Návrh uživatelského rozhraní pro set-top box. Filip Hanzl

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Diplomová práce Návrh uživatelského rozhraní pro set-top box Filip Hanzl Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Míkovec, Ph.D. Studijní program: Elektrotechnika a informatika strukturovaný magisterský Obor: Informatika a výpočetní technika květen 2008

2 iv

3 Poděkování Děkuji Ing. Zdeňku Míkovcovi za vedení diplomové práce a společnosti Telefónica O2 za zapůjčení testovacího set-top boxu. A hlavně děkuji rodičům za podporu a trpělivost, kterou se mnou měli. Tato práce vznikla v rámci mezinárodního výzkumného projektu Vital Mind (ICT ). v

4 vi

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu \S 60 Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Praze dne vii

6 viii

7 Abstract This thesis aims to project graphical user interface for set-top box designed for elderly people. The project follows the User-Centered Design methodology with emphasize on needs, requirements and constraints of target users. These criteria are analyzed and the interface model is built based on the analysis s evaluation. The model is tested in the final part of this thesis. Abstrakt Tato práce se zabývá návrhem grafického uživatelského rozhraní pro set-top box, které je určeno pro kategorii uživatelů důchodového věku. Návrh probíhá dle metodologie User-Centered Design s velkým důrazem na potřeby, požadavky a omezení cílových uživatelů. Tato kritéria jsou analyzována. Na základě vyhodnocení analýzy je konstruován model rozhraní, který je v závěru práce otestován. ix

8 x

9 Obsah 1 Úvod Motivace Cíle Vymezení problému Digitální vysílání Pozemní digitální vysílání Vypnutí analogového vysílání Set-top box (digitální přijímač) Platforma MHP Obrazový výstup Lidské oko Televizor Metodika User-Centered Design s využitím person Persona Životní cyklus Analýza Uživatelé Sběr dat Faktická data Sociální zázemí Využití elektronických zařízení Používání televize Persona Skeleton Primární persona Doplňková persona Případy použití Scénáře Televizor Omezení plochy obrazovky Zkreslení grafických prvků Blikání obrazu Zobrazení textu Požadavky na budoucí systém Funkční požadavky Nefunkční požadavky Návrh a implementace Metodika návrhu Prvky rozhraní Chování systému xi

10 Obsah 4.2 Celkový návrh rozhraní Barevné schéma a písmo Barevné schéma Písmo Prvky rozhraní Rozčlenění zobrazené plochy Menu Terminologie Struktura rozhraní Průchod mezi obrazovkami rozhraní Ovládání Ovládání mimo GUI Usnadnění přístupu Řešení mimořádných situací Implementace Nástroje Řešení Dálkový ovladač Obrazový výstup Omezení implementace Testování Metodika Účastníci Postup testu Cíle Nastavení testu Použitý hardware Software Uspořádání místnosti Testovací úlohy Výsledky testování Shrnutí Závěr 57 A Použité zkratky 63 B Informační grafika v analogovém vysílání 65 C Terminologie použitá v GUI 67 D Snímky obrazovek GUI 69 D.1 Hlavní nabídka D.2 Nápověda hlavní nabídky D.3 Televize s prázdným seznamem kanálů D.4 Televize D.5 Průběh vyhledávání televizních kanálů D.6 Oblíbené televizní kanály E Návrh rozhraní pro EPG 73 xii

11 Obsah F Návrh aplikace Rodinné album 75 G Obsah přiloženého CD 77 xiii

12 Obsah xiv

13 Seznam obrázků 2.1 Elektronický programový průvodce (zdroj: Set-top box - čelní panel (zdroj: Set-top box - zadní panel (zdroj: Řešení GUI a zobrazení aplikací uložených v set-top boxu Způsoby umístění tel. obrazu v GUI (zdroj: Porovnání dálkových ovladačů - vlevo pouze MHP definované klávesy, vpravo obvyklý počet kláves dálkového ovladače STB (zdroj: - upraveno) Televizor a řádkový rastr jeho obrazovky - silnými linkami je vyznačen pohyb elektronového paprsku v obou půlsnímcích Životní cyklus uživatelského rozhraní set-top boxu Teletext (zdroj: Umístění televizoru v místnosti Zjednodušené schéma uspořádání místnosti Pohyb očí uživatele po obrazovce s transparentním dolním pruhem obsahujícím tlačítko pro vstup do ITV aplikace (zdroj: [20]) Srovnání pohybu očí po zobrazeném GUI staršího uživatele (vlevo) a mladšího (vpravo) při hledání položky v zobrazeném seznamu (zdroj: [20]) Rozdělení obrazovky na oblasti dle priority prohlížení (zdroj: [21]) Marie Případy použití pro STB Uložení obrazových bodů v masce televizoru a LCD monitoru (uhlopříčka 15, výseč cca 1,5 x 1,5 mm) Zobrazení šikmých čar (původní obraz, zkreslení vlivem prokládaného řádkování, zkreslení při ztrátě prokládání) Zkreslení hran kontrastních obdélníkových ploch Zobrazení vodorovných a svislých čar tloušťky 1 pixel Stránka teletextu a zvětšená část textu s vyznačenými rozměry znaku Základní struktura obrazovek GUI pro STB Titulek aktivní obrazovky a titulek v pozadí Položky menu Ikony znázorňující klávesy dálkového ovladače Rozčlení zobrazené plochy GUI Dolní lišta s popisem operací barevných kláves Menu s výběrem televizních stanic Průchod mezi obrazovkami rozhraní a přiřazení operací barevným klávesám Alternativní průchod mezi obrazovkami Model zapojení simulace STB Mapování klávesových zkratek na klávesy dálkového ovladače Televizní karta Terratec Cinergy Hybrid (zdroj: Uspořádání místnosti pro testování Umístění monitoru a televizní karty na desce stolu xv

14 Seznam obrázků B.1 Zpravodajský pořad (zdroj: vysílání ČT 24) B.2 Předpověď počasí (zdroj: vysílání ČT 24) B.3 Teleshopping (zdroj: vysílání ČT 1) D.1 Hlavní nabídka D.2 Nápověda hlavní nabídky D.3 Televize s prázdným seznamem kanálů D.4 Televize se seznamem kanálů D.5 Průběh vyhledávání televizních kanálů D.6 Oblíbené televizní kanály D.7 Změna rychlé volby E.1 Snímek obrazovky rozhraní pro EPG F.1 Struktura obrazovek GUI aplikace Rodinné album F.2 Struktura obrazovek znázorněná na krabicovém modelu F.3 Rodinné album - úvodní obrazovka G.1 Obsah příloženého CD xvi

15 Seznam tabulek 3.1 Případ použití: Spustit službu Alternativní scénář: Spustit službu: Žádné služby Alternativní scénář: Zpět Případ použití: Spustit televizní kanál (zkráceno) Případ použití: Spustit rozhlasovou stanici (zkráceno) Případ použití: Vyhledat nové služby Případ použití: Přidat televizní kanál do oblíbených Případ použití: Nastavit oblíbené televizní kanály Účastníci testování Přehled plnění testových úloh xvii

16 Seznam tabulek xviii

17 1 Úvod Tato práce se zabývá návrhem uživatelského rozhraní pro ovládání set-top boxu, které je určeno pro skupinu obyvatel vyššího věku a které respektuje jejich specifické potřeby a omezení. Současně také analyzuje technické možnosti zobrazovacích zařízení a další okolnosti ovlivňující práci se set-top boxem. Navazuje tak na dlouhodobý výzkum problematiky tvorby uživatelských rozhraní na Katedře počítačů FEL ČVUT, jenž se speciálně soustředí na uživatele s různými fyzickými či psychickými omezeními. Výsledky této práce budou využity v rámci projektu Vital Mind [17]. 1.1 Motivace V České republice je mnoho lidí, kteří sledují televizní vysílání z pozemních vysílačů několik hodin denně, dokonce jsou takoví, pro něž televize tvoří hlavní zdroj informací a kontakt se světem. Kvůli plánovanému přechodu na digitální vysílání (více v kapitole 2.1.2) však přijdou o tradiční formu příjmu signálu a budou nuceni si pořídit digitální přijímač set-top box (STB) nebo řešit příjem televizního signálu alternativním způsobem (kapitola 2.1.3). V prvém případě, se budou muset STB naučit ovládat alespoň do té míry, aby si mohli naladit a pustit oblíbený kanál. Využít další nové vlastnosti, které přináší digitální vysílání, bude pro mnohé zábava či výzva, ale pro mnoho uživatelů zůstane tato možnost nedostupná. Set-top box je moderní technologické zařízení a jako takové se snaží držet současných obchodních trendů a nabízet uživateli co největší rozsah funkcí. Ostatně právě počet funkcí je to, co výrobek dělá konkurenceschopným a dokonce i recenzenti elektroniky se raději zaměřují na to, co všechno výrobek umí, než aby hodnotili, jak jsou funkce dostupné a použitelné. Zákazník při pořizování takového typu výrobku nemá ani dostatečné zkušenosti, ani prostor prozkoumat zda všechny tyto funkce využije či zda je pro něj uživatelské rozhraní vyhovující. Pokud se jedná o zákazníka ve věku mezi lety, který je zběhlý v práci s počítačem, většinou mu ovládání takových zařízení po krátkém čase nečiní problém. S nedostatky přístroje se smíří nebo je vyřeší a nevlídnost uživatelského rozhraní dokáže překonat. Ale co ti ostatní? Děti mladší 15 let jsou velmi učenlivé a především mají po ruce vždy někoho z rodičů, který jim může s ovládáním pomoci. Starší lidé, kteří žijí nezřídka osaměle, už jsou na tom v tomto ohledu podstatně hůře. Dle ČSÚ [19] v České republice žije přibližně 15% obyvatel starších 65 let (seniorů) a přibližně třetina z nich žije osaměle. Tato věková skupina má z hlediska práce s uživatelskými rozhraními mnohá specifika a lze pochybovat o tom, že většina na trhu běžně dostupných set-top boxů bude vhodná pro uživatele, kteří do ní spadají. Proto je důležité se při vývoji nového rozhraní věnovat této skupině samostatně, aby bylo dosaženo optimálního přizpůsobení základních vlastností rozhraní a chování přístroje. Takto navržené rozhraní by se mohlo stát směrnicí pro pokročilejší návrhy určené pro širší vrstvu uživatelů s tím, že budou splňovat základní požadavky na přístupnost a použitelnost pro seniory. 1.2 Cíle Hlavním cílem této práce je návrh grafického uživatelského rozhraní set-top boxu, které by bylo použitelné pro uživatele důchodového věku. Zřejmě bude nutné se odklonit od velkého množství 1

18 1 Úvod různých funkcí a soustředit se pouze na srozumitelnost ovládání rozhraní a zpřístupnění základních operací jako vyhledání televizního kanálu, jeho zobrazení či nastavení číselných předvoleb. Již teď lze předeslat, že jedním ze základních problémů bude nechuť některých seniorů grafické uživatelské rozhraní používat. Odtud plyne druhý důležitý cíl. Jak lze ukázat, že set-top box toho umí víc než televize? A jak uživatele motivovat, aby nové funkce používal? 2

19 2 Vymezení problému 2.1 Digitální vysílání Specifikace digitálního televizního vysílání jsou vytvářeny mezinárodním konzorciem DVB [3, 1] 1, které bylo založeno televizními společnostmi, výrobci a regulačními organizacemi. Rozlišuje čtyři základní způsoby digitálního vysílání: družicové DVB-S, kabelové DVB-C, pozemní DVB-T a DVB-H pro příjem kapesními přijímači. Po padesáti letech analogového vysílání se na území České republiky pozvolna přechází na vysílání v režimu DVB-T. Pro domácnosti je nejsnazším způsobem, jak v současnosti přejít na příjem DVB-T, pořízení digitálního přijímače (set-top boxu). Bude-li se v dalším textu psát o digitálním vysílání či digitální televizi, je tím vždy myšleno pouze pozemní digitální vysílání DVB-T Pozemní digitální vysílání Pozemní digitální vysílání (DVB-T) [1, 2] funguje na principu digitalizace obrazových a zvukových signálů jednoho televizního kanálu, jejich následné kompresi a sloučení více zkomprimovaných kanálů do jednoho balíku (multiplexu). Po přidružení podpůrných informací pro zpětné dekódování a korekci chyb je takovýto balík vysílán na některém televizním kmitočtu. Důvodů, proč se v současnosti začíná vysílat v režimu DVB-T v zemích Evropské unie, je mnoho. Jsou především podpořeny výhodami digitálního přenosu signálu, ale také zvýšenou kvalitou zvuku a obrazu na straně koncového uživatele - diváka. Výhody digitálního přenosu [1] spočívají v tom, že díky kompresi lze ve stejném frekvenčním pásmu přenést mnohem větší počet televizních programů, než tomu bylo u analogového vysílání. V rámci jednoho multiplexu, který lze vysílat na jednom kanálu šířky 8 MHz, tedy se stejnou šířkou jako analogový televizní kanál, lze přenést 3 až 5 televizních programů. Zároveň digitální vysílání nevyžaduje tak velký vysílací výkon a umožňuje budovat vysílače se stejným kmitočtem, aniž by se jejich signál navzájem rušil. Naopak se za určitých podmínek podporují. Odtud plyne nejen úspora nákladů na straně vysílatele, ale i lepší využití kmitočtového spektra v dané lokalitě. Výhody, které vnímá divák, jsou vyšší počet televizních programů, lepší kvalita obrazu, přenos vícekanálového zvuku či přenos doplňkových dat. Momentálně je na území České republiky k dispozici několik vysílaných multiplexů 2 s televizními programy s rozlišením obrazu 720 x 576 pixelů (označováno jako kvalita SDTV). Toto rozlišení odpovídá normě analogového přenosu PAL. V této normě je již od roku 1990 vysílán i stávající analogový signál, a je široce podporována staršími i novými televizory (blíže se touto problematikou zaobírá kapitola 2.2). Na území měst Brna a Prahy probíhá testovací vysílání multiplexu s televizními programy ve vysokém rozlišení (kvalita HDTV 3 ), jež by v budoucnu mělo nahradit programy v SDTV kvalitě [2]. 1 Konzorcium DVB bylo založeno roku 1993 a původně se jeho aktivity dotýkaly pouze území Evropy. V současnosti již působí celosvětově. 2 Ke dni : Řádné digitální vysílání (Multiplex A), Pilotní projekt Czech Digital Group (Multiplex B), Pilotní projekt Telefónica O2 (Multiplex C) a Pilotní projekt B PLUS TV a.s. [2] 3 V rámci HDTV je definováno rozlišení obrazu x bodů. Vzhledem k doporučované vzdálenosti pro sledování televizního vysílání (kap. 2.2) však nebude u menších obrazovek zvýšení ostrosti patrné. Přenos HDTV se uplatní hlavně u velkoplošných obrazovek. 3

20 2 Vymezení problému Doplňková data přenášená přes DVB-T nabízejí v současnosti možnost lokálního interaktivního prohlížení. Tedy nelze ovlivnit vysílaná data, ale pouze vybírat, která se mají zobrazit. Aktuálně lze přijímat informační obsah (zprávy, sportovní informace,...), jenž by se dal ztotožnit s teletextem analogové televize, elektronický programový průvodce (EPG) a jednoduché MHP aplikace (více informací o MHP je v kapitole 2.1.4). V rámci doplňkových datových toků lze přenášet například i vysílání rozhlasových stanic [1]. Pro příjem DVB-T tedy nelze z principu využít televizory s analogovými tunery, jež jsou běžně používány, a je třeba hledat náhradní řešení. Jednou z možností je zakoupit nový televizor s vestavěným digitálním tunerem, což přináší jedinci či domácnosti značné náklady. Druhou možností je volba zařízení, které by umožnilo příjem digitálního vysílání a jeho převod do analogové podoby tak, aby bylo možné jej zobrazit na běžném televizoru. Pro individuální příjem tento problém řeší samostatný přijímač digitálního pozemního vysílání set-top box, který zpravidla nabízí využití všech služeb DVB-T včetně proprietární implementace EPG a podpory MHP aplikací (záleží na vybavení daného modelu přijímače). Pro příjem digitální televize více uživateli (např. v činžovních domech) lze využít též skupinové DVB-T přijímače, které umožňují převod z digitálního na analogový signál a jeho vysílání do společného anténního rozvodu. Toto řešení ovšem zbaví diváka všech přidaných služeb digitální televize Vypnutí analogového vysílání Z informací uvedených v kapitole je zřejmé, že technologické vlastnosti vysílání v režimu DVB-T by nepřinesly žádnou výhodu, pokud by DVB-T nenahradilo stávající analogové vysílání. Na území České republiky je vypnutí analogového vysílání obdobně jako v jiných státech v regionu prováděno postupně dle platné legislativy [4, 3]. Dne vláda České republiky schválila návrh zvaný Technický plán přechodu, který stanoví, že analogové vysílaní v ČR bude vypnuto k s výjimkou dvou oblastí, které se potýkají s vážnějšími technickými problémy 4. Což současně znamená i fakt, že k tomuto datu se budou muset koncoví uživatelé - diváci vybavit nějakým typem zařízení pro příjem DVB-T. Pro samostatné domácnosti to bude nejčastěji set-top box. Elektronický programový průvodce Nedílnou součástí dat vysílaných v DVB-T je tzv. elektronický programový průvodce (EPG). Obsahuje televizní program a podrobnější informace o pořadech. Obvykle bývá omezen na jeden týden dopředu. Vysílání EPG tak umožňuje vytvořit si přehled o vysílaných pořadech a současně nahrazuje služby podpory nahrávání pořadů z analogového vysílání (jako VPS [24]). Rozhraní pro práci s EPG není pevně definováno a záleží na výrobci, jak přijímaná data v STB využije. Téměř vždy jsou v STB implementovány doplňkové informace k právě vysílanému pořadu (obvykle v okně pro dočasné zobrazení v popředí televizního obrazu) a souhrnný program daného televizního kanálu na týden dopředu s náhledy detailů jednotlivých pořadů. Příklad využití dat z EPG a implementace rozhraní pro jejich zobrazení je na obrázku Set-top box (digitální přijímač) Digitální přijímač set-top box (zkratka STB) je zařízení, které současnému divákovi umožní nejjednodušším způsobem přejít na příjem DVB-T. Je koncipován jako doplněk stávajících televizorů a pro samostatné uživatele se jedná nejlevnější přístroj, který umožní příjem DVB-T. Set-top box samotný umožňuje obsloužit téměř všechny potřebné funkce pro sledování televizního programu (kromě zapnutí, vypnutí a nastavení příslušného vstupu signálu starších 4 Jedná se o regiony Jesenicko a Zlínsko, kde bude analogové vysílání ukončeno

21 2.1 Digitální vysílání Obr. 2.1: Elektronický programový průvodce (zdroj: televizorů). Tělo přístroje bývá vybaveno pouze jednoduchým segmentovým displejem a několika indikačními led-diodami (obr. 2.2), na jeho povrchu bývá ještě několik ovládacích tlačítek, ty však obvykle slouží pouze k sekvenčnímu přepínání televizních programů. Ke kompletnímu ovládání slouží především dálkový ovladač v kombinaci se zobrazením grafického uživatelského rozhraní na televizoru. Obr. 2.2: Set-top box - čelní panel (zdroj: Set-top box po přijetí digitální signál rozdělí na původní kanály a vybraný (nebo více z nich) dekomprimuje a převede na výstupní obrazový a zvukový signál. Ten již má analogovou formu v normě PAL, SECAM či NTSC a lze jej zobrazit na jakémkoli běžně používaném televizoru. Do STB je přiveden signál z pevné antény a k televizoru je obvykle připojen pomocí kabelu scart (též znám jako Euroconnector, viz obr. 2.3) nebo pomocí kabelu pro audio a kompozitní video s konektory cinch [5]. Odtud plynou určitá omezení pro využití STB se staršími televizory (kapitola 2.2). Toto připojení je použitelné téměř pro všechny televizory vyrobené po roce Některé výrobky nabízejí i koaxiální výstup se signálem na televizním kanálu v normě PAL B/G. Dražší přístroje umožňují připojení přes rozhraní HDMI [5] pro přenos vícekanálového zvuku a obrazu ve vysokém rozlišení, které je podporováno novějšími typy televizorů s LCD či plazmovou obrazovkou. Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům zařízení podporujících zobrazení ve vyšším než PAL rozlišení 5 lze předpokládat, že většina seniorů vlastní starší přístroj nebo si pořídí levnější televizor s rozlišením PAL. Vlastní architektura STB je v podstatě podobná jako u osobních počítačů, proto může být nabídka podporovaných funkcí i mnohem pestřejší. Přístroj vybavený pevným diskem může ukládat záznamy vysílání či jiný uživatelský obsah. Pokud má rozhraní USB, může podporovat připojení externích paměťových médií. Za zmínku stojí i rozhraní pro připojení k počítačové síti (ethernet), které by v budoucnu mohlo být využito jako zpětný kanál interaktivní televize x 576 obrazových bodů 5

22 2 Vymezení problému ITV. Obr. 2.3: Set-top box - zadní panel (zdroj: Programové vybavení set-top boxu Set-top boxy, které jsou dostupné na českém trhu, zpravidla nabízejí aplikace zapouzdřené v jednotném vzhledu uživatelského rozhraní. V prvé řadě jde o aplikace určené ke správě a zobrazení přijímaných televizních kanálů, jež umožňují vyhledání vysílaných multiplexů, zobrazení přijímaných služeb a uživatelské nastavení pořadí přijímaných kanálů či klávesových zkratek pro přímé volby oblíbených kanálů. Dále implementují aplikaci pro zobrazení a další využití EPG (např. časované zapnutí přístroje nebo přepnutí kanálu). Obsahují aplikační rozhraní (middleware) pro zpracování MHP aplikací a některé lokální aplikace (hry, kalendář či prohlížení fotografií z paměťových karet). Stávající řešení uživatelských rozhraní Uživatelská rozhraní lze rozdělit do dvou skupin dle toho, jak přistupují k zobrazení televizního vysílání. 1. Přímé zobrazení obsahu televizního vysílání. 2. Přístup k obsahu televizního vysílání přes grafické uživatelské rozhraní. V prvém případě se po zapnutí set-top boxu na obrazovce objeví naposledy spuštěný televizní kanál. Práce s dálkovým ovladačem je obvykle koncipována tak, že běžný uživatel nerozezná rozdíl od ovládání běžného televizoru. Tedy může si pomocí čísel nebo sekvenčně volit jednotlivé kanály, zvyšovat a snižovat hlasitost zvuku, otevřít stránky teletextu. Vlastní GUI přístroje je zde využito pouze pro nastavení nebo pro práci s EPG a s MHP aplikacemi. V druhém zmiňovaném případě po zapnutí set-top box nejdříve zobrazí své uživatelské rozhraní a umožní přístup k televiznímu vysílání a dalšímu obsahu přes něj. Samozřejmě pro zjednodušení ovládání nabízí i možnosti přímé volby oblíbených kanálů. V tomto případě bývá GUI propracovanější a uživatel se jej dříve naučí ovládat a využívat pokročilejší funkce. Dalším způsobem, jak lze uživatelská rozhraní rozdělit, je metoda zobrazení GUI. 1. Transparentní GUI s obrazem televizního vysílání na pozadí (obr. 2.5 vlevo). 2. GUI se zmenšeným obrazem televizního vysílání umístěným na části obrazovky (obr. 2.5 vpravo). 3. GUI bez zobrazení obsahu televizního vysílání. 6

23 2.1 Digitální vysílání Obr. 2.4: Řešení GUI a zobrazení aplikací uložených v set-top boxu Transparentní GUI je prosazováno u takzvaných metodik nerušivého designu. Jeho použití je odůvodněno tím, že není narušena kontinuita televizního vysílání a obzvláště tam, kde jeden televizor sleduje více diváků, příliš neomezuje práce s GUI zbývající pasivní diváky. Jeho nevýhodou je velmi obtížné nalezení vhodné úrovně transparence a barvy pozadí, tak aby byl obraz v pozadí ještě dobře viditelný a současně obsah GUI kvalitně čitelný. Druhá varianta vychází z podobných pohnutek, ale již dává jednoznačně přednost čitelnosti GUI před obrazem televizního vysílání. Jejím nedostatkem je, že plocha vyhrazená obrazu televizního vysílání značně omezuje využitelnou plochu GUI. Poslední varianta bývá využita spíše jen u set-top boxů s přímým zobrazením obsahu televizního vysílání, kde se GUI používá pouze ve výjimečných situacích (např. pro vyhledání a nastavení služeb). Obr. 2.5: Způsoby umístění tel. obrazu v GUI (zdroj: 7

24 2 Vymezení problému Platforma MHP Platforma MHP (Multimedia Home Platform) [16] je otevřený standard a v podstatě tvoří souhrnný název pro middleware vyvinutý tak, aby pracoval nad všemi přenosovými technologiemi DVB. Umožňuje tak příjem a zobrazení interaktivních aplikací nezávisle na výrobci či vysílateli [1]. V tomto kontextu je vhodné rozdělit využití platformy MHP dle interaktivity v rámci daného vysílacího prostoru. Lze definovat tyto základní profily: Rozšířené televizní vysílání (Enhaced Broadcast) bez zpětného kanálu pasivní (lokální) interaktivita využito pro informační služby (zprávy, EPG, předpověď počasí, hypertext v podobě tzv. super teletext ), hry či interaktivní aplikace synchronizované dle televizního programu Interaktivní televize (ITV) lokální interaktivita včetně spojení přes zpětný kanál pro elektronické obchodování, hry, chat, Přístup k internetu (Internet access) definice jazyka DVB-HTML podpora standardů HTML, XHTML, CSS,... dle doporučení World Wide Web Consortium [25] Pro návrh uživatelského rozhraní STB je důležité, že v rámci standardu MHP jsou definovány alespoň základní ovládací prvky, které by měl mít každý dálkový ovladač pro STB. Jsou jimi kříž čtyř směrových kláves s potvrzovací (OK) klávesou ve středu a čtveřice tlačítek s barvami červená, zelená, žlutá a modrá. Dále potom klávesy s čísly 0..9 a klávesa teletext [16]. Jak zredukuje standard MHP počet použitelných kláves na běžném ovladači STB je znázorněno na obr

25 2.2 Obrazový výstup Obr. 2.6: Porovnání dálkových ovladačů - vlevo pouze MHP definované klávesy, vpravo obvyklý počet kláves dálkového ovladače STB (zdroj: - upraveno) 2.2 Obrazový výstup Při návrhu grafického uživatelského rozhraní (GUI) je především důležité znát výstupní obrazové zařízení. V případě této práce je uvažována jako nejhorší možná varianta obrazovka staršího televizoru pracující s řádkovým rastrem v soustavě PAL [9]. Obraz je vytvářen tak, aby byl vhodný především pro sledování pohyblivého obsahu (film, seriál či jiný obsah televizního vysílání) a k tomuto účelu co možná nejlépe využívá vlastností lidského oka Lidské oko Lidské oko je jedinečný receptor pro příjem obrazové informace. Díky dvěma typům buněk citlivých na světlo rozlišuje jas i barvu dopadajícího světla [9]. Dle jedné z teorií barevného vidění oko rozlišuje barevné složení světla na složky RGB. Tohoto principu je využito pro snímání obrazu digitálními kamerami i při rekonstrukci obrazu na stínítku televizoru. Specifikem vnímání barev je, že okolní barevné plochy vzájemně ovlivňují výsledný vjem (například žlutá plocha vedle zelené je viděna více do oranžova). Na jas je oko citlivé ve velkém rozmezí (0, cd/m 2 ), ale v daném okamžiku se přizpůsobí celkovým světelným podmínkám a jeho citlivost na jas je výrazně omezena. V souvislosti s televizním obrazem tak lze definovat absolutní vnímání jasu obrazu, pokud je divák ve tmě, v ostatních případech se jedná pouze o relativní vnímání jasu v kontextu s osvětlením okolí. 9

26 2 Vymezení problému Ostrost vidění je definována jako minimální zorný úhel, pod nímž lze rozlišit dva sousední body různého kontrastu. Ostrost závisí především na barvě bodu a schopnostech pozorovatele. Oko vidí velmi ostře pouze poměrně malou část pozorované plochy, a aby mohlo pozorovat celé stínítko obrazovky, musí neustálými drobnými pohyby přijíždět po jeho ploše. Odtud plyne doporučení pro vzdálenost vhodnou ke sledování televize, která je rovna čtyř až šestinásobku výšky obrazu. Při dodržení této vzdálenosti by měly zobrazované body splynout v jeden celek. Setrvačnost okem vnímaného obrazu pak určuje minimální počet 20 snímků za sekundu, který umožní lidskému oku vnímat pohyb na obrazu jako souvislý Televizor Obrazovka Obrazovka televizoru je vakuová baňka, na jejímž zúženém konci je katodová trubice emitující elektrony a na druhém konci ji tvoří maska pro oddělení paprsků a stínítko s luminoforem. Z elektronů je pomocí soustavy anod, ostřících a vychylujících cívek vytvořen svazek tří paprsků, které jsou na masce rozděleny a dopadají na tři body stínítka, které emitují záření v barevných složkách RGB. Viditelný obraz je pak tvořen zářením bodu obrazovky, který se v podstatě skládá ze tří bodů luminoforu na stínítku. Obr. 2.7: Televizor a řádkový rastr jeho obrazovky - silnými linkami je vyznačen pohyb elektronového paprsku v obou půlsnímcích Řádkový rastr Celkový obraz je tedy vytvořen tak, že elektronový paprsek aktivuje všechny body stínítka, které zazáří, ale do dalšího průchodu paprsku musejí opět pohasnout. Pro televizní vysílání byla zvolena frekvence 25 snímků za sekundu, a tím splněna podmínka minimálně 20 snímků za sekundu. Elektronový paprsek se po stínítku pohybuje po řádcích zleva doprava a postupuje směrem dolů (obr. 2.7). Pro zlepšení vizuálních vlastností televizory vykreslují střídavě polovinu z celého počtu řádků při dvojnásobné frekvenci (takzvané prokládané řádkování), tím je celkový počet řádků vykreslen ve dvou po sobě jdoucích půlsnímcích. Pro v našem regionu obvyklý formát obrazovky 4:3 je rozlišení obrazu 768 x 625 obrazových bodů (definováno normou PAL) [9, 10]. Zpětný běh paprsku z pravého dolního rohu do výchozí pozice v levém horním rohu využívá některé řádky, a tak skutečně zobrazitelné rozlišení činí 768 x 576 bodů. 10

27 2.3 Metodika User-Centered Design s využitím person Odtud tedy plynou hlavní technická omezení, jež je třeba blíže analyzovat. Vlastnosti obrazového výstupu a fyzické schopnosti uživatele - diváka, tvoří jeden ze základních stavebních kamenů pro návrh uživatelského rozhraní pro STB. 2.3 Metodika User-Centered Design s využitím person motto: Uživatelé jsou jediní, kteří mohou vysvětlit, jak komunikují se systémem a jak jej využívají, aby dosáhli svých cílů. Ačkoli již od raných osmdesátých let je propagována myšlenka vyvíjet zařízení taková, aby byla pro cílového uživatele co nejpoužitelnější [12], je stále obvyklé, že se tvůrci rozhraní vydávají cestou tzv. technologií řízeného návrhu (technology-driven design). Využití metodiky User-Centered Design 6 (UCD) je založeno především na aktivním zapojení uživatele do celého životního cyklu produktu a na jasném porozumění uživateli a cílovým požadavkům na produkt. Dílčími kroky jsou potom kvalitní specifikace funkčnosti mezi uživatelem a technologií, iterativní vývoj řešení a multidisciplinární návrh. 7 Tuto metodiku lze zjednodušit tím, že namísto reálného uživatele bude v některých fázích vývoje využita postava fiktivního uživatele (tzv. persona), jejíž chování, požadavky a potřeby budou důsledně analyzovány, jako by se jednalo o opravdového uživatele Persona Persona je fiktivní osoba, která patří do cílové skupiny uživatelů. Popis jejích vlastností je začleněn do jejího životního příběhu [13]. U persony je kladen důraz především vlastnosti vztažené k dané doméně. Získávání informací Pro tvorbu person je nutné správně identifikovat cílovou skupinu uživatelů. Na základě jednoduchých dotazníků (tzv. screener) lze identifikovat vhodné kandidáty pro hlubší průzkum. Poté je vhodné spíše celkově pochopit jejich zázemí a životní styl, a pro tento úkol se jako nejlepší způsob získávání relevantních informací jeví interview [11, 17]. Interview je časově velmi náročný způsob získávání informací a jeho výsledky se těžko zpracovávají. Přesto právě výstupy interview umožňují ten správný pohled na cílového uživatele, který vede k vytvoření persony. Jeho průběh je vhodné směřovat od obecných dotazů ke specifickým, které souvisejí s cíli návrhu, a poté se opět společně s dotazovaným pokusit o jejich zobecnění a shrnutí. Důležitými tématy jsou uživatelské trendy, tedy četnost, způsob a kontext použití produktu, a konkrétní cíle, ke kterým chce uživatel produkt využít. Namísto interview nebo jako jeho doplněk lze částečně využít i takzvaný vnitřní průzkum. Jedná se o průzkum mezi kolegy, zjištění jejich názorů a zkušeností s danými uživateli či využití přínosných nápadů. 6 Bývá též nazývána Human-Centered Design. Její specifikace je vymezena normou ISO 13407:1999, která autory obvykle nebývá zmíněna ani striktně dodržována. 7 Např. v případě grafického rozhraní pro seniory lze kromě technických znalostí a designérských dovedností uplatnit i poznatky z fyziologie, sociologie, psychologie či gerontologie. 8 Kvalitní aktivní spolupráce se seniory obnáší především dlouhé diskuse a osobní kontakt s nimi. V rámci samostatné práce jednoho vývojáře, jako je tato, není ani fyzicky možné s nimi aktivně spolupracovat v průběhu celého návrhu. 11

28 2 Vymezení problému Zpracování informací Získané informace o vlastnostech dotázaných uživatelů je potřeba sjednotit tak, aby se v jednotlivých skupinách pozvolna rýsovaly budoucí persony. Sjednocení vlastností dle [11] může probíhat takto: 1. Roztřídění základních vlastností do několika skupin. 2. Přidávání méně významných souvisejících vlastností do existujících skupin. Jedna vlastnost může být umístěna ve více skupinách. 3. Vlastnosti (poznámky), které doposud nebyly zařazeny nikam, mohou vytvořit novou skupinu. 4. Diskuse jednotlivých sjednocení a obhájení vlastností uvnitř. Tímto postupem vzniknou soubory vlastností uživatelů nazývané skeletony. Ty je vhodné dále rozdělit dle zastoupení ve společnosti na primární (podstatné) a sekundární (doplňkové). Zrod persony Ze skeletonů je vhodné vytvořit přiměřený počet person, který odpovídá složitosti projektu a různorodosti cílové skupiny uživatelů. Obvykle se jedná o 1-2 primární persony, pro které se později vytváří produkt. Ze zbývajících skeletonů lze vytvořit doplňkové persony, které mohou být často významné při diskutování některých sporných prvků návrhu. Persona se tedy rodí následovně: 1. Základem persony je zvolený skeleton. 2. Přidají se drobné vlastnosti, které skeleton rozšíří, ale neovlivní jeho původní charakteristiku. 3. Přidá se křestní jméno a příběh, který personě vdechne život. Vhodná je i fotografie. 4. Celý popis persony se promíchá vztahem k cílovému produktu. Život persony Persona provází návrháře v průběhu celého životního cyklu produktu. Užitečná může být nejen při samotném vývoji, ale i později, kdy jsou prováděny revize či rozšíření produktu Životní cyklus V případě uživatelského rozhraní pro set-top box lze životní cyklus (lifecycle) s využitím UCD metodiky složit z následujících fází (viz obr. 2.8): Analýza Analytická část návrhu bude obsahovat analýzu technologického zázemí produktu a vyhodnocení vlastností stávajících řešení a analýzu cílové skupiny uživatelů. Jejím výstupem bude souhrn omezení a požadavků daných využitou technologií a persony (kapitola 2.3.1), které budou reprezentovat budoucí uživatele. 9 Persona se může hodit i po dlouhé době. Ve srovnání s novou analýzou cílové skupiny pomůže snadněji nalézt změny v charakteristice uživatelů a usnadnit jejich přenesení do nové persony, popřípadě přímo do návrhu upraveného či nového model produktu. 12

29 2.3 Metodika User-Centered Design s využitím person Obr. 2.8: Životní cyklus uživatelského rozhraní set-top boxu Definice případů použití Tato fáze by měla specifikovat případy použití produktu ve spojení s aktéry, kteří je vyvolají. Měly by být popsány především jednotlivé cíle a výstupy, aby jejich splnění mohlo být jednoznačně ověřeno testováním. Pro návrh GUI je vhodné zároveň určit četnost jednotlivých případů použití, případně další doplňující informace, které by pomohly rozpoznat prioritu jednotlivých případů. Specifikace a setřídění požadavků Zkombinuje případy použití s výsledky analýz, testování a s charakteristikou persony. Definuje jednotlivé požadavky na vzhled a interakci chování. Konceptuální návrh Vytváří prostor pro vytvoření prototypů jednotlivých komponent rozhraní. V této fázi je nejvhodnější příležitost aktivního zapojení uživatelů do návrhu základních elementů GUI nebo při tvorbě papírových prototypů [15]. Již na této úrovni lze testovat grafické prvky a myšlené modely rozhraní, současně je možné revidovat vybrané požadavky. Implementace Implementuje schválené prototypy a modely rozhraní. Tím vzniká funkční verze budoucího produktu. 13

30 2 Vymezení problému Testování a ověření splnění požadavků V této fázi jsou provedeny uživatelské testy použitelnosti daného produktu (usability tests) sestavené pro jednotlivé případy použití. Na základě jejich odborného vyhodnocení může být vývoj produktu přesunut do různých fází životního cyklu a přepracován. V případě kladného vyhodnocení lze danou vývojovou verzi vypustit na trh. 14

31 3 Analýza 3.1 Uživatelé Jak již bylo zmíněno v úvodu, tento text se zaměřuje na uživatele ve věku 65 let a vyšším a žádnými dalšími kritérii tuto skupinu nezmenšuje. Zjednodušeně lze tedy říct, že se jedná o babičky či dědečky, které vypnutí analogového vysílání televize přinutí ke koupi set-top boxu. Zároveň je potřeba uvážit, že většina z nich je v kontaktu se svými dětmi a vnuky, kteří se též budou podílet na interakci se set-top boxem. Mohou tak seniorům vytvářet potřebné zázemí pro práci se STB nebo motivaci, proč používat jeho pokročilé funkce (jako EPG či nejrůznější aplikace). Mladší členové rodin či přátelé, kteří tím, že jsou zkušenější v práci s moderní technikou, pomohou seniorům ovládnout STB, budou v dalším textu označeni jako třetí osoby Sběr dat Jak bylo zmíněno dříve v textu (kap ) nejvhodnějším způsobem pro vytvoření kvalitních podkladů pro vývoj budoucího produktu, jako je grafické uživatelské rozhraní (GUI) pro settop box (STB), je důkladný průzkum cílové skupiny uživatelů. Jeho výsledky umožní nejen vytvoření charakteristiky uživatelů, ale i pochopení jejich psychických a fyzických schopností, znalostí, zkušeností, chování a sociálního zázemí. Tato práce je vytvářena samostatně a rozsáhlý uživatelský průzkum jednou osobou není realizovatelný. Jako podklady pro další vývoj měly být využity rozsáhlé uživatelské průzkumy provedené kolegy z Univerzity Hradec Králové v rámci projektu Vital Mind (VM) [17], které však v době dokončování tohoto textu ještě nejsou k dispozici. Proto bylo potřeba hledat náhradní zdroje relevantních informací. Jako náhradní zdroje informací o životě seniorů byly využity především osobní zkušenosti autora této práce a četné diskuse s kolegy, kteří mají zkušenosti s designem aplikací pro seniory nebo jejich osobní život je úzce svázán se seniory. Jedná se především o ty, kteří žijí nebo dlouhodobě žili se seniory v jedné domácnosti, a tak mají hlubší vhled do jejich životních osudů, každodenních problémů i obvyklých stereotypů jejich chování. Podstatným zdrojem statistických informací je dokument Older people in the UK [18], který utváří poměrně ucelený přehled základních údajů o populaci seniorů ve Velké Británii. Vzhledem k lokalitě, které se dokument týká je zřejmé, že některé údaje nebudou pro situaci na území České republiky zcela přesné. Tam, kde to bylo možné, byla data porovnána s údaji za ČR [19] a bylo shledáno, že odchylky mezi ČR a UK jsou v tomto ohledu zanedbatelné Faktická data Tato kapitola obsahuje přehled základních dat o obyvatelích Velké Británie, jejichž věk přesáhl 64 let. Tito lidé budou v dalším textu souhrnně nazýváni seniory. Obsah této kapitoly čerpá především z [18, 22]. Samozřejmě se nejedná o kompletní přehled, ale o výčet těch dat, která souvisejí s prací se set-top boxem (s cílovou doménou). 1 Na tomto místě je potřeba vyjádřit politování nad tím, jak málo je veřejných statistických informací o životě seniorů v ČR. Projekty obdobné těm britským [18, 14] by jistě ocenili nejen sami senioři, ale i odborníci z nejrůznějších odvětví a laická veřejnost. 15

32 3 Analýza Zastoupení v populaci Senioři tvoří přibližně 16% populace 2. Výrazný podíl mezi seniory tvoří ženy [23], ty obvykle žijí aktivnějším způsobem nezávisle na tom, zda žijí s partnerem nebo samostatně. Častěji vyhledávají sociální kontakty, lépe přistupují k získávání nových zkušeností, účastní se různých organizovaných zájmových činností (cvičení pro seniory, zájezdy, výtvarné kroužky) nebo kurzů celoživotního vzdělávání (U3V) 3. Vzhledem k zlepšování životní úrovně, zdravotní a sociální péče a také vzhledem k výraznému poklesu přirozeného přírůstku obyvatelstva v poslední době se očekává v příštích 25 letech nárůst této skupiny až na 26% populace. Fyzická omezení Staří lidé bývají mnohem častěji nemocní krátkodobými chorobami a mají častý kontakt se svým praktickým lékařem. Jejich věk a celkové stárnutí současně přináší i dlouhodobé potíže, jako jsou vysoký tlak, problémy se zrakem, omezení pohyblivosti a další. 97% seniorů nosí brýle nebo kontaktní čočky. Současně u 22% z nich problémy se zrakem přetrvávají i přesto, že tyto kompenzační pomůcky používají. U seniorů bývá též časté zhoršení sluchu, což může podstatně snížit využitelnost hlasových rozhraní. Mnozí z nich tento handicap zmenšují tím, že lépe vnímají gesta a pohyb rtů konverzačního partnera. V případě sledování televize jim nezbývá jiná možnost, než se přesunout blíže k přístroji nebo zvýšit hlasitost. 31% seniorů má problémy s pohybovým ústrojím. Nejčastější je výskyt chronických onemocnění jako revmatoidní artritida či artróza. Souhrnně tato onemocnění bývají nazývána jako revma a bývají vztažena především k bolestem nohou. Ale konkrétně revmatoidní artritida jako první postihuje drobné klouby rukou a nohou. Obecně platí, že senioři mívají problémy s citlivostí prstů, a revmatoidní artritida bývá jednou z příčin Sociální zázemí Když si senior pořídí nové zařízení (jako STB), ovlivní úspěšnost jeho používání nejen jeho schopnosti, ale také ostatní lidé, s nimiž je v kontaktu. Určitě mu mnoho usnadní, pokud má koho požádat o radu nebo pokud může sledovat někoho jiného při práci s daným zařízením. Osamělost Staří lidé ze zdravotních důvodů nebo kvůli psychickým zábranám méně vycházejí ven. Přibližně 50% obyvatel nad 75 let žije samostatně a až 13% všech seniorů často cítí osamělost. Senioři mívají se svými přáteli a s rodinou omezené styky, 17% z nich vídá své blízké dokonce dokonce méně často než jednou týdně. Polovina seniorů má televizi jako hlavního společníka a sleduje ji kolem čtyř hodin denně Využití elektronických zařízení Moderní elektronická zařízení nejsou současnými seniory příliš často využívána. Většinu z nich odradí složitost ovládání nebo těžko pochopitelný obsah uživatelské příručky. K obvyklému vybavení domácnosti seniorů patří televizor a rozhlasový přijímač v kombinaci s kazetovým nebo CD přehrávačem. Dále často vlastní a omezeně využívají například mikrovlnnou troubu, mobilní telefon či videorekordér. 2 V ČR se jedná o 14%. 3 Např. v kurzu Nebojte se počítačů! na katedře počítačů FEL ČVUT v ak. roce 2003/2004 bylo 67,5% žen. 16

33 3.1 Uživatelé Většina těchto zařízení je založena na přímém ovládání pomocí tlačítek na povrchu přístroje. Vizualizace nastavení či probíhajících procesů bývá realizována indikačními diodami popřípadě jednoduchým segmentovým displejem (videorekordér, CD přehrávač). O pokročilejších uživatelských rozhraních lze hovořit pouze u mobilního telefonu nebo televizoru (ovládání televizoru se věnuje samostatná kapitola 3.1.5). Ačkoli mobilní telefony přes své rozhraní nabízejí větší množství funkcí, většina seniorů využívá pouze přímé volby telefonního čísla nebo přímé jednotlačítkové vyvolání telefonního čísla z paměti telefonu. Pokročilejší uživatelé umějí vyhledávat telefonní čísla v uloženém seznamu kontaktů. Jen nízký počet seniorů ovládá psaní krátkých textových zpráv či přidávání do nových položek do seznamu kontaktů. Jen málokterý z dnešních seniorů dovede využívat osobní počítač (PC). Mnoho z těch, kteří jej používali v zaměstnání, zná jen proprietární řešení GUI v rámci aplikací, které využívali ke své práci. Nelze u nich tedy předpokládat zkušenosti domácího uživatele PC, který se setkal s desítkami nejrůznější řešení GUI (internetové prohlížeče, webové stránky, kancelářské či grafické aplikace, hry). Odborná pomoc S výše uvedenými fakty souvisí i přístup, jakým se senioři učí používat nové přístroje, a jak si je vybírají. Při ovládání nového přístroje spoléhají na svou zkušenost a intuitivní ovládací prvky, které jsou jim již z dřívějška známé. Pro pochopení neznámých nebo složitějších funkcí se snaží využívat tištěných uživatelských příruček (manuálů). Modernější manuály jsou založeny na případech použití. Uživatele potom navigují pomocí scénářů pro jednotlivé případy. Pro seniory je častým problémem strohost obsahu manuálů, jejichž autoři jsou zaměřeni například jen na věkovou skupinu let a opomenou zmínit některá fakta, která považují za samozřejmá. Druhým zásadním problémem bývá to, že senior si někdy těžko přiřadí popis zmiňovaný v příručce k reálnému vzhledu přístroje nebo jeho rozhraní. Při osobním nebo telefonickém kontaktu se projeví mnohé problémy související se stářím. Starší člověk často nechce být zahanben tím, že něco neví nebo něčemu, co je pro mladší samozřejmé nerozumí. Zároveň se mladší dopouštějí často zmiňované věkové diskriminace a považují staršího člověka za méně inteligentního a chápavého. To způsobuje, že jsou senioři často odbýváni a jejich dotazům není věnována dostatečná odpověď. Konečným důsledkem je, že senior takový způsob získávání pomoci považuje za nepříjemný, zbytečný a raději jej nevyhledává. Podobně se věková diskriminace a ostych seniorů projevuje při výběru přístroje. A tak místo toho, aby senior pochopil rozdíly mezi nabízenými modely a podle toho si vybral, často zvolí první přístroj, který mu padne do oka, nebo odchází z prodejny s přístrojem, který mu vybral prodavač. Mnohem lepší variantou je při výběru přístroje to, když si budoucí zákazník může přístroj vyzkoušet v domácím prostředí nebo když mu přístroj z vlastní zkušenosti doporučí některý z vrstevníků Používání televize Své místo si televize našla snad v každé domácnosti v České republice a většina obyvatel je zběhlá v jejím používání. Dnešní senioři zpravidla vlastní televizory vyrobené v posledních dvou desetiletích. Jedná se o přístroje s barevnou obrazovkou ovládané infračerveným dálkovým ovladačem, mnohé z nich kromě zobrazení televizních pořadů podporují i informační službu teletext (viz obr. 3.1). Podrobněji o vlastnostech televizorů pojednává kapitola 3.4. Vzhledem k tomu, že senioři souhrnně tráví sledováním televize podstatnou část dne, sledují široké spektrum televizních pořadů. Zde je potřeba zmínit, že jejich zájem, pozornost i způsob, jakým ke sledování televize přistupují, se liší dle věku i pohlaví. 17

34 3 Analýza Mladší senioři Mladší senioři většinou sledují televizní vysílání v průběhu celého dne. Vzhledem k jejich zájmům, ale častěji sledují večerní a podvečerní pořady, tedy někdy v rozmezí hodin. Často se stává, zvláště pokud sledují televizi s partnerem, že přepínají mezi více televizními pořady běžícími ve stejný čas. K tomuto chování je také vede přerušování pořadů komerčními přestávkami. Ženy preferují sledování pořadů s uměleckým či společenským obsahem. Jedná se především o televizní seriály, filmy, zábavné pořady či soutěže. Kromě soutěží nevyžadují ostatní pořady příliš velkou pozornost a především nemají velké nároky na vizuální rozlišení. Častým jevem je, že ženy mívají televizi puštěnou při nějaké jiné domácí činnosti. Muži naopak obsahu vysílání věnují mnohem větší pozornost. Zajímají je především dokumenty, sportovní přenosy a zpravodajství. Velmi často se tak setkávají s grafikou a textem dodatečně vkládaným do vysílaného obrazu. Jeho sledování vyžaduje vyšší ostrost, a tak muži u těchto pořadů častěji sedí blíže k televizní obrazovce. Podrobněji se dodatečným obsahem vkládaným do analogového vysílání zabývá příloha B. Muži senioři občas využívají teletext, jsou tak alespoň částečně obeznámeni s tím, co obnáší lokální interaktivní obsah. Další cennou zkušeností je to, že znají využití čtyř barevných tlačítek ovladače v kombinaci s kontextovou nápovědou teletextu. Většinou sice vyhledávají pouze vybrané stránky (zprávy, sportovní výsledky, výsledky loterie), ale vzhledem ke koncepci teletextu jsou nuceni při každé přístupu prolistovat více stran. Obr. 3.1: Teletext (zdroj: Starší senioři Obecně lze říci, že starší senioři mají v oblibě spíše méně náročné televizní pořady jako seriály a zábavné pořady, které od diváka nevyžadují tolik pozornosti a jejichž délka nepřesahuje jednu hodinu. Dalším faktorem, který ovlivňuje výběr pořadů, je doba, kdy jsou vysílány. Bývá obvyklé, že starší senioři se cítí dříve unaveni, a tak je pořady vysílané po 21 hodině už tolik nelákají a raději uléhají ke spánku. 18

35 3.1 Uživatelé Umístění televizoru Důležitým faktorem ovlivňujícím pohodlné sledování televizní obrazovky a kvalitní rozlišení zobrazeného obsahu je umístění televizoru a celkové uspořádání nábytku v místnosti. Obr. 3.2: Umístění televizoru v místnosti Uspořádání místnosti se velmi liší dle rozmístění oken a dveří, rozmístění nábytku a typu televizoru. Je ovlivněno také vhodnou sledovací vzdáleností (kap. 2.2), návyky diváků a jejich počtem. Dalším podstatným faktorem je rozmístění světelných zdrojů. Zde je potřeba znovu zdůraznit, že nároky na sledování běžných pořadů (pohybující se obraz - film, seriál) se výrazně liší od soustředění, které je potřeba k práci s GUI. A umístění televizoru v místnosti výrazně ovlivní rozlišitelnost jednotlivých prvků GUI. Na schématickém obrázku 3.3 jsou vyznačeny důležité prvky ovlivňující rozlišitelnost obsahu televizní obrazovky. 1. Televizor - umístěn ve výšce očí a ve vzdálenosti pětinásobku výšky obrazu od sedícího diváka (poz. 0) 2. Okno - zdroj denního světla 3. Pokojová lampa - přímo osvětluje pozici diváka (poz. 0), zjednodušuje tak rozlišení prvků dálkového ovladače nebo čtení tiskovin 4. Stropní svítidlo - osvětluje celou místnost zpravidla rozptýleným světlem, ovlivňuje relativní kontrast obrazu 5. Akvárium - vytváří světelný zdroj v zorném úhlu diváka, ovlivňuje relativní kontrast obrazu a rozptyluje pozornost diváka 19

36 3 Analýza Obr. 3.3: Zjednodušené schéma uspořádání místnosti V takovémto uspořádání jas přicházející přes okno umístěné na pravé straně televizoru může snížit celkový kontrast obrazu. Lampa umístěná přibližně na úrovni diváka, pak může svým odrazem znepřehlednit část obrazu. V rámci návrhu GUI samozřejmě nelze předejít nevhodnému umístění televizoru, ale z výše uvedených faktů lze vyvodit, že nežádoucí efekty lze omezit výrazně kontrastními prvky GUI. Vnímání obsahu zobrazeného na televizoru Pro seniory je podstatně náročnější zorientovat se v obsahu zobrazeném na televizní obrazovce, než pro mladší generace. Trvá jim déle než rozpoznají jednotlivé detaily. Pokud je obraz vysílání kombinován s nějakou informační grafikou (příklady lze nalézt v příloze B) dělá jim větší problém ji odlišit od ostatních detailů a upoutat k ní pozornost. Obr. 3.4: Pohyb očí uživatele po obrazovce s transparentním dolním pruhem obsahujícím tlačítko pro vstup do ITV aplikace (zdroj: [20]) V případě, že senioři využívají nějaké transparentní GUI zobrazené v kombinaci s obrazem vysílání na pozadí, těžko nacházejí špatně odlišené ovládací prvky GUI. Je to způsobeno také tím, že mají nedostatečné zkušenosti s podobným způsobem zobrazení GUI a že jsou spíše zvyklí na informační grafiku, která bývá tímto způsobem zobrazena. 20

37 3.2 Persona Obrázek 3.4 ukazuje pomocí trasy pohybu očí, jak přechází pozornost uživatele po obrazovce při testování ITV aplikace. V této části testování bylo úkolem uživatele vstoupit do aplikace ITV. Tedy zjistit pomocí kontextové nápovědy na obrazovce, které tlačítko použít a použít ho. V pravém dolním rohu je vidět drobný modrý obdélník s popiskem, který se na transparentním pozadí ukázal jako velmi špatně rozeznatelný [20]. Obr. 3.5: Srovnání pohybu očí po zobrazeném GUI staršího uživatele (vlevo) a mladšího (vpravo) při hledání položky v zobrazeném seznamu (zdroj: [20]) Na obrázku 3.5 je porovnán pohyb očí po obrazovce staršího uživatele (ve věku nad 50 let) a mladšího (ve věku pod 30 let). Uživatelé měli za úkol najít položku s pořadím 30 (umístění číslování je vyznačeno oranžovým rámečkem). Tento úkol byl pro starší uživatele příliš náročný. Měli potíže se čtením textu kvůli malé velikosti fontu i kvůli špatně zvolené kombinaci barev. Na zobrazené ploše těžko hledali drobné označení pořadí položky. Poznatky z článku [20] souhrnně potvrzují, že pro seniory je důležité použití velkých fontů a jednoznačných, dobře rozlišitelných grafických prvků rozhraní. Současně velký objem zobrazené informace se jeví jako velmi nevhodný. Výsledky experimentů z článku [20] také potvrzují fakt, že uživatel ITV prohlíží obsah obrazovky ve směru zleva doprava a postupuje po řádcích směrem shora dolů. Typický průběh pohybu očí po obrazovce potom připomíná opakované písmeno Z [21]. Toto chování zřejmě vyplývá ze zvyku čtení zleva doprava. Toto chování je samozřejmě závislé na obsahu obrazovky a výrazněji se projevuje ITV, kde převažuje text, než při obrazu televizního vysílání. Díky výše uvedenému jevu lze obrazovku rozdělit do oblastí, kterým je přiřazena priorita dle toho, v jakém pořadí uživatel dané oblasti prohlíží. Toto rozdělení je vyznačeno na obrázku Persona Skeleton Z dat získaných v průběhu analýzy (kap. 3.1) vznikly postupným sjednocováním dle metodiky uvedené v kapitole tři primární skeletony, které by se daly označit jako skeleton pasivního, aktivního a negativního uživatele. Pro lepší přehlednost byly charakteristiky skeletonů kategorizovány. Skeleton pasivního seniora Věk: 73 let (průměrný věk seniorů) 21

38 3 Analýza Obr. 3.6: Rozdělení obrazovky na oblasti dle priority prohlížení (zdroj: [21]) Pohlaví: Stav: Rodina: Zázemí: žena (reprezentuje většinu) vdaná manžel, syn, snacha, vnoučata žije s manželem Kontakty: časté styky s rodinou, přátelé v místě bydliště Zdraví: zhoršený zrak, problémy s pohybovým ústrojím Elektronika: televize, video přehrávač, mobilní telefon Počítač: nikdy nepoužívala Charakteristika: je soběstačná, obává se samoty, nechce být nikomu přítěží Zkušenosti: nepoužívá teletext, ovládá pouze základní funkce mobilního telefonu Záliby: zahrada, divadlo, rozšiřování všeobecných znalostí Skeleton aktivního seniora Věk: Pohlaví: Stav: Rodina: Zázemí: 68 let muž rozvedený dcera, syn, snacha, zeť, vnoučata žije sám Kontakty: řídké osobní styky s rodinou, četnější kontakt přes a VoIP, přátelé v místě bydliště Zdraví: zhoršený zrak a sluch 22

39 3.2 Persona Elektronika: televize, DVD přehrávač s vestavěným pevným diskem, mobilní telefon, digitální fotoaparát Počítač: používá denně (internetový prohlížeč, VoIP, grafický editor, textový procesor, hry) Charakteristika: je soběstačný, aktivně se vzdělává, navštěvuje U3V, stáří si nepřipouští Zkušenosti: používá pokročilé funkce elektroniky, ovládá teletext (ale kvůli internetu nepoužívá), ovládá pokročilé funkce mobilního telefonu, ovládá dig. fotoaparát a umí dále zpracovat fotografie v počítači Zájmy: fotografování, práce s PC, technické novinky, sledování sportu Skeleton negativního seniora Věk: Pohlaví: Stav: Rodina: Zázemí: 78 let muž vdovec dcera, zeť, vnoučata žije sám Kontakty: řídké styky s rodinou, formální vztah se sousedy Zdraví: zhoršený zrak a sluch, problémy s pohybovým a ústrojím Elektronika: televize, rozhlasový přijímač Počítač: nikdy nepoužíval Charakteristika: je částečně soběstačný, nechává si dovážet obědy a nakupovat jídlo, ven chodí zřídka Zkušenosti: používá pouze starý televizor s dálkovým ovladačem Zájmy: politika, denní tisk, televizní vysílání (obvykle neplánuje, co bude sledovat) Skeleton - shrnutí Pro zjednodušení návrhového procesu byla vytvořena pouze jedna primární persona pojmenovaná jako Marie, která reprezentuje spíše tu část uživatelů, jež přistupuje k dané doméně pasivně. Byla vytvořena ze skeletonu pasivního uživatele uvedeného v předchozím odstavci. Je zřejmé, že k některým případům použití set-top boxu (instalace, nastavení) bude potřeba přistupovat aktivně. K tomuto účelu je třeba vytvořit doplňkovou personu. Ta bude s Marií spolupracovat a měla by být vhodným aktérem pro všechny případy použití. 23

40 3 Analýza Primární persona Obr. 3.7: Marie Marie je 73 let stará důchodkyně žijící s manželem v malé vesnici jménem Vitín asi 20 kilometrů od Českých Budějovic. Obývají rodinný domek kousek od návsi, který po svatbě společně vybudovali. Oba mají k Vitínu velmi silnou vazbu a na jiném místě už by žít nechtěli. Mají jednoho syna, který s rodinou žije v Českých Budějovicích. Celý svůj život pracovala Marie jako účetní v nedalekém potravinářském podniku. Do důchodu odešla v 58 letech. Těšila se, že se bude věnovat právě narozenému vnukovi Petrovi a starší vnučce Magdě. A také si konečně udělá více času na zahrádku a cestování. Jedním z důvodů proč opustila práci byl strach, že neporozumí práci s počítačem a bude muset svou pozici účetní opustit. Po odchodu do důchodu se věnovala převážně zahrádce a cestovala se svým manželem přesně tak, jak si představovala. S postupem času už nemají tolik odvahy vyjíždět na delší dovolené, a tak se cestování omezilo na občasné jednodenní výlety po Čechách a pravidelné návštěvy u synovy rodiny. Zatím je plně soběstačná a dokáže se postarat o svou domácnost, ale již se na ní projevují příznaky stáří. Jsou to především zdravotní potíže, se kterými se dříve nepotýkala. Jak sama často říká, když se optají na zdraví: Jsem zdravá jako rybička. Jen toho revma, kdybych se zbavila. Kulturně Marie příliš nežije. Dříve často jezdívali s manželem do Českých Budějovic do divadla. Teď už manžel autem nejezdí a z Vitína do Českých Budějovic není večer žádné dopravní spojení. Marie má divadlo stále ráda, a tak pravidelně sleduje záznamy představení v televizi. Když má Marie svátek nebo narozeniny, syn se snachou ji obvykle udělají radost tím, že ji pozvou do divadla. Společenský život Marie se soustřeďuje hlavně v místě jejího bydliště. Ve Vitíně se narodila a zná všechny jeho obyvatele, někteří z nich jsou její příbuzní a má zde i několik dobrých přátel. S některými chodí na procházky, k jiným jen občas na kávu. Se synem a jeho rodinou se vídá pravidelně. Buď je všichni navštíví ve Vitíně nebo se s manželem sami vypraví v nedělní odpoledne do Českých Budějovic. Marie jako správná babička nerozlišuje mezi svými vnoučaty, ale přeci jen má trochu bližší vztah ke své starší vnučce. Magda je ta hodnější, ráda si se mnou povídá a pomáhá mi v kuchyni. Manžel Marie se jmenuje Jaroslav. Je mu 79 let a je ve všech ohledech podstatně pasivnější než jeho žena. Je to ten starý morous., často říká Marie. Býval to domácí kutil a s drobnými pracemi ještě manželce hodně pomáhá, ale na zahrádku už ho vyláká jen zřídka. Jaroslav má rád fotbal, sám jej zamlada hrával. Dnes jej s oblibou sleduje v televizi. A pořád hledí na ty nekonečné války, stěžuje si Marie na jeho zálibu v historických dokumentech. Marie se bojí, že zůstane sama a nebude se o sebe moci postarat. Nechce být nikomu na obtíž. A už dnes velmi bojuje s tím, když musí někoho požádat o drobnou laskavost, jako je pomoc 24

41 3.3 Případy použití s taškami od zastávky autobusu k domu. Marie nikdy nepracovala s počítačem a bojí se ho, stejně jako jiné složitější elektroniky. Její strach vychází hlavně z toho, aby něco nepokazila. Má mobilní telefon, který používá pouze příležitostně. Magda jí tam nastavila přímou volbu jednou klávesou, a tak má Marie několik telefonních čísel uložených, ale jiná čísla zadává vždy přímo. Snaží se naučit práci s telefonním seznamem, ale má s tím problémy. Marie ráda sleduje televizi, hlavně zábavné pořady, oblíbený seriál a soutěže. Kvůli odlišným pořadům, které chtěli s manželem sledovat současně, vznikali časté konflikty. Nakonec dostali od syna druhý televizor, a tak má Marie od válečných dokumentů klid. Při sledování televize Marie často čte časopisy nebo vyhledává odpovědi na otázky v soutěžích v atlase či encyklopedii. Marie nosí bifokální brýle, přesto u televizních soutěží si raději přisedne blíže k televizoru, aby dokázala dobře přečíst otázku z obrazovky. V archivu mají s manželem větší množství videokazet, které si umí sama pustit. Filmy už by si nepustila, ale ráda si opakuje rodinná videa, která natočil její syn. Pokročilejší obsluhu videa neovládá a ani se o její zvládnutí nesnažila. Pokud potřebuje s elektronikou provést složitější operaci, musí počkat na syna nebo vnučku, kteří tomu lépe rozumějí. Již slyšela o plánovaném přechodu na digitální vysílání a Magda jí doma v Českých Budějovicím ukazovala, co je set-top box, a jak funguje. Bojí se, že ovládání bude příliš složité, ale líbilo se jí, že v set-top boxu je televizní program a také tam je hra sudoku, kterou zná z denního tisku a o kterou se s manželem přetahují Doplňková persona Magdě je 19 let a studuje vysokou školu humanitního zaměření v Českých Budějovicích. Bydlí u rodičů. Mezi její koníčky patří turistika a četba beletrie. S rodiči si Magda moc nerozumí, ale má velmi dobrý vztah se svojí babičkou Marií a ráda ji navštěvuje. S babičkou se příjemně baví o životě. A její zkušenosti, ale i dědovy, se mi moc hodí ke studiu sociologie. Pomáhá babičce v domácnosti a ráda jí poradí, když se na ni obrátí s nějakým problémem. Ostatně byla to právě Magda, kdo babičce zapojoval televizi a učil ji zacházet s mobilním telefonem. 3.3 Případy použití Definice základních případů použití s aktéry Marie a Magda. Oba aktéři jsou zobecněni aktérem Divák. Případy použití, jejichž cílem je spuštění příslušného televizního kanálu, rozhlasové stanice nebo doplňkové služby, mají mnoho společných rysů, proto jsou zobecněny do případu použití s názvem Spustit službu. U těchto případů se nabízí možnost rozšíření o hledání nových služeb a to především tehdy, když ještě žádné služby nebyly nalezeny. Případ použití Vyhledat nové služby je aktérovi současně k dipozici i samostatně. Z grafického znázornění případů použití na obrázku 3.8 je již zřejmá role Magdy jako aktéra s rozšířenými možnostmi práce se STB. Případy použití, jichž je hlavním aktérem, nejsou zahrnuty do navrhovaného rozhraní. Slouží pouze pro dokreslení celkové funkce STB Scénáře Bližší specifikace případů použití je provedena s využitím scénářů a notací doporučenou [6]. Scénáře pro jednotlivé případy použití jsou uvedeny v tabulkách až

42 3 Analýza Obr. 3.8: Případy použití pro STB Případ použití: Spustit službu Stručný popis: Aktér si vybere příslušnou službu a spustí ji. Hlavní aktéři: Divák Vstupní podmínky: Hlavní nabídka je aktivní obrazovka. Hlavní scénář: 1. Divák si vybere příslušnou kategorii služeb a otevře ji. 2. STB zobrazí dostupné služby v kategorii. 3. Divák v nabídce kategorie vybere příslušnou službu. 4. STB zobrazí informace o službě. 5. Divák spustí službu. Výstupní podmínky: Je zobrazena příslušná služba. Alternativní scénáře: Žádné služby Zpět Tab. 3.1: Případ použití: Spustit službu 26

43 3.3 Případy použití Alternativní scénář: Spustit službu: Žádné služby Stručný popis: Systém upozorní, že nejsou k dispozici služby a umožní vyhledání nových. Hlavní aktéři: Divák Vstupní podmínky: V dané kategorii nejsou k dispozici žádné služby. Hlavní scénář: 1. Alternativní scénář začíná krokem 2 hlavního scénáře. 2. STB zobrazí informaci o tom, že nejsou k dispozici žádné služby. 3. KDYŽ divák zvolí vyhledávání, 3.1 místo rozšíření: Vyhledat nové služby Výstupní podmínky: žádné Alternativní scénáře: žádné Tab. 3.2: Alternativní scénář: Spustit službu: Žádné služby Alternativní scénář: Zpět Stručný popis: Divák vyvolá návrat do předchozí nabídky. Hlavní aktéři: Divák Vstupní podmínky: Je aktivní jiná obrazovka než hlavní nabídka. Hlavní scénář: 1. Alternativní scénář může začít kdykoli. 2. Divák zvolí návrat do nadřazené obrazovky. Výstupní podmínky: Systém zobrazí předchozí obrazovku. Alternativní scénáře: žádné Tab. 3.3: Alternativní scénář: Zpět Scénáře v tabulce 3.4 a 3.5 jsou uvedeny ve zkrácené podobě. Parametry, jež nejsou explicitně uvedeny, se dědí z případu použití Spustit službu (viz tab ) beze změny. 27

44 3 Analýza Případ použití: Spustit televizní kanál (zkráceno) Hlavní scénář: 1. (1.) Divák si vybere příslušnou kategorii služeb a otevře ji. 2. (2.) STB zobrazí dostupné služby v kategorii. 3. (3.) Divák v nabídce kategorie vybere příslušnou službu. 4. (o.4) STB zobrazí aktuální informace o vysílání, zvuk a obraz v části obrazovky. 5. (5.) Divák spustí službu. Výstupní podmínky: (o) Je spuštěn obsah televizního vysílání v celoobrazovkovém režimu. Tab. 3.4: Případ použití: Spustit televizní kanál (zkráceno) Případ použití: Spustit rozhlasovou stanici (zkráceno) Hlavní scénář: 1. (1.) Divák si vybere příslušnou kategorii služeb a otevře ji. 2. (2.) STB zobrazí dostupné služby v kategorii. 3. (3.) Divák v nabídce kategorie vybere příslušnou službu. 4. (o.4) STB zobrazí aktuální informace o vysílání a zvuk. 5. (5.) Divák spustí službu. Tab. 3.5: Případ použití: Spustit rozhlasovou stanici (zkráceno) Případ použití: Vyhledat nové služby Stručný popis: Systém vyhledá nové služby v dané kategorii a aktualizuje seznam služeb. Hlavní aktéři: Divák Vstupní podmínky: Z aktivní obrazovky je přístupná funkce vyhledávání. Hlavní scénář: 1. Divák spustí vyhledávání. 2. STB zobrazí průběh a výsledek vyhledávání. 3. STB přidá nově nalezené služby na konec seznamu stávajících. Výstupní podmínky: Je zobrazen aktualizovaný seznam služeb. Alternativní scénáře: Zpět Tab. 3.6: Případ použití: Vyhledat nové služby 28

45 3.3 Případy použití Případ použití: Přidat televizní kanál do oblíbených Stručný popis: Aktér přidá vybraný televizní kanál do seznamu oblíbených kanálů. Hlavní aktéři: Divák Vstupní podmínky: Je aktivní obrazovka s televizními kanály. Hlavní scénář: 1. Divák si vybere příslušný televizní kanál ze seznamu. 2. KDYŽ není v seznamu oblíbených kanálů, 2.1. STB zobrazí možnost uložit kanál do seznamu Divák zvolí funkci přidání do oblíbených STB zobrazí oblíbené kanály. Výstupní podmínky: Je zobrazen seznam oblíbených kanálů. Alternativní scénáře: žádné Tab. 3.7: Případ použití: Přidat televizní kanál do oblíbených Případ použití: Nastavit oblíbené televizní kanály Stručný popis: Aktér provede změny v pořadí a přímých volbách oblíbených kanálů. Hlavní aktéři: Divák Vstupní podmínky: Oblíbené kanály je aktivní obrazovka. Hlavní scénář: 1. Divák si vybere příslušný televizní kanál ze seznamu. 2. STB zobrazí náhled aktuálního vysílaného obsahu. 3. Divák zvolí funkci změnit volbu. 4. STB zobrazí obrazovku pro nastavení volby. 5. KDYŽ divák zadá rychlou volbu a zvolí funkci uložit, 5.1. volba se uloží KDYŽ zadaná volba existovala, přepíše se a původní kanál zůstane bez rychlé volby. 6. KDYŽ divák zvolí funkci odstranit, 6.1. STB kanál odstraní ze seznamu oblíbených. Výstupní podmínky: Je zobrazen aktualizovaný seznam oblíbených kanálů. Alternativní scénáře: Žádné služby Zpět Tab. 3.8: Případ použití: Nastavit oblíbené televizní kanály Případy použití společně se scénáři specifikují funkční požadavky na systém. Scénáře jsou také vhodné jako podklad pro testování systému. 29

46 3 Analýza 3.4 Televizor Základní princip zobrazení na běžném televizoru (kap ) se podstatně liší od zobrazení na monitoru osobního počítače. Vzhledem k tomu, že momentálně není na našem pracovišti k dispozici vhodná technika, která by umožnila kvalitní přenesení obrazu z osobního počítače do analogové televize 4, je potřeba důkladně prověřit vlastnosti obrazovky televizoru. GUI pro set-top box lze potom navrhovat s omezeními vyplývajícím z této analýzy. Jako podklady pro tuto analýzu sloužily testovací obrazce tvořené různě velkými bílými obdélníky na černém pozadí a černými obdélníky na bílém pozadí. Obr. 3.9: Uložení obrazových bodů v masce televizoru a LCD monitoru (uhlopříčka 15, výseč cca 1,5 x 1,5 mm) Při vývoji uživatelského rozhraní i jeho testování jsou využity monitory s technologií obrazovky LCD. Oproti obrazovce televizoru vynikají stabilitou obrazu a vysokou ostrostí. Jejich nedostatkem je někdy nepřesné zobrazení při použití rozlišení 800 x 600 bodů, které je nižší než nativní rozlišení monitoru a jednotlivé body jsou překresleny do většího počtu bodů nativního rozlišení. Na obrázku 3.9 je srovnání uložení bodů v běžném televizoru (výrobce Philips) a LCD monitoru stejné velikosti. Souhrnně budeme tedy uvažovat následující parametry obrazovky televizoru: Poměr stran obrazu 4 : 3 Maximální rozlišení zobrazitelné plochy 768 x 576 bodů Frekvence úplných snímků 25 Hz Prokládané řádkování 2 x 278 řádků (= 2 půlsnímky) Půlsnímková frekvence 50 Hz Průměr obrazového bodu od 0,5 mm (pro obrazovku s uhlopříčkou 34 cm) Omezení plochy obrazovky Obrazovky starších televizorů kvůli svému tvaru a technickému provedení šasi neumožňují využít všech 768 x 576 obrazových bodů (obr. 2.7). Převážně pro účely zobrazení výstupu některých starších typů počítačů byla definována takzvaná bezpečná oblast, která je viditelná na všech televizních obrazovkách a na které se minimálně projeví zkreslení způsobené baňkovitým tvarem stínítka obrazovky [10, 14]. Její velikost se dle různých zdrojů pohybuje v rozmezí 85-95% celkové plochy. 4 Grafické adaptéry sice nabízejí komponentní výstup S-Video, ale zobrazovaný obsah je nevhodně převeden z rozlišení 800 x 600 do rozlišení 768 x 576 a dochází tak ke zkreslení. To se projevuje především nežádoucím rozostřením písma. 30

47 3.4 Televizor Zkreslení grafických prvků Jednoduché grafické prvky jako šikmé čáry či kružnice mohou být zkresleny jednak díky konstrukci masky obrazovky, ale také díky principu tvorby obrazu prokládaným řádkováním (obr uprostřed). Díky špatné synchronizaci při prokládání půlsnímků může dojít ke ztrátě prokládání a dalšímu zhoršení zobrazení (obr vpravo). Obr. 3.10: Zobrazení šikmých čar (původní obraz, zkreslení vlivem prokládaného řádkování, zkreslení při ztrátě prokládání) K dalšímu zkreslení obrazu dochází při zobrazení velkých kontrastních ploch (viz obr. 3.11). Obr. 3.11: Zkreslení hran kontrastních obdélníkových ploch Blikání obrazu Meziřádkové blikání Při zobrazení vodorovných čar nebo na vodorovném rozhraní dvou kontrastních ploch může docházet k tomu, že čáry či okraje ploch viditelně problikávají nebo se jeví jako rozmazané. Při ztrátě synchronizace prokládání mohou některé tenké čáry zmizet úplně. Pro jisté zobrazení vodorovných čar je proto nutné volit tloušťku čáry alespoň 2 pixely. Reálné zobrazení tenkých vodorovných a svislých čar na obrazovce televizoru je zachyceno na obrázku Obr. 3.12: Zobrazení vodorovných a svislých čar tloušťky 1 pixel 31

48 3 Analýza Blikání velkých kontrastních ploch Setrvačnost světélkující látky na stínítku a setrvačnost vidění lidským okem umožňují plynulé sledování pohyblivého obrazu při frekvenci 25 Hz. Problém nastává při zobrazení stacionárního obrazu. Světlé plochy a zvětšující se zorný úhel způsobují, že je obraz vnímán jako blikající. Pro technické odstranění tohoto problému by bylo potřeba zvýšit frekvenci zobrazování nad 70 Hz. Při návrhu GUI lze blikání předejít zmenšením světlých ploch a také zvětšením použitého fontu, což umožní vnímat GUI z větší vzdálenosti, a tak zmenšit zorný úhel Zobrazení textu Problémy se zobrazením grafických prvků se přenášejí i do zobrazení textu. Projevují se především při použití nevhodného typu písma nebo nevhodného řezu. Aby se předešlo rizikům špatného zobrazení znaku z důvodu prokládání obrazu, doporučuje se dodržet tloušťku tahu minimálně 2 pixely ve svislém směru. Příkladem vhodně navrženého fontu, který je ověřen léty používání, je font používaný pro teletext (viz obr. 3.13). Obr. 3.13: Stránka teletextu a zvětšená část textu s vyznačenými rozměry znaku Z provedených grafických testů vyšla jako vhodná groteskní písma stojatého řezu, která byla v testech zastoupena fontem s názvem Sans. Vyznačují se přímými liniemi s poměrně pravidelnou tloušťkou tahu. Umožňují tak při zvolení větší velikosti dodržet minimální tloušťku tahu, a tak by se nemělo stát, že některé části znaků budou na obrazovce neviditelné nebo budou problikávat. 3.5 Požadavky na budoucí systém Shrnutím výstupů analýzy získáme přehled požadavků na budoucí systém. Zde je třeba připomenout, že systém je koncipován pro primární personu Marii. Proto rozhraní pro pokročilá nastavení nebudou do návrhu zahrnuta. Bude pouze definováno jejich umístění ve struktuře GUI Funkční požadavky Funkční požadavky jsou specifikovány pomocí případů použití. Souhrnně se tedy jedná o následující položky: rozhlas a televize nalezení a spuštění těchto služeb 32

49 3.5 Požadavky na budoucí systém doplňkové služby nalezení a spuštění těchto služeb uživatelské nastavení výběr oblíbených tel. kanálů a přiřazení rychlých voleb Nefunkční požadavky Nefunkční požadavky vycházejí z charakteristiky persony Marie a možností výstupního zařízení. Použitelnost konzistence využití konzistentní terminologie (viz C) a stabilního rozmístění ovládacích prvků v jednotlivých obrazovkách snadná orientace struktura jednotlivých průchodů obrazovkami GUI bude co nejjednodušší zobrazení operací veškeré dostupné operace budou v GUI popsány textem nebo naznačeny grafickým symbolem, uživatel v každém okamžiku uvidí, jaké operace má k dispozici zpětná vazba každá uživatelská akce vyvolá srozumitelnou reakci systému, vzhledem ke snížené pozornosti uživatelů je vhodné časově neomezovat výstup zpětné vazby Usnadnění přístupu ovládací prvky důležité ovládací prvky budou dobře rozlišitelné od ostatního obsahu obrazovky text velikost textu bude přizpůsobena tak, aby byl čitelný i pro uživatele se zhoršeným zrakem barvy budou zvoleny dostatečně kontrastní barvy mezi textem a pozadím grafické symboly budou využity jen grafické symboly (ikony), které vycházejí z kulturního prostředí regionu Technická omezení rozlišení bude dodržen maximální rozměr 680 x 540 pixelů (bezpečná oblast obrazovky) grafika a text bude zohledněn fakt, že grafické prvky, které mají vertikální rozměr menší 2 pixelů, nemusí být na výstupu viditelné velké plochy velké souvislé plochy budou vyplněny tmavou barvou, aby se předešlo jejich blikání přenositelnost bude použit jazyk XHTML 1.0 a JavaScript, aby byl usnadněn přenos mezi operačními systémy osobních počítačů, a také aby byla možnost přenést implementaci přímo do STB podporujícího rozhraní v jazyce XHTML

50 3 Analýza 34

51 4 Návrh a implementace 4.1 Metodika návrhu Základem metodiky návrhu je postupné ověřování grafických prototypů a rozhodnutí o splnění požadavků uvedených v kapitole 3.5. Podoba a umístění grafických prvků jsou konzultovány s aktivními seniory, kteří mají dlouhodobou zkušenost s používáním set-top boxu nebo obdobného zařízení pro satelitní příjem Prvky rozhraní K účelu navržení základních prvků GUI a výběru vhodného písma bylo využito zobrazení na televizoru. Vzhledem k tomu, že při přímém propojení osobního počítače přes výstup S-video s televizorem dochází ke značnému zkreslení obrazu nevhodným převodem rozlišení 800 x 600 pixelů do PAL rozlišení 768 x 576 pixelů, bylo zvoleno alternativní zapojení přes STB. Testovací STB umožňoval přístup k lokální počítačové síti přes rozhraní ethernet a přímé zobrazení stránky z webového serveru na obrazovém výstupu 1. V tomto režimu nepodporoval žádnou interaktivitu, ale pro návrh jednotlivých prvků GUI to bylo dostačující. V lokální síti byl připojen webový server, který umožnil přístup k danému prototypu uloženému v bezeztrátovém obrazovém formátu PNG. Do něj byly průběžně vkládány jednotlivé prototypy a následně zobrazeny set-top boxem. Televizor s uhlopříčkou 34 cm (výškou obrazu 20 cm), který posloužil jako obrazový výstup, byl k STB připojen přes rozhraní SCART (viz kap ). Byl umístěn ve vzdálenosti 2 m od pozorovatele (tedy 10x výška obrazu). Doporučená vzdálenost od televizní obrazovky je 4-6 x výška obrazu (viz kap ). Zvýšení vzdálenosti mělo posloužit ke zmenšení zorného úhlu a rozlišovací schopnosti pozorovatele, a tím simulovat zhoršené vidění Marie. V tomto zapojení byly postupně navrženy prvky GUI včetně typu a velikosti písma. Také bylo navrženo základní rozmístění grafických prvků na ploše obrazovky a ověřena vhodnost doporučeného rozlišení 680 x 540 pixelů Chování systému Vývoj chování systému byl prováděn tak, aby byly naplněny všechny požadavky uvedené v kap Explicitní rozmístění prvků v jednotlivých obrazovkách bylo navrženo s využitím schválených prototypů a bylo zobrazováno pouze na běžném LCD monitoru osobního počítače. Výše zmíněné propojení přes STB nebylo využíváno především kvůli omezené interaktivitě. 4.2 Celkový návrh rozhraní Rozborem případů použití a požadavků na systém vzniká základní struktura obrazovek návrhu GUI pro STB. Tu lze podle návaznosti obrazovek rozdělit do tří vrstev (viz obr. 4.1). Obsah jednotlivých obrazovek se liší dle funkce, kterou zprostředkovávají, ale všechny mají společné tři vlastnosti. Každá obrazovka má svůj titulek, podle nějž je jednoznačně identifikovatelná. Každá 1 Použitelné vstupy a výstupy testovacího STB jsou viditelné na obr

52 4 Návrh a implementace kromě hlavní nabídky umožňuje přechod do nadřazené vrstvy stisknutím tlačítka s funkcí zpět. Ke každé obrazovce je přiřazena nápověda, která popisuje ovládání v dané obrazovce. Jako výchozí obrazovka a první vrstva struktury je zvolena hlavní nabídka, z níž bude přístup k obrazovkám pokrývajícím jednotlivé kategorie služeb a nastavení STB. Hlavní nabídka je vzorem pro návrh dalších obrazovek nejen z hlediska rozmístění prvků GUI, ale také zavedeným způsobem ovládání a interakce. Ve druhé vrstvě jsou obrazovky pokrývající nastavení a jednotlivé kategorie služeb. Ty obsahují seznamy konkrétních služeb a umožňují jejich výběr. Chování při výběru se liší v závislosti na kategorii služby. Ve třetí vrstvě pak jsou jednotlivé služby či obrazovky pokrývající alternativní scénáře služeb (například vyhledání nových služeb). Další vrstvy již nejsou součástí základního GUI pro STB, ale jedná se o samostatné řešení rozhraní jednotlivých doplňkových služeb. Avšak i tyto služby lze integrovat do navrhovaného GUI a možnosti takové integrace s využitím známých prvků a chování GUI pro STB jsou znázorněny na návrhu rozhraní pro EPG v příloze E a návrhu aplikace Rodinné album uvedeného v příloze F. Jednoduchost struktury je narušena nabídkou oblíbených televizních kanálů. Ta je přístupná z obrazovky hlavní nabídka i z obrazovky televize. Obr. 4.1: Základní struktura obrazovek GUI pro STB 36

53 4.3 Barevné schéma a písmo 4.3 Barevné schéma a písmo Barevné schéma a písmo byly zvoleny tak, aby rozhraní jako celek na uživatele působilo nerušivým dojmem. Přitom je třeba dodržet vysoký kontrast především mezi textem a pozadím, na němž je umístěn, tak aby byl pro Marii snadno čitelný Barevné schéma Při výběru barev hrály podstatnou roli fakta o chování obrazu televizoru popsaná v kapitolách 2.2, a 3.4. Především šlo o to předejít blikání statického obrazu a vytvořit dostatečně kontrastní grafické prvky. Návrh GUI byl vytvořen v odstínech šedi s omezeným použitím jiných barev pro významné prvky GUI. Barva textu a jeho pozadí Pozadí GUI je ve všech obrazovkách černé. Pro výrazný text byla vybrána bílá barva. Světlejší šedá barva byla zvolena pro text, který nese pouze informační obsah (např. popis služeb nebo kontextová nápověda). Tmavě šedá barva byla zvolena pro neaktivní text nebo text na pozadí. Je využita například u titulku nadřazeného menu (viz obr. 4.2). Obr. 4.2: Titulek aktivní obrazovky a titulek v pozadí Speciálním způsobem je vyznačen aktivní řádek pří pohybu mezi položkami menu. U něj je použita černá barva textu umístěného v rámečku se světle šedou výplní. Ostatní položky menu jsou tvořeny bílým textem na černém pozadí (viz obr. 4.3). Obr. 4.3: Položky menu Barva oddělovačů V návrhu GUI jsou použity grafické prvky, které ostatní prvky na ploše obrazovky opticky rozdělují do skupin. Jedná se o svislé a vodorovné linky. Pro ně je využita šedá barva. Ostatní grafické prvky Zbývající grafické prvky jsou jednoduché ikony, které symbolizují klávesy dálkového ovladače. Jedná se o šipky znázorňující směrové klávesy na ovladači, symbol potvrzovací klávesy OK a čtyři barevné kruhy namísto čtyř barevných kláves (viz obr. 4.4). 37

54 4 Návrh a implementace Obr. 4.4: Ikony znázorňující klávesy dálkového ovladače Vzhledem k použitému barevnému schematu v GUI dobře vynikají ikony barevných tlačítek, případně další vložený obsah jako obraz televizního vysílání, loga doplňkových služeb nebo fotografie Písmo Pro veškerý text v GUI set-top boxu byl na základě doporučení a experimentů vybrán font Sans se stojatým řezem. Velikost textu byla určena experimentálně zobrazením na televizoru přes STB. Je přizpůsobena tak, aby byl text dobře čitelný pro zdravé oko z velké dálky, tedy pro Marii ze vzdálenosti doporučené pro sledování televize (viz kapitola 4.1.1). Pro text nesoucí důležité informace jako titulek obrazovky, názvy položek menu či popis funkcí barevných kláves byla zvolena velikost vyšší než 20 pixelů. Pro text obsahující doplňkovou informaci o televizních pořadech nebo rozšířený popis funkce barevných kláves je použita velikost fontu 18 pixelů. 4.4 Prvky rozhraní Tato kapitola obsahuje převážně textový popis prvků a jejich rozmístění, který je doplněn o obecná schémata rozmístění a vzhled jednotlivých prvků. Příklady konkrétního vzhledu obrazovek jsou uvedeny v kapitole D Rozčlenění zobrazené plochy Marie není zvyklá používat GUI, a tak při rozčlenění zobrazené plochy nelze vycházet z rutin návrhu GUI počítačových aplikací či webových stránek. Přesto stejně jako vzhled webových stránek i GUI set-top boxu pro Marii bude vycházet ze zvyklostí při orientaci v zobrazeném obsahu popsané v kapitole Na obrázku 4.5 je znázorněno rozčlenění zobrazené plochy na čtyři základní části. Podklad obrázku 4.5 tvoří schéma rozdělení plochy dle priority prohlížení (viz obr. 3.6). Toto rozdělení je použito ve všech obrazovkách GUI, které obsahují nabídku položek, jež umožňují postup do další vrstvy GUI (vrstvy GUI jsou zobrazeny na obr. 4.1). Levý rámec Levý rámec obsahuje nejdůležitější prvek ovládání. Jedná se o nabídku (menu, viz kapitola 4.4.2) s vertikálně řazenými položkami, které mohou být pro větší přehlednost odděleny mezerami do více skupin. Pokud je zobrazená některá obrazovka z hlubších vrstev, je v levém rámci zobrazen titulek předchozí obrazovky, který je překryt titulkem a nabídkou aktivní obrazovky (viz obrázek 4.2). Pravý rámec Pravý rámec slouží především k zobrazení popisu vybrané položky z nabídky v levém rámci. Místo popisu může být zobrazena fotka nebo logo, případně lze kombinovat popis s obrázkem. 38

55 4.4 Prvky rozhraní Obr. 4.5: Rozčlení zobrazené plochy GUI V případě obrazovky s televizními kanály je pravý rámec rozdělen na dvě části. V horní části je umístěn zmenšený obraz televizního vysílání a v dolní části je zobrazen popis aktuálně vysílaného pořadu. Pro obrazovku s rozhlasovými stanicemi je v horní části fotografie rozhlasového přijímače a v dolní části je zobrazen popis aktuálně vysílaného pořadu. Pro obrazovku s doplňkovými službami je v pravém rámci zobrazován stručný popis zvolené služby v kombinaci s malým obrázkem v pravém horním rohu. Trochu odlišným způsobem je pravý rámec využit v obrazovce nastavení. Tam se zobrazuje rozšířený popis operace, která se spustí vybranou položkou nabídky. Pravý rámec tak funguje jako kontextová nápověda k obsahu nabídky v levém rámci. Dolní lišta Dolní lišta je rozdělena do čtyř stejných oblastí (viz obr. 4.6), které odpovídají rozmístění barevných kláves na ovladači. Obr. 4.6: Dolní lišta s popisem operací barevných kláves Pokud je v dané obrazovce příslušná klávesa aktivní, tedy má možnost spustit nějakou operaci, je v dolní liště na daném místě zobrazena barevná ikona klávesy a stručný popis operace. V opačném případě je dané místo v dolní liště prázdné. Dolní lišta je součástí všech obrazovek GUI a vždy obsahuje modrou klávesu nápovědy a červenou klávesu umožňující krok zpět (kromě hlavní nabídky). Pole jedné klávesy obsahuje ikonu s barvou příslušné klávesy a stručný popis operace, kterou spouští. V horním řádku je operace jednoslovně popsána velkým písmem, v dolním řádku je prostor pro upřesnění popisu menším písmem. 39

56 4 Návrh a implementace Titulkový pruh Lze očekávat, že si výrobci STB či poskytovatelé služeb digitální televize budou nárokovat prostor na umístění loga své společnosti. K tomuto účelu je vyhrazeno místo ve středu titulkového pruhu. Na jeho pravé straně jsou zobrazeny hodiny, jejichž druhotný význam spočívá v tom, že běžící vteřinové číslice stále symbolizují funkčnost přístroje. 2 Titulkový pruh může být využit také pro název spuštěné doplňkové služby či titulek obrazovek doplňkové služby (např. EPG v příloze E). Specifická zobrazení Zobrazení nápovědy, vyhledávání služeb a nastavení rychlé volby oblíbených televizních kanálů využívá spojené plochy levého a pravého rámce. Zobrazení vysílání televizního kanálu může být rozprostřeno přes celou plochu obrazovky. Také zobrazení některých doplňkových služeb nemusí vůbec využívat rámce vytvořeného GUI. Jednotlivé služby mohou mít vlastní uživatelské rozhraní nebo využívat pouze některé prvky GUI set-top boxu (například dolní lištu) Menu Menu zobrazuje seznam jednotlivých položek, mezi nimiž lze přecházet pomocí směrových kláves nahoru a dolů (viz obrázek 4.7). Aktivní (vybraná) položka je zobrazena černým textem na šedém pozadí. Potvrzení výběru lze provést klávesou OK. Obr. 4.7: Menu s výběrem televizních stanic Pro usnadnění přístupnosti je pomocí ikon vyznačeno, jaké klávesy lze použít pro přesun mezi položkami a potvrzení výběru. Pokud je počet položek v menu vyšší, než jaký lze zobrazit, po přechodu na poslední zobrazenou položku další strana dojde k přesunu na další stránku seznamu. Při zpětném pohybu v menu dojde při přechodu na první zobrazenou položku předchozí strana k přechodu na předchozí stránku seznamu. Aktuální stránka a jejich celkový počet jsou uvedeny dole pod seznamem položek. 2 V případě, kdy není digitální vysílání dostupné, se obraz GUI bez zásahu uživatele jeví jako mrtvý. Marie by proto mohla nabýt dojmu, že se činnost přístroje zastavila a je potřeba jej restartovat. 40

57 4.5 Terminologie Přechod mezi jednotlivými stranami lze alternativně řešit takzvaným rolováním seznamu, ale tato metoda se zdá být pro Marii méně přehledná než zobrazení po stranách. Je také potřeba zmínit, že ve většině nabídek počet položek nepřesáhne kapacitu jedné strany seznamu, tudíž podpora seznamu na více stranách nebude využita. 4.5 Terminologie V návrhu GUI jsou použity specifické termíny, které se v mnoha případech neslučují s terminologií zavedenou v rámci DVB. Jednotlivé termíny jsou voleny tak, aby byly srozumitelné pro Marii, která se neorientuje v technických termínech, ani v běžných termínech používaných v GUI. V ideálním případě jsou převzaty termíny, které popisují obdobné věci či chování v analogovém vysílání, a které jsou všeobecně známy. Přehled použitých termínů je v příloze C. 4.6 Struktura rozhraní Struktura rozhraní je stromová. Tato forma je pro Marii nejjednodušší, protože umožňuje navyknout si na jednoduchý princip přechodu mezi uzly stromu přes kořen. Což pro Marii znamená, že pokud si neví rady, stačí opakované stisknutí červené klávesy zpět a ocitne se opět v hlavní nabídce, kde se může znovu zorientovat. Další vlastností této struktury je, že znemožňuje neomezené spouštění operací opakovaným stiskem stejné klávesy, a tím zacyklení v některé části struktury GUI. Přestože ze schématu na obrázku 4.1 je zřejmé, že vstup do stejného seznamu oblíbených televizních kanálů lze realizovat z více míst, je dodržen graf stromu. Přístup do seznamu oblíbených kanálů z různých obrazovek je rozlišen a návrat z něj míří zpět do místa, odkud byl seznam spuštěn Průchod mezi obrazovkami rozhraní Průchod strukturou rozhraní mezi jednotlivými obrazovkami je realizován především výběrem příslušné položky v menu a jejím potvrzením. V některých případech lze do jiné obrazovky též vstoupit přes operaci přiřazené některé barevné klávese. Zpětný průchod ke kořeni stromu je vždy přiřazen červené klávese dálkového ovladače. Na obrázku 4.8 jsou znázorněny průchody mezi obrazovkami souvisejícími s televizním vysíláním včetně využití barevných kláves v kontextu jednotlivých obrazovek. V hlavičce páteře je název obrazovky, obdélníky na páteři symbolizují položky menu nebo barevné klávesy. Pokud z jejich popisu není zřejmé, do které obrazovky se jejich použitím přejde, je to v obrázku explicitně vyznačeno. V případě, že v seznamu televizních kanálů ještě nejsou žádné položky, je zvolen alternativní průchod. Ten je znázorněn na obrázku

58 4 Návrh a implementace Obr. 4.8: Průchod mezi obrazovkami rozhraní a přiřazení operací barevným klávesám Obr. 4.9: Alternativní průchod mezi obrazovkami 4.7 Ovládání V textu již byly zmíněny všechny způsoby ovládání pohybu a operací v GUI. Zde je jejich shrnutí. Pohyb v nabídce je realizován pomocí směrových kláves ovladače. Výběr položky potvrzovací klávesou OK. Červená klávesa má vyhrazenu funkci přechod do vyšší vrstvy (zpět) nebo přerušení probíhající operace. Modrá klávesa má vyhrazenu funkci otevření nápovědy. Zbývající klávesy (zelená a žlutá) jsou využity pro specifické operace v kontextu dané obrazovky. 42

59 4.8 Usnadnění přístupu Ovládání mimo GUI Oblíbené televizní kanály mají ve funkci STB velmi specifickou roli. Umožňují nejen přístup přes GUI, ale v zobrazení televizního vysílání přes celou obrazovku slouží jako seznam přístupných televizních kanálů. Zobrazení přes celou obrazovku tedy vytváří alternativu ke GUI, která bude vhodná pro někoho ještě pasivnějšího než Marie, například pro jejího manžela. V tomto režimu je možné s nastaveným STB pracovat stejně jako s analogovým televizorem. Přepínání mezi jednotlivými televizními kanály se provádí rychlou volbou čísla oblíbeného kanálu nebo sekvenčním přepínáním pomocí směrových kláves nahoru a dolů. K tomuto účelu lze využít i klávesy +P a -P, pokud jsou na dálkovém ovladači příslušného STB. 4.8 Usnadnění přístupu Pro Marii je velmi důležité usnadnění přístupu k rozhraní STB. Především je potřeba klást důraz na maximální interaktivitu GUI a kvalitní zpětnou vazbu. Marii, která se práce se STB trochu obává, musí GUI přesvědčit o své jednoduchosti. Také je nutné odstranit pocit, že Marie svým počínáním může něco nenávratně zkazit. V první řadě je potřeba zajistit, aby Marie v každém kroku věděla, co může dělat. K tomu účelu slouží jednak výše zmíněný popis operací barevných tlačítek v dolní liště (viz obr. 4.6) a současně zobrazení polohy kurzoru v nabídce. K jeho zvýraznění jsou doplněny ikony symbolizující potvrzovací klávesu OK a směrové klávesy ovladače, jež se dají v dané situaci použít (viz obr. 4.3). Další vlastností rozhraní zvyšující interaktivitu je zpětná vazba na pohyb kurzoru v nabídce. Například v nabídce nastavení se při změně aktivní položky okamžitě objeví kontextová nápověda v pravé části obrazovky. Při výběru televizních kanálů či rozhlasových stanic, zase při pohybu v menu dochází k přepínání obrazu a zvuku kanálů či zvuku rozhlasových stanic. K tomu, aby Marie věděla, z jaké obrazovky do té aktuální vstoupila slouží popisek červené klávesy v dolní liště (viz obr. 4.6) doplněný ve vnořených nabídkách částečně překrytým titulkem předchozí nabídky (viz obr. 4.2) Řešení mimořádných situací Pro problémy, kterým lze těžko předejít, lze vytvořit mechanismy, které je detekují a vyřeší nebo navrhnou řešení uživateli. Výpadek přijímaného signálu Pokud není detekován žádný signál a současně jsou v STB uloženy seznamy přijímaných služeb, jedná se zřejmě o výpadek na straně vysílače. V takové případě STB informuje Marii, že se jedná o chybu ve vysílání. Případně jako alternativu navrhne nové vyhledání dostupných služeb. Nefunkční dálkové ovládání Marii se může stát, že se jí vybijí baterie v dálkovém ovladači. STB v takovém případě může detekovat dlouhodobou nečinnost tam, kde by očekával aktivitu ze strany uživatele. Potom formou nápovědy informuje Marii o situaci a navrhne jako možná řešení kontrolu dálkového ovladače nebo návod, jak ovládat STB s využitím ovládacích prvků na těle přístroje. 43

60 4 Návrh a implementace Nechtěná změna v nastavení Může se stát, že se Marie nechá experimenty se STB příliš unést a změní některá důležitá nastavení přístroje. Pro tento případ je vhodný mechanismus zálohování nastavení. Pokročilý uživatel jako Magda, uloží příslušný stav STB do paměti přístroje. V případě, že dojde k nějaké nechtěné změně v nastavení, může Magda nebo Marie zadat číselný kód, který uložené nastavení obnoví. 4.9 Implementace Pro simulaci reálného STB je využit osobní počítač, který umožňuje zpracování signálu dálkového ovladače (viz obr. 4.10). K němu je jako obrazový výstup připojen monitor nebo televizor. Samotný návrh rozhraní pro STB je implementován jako soubor webových stránek, jejichž chování se podobá chování grafického uživatelského rozhraní reálného STB. Stránky jsou přístupné buď z lokálního datového úložiště v osobním počítači, nebo ze vzdáleného webového serveru. Implementace pokrývá případy použití, jejichž aktérem je Marie. Obr. 4.10: Model zapojení simulace STB Nástroje Pro implementaci vzhledu a chování rozhraní byl zvolen značkovací jazyk XHTML 1.0 s využitím kaskádových stylů CSS [25] a pro implementaci interaktivního chování programovací jazyk JavaScript 1.3. Tato kombinace bývá označována jako jazyk DHTML. K zobrazení a správné funkci implementace je využit internetový prohlížeč Mozilla Firefox 2 3, který je v implicitním nastavení s implementací rozhraní plně kompatibilní. Oba zvolené jazyky i internetový prohlížeč Mozilla Firefox 2 splňují požadavek přenositelnosti implementace mezi operačními systémy osobních počítačů. XHTML a CSS Jazyk XHTML 1.0 byl vybrán především kvůli tomu, že je základem jazyka DVB-HTML [16]. Má ale i mnoho jiných předností. Pro naše použití je důležité především to, že implementace jednotlivých grafických prototypů rozhraní do jazyka XHTML je poměrně nenáročná a velmi přesná. 3 Internetový prohlížeč Mozilla Firefox 2 je volně ke stažení na Omezení implementace na tento prohlížeč je blíže vysvětleno dále v této kapitole. 44

61 4.9 Implementace Využití kaskádových stylů CSS umožňuje sjednocení vlastností prvků jazyka XHTML. Lze tak snáze spravovat rozhraní jako celek a využívat předdefinované styly pro jednotlivé prvky rozhraní. (pozn. V některých částech zdrojového kódu není striktně dodržen standard XHTML 1.0, aby se dosáhlo snazší použitelnosti modelu. Jedná se o hypertextové odkazy bez obsahu, které umožňují přímý přechod mezi jednotlivými televizními kanály v celoobrazovkovém režimu, a zahrnutí rámců v dolní liště do hypertext. odkazů, aby se jejich chování podobalo tlačítkům). JavaScript Jazyk JavaScript posloužil k doplnění zdrojových kódů o skripty, které umožnily měnit XHTML kód stránky za běhu na základě akcí uživatele. DVB-HTML DVB-HTML je hypertextový značkovací jazyk, který je podporován platformou MHP (od verze 1.1). Aplikace implementované v tomto jazyce by měly jít provozovat na STB, které MHP 1.1 podporují. Implementace rozhraní v jazyce XHTML 1.0 by měla být s minimálními úpravami převoditelná do jazyka DVB-HTML. Mozilla Firefox 2 Vymezení kompatibility na internetový prohlížeč Mozilla Firefox 2 je opodstatněno tím, že implementace využívá dvou specifických vlastností, které tento prohlížeč implicitně podporuje. Jde o sekvenční přepínání kontextu mezi hypertextovými odkazy pomocí kláves Tab (tabulátor) a kombinace kláves Shift + Tab a spouštění hypertextových odkazů pomocí klávesových zkratek. Tyto zkratky se skládají z kláves Shift + Alt a příslušné klávesy uvedené v atributu accesskey HTML elementu <a>. Omezení na prohlížeč Mozilla Firefox 2 si lze dovolit také proto, že je široce dostupný zdarma a pro všechny běžné operační systémy osobních počítačů Řešení Vzhled obrazovky Základní rozdělení obrazovky do rámců (viz obr. 4.5) a vyčlení obdélníkových ploch je realizováno pomocí HTML elementů <div>. Ty jsou dle potřeby rozmístěny samostatně nebo vnořovány pro jemnější rozčlenění plochy. Jejich poloha a vzhled jsou zakotveny pomocí CSS stylů. Vodorovné a svislé oddělovače na obrazovce jsou vytvořeny stylem vyznačení hranic (border) HTML tagů <div>. Menu využívají jednoduchých seznamů (HTML element <ul>) obsahujících obrázek jako ikonu a text. Veškeré přidané obrázky jsou ve formátech podporovaných standardem DVB- HTML [16]. Plocha vyhrazená pro obraz televizního vysílání je opět určena HTML elementem <div> a v této verzi implementace je vyplněná pouze statickým obrazem, který symbolizuje televizní vysílání daného kanálu. Pro využití implementace v STB by definici této plochy stačilo již jen nepatrně upravit a bylo by možné v ní zobrazit skutečný obraz tel. vysílání (viz [16] kapitola 8.8.5). 45

62 4 Návrh a implementace Přechod mezi obrazovkami Mezi jednotlivými obrazovkami GUI set-top boxu lze přecházet pomocí hypertextových odkazů. Ty jsou dostupné buď jako položky menu, anebo jako odkazy v dolní liště (viz obr. 4.5) symbolizující přechody realizované jednotlivými barevnými klávesami ovladače. Hypertextové odkazy jsou realizovány HTML elementem <a>, který je doplněn atributem accesskey s příslušným nastavením. Tím je umožněno spouštět jednotlivé odkazy pomocí klávesových zkratek. Pohyb v menu Pohyb mezi položkami menu je realizován přepínáním kontextu mezi hypertextovými odkazy, které tvoří jednotlivé položky. Tento pohyb je doplněn o přesun souvisejících ikon (viz obr. 4.7) a také o změnu obsahu pravého rámce. Tyto procesy jsou realizovány přidaným skriptem v jazyce JavaScript, který současně znemožňuje, aby kurzor (kontext) opustil menu. Pro obrazovku televize je specifické, že se při průchodu menu mění dostupné operace v dolní liště. Pokud právě vybraný kanál není v nabídce oblíbených kanálů, zobrazí se popis zelené klávesy, která umožní kanál do oblíbených přidat. V nabídce oblíbených kanálů je potom nově přidaný kanál zobrazen na konci seznamu bez přiřazené hodnoty rychlé volby. Úprava čísla přímé volby V seznamu oblíbených kanálů je možné upravit číslo přímé volby kanálu a tím i pořadí v seznamu. Tato úprava je realizována na samostatné obrazovce zadáním nového čísla do textového pole formuláře. Následně systém zařadí daný kanál na pozici určenou číslem volby. Pokud danou volbu využíval jiný kanál, je mu odňata a kanál bez volby je zařazen na konec seznamu. Ostatní vlastnosti rozhraní V jazyce JavaScript jsou též realizovány časované přechody mezi stránkami při zobrazení krátkodobého textu a také běh hodin a počítadla při vyhledávání služeb. Také je využit pro přepínání kontextu na příslušný hypertextový odkaz nebo na editační pole po přechodu na novou obrazovku GUI Dálkový ovladač Většina aplikací pro osobní počítač, které podporují příjem infračerveného signálu dálkového ovladače, umožňuje přiřadit klávesám ovladače funkci reálných kláves, funkci kombinace reálných kláves (tzv. klávesových zkratek) či jiné operace. Funkci dálkového ovladače lze simulovat právě využitím klávesových zkratek. Přiřazení klávesových zkratek dálkovému ovladači pro ovládání GUI set-top boxu v prohlížeči Firefox 2 je znázorněno na obrázku Obr. 4.11: Mapování klávesových zkratek na klávesy dálkového ovladače 46

63 4.9 Implementace Obrazový výstup Pro zobrazení rozhraní může být využit libovolný monitor podporující rozlišení 800 x 600 pixelů nebo televizor. Pro reálnější simulaci je vhodné přizpůsobit rozlišení obrazového výstupu právě na 800 x 600 pixelů a zobrazit příslušné webové stránky v prohlížeči Firefox 2 v celoobrazovkovém režimu. Alternativní řešení nabízí využití internetového prohlížeče Firefox 3 (aktuálně ve verzi 3.0b5), který umožňuje zvětšení webové stránky jako celku Omezení implementace Použité nástroje ztěžují možnosti vytvoření plně variabilního modelu, který by uživateli umožňoval neomezeně měnit čísla přímých voleb či přidávat a odebírat televizní kanály ze seznamu oblíbených kanálů. Rozsah implementovaných funkcí GUI je tedy upraven především tak, aby pokryl potřeby pro testování. Umožňuje pohyb mezi obrazovkami základní struktury (viz obr. 4.1) a specifické průchody pro jednotlivé testovací úlohy. 47

64 4 Návrh a implementace 48

65 5 Testování 5.1 Metodika V období vyhrazeném pro testování nebyli k dispozici dobrovolníci z řad skutečných uživatelů (seniorů). Z toho důvodu nebylo možné provést plnohodnotné testy použitelnosti. Přesto se nezdálo vhodné omezit testování pouze na test kognitivním průchodem s využitím persony Marie, který dává velmi omezené výsledky. Proto byla zvolena metodika, která je kombinací obou výše zmíněných metod. Pro testování byla využita referenční skupina účastníků, jejichž úkolem bylo ztotožnit se s pohledem persony Marie a projít testovacími úlohami. Jejich jednání v průběhu testu bylo obohaceno metodou hlasitého myšlení, což umožnilo kvalitnější vyhodnocení testu. Tedy nejen náhled na chování účastníků, ale konfrontaci s jejich postřehy vztaženými k chování Marie Účastníci Test byl proveden na referenční skupině pěti osob označených P1-P5 ve věku let, od nichž bylo požadováno, aby dobře znali chování seniorů v každodenním životě. V tabulce 5.1 je uveden seznam účastníků testování s četností osobních kontaktů s jejich blízkými seniory. Ve všech případech se jedná o vztah vnuk - prarodič. Další údaje v tabulce uvádějí četnost sledování televize, využívání teletextu a použití STB 1. P1 P2 P3 P4 P5 pohlaví muž muž muž žena žena věk kontakt se seniory 1 x 14 dní denně 1 x 7 dní 1 x 14 dní 1 x 14 dní televize denně nesleduje denně denně denně teletext nepoužívá nepoužívá 1 x 14 dní nepoužívá nepoužívá STB 1 x 14 dní nikdy denně nikdy nepoužívá Tab. 5.1: Účastníci testování Postup testu 1. Seznámení účastníka s charakteristikou persony Marie (viz kapitola 3.2.2). 2. Seznámení účastníka se službami, které STB zprostředkovává, s ovládacími prvky dálkového ovladače a testovací úlohou. 3. Zahájení testovací úlohy. 4. Práce účastníka na úloze. Provádění jednotlivých úkonů doprovázených metodou hlasitého myšlení. Průběžné zaznamenávání jeho činnosti pozorovatelem. 5. Pokud nejsou splněny všechny úlohy, návrat do bodu 2. 1 Údaj nesleduje nebo nepoužívá znamená, že uživatel daný výrobek nebo službu zná a někdy v minulosti ji použil. 49

66 5 Testování 6. Diskuse provedených úloh účastníka s pozorovatelem se zaměřením na předpokládané chování Marie Cíle Hlavním cílem je otestovat použitelnost rozhraní při plnění rutinních úloh a analyzovat příčiny nedostatků. Dílčím cílem je vyhodnotit vlastnosti jednotlivých prvků rozhraní a jejich použití v kontextu dané obrazovky. 5.2 Nastavení testu Test probíhal v domácím prostředí. Pro testování byl použit osobní počítač s LCD monitorem, který byl ovládán dálkovým ovladačem televizní karty Použitý hardware Obrazový výstup K zobrazení výstupu byl použit LCD monitor Acer AL1921 s uhlopříčkou 19 a poměrem stran 5:4. Přesné rozměry zobrazovací plochy jsou 37,68 x 30,15 cm, nativní rozlišení monitoru je 1280 x 1024 pixelů. Monitor byl připojen kabelem přes rozhraní DVI-I 2 k osobnímu počítači. Osobní počítač Byl použit osobní počítač s dostatečným výkonem k tomu, aby doba mezi akcí uživatele a odezvou na ni byla nepostřehnutelná. Televizní karta Pro testování byla využita televizní karta Terratec Cinergy Hybrid T USB XS FM 3 (viz obr. 5.1, která je k počítači připojena přes rozhraní USB. Karta umožňuje příjem infračerveného signálu dálkového ovladače. Čidlo pro příjem signálu je umístěno na povrchu karty (na obr. 5.1 v pravé horní části těla karty). K připojení karty byl využit prodlužovací kabel délky 2 m, který umožnil umístění tel. karty vedle monitoru, a tím i vhodné umístění přijímacího čidla. Dálkový ovladač Dálkový ovladač (na obr. 5.1) je součástí vybavení použité televizní karty. Obsahuje všechny klávesy předepsané standardem MHP (viz kapitola 2.1.4) a mnoho dalších kláves, určených k ovládání specifických funkcí televizní karty. Tvarem ovladač dobře padne do ruky. Problémem je, že klávesy ovladače (kromě směrového kříže) jsou velmi malé a jsou rozmístěny poměrně blízko vedle sebe. Tím je ztíženo jeho ovládání uživateli s většími a méně citlivými prsty Software Osobní počítač byl vybaven operačním systémem Microsoft Windows XP SP 2 a internetovým prohlížečem Mozilla Firefox 2 (více v kapitole 4.9.1). V internetovém prohlížeči byl spuštěn prototyp uživatelského rozhraní, který lze nalézt na přiloženém CD (viz příloha G). 2 DVI-I - Digital Visual Interface (viz URL: 3 Více informací na 50

67 5.2 Nastavení testu Obr. 5.1: Televizní karta Terratec Cinergy Hybrid (zdroj: Nastavení dálkového ovladače Další součástí programového vybavení počítače byla aplikace Terratec Remote Control Editor (verze 4.88) pro podporu spolupráce dálkového ovladače s televizní kartou Terratec. Tato aplikace umožňuje přiřadit jednotlivým klávesám dálkového ovladače klávesové zkratky odpovídající stisku jedné nebo více kláves na klávesnici počítače. Ty lze potom využít v libovolné aplikaci. Pro testování jsou nastaveny klávesové zkratky dle obrázku Uspořádání místnosti Místnost pro testování byla připravena tak, aby poloha obrazovky a účastníka testu přibližně odpovídaly běžnému uspořádání místnosti s televizorem. A aby nic nepřekáželo jeho pohledu na obrazovku, ani cestě infračerveného signálu mezi dálkovým ovladačem a přijímacím čidlem. Na obrázku 5.2 je znázorněno rozmístění při testu. 1. Poloha účastníka testu. 2. Obrazovka LCD monitoru. 3. Čidlo pro příjem infračerveného signálu dálkového ovladače. 4. Poloha pozorovatele. Vzdálenost účastníka testu od obrazovky byla zvolena přibližně 2 m, což je více než šestinásobek výšky obrazu. LCD monitor byl umístěn na desce psacího stolu. Monitor měl možnost nastavení výšky, která byla přizpůsobena tak, aby měl účastník oči v úrovni horní třetiny obrazovky. 51

68 5 Testování Obr. 5.2: Uspořádání místnosti pro testování Pro větší autentičnost byl vpravo vedle monitoru umístěn set-top box. Čidlo infračerveného signálu bylo umístěno před STB v místě, kde bylo infračervené čidlo STB. Poloha monitoru (poz. 2) a čidla (poz. 3) jsou znázorněny na obrázku 5.3. Obr. 5.3: Umístění monitoru a televizní karty na desce stolu Testovací úlohy Soubor úloh byl vytvořen tak, aby simuloval úkony, které Marii čekají od prvního spuštění STB až do doby, kdy si bude umět sama nastavit rychlé volby oblíbených kanálů. Úlohy jsou zaměřeny na použití služeb televizního vysílání. Rozhlas a doplňkové služby jsou z hlediska přístupu přes GUI považovány za jednodušší analogii práce s televizními kanály. Součástí úloh je též orientace ve struktuře rozhraní. Úloha 1: První spuštění set-top boxu Cíl: Zadání: První spuštění set-top boxu, naladění televizních kanálů a zobrazení vysílání kanálu Prima přes celou obrazovku. Spusťte televizní kanál Prima přes celou obrazovku. 52

69 5.3 Výsledky testování Vstupní podmínky: Vypnutý, nenaladěný STB. Správný průchod 1: Spuštění STB, volba položky televize v hlavní nabídce, volba zelené klávesy pro naladění, výběr kanálu prima a stisknutí potvrzovacího tlačítka. Správný průchod 2: Spuštění STB, volba položky nastavení v hlavní nabídce, volba položky naladit televizi, výběr kanálu Prima a stisknutí potvrzovacího tlačítka. Úloha 2: Přechod mezi zanořenými obrazovkami Cíl: Zadání: Přejít do hlavní nabídky, potom do obrazovky ostatní a spustit hru. Spusťte hru Connect. Vstupní podmínky: Výchozí obrazovka je zobrazení televizního kanálu přes celou obrazovku (konečný stav 1. úlohy). Správný průchod: Návrat do obrazovky televize, návrat do hlavní nabídky, otevření obrazovky ostatní a výběr hry Connect a stisknutí potvrzovacího tlačítka. Úloha 3: Nastavení rychlé volby Cíl: Přidání televizního kanálu Nova do seznamu oblíbených a přiřazení rychlé volby č. 1. (Vyhodnocení reakce na nahrazení rychlé volby kanálu ČT 1, kterému původně č. 1 náleželo.) Zadání: Vložte televizní kanál Nova do seznamu oblíbených kanálů a přiřaďte mu číslo rychlé volby 1. Vstupní podmínky: Naladěný STB v hlavní nabídce. Správný průchod: Volba položky televize v hlavní nabídce, výběr kanálu Nova, volba zelené klávesy pro přidání, volba kanálu Nova, zadání čísla 1, uložení volby. Kanálu ČT 1 bylo odňato číslo přímé volby a byl zařazen na konec seznamu. Uživatel by měl tuto změnu zaregistrovat. 5.3 Výsledky testování Vzhledem k tomu, že účastníci nebyli dopředu seznámeni s GUI, znamenalo pro ně plnění první úlohy také první seznámení s jeho vzhledem a chováním. K dispozici neměli žádné pomocné materiály kromě nápovědy integrované v GUI. Na rozdíl od nich by Marie pravděpodobně využila tištěnou příručku s pokyny pro ovládání STB a návody pro jednotlivé případy použití. V tabulce 5.2 je uveden stručný přehled splnění jednotlivých úloh. Pokud je v dané buňce označení splněno, pak účastník dokončil celou úlohu a konstatoval, že ani Marii by úloha nečinila potíže. Označení problémy znamená to, že při testování došlo k situaci, kdy by musela Marie využít příručku nebo cizí pomoc, aby danou úlohu zvládla. A označení nesplněno znamená, že by Marie danou úlohu bez cizí pomoci nedokončila. P1 P2 P3 P4 P5 1 splněno splněno splněno splněno splněno 2 splněno nesplněno splněno problémy splněno 3 problémy problémy splněno nesplněno problémy Tab. 5.2: Přehled plnění testových úloh 53

70 5 Testování Úloha 1: První spuštění set-top boxu Po spuštění se STB nacházel v hlavní nabídce, z níž není nikterak zřejmé, že momentálně nejsou k dispozici žádné služby. Všichni okamžitě viděli ikonu OK a rozuměli jejímu významu. Přesto mužští účastníci nejprve vyzkoušeli pohyb v menu pomocí směrových kláves, a teprve potom se kurzorem vrátili na položku televize a pokračovali. Všichni účastníci testu zvolili správný průchod 1 bez větších potíží a shodují se, že i Marie by tento postup zvládla. Účastníci P2 a P4 váhali s použitím klávesy OK pro zobrazení přes celou obrazovku a nejprve hledali popis podobné funkce v dolní liště. Úloha 2: Přechod mezi zanořenými obrazovkami Účastník P5 stiskl pro ukončení zobrazení televizního kanálu přes celou obrazovku klávesu OK, účastník P3 stiskl červenou klávesu, čímž oba ukončili zobrazení přes celou obrazovku. Ostatní hledali na dálkovém ovladači klávesu označenou jako zpět, nakonec také zvolili klávesu OK. Doposud si neuvědomili ustálenou funkci červené klávesy. Účastníci P2 a P4 situaci komentovali, že nevěděli, kde se hry nacházejí, protože je zatím nikde v menu neviděli. Jako Marie by teprve po delší době vyzkoušeli prozkoumat obsah položky ostatní. Účastník P2 se nakonec rozhodl nevstupovat do neznámé obrazovky ostatní a úlohu nedokončil. Další účastníci v obrazovce ostatní našli příslušnou hru a úlohu úspěšně dokončili. Úloha 3: Nastavení rychlé volby Všichni účastníci vstoupili do obrazovky s oblíbenými kanály. Tam pouze P3 zvolil nápovědu a správně pochopil postup pro přidání nového kanálu do seznamu. Ostatní účastníci zkoušeli nejprve vstoupit do obrazovky změnit, v níž pochopili, že udělali chybu. Vrátili se zpět do obrazovky s oblíbenými kanály a spustili nápovědu. Pak už všichni správně přešli do obrazovky televize a vybrali kanál Nova. Účastníci P4 a P5 nezaregistrovali popis zelené klávesy v dolní liště, který se objevil při přechodu na televizní kanál, který ještě není v seznamu oblíbených. A tak znovu chybě zvolili přechod do nabídky oblíbených kanálů žlutou klávesou. Poté znovu přešli přešli do obrazovky televize. P4 roztržitě třikrát opakoval chybný postup, a potom úlohu 3 vzdal. P5 na druhý pokus zaregistroval funkci zelené klávesy a stejně jako zbývající účastníci úspěšně přidal kanál Nova do seznamu oblíbených. V seznamu oblíbených všichni správně vybrali kanál Nova a přešli do obrazovky pro změnu čísla přímé volby. Zadali číslo 1 a uložili. Všichni účastníci správně pochopili, že kanál ČT 1 přišel o číslo přímé volby a chtějí mu zadat nové. Diskuse s účastníky Účastníci testování prošli úlohami bez přípravy a ve velmi krátkém čase, což podstatně ovlivnilo výsledky testů. Závěrečná diskuse po ukončení testování měla upřesnit, jak by se s testovacími úlohami vypořádala Marie v delším časovém období a s podporou tištěné příručky. Vycházelo se z předpokladu, že Marie po pořízení STB dle pokynů příručky absolvovala proces odpovídající první testovací úloze. Poté jeden týden používala STB ke sledování televize bez dalších nastavení. Po týdnu začala používat doplňkové služby a po dvou týdnech se rozhodla vybrat oblíbené televizní kanály a nastavit rychlou volbu. Účastníci se shodli na tom, že po týdenním používání a zobrazování televizního vysílání přes GUI, Marie získá zkušenost v ovládání pohybu v menu a výběru položek. Také podstatně vzroste význam obsahu dolní lišty, o kterém bude Marie vědět, že obsahuje informace o použitelných barevných klávesách. I přesto účastníci P1, P2 a P4 hodnotí způsob nastavení oblíbených kanálů 54

71 5.4 Shrnutí jako velmi komplikovaný, který by Marie bez tištěné příručky nebo cizí pomoci nezvládla ani po dvou týdnech. 5.4 Shrnutí Menu v levé části obrazovky bylo dobře srozumitelné. Pohyb mezi položkami, vyznačení aktuální položky a její aktivace pomocí klávesy OK nedělaly žádnému účastníkovi testování problémy. Dolní lišta s popisem funkcí barevných kláves dálkového ovladače je dobře navržena a účelně napomáhá v ovládání GUI. Jako problematické se ukázalo její umístění či rozmístění jednotlivých prvků uvnitř. Účastníci testu její obsah vnímali pouze okrajově, a teprve když hledali nějakou vhodnou funkci, podívali se na dolní lištu. V případě, že se obsah dolní lišty měnil při pohybu mezi položkami menu, byly tyto změny špatně registrovány nebo nebyly účastníky vnímány vůbec. Příčinou tohoto jevu může být také způsob prohlížení obsahu obrazovky zleva doprava (viz kapitola 3.1.5), při němž statický obsah v levé a pravé části dolní lišty ztíží vnímání změn uprostřed lišty. Navíc lze očekávat, že způsob vnímání dolní lišty se po delším používání GUI změní a výše uvedený problém vymizí. Zobecnění doplňkových služeb s názvem ostatní se jeví jako nevhodné. Z testů vyplynulo, že přijatelnější pro Marii by bylo umístění jednotlivých podkategorií doplňkových služeb (aplikace, hry, cvičení) přímo v hlavním menu. Výsledky třetí testovací úlohy naznačily, že pravděpodobně celý koncept nastavení seznamu oblíbených kanálů je navržen chybně. Umožňuje vznik nepřehledné struktury, z níž není zřejmé, který seznam televizních kanálů ( oblíbené kanály nebo televize ) je nadřazený. Způsob přidávání nových kanálů do seznamu oblíbených je pro uživatele matoucí. Nápověda, která je připojena ke každé obrazovce GUI, nebyla účastníky testu téměř vůbec využita. Často i v případech, kdy si účastník nevěděl rady, nejprve opakovaně zkoušel různé funkce a nápovědu otevřel až v krajním případě. Nelze s jistotou tvrdit, zda by stejným způsobem nápovědu využívala i Marie. 55

72 5 Testování 56

73 6 Závěr Cílem této práce bylo navrhnout grafické uživatelské rozhraní pro set-top box, jež by bylo vhodné pro uživatele vyššího věku. K tomuto účelu byla použita metodika User-Centered Design, která umožnila aplikaci moderních postupů pro návrh rozhraní. Metodika využívá jako zástupce uživatelů personu, jež doprovází celý proces vývoje rozhraní. Návrh byl podpořen důkladnou analýzou vlastností pozemního digitálního vysílání, zpracování jeho obsahu set-top boxem a problémů při zobrazení na stávajících televizorech. Na jejím základě v kombinaci s potřebami a omezeními daných person byl vytvořen návrh rozhraní, který byl později implementován pomocí webových technologií. Návrh rozhraní pokrývá základní funkce set-top boxu a současně respektuje zvýšené nároky na přístupnost a použitelnost vyplývající z charakteristiky persony. Jako doplněk navrhovaného rozhraní byl vytvořen model rozhraní pro EPG a model aplikace Rodinné album. Ty vytvářejí náhled na způsob, jakým lze realizovat doplňkové služby v prostředí GUI set-top boxu a zároveň jsou příkladem aplikací, které mohou uživatele k práci s GUI motivovat. Testování potvrdilo správný přístup k rozdělení zobrazené plochy, zobrazení jednotlivých grafických prvků a volbě velikosti textu. Současně poukázalo na problémy při orientaci ve struktuře obrazovek a těžko srozumitelné chování některých funkci. Do budoucna by bylo vhodné vytvořit více modelů rozhraní, které by obsahovaly alternativní uspořádání struktury obrazovek a různě implementované chování problematických funkcí. Tyto modely by měly být pomocí uživatelských testů se skupinou seniorů porovnány a měl by být zvolen lepší z nich. 57

74 6 Závěr 58

75 Literatura [1] LEGÍŇ, M. Televizní technika DVB-T. Praha: BEN, první vydání, 2006, ISBN [2] Digitální televize.cz [online]. URL: < [3] DVB Project [online]. URL: < [4] Český telekomunikační úřad [online]. URL: < [5] BEDNÁŘ, J., GREGORA, P. Příjem DVB-T. Praha: BEN, první vydání, 2007, ISBN [6] ARLOW, J., NEUSTADT, I. UML 2 a unifikovaný proces vývoje aplikací. Brno: Computer Press, 2007, ISBN [7] ARDISSONO, L., et al. User Modeling and Recommendation Techniques for Personalized Electronic Program Guides. In Personalized Digital Television. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 2004, ISBN X. Část 1. Electronic Program Guides. s [8] VAN BARNEVELD, J., VAN SETTEN, M. Designing Usable Interfaces for TV Recommender Systems. In Personalized Digital Television. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 2004, ISBN X. Část 3. ITV User Interfaces. s [9] VÍT, V. Televizní technika: Barevné přenosové soustavy. 1. vyd. Praha: BEN, 1997, ISBN X. [10] The 625/50 PAL Video Signal and TV Compatible Graphics Modes [online]. URL: < [citováno 15. dubna 2008]. [11] KUNIAVSKY, M. Observing the User Experience: A Practitioner s Guide to User Research. San Francisco: Morgan Kaufmann, 2003, ISBN: [12] NORMAN, D. A., DRAPER, S. W. User Centered System Design: New Perspectives on Human-Computer Interaction. New Jersey: Lawrence Erlbaum, [13] PRUITT, J., ALDIN T.: The Persona Lifecycle: Keeping People in Mind Throughout Product Design. San Francisco: Morgan Kaufmann, 2006, ISBN: [14] The RNIB Scientific Research Unit s website, Tiresias [online]. URL: < [15] SNYDER, C. Paper Prototyping The Fast and Easy Way to Design and Refine User Interfaces. San Francisco: Morgan Kaufmann, 2003, ISBN: [16] Digital Video Broadcasting (DVB); Multimedia Home Platform (MHP) Specification 1.2 [online]. DVB Project, URL: < [17] VITAL MIND Project [online].: číslo projektu ICT URL: < 59

76 Literatura [18] Older people in the UK [online]. Dostupné z URL: < [citováno 25. dubna 2008]. [19] Věkové složení obyvatel ČR podle pohlaví, věku a rodinného stavu [online]. Český statistický úřad, Dostupné z URL: < [20] OBRIST, M., BERNHAUPT, R., et al. Focusing on Elderly: An itv Usability Evaluation Study with Eye-Tracking. Berlin Heidelberg: Springer-Verlag, [21] KARYN Y. LU, Interaction Design Principles for Interactive Television. Georgia Institute of Technology, [22] Česká geriatrická revue [online]. URL: < [23] ZAVÁZALOVÁ, H., et al. Stárnout aktivně v 21. století - Jak v předdůchodovém věku., Česká geriatrická revue, 2007, č. 4. [24] Video Programming System - Wikipedia, the free encyclopedia [online]. URL: < [citováno 1. května 2008]. [25] World Wide Web Consortium [online]. URL: < [26] ŠKULTÉTY, R. JavaScript: Programujeme internetové aplikace. Brno: Computer Press, druhé vydání, 2004, ISBN

77 Přílohy

78 Literatura 62

79 A Použité zkratky CSS ČSÚ ČVUT FEL DHTML DVB DVB-T EPG GUI HDTV HTML ITV MHP NTSC PAL PNG RGB SDTV SECAM STB U3V UCD USB VM VPS XHTML Cascading Style Sheets Český statistický úřad České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická dynamické HTML Digital Video Broadcasting Pozemní digitální vysílání (DVB - Terrestrial) Electronic program guide FEL Fakulta elektrotechnická Grafické uživatelské rozhraní (Graphic User Interface) High-definition digital television HyperText Markup Language Interaktivní televize (Interactive Television) Multimedia home platform systém kódování televizního vysílání (National Television System Committee) systém kódování televizního vysílání (Phase Alternating Line) bezeztrátový obrazový formát (Portable Network Graphics) model aditivního míchání barev (červená-zelená-modrá) Standard-definition television systém kódování televizního vysílání (Séquentiel couleur avec mémoire) Set-top box Univerzita třetího věku User-Centered Design sériová sběrnice (Universal Serial Bus) Vital-Mind VoIP hlasová komunikace přes internet (Voice over Internet Protocol) Video Programming System Extensible HyperText Markup Language 63

80 A Použité zkratky 64

81 B Informační grafika v analogovém vysílání Součástí vysílání zpravodajských, sportovních, soutěžních a reklamních pořadů bývá informační grafika vložená dodatečně do obrazu vysílání. Obrázky B.1, B.2 a B.3 jsou příklady využití této grafiky. Na obrázcích je vyznačena velikost a typ použitého fontu. Obr. B.1: Zpravodajský pořad (zdroj: vysílání ČT 24) Obr. B.2: Předpověď počasí (zdroj: vysílání ČT 24) 65

82 B Informační grafika v analogovém vysílání Obr. B.3: Teleshopping (zdroj: vysílání ČT 1) 66

83 C Terminologie použitá v GUI Abecedně řazený přehled termínů se stručným popisem. aplikace doplňkové služby jako EPG, rodinné album a další cvičení fyzická a psychická cvičení vyvíjená v projektu Vital-Mind [17] hlavní nabídka výchozí obrazovka rozhraní, objeví se po spuštění STB a lze se do ní kdykoliv vrátit stiskem klávesy zpět hry jednoduché hry uložené v paměti STB nebo získané z přijímaného multiplexu kanál (též televizní kanál) - symbolizuje vysílání jedné televizní stanice naladit prohledat přednastavenou část frekvenčního spektra a jako výstup zobrazit nalezené služby (nerozlišovat multiplexy, v rámci kterých jsou služby vysílány) nastavení uživatelské nastavení STB oblíbené (též oblíbené televizní kanály) - uživatelský výběr televizních kanálů s možností nastavení rychlé volby ostatní souhrnný název pro doplňkové služby (aplikace, cvičení a hry) rozhlas výčet rozhlasových stanic stanice (též rozhlasová stanice) - symbolizuje vysílání jedné rozhlasové stanice televize výčet televizních kanálů televizní program implementace zobrazení dat EPG uspořádat kanály možnost setřídit seznam všech televizních kanálů uspořádat stanice možnost setřídit seznam všech rozhlasových stanic 67

84 C Terminologie použitá v GUI 68

85 D Snímky obrazovek GUI D.1 Hlavní nabídka Na obrázku D.1 je zobrazen snímek obrazovky hlavní nabídka. V levé části plochy je menu zpřístupňující jednotlivé kategorie služeb (televize, rozhlas a ostatní služby) a nastavení STB. Pravá část je vyplněna pouze obrázkem charakterizujícím obsah vybrané položky menu. V dolní liště je zobrazena operace přechodu do nabídky oblíbených televizních kanálů, která může být vyvolána žlutým tlačítkem, a zobrazení nápovědy modrým tlačítkem. Obr. D.1: Hlavní nabídka D.2 Nápověda hlavní nabídky Na obrázku D.2 je zobrazen snímek obrazovky s nápovědou k hlavní nabídce. Obsah nápovědy se zaměřuje především na základní ovládání a výběr položky v menu. V dolní liště je zobrazena operace přechodu zpět do hlavní nabídky, která může být vyvolána červeným tlačítkem. 69

86 D Snímky obrazovek GUI Obr. D.2: Nápověda hlavní nabídky D.3 Televize s prázdným seznamem kanálů Pokud doposud nebyly vyhledány dostupné televizní kanály, zobrazí se místo seznamu prázdná plocha (viz obr. D.3). Ilustrační obrázek se zrnícím obrazem a popisek pod ním upozorňují na aktuální situaci. Pomocí zelené klávesy lze spustit vyhledávání kanálů (kapitola D.5). Jedná se o prohledávání vybraných frekvencí a vypsání dostupných televizních kanálů z jednotlivých multiplexů. Obr. D.3: Televize s prázdným seznamem kanálů D.4 Televize Obrazovka s titulkem televize na obrázku D.4 zobrazuje menu se seznamem televizních kanálů. Při výběru položky v menu se mění obsah pravé části obrazovky dle aktuálního vysílání vybra- 70

87 D.5 Průběh vyhledávání televizních kanálů ného kanálu. V dolní liště je opět zobrazen popis operací zpět, oblíbené a nápověda ovládaných červenou, žlutou a modrou klávesou. Obr. D.4: Televize se seznamem kanálů D.5 Průběh vyhledávání televizních kanálů Na obrázku D.5 je obrazovka, která je viditelná v průběhu prohledávání vysílacích frekvencí a služeb v přijímaných multiplexech. Obr. D.5: Průběh vyhledávání televizních kanálů D.6 Oblíbené televizní kanály Obrazovka na obrázku D.6 obsahuje seznam oblíbených televizních kanálů včetně rychlých voleb. V seznamu jsou televizní kanály řazeny dle čísla rychlé volby. Na konci seznamu mohou být 71

88 D Snímky obrazovek GUI umístěny kanály, jimž ještě nebyla přiřazena volba nebo jim byla odňata. Změnit či přiřadit rychlou volbu vybranému kanálu lze po stisku zelené klávesy. Obr. D.6: Oblíbené televizní kanály Novou rychlou volbu lze zadat na numerické klávesnici ovladače v obrazovce na obr. D.7. Pomocí zelené klávesy se potvrdí uložení volby. Žlutou klávesou lze zvolený kanál odstranit ze seznamu oblíbených. Obr. D.7: Změna rychlé volby 72

89 E Návrh rozhraní pro EPG Obrázek E.1 představuje grafický návrh, jak lze integrovat EPG do navrženého GUI pro STB s využitím prvků a chování definovaných v návrhu GUI. Podoba zobrazení EPG vychází ze struktury tištěných televizních programů. Na jedné obrazovce jsou současně zobrazeny programy dvou televizních kanálů. Přechod mezi pořady, kanály a obrazovkami je realizován pomocí směrových kláves. Stisk potvrzovací klávesy OK zobrazí detail vybraného pořadu. Pořadí televizních kanálů v EPG je určeno dle pořadí oblíbených tel. kanálů a teprve za nimi jsou kanály, které nejsou v seznamu oblíbených. Obr. E.1: Snímek obrazovky rozhraní pro EPG 73

90 E Návrh rozhraní pro EPG 74

91 F Návrh aplikace Rodinné album Aplikace s názvem Rodinné album (anglický název Family-Tree) je vyvíjena jako součást projektu Vital-Mind [17]. Slouží k jednoduchému prohlížení sérií fotografií, které jsou rozděleny podle větvení rodiny. Vlastní album je uloženo na webovém serveru, USB klíči nebo v paměti STB. Jeho obsah utvářejí rodinní příslušníci seniora, kteří mají přístup k administraci z osobního počítače. Návrh struktury obrazovek aplikace (viz schema na obrázku F.1) se snaží zachovat jednoduchou hierarchii s pevným uspořádáním položek. Tato snaha je komplikována poměrně složitou strukturou vlastních dat. Z toho důvodu je rodinný strom větven pouze do druhé generace potomků (vnuků) a případná další generace už je zahrnuta k příslušnému vnukovi. Obr. F.1: Struktura obrazovek GUI aplikace Rodinné album Jednotlivá alba fotografií strukturu dále nevětví, protože jsou řazena chronologicky za sebou. Každé album je uvozeno záložkou s titulkem, datem a stručným popisem obsahu alba. Jelikož lze jen těžko odhadnout objem dat, který uživatelé do aplikace vloží, je pro urychlení průchodu mezi alby vytvořen mechanismus rychlých přesunů mezi záložkami (na obrázku F.1 vpravo). Jako model pro řazení alb fotografií byla využita analogie s alby řazenými v krabici (viz obrázek F.2). Vlastní GUI aplikace využívá grafických prvků GUI set-top boxu a zachovává umístění dolní lišty s popisy funkcí barevných kláves dálkového ovladače. Na obrázku F.3 je úvodní obrazovka aplikace. V levé části jsou umístěny portréty dětí seniora a vpravo se zobrazuje doplňková fotografie a stručné informace o vybrané osobě nebo o rodině vybrané osoby. Další obrázky návrhu aplikace Rodinné album jsou k dispozici na přiloženém CD (viz příloha G). 75

92 F Návrh aplikace Rodinné album Obr. F.2: Struktura obrazovek znázorněná na krabicovém modelu Obr. F.3: Rodinné album - úvodní obrazovka 76