky do hudby (již zmíněný toasting) patřilo např.: Throw your hands in the air, and wave em like ya just donn t care! Jamajské reggae bylo doprovázeno tancem blues dance a tato hudba zajisté ovlivnila vývoj R n B v USA. Tento taneční styl byl součástí jamů, které se pořádaly buď v halách nebo pod širým nebem (pozn. jam či jamování znamená improvizace, jedná se o náhodné seskupení tanečníků a každý tančí, tak jak to zrovna v danou chvíli cítí) (Fiedler, 2003, s. 5-6; ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 4). Rap byl označován dříve MCing (Master of Ceremonies nebo také Microphone Checker) a stejně jako toasting je založený na předehraném zvuku a na silném beatu. Americký rap na hard funkovém podkladu, jamajský toasting na jamajských rytmech. Hudebně i tanečně se vyvíjel v klubech newyorského Bronxu a jeho charakteristickým znakem je recitování do instrumentálního hudebního základu. Jedná se o lidové umění, které neuznává žádná pravidla moderní vědy ani gramofonový průmysl. 19

20 Umělci rapují o životě na ulici, osobních zkušenostech, sociálním postavení ve společnosti, životním stylu, o tom jak si získat respekt a uznání, o válkách gangů, drogách, násilí či sexu. V tématech se však odráží i politické, sociální i ekonomické podmínky. Čím byl obsah textu tvrdší a agresivnější, tím byli rappeři respektovanější. Vliv měl hip hop i na styl oblékání mladých lidí. Nosily se volné mikiny s kapucemi, širší kalhoty a tenisky (Fiedler, 2003, s ; ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 4) První velkou hvězdou byl U Roy a mezi první hip hopové skupiny patřily Kool Herz and the Herculords, Sugar Hill Gang, Rappers Delightod či Run D.M.C., kteří se proslavili nejen svojí hudbou, ale i oblečením od sportovní značky Adidas v kombinaci se zlatými řetězy a stanovili tak pro další generace nový styl. Jednalo se vyloženě o komerční skupinu, která se stala vzorem pro některé hip hopové interprety (pozn. blíže se rapu budeme věnovat v následující kapitole, jelikož se jedná o základní pilíř hiphopové kultury) (Fiedler, 2003, s. 5, ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 4). V 60. letech zasáhl Ameriku nástup funky music. Za krále funky je považován James Brown, jehož hudba měla vliv na vývoj hiphopové kultury. Dalším velmi významným představitelem funky je George Clinton. I Capoeira přispěla k vývoji hiphopové kultury. Vznikla asi před 400 lety zásluhou afrických otroků převezených v době kolonialismu do Brazílie a hlavním představitelem byl Mistr Bimba. Z tohoto odvětví přebral mnoho bojových prvků především break dance, kterému je dále věnována kapitola (Fiedler, 2003, s. 6-10). V 90. letech přichází na scénu odnož hip hop music, kterou představují zejména M.C. Hammer a Vanilla Ice. Kolem roku 1995 přestává být hip hop vnímán jako specifický žánr a zařazuje se do hlavního rockpopového proudu. Často je kombinovaná hudba pop stars s rapovými vsuvkami. Využívají se i prvky R n B či hip hopu. Tak vzniká nový taneční a hudební styl. Mezi představitele patří např. Nelly, Usher, Jennifer Lopez a další (Fiedler, 2003, s. 18). 20

21 Příchodem rapu se změnilo i pojetí hvězd a idolů. Přestože šlo většinou o anonymní muziku především černošských vrstev, stal velmi oblíbeným a populárním produktem gramofonového trhu, který byl orientovaný především na bílé publikum. V následujících patnácti letech zasáhl snad všechny oblasti populární hudby. Velký vliv měl právě na změnu stylu tance v tančírnách a klubech. Dokonce existují v Americe studie, které poukazují na to, že v roce 1999 rap úplně vytlačil v prodeji desek populární hudbu (Balaš, 2003, s. 52). Obr. 2 Kool Herc (Cepeda, 2011) Základní pilíře hip hopu Hip hop je životní styl s rozvinutou a pestrou kulturou, vlastním jazykem, stylem oblékání, specifickou hudbou a myšlením. Neustále se vyvíjí, zdokonaluje a opírá se o čtyři základní pilíře. Někdy se můžeme setkat i s pátým pilířem a tím je beatboxing (humanbeatbox), který představuje schopnost (ve vrcholné formě doslova umění) brilantně a věrně napodobovat hudbu a deejayské techniky díky vlastnímu mluvícímu ústrojí (hrtan, jazyk, ústa, rty, nos). 21

22 Méně často se hovoří o dalších elementech, jimiž jsou způsob oblékání (street fashion), užívaný způsob řeči, tj. slang (street languauge) nebo street knowledge (což můžeme přeložit a chápat coby znalost pouličního prostředí, způsobu života na ulici, v ghettu a v nebezpečných oblastech) (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83). Základní pilíře hip hopu dle Fiedlera (2003) a Balaše (2003) mc - ing (rapping) - hudební složka dj - ing- hudební složka graffiti (writting, aerosol art) - umělecká část b - boing (breaking) - taneční a pohybová složka (Balaš, 2003, s. 51; Fiedler, 2003, s ) Rapping (MC - ing) Tento pilíř hiphopové kultury představuje mluvený projev a rýmování do rytmu hudebního podkladu. Jedná se o způsob vokalizace textu na jakoukoliv hudbu, ale i bez hudebního podkladu (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83). Díky rapu měly děti Bronxu možnost a příležitost jak na sebe upozornit a vyjádřit své názory, pocity a protesty na prostředí, ve kterém žijí. Náznaky rapu začínají na večírcích, kde se lidé baví recitováním improvizovaných textů do hudby z kazeťáků tzv. MCs. (MC je zkratka pro Master of Ceremonies je to osoba, která manipuluje s mikrofonem, někdy se používají názvy Microphone Controller či Mic Checka ). Jde o spolupráci deejaye a rapperů, kdy šlo zpočátku spíše o improvizaci, avšak již zmíněný Jamajčan Kool Herc začal přehrávat dvě stejné desky na dvou gramofonech a break beat byl na světě (Fiedler, 2003, s ). 22

23 Druhy rapu Alternativ rap Styl vyznačující se neostrými hranicemi, prvky soulu, reagge, jazzu i metalu. Představiteli jsou např. skupina The Fugees či The Roots. Bass rap Vznikl na Floridě a jeho texty se zpravidla točí kolem sexuálního tématu. Představitelem je např. 2 Live Crew. Crossover rap Více popově zaměřený styl, který je méně konfliktní a má široké publikum. Představiteli jsou např. M. C. Hammer nebo The Fresh Prince (Will Smith). East Coast Rap Má kořeny v old school hip hopu, je ovlivněn reggae a jazzem. Freestyle rap Je přísná řeč. Raper popisuje svoji situaci a různé okolnosti, které se dějí kolem něj. Text je v momentě hotový a žádná příprava předtím neprobíhá. Freestyle battles jsou akce, kde rapeři mezi sebou soutěží. G funk Nejznámější a nejpopulárnější styl 90. let, jehož představitelem je Dr. Dre. Gangsta rap Hlavními tématy jsou ostré, agresivní a pravdivé příběhy z ulice, přičemž tvrdé a násilné texty jsou mířené především na policii. Tento styl byl populární především v 90. letech minulého století. Představiteli jsou např. N.W.A., Ice-T, Dr. Dre nebo Snoop Dogg. 23

24 Hardcore rap Předcházel gangsta rapu a vyznačuje se drsnými texty i zvukem. Pop rap Jedná se o nejméně agresivní druh rapu. Představiteli jsou např. Nelly, M.C. Hammer či Vanilla Ice. Jazz rap Styl ovlivněný jazzem, který reprezentují Jungle Brothers, The Roots nebo Digable Planets. Underground rap Zahrnuje prvky hardcoru, hip hopu i gangsta rapu. West Coast Rap Vychází spíše z funkové hudby a oslavuje gangsterský způsob života. (Fiedler, 2003, s ; Balaš, 2003, s ; ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 6) Deejaying (DJ ing) Jedná se o prostředek, který umožňuje reprodukovat hip hopovou či jinou hudbu. První deejayové na blockparties (pozn. jedná se o neformální událost, kdy se sejdou sousedé a přátelé, poslouchají hudbu a tančí) začali izolovat bicí z různých písní a vkládat je do svých skladeb. Tím byla jejich představení mnohem zajímavější a zábavnější. Tato technika hraní se stala běžnou pro Jamajku a New York, kam ji jamajští přistěhovalci přinesli. Mezi průkopníky patřil mnohokrát zmíněný Kool Herc (ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 5). V roce 1970 objevil Grand Wizard Theodore viz obr. 3 scratsching. Jednalo se o naprostou náhodu. 24

25 Theodore jednou při tréninku s gramofony pustil hudbu moc nahlas. Slyšel křik své matky, podržel ruku na točícím se gramofonu s deskou, aby zastavil hudbu a slyšel, co po něm matka chce. S takto vylouděným zvukem dál pracoval a experimentoval. Později dostal ocenění od International Turntable Foundation za vynález scratche (ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 4). Základní prostředek k vytvoření hip hopové hudby, kdy deejay obsluhuje dva vinylové nosiče, které se pouštějí obvykle na dvou gramofonech (pozn. anglicky turntable - odtud turnablism). Kvalita turntablismu však závisí především na šikovnosti a zručnosti samotného deejaye. Záleží na tom, jaké zvuky a rytmy dokáže s deskami na mixážním pultu vytvořit. Tím často vzniká nová, originální a neopakovatelná hudba, kterou deejay složí přímo na místě (Návratová & Vašek a kol., 2012, s. 83). Mezi hlavní techniky patří cutting, scratching, punch a phasing (Fiedler, 2003, s. 22). Obr. 3 Grand Wizard Theodore (Jam, 2011) 25

26 Graffiti Počátky graffiti se datují od konce 60. let, jejichž kolébkou jsou newyorské čtvrti Bronx a Brooklyn. Původ sahá, až k počátkům historie lidstva, kdy byly graffiti nalezeny na zdech egyptských monumentů či na zdech Pompejí. V 70. letech si díky nim označovaly gangy hranice svého území. Nejvíce pomalovaných zdí a taggů (tzn. monogramů) bylo ve Philadelphii a mezi nejznámější tvůrce patřili Cornbread a Cool Earl. V 60. letech nechávali writteři (pozn. sprejeři) své monogramy ve všech amerických velkoměstech. Nejznámější byl řecký teenager Demetrius, zvaný TAKI 183, který pracoval jako poštovní doručovatel. Díky své práci se pohyboval po celém městě, kde po sobě zanechával na veřejných místech taggy, neboli svůj podpis. Časem se proslavil a dal impulz novému pouličnímu umění (Fiedler, 2003, s. 24). Graffiti patří mezi element hip hopové kultury, který je nejvíce diskutovaný a mezi veřejností je většinou vnímán velmi negativně. Často se místo názvu graffity používá writting, aerosol art, subway art nebo spraycan art. V USA se používá pojem underground art movement (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83). Již od samého počátku, měli writteři problémy se zákony a policií, jelikož se často jedná o ničení veřejných komunikací, budov a cizího majetku. Díky graffitům se mohli tito lidé veřejně vyjádřit jak proti politickému a ekonomickému systému, tak mohly dát najevo své city a vlastní pohled na svět. Proto jsou umisťovány na viditelných a frekventovaných místech jako metro, podchody, dopravní uzly, mosty apod. (Fiedler, 2003, s. 31). Může se zdát, že je proces při ztvárnění graffitů viz obr. 4 jednoduchý, ale opak je pravdou. Přestože jde velmi často o improvizaci. Writter musí mít dobrou představivost a musí umět dobře dopředu plánovat, co a jak udělá. Nejdříve je nutné vytvořit skic, vybrat vhodnou barvu a udělat obrys, který se následně vybarví a ozdobí. Na úplný závěr se aplikují definitivní obrysy. Writterův podpis by neměl mít více jak šest písmen a jednotlivá písmena by se neměla opakovat. 26

27 Velký vliv na styl graffiti mají bezvýhradně média a celkově životní styl. Pokud však writteři nevyužívají legální plochy, jedná se o zločin, který se trestá, dle zákona (Fiedler, 2003, s ). Styly graffiti dle Fiedlera (2003) Tag style (tagging) Je writterův podpis, který vytvořil osobitým vlastním stylem a reprezentuje se tak na zdích a různých veřejných místech. Throw up Jedná se o jasně rozpoznatelný podpis, který je malovaný a písmena mají své specifické rysy a styl, často připomínají tvary písmen bubliny či mraky. Blockbuster style Styl charakterizují čtivá písmena, kreslená v pravoúhlých či rovnostranných křivkách. Tuto techniku můžeme shlédnout na autech či železničních vagónech. Simple style Je základní technika začínajícího writtera, která se vyznačuje nekomplikovanými tvary písmen a nemá žádné přidané prvky. Velmi často se tento styl využívá při podepisování skupiny nebo při psaní dalšího textu. Wild style Tato technika spadá pod náročnější. Je velmi efektivní, ale měla by být čitelná. Písmena mají komplikovanější podobu, míchají se mezi sebou v různých směrech s různými doplňujícími prvky a ozdobami. Tento styl se stal velmi oblíbený právě u hiphopové komunity. 27

28 Complex style Vyznačuje se horší čitelností a nedodržováním pravidel. Najdeme zde více ozdob, propojení, překrývání obrysů a zrcadlových efektů. 3D style Velmi kontroverzní a naprosto odlišná technika od ostatních, kdy je dělení mezi jednotlivými plochami vytvářeno pomocí stínů. Pro někoho může být tento styl vrcholnou fází, jiní ji pokládají za umění. Tento styl vznikl v Evropě v 90. letech. Own style Do této skupiny patří ti, kteří se nebojí zapojit nové prvky, které nebyly dosud poznané. (Fiedler, 2003, s ) Obr. 4 Graffiti (Bourke, 2012) 28

29 B - boing (Break dance) Přestože na ulici vzniklo více tanečních stylů, má b - boing určité výsadní postavení, jelikož tvoří jednu ze základen hiphopové kultury. Souvisí to především s tím, že vznikal v New Yorku ve stejné době a za stejných podmínek jako ostatní pilíře hiphopové kultury. Řada těchto tanečníků byla součástí pouličních gangů a měla zkušenosti s graffiti i rapem. Této taneční a pohybové složce je dále věnována jedna z následujících kapitol (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83). 29

30 1.3. Street dance V této kapitole se budu věnovat charakteristice street dance a jeho strukturalizaci na taneční styly, které blíže popíši Charakteristika street dance V překladu se jedná o tanec ulice či pouliční tanec, který zastřešuje mnoho dalších tanečních stylů, které se staly součástí hiphopové kultury. Ty se neustále vyvíjí a rozšiřují o nové. Začal se objevovat v USA kolem roku 1970 a označuje veškeré taneční performace odehrávající se na ulicích, školních dvorech nebo v tanečních klubech (ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 8). Traduje se, že americká společnost byla po hospodářské krizi a 2. světové válce velmi rozvrstvená jak vlivem sociálních rozdílů, tak rasově. Do tanečních studií a klubů se dostali pouze bohatí a proto ostatní vrstvy začaly tančit na ulici. Teprve po ukotvení prvních street dance stylů, kterými byly b - boying a electricboogie se v americké kultuře otevřely kluby tanečníkům z ulice (Centrum Tance, 2013). Street dance zahrnuje všechny hiphopové a funky taneční styly jako jsou např. break dance, popping, locking, hip hop new style, house dance a jiné (Šimberová, 2009). Všechny styly, se neustále vyvíjí, zdokonalují a stále více si získávají na popularitě. Lidé je často vnímají jako druh sportu či určitou formu umění, při kterém lze dosáhnout zlepšení fyzické kondice, flexibility, má pozitivní vliv na duševní zdraví a na rozdíl od některých sportů vede tanečníky k respektování, úctě a uznání soupeře. Pravou a původní podstatou pouličního tance však není choreografie, ale battle, což znamená vzájemný nekontaktní souboj. Ten může být buď individuální, pouze se soupeřem tváří v tvář, ve dvojici nebo ve skupině viz obr. 5. Skupinové souboje jsou jak o schopnostech jednotlivých tanečníků, tak o vzájemné spolupráci a souhře. 30

31 Nejvíce je ceněna tanečníkova jedinečnost, schopnost improvizace, reakce na soupeře a především reakce na hudbu a její ztvárnění pohybem. S tím samozřejmě souvisí schopnost slyšet a udržet správný rytmus hudby, kterou pustí deejay. Tanečníci dopředu nevědí, jakou muziku jim pustí. Zde právě hraje důležitou roli jejich schopnost přizpůsobit se dané skladbě a správně ji takříkajíc vychytat. O vítězi v samých počátcích rozhodoval přihlížející dav, dnes je to však několikačlenná porota složená ze zkušených a uznávaných tanečníků (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 86) Metoda tvorby Neexistuje jedna daná a nejlepší metoda jak se naučit street dance. Avšak za základ považujeme zvládnout základní kroky daného stylu, tedy především techniku prvků. Poté už je na samotném tanečníkovi jak bude jednotlivé prvky kombinovat a pokusí se k nim přidat něco svého. Tímto způsobem si každý vytváří vlastní osobitý styl. Tato metoda se využívá pro okamžitý taneční vstup, především v battlech. Dalším důležitým prvkem je již zmíněný rytmus, který tanečníka vede. Velkou výhodou je, když danou skladbu, kterou pustí deejay, tanečník zná. Může tak přesně vystihnout např. stop time nebo některá slova a tak získat převahu nad soupeřem (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 86). Obr. 5 Battle skupin (SDK Europe Gallery, 2012) 31

32 V choreografiích se pak cení souhra jednotlivých tanečníků, celkové postavení formace, změna útvarů, schopnost přizpůsobit dané skladbě taneční styl a spolupráce s rytmem skladby. Obvykle se pouliční choreografie ani nesnaží o příběh, ale důležitější jsou zajímavé pohyby, které kopírují danou skladbu a její rytmus. Svoji nezastupitelnou roli má i oblečení tedy kostým a celková image skupiny (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 86) Strukturalizace tanečních stylů street dance Existuje celá řada rozdělení stylů street dance. Není žádné striktní dělení, jelikož všechny styly společně spolupracují a silně se vzájemně ovlivňují. Lze je rozdělit do dvou skupin. Do jedné patří break dance, hip hop new style, new jack swing (hype), krump, R n B nebo také dancehall. Na tyto styly má vliv především hiphopová kultura. Do druhé skupiny patří locking, popping nebo eletric boogaloo, které jsou ovlivněné z největší části funky kulturou. Vlastní kategorii mohou mít styly house nebo jazz, protože se jedná o velmi osobité tance se značně specifickou hudbou (ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 8). V této kapitole vycházím ze strukturalizace dle Fiedlera (2003), jelikož se jedná o jednoho z největších a nejdůležitějších průkopníků street dance v České republice. Na základě vývoje hiphopové kultury a především rapové hudby, rozděluje taneční styly do dvou směrů, kterými jsou: Old school dancing New school dancing Old school dancing Do tohoto směru patří všechny taneční styly, které vznikly v průběhu 70. a 80. let (Fiedler, 2003, s. 34). 32

33 Up - Rock Vznikl v Brooklynu v New Yorku v 60. letech a jeho průkopníkem je Rubberband. Mezi nejznámější crew patřily Dynasty Rockers a Incredible Rock. Tento styl je inspirován capoeirou viz obr. 6. Charakterizuje boj pouličních gangů, kdy se tanečníci dostávají velmi blízko sebe, ale nedotýkají se. Je velmi rychlý, trochu připomíná souboj v kung-fu. Vítězem se stává ten, kdo předvede lepší a rychlejší prvky. Většinou je zapojena celá skupina. Právě up - rock byl zřejmě jednou z prvních forem breakingu (Fiedler, 2003, s ). Obr. 6 Capoiera (Mischa, 2009) Locking Je považován za první skutečný street dance. Tento styl proslavil tanečník jménem Don Campbell, po něm je nazván tanec Campbellock. Jde o nejstarší funky styl v historii street dance. Dříve než Campbell přišel se svým vlastním stylem, rád pozoroval své přátele, jak se po škole schází a tančí. Také začal navštěvovat losangelské kluby např. Maverick s Flat, kde se inspiroval tehdejšími tanci, jako byly alligator, chacha, funky chicken či texas hop.. 33

34 Ve výsledku všechny tyto prvky promíchal a jak to často u začátečníků bývá, vždy se u něčeho zastavil a přemýšlel co dál. Sám si to neuvědomoval, ale ostatním to připadalo vtipné. Jeho taneční projev působil s náhlým zaseknutím velmi zábavně. Právě tato zaváhání či zaseknutí se nazývají cambellocking nebo lock viz obr. 7, tedy zámek (Alyaschca Crew - Street dance, 2012, s. 1). Použil hydraulické kontrolované pohyby, které kombinoval s prudkými nekontrolovanými pohyby tzv. tap - flashdance, spolu s přesnými zastaveními ve vtipné póze nebo zmrzlou dobou - tedy již zmíněným lockem. Cambell založil skupinu The Lockers a vytvořil tak tanec, který byl fyzickým ztělesněním tehdejší afroamerické kultury (Fiedler, 2003, s ). Tato taneční skupina byla považována za jednu z první profesionálních tanečních skupin. Objevili se i na předávání cen Grammy a Oskarů po boku těch největších hvězd jako byl v té době Frank Sinatra, Aretha Franklin, Sam Davise Jr., Steve Wonder a mnoho dalších (Alyaschca Crew Street dance, 2012, s. 4-5). Locking vyjadřuje svobodu a emoce, což odráželo tehdejší funkový proud. Je to hravý tanec s přehnanými gesty a nevšedně rychlými pohyby prokládanými pauzami, který slouží především k pobavení publika (Fiedler, 2003, s ). Užívá kombinaci ukazování, protáčení zápěstí, tleskání, lety vzduchem, skluzy, pády do roztažených nohou (provazů) či překážkových sedů, které se dnes berou jako úplná samozřejmost tohoto tance. Velká část prvků je spjata s životem afroamerické komunity, a jelikož se locking zrodil v době, kdy Afroameričané bojovali za svá občanská práva a rovnoprávnost, souvisí některé prvky s pocitem hrdosti. Jsou jimi např. Sneek, Up Hit (Muscle Man), Rating Fist nebo odkazují k jednotě a především uznání Hugging (objetí), Givingfive či Hands Shakes (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 84). Don Cambell nebyl jediný, který vymyslel všechny kroky. O velký přínos pro tento taneční styl se postaral i Jimmy Faster, který se zasloužil především o prvky Scooby Doo, Scooby - walk a Scoobot. 34

35 Dále přišel Greg Pope s prvky Pimpwalk a Stop n go a Leo Williamson vymyslel Which a way, Killingroaches, Leo walk nebo Leo lock (Alyaschca Crew Street dance, 2012, s. 3). Přehled dalších prvků lockingu je v tabulce č. 1. Tanečníci napodobují běžné denní situace např. koukání se na hodinky, upravování klobouku či pohrávání si s kapesníkem (Fiedler, 2003, s. 37). Hravost tance podtrhuje i oblečení. Typické jsou pruhované podkolenky, vestičky, barevné košile, velcí motýlci, kšandy, čepice, klobouky (ATVA - vzdělávací centrum, 2011, s. 9). Obr. 7 Locking (SDK Europe Gallery, 2012) 35

36 Tab. 1 Přehled prvků lockingu (Alyaschca Crew Street dance, 2012, s. 2-3) Bump CampbellWalk Leo lock Butt Drops (Master Double Lock Fancy Style Skeeter Butt) Floor Locks Double Joint Lock Rabbit Giving Five Oil Wells (Alphas) Splits Hand Claps Paces Stop-N-Go (Quickie) Hand Shakes Pimp Walk Swan Dive Hat and Ball Trick Playing Guitar Turning The Apple Helicopter Pogo Cap High Kick Scoobots Running Knee Draps Volkswagon Hitchhike Running Split Which-a-Way (Iron Horse) Knee Drops Scoobot Wrist Twirls Killing Roaches ScoobyDoo Uncle Sam Points Leo Walk Scooby Walk Lock Skeeter Rabbits Funky styly (Electric boogie / Boogaloo / Popping) Jedná se o zastřešující pojem pro více tanečních technik, které se rozvíjely v průběhu především 70. let (Alyaschca Crew Street dance, 2012, s. 8). Vznikly v kalifornských městech jako Fresno, Oakland, Sacramento, San Francisco a Los Angeles. Svoji roli hrály na přelomu 70. a 80. let i brooklynští Loc-A-Trons, Pop- O-Matics, Eletric Company a Eletric Force (všichni jsou to zástupci Bronxu) či manhattanská Shack Crew (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 84). Tento pojem s největší pravděpodobností zavedli členové Eletric Boogaloos a za prvotní hybatele funkových stylů jsou považováni Don Campbell a Sam Solomon (Alyaschca Crew Street dance, 2012, s. 8; Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 84). Funkové styly se inspirovaly běžnými prvky např. vystoupeními bavičů v televizi. 36

37 Na rozvoji se podíleli komici Buster Keaton, Charlie Chaplin, mim Francouz Marcel Marceau, James Brown, Fred Aster, dvojice umělců mim Robert Shieldse a tanečnice Lorene Yarnell, kteří měli vlastní televizní schow a funky styl ovlivnili vystoupením The Clinkers (neohrabaní roboti). Mezi nejstarší styl patří již známý robot, jenž zpopularizoval v roce 1967 Albert Miltonaka Iron Man ve zmíněné Jay Payton Schow. K rozvoji přispěli i tanečníci z The Campeblock Dancers. Tento styl využíval dokonce i Michael Jackson, který pohyb robota ztvárňoval při svých vystoupeních (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 85; Alyaschca Crew Street dance, 2012, s ). V této době byl už velký vliv médií a zábavného průmyslu. Inspirací byl i filmový průmysl, např. filmy Sedmá Sindibádova plavba (1958), Jáson a Argonauti (1963), Zlatá Sindibádova cesta (1974), Souboj Titánů (1981). Ze seriálů to byl Pepek námořník či Looney Tune Cartoons, kde je možné vidět kombinaci herců a animovaných postaviček (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 85; Alyaschca Crew Street dance, 2012, s ). Electric boogie/boogaloo/popping Jedná se o funky styl, jeden z prvních tanců street dance vůbec. Základy položil tomuto stylu tanečník jménem Boogaloo Sam viz obr. 8 a vytvořil skupinu Eletric Boogaloos (ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 10). Sam se inspiroval televizním vystoupením The Lockers v roce 1973, které pro něho bylo impulzem k vytvoření nového tanečního stylu, tedy boogaloo style. Původ boogaloo není zcela jednoznačný. Hovoří se o vlivu Jamese Browna a jeho skladby Do the Boogaloo nebo je zde další možnost a to je ta, že Samův strýček vždy, když chtěl, aby mu Sam ukázal, některé taneční kroky říkal: Hey Sam, do the boogaloo. Pojem boogaloo se stal známý díky televiznímu již zmíněnému pořadu Jaye Paytona či podobnému pořadu Soul Train, který se zabýval vyhledáváním nových talentů, kde obecenstvo křičelo: Man! That s one bad boog-a-loo! (Alyaschca Crew Street dance, 2012, s. 7). 37

38 Pojem boogaloo se stal známý a v 50. letech zastřešoval spoustu tanečních stylů, využíval plynulého pohybu všech částí těla. Jeden pohyb přecházel v druhý. Typické je tzv. rolování. V 70. letech vytvořil Sam nový styl a to popping, který se vyznačuje kontrolovanými trhavými škubanými pohyby svalů nebo svalové skupiny v rytmu hudby (Alyaschca Crew Street dance, 2012, s. 7). Základem je tzv. Hit (rána), okamžitá svalová kontrakce, která způsobí záškub, trh v různých částech těla. Dnes tomu říkáme již zmíněný pop. Boogaloo Sam v každém hitu při výdechu nevědomky vyslovoval slovo pop a odtud tedy vznikl pojem popping (ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 10). Eletric boogaloo je kombinace stylů boogaloo a popping. Energie, která předstírá elektrické náboje, přičemž se zdá, že tyto náboje přeskakují z jedné části těla na jinou. Zajímavé jsou rozdíly mezi pohybem a náhlým strnutím, což inspirovalo především tanečníky roboty, kteří se objevovali počátkem 60. let v televizních pořadech. Existují i domněnky, že k rozvoji eletric boogaloo přispěli i mimové, např. měsíční chůzí nebo chůzí proti větru. Nejčastěji jsou prováděny ostré elektrické pohyby a šoky, izolace, robotika, různé vlny a pantomima (Balaš, 2003, s ; Návratová & Vašek a kol., 2010, s ). Charakteristické jsou krouživé pohyby (boogaloorolls) hlavy, hrudníku, boků či kolenou. Mezi klasické prvky patří například Old Man. Z anglických názvů pak dále např. Walking, Ticking, Locking, The Robot, Waving, Slides, Tutting, Puppet, Toyman, Ticking, Strobbing, Struttin, Scarecrow, Crazy Legs a další viz tab. 2. Stejně jako ostatní styly prošlo i electric boogaloo určitým vývojem a nadále se rozvíjí a obohacuje novými prvky. Z hlediska techniky patří k jednomu z nejnáročnějších stylů street dance (ATVA vzdělávací centrum, 2011, s. 10). 38

39 Obr. 8 Boogaloo Sam (Wzhotdog, 2009) Tab. 2 Přehled funky prvků (Alyaschca Crew Street dance, 2012, s. 10) Air Posing Fresno Snake Animation Hitting Spiderman Boogaloo Master-Flex Sticking Bopping Neck-O-Flex Strobing Centipede Old Man Strut CrazyLegs Popping Ticking Creep Puppet Toy Man Cobra Robot Tutting Diggits Romeo Twist Twist-O-Flex Dime Stopping Roman Twist Waving Filomore Saccin Floating /Gliding Scarecrow 39

40 Základní prvky a pohyby electric boogie dle Balaše (2003) The Floats (glides) V překladu znamená vznášet se, plout či klouzat a jedná se o klam prováděný dolními končetinami, který vytváří zdání, že se tanečník pokouší někam jít, ačkoli se pohybuje úplně jiným směrem. Nejčastěji bývá tento styl spojován s Michaelem Jacksonem. The Kong Tut Tento styl představuje umisťování rukou tak, že rameno a předloktí svírají pravý úhel a sklopené dlaně směřují buď k tělu, nebo na druhou stranu. Ruce se pak mohou otáčet v lokti nebo zápěstí. Podobně jak jsou vyobrazení lidé na zdech egyptských pyramid a chrámů. The Lock (locking) Taneční prvek, při kterém se provádí rychlé pohyby celým tělem se zapojením jak horních, tak dolních končetin, střídající se s prudkými zastaveními v určité poloze. The Mannequin Znamená loutka, v tanci však představuje trhavé kymácivé pohyby, které vzbuzují dojem, že je tanečník loutkou, kterou ovládá jiná osoba. The Pop (popping) Pop znamená rána, třesk či prásknutí. Tento styl tance představuje velmi rytmické trhavé pohyby různých částí těla prováděné uvolněním a kontrakcí svalu. The Robot Jde o styl, kdy se přemisťují části těla z jedné polohy do druhé stejnou rychlostí a jsou zakončené tickem, což je zlom v těle, tak jako by to udělal stroj, popřípadě robot. Obvykle se pohybuje jedna část těla a to vytváří dojem, že je tanečník pod kontrolou programu, který ho nutí danou činnost provádět. 40

41 The Slowmo Tento prvek vytváří iluzi, že veškerý pohyb je zpomalený záznam nějaké akce, tak jak to bývá při sportovních přenosech, kdy odborníci analyzují provedení nějakého prvku. The Tick Prvek, který se používá v tanečním stylu robot a vytváří dojem, že části těla jsou od přírody mechanické a strojové. Pohyb začíná nebo končí třesem či chvěním. The Wave Jak vypovídá samotný název, tak tento prvek představuje vlnivý pohyb. Vytváří iluzi neviditelné síly putující naším tělem, která začíná nejčastěji v dlaních a končí v chodidlech. (Balaš, 2003, s ) B - boying (break dance) B - boying je styl tance, jehož název je odvozený od slova b - boy, které vzniklo spojením slov break boy. Média ho často nazývala break dance a tento název se ujal na veřejnosti (Návratová & Vašek a kol., 2010, s. 83). Tento styl tance vznikl v 70. letech na ulicích chudinské čtvrti newyorského Bronxu. Zpočátku tanečníci tančili na disco hudbu, na niž kolem roku 1979 zapůsobil rap. Nejdříve byl ovlivněn drsnějšími formami černého disco tance, afroamerickými a latinskoamerickými tanečními styly, později pantomimou, akrobacií i gymnastickými prvky viz obr. 9. V tomto tanci se odráží tempo dnešního života především ve velkoměstech (Balaš, 2003, s ). 41