ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 11 Co 124/ ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohumíra Žídka a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Jany Palkovské v právní věci žalobce města Rožnov pod Radhoštěm, se sídlem Rožnov pod Radhoštěm, Masarykovo náměstí 128, zastoupeného Mgr. Thomasem Mumulosem, advokátem v Ostravě Moravské Ostravě, Preslova 9, proti žalovanému IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s. r. o., se sídlem Všechromy 26, zastoupenému JUDr. Jiřím Bönischem, advokátem v Brně, Ječná 29a, o určení vlastnického práva, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí č. j. 17 C 23/ ze dne , takto: I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku mění takto: Určuje se, že žalobce je vlastníkem budovy č. p stojící na pozemku parc. č. st a budovy č. p stojící na pozemku parc. č. st. 2640, v katastrálním území Rožnov pod Radhoštěm. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu Mgr. Thomasi Mumulosovi.

2 pokračování Co 124/2017 III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu Mgr. Thomasi Mumulosovi. Odůvodnění: Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem budovy č. p občanská vybavenost na pozemku p. č. st a budovy č. p na pozemku p. č. st. 2640, obě v katastrálním území Rožnov pod Radhoštěm (dále jen předmětné nemovitosti, resp. předmětné budovy), rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši Kč. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Vytkl okresnímu soudu, že trvá na nesprávném výkladu 159a o. s. ř., neboť překážka věci rozhodnuté podle uvedeného ustanovení je dána pouze tehdy, pokud bylo pravomocně rozhodnuto o totožné věci. Totožnost věci je přitom dána jen tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn (ze stejného skutku), a to bez ohledu na to, zda-li příslušný skutek nastal již v průběhu původního řízení, nebo zda nastal až později. Ačkoliv v této věci jde o stejné účastníky, byť v opačném postavení, a o stejné nemovitosti, nejedná se o totožnou věc, neboť žalobce se domáhá určení vlastnického práva na základě uzavřené hospodářské smlouvy, tj. na základě skutečnosti, která dosud nebyla nikdy v předchozích řízeních posuzována. Dále vytkl okresnímu soudu, že jeho názor, že nabývací titul je vadný, když jako hospodářská smlouva neobsahuje projev vůle převést předmětný majetek s tím, že vůli převést projevil pouze vrchní ředitel sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu ČR jako zástupce akcionáře a nikoliv účastníci předmětné hospodářské smlouvy, je nesprávný. Tento názor neodpovídá provedeným důkazům, a to zejména samotné hospodářské smlouvě, tj. listině nazvané jako protokol o předání předškolních zařízení z majetku akciové společnosti Tesla Rožnov do majetku obce. Tato listina je dvoustranným písemným právním úkonem, který za převádějící stranu podepsal Ing. Rudolf Sýkora jako předseda představenstva oprávněný tuto společnost samostatně zastupovat a za nabyvatele Ing. Michal Šaffer starosta. Projev vůle je pak výslovně uveden v článku II. a III. předmětné smlouvy a je zde uvedeno, že se jedná o bezúplatný převod vlastnictví pozemků, objektů a příslušenství mateřské školy Na Záhumenní a mateřské školy Na Koryčanských Pasekách. Listina obsahuje i další nezbytné náležitosti hospodářské smlouvy, tj. určení převáděného majetku, určení dne převodu, dohodu o bezplatnosti převodu, hodnotu převáděného majetku podle údajů v účetnictví a důvod převodu, je nepochybné, že dle svého obsahu je hospodářskou smlouvou. Taková smlouva nevyžadovala ani registraci státním notářstvím. Rovněž byl vydán souhlas zastupitelstva města a souhlas příslušného ministerstvo s převodem. Dále žalobce poukázal na dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a Ústavního soudu (28 Cdo 3855/2008 a I. ÚS 2737/07), kdy v posledně jmenované věci jde o zcela obdobný případ, neboť právní předchůdce žalovaného (převodce) po celou dobu od roku 1991 respektoval převod vlastnického práva

3 pokračování Co 124/2017 k předmětným nemovitostem a teprve nedlouho před skončením vydržecí doby v roce 2000 podaly nové osoby, které obsadily orgány převodce a které byly dosazeny novým společníkem převodce, žalobu na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem a pouze s ohledem na to, že předmětné nemovitosti nebyly zahrnuty v seznamu privatizovaných nemovitostí, tento subjekt, resp. jeho právní nástupce se svou žalobou uspěl. Žalobce rekapituluje, že oba účastníci hospodářské smlouvy měli vůli převést nemovitosti do vlastnictví žalobce, oba tuto vůli projevili jak v hospodářské smlouvě, tak v dalších listinách, a to v rozhodnutí vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky MPČR a usnesení městského zastupitelstva v Rožnově pod Radhoštěm ze dne , nabytí vlastnického práva k předmětným nemovitostem bylo zapsáno již při uzavření předmětné hospodářské smlouvy ve prospěch žalobce, ke zpochybnění vlastnictví došlo až těsně před koncem vydržecí doby. Žalobce je za tohoto stavu věcí přesvědčen, že popření jeho vlastnického práva k předmětným nemovitostem by představovalo přehnaně formalistický postup obecných soudů za použití v podstatě sofistikovaného odůvodňování zřejmé nespravedlnosti. Odkázal v tomto smyslu na judikaturu Ústavního soudu. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude vyhověno. Žalovaný v podaném vyjádření postup soudu vyhodnotil jako správný a logický. Žalobce uplatnil v řízení o určení vlastnictví zahájeného z podnětu žalovaného stejná skutková tvrzení až v odvolacím řízení. I když je soud neprojednal jako nepřípustnou novotu, tato skutková tvrzení již v jiném řízení zazněla. Jestliže žalobce takto sám promarnil možnost skutkových tvrzení v dřívějším řízení, není podle žalovaného možné, aby je vracel k soudnímu projednání. Žalobce poté, co si sám zabouchl dveře, snaží se najít cestu oknem. Ve zcela jiné procesní situaci by se věc nacházela v případě, že žalobcem jemu dříve známé, ale dodatečně tvrzené skutečnosti by vznikly až po právní moci předcházejícího rozhodnutí o určení vlastnictví. V případě, že by tato argumentace soudu I. stupně nebyla odvolacím soudem shledána za správnou, pro potvrzení napadeného rozhodnutí postačí závěry soudu I. stupně, které učinil z provedených důkazů. Mezi právním předchůdcem žalovaného a žalobcem žádná hospodářská smlouva nebyla uzavřena. Soud I. stupně zjistil, že listinu nadepsanou jako protokol o předání předškolních zařízení z majetku akciové společnosti Tesla Rožnov do majetku obce nelze kvalifikovat jako dohodu o bezúplatném převodu vlastnického práva. V článku I. tohoto protokolu je zřejmé, že jeho účastníci Tesla Rožnov, a. s. a městský úřad Rožnov pod Radhoštěm jako právní základ převodu deklarují rozhodnutí Vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu ČR ze dne , kterým byl z majetku akciové společnosti Tesla Rožnov, a. s. vyčleněn majetek sloužící provozu předškolních zařízení s tím, že tímto rozhodnutím byl převeden tento majetek do vlastnictví žalobce k Soud správně vyšel z toho, že základní náležitostí smlouvy o převodu vlastnictví je projev vůle. Z odkazu účastníků protokolu je zřejmé, že svou vlastní vůli k převodu neměli, a proto jí také neprojevili. Protokolem pouze osvědčovali předání nemovitých věcí, ke kterým vlastnické právo mělo být převedeno již dříve, a to na rozdíl od jeho skutečného znění , dnem , tj. 60 dní před jeho sepsáním. Vůli převést vlastnická práva projevil vrchní ředitel sekce. Soud I. stupně správně odmítl žalobcovu konstrukci, že delimitační protokol je

4 pokračování Co 124/2017 vlastně dohodou o bezúplatném převodu. Delimitační protokol je dokumentem sui generis. Charakterem delimitačního protokolu se zabýval Nejvyšší soud již ve svých rozsudcích např. 25 Cdo 1520/99, 25 Cdo 125/2003, 29 Cdo 2752/2000 a uzavřel, že delimitační protokol není sám o sobě nabývacím titulem a slouží zásadně jen k identifikaci a sumarizaci majetku již vymezeného. Je tak zřejmé, že předmětným delimitačním protokolem měly být pouze formálně předány věci, které měly změnit vlastníka na základě rozhodnutí MP ČR. Vrchní ředitel sekce vyčlenil z majetku a. s. Tesla Rožnov blíže neurčený majetek sloužící provozu předškolních zařízení a převedl jej k do vlastnictví žalobce. Pod bodem 2. pak zavázal představenstvo a. s. a starostu obce k provedení delimitace. Z tohoto rozhodnutí není zřejmé, z jaké pravomoci bylo rozhodováno, když původcem byla osoba stojící vně a. s. i města. Tesla Rožnov byla akciovou společností v režimu zákona 104/1990 Sb., Ministerstvo průmyslu bylo jediným akcionářem, vykonávalo působnost valné hromady, do výlučné pravomoci valné hromady nepatřilo rozhodování o nakládání s majetkem společnosti. Tuto pravomoc měl pouze statutární orgán představenstvo. Pod delimitačním protokolem je podepsána osoba ve funkci ředitele. Není tak zřejmé, z titulu jaké pravomoci MP zavazovalo starostu města Rožnov pod Radhoštěm. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu včetně řízení předcházejícího jeho vydání a po zopakování listinných důkazů tak, jak je uvedeno v protokole o jednání dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. V předmětné právní věci žalobou podanou dne se žalobce město Rožnov pod Radhoštěm proti žalovanému IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s. r. o. domáhá určení, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí budovy č. p a budovy č. p v katastrálním území Rožnov pod Radhoštěm, přičemž ve skutkových tvrzeních svého žalobního návrhu uvedl, že podepsali tehdejší vlastník budovy č. p a č. p společnost Tesla Rožnov v postavení předávajícího a žalobce město Rožnov pod Radhoštěm v postavení nabyvatele dohodu o bezúplatném převodu vlastnického práva k těmto nemovitostem nazvanou jako protokol o předání předškolních zařízení z majetku akciové společnosti Tesla Rožnov do majetku obce. Ve vztahu k týmž nemovitostem vydalo Ministerstvo průmyslu ČR dne rozhodnutí o delimitaci těchto předmětných nemovitostí z majetku a. s. Tesla Rožnov a představenstvo a. s. Tesla Rožnov bylo zavázáno k převodu tohoto majetku do vlastnictví obce Rožnov pod Radhoštěm. Uvedená dohoda ze dne má povahu hospodářské smlouvy, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem mezi dvěma právnickými osobami. Na tuto smlouvu se nevztahovalo ustanovení tehdy účinného občanského zákoníku o registraci smluv o převodu vlastnictví k nemovitostem. Vlastnické právo na žalobce přešlo již na základě uvedené hospodářské smlouvy a nebylo zapotřebí registrace státním notářstvím. V současné době žalovaný podal za účelem povolení vkladu vlastnického práva na třetí subjekt kupní smlouvu ke katastrálnímu úřadu, kterou výše uvedené nemovitosti převádí na společnost PNA Financial, a. s. a tato společnost již předložila za účelem zápisu vkladu vlastnického práva ve prospěch další osoby kupní smlouvu. Žalobce již

5 pokračování Co 124/2017 podal katastrálnímu úřadu ohlášení vzniku vlastnického práva ve prospěch města Rožnov pod Radhoštěm podáním ze dne , katastrální úřad vyrozuměl žalobce, že k posouzení předložené dohody ze dne přistoupí teprve po pravomocném skončení řízení vedeném pod č. j. V2307/2007. Odvolací soud považuje za nezbytné znovu sdělit svůj pohled v této věci na otázku překážky věci rozhodnuté ve smyslu 159a o. s. ř. a k tomu uvádí následující. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně pobočka ve Valašském Meziříčí, č. j. 15 C 1/ ze dne bylo určeno, že žalobce IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s. r. o., vůči žalovanému městu Rožnovu pod Radhoštěm je vlastníkem označených nemovitostí, včetně budovy č. p občanská vybavenost, nacházející se na pozemku p. č. st a budovy č. p občanská vybavenost, nacházející se na pozemku p. č. st. 2640, vše v k. ú. Rožnov pod Radhoštěm (předmětné nemovitosti). K odvolání žalovaného byl rozsudek Krajským soudem v Ostravě č. j. 11 Co 239/ ze dne ohledně předmětných nemovitostí potvrzen a ohledně zbylých nemovitostí změněn tak, že žaloba byla zamítnuta. Dovolání žalovaného směřující proti potvrzujícímu rozsudku ohledně předmětných nemovitostí bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR č. j. 32 Cdo 3752/ ze dne odmítnuto. Ohledně dalších nemovitostí bylo rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Krajský soud v Ostravě následně svým rozsudkem č. j. 11 Co 239/ ze dne ohledně ostatních nemovitostí rozhodl tak, že rozsudek okresního soudu, dříve vyhovující, změnil a žalobu žalobce IMMOBILIEN PIRKER REALITY, zamítl. V této fázi řízení již určení vlastnického práva žalobce IPR k předmětným nemovitostem nebylo předmětem řízení, neboť ve vztahu k těmto skončilo řízení pravomocně již shora uvedeným rozsudkem č. j. 11 Co 239/ ze dne , kdy dovolání žalovaného proti uvedenému výroku rozsudku bylo Nejvyšším soudem odmítnuto. Ve svém rozsudku č. j. 11 Co 239/ ze dne uvedl odvolací soud, že v předmětném řízení zahájeném již v roce 2000 se právní předchůdce nynějšího žalobce SVAS a. s. domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí uvedených v odstavci I. napadeného rozsudku (poznámka: včetně předmětných nemovitostí). Společnost SVAS a. s. jako jedna z nástupnických společností Tesly Rožnov a. s., získala předmětné nemovitosti do svého vlastnictví a ty pak v rámci realizace privatizačního projektu č v souvislosti s privatizací společnosti Tesla Rožnov a. s. bezúplatně převedla na žalovaného (město Rožnov pod Radhoštěm). Na podkladě tohoto převodu byl žalovaný počátkem roku 1993 zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník převedených nemovitostí. Žalobce v řízení zpochybnil platnost dohody o bezúplatném převodu majetku ze dne s odůvodněním, že byla neurčitá, neboť neobsahovala tvrzené přílohy, nebyla registrována státním notářstvím a při jejím uzavření nejednali za žalobce oprávněné osoby. Podle obchodního rejstříku totiž měli za žalobce jednat všichni členové jeho představenstva společně, kdežto dohodu podepsal pouze předseda představenstva. Odvolací soud v rozhodnutí č. j. 11 Co 239/ dospěl k závěru, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 23 C 238/ ve znění potvrzujícího rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne , č. j. 1 Co 117/ byl povolen vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného podle dohody o bezúplatném převodu majetku ze dne

6 pokračování Co 124/ , předávajícího protokolu o převodu pozemku ze dne a protokolu o převzetí bytového fondu ze dne uzavřených mezi SVAS a. s. a žalovaným, ke všem žalovaným nemovitostem, přičemž ve vztahu k budově č. p a č. p bylo katastrální řízení zastaveno. Soud dospěl k závěru, že rozhodnutím katastrálního úřadu bylo vkladové řízení k nemovitostem zahájené v listopadu 1992 ve vztahu ke všem vyjmenovaným nemovitostem vyjma předmětných nemovitostí ukončeno. K předmětným nemovitostem budova č. p a budova č. p vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného proveden nebyl. Odvolací soud dále dospěl k závěru, že v průběhu odvolacího řízení žalovaný nově tvrdil, že předmětné nemovitosti přešly na žalovaného už v roce 1991, tedy ještě před privatizací akciové společnosti Tesla Rožnov a. s., a to rozhodnutím vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu České republiky o delimitaci předškolních zařízení z majetku a. s. Tesla Rožnov do majetku obce žalovaného. K tomuto tvrzení předložil zmíněné rozhodnutí ze dne a listinu protokol o předání těchto zařízení z majetku a. s. Tesla Rožnov do majetku žalovaného ze dne Na podkladě těchto listin pak žalovaný podal dne u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí ohlášení vzniku vlastnického práva k uvedeným nemovitostem za účelem provedení záznamu ve prospěch žalovaného. V podmínkách neúplné apelace, ve kterých odvolací řízení probíhalo, nemohl odvolací soud k těmto tvrzením přihlédnout, stejně jako k označeným důkazům, neboť se nejednalo o přípustné novoty ve smyslu 205a o. s. ř. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem ve věci sp. zn. 11 Co 239/2009 ze dne vyplývá, že žalovaný prostřednictvím svého zástupce uvedl, že nově tvrdí, že na základě listin rozhodnutí vrchního ředitele sekce elektroniky a elektrotechniky MP ze dne a protokolem o předání předškolních zařízení ze dne došlo k převodu budov č. p a 1444 na žalovaného již v roce 1991, a na základě těchto listin v únoru 2012 žalovaný podal žádost o provedení záznamu do katastru nemovitostí o tom, že je vlastníkem těchto budov. O žádosti dosud nebylo rozhodnuto. Odvolací soud označené důkazy neprovedl, neboť jak je zřejmé ze shora citovaného odůvodnění, jednalo se o nepřípustné novoty. Správnost tohoto procesního postupu potvrdil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí č. j. 32 Cdo 3752/ , kdy odmítl dovolání žalovaného. Odvolací soud v této předmětné věci znovu odkazuje na svůj závěr uvedený na straně 4 usnesení č. j. 11 Co 444/ Je nutno mít na zřeteli, že v řízení sp. zn. 15 C 1/2007 to byl tehdy žalobce IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s. r. o., který tvrdil skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout jeho vlastnické právo k předmětným nemovitostem a žalovaný, město Rožnov pod Radhoštěm, se proti této žalobě bránil. V průběhu (prvního) odvolacího řízení probíhajícího před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 11 Co 239/2009 vznesl tehdy žalovaný město Rožnov pod Radhoštěm námitku, že předmětné nemovitosti město nabylo ještě před velkou privatizací na základě jiné skutečnosti, a to rozhodnutí vrchního ředitele sekce elektroniky a elektrotechniky Ministerstva průmyslu a protokolu o předání předškolních zařízení z SVAS a.s. na město Rožnov pod Radhoštěm. V systému neúplné apelace však nebylo možno již tyto nepřípustné novoty uplatnit a uvedený důvod nabytí předmětných nemovitostí městem Rožnovem pod Radhoštěm nebyl

7 pokračování Co 124/2017 vůbec soudem přezkoumáván. Z toho plyne, že v řízení sp. zn. 15 C 1/2007 bylo soudnímu přezkumu předloženo nabytí předmětných nemovitostí do vlastnictví subjektem IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s. r. o. (resp. jeho právním předchůdcem), kdy dle jeho názoru v průběhu velké privatizace došlo k převodu předmětných nemovitostí na právního předchůdce SVAS a. s., avšak nikoliv na město Rožnov pod Radhoštěm, neboť zde kromě jiného absentovala registrace tehdejším státním notářstvím. V tomto předmětném řízení město Rožnov pod Radhoštěm jako žalobce tvrdí způsob nabytí předmětných nemovitostí na základě zcela jiné právní skutečnosti smlouvy uzavřené mezi vlastníkem předmětných nemovitostí Teslou a. s. a městem Rožnov pod Radhoštěm ještě předtím, než proběhla samotná privatizace majetku Tesly a. s. Je zřejmé, že v tomto řízení žalobce tvrdí zcela jiný skutek, tj. zcela jiný skutkový děj, jehož následkem má být nabytí vlastnického práva k předmětným nemovitostem městem Rožnovem pod Radhoštěm. O tentýž předmět v řízení jde tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn (ze stejného skutku). V daném případě tomu tak není. Je zde dána totožnost účastníků, totožnost předmětných nemovitostí, avšak není dána totožnost skutku. V prvním případě tvrdil IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s. r. o., že nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem jako právní nástupce firmy SVAS a. s., která vlastnické právo nabyla v průběhu velké privatizace od Tesly a. s., k přechodu práva na město již nedošlo, mimo jiné z důvodu absence registrace smlouvy o převodu státním notářstvím. Ve druhém případě město Rožnov pod Radhoštěm v pozici žalobce tvrdí nabytí svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem na základě individuální hospodářské smlouvy ze dne uzavřené mezi tehdy Teslou Rožnov a. s. a žalobcem městem Rožnovem pod Radhoštěm. Z toho vyplývá, že totožnost skutkového děje zde není dána, takže nemůže být dána ani překážka věci rozhodnuté. Odvolací soud opětovně nesouhlasí s názorem okresního soudu, že by se muselo jednat pouze o nově uplatněný nárok či skutečnosti, které tu nebyly v době původního řízení, a k nimž došlo až později. V řízení sp. zn. 15 C 1/2007 nemohl žalobce, tehdy v pozici žalovaného, úspěšně uplatnit námitku nabytí vlastnictví na základě hospodářské smlouvy, neboť tomu bránil systém neúplné apelace odvolacího řízení vyjádřený v 205a o. s. ř. K názoru okresního soudu vysloveném v odůvodnění rozsudku č. j. 17 C 23/ , (že žalobce měl právo prosazovat svá tvrzení a důkazní návrhy v již pravomocně skončeném řízení, měl právo řádnými a mimořádnými opravnými prostředky napadat procesní postupy či právní názory soudu. Jakmile rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne , č. j. 15 C 1/ nabyl právní moci, bylo pro účastníky řízení postaveno najisto (a nikoliv jen pro tentokrát), kdo je vlastníkem nemovitostí. Znovuotevírání procesu novou žalobou se stejným předmětem mezi týmiž účastníky je ze strany žalobce jednáním obcházejícím zákon a tomuto nelze poskytnout právní ochranu. Jestliže žalobce nepřenáší tvrzení o skutečnostech nastalých po právní moci rozsudku, kterým bylo vlastnické právo určeno, je jeho žaloba nedůvodná), uvádí odvolací soud:

8 pokračování Co 124/2017 S takto vysloveným závěrem okresního soudu odvolací soud nesouhlasí. Určovací žaloba dle 80 o. s. ř. je deklaratorním rozhodnutím, kterým soud deklaruje vlastnické právo účastníka, tj. potvrzuje svým autoritativním výrokem, že v minulosti na základě prokázaných právních skutečností vlastnické právo vzniklo a stále trvá, tj. že nedošlo k jeho zániku a existovalo již v době před vydáním určovacího rozsudku. Tuto existenci vlastnického práva zkoumá ke dni svého rozhodnutí. Jestliže proběhlo v minulosti řízení, ve kterém bylo takovým deklaratorním výrokem rozhodnuto, že na základě právních skutečností A, které byly v řízení přezkoumávány a hodnoceny, není dáno vlastnické právo účastníka ke dni rozhodnutí soudu, nemůže takové rozhodnutí založit překážku věci rozhodnuté pro případ tvrzení téhož účastníka, že jeho vlastnické právo vzniklo rovněž v minulosti na základě skutečností B. Pokud tyto skutečnosti B nebyly přezkoumány a nebyly předmětem předchozího řízení o určení vlastnického práva, nemůže se jednat o překážku věci rozhodnuté. Přijmout závěr, že takový účastník měl v předchozím řízení uplatnit včas skutečnosti B, a pokud tak neučinil a v důsledku procesních pravidel o neúplné apelaci ( 205a o. s. ř.) se jimi soudy již nemohly zabývat, a shledávat v tom překážku věci rozhodnuté, znamená povýšit procesní normu (tj. normu, skrze kterou má být uplatněno hmotné právo) nad toto hmotné právo, tj. povýšit formu nad obsah. Takový výklad 159a odst. 4 o. s. ř. nepovažuje odvolací soud za správný. Odvolací soud zopakoval důkaz listinami a provedl důkaz listinami, které dosud provedeny nebyly tak, jak je zachyceno v protokole o jednání a vzal za prokázáno následující. Z rozhodnutí vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu ČR ze dne o delimitaci předškolních zařízení z majetku akciové společnosti Tesla Rožnov do majetku obce bylo zjištěno, že uvedený subjekt vyčlenil z majetku akciové společnosti Tesla Rožnov majetek sloužící k provozu předškolních zařízení a převedl jej do vlastnictví obce Rožnov pod Radhoštěm, zastoupené Městským úřadem v Rožnově pod Radhoštěm k Zavázal představenstvo Tesla Rožnov, a. s. a starostu obce k provedení delimitace. Z usnesení šestého zasedání Městského zastupitelstva v Rožnově pod Radhoštěm ze dne bylo zjištěno, že městské zastupitelstvo schválilo bezúplatný převod mateřské školy Koryčanské Paseky a mateřské školy Záhumenní od Tesly Rožnov, a. s. do majetku města. Z listiny nadepsané jako protokol o předání předškolních zařízení z majetku akciové společnosti Tesla Rožnov do majetku obce datované dne bylo zjištěno, že Tesla Rožnov a. s., zastoupená ředitelem Ing. Rudolfem Sýkorou a městský úřad Rožnov pod Radhoštěm, zastoupený Ing. Michal Šafferem, starostou, uzavřeli tento delimitační protokol o převodu předškolních zařízení z majetku akciové společnosti. Dle článku I. (právní základ převodu vlastnictví) rozhodnutím vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky MPČR ze dne byl z majetku akciové společnosti Tesla Rožnov vyčleněn majetek sloužící k provozu předškolních zařízení. Zároveň je uvedeným rozhodnutím převeden tento majetek do vlastnictví obce Rožnov pod Radhoštěm s účinností od

9 pokračování Co 124/ Dle článku II. (termín převodu) se vlastnictví převádí v souladu s rozhodnutím MPČR ze dne ke dni Dle článku III. (předmět protokolu) bezúplatný převod vlastnictví pozemků, objektů a příslušenství mateřské školy Na Záhumenní, mateřské školy Na Koryčanských Pasekách. Dále je uvedena bližší identifikace obou mateřských škol, včetně pořizovací a zůstatkové ceny. V článku IV. (závěrečná ustanovení) je uvedeno, že se navrhuje provést zápis v evidenci nemovitostí pro Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm jako přejímající organizaci, střediska geodezie ve Vsetíně. Listina je datována v Rožnově pod Radhoštěm dne a opatřena za ředitele Tesly Rožnov, a. s., Ing. Rudolfa Sýkoru nečitelným podpisem a za starostu městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm Ing. Michaela Šaffera, nečitelným podpisem. Součástí listiny je čestné prohlášení Ing. Rudolfa Sýkory a Michaela Šaffera, datováno 21., resp (podpisy obou legalizovány), ve kterém oba jmenovaní uvádí, že listinu shora uvedenou vlastnoručně podepsali. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku Krajského soudu v Ostravě, oddíl B, vložka 89, bylo zjištěno, že obchodní firma Tesla Rožnov, a. s. byla zapsána a vymazána V uvedeném období byl předsedou představenstva Ing. Rudolf Sýkora, podepisování za společnost se dělo tak, že k vytištěnému nebo napsanému názvu společnosti připojil předseda představenstva svůj podpis. Podle rozhodnutí MPČR ze dne se zapisuje výmaz a. s. Tesla Rožnov, která byla zrušena bez likvidace ke dni a k tomuto datu byla rozdělena na šest akciových společností a osm společností s ručením omezeným. Z úplného výpisu vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka , bylo zjištěno, že obchodní firma IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s. r. o. byla zapsána , jedním ze společníků je od (zapsáno) do (vymazáno) SVAS, a. s., se sídlem Rožnov pod Radhoštěm, 1. máje Dle ostatních skutečností zapsaných na společnost IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s. r. o., se sídlem Praha 5, Hlubočepská 17 jako hlavního akcionáře, přešlo jmění zanikající společnosti SVAS, a. s., se sídlem Brno, Moravské náměstí 13, která zanikla z důvodu převodu jmění na tuto společnost jako hlavního akcionáře. Společnost SVAS, a. s., se sídlem Brno, Moravské náměstí 13 je jedním je čtrnácti právních nástupců společnosti Tesla Rožnov, a. s., a to na základě rozhodnutí Ministerstva průmyslu ČR ze dne , o zrušení a. s. Tesla Rožnov bez likvidace ke dni a rozdělení na šest akciových společností a osm společností s ručením omezeným, na něž přešlo jmění, práva a povinnosti zaniklé společnosti v rozsahu vymezeném v zakladatelských listinách těchto společností. Ve spise byl již v srpnu 2015 založen rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 559/ , sdělením jehož obsahu rovněž odvolací soud provedl důkaz. Provedení tohoto důkazu nestojí v cestě žádné procesní ustanovení, odvolací soud poukazuje na 120 odst. 2 o. s. ř. (tolik k námitce žalovaného vznesené k provedenému důkazu u jednání před odvolacím soudem dne , že důkaz neměl být proveden). Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě shora označeného bylo

10 pokračování Co 124/2017 zjištěno, že ve věci žalobce IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s. r. o. proti žalovanému městu Rožnovu pod Radhoštěm byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně pobočka ve Valašském Meziříčí, č. j. 19 C 56/ ze dne , kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem budovy č. p. 592 na parc. č. st. 822 v k. ú. Rožnov pod Radhoštěm. V odůvodnění napadeného rozsudku se uvádí, že odvolací soud zde zcela souhlasí s právním hodnocením předmětné věci. Je mimo vší pochybnost zřejmé, že záměrem státu v privatizačním procesu bylo, aby majetek Tesly Rožnov a. s. jako právního nástupce zaniklého státního podniku Tesla Rožnov nepoužitelný pro podnikatelské účely byl převeden do majetku města Rožnova pod Radhoštěm. Takto měl být převeden pozemek parc. č. st. 822 a na něm stojící budova č. p Z privatizačního projektu vyplývá tento zcela jednoznačný záměr privatizovatele, tedy státu, který v rámci velké privatizace rozhodoval o tom, na jaký subjekt svůj majetek převede. Nabyvatelem předmětné budovy se neměl stát SVAS, a. s., nýbrž se jím mělo stát město Rožnov pod Radhoštěm. Žalovaný byl také na základě dohod realizovaných v důsledku privatizačního procesu zapsán jako vlastník předmětné budovy v katastru nemovitostí. Okresní soud rozhodl v duchu názoru prezentovaného v rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 21 Cdo 4326/2011 (Nemělo by zůstat nepovšimnuto, že naložení s předmětnými nemovitostmi bylo předurčeno privatizačním projektem společnosti Tesla Rožnov a. s., podle něhož měly být tyto nemovitosti bezúplatně převedeny do vlastnictví města Rožnova pod Radhoštěm. I když privatizační projekt představuje pouze přípravnou fázi v procesu privatizace, a i když se teprve na jeho základě privatizace realizuje právně závaznými formami, má zcela zásadní význam při určení rozsahu privatizovaného majetku, a to jak proto, že v rámci privatizace nelze převést jiný majetek než ten, který je v něm vymezen, tak i při určení subjektu, na nějž má být privatizovaný majetek převeden, neboť majetek lze převést pouze na toho, kdo je v něm jako nabyvatel uveden). Po zopakování a doplnění dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce se v souladu s 80 o. s. ř. domáhá vydání určovacího rozhodnutí, kterým bude deklarováno jeho vlastnické právo k předmětným nemovitostem, které měl nabýt na základě žalobcem tvrzené hospodářské smlouvy uzavřené mezi SVAS a. s. (právním předchůdcem žalovaného) a městem Rožnov pod Radhoštěm. Je dán naléhavý právní zájem žalobce, neboť bez tohoto určovacího výroku soudu se žalobce nedomůže změny zápisu v katastru nemovitostí, kde je nyní jako vlastník předmětných nemovitostí zapsán žalovaný. Akciová společnost Tesla Rožnov vznikla dne , když ministr strojírenství a elektrotechniky zrušil státní podnik Tesla Rožnov bez likvidace a založil akciovou společnost shora uvedenou. Součástí vkládaného majetku byly nepochybně i předmětné nemovitosti. Dne nabývá účinnosti zákon č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, který byl předtím schválen dne a stal se základem pro tzv. velkou privatizaci. Upravoval podmínky převodu majetku státu, k němuž měly právo hospodaření státní podniky, státní peněžní ústavy a jiné státní organizace, jakož i podmínky převodu majetkových účastí státu na podnikání jiných právnických osob, a to na české nebo zahraniční právnické nebo fyzické osoby. Projekt tzv. velké privatizace znamenal, že stát se

11 pokračování Co 124/2017 vzdával vlastnictví svého majetku a převáděl jej do soukromých rukou právnických či fyzických osob. Základem byl tzv. privatizační projekt a byl to vždy stát, který u toho kterého privatizovaného určil jeho rozsah a učil také subjekt, na nějž má být privatizovaný majetek převeden. Jak je zřejmé ze shora uvedeného výpisu z obchodního rejstříku Tesly Rožnov, a. s., tato byla zrušena bez likvidace ke dni a k tomuto datu byla rozdělena na šest akciových společností a osm společností s ručeným omezením, přičemž jednou z těchto čtrnácti právních nástupců společnosti Tesla Rožnov, a. s., byla společnost SVAS a. s. Privatizační projekt Tesly Rožnov, a. s. byl schválen v dubnu Dosavadní Tesla Rožnov státní podnik byla zrušena bez likvidace a její hmotný majetek byl vložen do akciové společnosti Tesla Rožnov, vzniklé dne Jediný důvod, pro který se tak dělo, byla předpokládaná privatizace Tesly Rožnov, a. s., dle posléze schváleného zákona 92/1991 Sb. Proč se odvolací soud zmiňuje o těchto skutečnostech v souvislosti s předmětnou kauzou? Chce totiž poukázat na (v letech ) nastalou situaci, kdy stát již zřetelně projevil svůj úmysl vzdát se ve vymezených případech svého vlastnictví a převést je na soukromoprávní subjekty, tento úmysl se týkal také podniku Tesla Rožnov, s. p., do jehož práva hospodaření náležely obě předmětné nemovitosti. Ty se staly majetkem Tesly Rožnov, a. s., a protože bylo zřejmé, že uvedená obchodní firma je nepotřebuje ke své činnosti, rozhodl stát jako jediný dosavadní akcionář Tesly, a. s., o tom, na koho má být vlastnictví k předmětným nemovitostem převedeno. Zcela logicky si stát vybral subjekt nejpotřebnější a nejlépe schopný využít obě nemovitosti (mateřská škola) obec Rožnov pod Radhoštěm. Privatizační projev Tesly Rožnov, a. s. byl schválen v průběhu dubna Již předtím však projevil stát prostřednictvím oprávněného úředníka (vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu ČR) dne vůli, aby obě budovy mateřských škol přešly do vlastnictví obce Rožnov pod Radhoštěm. Stalo se tak ještě před schválením privatizačního projektu, avšak již v období, kdy byla privatizace státního majetku schválena a směřovala ke svému zahájení. Tím je míněno schválení privatizačních projektů jednotlivých státních podniků, v případě Tesly, s. p., následně Tesly Rožnov, a. s., v dubnu Odvolací soud z tohoto pohledu hodnotí listinu nazvanou jako protokol o předání předškolních zařízení z majetku akciové společnosti Tesla Rožnov do majetku obce. Uvedená listina následuje po rozhodnutí vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky MP ČR a ve svém článku I. na toto rozhodnutí odkazuje. Stěžejní je však článek II. uvedené listiny, ve kterém je výslovně uvedeno vlastnictví se převádí v souladu s rozhodnutím Ministerstva průmyslu ČR ze dne ke dni Mohli bychom se zarazit nad zpětným datem zde uvedeným, které předchází samotnému rozhodnutí vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky MP ČR, avšak dle názoru odvolacího soudu toto zpětné datum nečiní větu zde uvedenou nikterak nesrozumitelnou a nesnižuje její právní význam. Jedná se zřejmě o jednu z mnoha chyb, která vyhotovení této listiny provázela (k tomu níže). Je zde však zcela jednoznačně uveden výraz vlastnictví se převádí, což nelze chápat jinak, než že touto listinou dochází k převodu vlastnického práva z dosavadního vlastníka Tesly Rožnov a. s. na nového vlastníka město Rožnov pod Radhoštěm. Listině neubírá na platnosti ani označení nabyvatele jako Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm, neboť odvolací soud ze své úřední činnosti

12 pokračování Co 124/2017 ví, jaké bylo na začátku 90. let zmatení pojmů mezi městským úřadem, městem a obcí. I soudy samy měly v té době problém rozlišit, o jaký pojem se správně jedná, natož účastníci uvedené smlouvy. Tato smlouva je však nesporně na straně Rožnova pod Radhoštěm podepsána starostou města, rovněž byl tento převod majetku schválen městským zastupitelstvem. Můžeme se pozastavit nad tím, proč již městské zastupitelstvo schvaluje smlouvu, která má být teprve uzavřena. Odvolací soud považuje za logické, že zcela jistě o uvedeném záměru museli zastupitelé města Rožnova pod Radhoštěm vědět a museli s tím také být srozuměni. Schválení budoucí dohody tak předcházelo uzavření samotné dohody, což však nemá vliv na její platnost. Předmět bezúplatného převodu ve smlouvě ji rovněž zcela mimo vší pochybnost rozlišen. Smlouva je podepsána za obě smluvní strany oprávněnými osobami, ředitel Tesly Rožnov a. s. jistě věděl, jaký dokument podepisuje a jaké budou ekonomické důsledky (Tesla Rožnov přestane být vlastníkem předmětných nemovitostí a město Rožnov pod Radhoštěm se vlastníkem stane). Dle 20 zákona č. 109/1964 Sb. (hospodářský zákoník účinný do ) právním úkonem je každé jednání nebo jiné chování, z něhož vyplývá vůle založit, změnit, zrušit nebo zachovat práva nebo povinnosti, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Právní úkon je třeba vykládat v souladu se skutečnou vůlí jednající organizace, a to v souladu s povahou jednání, o které jde. Při tom je třeba přihlédnout k okolnostem, za kterých byl projev učiněn, a k zásadám poctivého hospodářského styku. Z pohledu citovaného ustanovení je listina označená jako protokol o předání předškolních zařízení hospodářskou smlouvou, ze které jednoznačně vyplývá vůle změnit dosavadního vlastníka předmětných nemovitostí ze subjektu Tesla Rožnov a. s. na nabyvatele město Rožnov pod Radhoštěm. Uvědomme si tehdejší dobu. Je počátek 90. let, připravuje se proces transformace dosavadního socialistického hospodářství v hospodářství tržní. Ministerstvo průmyslu ČR rozhoduje o tom, že dosavadní majetek Tesly Rožnov a. s. (předtím zaniklé Tesly Rožnov, s. p.) má být převeden do vlastnictví obce města Rožnova pod Radhoštěm, která pro tento majetek bude mít nejlepší využití. Samotný převod vlastnického práva je poté, co je záměr schválen i městským zastupitelstvem a vyjádřen rozhodnutím odpovědného úředníka Ministerstva průmyslu ČR, proveden listinou, kterou je dle obsahu nutno považovat za smlouvu dle hospodářského zákoníku, tj. dvoustranný právní úkon, kde na jedné straně vystupuje převádějící Tesla, a. s. a na straně druhé nabyvatel město Rožnov pod Radhoštěm. V článku I. smlouvy je uveden právní základ převodu vlastnictví, tj. opětovně je poukázáno na vůli jediného akcionáře Tesly, a. s. státu, převést majetek z Tesly Rožnov a. s. na město Rožnov pod Radhoštěm. Samotný převod vlastnického práva je však zcela jednoznačně vyjádřen v článku II. tak, jak je uvedeno shora. K námitkám žalovaného k předmětné listině lze uvést tolik: viděno optikou dnešních nároků na obsah a formu listin o převodu majetku by zřejmě uvedená listina obstála jen těžko. Avšak na tento právní úkon je nutno nahlížet právě optikou zmíněných 90. let. Vytvářel se nový právní řád, vznikly obce jako samosprávné územní jednotky, plánovala se malá a velká privatizace. Nejen za Teslu Rožnov, a. s., ale především za obce jednali a vystupovali lidé, kteří nikdy v těchto funkcích nebyli a museli si poradit sami se všemi vznikajícími právními problémy. Do té doby se převod majetku v tzv. socialistickém vlastnictví děl pomocí hospodářských smluv, které měly formu jednostránkového, max. dvoustránkového formuláře, ve kterém byly všechny kolonky

13 pokračování Co 124/2017 již předtištěny a pouze se s větší či menší mírou určitosti vyplňovaly. Najednou si však v těchto zcela nových podmínkách musí subjekty jednající za město Rožnov pod Radhoštěm poradit samy a činí tak s nejlepší možnou vůlí, kterou po nich lze z tehdejšího pohledu vyžadovat. Odvolací soud nemá pochybnost o tom, že uvedená listina, byť nazvaná jako protokol o předání předškolních zařízení je smlouvou o převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem z převodce Tesly Rožnov, a. s. na nabyvatele město Rožnov pod Radhoštěm. Judikatura Nejvyššího soudu již dospěla k závěru, že k převodu vlastnického práva k nemovitostem mezi právnickými osobami dle hospodářského zákoníku, účinného do nebylo třeba registrace státním notářstvím. Proto ani v tomto případě nebyla registrace nutná, což je zřejmě důvod, pro který město Rožnov pod Radhoštěm v případě těchto nemovitostí nenechalo doběhnout původní proces registrace. Skutečnost, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví obce, respektoval právní předchůdce současného žalobce SVAS, a. s. až do roku 2000 (byť vlastnictví města Rožnova pod Radhoštěm k předmětným nemovitostem dovozoval z privatizačního projektu v rámci tzv. velké privatizace), teprve téměř před koncem objektivní vydržecí lhůty přichází SVAS, a. s. se zpochybněním vlastnického práva města Rožnova pod Radhoštěm. V předmětné věci však odvolací soud, na rozdíl od okresního soudu, pochybnost o vlastnickém právu města Rožnova pod Radhoštěm k budovám mateřských škol, nemá. Odkazuje na všechny výše uvedené argumenty, které jej vedly k závěru, že je na místě postup dle 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a změna napadeného rozsudku tak, že žalobě je vyhověno. V souladu s 142 odst. 1 o. s. ř. má procesně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud proto o těchto nákladech nově rozhodl ( 224 odst. 2 o. s. ř.). Odvolací soud dospěl k závěru, že účelně vynaloženými náklady na straně žalobce je kromě zaplaceného soudního poplatku také odměna zastupujícího advokáta a náhrada jeho hotových výdajů. S ohledem na názor Ústavního soudu vyslovený v nálezu sp. zn. III. ÚS 2984/09 má odvolací soud za to, že žalobce má právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s poskytnutím právní pomoci. Žalobce není statutárním městem, navíc se zde jedná o věc právně složitou, kdy nelze přepokládat, že by uvedenou problematiku zvládli bez újmy na žalobcových právech jeho zaměstnanci. Je proto na místě, že žalobce využil služeb advokáta a má právo na náhradu takto vzniklých nákladů. Za zastupování v řízení před soudem prvního stupně přísluší advokátu procesně úspěšného žalobce odměna dle 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši Kč za tyto úkony právní služby: převzetí zastoupení, podání žaloby, odvolání proti usnesení o zastavení řízení odměna ve výši jedné poloviny, odvolání proti usnesení o přerušení řízení odměna ve výši jedné poloviny, účast u jednání dne , odvolání proti rozsudku, účast u jednání dne Celkem činí tato odměna Kč (6 plných úkonů). Paušální náhrada výdajů za 7 úkonů právní služby po 300 Kč dle 13 odst. 3 vyhlášky činí Kč. Odvolací soud nepřiznal advokátovi odměnu za vyjádření ze dne , neboť zde pouze zástupce sdělil, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Náhrada cestovních výdajů dle 13 odst. 4 citované vyhlášky k jednání proběhlému v roce 2015 činí celkem 795 Kč (130 km x 6,7 l/100 km x 36,10 Kč/l nafty x 0,01 = 314 Kč;

14 pokračování Co 124/2017 3,70 Kč/1 km x 130 km = 481 Kč; celkem 795 Kč). Náhrada cestovních výdajů k ústnímu jednání proběhlému v roce 2017 činí celkem 756 Kč (130 km x 6,7 l/100 km x 28,60 Kč/l nafty x 0,01 = 249 Kč; 130 km x 3,90 Kč/1 km = 507 Kč; celkem 756 Kč). Náklady cestovného by tak činily Kč, avšak zástupce žalobce požadoval pouze uhradit částku Kč celkem, odvolací soud mu proto tuto částku přiznal. Celkové náklady činí Kč zvyšují se o 21% daně z přidané hodnoty na částku Kč. Zaplacený soudní poplatek za žalobu a za první odvolání ve věci samé činí 2 x Kč = Kč, celkem činí náklady řízení před soudem prvního stupně Kč. Procesně neúspěšný žalovaný je povinen procesně úspěšnému žalobci tyto náklady zaplatit. Podmínky pro aplikaci 150 o. s. ř. zde shledány nebyly. V odvolacím řízení procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení. Odměna zastupujícího advokáta činí Kč za 2 úkony právní služby = Kč (podání odvolání a účast u jednání dne ). Paušální náhrada výdajů činí 2 x 300 Kč = 600 Kč, celková částka Kč se zvyšuje o 21% daně z přidané hodnoty na částku Kč. Také tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobci. Ani zde nebyly shledány podmínky pro aplikaci 150 o. s. ř. V obou případech je stanovena lhůta k plnění v souladu s 160 odst. 1 a platební místo v souladu s 149 odst. 1 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle 237 o. s. ř. dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení u Okresního soudu ve Vsetíně pobočka ve Valašském Meziříčí. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Ostrava 2. června 2017 Za správnost vyhotovení: Michal Vozar JUDr. Bohumír Žídek, v. r. předseda senátu