Průvodce "Blíževedly a okolí"

Transkript

1 Hrádek u Úštěka Zřícenina 50 34'37.28"N 14 23'4.38"E Rozsáhlé torzo hradu ležícího na pískovcovém bloku 3 km od Úštěka. Dominuje mu třípatrová věž, později upravená v romantickém stylu. Pro hrad se užívá také název Helfenburk. Původní, rozlohou velmi malý, hrad zde vybudoval Jan z Klinštejna, příslušník rozlehlého rodu Ronovců, kteří zdejší kraj získali do lenního vlastnictví od Jana Lucemburského. Jan, který se začal psát z Helfenburka, jej však zakrátko (roku 1375) prodal arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi. Tím se Hrádek stal centrem zdejšího panství ležícího na pravo od řeky Labe, čímž vystřídal ve funkci nedaleký hrad Hřídelík. Další majitel Hrádku arcibiskup Jan z Jenštejna, synovec předchozího majitele, rozšířil hrad o dokonalé opevnění s třípatrovou věží. Poté co roku 1392 propukl dlouhodobý spor ohledně církevních otázek mezi Janem z Jenštejna a Václavem IV., se Jan stále častěji zdržoval na Hrádku (svého času i na podkrušnohorském Kyšperku či na jihočeském Helfenburku) čímž se chtěl vyvarovat panovnického hněvu, který vyvrcholil utopením Jana z Pomuka, generálního vikáře. Jejich spory nevyřešila ani Janova cesta do Říma. Po smrti Jana z Jenštejna (1400) se na hradě vystřídalo několik arcibiskupů, z nichž nejvýznamnější byl poslední, Konrád z Vechty, který si choval přízeň panovníka pro svoje znalosti v oboru alchymie a věštectví. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Holanské rybníky Rybník 50 37'24.53"N 14 27'44.70"E Je tvořena soustavou 23 rybníků napájených Bobřím potokem. O stáří rybníků nevíme nic přesného, vznikaly zřejmě postupně od pol. 16. stolení do pol. 17 století, umístěny v malebné krajině pod vyvřelými kopci Ronovem a Vlhoštěm. Rozloha všech rybníků je přes 200 ha. Ústředními rybníky této soustavy jsou Dolanský rybník s plochou 52 ha a Holanský rybník (29 ha). Ostatní rybníky jsou mnohem menší. Všechny rybníky slouží k intensivnímu chovu ryb. Rekreačně je využíván Milčanský rybník s plážemi ke koupání. V letním období je zde zřizován menší kemp. Rekreační zástavbou je obklopen i rybník Vojenský u Stvolínek. Holanské rybníky leží mimo chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko, není tedy nad nimi vyhlášena ochrana. Přesto se zde vyskytuje řada chráněných druhů rostlin a živočichů a zejména v době tahu na jaře a na podzim se zde koncentruje značné množství vodních ptáků. Další informace najdete zde: Hrad hrad Helfenburg 50 35'5.32"N 14 20'36.20"E Celkem zachovalý hrad v krásném terénu,celoročně přístupný.o výkendech přístupná věž.dostupnost z obce Skalka nebo Rašovice nebo Úštěk.Vlakové zastávky-úštěk,blíževedly. Autor článku: Roman Hurtík Další informace najdete zde: Vlhošť Kopec 50 36'1.97"N 14 27'16.46"E Nepřehlédnutelná a velmi výrazná kupa Vlhošť se nachází na Českolipsku v Českém středohoří, přestože ji ochranáři zahrnuli pod CHKO Kokořínsko. Tento kopec vás zaujme především zdálky. Na jeho západním úbočí totiž vystupují z lesa bochníkovité pískovcové skály, které se spojují v mohutné vodorovné řady. Až nahoru na kopec není vlastně proč jít. Nic zajímavého tam nenaleznete. Nejpozoruhodnější jsou již zmíněné pískovce a na místo, odkud jsou nejlépe vidět, se dostanete po žlutě značené turistické trase např. z Holan. Další informace najdete zde: Hrad Ronov - České Středohoří Zřícenina 50 37'13.48"N 14 24'54.11"E Kdyby se hrad Ronov zachoval v celé své kráse do dnešních dob, tvořil by dominantu kraje podobně jako Bezděz. Oba tyto hrady mají společný výrazný kopec na kterém stojí a výstup k nim je poměrně namáhavý. Zatímco se Bezděz zachoval v podstatně větším měřítku, z hradu Ronov, který se nachází 11 km jihozápadně od České Lípy nedaleko Blíževedel, zbylo několik zdí, sklepů, část paláce a věže. Na obranu hrad nepotřeboval ani náspy, ani příkopy, postačily vnější hradby, které se dodnes dobře zachovaly. Hrad totiž stojí na osamělém čedičovém kopci 250 m nad okolním terénem. Na hrad jsme se vydali z obce z Kravaře od Vísecké rychty směrem k nádráží ČD po zelené trase. Před kolejemi u sloupu elektrického vedení jsme zabočili doprava a cestičkou přes koleje a nějaký domek jsme šli dál po poli. Cesta mírně stoupala nahoru až k lesu. Zde jsme došli na rozcestník, ukazující doprava na hrad m. Hmyzu přibývalo, až jeden nezbedník přistál synkovi v oku. Na velký hmyz zde v lese si dejte pozor, je jich tu plno. Nicméně lesní cesta a poté i pěšina neomylně směřovala ke hradu, cesta stoupala vzhůru, až na vrchol kopce zbývala nejprudší pasáž, místy jsme lezli i po čtyřech. Hrad nás uvítal několika zdmi, pár jednoduchých laviček pro potřebný odpočinek nás potěšilo. Prolezli jsme co se na hradě dalo, pokochali se vyhlídkou, která je opravdu úžasná. Občerstvili jsme se, no a zase dolů... lezení vzhůru nám připadalo podobné jako na Starém Bernštejně. Nicméně najdete tu božský klid a nádherný výhled. A to za ten výšlap a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 mraky hmyzu v lese stojí. O problému přístupu k hradu svědčí nález základů stájí pod vrcholem, kde bylo nutné nechat koně a do hradu dojít pěšky. Kdo a kdy založil hrad Ronov, zůstává nejasné. Lze nicméně soudit, že to byli Ronovci a že se tak stalo snad někdy ve druhé polovině 14. století. První zmínka o Ronovu pochází až z roku 1429, kdy na něm a na Milštejně seděli bratři Jaroslav a Jindřich Berkové z Dubé. Roku 1437 získal Ronov od Berků bojovný Vilém z Illburka, který ho nechal opevnit a přestavět. Hrad se tak stal místem velmi pevným a bezpečným, nikoli však pohodlným pro běžné panské bydlení. To první se ukázalo již roku 1444, kdy Lužičané při svém tažení proti Vartemberkům a jejich spojencům vypálili mj. i Stvolínky, ale o Ronov se zřejmě ani nepokusili; druhé pak zhruba o sto let později, po smrti Viléma II. z Illburka, kdy se jeho vdova Anežka přestěhovala z extrémně položeného Ronova na obnovenou tvrz ve Stvolínkách. Hrad Ronov pak ve zbytku poklidného 16. století stále více upadal a r. 1608, se označuje jako pustý. Naposled si na něj vzpomněli za třicetileté války místní poddaní, kteří v jeho zdech hledali útočiště. To už byl ale Ronov spíše zříceninou než pevností, a tak nedalo Švédům r mnoho práce, aby se ho zmocnili a vypálili. V roce 1845 nechal majitel panství, litoměřický biskup Augustin Hille, na Ronov zřídit Křížovou cestu a přístřeší pro poutníky, ale vše bylo bohužel zničeno. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Hrad hrad Helfenburk Hrad Helfenburk 50 35'5.32"N 14 20'36.20"E Už by se mohlo zdát, že jediným hradním pánem široko daleko byl na celém úštěcku ten, který sedával v palácích městského hradu kousek od náměstí. Hradu, ze kterého se ještě než úplně zchátral, stala sladovna, ve které místní měšťanstvo vyrábělo léta svůj zlatavý mok. Ale není to tak. Jeden z největších severočeských hradů stál necelé tři kilometry od města a zbyla z něj moc pěkná zřícenina. Hrad Helfenburk, nazývaný také Hrádek (takto ho najdete i v turistickém značení), postavili v první polovině Ronovci, ale už roku 1375 se dostal do vlastnictví pražského arcibiskupství. Masivní opevnění, které výrazně pozměnilo celkový ráz hradu, nechal postavit arcibiskup Jan z Jenštejna. Z velké části se dochovalo dodnes. Komplex hradeb vysokých až 12 metrů a polozřícených průchodů, kterému dominuje přes 17 metrů vysoká věž, je volně přístupný po celý rok. Pouze věž je přístupná jen o víkendech. Ke Hrádku vede z Úštěka značená turistická trasa. Žlutá. Z náměstí sejdete podle směrovky do údolí a pak budete muset kus cesty po silnici. Další část cesty ale vede údolím kolem Hrádeckého potoka a lesem. V blízkosti Obce Ostré se na žlutou napojí ještě červená turistická značka a obě vás dovedou pod příkrý svah, který budete muset v poslední fázi cesty zdolat. Odměna je ale velkolepá. Díky místnímu občanskému sdružení, které se o Helfenburk celoročně stará, jsou ruiny vystavěné na pískovcové skále velmi dobře přístupné. Rozhled po krajině a atmosféra mohutné stavby rozhodně stojí za to. Autor článku: Lucík a Ruda Další informace najdete zde: Hrad Ronov 50 37'15.82"N 14 24'51.88"E Zříceniny hradu Ronov stojí na vrcholu homolovitého kopce (553 m) nad obcí Blíževedly na Českolipsku v Libereckém kraji. Pozůstatky staršího vnitřního hradu definitivně zanikly v polovině 19. století. Dodnes dochované hradní ruiny pocházejí z období, kdy Ronov upravoval Vilém z Illburku, je zde možné vidět vnější opevnění s baštami a trosky věží a budovy na jižním okraji. Zříceniny jsou volně přístupné, ale přístup k nim po značené turistické cestě není příliš snadný. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Další informace najdete zde: Město Úštěk - synagoga Synagoga 50 35'2.58"N 14 20'19.21"E Židovská synagoga ve městě Úštěk se nachází na podlouhlém Mírovém náměstí. Byla postavena roku 1774 z kamene z místního lomu a nahradila původní dřevěnou stavbu, která shořela roku při požáru města roku 1772, tedy v době, kdy byl dostavěn Kostel Sv. Petra a Pavla, o kterém se dočtete v mém dalším článku. Město Úštěk - Kostel sv. Petra a Pavla, Máchův kraj Židé žili podle tradice v Úštěku již roku 1327, ale až v 16. století vznikla malá židovská enkláva o jedné uličce a osmi domech - počet domů a povolených rodin byl pevně stanoven a zůstal beze změn až do poloviny 19. století. Roku 1830 čítala 60 členů a o sto let později o 8 osob víc. Přesto se během těchto sta let rozhodla svůj chrám zvětšit a zvelebit a oslovila místního stavitele Wenzla Jahna. Jahn doporučil stavu zvýšit, rozšířit o novorenesanční předsíň při vstupu a v přízemí vestavět dvě klenuté místnosti - pro židovskou školu a skromný pokoj pro kantora hned vedle ní. Mimořádně zajímavá je dekorativní výmalba interiéru s maurskými motivy z této doby. Přestavba byla dokončena roku 1851, což lze poznat hlavně na venkovních exteriérech. Restaurátoři, kteří synagogu opravovali v letech se totiž rozhodli původní a upravenou část oddělit barevně. Starší část je oranžově hnědá, tmavší a mladší přístavba je okrová. Po 2. světové válce zůstala synagoga uzavřená a chátrala. Desolátní stav trval do roku 1993, kdy synagogu převzala Federace židovských obcí roku. Rekonstrukci komplikovalo umístění stavby na kraji skalního ostrohu. Přesto po deseti letech byla synagoga opravena a zpřístupněna veřejnosti. Zajímavá věžovitá stavba synagogy nabízí expozici tradiční židovské školy. Otevírací doba od 1.4. do středa - pátek 13:00 17:00 sobota - neděle 10:00 12:00 13:00 17:00 Mimo otevírací dobu je možná prohlídka po předchozí domluvě se správcem na tel. čísle Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Bobří soutěska Zajímavost 50 39'34.46"N 14 20'52.00"E Malebná chráněná část Bobřího potoka se nachází asi 4 km východně od Verneřic ve východní části Českého Středohoří. Bobří potok vytvořil hloubkovou erozí rokli, jejíž strmé stěny jsou až 30 m vysoké. Potok vytváří peřeje, v řečišti jsou vklíněny balvany a na malém přítoku zprava je asi 6 m Vysoký vodopád. Video z Bobří soutězky, autor Stanislav Drašner Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Kaple Kalvárie - Ostré 50 35'16.16"N 14 22'21.75"E Bývalé poutní místo na návrší zvaném Kalvárie se skupinou tří kaplí (kaple Nalezení a kaple Povýšení svatého kříže a samostatně stojící kaple, která symbolizuje Boží hrob), patrně od Octavia Broggia z let (je mu připisována též barokní fara v nedalekém Úštěku). Dnes zde najdeme mohutné schodiště se zbytky Křížové cesty a barokních soch. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Kostel sv. Petra a Pavla Kostel 50 35'5.46"N 14 20'37.31"E Původně gotický kostel, který vlivem pozdějších úprav získal vzhled pozdně barokní byl postaven v letech na místě staršího kostela svatého Michala ze 14. století. Na římse západního průčelí jsou po obou stranách věže umístěny sochy sv. Petra a Pavla z doby kolem roku V interiéru je nejcennější obraz na hlavním oltáři od Karla Škréty z roku 1656, který zobrazuje pannu Marii v rozhovoru se sv. Petrem a Pavlem. Za pozornost stojí kamenná křtitelnice nezvyklého typu a rokokových tvarů. Dřevořezby jsou dílem místního řezbáře Jiřího Vančury, který je také tvůrcem vyřezávané Kazatelny. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Město Úštěk - Kostel sv. Petra a Pavla Kostel 50 35'3.62"N 14 20'38.44"E V srdci města Úštěk, na Mírovém náměstí, stojí od roku 1772 kostel sv.petra a Pavla. Byl postaven v letech jezuity na místě staršího kostela svatého Michala ze 14. století. Dnes má barokní tvar, ale původně byl gotického slohu. Od roku 1628 bylo město majetkem řádu a tomu také vedle kostela Octavio Broggio roku 1772 postavil mohutnou barokní faru. Na římse západního průčelí jsou sochy sv. Petra a Pavla z doby kolem roku Kostel je postaven jako podélná jednolodní stavba s částečně zapuštěnou věží z roku 1879 v západním průčelí, s bočními kaplemi a mělkou apsidou. Po roce 1945 zchátral, nedávno byl obnoven plášť. Interiéru kostela, který ovšem není obvykle přístupný, najdete oltářní obraz od Karla Škréty z roku Panna Marie je na něm vyobrazena v rozhovoru s oběma apoštoly, podle kterých je kostel pojmenován. Dále interiér zdobí kamenná křtitelnice rokokových tvarů, kazatelna z dílny řezbáře Jiřího Vančury a původní skříně varhan podle Lauterera. Ty postavil truhlář Ambrož Tauchmann z Hoštky. Z věže kostela je krásný rozhled po krajině a místní ji pravidelně využívají jako odpaliště pro své velkolepé ohňostroje. Pod kostelem je labyrint podzemních chodeb, který je přístupný jen příležitostně při městských slavnostech. Pokud byste chtěli kostel navštívit, je třeba se obrátit na informační centrum, které najdete na Mírovém náměstí. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Židovská synagoga v Úštěku. Synagoga Židovská synagoga v Úštěku '43.58"N 14 19'54.01"E V malém Městečku Úštěk můžete navštívit synagogu, je malá, ale je opravená a moc hezká a zajímavá. Je v ní sympatická průvodkyně,která Vás seznámí se životem tehdejší židovské obce,jak bydleli,jak žili. Synagoga stojí na skalním ostrohu a to v budoucnu i komplikovalo její opravu. Původní synagoga byla dřevěná, ale ta shořela a r.1774 si židé postavili synagogu novou a to kamennou z místního lomu. V Úštěku bylo židů málo, jen snad okolo 60, ale rozhodli se, že synagogu zvětší. Místní stavitel Wenzl Jahn jim doporučil stavbu rozšířit při vstupu do synagogy o předsíň a vystavět ještě v přízemí školu a byt pro učitele.tato přestavba byla dokončena v r V letech byla synagoga zrestaurována a barevně oddělena na původní a novější část, přesto že její renovace byla komplikovaná vzhledem k místu,na kterém stála. Financemi na její rekonstrukci pomohl Mezinárodní fond jako pomoc obětem holocaustu.tato synagoga je netradiční a ojedinělá v Čechách. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: Zahrádky - socha svaté Starosty Socha 50 38'3.01"N 14 31'28.81"E Socha svaté Starosty stojí jižně od Zahrádek a dovede nás k ní odbočka červené turistické značky od kostela svaté Barbory. V roce 1705 ji zde nechali umístit Kounicové z novozámecka. Socha nepříliš známé světice od neznámého autora patří k nadprůměrným dílům českého barokního sochařství. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: Město Úštěk - Mírové náměstí Náměstí 50 35'4.27"N 14 20'32.06"E Město Úštěk nabízí spoustu zajímavých památek a některé z nich jsou soustředěny na Mírovém náměstí, které je historickým středem města. Na Mírovém náměstí stojí mnoho zachovalých pozdně gotických měšťanských domů, které tvoří památkovou rezervaci. Proto byl Úštěk nejednou využit jako kulisa k filmům. Budova děkanství (fara) - Mírové náměstí Je to patrová stavba se sedmi okenními osami do náměstí v barokním stylu, postevná v roce S největší pravděpodobností dílo litoměřického stavitele italského původu Octávia Broggia, od něhož pochází řada vynikajících barokních architektur v Litoměřicích a celých severních Čechách. Kostel sv. Petra a Pavla - Mírové náměstí Kostel byl postaven v letech na místě staršího kostela svatého Michala ze 14. století. Kostel byl postaven ve slohu pozdního baroka. Na římse západního průčelí jsou po obou stranách věže umístěny sochy sv. Petra a Pavla z doby kolem roku Nejcennějším je obraz na hlavním oltáři od Karla Škréty z roku 1656, který zobrazuje pannu Marii v rozhovoru se sv. Petrem a Pavlem. Za pozornost stojí kamenná křtitelnice nezvyklého typu a rokokových tvarů. Dřevořezby jsou dílem místního řezbáře Jiřího Vančury, který je také tvůrcem vyřezávané kazatelny. Skříně varhan se dochovaly původní podle Lauterera, postavil je truhlář Ambrož Tauchmann z Hoštky. Stroj varhan je novější z roku 1915 od Jindřicha Šifnera z Prahy. S vnějšími opravami bylo započato v roce 1999, objekt byl též slavnostně nasvícen. Západní část náměstí - štítové domy Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Na severní straně západní části náměstí stojí řada štítových domů, které podávají doklad o zástavbě menšího středověkého města. Jde o domy č. 16/29 až 28/42. Nejstarší městské domy byly patrně dřevěné s kamennými sklepy v několika úrovních, zejména v 16. století byly stavěny nové kamenné a hrázděné štítové, jednopatrové domy s loubím v přízemí. V domě č. 19/29 je zachována původní černá kuchyně, u čísla 16/29 je novější rokokové průčelí. Sklepení - Panský dvůr. Mírové náměstí Vznik sklepení se datuje okolo roku Tří až čtyřpatrová sklepení pod celým úštěckým náměstím a hradem jsou vytesána v pískovcové skále. Do 17. století sloužily sklepy jako únikové cesty, které vedly údajně až na hrádek Helfenburk, později byly využívány pro skladování ovoce a zeleniny. Dnes je možno shlédnout tyto prostory v rámci organizovaných prohlídek města. Klárův dům - Mírové nám. čp. 73 Rodný dům Aloise Klára ( ), profesora řečtiny a klasické literatury na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1807 založil společně s jinými mecenáši ústav pro slepce v Praze. Později byl ústav i celá pražská čtvrť pojmenovány jeho jménem (Klárov). Kudlichův pomník - Mírové náměstí Památník je umístěn za kostelem sv. Petra a Pavla, před restaurací Pod podloubím. Původně pomník rakouského císaře Josefa II.. Později byla jeho socha stržena a nahrazena pluhem na počest poslance rakouského parlamentu Hanse Kudlicha, který se významnou měrou zasloužil o zrušení nevolnictví. Starobylé městečko Úštěk bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací a stalo se kulisou několika filmů (např. Kolja, Rebelové). Nejstarší písemné doklady jsou z roku 1361, kdy byl jeho držitelem Petr z Michalovic. V roce 1383 získali Úštěk Berkové z Dubé. Předpokládá se, že statut města obdržel Úštěk již ve 14. století. V dobách husitské revoluce byl Úštěk opěrným bodem husitů - tato skutečnost vedla k tomu, že byl Úštěk roku 1428 dobyt a vypálen vojskem Zikmunda Děčínského z Vartenberka. V roce 1475 přešel Úštěk na Sezimy z Ústí. Na přelomu 16. a 17. století, kdy bylo v okolí města již plně rozvinuté chmelařství, dosahoval Úštěk takřka velikosti Mělníka a Ústí nad Labem. Roku 1628 se město ocitá v majetku tovaryšstva Ježíšova, známého spíše pod jménem "jezuité". Ti drželi město až do roku 1773, kdy byl tento řád zrušen. Od poloviny 19. století ustává průmyslový rozvoj města. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Úštěk - Informační centrum Ostatní 50 35'5.32"N 14 20'36.20"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Mírové náměstí 47, Úštěk tel Provozní doba: Pondělí 8,00-11,00 hod. / 12,00-17,00 hod. Úterý 8,00-11,00 hod. / 12,00-17,00 hod. Středa 8,00-11,00 hod. / 12,00-17,00 hod. Čtvrtek 8,00-11,00 hod. / 12,00-17,00 hod. Pátek 8,00-11,00 hod. / 12,00-17,00 hod. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Sobota 8,00-11,00 hod. / 12,00-17,00 hod. (v letní sezóně) Neděle 8,00-11,00 hod. / 12,00-17,00 hod. (v letní sezóně) Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Pavlovická skála Ostatní Velmi bohatě inkrustovaná Skála v lesích na jih od Holan '5.02"N 14 29'34.91"E Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: Úštěk - železniční stanice 50 35'7.26"N 14 20'4.94"E vnitrostátní pokladní přepážka čtečka in-karet výdej in-karet čekárna pro cestující úschovna zavazadel úschovna Kol WC zastávka linkových autobusů veřejné parkoviště prostory pro cestující Další informace najdete zde: Blíževedly - železniční stanice 50 36'45.40"N 14 23'44.27"E prostory pro cestující Další informace najdete zde: Liběšice - železniční stanice 50 34'20.60"N 14 17'10.74"E vnitrostátní pokladní přepážka čtečka in-karet výdej in-karet čekárna pro cestující zastávka linkových autobusů veřejné parkoviště Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 prostory pro cestující Další informace najdete zde: Stvolínky - železniční stanice 50 37'47.55"N 14 26'16.57"E prostory pro cestující Další informace najdete zde: Dubičná - železniční stanice 50 36'36.46"N 14 21'33.70"E zastávka linkových autobusů veřejné parkoviště Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9