Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Karel Koubek

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce. 2010 Karel Koubek"

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2010 Karel Koubek

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Analýza využití free / open source softwaru pro malé a střední podniky vypracoval: Karel Koubek vedoucí práce: Ing. Miroslav Lorenc

3 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Analýza využití free / open source softwaru pro malé a střední podniky jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne... Podpis

4 Obsah 1 Úvod Cíl práce Software a jeho klasifikace Nesvobodný (proprietární) software Komerční software Svobodný software Open source software Srovnání svobodného a open source softwaru Druhy softwarových licencí EULA GNU General Public License Freeware OEM licence Svobodné alternativy k proprietárnímu softwaru Operační systém Ubuntu Ubuntu Server Edition Aplikační software Balík kancelářských aplikací Prostředky elektronické komunikace Webový prohlížeč Vedení účetnictví Bezpečnostní software Ostatní software Shrnutí... 20

5 5 Nasazení svobodného softwaru ve fiktivním podniku Fiktivní podnik Charakteristika firmy Volba softwarového vybavení Vyčíslení nákladů na proprietární a svobodný software Náklady na pořízení a instalaci Náklady na zaškolení personálu Mzdové náklady Náklady na aktualizace a technickou podporu Celkové náklady na vlastnictví softwaru Současná hodnota nákladů investice Závěr Použité zdroje Literatura Internetové zdroje... 33

6 Seznam tabulek Tabulka 1 : Přehled softwaru vhodného pro malé a střední podniky Tabulka 2 : Přehled zvažovaných variant Tabulka 3 : Náklady na pořízení proprietární varianty Tabulka 4 : Náklady na pořízení svobodné varianty Tabulka 5 : Náklady na zaškolení personálu Tabulka 6 : Očekávané mzdové náklady za 5 let existence podniku Tabulka 7 : Roční náklady na aktualizace a technickou podporu Tabulka 8 : Celkové náklady na vlastnictví proprietární a svobodné varianty Tabulka 9 : Současná hodnota nákladů jednotlivých let Seznam obrázků Obrázek 1 : Klasifikace svobodného a nesvobodného softwaru... 7 Obrázek 2 : Uživatelské prostředí operačního systému Ubuntu desktop edition Seznam grafů Graf 1 : Mzdy IT pracovníků podle velikosti podniku za rok Graf 2 : Celkové náklady na vlastnictví softwarových variant Graf 3 : Vývoj nákladů v čase... 29

7 1 Úvod Výpočetní technika se za několik posledních let stala zcela nezastupitelnou součástí vnitropodnikových procesů většiny velkých i malých podniků. Stěží si dnes dovedeme představit v konkurenčním prostředí prosperující firmu bez alespoň základního počítačového vybavení, schopného elektronické komunikace, editace textových dokumentů či tabulkových výpočtů. V mnoha podnicích je integrace výpočetní techniky a patřičného softwarového vybavení natolik sofistikovaná, že zahrnuje jak aplikace pro správu účetnictví, podporu výroby, prodeje a logistiky, tak specializované produkty tzv. business intelligence. Vše navíc nasvědčuje tomu, že role výpočetní techniky bude v podnikové sféře v následujících letech nadále růst. Nejen z tohoto důvodu je důležité této oblasti věnovat maximální pozornost. Vhodně zvolený software umožňuje podniku zefektivnit celou řadu procesů a v konečném důsledku mít pozitivní vliv na výkonnost firmy jako celku. Hovoříme-li o výpočetní technice, většinou si vybavíme počítačové komponenty, tzv. hardware. Avšak jak se výkonnost počítačů neustále zvyšuje a cyklus obnovy počítačového vybavení ve firmách zpomaluje, hardware určený pro běžné kancelářské užití postupně ztrácí na významu a prakticky se stává komoditním zbožím. Je to naopak software, který v posledních letech nabývá na významnosti a pro mnoho firem představuje zásadní strategickou hodnotu. Stojíme-li pak před otázkou, jaké programové vybavení pro naší firmu zvolit, tak aby poskytlo maximální užitek, bezpečnost, flexibilitu a samozřejmě i co nejnižší náklady, máme na výběr z bezpočtu komerčních řešení. Ovšem pořízení dostatečného počtu licencí, opravňující užívat daný softwarový produkt, je často finančně velmi náročné, a to nebereme v potaz výdaje za budoucí aktualizace a servis. Komerční produkty však nejsou jedinou možností. Pomineme-li nelegální nabytí a užívání softwaru, pak máme v mnoha případech možnost zvolit tzv. svobodný software jako smysluplnou alternativu k softwaru komerčnímu. Svobodným (angl. free) softwarem rozumíme software, ke kterému je volně dostupný zdrojový kód, spolu s právem tento software používat, modifikovat i distribuovat. Co bude však podnik více zajímat, je fakt, že naprostá většina svobodného softwaru je zdarma, ačkoliv to není podmínkou. Svobodnou alternativu lze nalézt k široké škále kancelářských aplikací, jako je textový a tabulkový procesor, prezentační či databázový software, poštovní klient a server nebo software pro účetnictví a fakturaci. Zejména vývoj několika málo posledních let, kdy podniky čelí následkům finanční krize, nutí více než kdy jindy k hledání úsporných opatření. Výrazný pokles poptávky se 1

8 pro podnikatelské subjekty stává existenciálním problémem a pro některé z nich znamená uchylování se mnohdy k radikálním řešením. Přitom jednou z možností, jak snížit výdaje bez negativního dopadu na fungování podniku, je právě zavedení svobodného softwaru. Náklady na informační technologie tvoří významnou položku většiny podnikových rozpočtů, přičemž podstatnou část z nich představují náklady na programové vybavení a provozní licence. Pořízením svobodného softwaru pak můžeme ušetřit nemalou část těchto prostředků při zachování srovnatelné funkcionality. 1.1 Cíl práce Tato práce by se měla pokusit odpovědět na otázku, za jakých podmínek a v jakém rozsahu je smysluplné uvažovat o nahrazení komerčního softwaru v podnikové sféře softwarem svobodným. Cílem práce je tedy analyzovat výhody a nevýhody implementace svobodného softwaru v prostředí malých a středních podniků. Pro menší firmy jsem se rozhodl z toho důvodu, že cesta ke svobodnému softwaru je obvykle v takovém prostředí snáze realizovatelná. V menších firmách (do 50 zaměstnanců) se spíše využívá standardizované programové vybavení než specializovaný zakázkový software, ačkoliv i zde existují výjimky. A čím je komerční softwarový produkt rozšířenější, tím snáze k němu najdeme kvalitní svobodnou alternativu. Po úvodní teoretické části, ve které popíši současnou situaci na poli nesvobodného (proprietárního) a svobodného softwaru, typy licencí a dostupné svobodné alternativy ke komerčním produktům, přistoupím ke stěžejní praktické části této práce. V ní budu porovnávat jak náklady na pořízení, tak náklady na provoz a údržbu obou výše zmíněných typů softwaru. Abych omezil vliv ostatních jevů a učinil situaci maximálně názornou, rozhodl jsem se problematiku analyzovat na příkladu fiktivního malého podniku, jehož vedení právě zvažuje nákup nového softwarového vybavení pro své počítače. Srovnávat budu primárně dvě varianty pořízení proprietárního softwaru, tak jak činí většina podniků, a pořízení svobodného softwaru, který si cestu do podnikové praxe teprve hledá. Rozhodující hledisko pro výběr bude samozřejmě kritérium celkových nákladů, ale pokusím se zhodnotit i kritérium funkčnosti, bezpečnosti a dlouhodobé udržitelnosti pořizovaného softwaru. Ve své práci vycházím z předpokladu, že pořízení svobodného softwaru namísto proprietárního přinese úspory nákladů na informační technologie podniku, při zachování srovnatelné kvality softwarového vybavení. Zda se tuto hypotézu podaří potvrdit či vyvrátit, ukáže až praktická část. 2

9 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 2 Software a jeho klasifikace V nejužším slova smyslu rozumíme softwarem sadu instrukcí vykonávanou počítačem ve formě programu [35]. Jinými slovy, jedná se o veškeré programové vybavení počítače, umožňující jeho činnost. Software je úzce spjat s pojmem hardware, který zahrnuje všechny fyzické součásti počítače. V širším smyslu za software považujeme i jakékoliv informace uchovávané v elektronické podobě, například na datových nosičích [18][28]. Software lze klasifikovat podle několika hledisek, nejčastěji podle funkce na tzv. systémový software, umožňující efektivní používání samotného počítače, a aplikační software, umožňující uživateli vykonávat určitou činnost. Pro účely této práce však bude zásadní dělení dle práv uživatele. Pak hovoříme o tzv. svobodném softwaru a softwaru nesvobodném (též proprietárním). Většina dnes dostupného softwaru je nesvobodná. Je to způsobeno prostým faktem, že tvůrce softwaru tak obvykle činí s vidinou budoucího zisku z prodeje uživatelských licencí vázaných k softwaru a nemíní se svých práv se softwarem souvisejících vzdát. Takový software je pak nabízen s omezenými právy pro uživatele a v drtivé většině též za úplatu. Na opačné straně se nachází svobodný software. Jeho tvůrce v závislosti na typu licence propůjčuje uživateli prakticky totožná práva, jako má on sám. To ve své podstatě znamená, že uživatel může tento software například libovolně upravovat, obvykle s cílem program dále vylepšit, a též volně redistribuovat, tak aby z něj měli prospěch i ostatní. Praktický význam výše uvedeného pro firmu spočívá v tom, že daný software stačí pořídit pouze jednou (jedno zda bezplatně či nikoliv) a následně ho lze instalovat dle potřeby na libovolný počet firemních počítačů bez omezení a dalších poplatků tvůrci softwaru. Ačkoliv myšlenka svobodného softwaru není nikterak nová je tomu již více jak 25 let, do povědomí širší veřejnosti si cestu stále teprve hledá. Výraznějšího pokroku v této oblasti se podařilo dosáhnout až operačnímu systému GNU/Linux a zejména pak webovému prohlížeči Mozilla Firefox. V oblasti svobodného softwaru koluje řada mylných představ a chybně vykládaných pojmů, která rozhodně k prohloubení obecného povědomí nepřispívá. Jedná se 3

10 zejména o výklad pojmů svobodný (free) software, open source software, či rozdíl mezi komerčním a proprietárním softwarem. Mám-li se zabývat analýzou možnosti přechodu z nesvobodného softwaru na svobodný, je nejprve nutné tyto základní pojmy správně definovat. 2.1 Nesvobodný (proprietární) software Nesvobodný nebo též proprietární software je takový software, který není ani svobodný, ani částečně svobodný. Jeho autor obvykle pomocí licence (typicky EULA 1 ) či jiným způsobem upravuje možnosti jeho používání [24]. Zpravidla k takovému softwaru nejsou volně k dispozici zdrojové kódy, nelze v nich svévolně dělat úpravy a výsledné dílo dále distribuovat. Tvůrce softwaru, respektive vlastník autorských práv si ponechává veškeré výsady s vlastnictvím práv spjaté, a pokud učiní výjimku, tak se jedná pouze o částečný ústupek ve prospěch uživatele, tak aby neomezil své zájmy v případě proprietárního softwaru to je primárně tvorba zisku. Většina dnes dostupného softwaru je nesvobodná, nabízená jako komerční software za úplatu. 2.2 Komerční software Jako komerční software rozumíme takový software, který je vyvíjen za účelem zisku plynoucího z jeho používání [24]. Chceme-li takový software legálně používat, musíme obvykle autorovi nebo prodejci zaplatit za licenci opravňující k jeho užívání. Neplatí to však vždy, neboť termíny proprietární a komerční software neznamenají totéž (v tomto se často chybuje) najdeme jak příklady komerčního svobodného softwaru (např. Red Hat Enterprise Linux), tak i softwaru proprietárního nekomerčního (např. Adobe Flash Player). 2.3 Svobodný software Myšlenka svobodného softwaru (angl. free software, či software libre) byla poprvé formulována Richardem Stallmanem v roce Ten následně roku 1985 zakládá Nadaci pro svobodný software (Free Software Foundation), která si klade za cíl podporovat práva uživatelů počítačů používat, studovat, kopírovat, modifikovat a redistribuovat počítačové programy [34]. Nadace podporuje vývoj svobodného softwaru, jmenovitě pak operačního systému GNU. Ten tvoří svobodnou alternativu ke komerčním operačním systémům jako je Microsoft Windows a obsahuje pouze programy, které 1 End-User License Agreement 4

11 vyhovují filosofii a podmínkám Nadace pro svobodný software. Jeho nejrozšířenější variantou je GNU/Linux, jméno často nesprávně zkracované na Linux, což je však pouze označení pro jádro (tzv. kernel) tohoto operačního systému. Pojem svobodný software pochází z anglického termínu free software. Zde je nutno vyzdvihnout, že český překlad jednoznačně vystihuje původní myšlenku projektu GNU, zatímco anglické slovo free je dvojsmyslné: fráze free as in speech chápe toto slovo ve smyslu v jakém ho původně použil Stallman, ale fráze free as in beer znamená zdarma, což rozhodně nenaplňuje podstatu tohoto softwaru svobodný software je otázkou svobod, ne ceny. Abychom software mohli klasifikovat jako svobodný, musí dle Nadace splňovat následující čtyři podmínky [23]: Právo spouštět program za jakýmkoliv účelem. Právo studovat, jak daný program funguje a přizpůsobit ho libovolně svým potřebám. Přístup ke zdrojovému kódu je tomu předpokladem. Právo redistribuovat kopie. Právo šířit modifikované verze, tak aby z nich mohla mít prospěch celá komunita. Předpokladem je opět přístup ke zdrojovému kódu. Pro účely nasazení svobodného softwaru v podnikové sféře je zejména důležitý fakt, že svobodný software nerovná se nekomerční. Svobodný program musí být dostupný pro použití v podnikatelském prostředí, firemním vývoji a dokonce ho lze nabízet za úplatu ostatním. Znamená to tedy, že svobodný software nám poskytuje neomezená práva k nakládání s ním? To rozhodně ne. Závisí na typu použité svobodné licence, která upravuje související práva a povinnosti, mimo jiné autorství (viz dále). 2.4 Open source software Vedle termínu svobodný software se též v praxi velmi často setkáme s termínem open source software, který na přehlednosti diskutované problematiky nepřidává. Do češtiny se buď nepřekládá nebo se užívá termínu software s otevřeným zdrojovým kódem. Tento pojem se začal používat v roce 1998, kdy organizace Open Source Initiative (OSI) hledala způsob, jak svobodný software zbavit své moralizující pověsti a více ho přiblížit podnikatelskému prostředí. Otevřeností je myšlena jak technická dostupnost kódu, tak i legální dostupnost licence, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, například prohlížet a upravovat [36]. 5

12 Dle organizace OSI musí software splňovat následující podmínky, aby mohl být považován za open source [37]: 1. Volná redistribuce licence nesmí omezovat zúčastněné strany v prodeji nebo jiném způsobu distribuce softwaru jako součásti softwarového balíku obsahujícího programy z různých zdrojů. Licence by neměla vyžadovat autorský nebo jiný honorář za takový prodej. 2. Zdrojový kód program musí obsahovat zdrojový kód a umožňovat distribuci jak ve formě zdrojového kódu, tak ve zkompilované (spustitelné) formě. Pokud program není šířen včetně zdrojového kódu, musí být popsána možnost jeho získání, a to za přiměřený poplatek nebo v případě stažení z Internetu zdarma. Zdrojový kód musí být uveden ve formě srozumitelné programátorovi, úmyslné matení či mlžení je zakázáno. Přechodné formy, jako výstup z preprocesoru či překladače jsou vyloučeny. 3. Odvozená díla licence musí umožňovat modifikace a tvorbu odvozených děl a umožnit jejich šíření pod stejnou licencí jako původní software. 4. Celistvost zdrojového kódu autora licence může omezit distribuci modifikované verze zdrojového kódu pouze v případě, kdy je umožněno šíření tzv. záplat (patch files) spolu se zdrojovým kódem. Licence musí výslovně povolit šíření programu přeloženého z pozměněného zdrojového kódu. Licence může vyžadovat, aby odvozená díla nesla jméno nebo číslo verze odlišné od původního programu. 5. Diskriminace vůči osobám či skupinám licence nesmí diskriminovat osoby nebo skupiny osob. 6. Diskriminace v oblasti užití licence nesmí omezovat použití programu v určité oblasti. Nesmí například omezit použití programu v komerčním prostředí nebo pro potřeby genetického výzkumu. 7. Šíření licence práva přidělená programu musí platit pro všechny, komu je program distribuován, bez nutnosti dalších dodatečných licencí. 8. Licence se nesmí vázat na produkt práva přidělená programu nesmí záviset na existenci programu v určitém softwarovém balíku. Pokud je program z balíku vyjmut a používán nebo šířen v souladu s licencí, všichni jeho uživatelé by měli mít stejná práva jako ti, kteří získají program jako součást softwarového balíku. 9. Licence nesmí omezovat ostatní software licence nesmí klást omezení na software, který je šířen společně s licencovaným programem. Licence například 6

13 nesmí trvat na tom, aby všechny ostatní programy distribuované na stejném médiu také splňovaly podmínky open source softwaru. 10. Licence nesmí být závislá na technologii žádné licenční ustanovení nesmí být vázáno na konkrétní technologii či druh rozhraní. 2.5 Srovnání svobodného a open source softwaru Po přečtení předchozích řádků se můžeme po právu ptát, jaký je mezi těmito typy softwaru rozdíl a který lépe vyhoví našim účelům. Při zevrubném srovnání však zjistíme, že rozdíly jsou v podstatě minimální obě iniciativy usilují o dosažení téhož cíle, liší se zejména ideologií 2 a jediný technický rozdíl tkví v tom, že Nadace pro svobodný software vyžaduje podmínku, aby nikdo nemusel ohlašovat jakoukoliv úpravu programu před jeho publikací či šířením. Naproti tomu OSI tuto podmínku nevyžaduje [31]. Obrázek 1 : Klasifikace svobodného a nesvobodného softwaru [24] Vzhledem k tomu, že většinu svobodného softwaru lze též označit jako open source software, velká část softwarových licencí je společná a v praxi dochází k častému zaměňování obou pojmů, rozhodl jsem se dále v textu, nebude-li řečeno jinak, používat pouze termín svobodný software. Učinil jsem tak i přes skutečnost, že se v poslední 2 Fundamentální rozdíl mezi oběma proudy je v hodnotách, které vyznávají. Nadace pro svobodný software přistupuje k problematice jako k problému etickému, zatímco Iniciativa pro open source jako k problému praktickému. Shrnuto jednou větou: Svobodný software je společenské hnutí, open source je metodika vývoje softwaru [21]. 7

14 době v anglických pramenech používá spíše termín open source software, zejména kvůli dvojznačnosti slova free. Český ekvivalent svobodný však tento problém nemá a lépe vystihuje podstatu obou diskutovaných proudů. 8

15 3 Druhy softwarových licencí Doposud jsem se v textu zabýval filozofií, definicí a rozdíly svobodného a open source softwaru. Nyní se budu věnovat praktickému nástroji, jak tyto myšlenky realizovat v praxi softwarovým licencím. Softwarová licence (licenční podmínky) je právní nástroj, který upravuje práva a povinnosti smluvních stran, obvykle autora a uživatele softwaru. Umožňuje používat nebo redistribuovat software, který je chráněn autorským zákonem. Má podobu standardizovaného dokumentu, který je distribuován společně s programem [42]. Existuje široká škála softwarových licencí. Za nejvíce restriktivní z hlediska uživatele je považována tzv. EULA (End-User License Agreement). Na opačné straně se nachází volné dílo (public domain), které není autorsky chráněno. Uvádím zde výčet těch nejvýznamnějších, pro práci relevantních licencí [22]: 3.1 EULA EULA je nesvobodná licence upravující způsob užívání softwaru koncovým uživatelem. Nemá standardizovanou podobu, protože každá společnost si obvykle upravuje její znění na míru svým požadavkům. EULA stanovuje práva a povinnosti obou smluvních stran tj. uživatele i vydavatele softwaru. Většina nesvobodného softwaru využívá právě tento typ licence. 3.2 GNU General Public License Jedná se o nejčastěji používanou licenci, která vyhovuje jak definici svobodného, tak open source softwaru. Původním autorem je Richard Stallman z projektu GNU, dnes se obvykle používá její aktualizované třetí vydání. Pod licencí GPL se dnes distribuuje většina svobodného softwaru. Software šířený pod touto licencí je možno volně používat, modifikovat i šířit, ale za předpokladu, že tento software bude šířen bezplatně (případně za distribuční náklady) s možností získat bezplatně zdrojové kódy. Na tuto licenci se vztahuje tzv. copyleft odvozené dílo musí být nabízeno pod stejnou licencí, jako dílo původní. Na produkty šířené pod licencí GPL se nevztahuje žádná záruka. 3.3 Freeware Nejedná se přímo o softwarovou licenci, ale tento pojem se běžně používá pro software, který ponechává autorovi autorská práva, přitom je ostatním volně přístupný v plné 9

16 funkčnosti a bez poplatků. Software by neměl být prodáván či šířen za úplatu, nesmí být pozměňován, autor též může omezit způsob použití. 3.4 OEM licence OEM (Original Equipment Manufacturer) je speciální druh licence, která váže software na s ním pořízený hardware. Tato licence se hojně používá pro distribuci komerčních operačních systémů. Její výhodou je cena, která je až poloviční oproti standardnímu krabicovému produktu. Zásadní nevýhodou je nepřenositelnost. Licence je použitelná pouze na původně pořízeném počítači a při výrazné změně konfigurace její platnost zaniká. Za podporu obvykle zodpovídá dodavatel hardwaru, ne již tvůrce softwaru. Závěrem této kapitoly bych zdůraznil, že různých variant softwarových licencí existuje vskutku nepřeberné množství a zde uvedený stručný přehled zmiňuje pouze takové, které jsou významné pro další část této práce. 10

17 4 Svobodné alternativy k proprietárnímu softwaru Uvažujeme-li o nahrazení proprietárního softwaru svobodným, jistě se budeme ptát, zda takový software poskytuje stejnou nebo srovnatelnou funkcionalitu, kompatibilitu s ostatními programy, bezpečnost či podporu ze strany dodavatele softwaru. Odpověď na tyto otázky by měla poskytnout právě tato kapitola, ve které se pokusím vybrat nejvhodnější svobodné alternativy ke komerčním produktům běžně používaným v malých a středních podnicích. Nelze očekávat, že k proprietárnímu softwaru vždy nalezneme odpovídající kvalitní svobodnou alternativu. Dostupnost je ovlivněna zejména popularitou, licenčními podmínkami a cenou komerčního produktu, svou roli též hraje zájem komunity. Obtížně budeme hledat svobodnou náhradu např. ke specializovanému, zakázkovému softwaru. Abych tomuto problému předešel, budu dále předpokládat, že náš fiktivní podnik využívá pouze standardní a nejvíce rozšířený kancelářský software. Pro každou kategorii softwaru typického pro malou firmu (operační systém, balík kancelářských aplikací, ový klient a server, webový prohlížeč, aplikace pro vedení účetnictví) zvolím vždy jeden svobodný softwarový produkt, který nejlépe supluje funkci a vlastnosti svého komerčního ekvivalentu. Vybírat a porovnávat budu na základě výše zmíněných kritérií: funkčnost, kompatibilita, bezpečnost a podpora. Zaměřím se na osobní počítače tzv. desktopy, problematiku serverů zmíním zvlášť. Postupovat budu od primárního programového vybavení až po aplikační software. 4.1 Operační systém Operační systém je základní programové vybavení počítače, které tvoří rozhraní mezi hardwarem a ostatním softwarem [17]. Jedná se o komplexní software, jehož přítomnost na počítači je zcela nezbytná pro správnou funkci všech používaných aplikací. Operační systém má zásadní vliv na způsob naší interakce s počítačem, na stabilitu, bezpečnost i množství dostupných programů. Z tohoto důvodu bychom jeho výběru měli věnovat maximální pozornost. GNU/Linux označuje rodinu svobodných operačních systémů, založených na Linuxovém jádře. Tyto operační systémy existují v několika variacích, tzv. linuxových distribucích. Jedná se o nejrozšířenější svobodnou alternativu ke komerčním proprietárním systémům, kde má dominantní postavení operační systém Windows od společnosti Microsoft. Moderní verze GNU/Linux však nabízejí srovnatelnou funkcionalitu, hardwarovou kompatibilitu i výchozí programy jako produkty od Microsoftu. 11

18 Linuxová distribuce je tvořena samotným jádrem a dále balíkem přidružených aplikací, jako je textový procesor, poštovní klient, grafický editor apod., které operační systém dotvářejí a činí ho použitelným. Tyto programy včetně jádra jsou šířené pod svobodnou licencí GNU GPL. Navíc, pokud nám standardní nabídka programů nevyhovuje, můžeme využít tzv. repositáře a doinstalovat dle libosti a zdarma některý z velkého množství svobodných programů. Systém pak poskytuje větší možnosti než operační systém Windows ve výchozím stavu. Díky povaze svobodného softwaru a faktu, že novou linuxovou distribuci může publikovat v podstatě kdokoliv, existuje těchto distribucí velké množství. Mezi nejvíce renomované patří mj. Fedora, Ubuntu, SUSE, Debian či Red Hat. V posledních letech se velké popularitě uživatelů i zájmu vývojářů těší zejména operační systém Ubuntu, který jsem také zvolil jako svobodnou alternativu pro náš fiktivní podnik. Mezi ostatními distribucemi vyniká především širokou uživatelskou základnou a dostupným softwarem [19], jednoduchostí uživatelského prostředí a hardwarovou kompatibilitou [29]. I z hlediska administrace systému a servisní podpory je Ubuntu kvalitativně a cenově srovnatelné se svými konkurenty [38] Ubuntu Ubuntu je svobodný operační systém vycházející z linuxové distribuce Debian. Na jeho vývoji se podílí společnost Canonical Ltd. Je k dispozici zcela zdarma pod licencí GPL, ve verzi pro desktopy i pro servery, lokalizovaný do mnoha jazyků včetně češtiny. Jedná se o plnohodnotný operační systém, který je pravidelně každých 6 měsíců aktualizován, přičemž každé dva roky vychází LTS (Long Term Support) verze s dlouholetou podporou 3. Funkčnost. Ubuntu nabízí srovnatelnou funkčnost i způsob ovládání jako operační systémy Windows (viz Obrázek 2), které bude nejčastěji nahrazovat. To v praxi znamená minimální náklady na přeškolení uživatelů. Nástrojové lišty, menu i vzhled oken je velmi podobný tomu ve Windows XP. Ubuntu navíc nabízí v základní konfiguraci mnoho důležitých kancelářských aplikací, za které musíme ve světě proprietárního softwaru platit 4. 3 Podpora LTS verze je u desktopů 3 roky, u serverů 5 let. 4 Za všechny zmíním např. kancelářský balík OpenOffice.org (náhrada Microsoft Office) či grafický editor GIMP (alternativa k Adobe Photoshop). 12

19 Obrázek 2 : Uživatelské prostředí operačního systému Ubuntu desktop edition Kompatibilita. Až na výjimky 5 nelze v operačních systémech GNU/Linux instalovat programy určené pro Microsoft Windows, což může být značnou překážkou pro mnoho podniků uvažujících o přechodu na svobodný software. Je proto nutné zvážit, zda dostupné svobodné alternativy vyhoví našim požadavkům. Pokud ano, pak Ubuntu nabízí snadnou práci s prostředky systému Windows. Za prvé lze pracovat se soubory i diskovými oddíly tohoto systému, dále se lze připojit do stejné sítě a v neposlední řadě lze na stejném počítači provozovat oba systémy zároveň. Bezpečnost. Ubuntu je moderní operační systém, který umožňuje nastavit přístupová práva a omezit je heslem, a tím zabránit nechtěním změnám v systému. Systém též umožňuje práci pod několika uživatelskými účty. Bezpečnostní aktualizace a opravy jsou automaticky stahovány na pozadí a následně instalovány. Operační systémy GNU/Linux mají dlouhodobě pověst bezpečnějšího systému než Microsoft Windows [11]. Je to dáno mimo jiné tím, že díky odlišné architektuře a malému podílu na trhu je Linux pro útočníky relativně nezajímavý. Podpora. Operační systémy GNU/Linux již z principu licence GPL neposkytují žádnou záruku uživatelům. To však není tak výrazný handicap, jak se může na první pohled zdát, protože i záruka na operační systémy od firmy Microsoft je výrazně omezená. Aktualizace Ubuntu jsou zdarma dostupné po celou dobu trvání podpory dané 5 V některých případech lze za pomoci svobodného softwaru Wine zprovoznit programy původně určené pro Windows i v linuxovém prostředí [48]. 13

20 verze, pro uživatele je k dispozici jak vynikající neplacená podpora v rámci internetové komunity, tak profesionální placená podpora, včetně školících kurzů Ubuntu Server Edition Server je centrální počítač, který poskytuje určité služby ostatním počítačům v síti. Může se jednat např. o bezpečnostní, ové nebo databázové služby [27]. Standardním komerčním produktem na poli serverových operačních systémů je Microsoft Windows Server Mezi svobodnými linuxovými systémy se největší oblibě dlouhodobě těší Debian, Red Hat Enterprise Linux a CentOS. Relativně novým hráčem je Ubuntu Server Edition, který však rychle získává na popularitě a recenze jeho poslední edice jsou více než pozitivní [26]. Ubuntu Server Edition jsem také zvolil pro účely našeho fiktivního podniku. Bude zastávat především funkci ového serveru a správce uživatelských účtů, případně další služby dle potřeby. 4.2 Aplikační software Nyní, když máme zvolený operační systém, přichází na řadu výběr kancelářského softwaru, který je pro plné využití výpočetní techniky nepostradatelný. Jelikož potřeby každého podniku jsou velice specifické, některý se spokojí se standardními aplikacemi, jiný vyžaduje pro svůj obor zakázkový software na míru, nelze zde postihnout veškeré možnosti. Pro účely této práce předpokládám, že náš fiktivní podnik vystačí s balíkem kancelářských aplikací umožňující editaci textových dokumentů, tabulkové výpočty, tvorbu prezentací či správu databází. Dále předpokládám využití ového klienta, webového prohlížeče a softwaru pro vedení účetnictví. Nakolik je tento modelový případ vzdálený realitě a jak postupovat v případě, kdy potřebujeme software, který nemá dostupnou kvalitní svobodnou alternativu, budu diskutovat v závěru kapitoly. Výběr započnu u pravděpodobně nejdůležitějšího softwaru balíku kancelářských aplikací, kde má dominantní postavení komerční produkt Microsoft Office s přibližně 80% podílem trhu [41]. Kvalitní svobodnou alternativou je OpenOffice.org Balík kancelářských aplikací OpenOffice.org je balík kancelářských aplikací, který si klade za cíl nabídnout plnohodnotnou náhradu produktu Microsoft Office. Tomu odpovídá funkcionalita i vzhled, který je velice podobný Microsoft Office Vývoj OpenOffice.org zaštiťuje společ- 14

21 nost Oracle, software je šířen pod licencí GPL a jeho používání je zcela zdarma. Předností této volby je skutečnost, že OpenOffice.org je součástí operačního systému Ubuntu. Kancelářský balík se skládá celkem z šesti komponent, přičemž každá umožňuje efektivně vykonávat jinou oblast činnosti [40]: Writer je textový procesor k vytváření a úpravě dokumentů, inspirovaný Microsoft Word a Corel WordPerfect. Umožňuje tvorbu profesionálně vyhlížejících dokumentů, včetně pokročilého formátování a revizí. Jeho nespornou výhodou je možnost přímého exportu do formátu PDF a podpora formátu MS Word DOC včetně nového DOCX, používaného ve verzi Office Calc jedná se o tabulkový procesor velice podobný Microsoft Excel, se srovnatelnou funkcionalitou. Umožňuje sofistikované výpočty nad daty, tvorbu mnoha typů grafů, práci s kontingenčními tabulkami a jiné. Též zvládá export do PDF a nečiní mu problém práce s formáty XLS a XLSX. Jistou slabinou je neúplná kompatibilita s jazykem VBA pro tvorbu funkcí a maker. Impress je nástroj na vytváření prezentaci, obdoba Microsoft PowerPoint. S jeho pomocí lze vytvářet vkusné firemní prezentace, obvykle s cílem podpory mluveného projevu. Impress nabízí relativně malé množství šablon v základní instalaci, nic nám však nebrání stáhnout si některý z mnoha dostupných vzhledů na internetu. Standardem je práce se soubory PPT a export do formátu PDF. Base je nástroj na správu databází, srovnatelný s Microsoft Access. Base umožňuje vytvářet a manipulovat s databázemi, tvořit uživatelské formuláře a reporty, které usnadňují koncovým uživatelům přístup k datům. Draw jedná se o vektorový grafický editor, podobný aplikaci Microsoft Visio či CorelDRAW. Usnadňuje tvorbu schémat, vývojových diagramů či jednoduché grafiky. Math nástroj pro vytváření a formátování matematických vzorců a formulí. Ty pak mohou být vloženy do ostatních aplikací z balíku OpenOffice.org. Jedná se o obdobný program jako Microsoft Equation Editor. Je tedy OpenOffice.org schopen plně nahradit kancelářský balík Office od společnosti Microsoft software, na který dnes a denně spoléhá převážná část firem? Takovou otázku si jistě klade každý zájemce o zvolené svobodné řešení. Pokusím se podat uspokojivou odpověď dle několika kritérií: Funkčnost. Z výše uvedeného přehledu plyne, že OpenOffice.org nabízí srovnatelnou paletu nástrojů pro řešení každodenních úkolů jako Microsoft Office. Jedinou 15

22 výraznější slabinou je absence poštovního klienta, alternativy k Microsoft Outlook. Zde se bohužel musíme poohlédnout po jiném svobodném produktu (viz dále). Pokud nemáme v úmyslu využívat speciálních funkcí MS Office či pracovat s velmi složitými dokumenty 6, OpenOffice.org se MS Office zcela vyrovná a v některých ohledech ho i předčí 7. Kompatibilita. Díky výrazné dominanci kancelářského balíku Microsoft Office se dnes podnik komunikující se svými obchodními partnery stěží obejde bez schopnosti pracovat se soubory vytvořenými tímto softwarem. V tomto ohledu si vede OpenOffice.org velmi dobře, i v porovnání s ostatními svobodnými alternativami (jako je např. Google Docs) a byl to též hlavní důvod, proč jsem tento software zvolil. OpenOffice.org umožňuje otvírat i ukládat všechny formáty Office 2003 a číst formáty Office Podpora není bohužel dokonalá, a proto zejména u dokumentů se složitějším formátováním můžeme zaznamenat rozdíly ve vzhledu [25]. Takové dokumenty se ale v podnikové praxi často nevyskytují. Pokud chceme mít jistotu, že protistrana obdrží dokument v nezměněné podobě, spíše použijeme formát PDF. Bezpečnost. Bezpečnost kancelářských aplikací není tak zásadním tématem jako v případě operačních systémů, přesto je jí třeba věnovat pozornost. Denně jsou po internetu šířeny infikované soubory MS Office, které představují bezpečnostní hrozbu. Zde je výhoda na straně OpenOffice.org, protože díky svému malému podílu na trhu je pro útočníky relativně nezajímavý. Otevřený způsob vývoje umožňuje též vyšší transparentnost a kontrolu zdrojového kódu. A pokud již otevřeme infikovaný soubor MS Office v prostředí OpenOffice.org, nebude to mít obvykle žádné negativní následky [39]. Podpora. Jak je již ve světě svobodného softwaru zvykem, balík OpenOffice.org je distribuován bez jakékoliv záruky. To však neznamená, že v případě vyskytnuvších se problémů jsme odkázáni pouze na sebe. Na vývoji OpenOffice.org se podílí kromě společnosti Oracle též společnosti Novell, RedHat, IBM a Google. Kromě online podpory dostupné zdarma na internetu máme též možnost placené podpory a školících kurzů. V tomto ohledu je podpora balíku OpenOffice.org téměř srovnatelná s produktem Microsoft Office. 6 Aplikace Calc neumožňuje pracovat s kontingenčními grafy, rozšířenými možnostmi podmíněného formátování z Office 2007 a při velkém počtu dat v buňkách dochází ke značnému zpomalení aplikace. Aplikace Writer mj. nenabízí normální rozložení stránky. 7 Writer nabízí prediktivní kompletování psaných slov, Calc umožňuje mj. práci s daty před rokem

23 Lze tedy učinit závěr, že potřebám malé firmy, která obvykle nepracuje s pokročilými funkcemi a složitými dokumenty, svobodný software OpenOffice.org ve většině případů vyhoví Prostředky elektronické komunikace Elektronická komunikace se v posledních letech stala jedním z nejdůležitějších komunikačních kanálů v podnikovém prostředí. Tím se nemyslí pouze obligátní elektronická pošta ( ), ale též všechny ostatní nástroje pro komunikaci, spolupráci a koordinaci, jako je kalendář, plánovač schůzek nebo firemní chat. Software s takovými nástroji nazýváme souhrnně groupware [14]. Nejvíce rozšířeným komerčním groupware produktem je Microsoft Outlook (na straně klienta) v kombinaci s Microsoft Exchange Server (na straně serveru). K aplikaci MS Outlook existuje několik kvalitních svobodných alternativ, které nabízejí srovnatelnou funkcionalitu Zimbra Collaboration Suite, Evolution, Mozilla Thunderbird a další. Pro náš podnik jsem zvolil Evolution, především kvůli jeho integraci do prostředí operačního systému Ubuntu a podpoře serveru Microsoft Exchange. Evolution, stejně jako Microsoft Outlook, nabízí sofistikovanou správu došlé pošty, přehledný kalendář včetně plánování schůzek, sdílené kontakty a seznam úkolů. Na vývoji se podílí společnost Novell a software je dostupný zdarma pod licencí GNU GPL [20]. K provozování ové komunikace ve firmě potřebujeme dále tzv. mail server, který centrálně zodpovídá za příjem a odesílání pošty (ať už v rámci firmy nebo navenek), nastavení ových schránek nebo filtraci nevyžádané pošty (spamu). Komerčním standardem je výše zmiňovaný Microsoft Exchange Server, který je součástí operačního systému MS Windows Server 2008 Small Business Standard. Jako svobodnou alternativu se přirozeně nabízí použít kombinaci programů Postfix a Dovecot, standardní součást operačního systému Ubuntu Server Edition [45]. Snadno se konfigurují, poskytují vysokou bezpečnost a pro potřeby malého i středního podniku jsou více než dostatečné Webový prohlížeč Činnost podniku si bez přístupu na internet lze jen stěží představit. Webový prohlížeč, který přístup na internet a interakci s webovými stránkami umožňuje, neslouží dnes jen k pasivnímu získávání informací, ale umožňuje na internetu i publikovat, nakupovat, přistupovat na portály obchodních partnerů nebo do firemního intranetu. Webové stránky s sebou nesou bohužel i vysoké riziko infekce počítače, proto je třeba bezpečnosti webového prohlížeče věnovat zvýšenou pozornost. 17

24 Součástí operačních systémů Microsoft Windows je webový prohlížeč Internet Explorer. Jedná se o nejrozšířenější prohlížeč, jehož tržní podíl se však kvůli častým bezpečnostním chybám [43] a slabé podpoře webových standardů [47] (zejména u starších verzí 6 a 7) snižuje ve prospěch ostatních konkurentů. Výběr svobodné alternativy v této kategorii byl proto relativně jednoduchý a přímočarý zvolil jsem prohlížeč Mozilla Firefox. Jedná se pravděpodobně o nejpopulárnější svobodný software vůbec, který si svoji dobrou pověst vydobyl díky vysoké bezpečnosti, možnostem konfigurace, podpoře webových standardů a široké škále doplňků (tzv. Add-ons), které umožňují přizpůsobit a rozšířit funkce prohlížeče na míru podnikovým potřebám Vedení účetnictví Software pro vedení účetnictví je další z řady kancelářských aplikací, které jsou pro podnik nepostradatelné, bez ohledu na velikost či předmět činnosti pramení to ze zákonné povinnosti vedení účetnictví (daňové evidence) a faktu, že výpočetní technika dokáže tento proces nesmírně usnadnit. Na trhu existuje široká nabídka komerčního ekonomického softwaru, který uspokojí požadavky většiny podniků. Zcela opačná situace je však na poli svobodného softwaru zde budeme hledat kvalitní produkt vyhovující české účetní a daňové legislativě velice těžko [51]. Kvalitou míním nejen správnost účetních dat, ale též podporu a včasné aktualizace produktu. Byl jsem proto nucen v této podkapitole učinit výjimku a zvolit nesvobodný (komerční) účetní software. I tak jsem měl situaci ztíženou nutností podpory operačního systému GNU/Linux. Nakonec jsem zvolil český produkt WinStrom FlexiBee. Jedná se o zavedený účetní software s mnohaletou tradicí, který je dostupný pro operační systémy Windows, Mac OS X a Linux. Kromě podpory standardních účetních funkcí (podvojné účetnictví, daňová evidence, fakturace, majetek, mzdy, sklady, atd.) nabízí též možnost vzdáleného přístupu. Výhodou je licencování podle počtu právě přihlášených uživatelů a nikoliv dle počtu počítačů [50] Bezpečnostní software Poslední kategorií, kterou jsem do svého přehledu nezbytného aplikačního softwaru pro malou a střední firmu zařadil, je bezpečnostní software. Řadíme sem programy jako antivir, firewall či ochranu proti tzv. spywaru 8 nebo spamu. Obvykle jsou tyto bezpeč- 8 software, který pod záminkou užitečné aplikace nelegálně posílá informace z hostitelského počítače výrobci spywaru [9]. 18

25 nostní programy nabízeny společně ve formě softwarového balíku. Mezi nejrozšířenější patří komerční produkty společností Symantec a McAfee [10]. Nevýhodou tohoto typu softwaru je časově omezená licence, kterou je nutné pravidelně (zpravidla ročně) obnovovat. Ve světě svobodného softwaru je však situace výrazně jednodušší. Operační systémy postavené na linuxovém jádře dosahují v bezpečnostních statistikách dlouhodobě nejvyšších ohodnocení a mnozí bezpečnostní odborníci tvrdí, že po správné konfiguraci systému a integrovaného firewallu je další bezpečnostní software již v podstatě redundantní [12]. Proto jsem se rozhodl v případě svobodné varianty spoléhat pouze na bezpečnostní prvky operačního systému. Vysoká bezpečnost operačních systémů GNU/Linux je dána především díky koncepci jejich vývoje. Otevřený zdrojový kód je denně vystaven několika tisícům párů očí vývojářů, IT odborníků, bezpečnostních specialistů, bohužel ale i softwarových kriminálníků. Pokud však dojde k objevení bezpečnostní chyby, obvykle je velice rychle opravena a její záplata ihned zařazena do automatických aktualizací systému. Útočník tak nemá příliš možností slabiny využít. 4.3 Ostatní software Výše jmenovaný aplikační software jistě vyhoví potřebám většiny malých a středních podniků. Z praxe však víme, že každý podnikatelský subjekt má zcela specifické požadavky diktované oblastí podnikání. Jak postupovat, pokud zde nastíněná modelová situace našim konkrétním požadavkům nevyhovuje a potřebujeme jiný, zde neuvažovaný software? Možnosti máme následující [1]: 1. Volba svobodné alternativy ideální případ, kdy existuje svobodná alternativa vyhovující našim požadavkům, kvalitou srovnatelná s placenými produkty. 2. Pořízení proprietárního softwaru pokud neexistuje kvalitní svobodná alternativa, zakoupíme komerční software: a. dostupný pro GNU/Linux v tomto případě nám nevznikají kromě poplatků za licence žádné dodatečné náklady. b. dostupný pouze pro MS Windows pokud není možné software zprovoznit v linuxovém prostředí pomocí aplikace Wine [48], je nutné zakoupit i potřebné množství licencí k operačnímu systému MS Windows a software provozovat na něm. 3. Vývoj či úprava softwaru na míru v případě specifických požadavků, kdy nám nevyhovuje žádný softwarový produkt na trhu, si musíme nechat vyvinout 19

26 speciální software na zakázku, případně upravit existující software na míru našim potřebám. 4.4 Shrnutí Cílem této kapitoly bylo ukázat, že svobodný software je schopný poskytnout plnohodnotnou náhradu proprietárního softwaru běžně pořizovaného do menších podniků. V tabulce 1 uvádím pro přehlednost obě varianty svobodnou a nesvobodnou, které budou předmětem analýzy v následující praktické části. U reprezentantů proprietární varianty jsem volil softwarové verze aktuálně nasazované v podnicích při upgradech či nových instalacích operační systémy Microsoft Windows 7 a Windows Server 2008, balík kancelářských aplikací Microsoft Office 2007 a bezpečnostní aplikaci Norton Internet Security 2010 [10]. Typická proprietární varianta MS Windows 7 Professional MS Windows Server 2008 MS Office 2007 MS Outlook 2007 (součást MS Office) MS Internet Explorer (součást OS) Winstrom FlexiBee Norton Internet Security 2010 Alternativní svobodná varianta Ubuntu LTS Ubuntu LTS Server Edition OpenOffice.org Evolution Mozilla Firefox Winstrom FlexiBee součást OS Tabulka 1 : Přehled softwaru vhodného pro malé a střední podniky 20

27 PRAKTICKÁ ČÁST 5 Nasazení svobodného softwaru ve fiktivním podniku V předchozí části jsem ukázal, že softwarové vybavení podniku založené na svobodných programech a aplikacích poskytuje srovnatelnou funkcionalitu a kvalitu jako běžné řešení na komerční bázi. Pro každou kategorii softwaru, kterou může ke své činnosti malý podnik potřebovat, jsem nalezl vhodnou svobodnou alternativu. Nyní se zaměřím na hlavní důvod, proč by měl malý či střední podnik (řádově do 50 zaměstnanců) vůbec o implementaci svobodného softwaru uvažovat. Tím důvodem je úspora nákladů souvisejících s pořízením a provozem softwarového vybavení. Abych tento předpoklad potvrdil nebo vyvrátil, rozhodl jsem se vytvořit modelový případ fiktivní začínající podnik, jehož vedení se právě potýká s otázkou, jaký software pro počítače do firmy pořídit. 5.1 Fiktivní podnik Jak jsem již v úvodu práce uvedl, rozhodl jsem se problém analyzovat na příkladu malého či středního podniku 9 (dále jen MSP). Šance na pokrytí podnikových potřeb svobodným softwarem je daleko vyšší u malé firmy než u velké společnosti. Ta často používá speciální zakázkový software, ERP a CRM systémy, které nemají ve světě svobodného softwaru odpovídající náhradu. Abych co nejvíce omezil vliv faktorů nepřímo působících na výběr softwaru v již zaběhlé firmě, jako např. dodavatelské vztahy, specifické podnikové procesy apod., jejichž zohlednění by dalece přesahovalo rámec této práce, rozhodl jsem se, že fiktivní podnik bude svou podnikatelskou činnost teprve zahajovat. Hovoříme tedy o začínajícím podniku. Tím jsou pro obě uvažované softwarové varianty nastaveny stejné výchozí podmínky. 9 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 [15] za malý podnik považuje subjekt, který zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a jehož majetek nebo obrat nepřesahuje 10 mil. EUR. Za střední podnik považuje subjekt, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jehož majetek nebo obrat nepřesahuje 50 mil. EUR. 21

28 5.1.1 Charakteristika firmy Chceme-li, aby náš modelový případ co nejvíce odpovídal realitě, je nutné zvolit fiktivní podnik jako typického reprezentanta sektoru MSP v České republice. Ze statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu plyne, že nejvíce ekonomicky aktivních MSP podniká v oblasti obchodu a služeb (přes 54 %) [33]. Předpokládejme tedy, že se náš začínající podnik, nazvěme ho pracovně Novensis, bude zabývat obchodní činností. Právní forma podnikání není pro účely této analýzy podstatná. Novensis má celkem 50 zaměstnanců (vyhovuje definici MSP). Firma očekává, že pro svoji obchodní činnost bude potřebovat 20 desktopových (stolních) počítačů, 5 notebooků pro pracovníky v terénu a jeden server. Hardwarové vybavení bude vybráno ze standardních nabídek na trhu, plně kompatibilní s oběma operačními systémy, tudíž ho není třeba dále zohledňovat. Počítače ve firmě Novensis budou sloužit běžné kancelářské agendě, elektronické komunikaci, vkládání záznamů do databáze, účtování, k přístupu na internet atp. Všechny tyto činnosti lze provádět s pomocí softwaru diskutovaného v teoretické části. Žádný z počítačů nebude používán k jiným speciálním účelům, které by si žádaly dodatečný hardware nebo software. 5.2 Volba softwarového vybavení Firma Novensis zaměstnala IT administrátora, říkejme mu pan Vomáčka, který zodpovídá za provoz počítačového vybavení ve firmě. Ten bude zodpovědný za výběr, instalaci i následný provoz veškerého firemního softwaru. Pan Vomáčka ovládá perfektně problematiku operačních systémů MS Windows včetně serverů. Má pouze základní povědomí o systémech GNU/Linux, ale o tuto oblast se aktivně zajímá. Správce IT pan Vomáčka stojí před nelehkou otázkou, jaké programové vybavení do firmy Novensis pořídit. Bude volit mezi dvěma variantami proprietární a svobodnou (viz tabulka 2). Proprietární variantou se míní nasazení nejběžnějšího komerčního softwaru, svobodnou nasazení co nejvíce softwaru svobodného (zde ve smyslu zdarma, bez poplatků). Z teoretické části práce víme, že obě uvažované varianty poskytují srovnatelnou funkčnost, kompatibilitu, bezpečnost a podporu. Můžeme tedy dále předpokládat, že obě varianty jsou kvalitativně zastupitelné. Vedení společnosti Novensis se proto primárně zajímá, jaké jsou náklady na pořízení obou softwarových variant, přesněji celkové náklady na vlastnictví (total cost of ownership TCO). 22

29 VARIANTA 1 PROPRIETÁRNÍ MS Windows 7 Professional MS Windows Server 2008 MS Office 2007 MS Outlook 2007 (součást MS Office) MS Internet Explorer (součást OS) Winstrom FlexiBee Norton Internet Security 2010 VARIANTA 2 SVOBODNÁ Ubuntu LTS Ubuntu LTS Server Edition OpenOffice.org Evolution Mozilla Firefox Winstrom FlexiBee součást OS Tabulka 2 : Přehled zvažovaných variant 5.3 Vyčíslení nákladů na proprietární a svobodný software Společnost Novensis vybere jednu z variant v tabulce 2 na základě ukazatele TCO 10. Porovnávat bude pořizovací a provozní náklady v časovém horizontu pěti let od pořízení. Po tuto dobu poskytuje Microsoft na své produkty základní úroveň podpory [32] a lze očekávat, že po uplynutí této doby bude podnik licence obnovovat. Nebude-li řečeno jinak, pak všechny kalkulace budou uvedeny v Českých korunách, bez DPH. Náklady na zaměstnance budou pro jednoduchost uvedeny ve výši super hrubé mzdy. Na tomto místě je vhodné zmínit rozdíl v licenčních podmínkách obou operačních systémů. S koupí softwaru od Microsoftu získáváme právo produkt užívat v souladu s licenčními podmínkami a dále nárok na základní stupeň podpory (webový portál, příp. i telefonická linka) po dobu životního cyklu produktu. Za vyšší stupně podpory (osobní technik, dostupnost 24x7) si je nutno patřičně připlatit. Operační systémy na bázi GNU/Linux můžeme pořídit zcela zdarma, ale musíme počítat pouze s omezenou podporou online komunity. Pokud chceme mít jistotu, můžeme si podporu předplatit, jedná se o tzv. support subscription. Předplatné je časově omezené (obvykle 1-3 roky) a opět dostupné v několika úrovních podpory [30] Náklady na pořízení a instalaci Věnujme se nejprve proprietární variantě. Pan Vomáčka zakoupí 20 krabicových verzí operačního systému MS Windows 7 Professional. Zvýhodněné množstevní licence pro velké zákazníky mu nejsou z pochopitelných důvodů dostupné. Ačkoliv by mohl pořídit patřičné množství levnějších OEM licencí, neučiní tak, protože by přišel o 10 Veškeré přímé a nepřímé náklady spojené s pořízením a provozem IT systémů. 23

Software. Mgr. Krejčí Jan (UJEP) Software 23. října 2011 1 / 6

Software. Mgr. Krejčí Jan (UJEP) Software 23. října 2011 1 / 6 Software Mgr. Krejčí Jan 23. října 2011 Mgr. Krejčí Jan (UJEP) Software 23. října 2011 1 / 6 Osnova 1 Software Co je to software Systémový software Aplikační software Mgr. Krejčí Jan (UJEP) Software 23.

Více

Software. RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. 5. listopadu 2015. RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. (UJEP) Software 5. listopadu 2015 1 / 6

Software. RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. 5. listopadu 2015. RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. (UJEP) Software 5. listopadu 2015 1 / 6 Software RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. 5. listopadu 2015 RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. (UJEP) Software 5. listopadu 2015 1 / 6 Osnova 1 Software Co je to software Systémový software Aplikační software RNDr. Krejčí

Více

Licence software. Přednáška číslo 10

Licence software. Přednáška číslo 10 Licence software Přednáška číslo 10 Přehled softwarových licencí Snaha odstranit zmatení pojmů free software X public domain Nelze podat úplný výčet objevují se nové druhy licencí lišící se v detailech

Více

Název materiálu: Open Office

Název materiálu: Open Office Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Vojtìch Bednáø LINUX NA FIREMNÍM PC možnosti. rizika. cena Praha 2007 Vojtìch Bednáø Linux na firemním PC možnosti. rizika. cena Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást

Více

Softwarová konfigurace PC

Softwarová konfigurace PC Softwarová konfigurace PC EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_IT1.20 Předmět: Informatika a výpočetní technika Tematická oblast: Úvod do studia informatiky,

Více

Open source a Free software

Open source a Free software Open source a Free software Open source a Free software Často pletené pojmy Uživatelé mají pocit, že se jedná o software zdarma to je však public domain Jedná se o software, ke kterému máte specifická

Více

Svět svobodného softwaru

Svět svobodného softwaru Svět svobodného softwaru Jinonický informační pondělek 15. října 2012 Václav Jansa ÚISK FF UK vaclav.jansa@gmail.com Vznik svobodného softwaru Podmíněn komunikací a sdílením informací Počátky v univerzitních

Více

Využití systému Linux na pracovních stanicích

Využití systému Linux na pracovních stanicích Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta Využití systému Linux na pracovních stanicích Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Dr. Jiří Rybička Stanislav Drdla Brno 2006

Více

Co je to program? Program je posloupnost určitých pokynů (příkazů) sestavených k tomu, aby počítač vykonal námi požadovanou činnost.

Co je to program? Program je posloupnost určitých pokynů (příkazů) sestavených k tomu, aby počítač vykonal námi požadovanou činnost. Co je to program? Program je posloupnost určitých pokynů (příkazů) sestavených k tomu, aby počítač vykonal námi požadovanou činnost. Programové vybavení 1. Systémové programy 2. Uživatelské aplikační programy

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Obsah. Poděkování 11 Úvod 13 Zpětná vazba od čtenářů 15 Errata 15 Konvence použité v knize 15. Spolupráce v malé firemní síti 17

Obsah. Poděkování 11 Úvod 13 Zpětná vazba od čtenářů 15 Errata 15 Konvence použité v knize 15. Spolupráce v malé firemní síti 17 Obsah Poděkování 11 Úvod 13 Zpětná vazba od čtenářů 15 Errata 15 Konvence použité v knize 15 ČÁST I Spolupráce v malé firemní síti 17 KAPITOLA 1 Spolupráce na textu ve Wordu 19 Vytvoření jednoduché textové

Více

instaluj Naučte se víc...

instaluj Naučte se víc... instaluj Naučte se víc... Metodická příručka pro školy k sadě aplikací Microsoft Office 2007 Autoři: Jiří Chytil & Boris Chytil Metodická příručka pro školy k sadě aplikací Microsoft Office 2007 Tato publikace

Více

O projektu Nasazení OpenOffice.org v praxi

O projektu Nasazení OpenOffice.org v praxi O projektu Nasazení OpenOffice.org v praxi Filip Molčan molcanf@openoffice.org Konference EurOpen Hotel Relax, Moninec - 18. 5. 2005 Obsah prezentace Minulost a současnost OpenOffice.org Představení projektu

Více

O projektu OpenOffice.org a IBM OS/2 OS/2 a Open Source

O projektu OpenOffice.org a IBM OS/2 OS/2 a Open Source O projektu OpenOffice.org a IBM OS/2 OS/2 a Open Source Filip Molčan molcanf@openoffice.org Konference Warpstock Czech Republic 2005 Liberec - 16. 7. 2005 Obsah prezentace Minulost a současnost OpenOffice.org

Více

Software je ve světě IT vše, co není Hardware. Do softwaru patří aplikace, program, proces, algoritmus, ale i data (text, obrázky), operační systém

Software je ve světě IT vše, co není Hardware. Do softwaru patří aplikace, program, proces, algoritmus, ale i data (text, obrázky), operační systém Software Co je to software? Software je ve světě IT vše, co není Hardware Do softwaru patří aplikace, program, proces, algoritmus, ale i data (text, obrázky), operační systém Podívejme se tedy na jednotlivé

Více

ZADAVATEL: ČR Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, organizační složka státu Jeruzalémská 957/12 110 00 Praha 1 IČ: 75064421 DIČ: CZ75064421 Zastoupený ředitelem Pavlem Zeleným Registrační číslo

Více

Základní principy Open Source

Základní principy Open Source Základní principy Open Source Erika Orlitová GISAT Svobodný software Free software podle definice Free Software Foundation (Nadace pro svobodný software) je počítačový program který je možné svobodně používat,

Více

Ceník. Sestavení nového PC. platný od 09.09.2009. Druh práce Cena Popis činnosti. Windows v ceně. Vše v jednom. Proč my?

Ceník. Sestavení nového PC. platný od 09.09.2009. Druh práce Cena Popis činnosti. Windows v ceně. Vše v jednom. Proč my? Proč my? Ceník platný od 09.09.2009 NIKDY nerozlišujeme pracovní dny a víkendy - cena je vždy stejná. Uděláme si na Vás čas - naší snahou je vždy vyhovět k Vaší spokojenosti. Naše ceny jsou oproti konkurenci

Více

Software a legislativa

Software a legislativa Programové vybavení počítačů Michal Houda houda@kcr.zf.jcu.cz Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Software Software programové vybavení počítače; program (aplikace): slouží k

Více

Manuál pro používání Google Apps

Manuál pro používání Google Apps Manuál pro používání Google Apps Co vše Google Apps žákům školy nabídne? Všichni žáci školy získají jednotnou vlastní e-mailovou adresu ve tvaru: jmeno.prijmeni@zscernilov.cz s neomezenou kapacitou velikosti

Více

1.2 Operační systémy, aplikace

1.2 Operační systémy, aplikace Informační a komunikační technologie 1.2 Operační systémy, aplikace Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 Programy (Software - SW) V informatice se takto označují všechny samospustitelné soubory které

Více

Programy pro psaní textů. textové editory, textové procesory

Programy pro psaní textů. textové editory, textové procesory Programy pro psaní textů textové editory, textové procesory Terminologie Pojmy textový editor a textový procesor se často nerozlišují, proto nejdříve trocha teorie. Textový editor: program, který používáme

Více

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL III/2

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL III/2 VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL III/2 Vy_32_inovace_005_Pl7 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor (okruh): Vyučovací předmět: Téma: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Informační a komunikační technologie Informatika Informatika

Více

Výpočetní technika. PRACOVNÍ LIST č. 5. Ing. Luděk Richter

Výpočetní technika. PRACOVNÍ LIST č. 5. Ing. Luděk Richter Výpočetní technika PRACOVNÍ LIST č. 5 Ing. Luděk Richter Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

VY_32_INOVACE_INF.18. Otevřený software

VY_32_INOVACE_INF.18. Otevřený software VY_32_INOVACE_INF.18 Otevřený software Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Otevřený software (anglicky open-source

Více

3. Setkání ředitelů aktivita A1. RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. 3. 9. 2015

3. Setkání ředitelů aktivita A1. RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. 3. 9. 2015 3. Setkání ředitelů aktivita A1 RNDr. Jan Krejčí, Ph.D. 3. 9. 2015 Obsah KA4 autoevaluace / profil skola21 KA1 A2 konzultace s pedagogickými pracovníky o zapojení ICT A3 setkání metodiků ICT KA2 Školení

Více

ROZVOJ ICT A PDA ZAŘÍZENÍ THE DEVELOPMENT OF ICT AND PDA DEVICES Jiří Vaněk

ROZVOJ ICT A PDA ZAŘÍZENÍ THE DEVELOPMENT OF ICT AND PDA DEVICES Jiří Vaněk ROZVOJ ICT A PDA ZAŘÍZENÍ THE DEVELOPMENT OF ICT AND PDA DEVICES Jiří Vaněk Anotace: Příspěvek se zabývá rozvojem informačních a komunikačních technologií se zaměřením na trendy technického a programového

Více

OpenOffice.org: Cesta k Open Source vkanceláři Pavel Janík, nezávislý konzultant, Josef Cacek, FI a ESF MU

OpenOffice.org: Cesta k Open Source vkanceláři Pavel Janík, nezávislý konzultant, Josef Cacek, FI a ESF MU OpenOffice.org: Cesta k Open Source vkanceláři Pavel Janík, nezávislý konzultant, Josef Cacek, FI a ESF MU 1 Úvod V roce 2000 společnost Sun Microsystems uvolnila zdrojové texty vývojové verze svého kancelářského

Více

Software. Placený, nebo zdarma? Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň

Software. Placený, nebo zdarma? Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň Software Placený, nebo zdarma? Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň Obsah Co je to software Základní dělení software Počítačový program a autorský zákon Užitečné adresy a zdroje informací

Více

Open Source alternativy

Open Source alternativy Open Source alternativy Ing. Radomír Orkáč VŠB-TUO, CIT 9872 23.2.2010, Ostrava radomir.orkac@vsb.cz Svobodné dílo Aby mohlo být dílo označováno za svobodné, musí být dodrženy (respektovány) následující

Více

Windows/OpenOffice.org

Windows/OpenOffice.org Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov, Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

ICT plán školy. Název školy: Základní škola 28. října Ulice: 28. října 1157 PSČ, Místo: 277 11 Neratovice

ICT plán školy. Název školy: Základní škola 28. října Ulice: 28. října 1157 PSČ, Místo: 277 11 Neratovice Název školy: Základní škola 28. října Ulice: 28. října 1157 PSČ, Místo: 277 11 Neratovice ICT plán školy ICT plán sestavuje pracovní tým /ředitel ZŠ + ICT metodik/. Plán je součástí dokumentace školy,

Více

Svobodný software, open source, licence. Michal Dočekal

Svobodný software, open source, licence. Michal Dočekal , open source, licence Michal Dočekal 2011 Právní doložka Právní doložka autor není právník autor neručí za pravdivost uvedených informací autor neručí za jakékoliv případné škody způsobené uvedenými informaci

Více

ICT plán školy pro školní rok 2009 / 2010

ICT plán školy pro školní rok 2009 / 2010 ICT plán školy pro školní rok 2009 / 2010 1 Údaje o škole Název školy: Soukromá podřipská střední odborná škola a střední odborné učiliště o.p.s. Ulice: nám. Jana z Dražic 169 Město: Roudnice nad Labem

Více

škola diplomacie a veřejné správy s.r.o. ul. A. Jiráska, č.p. 1887 434 01 Most (CZ) ICT plán

škola diplomacie a veřejné správy s.r.o. ul. A. Jiráska, č.p. 1887 434 01 Most (CZ) ICT plán Střední ř škola diplomacie a veřejné správy s.r.o. ul. A. Jiráska, č.p. 1887 434 01 Most (CZ) Tel.: 411 130 116, fax: 411 130 117, e-mail: info@iliev-cz.com,, www.ssdvs.cz ICT plán Školní rok 2012-2013

Více

INFORMATIKA Charakteristika volitelného předmětu

INFORMATIKA Charakteristika volitelného předmětu INFORMATIKA Charakteristika volitelného předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Realizován v 7., 8. a 9. ročníku 1 hodinu týdně. Učební osnovy jsou zpracovány jednotně pro všechny. Žáci mohou

Více

VY_32_INOVACE_INF3_18. Textové formáty PDF, TXT, RTF, HTML, ODT

VY_32_INOVACE_INF3_18. Textové formáty PDF, TXT, RTF, HTML, ODT VY_32_INOVACE_INF3_18 Textové formáty PDF, TXT, RTF, HTML, ODT Standardem pro textové soubory jsou následující formáty: Rich Text Format (.rtf), Hypertext Markup Language (.html,.htm) Portable Document

Více

ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST

ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST JAN ČERNÝ, PETR NOVÁK Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Abstrakt: Článek popisuje problematiku rozvoje elearningu na UJEP. Snahu o vytvoření jednotného celouniverzitního

Více

Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 zákona

Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 zákona Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 zákona Identifikační údaje zadavatele: Úplný název: ČESKÁ REPUBLIKA - ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Sídlo: nábř. Edvarda Beneše 128/4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana IČO:

Více

Jedno globální řešení pro vaše Mezinárodní podnikání

Jedno globální řešení pro vaše Mezinárodní podnikání Jedno globální řešení pro vaše Mezinárodní podnikání Obsah 2 Známe váš svět, jsme jeho součástí 4 Správné řešení pro vaše mezinárodní podnikání 6 Standardní řešení s jedinečnými výhodami 8 Jedno globální

Více

Analýza nákladů na implementaci groupwarového řešení

Analýza nákladů na implementaci groupwarového řešení Analýza nákladů na implementaci groupwarového řešení pro typickou SMB společnost se 40 uživateli Groupware Na trhu groupwarových řešení jsou dva hlavní lídři Microsoft a IBM. Produkty od obou těchto společností

Více

VYUŽITÍ REGIONÁLNÍCH FUNKCÍ A WWW ROZHRANÍ V INTEGROVANÉM KNIHOVNÍM SYSTÉMU KPWINSQL

VYUŽITÍ REGIONÁLNÍCH FUNKCÍ A WWW ROZHRANÍ V INTEGROVANÉM KNIHOVNÍM SYSTÉMU KPWINSQL VYUŽITÍ REGIONÁLNÍCH FUNKCÍ A WWW ROZHRANÍ V INTEGROVANÉM KNIHOVNÍM SYSTÉMU KPWINSQL Petr Štefan Václav Trunec, KP-sys, Čacké 155, Pardubice 1 Úvod Firma KP-SYS spol. s r. o. dodává na náš trh integrované

Více

SÁM O SOBĚ DOKÁŽE POČÍTAČ DĚLAT JEN O MÁLO VÍC NEŽ TO, ŽE PO ZAPNUTÍ, PODOBNĚ JAKO KOJENEC PO PROBUZENÍ, CHCE JÍST.

SÁM O SOBĚ DOKÁŽE POČÍTAČ DĚLAT JEN O MÁLO VÍC NEŽ TO, ŽE PO ZAPNUTÍ, PODOBNĚ JAKO KOJENEC PO PROBUZENÍ, CHCE JÍST. OPERAČNÍ SYSTÉMY SÁM O SOBĚ DOKÁŽE POČÍTAČ DĚLAT JEN O MÁLO VÍC NEŽ TO, ŽE PO ZAPNUTÍ, PODOBNĚ JAKO KOJENEC PO PROBUZENÍ, CHCE JÍST. OPERAČNÍ SYSTÉMY PŮVODNĚ VYVINUTY K ŘÍZENÍ SLOŽITÝCH VSTUPNÍCH A VÝSTUPNÍCH

Více

Průvodce zřízením a využitím hostovaných služeb

Průvodce zřízením a využitím hostovaných služeb MICROSOFT OFFICE 365 PRO VZDĚLÁVACÍ ORGANIZACE Průvodce zřízením a využitím hostovaných služeb PUBLIKOVÁNO: LEDEN 2015 PRO AKTUÁLNÍ INFORMACE NAVŠTIVTE WEBOVÉ STRÁNKY WWW.OFFICE365PROSKOLY.CZ. Obsah Obsah...2

Více

IMPLEMENTACE SYSTÉMU GROUPWISE NA PEF ČZU V PRAZE IMPLEMENTATION OF THE SYSTEM GROUPWISE ON THE PEF ČZU PRAGUE. Jiří Vaněk, Jan Jarolímek

IMPLEMENTACE SYSTÉMU GROUPWISE NA PEF ČZU V PRAZE IMPLEMENTATION OF THE SYSTEM GROUPWISE ON THE PEF ČZU PRAGUE. Jiří Vaněk, Jan Jarolímek IMPLEMENTACE SYSTÉMU GROUPWISE NA PEF ČZU V PRAZE IMPLEMENTATION OF THE SYSTEM GROUPWISE ON THE PEF ČZU PRAGUE Jiří Vaněk, Jan Jarolímek Anotace: Příspěvek se zabývá hlavními trendy rozvoje programů pro

Více

Compatibility List. GORDIC spol. s r. o. Verze 3.60.5 8.4.2009

Compatibility List. GORDIC spol. s r. o. Verze 3.60.5 8.4.2009 Compatibility List Verze 3.60.5 8.4.2009 GORDIC spol. s r. o. Copyright 1993-2009 1 Obsah Obsah 1 2 3 4 5 6 7 8 9 3.1 3.2 Úvodní informace Podporované databázové systémy Klientské prostředí Tlustý klient...

Více

7. Nástroje. 7.1 Pravopis. 7.2 Jazyk. Kapitola 7: Nástroje 47. Kontrola pravopisu

7. Nástroje. 7.1 Pravopis. 7.2 Jazyk. Kapitola 7: Nástroje 47. Kontrola pravopisu Kapitola 7: Nástroje 47 7. Nástroje Kontrola pravopisu 7.1 Pravopis V prezentaci Encian přichystejme dvě záměrné pravopisné chyby na prvním snímku. Slovo Váš nahradíme slovem Vaš a slovo přehledným nahradíme

Více

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 3 6/14

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 3 6/14 ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 3 6/14 Co je vhodné vědět, než si vybereme programovací jazyk a začneme programovat roboty. 1 / 11 0:40 Legální a nelegální operační systém a software Počítačové

Více

Seznámení s open source vývojem a open source řešeními pro mobilní zařízení

Seznámení s open source vývojem a open source řešeními pro mobilní zařízení Seznámení s open source vývojem a open source řešeními pro mobilní zařízení Jaroslav Řezník , Red Hat, Inc. Agenda Open source a Free Software Komunita Byznys Mobilní technologie 19.

Více

Ing. Mgr. Jiří Svoboda Kurzy

Ing. Mgr. Jiří Svoboda Kurzy Ing. Mgr. Jiří Svoboda Ing. Mgr. Jiří Svoboda Kurzy Soft skills Manažerské a marketingové kurzy Manažerské dovednosti Moderní marketingová komunikace Efektivní komunikace Komunikace se zákazníkem Péče

Více

SOFTWARE. Programové vybavení počítače

SOFTWARE. Programové vybavení počítače SOFTWARE Programové vybavení počítače Obsah Software Operační systém (OS) Aplikační software Licence Software Softwarem rozumíme veškeré programové vybavení počítače Program Obsahuje instrukce, podle kterých

Více

Popis změn verze 2008.51

Popis změn verze 2008.51 2008 komplexní ekonomický systém Popis změn verze 2008.51 FKsoft Fuksa Ladislav Ing. Sedlčanská 1327/65 140 00 Praha 4 Tel. 261 264 125, 603 463 137 E-mail alfis@fksoft.cz Web www.alfis.cz, www.fksoft.cz

Více

Software Základní pojmy a rozdělení. Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1123_Software Základní pojmy a rozdělení_pwp

Software Základní pojmy a rozdělení. Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1123_Software Základní pojmy a rozdělení_pwp Základní pojmy a rozdělení Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1123_Software Základní pojmy a rozdělení_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

JAK SE DAŘÍ KOMERČNÍMU OPEN SOURCE? Ondřej Suchý Enlogit s.r.o.

JAK SE DAŘÍ KOMERČNÍMU OPEN SOURCE? Ondřej Suchý Enlogit s.r.o. JAK SE DAŘÍ KOMERČNÍMU OPEN SOURCE? Ondřej Suchý Enlogit s.r.o. Část 1 O Enlogit Enlogit: o nás IT pro firmy primární zaměření: služby významný implementátor Linux & open source v ČR řešení serverové infrastruktury,

Více

Jak nasadit Windows 10 ve škole

Jak nasadit Windows 10 ve škole Jak nasadit ve škole Karel Klatovský PUBLIKOVÁNO: ÚNOR 2016 PRO AKTUÁLNÍ INFORMACE NAVŠTIVTE WEBOVÉ STRÁNKY WWW.MICROSOFT.CZ/SKOLSTVI Obsah Obsah...2 1. Úvod...3 2. Systémové požadavky... 4 3. Příprava

Více

POČÍTAČOVÉ KURZY PRO ÚPLNÉ ZAČÁTEČNÍKY

POČÍTAČOVÉ KURZY PRO ÚPLNÉ ZAČÁTEČNÍKY POČÍTAČOVÉ KURZY PRO ÚPLNÉ ZAČÁTEČNÍKY Tyto kurzy jsou určeny lidem, kteří nemají žádnou, nebo naprosto minimální zkušenost s obsluhou PC. Školení vedou zkušení a trpěliví lektoři s mnohaletou zkušeností

Více

Prezentační software a tvorba posterů

Prezentační software a tvorba posterů Prezentační software a tvorba posterů Vojtěch Horný České vysoké učení technické, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Katedra fyzikální elektroniky, Trojanova 13, 120 00 Praha 2 vojtech.horny@atlas.cz

Více

1.1 Seznámení s programy Office

1.1 Seznámení s programy Office Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Statistica, kdo je kdo?

Statistica, kdo je kdo? Statistica, kdo je kdo? Newsletter Statistica ACADEMY Téma: Typy instalací Typ článku: Teorie Někteří z vás používají univerzitní licence, někteří síťové, podnikové atd. V tomto článku Vám představíme,

Více

ICT PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE 2016-2018

ICT PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE 2016-2018 ICT PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE 2016-2018 Identifikační údaje: Základní škola Dambořice, okres Hodonín, příspěvková organizace Dambořice 466, 696 35 IČ: 70995711 Tel. 518 631 130 / 518 631 129 Vypracoval:

Více

Metodická příručka pro učitele. InspIS SET modul školní testování

Metodická příručka pro učitele. InspIS SET modul školní testování Metodická příručka pro učitele InspIS SET modul školní testování Tato Metodická příručka pro učitele byla zpracována v rámci projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

Více

Free & Open Source software. Liberix. prezentací. Open Source. software. Free Software. projektů pro studenty. Rekapitulace. Liberix o.p.s.

Free & Open Source software. Liberix. prezentací. Open Source. software. Free Software. projektů pro studenty. Rekapitulace. Liberix o.p.s. Open Free & Open o.p.s. 3. 10. 2006 Obsah prezentace Open 1 2 3 Open 4 5 6 o.p.s. Open Naše obecně prospěšná společnost se zabývá propagací a podporou svobodných informačních technologií. Jde především

Více

SPECIFICKÉ IT KURZY Windows XP na Seven Office 2003 na Office 2007 2010 nebo Office 365

SPECIFICKÉ IT KURZY Windows XP na Seven Office 2003 na Office 2007 2010 nebo Office 365 SPECIFICKÉ IT KURZY Specifické IT kurzy jsou určeny uživatelům, kteří jsou z nejrůznějších důvodů (výměna počítače, změna firemní politiky) nuceni přejít na odlišný software, než s jakým byli dosud zvyklí

Více

Open Source Programování

Open Source Programování Softwarové licence Open Source Programování http://rtime.felk.cvut.cz/osp/ Pavel Píša http://cmp.felk.cvut.cz/~pisa Michal Sojka František Vacek DCE FEL ČVUT Copyright 2004 2010, Pavel

Více

Groupwarová řešení na Linuxu. Dan Ohnesorg CZLUG

Groupwarová řešení na Linuxu. Dan Ohnesorg CZLUG Groupwarová řešení na Linuxu Dan Ohnesorg CZLUG Groupware? Software umožňující skupině lidí dosáhnout společného cíle Groupware je to tehdy, když pro něj platí Metcalfův zákon čím více lidí užívá službu,

Více

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO KATEDRA INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Vytváření a evidence smluv. 2012 Petr Čulík

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO KATEDRA INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Vytváření a evidence smluv. 2012 Petr Čulík PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO KATEDRA INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vytváření a evidence smluv 2012 Petr Čulík Anotace Aplikace slouží uživateli jako nástroj pro vytváření a evidenci jednorázových,

Více

Poznámky k vydání. pro Kerio Connect 7.0.0 Release Candidate 1

Poznámky k vydání. pro Kerio Connect 7.0.0 Release Candidate 1 Poznámky k vydání pro Kerio Connect 7.0.0 Release Candidate 1 Kerio Technologies. Všechna práva vyhrazena. Datum: 19. ledna 2010 Funkčnost této verze končí 14. dubna 2010. 1 Víc než jen e-mail. Představujeme

Více

ICT PLÁN ŠKOLY. Spisový / skartační znak. Č. j.: P01/2015. Základní škola a Mateřská škola Želešice, příspěvková organizace

ICT PLÁN ŠKOLY. Spisový / skartační znak. Č. j.: P01/2015. Základní škola a Mateřská škola Želešice, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Želešice, příspěvková organizace Č. j.: P01/2015 Vypracoval: Schválil: Rozsah platnosti: ICT PLÁN ŠKOLY se sídlem 24. dubna 270, 664 43 Želešice IČO 49459767 Spisový / skartační

Více

1. přednáška pro začátečníky

1. přednáška pro začátečníky 1. přednáška pro začátečníky http://sut.sh.cvut.cz bejzz a Charlie Úvod Snad na úvod: GNU/Linux je svobodný operační systém unixového typu. Jeho jádro - Linux - bylo vytvořeno Linusem Torvaldsem za pomoci

Více

Obsah. Základy práce s databází 13. Tabulky 43. Obsah. Úvod 9 Poděkování 12

Obsah. Základy práce s databází 13. Tabulky 43. Obsah. Úvod 9 Poděkování 12 Obsah Úvod 9 Poděkování 12 1 Základy práce s databází 13 Microsoft Access úvodní teoretické informace 14 Co je Microsoft Access 14 Kdy je vhodné použít Access 14 Jednoduché vysvětlení, co je databáze 15

Více

Programové vybavení počítače

Programové vybavení počítače Programové vybavení počítače Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov IKT Tematický okruh Téma Počítač Programové

Více

Program Technické podpory SODATSW spol. s r.o.

Program Technické podpory SODATSW spol. s r.o. Program Technické podpory SODATSW spol. s r.o. Úvodní slovo Verze: 3.1.0 Vážení zákazníci, partneři, dodavatelé a vy všichni ostatní, kteří rádi používáte, využíváte či prodáváte produkty a služby společnosti

Více

Jak funguje GNU/Linux

Jak funguje GNU/Linux Jak funguje GNU/Linux Úvod do operačního systému a filozofie Jiří Jánský SUT SH 12.10.1010 GNU/Linux I. Proč Linux používájí geekové Za více námahy více muziky Příklad s přepsáním titulků Svobody Open

Více

9. Software: programové vybavení počítače, aplikace

9. Software: programové vybavení počítače, aplikace 9. Software: programové vybavení počítače, aplikace Software (SW) je programové vybavení počítače, které nám umožňuje faktickou práci na počítači tvorbu dokumentů, tabulek, úpravy obrázků, elektronickou

Více

Kupní smlouva Dynamický nákupní systém Pk Výpočetní technika Výzva 45 - Dodávka Diskových polí KUPNÍ SMLOUVA

Kupní smlouva Dynamický nákupní systém Pk Výpočetní technika Výzva 45 - Dodávka Diskových polí KUPNÍ SMLOUVA KUPNÍ SMLOUVA uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku dle ustanovení 2079 a násl. a 2085 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku Čl. 1 Smluvní strany Kupující: Plzeňský kraj Sídlo: IČ: 70890366

Více

Podklady k návrhu Rámcové smlouvy pro nákup softwarových licencí společnosti Microsoft

Podklady k návrhu Rámcové smlouvy pro nákup softwarových licencí společnosti Microsoft Podklady k návrhu Rámcové smlouvy pro nákup softwarových licencí společnosti Microsoft Optimalizace pořizování licencí pro školy v kraji Vysočina dostupnost a kvalitu vzdělávání a její vliv na Microsoft

Více

Předmětem části B) veřejné zakázky je dodávku existujícího licencovaného softwaru dle této technické specifikace.

Předmětem části B) veřejné zakázky je dodávku existujícího licencovaného softwaru dle této technické specifikace. Příloha č. 2. - Detailní specifikace zakázky pro část B) Dodávka specializovaného softwaru 1. Obecná specifikace Předmětem části B) veřejné zakázky je dodávku existujícího licencovaného softwaru dle této

Více

Základy operačních systémů

Základy operačních systémů Základy operačních systémů Operační systém - je souhrn programů, které umožňují uživateli využívat technické a programové prostředky daného počítače. Operační systém můžeme rozdělit do dvou části: základ

Více

PORTFOLIO POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OBL ASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI L OG JIŘÍ RICHTER

PORTFOLIO POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OBL ASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI L OG JIŘÍ RICHTER PORTFOLIO POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OBL ASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI L OG OG SERVER / L OGG COLLECTORC MICHAL VYMAZAL JIŘÍ RICHTER DUBEN 2015 Obsah Obsah Zařízení pro sběr a vyhodnocování logů (Log collector)...3

Více

Gymnázium Boženy Němcové, Hradec Králové, Pospíšilova tř. 324. ICT plán školy

Gymnázium Boženy Němcové, Hradec Králové, Pospíšilova tř. 324. ICT plán školy Gymnázium Boženy Němcové, Hradec Králové, Pospíšilova tř. 324 ICT plán školy Adresa školy: Pospíšilova tř. 324, 500 03 Hradec Králové tel: 495514691 fax: 495514693 email: gbn@gybon.cz Záměry školy v oblasti

Více

1. Úroveň znalostí a dovedností

1. Úroveň znalostí a dovedností POKYN KVESTORA č. 1/2008 ze dne 21. 2. 2008 o povinnostech pracovníků rektorátu JAMU vztahujících se ke zvyšování kompetencí v oblasti informačních technologií S ohledem na nutnost zajistit odborný růst

Více

Základy informatiky. Operační systémy

Základy informatiky. Operační systémy Základy informatiky Operační systémy Zpracoval: Upraveno: Ing. Pavel Děrgel Daniela Ďuráková Cíle dnešní přednášky Operační systém základní funkce souborové systémy Windows historie, vlastnosti Linux historie

Více

Software programové vybavení. 1. část

Software programové vybavení. 1. část Software programové vybavení 1. část Software Vše co není HW je SW = pojem se někdy vztahuje jak na programy, tak na data Oživuje hardware (zdaleka ne jen počítače) Je-li přítomen procesor, musí být i

Více

Microsoft Office 2003 Souhrnný technický dokument white paper

Microsoft Office 2003 Souhrnný technický dokument white paper Microsoft Office 2003 Souhrnný technický dokument white paper Přehled inteligentních klientských aplikací založených na sadě Microsoft Office 2003 System Publikováno: Duben 2003 Shrnutí: Inteligentní klienti

Více

ICT plán Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 Školní rok 2015/2016

ICT plán Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 Školní rok 2015/2016 ICT plán Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 Školní rok 2015/2016 Telefon : 318 623 231, Fax: 318 624 067, IČ: 000 66702 www : www.szs.pb.cz, e-mail

Více

IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals

IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals Srovnání desktopových OS a NOSs workstation síťové OS (NOSs) jednouživatelské jednoúlohové bez vzdáleného přístupu místní přístup k souborům poskytují a zpřístupňují

Více

MapleCloud a jeho použ ití. Vladimír Žák

MapleCloud a jeho použ ití. Vladimír Žák MapleCloud a jeho použ ití Vladimír Žák Brno, 2015 Obsah 1 Úvod... 4 2 Novinky v MapleCloud pro Maple 2015... 5 3 MapleCloud a registrace... 6 4 Použití MapleCloud přímo z Maple 2015... 7 4.1 Popis jednotlivých

Více

Programové vybavení lze rozdělit podle určení nebo podle typu šíření.

Programové vybavení lze rozdělit podle určení nebo podle typu šíření. 1 Programové vybavení software Programové vybavení musí být v každém počítači, abychom mohli pracovat s texty, tabulkami, obrázky a podobně. Programové vybavení nazýváme též software a dle platných zákonů

Více

aniel Dvořák, Martin Mičan 9.10.2013 Liberec Windows Server 2012/R2 Migrační scénáře

aniel Dvořák, Martin Mičan 9.10.2013 Liberec Windows Server 2012/R2 Migrační scénáře aniel Dvořák, Martin Mičan 9.10.2013 Liberec Windows Server 2012/R2 Migrační scénáře Životní cyklus Windows Server 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Více

Linux pro uživatele. Arcibiskupské gymnázium v Praze 2

Linux pro uživatele. Arcibiskupské gymnázium v Praze 2 Linux pro uživatele Arcibiskupské gymnázium v Praze 2 Volně šiřitelný software výhody zdarma přitom velmi dobrá podpora (dokumentace, diskusní fóra, IRC kanály), často přímo od vývojářů někdy nezávislá

Více

Sada (všech) počítačových programů, které provádějí nějakou činnost

Sada (všech) počítačových programů, které provádějí nějakou činnost Software Software (též programové vybavení) Sada (všech) počítačových programů, které provádějí nějakou činnost První teorie softwaru byla navržena Alanem Turingem v eseji Computable Numbers with an Application

Více

Programové prostředky IS/IT

Programové prostředky IS/IT Informační systémy 2 Programové prostředky IS/IT 14.5.2014 IS2-2014-03 1 Programové prostředky - SW Program: posloupnost elementárních instrukcí pro ovládání technických komponent počítače zdrojový program

Více

Aplikační programové vybavení

Aplikační programové vybavení Aplikační software Aplikační software Programy z nejrůznějších oblastí využití počítače. Dnes existují stovky programů a u každého druhu pak často desítky konkrétních programů, které s větším nebo menším

Více

Licenční smlouvy, licenční ujednání

Licenční smlouvy, licenční ujednání Licenční smlouvy, licenční ujednání Licenční smlouva je právní úkon, kterým autor poskytuje nabyvateli licenci (autorský zákon). Softwarová licence je právní nástroj, který umožňuje používat nebo redistribuovat

Více

BYOD podmínky a konsekvence jejich provozu u podnikatele. Tomáš Roubík Advokátní kancelář Roubík & spol.

BYOD podmínky a konsekvence jejich provozu u podnikatele. Tomáš Roubík Advokátní kancelář Roubík & spol. BYOD podmínky a konsekvence jejich provozu u podnikatele Tomáš Roubík Advokátní kancelář Roubík & spol. Fenomén BYOD proč BYOD (Bring Your Own Device) zavedení elektronických pracovních prostředků ve vlastnictví

Více