Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví
|
|
- Břetislav Pavlík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví Vydává Podblanické ekocentrum ČSOP a Muzeum Podblanicka Ročník XV. (XXXVII.) č Freska v Sázavském klášteře, na níž Břetislav I. obětuje nadační listinu kláštera na oltáři Panny Marie (k článku na straně 10).
2 Pyšelské muzeum představuje etnografickou a numismatickou sbírku, archeologii a historii obce a okolí (k článku na straně 15). OBSAH ČÍSLA Všivec lesní znovu nalezen v PP Částrovické rybníky (M. Klaudys)... 2 Šídlo červené znovu na Podblanicku (L. Hanel)... 5 Obnova benátské studánky ve vlašimském parku (P. Pešout, J. Nusek)... 6 Nejen davelský Remagen (2) (J. Košťák)... 8 Ukryté poklady v Sázavském klášteře sv. Prokopa (S. Matoušová) Vlašimský pěvec Jost Dworsky (J. Nusek) Z pamětní knihy Ratměřic (2) (J. Coufalík) Patnáct let stálé expozice pyšelského muzea (Z. Srnská) Z historie ochotnického divadla ve Zdislavicích (S. Rýdlová) Příloha Ze starších čísel Jak si šel Václav Vlček ze Střechova do Kácova v zimě pro liniár (2)... I Regionální pověsti, povídky, vyprávění a poezie Mariánské údolí Pouť na Hrádku 1945 (J. Jarolímková-Lipinská)... II Regionální literatura Okres Vlašimský (J. Vlček)... III Český Merán č. 15 (V. Kovařík)... IV Zprávy a sdělení Podblanická galerie jubiluje (S. Příhoda, J. Urban)... IV Čtyřleté pátrání po významu 4P zdárně zakončeno (L. Suchanová)... VI Zprávy ze Záchranné stanice pro živočichy (M. Musilová)... VIII Odešel vzácný člověk (V. Zelený)... XI Do tohoto čísla přispěli... XII Přehled plánovaných akcí Muzea Podblanicka a ČSOP Vlašim... XIII
3 Vážení čtenáři, Ročník XV. (XXXVII.), číslo 3, 2011 Vlastivědný čtvrtletník Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví. První číslo Pod Blaníkem vyšlo v roce Po padesátileté odmlce bylo roku 1997 jeho vydávání obnoveno. Vydává Český svaz ochránců přírody Vlašim a Muzeum Podblanicka ve spolupráci s AOPK ČR, Správou Chráněné krajinné oblasti Blaník. Adresa redakce: Podblanické ekocentrum ČSOP, Pláteníkova 264, Vlašim Tel./fax: , vlasim@csop.cz Internet: Administrace: Dagmar Tlustošová Redakční rada: Mgr. Radovan Cáder Prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc. Mgr. Václav Kovařík PhDr. Jindřich Nusek Ing. Pavel Pešout (předseda) PhDr. Ivana Preislerová Slávka Rýdlová Milan Štědra Mgr. Jan Urban PhDr. Libuše Váňová Ing. Jana Zmeškalová Tiskne: VaMB s. r. o. Štěchovice Uzávěrka tohoto čísla: Registrováno OkÚ Benešov, č. 43/97 Evidenční číslo MK ČR E ISSN Cena: 18 Kč (DPH 10 %), pro členy ČSOP Vlašim zdarma Předplatné časopisu a inzerci lze objednat na adrese redakce. Název a logo Pod Blaníkem je národní ochranná známka zapsaná v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví. Časopis Pod Blaníkem a další regionální publikace lze zakoupit na následujících prodejních místech: Benešov: Knihkupectví Daniela, Masarykovo nám.; Infocentrum, Malé nám.; Jankov: Smíšené zboží, Věra Houdková; Kamberk: Smíšené zboží; Kondrac: Potraviny Macešková; Louňovice p. Blaníkem: Infocentrum; Smíšené zboží; Načeradec: Potraviny Hergeselová; Sázava: Infocentrum; Vlašim: Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim; Muzeum Podblanicka, zámek Vlašim; Knihkupectví Žížalová, Komenského ul.; Podblanické infocentrum, zámek Vlašim; Votice: Infocentrum; Zvěstov: Smíšené zboží Žák. právě otvíráte třetí číslo letošního čtvrtletníku Pod Blaníkem, i tentokrát v něm přinášíme zajímavé příspěvky o krajině pod Blaníkem a lidech v ní žijících. Rád bych Vás upozornil na tři články, které sice pojednávají o různých tématech, ale přesto mají jedno společné. První se věnuje ohroženým mokřadním loukám na Podblanicku, další odkrývání vzácných fresek v Sázavském klášteře a třetí již tradičně přináší zprávy z činnosti Záchranné stanice pro živočichy v příloze časopisu. Co že všechny tyto články spojuje? Podpora individuálních dárců. Rozvoj dárcovství, mecenášství je důležitým signálem poukazujícím na probíhající pozitivní změnu české společnosti v posledních dvaceti letech. Přestože charitativní činnosti se v minulosti věnovala řada osobností, jmenujme např. architekta Josefa Hlávku, období nacismu a komunismu zabránilo vzniku tradičních struktur občanské společnosti. Byl zlikvidován spolkový život v kontextu podpory veřejně prospěšných aktivit, po polovině dvacátého století prosazován princip obecné rovnosti a uniformity. Slovo mecenáš proto bylo v České republice znovu objevováno až po roce První mecenáši většinou pocházeli z řad restituentů a často se jednalo o osobnosti, které měly zahraniční exulantskou zkušenost a snažili se přispět k rychlé obnově občanské společnosti. Mezi takové patří např. pan Ladislav Čerych. V posledním desetiletí se situace již začíná blížit demokraciím s nepřerušeným vývojem občanské společnosti. Mecenáši jsou dnes z většiny úspěšní podnikatelé, kteří nejsou poznamenání nějakou historickou zátěží. Jedná se o bohaté občany, kteří svojí prací získali významný majetek a v momentě, kdy zjistili, že vlastní o hodně více, než potřebují pro zajištění vlastních potřeb, chtějí přispět v oblasti společenských aktivit. Příkladem může být matematik Karel Janeček. Cenné však je, že i běžní občané se rozhodnou jednorázově i pravidelně podpořit projekty v oblasti sociální, kulturní, ochrany přírody apod. Rád bych na tomto místě vzpomněl nedávno zesnulou paní Libuši Frankovou, která pravidelně přispívala nemalými finančními částkami na chod Záchranné stanice pro živočichy. Snad se již blíží doba, kdy neziskové projekty budou mnohem více spoléhat na financování soukromé, než státní. Uzávěrka dalšího čísla časopisu Pod Blaníkem (4. číslo XV. ročníku) bude 12. září Uvítáme kratší i delší příspěvky o přírodě, krajině, životním prostředí, historii, kultuře i současném dění na Podblanicku. Podělte se o své poznatky a dojmy z malebného Benešovska, Vlašimska, Voticka, Dolního Posázaví, Českého Meránu a České Sibiře. Příspěvky přijímáme v jakékoliv písemné formě, vítáme v elektronické podobě na disketě, nebo em. Příspěvky pokud možno doplňte fotografiemi, pérovkami či jinými ilustracemi. Jménem redakční rady Vám přeji příjemné čtení. Pavel Pešout
4 Všivec lesní znovu nalezen v Přírodní památce Částrovické rybníky Všivec lesní (Pedicularis sylvatica) je nízká, do 20 cm vysoká rostlina. Hlavní lodyha je přímá, postranní větve vyrůstající při její bázi jsou obvykle delší než hlavní lodyha, poléhavé, s vystoupavým koncem. Listy jsou peřenosečné, obvykle velikosti od 1,5 do 2,5 cm, hrubě zubaté. Květy jsou seskupeny ve volném hroznovitém květenství. Pro květ je typický nafouklý dvoupyský kalich, koruna je červenofialová až růžová. Koruna má výrazný přilbovitý horní pysk, který je vpředu uťatý. Dolní korunní pysk je nazpět odstálý, zřetelně kratší než horní. Kvete od května do června. Roste od nížin po horské polohy, na vlhkých až mokrých, často zrašeliněných loukách, krátkostébelných smilkových pastvinách a vřesovištích. Je to světlomilný a konkurenčně slabý druh, při zarůstání biotopů vysokostébelnou vegetací rychle ustupuje, stejně tak jako na vysušovaných stanovištích. Patří mezi zákonem chráněné druhy (ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. je řazen mezi druhy silně ohrožené). V Červeném seznamu (Procházka, 2001) je zařazen mezi druhy ohrožené. Historické rozšíření všivce lesního na Podblanicku shrnuje V. Zelený (1976). Všivec se vyskytuje na Podblanicku roztroušeně, směrem k východu se počet lokalit zvyšuje. Těžiště rozšíření a největší počet lokalit byl již v minulosti na Vlašimsku. Lokality na Vlašimsku jsou současně okrajem silného rozšíření všivce lesního na Vysočině. V posledních letech byl výskyt všivce ověřen na Podblanicku na lokalitách uvedených v tabulce. Lokalita Řísnické louky je pravděpodobně nejbohatší lokalitou tohoto druhu na Podblanicku. Další bohatou lokalitou jsou Mokřadní louky u Blažejovic, obě lokality leží již blízko hranice Středočeského kraje a společně s výskytem v přírodní rezervaci Údolí potoka u Dolské myslivny jsou již zmiňovaným předpolím velkého počtu lokalit všivce na Vysočině. Malá populace se vyskytuje i na lokalitě Na Kačíně. Zajímavý je i výskyt u mělkých odvodňovacích příkopů na vyvýšené planině u pomníku u Dobříčkova. Lokality všivce lesního jsou zvětšiny zařazeny do programu ČSOP Vlašim Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka. ČSOP Vlašim zajišťuje ve spolupráci s vlastníky na lokalitách odpovídající hospodaření, lokality jsou vybaveny informačními tabulemi pro návštěvníky. Na záchranu těchto území přispívají ČSOP Vlašim mnozí sponzoři i individuální dárci. Za pomoci příspěvků drobných dárců se některé lokality podařilo i vykoupit. V přírodní památce Částrovické rybníky nalezl všivec lesní P. Pešout (1992) a nález všivce byl jedním z podpůrných důvodů vyhlášení tohoto území přírodní památkou. V pozdějších letech zde však nebyl nalezen. V letech 2007 až 2008 provedla A. Havlíčková Rešlová podrobnou inventarizaci rostlinných druhů přírodní památky Částrovické rybníky, kdy zde všivec opět nebyl zaznamenán. Louka v přírodní památce s výskytem všivce byla od roku 2001 pravidelně za podpory Správy CHKO Blaník sečena lehkou mechanizací s ohledem na zachování luční vegetace. Při letošním pravidelném monitoringu mokřadní louky v přírodní památce byl nalezen kvetoucí všivec lesní v dolní části louky na typickém stanovišti krátkostébelném trávníku v sousedství podmáčených ploch. Z dalších typických rostlin zde roste např. vítod obecný (Polygala vulgaris). Populace Lokality s ověřeným výskytem všivce na Podblanicku. Galilejský rybník (louka nad rybníkem) Pešout, 1992 Mokřadní louka u pomníku u Dobříčkova Pešout, 2009 Koušovice Zelený, 1970, Pešout, 1990 Mokřadní louky u Blažejovic Klaudys, , 2010 Na Kačíně Vašíček, 2004, Pešout, 2009 Přírodní památka Částrovické rybníky Pešout, 1996 Přírodní rezervace Údolí potoka u Dolské myslivny Albrecht, 1984, Sádlo, 1994 Řísnické louky Pešout, 1996, Klaudys, , Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3
5 všivce tvořená rozvětvenými lodyhami zde roste na ploše cca 5 m 2, s nepravidelným rozmístěním. Zjištění výskytu po řadě let lze přičíst nepravidelné seči louky v devadesátých letech minulého století, kdy rostliny pravděpodobně setrvávaly na lokalitě ve vegetativním stavu a díky své malé výšce unikaly pozornosti. Odpovídající management po vyhlášení přírodní památky vedoucí k dobrému stavu biotopu umožnil i rozvoj populace všivce lesního. Management mokřadní louky v přírodní památce Částrovické rybníky je nastaven tak, aby co nejvíce respektoval požadavky přítomných druhů rostlin a živočichů. Louka je sečena jedenkrát ročně, a to ve dvou částech (v termínu na konci června a koncem srpna). Plocha s výskytem všivce bude doplněna zvláštním managementem (dvojí seč, bude zváženo i rozrušování drnu), která zabezpečí dostatek světla a omezení konkurence vysokých bylin pro světlomilný všivec. Nález všivce lesního po řadě let ukazuje na možnost stálého výskytu i na dalších lokalitách na Podblanicku, kde nebyl v poslední době zaznamenán a kde může být pro nízký vzrůst přehlížen. Autor uvítá informace o výskytu tohoto druhu z dalších míst Podblanicka, zprávy je možné zaslat do redakce časopisu. Martin Klaudys (foto: autor) Všivec lesní detail květenství. Sečení na lokalitě Řísnické louky. Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3 3
6 Literatura: Albrecht J., 1984: Odborné botanické posouzení zájmových lokalit v okolí Lukavce. ms. depon in. AOPK ČR Havlíčkův Brod. Havlíčková A., 2008: Botanický průzkum PP Částrovické rybníky. ms.depon in Správa CHKO Blaník. Klaudys M., : Dokumentace k lokalitám v péči Pozemkového spolku pro přírodu a památky Podblanicka. ms. archiv ČSOP Vlašim. Klaudys M., 2010: Závěrečná zpráva Projektu ČSOP Ochrana biodiverzity: Řísnické louky - Monitoring lokalit v péči Pozemkového spolku pro přírodu a památky Podblanicka. Klaudys M., 2010: Závěrečná zpráva Programu ČSOP Ochrana biodiverzity: Louky u Blažejovic - Monitoring lokalit v péči Pozemkového spolku pro přírodu a památky Podblanicka. Pešout P., 1990: Nález všivce lesního v lokalitě Koušovice meliorační příkop., nepubl. údaj z botanické dokumentace ISOP, Správa CHKO Blaník. Pešout P., 1992: Ďáblík bahenní na Podblanicku. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 32, str Pešout P., 1996: Příspěvek k poznání rostlinstva Vlašimska IV.Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 36, str Pešout P., 2009: Nález všivce lesního v území Na Kačíně a u Dobříčkova, ústní sdělení. Procházka F. (ed.), 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda 18, AOPK ČR, Praha. Sádlo J., 1994: Hodnocení možného vlivu plán. odběrů vody na ochranářskou hodnotu CHÚ U Dolské myslivny. Průhonice. Slavík B. (ed.), 2000: Květena České republiky 6. Academia, Praha. Vašíček J., 2004: Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd: Křivsoudov (A0466). Zelený V., 1970: Příspěvek k výzkumu květeny Vlašimska IV. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 11, str Zelený V., 1976: Chráněné a méně známé rostliny Podblanicka. Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha. 4 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3
7 Šídlo červené znovu na Podblanicku Šídlo červené (Anaciaeschna isosceles) z řádu vážek (Odonata) patří mezi vzácné druhy na Podblanicku. Dá se poznat poměrně lehce podle celkově hnědého zbarvení (zadeček je bez nápadné kresby i bez modrých skvrnek), křídla jsou čirá s černou žilnatinou, oči jsou svítivě zelené. Lze ho zaměnit jedině s šídlem velkým (Aeshna grandis), které je ale větší, hnědočerveně zbarvené a jeho křídla jsou zlatavě hnědavá (žilnatina je hnědá). Šídlo červené je druhem na živiny bohatších prohřívaných stojatých vod zarostlých bažin, mokřadních luk či slepých ramen řek. Objevuje se ale i u člověkem vytvořených či jím ovlivňovaných lokalit (rybníky, pískovny, štěrkovny, zatopené příkopy). Dává přednost mělčím prosluněným a prohřívaným biotopům s bohatými porosty vegetace. Samička klade vajíčka osamoceně na plovoucí vegetaci nebo na vegetaci u břehu. Dravé larvy se ve vodě vyvíjejí 1 až 3 roky. Líhnutí dospělců probíhá od dubna do června. Létající jedince šídla červeného můžeme zastihnout kolem vod někdy až do srpna. Tento druh se v České republice objevuje jen roztroušeně. Vzhledem k jeho sporadickému výskytu je tento druh zařazen v posledním Červeném seznamu do kategorie zranitelný. Na Podblanicku bylo šídlo červené poprvé nalezeno v přírodní rezervaci Podlesí v CHKO Blaník v roce Nové nálezy byly zaznamenány na polovypuštěném rybníku u statku Skalkov jihovýchodně od Vlašimi (mapovací čtverec 6255, nadmořská výška 470 m n. m.) až v letošním roce, kdy 5. června 2011 zde byli pozorováni dva létající samečci. Dne 16. června 2011 bylo pozorováno Jiřím Pokorným sedm jedinců šídla červeného v přírodní rezervaci Podlesí u Býkovic (mapovací čtverec 6355, nadmořská výška 480 m n. m.), a to včetně tzv. tandemu, kdy sameček létá určitou dobu společně se samičkou a přidržuje si ji svými zadečkovými přívěsky. Jedná se o epigamní chování, které předchází vlastní kopulaci a pak kladení vajíček. Lze tudíž oprávněně předpokládat, že se na Podblanicku toto šídlo rozmnožuje (dříve byl tento druh v tomto regionu hodnocen jen jako migrant). Bude zajímavé v dalších letech sledovat, zda se šídlo červené stalo skutečně trvalou součástí podblanické odonatofauny. Lubomír Hanel (foto: autor) Sameček šídla červeného odchycený na rybníku u statku Skalkov u Vlašimi dne Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3 5
8 Obnova Benátské studánky ve vlašimském parku Zámecký park ve Vlašimi vynikal spojením členitého terénu a bohaté architektury. Drobné stavby vznikaly ve dvou hlavních fázích. V letech 1775 až 1800 u nich doznívalo osvícenství, ve 40. až 60. letech 19. století patřily k vrcholnému romantismu (Nusek, J. 2008a). Celý park je od roku 1994 rozsáhle rekonstruován. Obnovují se přírodní prvky i dochovaná architektura (Pešout, P. 2006). V červnu 2008 byl veřejnosti zpřístupněn Čínský pavilon a v současnosti je rekonstruována socha Samsona, přesněji Herkulův sloup, umístěný na skále nad Blanicí v zadní části parku (Pešout, P., Talavera, D. 2010). Na obnovu mnoho let čeká také tzv. Benátská studánka. Vznikla v rámci úprav parku, probíhajících od 40. let 19. století za Karla Viléma z Auerspergu. Ve stejné době byl přestavěn např. i Starý hrad a zřizovány parkové brány. Studánka, umístěná ve svahu nad Mlýnským potokem, zřejmě navázala na drobnou stavbu Minerálního pramene z konce 18. století. Podobu studánky dokládají snímky kolem roku Šlo o asi pět metrů vysokou stavbu z posázavské arkózy, bohatě novogoticky zdobenou. Podkovovitý půdorys vymezoval sokl, členěný kružbovým čtyřlistem. Po stranách navazovaly kvádrovité pilířky a z nich vyrůstaly stojky s tordovanými sloupky. Nesly hlavní štítový útvar, rámovaný články s fiálou. Obdélné pole štítu pronikal oblouk (oslí hřbet) s bohatou vrcholovou kytkou. Oblouk lemoval úponek a vyplňovala kružba s ústředním čtyřlistem a trojlisty po stranách. Zbylé pole členil šupinový vzor a čtyřlistový terčík. Vnitřní prostor zastřešovala koncha z kamenných desek. Právě typ štítu s fiálami evokoval výzdobu benátských staveb a dal studánce název. Autor projektu zůstává s otazníkem, přestože se zřejmě podílel na dalších auersperských stavbách. Do stejné linie patří i pojetí arkýře Starého hradu, tehdy přebudovávaného (Nusek, J. 2008b). Novogotická studánka se stala oblíbeným parkovým zastavením. Přes postupující erozi měkkého pískovce přežil objekt i druhou světovou válku. Přibývaly ale vandalské útoky a v padesátých letech již stálo nad pramenem jen torzo s tordovanými sloupky, narušenou deskovou stěnou, bez štítu a konchové klenby. Kolem roku 1963 zůstala pouze rozviklaná soklová základna. Rámovala vlastní studánku a v pozdějších letech byla zpevněna. Tak známe Benátskou studánku do dnešních dnů. Několik fragmentů štítu, soklového čela a klenby bylo složeno v areálu Technických služeb a roku 2007 dokumentováno Muzeem Podblanicka (Nusek, J. 2008b). Článek vrcholové kytky studánky byl objeven při rekonstrukci Vlašimské brány a najdete jej v expozici muzea. Studánka je opakovaně čistěna, naposledy letos v květnu oddílem Mladých ochránců přírody Včelojedi. Na generální obnovu však stále čeká a destrukce dochovaných částí pokračuje. Proto Český svaz ochránců přírody v roce 2010 inicioval ve spolupráci s náměstkem hejtmana prof. Zdeňkem Seidlem zpracování žádosti na její obnovu z Programu záchrany kulturního dědictví Středočeského kraje. Město Vlašim zadalo zpracování projektové dokumentace Architektonickému ateliéru 2H s. r. o. Návrh obnovy předpokládá rekonstrukci roubení studánky a soklu až do výše římsy a stavbu nového oblouku z kvádrů z božanovského pískovce. Prostor nad hladinou by měla uzavřít vodorovná mříž a původní tvar niky s konchou naznačí mříž s ozdobný- Minerální pramen na kolorované rytině z roku 1802 (kresbu provedl Antonín Pucherna, rytinu Václav Berger; Archiv ČSOP Vlašim) výřez. 6 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3
9 Stávající stav studánky (Fotoarchiv Města Vlašimi). Nákres návrhu obnovy Benátské studánky do fotografie (autor: Ing. arch. Ivan Hořejší). Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3 7
10 mi kovanými prvky. Dochované fragmenty stavby budou vyzvednuty z Technických služeb a po restaurování uloženy v lapidáriu Muzea Podblanicka. Podle orgánů památkové péče by měl zvolený postup umožnit, v případě budoucího rozhodnutí, přesnou rekonstrukci původní stavby. U studánky budou umístěny také lavičky, tabulka s informací o historii a opraví se mlatová cesta. Středočeský kraj Městu Vlašim dotaci ve výši 791 tisíc korun letos začátkem června udělil (celková hodnota rekonstrukce činí dle projektu téměř 880 tisíc korun). Po vyřízení nezbytných formalit a doplnění odborných průzkumů může tedy záchrana studánky naplno začít. Výsledek bude volně odkazovat na původní, architektonicky pozoruhodnou stavbu. V českých zemích nemá Benátská studánka ani mezi zaniklými objekty zatím analogii. Jako výklenková vyniká i v rámci středoevropského prostředí, kde u novogotických studánek a studní převažuje baldachýnový typ. Portálový útvar měl blízko k dobové náhrobní architektuře. Pavel Pešout, Jindřich Nusek Literatura: Nusek, J. (2008a): K sentimentální struktuře zámeckého parku ve Vlašimi. Časopis Společnosti přátel starožitností 2: Pešout, P. (2006): Rekonstrukce vlašimského parku. Pod Blaníkem X/1:7-13. Pešout, P., Talavera, D. (2010): Obnova sochy Samsona v zámeckém parku. Pod Blaníkem XIV/1:5-6. Nusek, J. (2008b): K fragmentům parkové a zámecké architektury ve Vlašimi. Středočeský vlastivědný sborník NEJEN DAVELSKÝ REMAGEN (2) Znak Davle Je neobvyklý a vymyká se běžným heraldickým zvyklostem. Je totiž tvořen ozářenou hlavou sv. Jana Křtitele na podnosu, který se podobá míse. Stejný symbol tvořila a tvoří pečeť. Proč tato neobvyklost? Má souvislost s kostelem sv. Kiliána, který se nachází proti ostrovu za silnicí. K nevšednostem patří skutečnost, že na českém území neexistuje druhý kostel tohoto svatého na rozdíl od bavorské části sousedního Německa, kde jméno Kilián už tak neobvyklé není. Davelský kronikář K. Vančura to vysvětluje tím, že Kilián, původně Mullagh, byl vlastně keltský mnich. Ten se dostal do sporu s kmenovým králem kvůli tomu, že si vzal za ženu vdovu svého bratra. Stalo se tak v roce 689 a následovala jeho smrt umučením. Pak byl blahořečen a už jako sv. Kilián se stal patronem Bavorska. A z Dolního Altaichu přišli do zdejšího Ostrovského kláštera benediktini. Ale proč Jan Křtitel? V Písmu svatém připomíná evangelista Matouš podobný osud Jana Křtitele. Stalo se tak za knížete Herodese. Ten ho kritizoval Davelský znak za stejný čin, a proto byl dán do vězení. Když se však slavily Herodesovy narozeniny, jeho dcera Salome tančila před hosty. Asi skvostně. Přísahou otce a panovníka jí byla slíbena jakákoliv odměna. Na přání její matky požádala o hlavu Jana Křtitele. Herodes, ač nerad, přísahu musel splnit. Ve vězení byl Jan Křtitel popraven a jeho hlavou byla k úžasu přítomných obdarována Salome. Spolek Vltavan K těm davelsky nejznámějším patří Vltavan. V roce 1997 důstojně oslavil sto let trvání. Slavnostmi, na níž hrála vlastní hudba se stejnojmenným názvem a kapelníkem Antonínem Borovičkou, ale i vydáním téměř padesátistránkové publikace s množstvím fotografií. Stejná doba uplynula od dne, kdy na vltavském nábřeží v Davli vztyčili vlajkový stožár. K němu přibyl uctívaný znak plavců, šífařů i dělníků z místních cihelen a lomů, kteří přepravovali po vodě vše potřebné. Znaku vévodí kotva. Symbol spojení s vodou řeky Vltavy ve chvílích poctivé dřiny, okamžiků, kdy rozvodněná bere a ničí vše ve své blízkosti. Na druhé straně může připomínat i radostné okamžiky v příchodu jara a hlavně plavební sezóny parníků i všeho, co s tím souviselo. Tradice Vltavanu nezanikla. V dubnu 1996 byl vysvěcen nový vltavanský prapor. A fotografie nejmladších členů v uniformách jsou jistě zárukou pokračování spolku. 8 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3
11 Davle a Sázava patří neodmyslitelně k sobě (dobová pohlednice). Davelské osobnosti Z těch již jmenovaných kapelník Antonín Borovička ( ) zvaný též král české lidovky. Vyučil se poctivému řemeslu hrnčířskému, ale políbila ho hudební múza a ve svém objetí ho držela více než čtyřicet let. Jejím plodem se stal téměř stejný počet skladeb. Sláva jeho pochodů, polek a valčíků pronikla do Rakouska, Německa i Švýcarska. Za všechny jmenujme kdysi a snad i dnes oblíbené Vyhrávala kapela, Jiřinku či Havelskou. Málokdo už dnes ví, že v Davli působila rodina Vančurova. Otec Václav Vojtěch zastával 17 let správcovství v kruhové cihelně i v lomech. A syn, pozdější lékař a spisovatel, tady chodil na přelomu předminulého století do obecné školy. Žily zde však také postavy všední, a kdyby nedošlo k náhodě, zůstaly by asi bez povšimnutí. K nim patřil třeba švec Ambrož, svého času zvaný Terno. Měl souvislost s židem Kleinem. Ten zprvu obcházel okolí s pytlem a sbíral hadry, kosti, kůže i staré sklo. Než odešel snad natrvalo k vystudovanému synovi do Prahy, zařídil si malý krámek se svíčkami, provazy, tkaničkami zkrátka, jak říkali místní samými šmejdy. Úředně si však zřídil lotynku. U něho se vsázelo na čtyři numera bez ohledu za kolik krejcarů. K uhodnutí stačilo štěstí, ale velkým pomocníkem byl chaldejský snář, podle něhož se sny převáděly na čísla. Klientela byla dobrá. Do ní vstoupil také jmenovaný švec. Vsadil, numera si nechal poznamenat na kousek papíru, a ten přilepil doma na dveře. Za týden nečekaně vyhrál, protože trefil terno. Žid však chtěl důkaz. Papír však držel. Vysadil dveře a přivlekl je k židovi. Už cestou vzbuzoval pozornost. Ta se znásobila po výhře. Tenkrát se o tomhle ševci dlouho po Davli mluvilo. Možná stejně zajímavě by se dalo povídat o mlynářích, ale třeba také o dr. Fr. Soukupovi z čp. 1 na Sázavě, který to dotáhl na rakouského poslance a v první republice na prvního ministra spravedlnosti. S menším státním významem se do dějin Davle zapsal J. Spilka. Plul na šífech, v zimě truhlařil, při založení spolku Vltavan pracoval v jeho výboru. Stavěl nákladní čluny o nosnosti až 170 tun. Působil ve Vltavsko-labské dopravě. Stal se zkušebním komisařem Čs. plavebního úřadu. Až do roku 1948 patřil také mezi velmi bohaté lidi zásluhou své pracovitosti a chytrosti. Nepodlehl osudu. Až do smrti ve svých 98 letech pečoval o několik kalojemů na Hořínském kanále. Jeho potomci zůstali věrni Davli a Vltavě. Jan Spilka (v pořadí třetí) byl zvolen v roce 1994 předsedou štěchovického spolku Vltavan. Ačkoliv zajímavých davelských osobností by byla ještě dlouhá řada, připomeňme si už jen zasloužilého starostu, statkáře a držitele zlatého záslužného kříže, Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3 9
12 a to pana Josefa Lišku. Starostenský úřad zastával 46 let, a to v letech 1867 až 1914 (s devítiletou přestávkou, kdy působil jako nájemce dvora v Lešanech). Starostování se ujal ve svých 26 letech. Jaromír Košťák Poděkování: Autor děkuje davelské knihovnici paní I. Bílkové za uvedení do problematiky a tiskové podklady. Literatura: Viz minulé číslo Pod Blaníkem. Ukryté poklady v Sázavském klášteře sv. Prokopa V roce 2007 narazili restaurátoři při restaurátorském průzkumu v přízemí křížové chodby Sázavského kláštera na více než dvě stě let zabílené fresky z doby barokního rozkvětu kláštera a částečně i z doby vlády císaře Karla IV. Bylo to brzy poté, co se tato jedinečná kulturní památka spojená s českým národním patronem sv. Prokopem po restitucích opět dostala v roce 2006 do rukou českého státu. V klenbách i po stěnách ambitu se našly náznaky výjevů ze života sv. Prokopa, a také latinské texty. Nejde o maličkost, jde pravděpodobně o dobře zachovaných tisíc metrů čtverečních maleb! Podle historických pramenů by jen v přízemí kláštera mělo být osmnáct výjevů, ale kleneb je čtyřiadvacet. Jaké obrazy z dějin Sázavského kláštera jsou na nich, zatím nikdo nemůže ani tušit. Již v roce 2007 mohli návštěvníci poprvé spatřit v nice vstupního vestibulu například tvář svaté Ludmily i tváře mužských národních patronů, o rok později byla odhalena freska zobrazující smrt sv. Prokopa, kterému dva andělé nesou bílé roucho na jeho cestu do věčného nebe. V roce 2009 restaurátoři odhalili nádhernou architektonicky i figurálně bohatou scénu, kde český kníže Břetislav I. obětuje nadační listinu kláštera na oltáři Panny Marie. Břetislav má v ruce listinu s pečetí, za ním stojí biskup Šebíř a pod ním klečí sv. Prokop. Přítomni jsou bojovníci, velmožové České země. Zajímavé je, že obraz velmi podobný této fresce, dílo jednoho z nejvýznamnějších malířů 18. století, jezuity Ignáce Raaba, visí v kostele sv. Prokopa ke křížové chodbě přiléhající. Odkrývání dějin v obrazech v Sázavském klášteře je jednou z největších priorit Středočeského Národního památkového ústavu (NPÚ), který i v období nastupující finanční krize v letech 2007 až 2009 jejich odkrývání financoval. V roce 2010 však byly rozpočty na obnovy a opravy státních památek již tak malé, že nestačily ani na řešení všech havárií. Odkrývání sázavských fresek bylo pozastaveno. Středočeský NPÚ proto ve snaze získat i jiné zdroje na odkrývání a restaurování dalších fresek vyhlásil v roce 2009 veřejnou sbírku. Je pro mě velká radost sledovat, jak z příspěvků návštěvníků seniorů, studentů, rodin s dětmi, milovníků tohoto poutního místa peněz přibývá. K dnešnímu dni už je ve sbírce Kč. Těším se na každou další odkrytou fresku přijeďte se do Sázavy podívat i vy! Břetislav I. na fresce detail. Slávka Matoušová (foto: archiv Středočeského NPÚ) 10 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3
13 Vlašimský pěvec Jost Dworsky Ve většině zahraničních lexikonů opery nechybí Jaro Dworsky, od jehož narození letos uplynulo 120 let. Bývá uváděn jako německý tenorista, obvykle ale s poznámkou, že byl synem pěvce Josta či Jaroslawa Dworskeho původem z Vlašimi. Od něj získal vrozené nadání i první hudební školení. Jost Dworsky, český mistr středoevropských scén kolem roku 1900, si zaslouží poznámku. Narodil se 5. února 1853 jako Jaroslav Dvořák v č. p. 20 v rodině Josefa Dvořáka sluhy při c. k. berničním úřadě ve Vlašimi. V prvních letech školy zažil ještě řídícího Antonína Hellera. Výborného pedagoga, hudebníka i skladatele, který jistě využil jeho nadání na kůru. V letech 1876 až 1879 studoval v Praze známou pěveckou a operní školu Františka Pivody. Jeho kolegyní-spolužačkou byla např. sopranistka Irma Reichová. Umělecky začal vystupovat jako Jaroslav Dvorský, v německém prostředí Jost či Jaroslaw Dworsky. Po začátcích v Praze a Brně nastoupil významnější angažmá v šlesvicko-holštýnském Lübecku (1884 až 1885). V sezóně 1885/86 hostoval v Metropolitní opeře v New Yorku. Uvedl se 23. listopadu 1885 rolí Šlechtice ve Wagnerově Lohengrinovi. Zažil tak třetí rok mladé scény, která se díky šéfdirigentu Leopoldu Damroschovi měnila na operu německou. Damrosch jako pruský rodák angažoval řadu středoevropských pěvců, včetně Dworskeho. Sezónu 1886/87 již prožil třiatřicetiletý pěvec v městském divadle v Olomouci. Tedy tři roky po působení Gustava Mahlera, který přivedl soubor k novému rozkvětu. Jako zralý hrdinský tenor zpívá Dworsky v pruské Vratislavi (1887/88), meklenburském Rostocku (1888/89) a pruské Poznani (1889/90). Během této části kariéry exceloval v řadě rolí, včetně Florestana v Beethovenově Fideliovi a Tamina v Mozartově Kouzelné flétně. Především ale jako Lohengrin, Tannhäuser a Siegfried ve stejnojmenných Wagnerových operách i jako Erik v jeho Bludném Holanďanu. V 90. letech se vlašimský Jost Dworsky dostává na vrchol. Jako výzvu přijímá 1. října 1890 angažmá ve východopruském Královci, kde městské divadlo zažívalo krizi souboru. Zůstal tam dva roky a 24. ledna 1891 se mu narodil syn Jaro (Jaroslaw). Na šest let (1892 až 1898) se pak vydal do Stadttheater v pobaltské Rize. Zažil tu řadu osobností, včetně kapelníků Otto Lohse a Bruno Waltera, i hudebních událostí. V únoru 1894 např. účinkoval v premiéře oratoria Hlediště divadla v Královci kolem roku Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3 11
14 Divadlo v Královci kolem roku 1900, působiště Josta i Jara Dworskych. Mojžíš Antona Rubinsteina. Představení dirigoval Wilhelm Bergner. Sezónu 1898/99 strávil v městském divadle v Bratislavě (Pressburgu), ale pak se vrací do Královce. Obnovuje angažmá v divadle a jako tenor s velkými zkušenostmi si otevírá pěveckou školu. První vzdělání u něj získal i syn Jaro, kterého marně přesvědčoval o jiné dráze. Jaro sice řádně vystudoval medicínu na univerzitě v Královci, ale lékařství se nikdy nevěnoval. Po otcových lekcích pokračoval ve studiu zpěvu u E. Grenzebacha a O. Daniela v Berlíně. Debutoval ve válečné sezóně 1916/17 v berlínském Deutsches Opernhaus. Vrátil se za otcem do Královce a v letech 1921 až 1922 vystupoval na jeho bývalé domovské scéně. Ještě roku 1922 přijal dvouleté angažmá v berlínské městské opeře a v letech 1924 až 1930 byl členem prestižní berlínské Staatsoper. Hostoval v Rakousku, Nizozemí či Španělsku. Jaro Dworsky vyrostl v evropskou hvězdu lyrických i dramatických rolí. Slavnými se stali jeho Ferrando v Mozartově Cosi fan tutte, Vévoda ve Verdiho Rigolettovi, Manrico ve Verdiho Trubadúrovi, Pinkerton v Pucciniho Madam Butterfly či Dimitrij v Musorgského Borisi Godunovovi. Řadu árií vydala na gramofonových deskách firma Parlophone. Za úspěchem německého tenora však stála porce české muzikality, oslavované již E. Hanslickem. Jaro byl synem a žákem Josta Dworskeho, jehož školení vedlo až k vlašimskému Antonínu Hellerovi. Jost zůstával v Královci a v českých zdrojích byl veden jako český tenorista a zpěvní pedagog v emigraci (!). Patřil k absolventům Pivodovy školy, kteří se prosadili v zahraničí. Do Prahy se vrátil v posledních letech života a 4. srpna 1935 tu zemřel. Syn Jaro prožil druhou světovou válku v Německu a až do roku 1944 hostoval na několika scénách. Po válce působil jako učitel zpěvu v Berlíně a v 50. letech jeho stopy mizí. Rok jeho úmrtí zůstává s otazníkem. Jindřich Nusek (foto: archiv S. Husena/Bildarchiv Ostpreussen) Z literatury: Flüggen, O. G.: Biographisches Bühnen-Lexikon der deutschen Theater (Bd. I). München Kutsch, K. J. Siemens, L.: Unvergängliche Stimmen. Sängerlexikon. Bern Z Pamětní knihy Ratměřic (2) V roce 1924 koupila ratměřický velkostatek a zámek s parkem Milada Kabešová, manželka Dr. Vladimíra Kabeše z Prahy, majitele továrny na letadla (a také automobily) Aero. Poté prošel ratměřický zámek a park velkými opravami. Kronikář píše, že na těchto pracích bylo zaměstnáno přes 90 lidí a že 12 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3
15 První strana kroniky Sboru dobrovolných hasičů v Ratměřicích. Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3 13
16 denní mzda při tom činila 20 Kč. Dr. Kabeš byl pak v roce 1927 jmenován čestným občanem Ratměřic. Jeho přičiněním bylo také upraveno prostranství na návsi před kostelem, kam byla přemístěna i barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která původně stála vedle cesty vedoucí podél kostela k bráně parku. V kronice jsou také zmínky o přípravách na stavbu železnice Plzeň Brno. K její stavbě nedošlo, a proto se dnes už málo ví o tom, že kolem Ratměřic měla vést železniční trať. V roce 1927 byla obec dotázána, čím by mohla přispět na stavbu této dráhy. Zastupitelstvo obec na základě schůze občanů odpovědělo, že by poskytlo zdarma pozemky a pokud by bylo v Ratměřicích nádraží nebo zastávka, poskytla by zdarma povozy na dopravu stavebního materiálu a kromě toho Kč. Ještě se v té souvislosti z kroniky dovídáme, že se sešlo všechno obyvatelstvo i s malými dětmi i z okolních vesnic, aby pozdravili zástupce vlády, kteří po celé trati projektované dráhy projížděli krajinu, kudy bude dráha projektována. Přišly hasičské sbory ze Skrýšova, Odlochovic a Hrzína, které utvořily špalír od slavobrány, pak děti a obyvatelstvo. Na každém bylo viděti radost, protože se věřilo, že dráha se stavěti bude. Když se objevila auta, na kterých zástupci vlády přijeli, nastalo vzrušení, a jak se přiblížili, byli nadšeně pozdravováni, každý vůz. Přes slavobránu byl nápis: Železnice naše spása. Z popisu těchto událostí je mj. patrné, že Ratměřice tehdy zaujímaly mezi okolními obcemi vůdčí roli. V kronice nechybí popis kruté zimy 1928/29. Píše se v ní: Napadlo sněhu průměrně na půl metru. V úvalech neb místech, kde se sníh větrem hnaný zadržoval, ho bylo na metr i více. Při tom byly kruté mrazy až přes 35 stupňů. Promrzaly i zdi 60 cm silné ve světnici, kde se topilo, a stěny byly pokryty jinovatkou. Chlévy se dodatečně chránila před zimou tím, že ke zdem se přikládala sláma neb hnůj. Cestičky, proházené po návsi, které vypadaly jako by byly ohraženy zdmi od každé chalupy. Z promrzlých stěn uvnitř se pak omítka sypaly jako písek. Brambory ve sklepích promrzly. V krechtech na polích zůstaly zdravé, chránila promrznutí silná vrstva sněhu. Z přírodních událostí stojí za zmínku také prudká bouře v červenci Kronikář z ní zaznamenává i tuto příhodu, kterou mu vyprávěl Josef Tichý: Jel jsem k Žákovu pro jetel. Podívám se, na západě vyvstává ošklivý mrak a nápadně rychle se pohybuje. Nechal jsem sečení a honem naložím a jedu. U rozcestí k Žákovu mě bouře stihla. Nárazem větru jsem zavrávoral a vzápětí mně vítr převrátil vůz. Volám na ženu, která byla se mnou. Déšť lil jak z konve a v minutě jsem měl celé nohy až nahoru ve vodě. Ženu vítr vynesl do výše a nesl ji. Volala při tom: Sbohem děti, sbohem Pepíku. Vítr ji nesl asi 20 kroků a padla do žita. Na mou otázku, jak jí při tom bylo, řekla: A nic, jak jsem padla, chytla jsem se žita, hlavu jsem zamáčkla do země, ať lilo nebo hrom bil, já se nehýbala. Ze 30. let minulého století jsou v kronice třeba záznamy o budování kanalizace v obci, ale také o návštěvě presidenta Beneše a Jana Masaryka u Dr. Kabeše v Ratměřicích 20. srpna 1937 nebo asi měsíc poté o smutečním programu po úmrtí prezidenta T. G. Masaryka. V roce 1938 došlo ke změně kronikáře, stal se jím Jaroslav Opička. Ten však stačil zaznamenat budování vodovodu, několik změn ve vlastnictví usedlostí, a pak už psal: Rok 1939 nám přinesl mnoho změn. V březnu změněna státní forma. Země česká včleněna byla do prostoru Velkoněmecké říše. Rozhodnutím Vůdce a Říšského kancléře Adolfa Hitlera zaručena byla nám hospodářská i kulturní samostatnost. Jak to ve skutečnosti dopadlo, je všeobecně dobře známo. Na konci této strany kroniky je pak už jen poznámka, že podle výnosu čj /40 obecní kronika obce Ratměřic uzavřena dne Pak uběhlo 17 let, po která se kronika nevedla. Zápisy pokračují až v roce Třetím kronikářem byl Antonín Kotrč. Popisuje například založení JZD v roce Ve stejném roce byl v Ratměřicích založen také Čs. svaz mládeže. Zápisy pak pokračují jen do roku V roce 1966 pokračoval v zápisech již čtvrtý kronikář Jaroslav Hrbek, který se snažil zaplnit i předcházející mezeru. Popsal tak například sloučení ratměřického JZD s JZD Čestín a JZD Odlochovice v roce 1960, které pak neslo název JZD Svoboda se sídlem v Ratměřicích. Roku 1964 kronikář popsal stavbu nové prodejny potravin družstva Jednota nebo založení tělovýchovné jednoty Svoboda Ratměřice. Ze záznamů se dovídáme o výročních schůzích, o stavbě nových domů, o úmrtí občanů, o výsledcích fotbalových turnajů. Jaroslav Hrbek ukončil své zápisy v roce Zřejmě věděl, že zápisy nebudou pokračovat, protože na závěr napsal hezká slova, jimiž můžeme vhodně uzavřít naše výňatky z kroniky. Napsal: Jménem svým i jménem dřívějších kronikářů prosím o pochopení budoucí čtenáře. Všichni jsme byli jen prostí lidé. Všichni jsme rodáky naší malé vesničky, kterou tolik milujem, že jsme jí přes mno- 14 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3
17 há úskalí zůstali věrní a že jsme se pro budoucí časy snažili pro Vás, budoucí obyvatele, poznat ty skromné události naší obce, abyste si mohli udělat představu o našem životě, jaké jsme měli radosti, ale i starosti. Pamětní kniha Ratměřic je dostupná širší veřejnosti na internetové adrese takže i další generace budou mít z jejích záznamů stejný požitek a poučení. Jaromír Coufalík (foto: archiv autora) Patnáct let stálé expozice pyšelského muzea Původní pyšelské muzeum vzniklo roku Zakladatelem byl pan Arnošt Chvojka (bankovní úředník), ještě s několika místními obyvateli spravovali muzeum. Sbírky muzea byly různorodé, velmi početné, jak ukazuje přírůstková kniha, která se zachovala. V roce 1948 administrativním zásahem bylo muzeum v Pyšelích zrušeno a jeho sbírky rozvezeny po větších muzeích v okolí, hlavně do Říčan. Pyšelské muzeum tak nadlouho zaniklo a jeho sbírkové předměty zmizely. V létě roku 1993, po 45 letech po svém zrušení, bylo pyšelské muzeum obnoveno zřizovací listinou podle zákona České národní rady o obcích z roku Předcházela tomu snaha o znovuzřízení Pyšelského muzea několika kulturymilovnými lidmi: Michala Vitanovského, Jiřího Chvojky, pyšelských rodáků, a členky Společnosti přátel starožitností Zdeňky Srnské. Zřízení pomohlo, že v roce 1992 bylo započato se stavbou čistírny odpadních vod pro seniory pražského magistrátu umístěné v pyšelském zámku. Kolem zámku se začalo kopat a ve vyhozené zemině byly objeveny a vyzvednuty stovky zlomků historické keramiky, kamnových kachlů, skla a kovu. Muzeum bylo zřízeno, ale nemělo místo, kam uložit takové množství cenných materiálů. Tehdejší starosta Pyšel Vladimír Paclík měl pochopení pro myšlenku obnovení pyšelského muzea, a tak dal muzeu uvolněné místnosti v prvním patře domu č.p. 34 (služební byt) na náměstí T. G. Masaryka. Zde byla zřízena Část stálé expozice je věnována pyšelskému rodákovi univerzitnímu profesorovi doktoru Emanuelu Rádlovi. Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3 15
18 Stálou expozici doplňuje sezónní výstava, letos s názvem Krása starých výšivek a ručních prací (do konce srpna). stálá expozice Pyšelského muzea 12. října 1996, kde sídlí dodnes. Pyšelské muzeum navazuje na vlastivědný charakter původního muzea. Vzhledem k místní tradici a situaci se zaměřuje hlavně na dějiny obce a blízkého okolí. Sběratelská činnost v případě archeologie se opírá o vlastní sběry u zámku a náhodných sběrech ve výkopech v obci při zemních pracích a v těsné blízkosti obce. Etnografická sbírka, která čítá dnes již na 530 kusů, pochází z darů od občanů Pyšel a okolí a také z torza vrácených sbírek z říčanského muzea. Stejně tak sbírka numismatická, která má na 300 kusů bankovek, plaket a mincí. Sbírka historie obce obsahuje 370 kusů fotografií z Pyšel a okolí a 570 archiválií a také 260 knih starých i nových publikací. Za osmnáct let trvání muzea přibylo v přírůstkových knihách velké množství exponátů. Všechny jsou již odborně zpracovány. Například v roce 2000 kolínští archeologové nově určili pravěké kamenné nástroje z našich sbírek a zařadili je do doby neolitu (5800 až 3500 př. n. l.). Posunuli tak doložený pobyt Sezónní výstavu doplňují nástroje, které se používaly při výrobě plátna. 16 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3
19 člověka v naší lokalitě o mnoho set let. Podobně Zdeněk Hazlbauer z Prahy publikoval v odborném i pyšelském tisku kompletní zpracování historických kamnových kachlů z období gotiky a renesance. Na archeologickém pracovišti AV ČR v Praze zařadil Jan Frolík další keramický střepový materiál do doby hradištní a středověké. Zvláštní pozornost si zaslouží keramika nalezená u zámku, která pochází z 15. století, neglazovaná s červeným a bílým dekorem. Tento nález byl vyhodnocen jako jediný ve středních Čechách. V historické části muzea je velmi cenná sbírka pyšelského rodáka profesora Emanuela Rádla. Exponáty z jeho pozůstalosti věnovala Pyšelskému muzeu jeho rodina. V národopisné sbírce, která je velmi četná, se nachází zemědělské a řemeslnické nářadí, předměty denní potřeby používané v domácnosti, oděvy, kroje, ale i předměty používané při sportu i oddechu. Velký dík patří těm, kteří se dokáží pozastavit a zamyslet nad tím, že ten či onen předmět může ještě zazářit ve vitríně muzea, někoho potěšit při vzpomínce na dětství nebo být pro poučení mladším generacím, že vše nebývalo tak, jako je dnes. Poslání muzea není jen historické předměty sbírat, odborně zpracovávat a ukládat, ale také je vystavovat. Pyšelské muzeum žije ve stísněných podmínkách, pouze 40 m 2 výstavní plochy. Z prostorových důvodů nelze všechny předměty vystavovat. Vystavená je jen velmi malá část. Je proto nutné pořádat výstavy mimo budovu v přízemí Městského úřadu. Takových výstav byla již celá řada, z nových přírůstků do muzea, historických fotografií a pohlednic Pyšel, k výročí muzea a Lorety. Zdeňka Srnská (foto: Jan Kostrhoun) Pyšelské muzeum Náměstí T. G. Masaryka Pyšely, Tel.: urad@pysely.cz, podatelna@pysely.cz Otevírací doba muzea: duben až listopad: pátek: :00 h., h., sobota: h., h. V případě zájmu lze termín návštěvy mimo otvírací dobu domluvit telefonicky. Ochotnické divadlo na Podblanicku XXIX. Z historie ochotnického divadla ve Zdislavicích Městys Zdislavice se nachází východně od města Vlašim pod Javornickou hůrou. První zápisy o osadě Zdislavice pocházejí z roku A sem, do tohoto starobylého městečka, nás přivedl zájem o historii ochotnického divadla v rámci projektu Ochotnické divadlo na Podblanicku. Získané poznatky pravidelně publikujeme v našem čtvrtletníku. Podle pamětníků z rodin, kde byla po několik generací zaznamenaná angažovanost v ochotnickém divadle, prý byl zájem o tento druh činnosti veliký, a to od konce 19. století. Divadelníci se sdružovali v odboru Národní jednoty pošumavské působící v obci. Až do své smrti v roce 1912 stál v čele spolku učitel Josef Vondrák, který současně působil ve funkci režiséra. Představení se konala v sále hostince U Nováků, čp. 27. V počátcích spolkové činnosti byla před hrami celovečerními dávána přednost večerům s několika jednoaktovkami, po kterých následovala taneční zábava nebo tzv. volná zábava. Z dochovaných plakátů lze usuzovat, že divadelníci nezaháleli. Například v roce 1906 byly uvedeny hned tři premiéry fraška se zpěvy F. F. Šamberka Kulatý svět, další Šamberkova hra Palackého třída 27 a Paličova dcera od J. K. Tyla. V únoru následujícího roku, pak jednoaktovky Slavnost založení (autor J. Nosek) a Boža (F. Rada). Představení se konala ve prospěch nového jeviště. Další dokument o sehraném představení pochází až z roku 1914, kdy soubor nastudoval hru Svatopluka Čecha Lešetínský kovář, v té době se často objevující v repertoáru ochotnických divadel. Po vzniku československého státu a zároveň po zániku odboru Národní jednoty Pošumavské převzala ochotnickou divadelní činnost pod svá křídla Tělocvičná jednota Sokol. Záznamy z let 1918 až 1924 o činnosti dramatického odboru Sokola však chybí. Roku 1925 kronikář uvádí, že ve vánočním čase Sbor dobrovolných hasičů sehrál hru pod názvem Sestřeničky v režii Otty Porgese. Bohatě však je zaznamenaná divadelní činnost mezi lety 1927 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3 17
20 ku, Martu Ertlovou. Režisér Otto Porges s celou rodinou byl v roce 1943 zavražděn v Osvětimi. V poválečném roce 1946 se ohlásil Sokol slavnostním uvedením hry Karla Čapka Matka v režii Václava Novotného a komedií Příklady táhnou v režii Otakara Jandy. O rok později se objevuje na scéně nový režisér Antonín Novák. V jeho nastudování měli zdislavičtí diváci možnost zhlédnout hru Gabriely Preissové Její Pastorkyňa a veselohry Vypůjčená panímáma a Šťastní otcové. Rok 1948 byl opět ve znamení nového režiséra. Ladislav Salátek uvedl Posledního muže od F. X. Šaldy a Vojnarku Aloise Jiráska. V následujícím období dochází v činnosti dramatického odboru Sokola k určité stagnaci. Mezi lety 1950 a 1960 uvádí odbor v průměru pouze jednu premiéru za dva roky. Například Polibek královský Jana Říhy, Jedenácté přikázání F. Šamberka, Štolbovo Na letním bytě a lidovou hru se zpěvy V tichém domě na Čertovce. Všechny hry režíroval Václav Novotný. Plakát na frašku Kulatý svět z roku 1906 (archiv Muzea Podblanicka). a Významnou režisérskou osobností tohoto období byl pan J. Jelínek. Z hraných titulů uvádíme například Z českých mlýnů, Písmákova dcera, Obětování, Na svatém kopečku, Mlsní kocouři, Dražba na nevěstu. Tento repertoár napovídá, že šlo o hry převážně lehčího žánru. Je ale také třeba připomenout, že se členové dramatického odboru podíleli se stávajícími spolky jako Sbor dobrovolných hasičů a Agrární dorost na přípravách slavnostních programů při příležitostech státních svátků a narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Ani období okupace nesnížilo zájem o hraní divadla. V tak těžké době touha po lidské sounáležitosti sehrála jistě svoji roli. Na jevišti se objevují historické hry, např. Jiráskova Lucerna a Krpatův Mistr ostrého meče. Veselohry, jako Chaloupky pod horami, Z českých mlýnů, Poplach z nové stanice a Pražské švadlenky, pak dávaly divákům možnost se alespoň na chvíli odpoutat od reality. Z herců, které v těchto letech bylo možné spatřit na zdislavickém jevišti, uvádíme například Ludmilu Markovou, Jiřího Kofnovce, Josefa Sattlera, Zdenu Jelínkovou, Jarmilu Votýpkovou, Františka Votýp- Plakát na hru Lešetínský kovář z roku 1914 (archiv autorky). 18 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 3
Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví
Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví Vydává Podblanické ekocentrum ČSOP a Muzeum Podblanicka Ročník XXIII. (XLV.) č. 1 2019 Vzdutím přehrady Švihov zatopený
VíceVlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví
Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví Vydává Podblanické ekocentrum ČSOP a Muzeum Podblanicka Ročník XXII. (XLIV.) č. 4 2018 Samec vážky hnědoskvrnné v typické
Více1. Mapa Vlašimska a okolí.
Obrazová příloha 1. Mapa Vlašimska a okolí. 2. František Kupka (1848): Blaničtí rytíři (dřevoryt). 3. Julius Mařák (1882): Blaník olejomalba z prezidentské lóže Národního divadla v Praze. 4. Zápisník okrašlovacího
VíceVánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže
Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet
VíceSochy, pomníky a pamětní desky
Hostivické památky Sochy, pomníky a pamětní desky Před vchodem do kostela stojí kříž na kamenném podstavci z roku 1838. Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a Františka z Assisi, které toto zákoutí doplňují,
VíceNaučná stezka - 14 zastavení na Praze 14
Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl
VícePamátný strom. projekt Náš region
Památný strom projekt Náš region Představuji se vám Jmenuji se JAVOR KLEN Narodil jsem se před 190 lety. Adresa: východní okraj města poblíž cesty ke klášteru, ulice Antonína Dvořáka 773, Králíky Výška:
VíceRegion Světelsko a Ledečsko
Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní
VícePoloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m.
LOUKY nad Dřevnicí Poloha obce Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. Podnebí je zde podle místní kroniky pro zdraví lidí i zvířectva jakož i pro rostlinstvo
VícePamátky a tradice - jak na to v praxi?
MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická
VíceVzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice
Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská
VíceMěstské muzeum Jevíčko
Iveta Špičková, Zdena Vašíčková, Ivana Písková Pracovní list k vycházce 1/2 Městské muzeum Jevíčko Příloha č. 1: Městské muzeum Jevíčko (pracovní list k vycházce) 1. Městské muzeum v Jevíčku se nachází
VíceBEDŘICH SMETANA. 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha
BEDŘICH SMETANA 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha významný český hudební skladatel období romantismu Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli. Jeho otec se jmenoval František
VíceLegenda o svaté Ane ce České
Legenda o svaté Ane ce České Pracovní list k výtvarné soutěži pro děti a mládež (kategorie I, děti ve věku 6 10 let) Život svaté Anežky Anežka Přemyslovna se díky svému příkladnému životu a činům stala
Více06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44
06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je
VíceINFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ.
INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY Vážení spoluobčané, přestože se na základě rozhodnutí Vlády ČR dostavba Jaderné elektrárny Temelín de-facto zastavila, Skupina ČEZ v podpoře regionu pokračuje
VícePRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ
PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ aneb POHÁDKY PRO ANIČKU 2015 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena
VíceČeské divadlo po 2. světové válce
České divadlo po 2. světové válce Tematická oblast Kroužek divadelních ochotníků Hvozdná Datum vytvoření 19.9.2012 Ročník Čtvrtý Stručný obsah Už více než sto let hrají ochotníci ve Hvozdné divadlo. Způsob
VíceVÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK
VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK V áclav Ignác Stratílek se narodil 31. 7. 1873 jako syn Petra Stratílka (1844 1904), mistra kočárnického a sedlářského. Řemeslu se vyučil v továrně na příbory v Moravské Třebové.
VíceKronika obce Nová Ves Příloha
Indikační skica Stabilního katastru obce z roku 1842, kterou pro potřeby finančního úřadu v Brandýse nad Labem v tehdejším Kouřimském kraji zhotovili adjunkt Franz Lizius a geometr Anton Matchinger. Indikační
VíceKorpus fikčních narativů
1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod
VíceNárodní hrdost (pracovní list)
Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý
VíceOčekávaný výstup: Hodnocení:
NÁRODNÍ DIVADLO Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_05 Tématický celek: Historie a umění Autor: Mgr. Gabriela Šišková
VíceZámek čp. 26 v Hošťálkovech. Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice
Zámek čp. 26 v Hošťálkovech Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice Hošťálkovy Letecký snímek areálu zámku V celém okrese Bruntál unikátně dochovaný zámek Hošťálkovy čp.
VíceMiroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945
Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceMěsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014
Měsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014 ÚVODNÍK Milí čtenáři Děníčku, připomeňme si jeden ze závěrů, který udělal Tomáš Zendulka v minulém čísle Děníčku, a to možný prodej
VíceRožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko
Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Sv. Jakub a Filip (nástěnné malby) kapitulní síň strakonického hradu Díky svému rozsáhlému majetku, hospodářskému zázemí a přízni dárců mohli johanité
VíceČernínský palác sídlo Ministerstva zahraničí ČR
Který z českých politiků je autorem výroku: Do Moskvy jsem jel jako československý ministr, ale vrátil jsem se jako Stalinův pohůnek. a) Prokop Drtina b) Edvard Beneš c) Jan Masaryk d) Zdeněk Fierlinger
VíceHOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ
HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2010 ROK VE SPOLEČNOSTI Připravil Jiří Kučera ROK VE SPOLEČNOSTI Úvodem Obec nedělá obcí jen shluk domů, ale také (a možná především) společenstvo lidí, kteří v ní žijí a
VíceZnak obce. Vlajka obce
Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy
VíceSmlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage. Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975
VíceProjekt. Historie Židů a současná situace na Blízkém východě. Dílna. Židovské Brno, Pavel Hass
Projekt Historie Židů a současná situace na Blízkém východě Dílna Židovské Brno, Pavel Hass 19.5.-23.5.2008 ZŠ Kotlářská, Brno Zpracovala Mgr. Yvona Dvořáková 1. Evokace (obr. č.1, 2, 3) Zamysleme se nad
VíceZajímavá místa Obsah Obsah 2 Velké Losiny 3 Javorník 6 Šternberk 8 Javoříčko 10 Bouzov 13 Olomouc 15 2 Velké Losiny Zámek 4 Papírna 5 3 Velké Losiny - zámek Jedna z nejznámějších dominant obce Velké Losiny
VíceMalostranské opevnění
1996-2005 Malostranské opevnění Jarmila Čiháková, Jan Havrda V létě roku 1994 došlo k objevu, který byl převratem v poznání vývoje pražského podhradí. Výzkum při zřizování nových suterénů v nárožním domě
VíceEDIČNÍ ČINNOST OBCE LIPTÁL
EDIČNÍ ČINNOST OBCE LIPTÁL V roce 1994 vydal Obecní úřad v Liptále knihu Liptál s podtitulem Kapitoly z historie obce na Valašsku Její autor PhDr. Ladislav Baletka zde zachytil dějiny obce od jejího vzniku
VíceROZPOČTOVÝ VÝHLED OBEC HLINSKO
ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBEC HLINSKO 2015 2019 1 1. Základní údaje: Jméno zpracovatele: Údaje Jan Skopalík, starosta obce Obec Hlinsko Hlinsko č. 13 IČO 00636240 2. Historie obce Čtyři kilometry na jih od Lipníka
VíceHOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011
HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Připravil Jiří Kučera HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Miloš Šrámek patří k nejvýznamnějším hostivickým osobnostem. Narodil se 6.
VíceObec Šardice leží na Jižní Moravě 11 km jihozápadně od města Kyjova. V současnosti v obci žije přibližně obyvatel.
Obec Šardice leží na Jižní Moravě 11 km jihozápadně od města Kyjova. V současnosti v obci žije přibližně 2 200 obyvatel. Historie obce Šardic a její pamětihodnosti První písemná zmínka o Šardicích pochází
VíceDětenický Betlém. Průvodce historií a záchranou historického díla z přelomu století. spolek Dětenický Betlém, z.s.
Dětenický Betlém Průvodce historií a záchranou historického díla z přelomu 19. 20. století spolek Dětenický Betlém, z.s. AUTOR BETLÉMU Vincenc NOVOTNÝ (1845-1928) narozen v Dětenicích Vyučený truhlář,
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- revoluční rok 1848, technický a kulturní rozvoj, vznik Rakouska- Uherska.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.26.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny: prověřovací
VíceČernínský palác sídlo Ministerstva zahraničí ČR
Který z českých politiků je autorem výroku: Do Moskvy jsem jel jako československý ministr, ale vrátil jsem se jako Stalinův pohůnek. a) Prokop Drtina b) Edvard Beneš c) Jan Masaryk d) Zdeněk Fierlinger
Více6. Hasičský útvar ochrany Pražského hradu
6.1 Nejvýznamnější aktivity (s výjimkou zásahové činnosti) Zásahová činnost jednotky Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu je součástí statistické ročenky. Den hasičstva - Slavnostní slib nových příslušníků
VíceNávod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.
1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.
VíceXIX. Co se nevešlo do škatulek. Obal CD, na němž zpívá Lena Romanoff populární písně a šansony z dvacátých a třicátých let 20.
Hudební dění v Polné a okolí 349 XIX. Co se nevešlo do škatulek Není bez zajímavosti, že se někteří z polenských rodáků prosadili v populární hudbě v zahraničí. Touto první je: Alena Jacob Narodila se
VíceTuristický průvodce I. zajímavosti z českých hradů a zámků 2
Turistický průvodce I. zajímavosti z českých hradů a zámků Jiří Glet květen 2016 jako 29.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-73-1 mobi: ISBN 978-80-88061-74-8
VíceFoto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.
Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém
VíceKRONIKA JIMRAMOVA 2006. Obrazová dokumentace
KRONIKA JIMRAMOVA 2006 Obrazová dokumentace Zima byla dlouhá se spoustou sněhu Za vločkou vločka z oblohy padá chvilinku počká a potom taje Na staré sesli sedí pan Lada obrázky kreslí zimního kraje Ladovská
VíceHlavní pracovní náplní roku byly plošné výzkumy v jádrech měst. Největší akcí byl bezesporu výzkum na městské parcele v České Třebové, vedený jako
2011 Hlavní pracovní náplní roku byly plošné výzkumy v jádrech měst. Největší akcí byl bezesporu výzkum na městské parcele v České Třebové, vedený jako předstihový na novostavbě muzea, drobnější akce následovaly
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU:
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.17.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny, test-
VíceRegionální muzeum v Českém Krumlově
04/2016 Regionální muzeum v Českém Krumlově Měsíční muzejní zpravodaj NEWSLETTER Prosinec 2016 RYCHLÝ PŘEHLED Adolf Born aneb Jak vzniká poštovní známka Hvězdy stříbrného plátna WORKSHOPY: Vánoční polaz
VíceDeváťácké noviny č. 18; školní rok 2012/2013
1 Úvodník Konečně už nám vysvitlo sluníčko, a tak jsme si ho vyrazili užít ven, do přírody. Čas na psaní Deváťáckých novin jsme si ale samozřejmě také našli. V tomto čísle se dozvíte, co se dělo od 6.
VíceRadomil Kašpar. starosta města Litomyšl
Radomil Kašpar starosta města Litomyšl Evropa Česká republika Litomyšl Litomyšl O Litomyšli mluví poprvé Kosmova kronika česká, k roku 981 Městská práva Městská práva obdržela Litomyšl v roce 1259 od krále
Víceč.p U zlatého lva V tomto renesančním domě ze 16. století býval nejstarší známý brodský hostinec, ve kterém nalévali návštěvníkům dobré nápoje
Památné domy na náměstíhavlíčkova Brodu U zlatého lva č.p. 176 - U zlatého lva V tomto renesančním domě ze 16. století býval nejstarší známý brodský hostinec, ve kterém nalévali návštěvníkům dobré nápoje
VíceSTŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. pro. Muzea východních Čech v Hradci Králové
Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro STŘEDNÍ ŠKOLY 2017 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 604
VícePietní a odpočinkové místo Kaplička Malešice
Pořadové číslo projektu: 18 Název projektu: Pietní a odpočinkové místo Kaplička Malešice Popis projektu: Předmětem tohoto návrhu je kultivace nejbližšího okolí výklenkové kapličky v Rektorské ulici. Cílem
VíceO autorovi básní a autorech obrazů: Mgr. Jaroslav Pivoda
Jaroslav Pivoda Procházky životem počet stran 178, plnobarevný tisk vazba pevná běžná cena 499 Kč včetně DPH naše cena 449 Kč včetně DPH cena K M K 399 Kč včetně DPH ISBN 978-80-86930-64-0 Vydal Jaroslav
VíceHeřmanov 2011 Milí čtenáři, obyvatelé naší malé, milé vesnice. Již popáté Vám přinášíme krátkou rekapitulaci všeho, co nám přinesl uplynulý rok:
Heřmanov 2011 Milí čtenáři, obyvatelé naší malé, milé vesnice. Již popáté Vám přinášíme krátkou rekapitulaci všeho, co nám přinesl uplynulý rok: Leden V lednu proběhla každoroční Tříkrálová sbírka, při
VícePĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013
PĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013 4. března 2014 od 16.30 hod. v Muzeu Bedřicha Smetany Účinkující: Eliška Gattringerová (1. cena soutěže Opera junior
VíceLidice Červencový speciál. Lidice. Strana 1 Významná města - Zeměpisné kvízy
Lidice Strana 1 Základní údaje Status: obec Kraj: Středočeský Okres: Kladno Obec s rozšířenou působností a pověřená obec: Kladno Historická země: Čechy Katastrální území: Lidice Katastrální výměra: 4,74
VíceVY_32_INOVACE_Sukovy Křečovice 3.-5. ročník
VY_32_INOVACE_Sukovy Křečovice 3.-5. ročník Název školy Základní škola Josefa Suka a mateřská škola Křečovice Název klíčové aktivity: Číslo klíčové aktivity : Výstup klíčové aktivity : Inovace a zkvalitnění
VíceZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace
Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_03_Josef Kajetán Tyl Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační
VíceCÍLOVÝ STAV. Kulturní památka je otevřena veřejnosti, stává se jedním ze společenských center příbramska.
Zámek Hluboš CÍLOVÝ STAV Kulturní památka je otevřena veřejnosti, stává se jedním ze společenských center příbramska. Výše uvedené mimo jiné obnáší: náročnou rekonstrukci a opravy exteriéru i interiéru
VíceKostel sv. Jakuba u Bochova
Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba
VíceProgram akcí Matice české na období září až prosinec 2013
Program akcí Matice české na období září až prosinec 2013 Září 2013 Čtvrtek 26. září 2013 (pro očekávaný velký zájem je náhradní termín čtvrtek 3. října 2013), 16 hod. NUTNÁ REZERVACE PŘEDEM! Podrobná
VícePO STOPÁCH MĚSTSKÉHO ZNAKU
PO STOPÁCH MĚSTSKÉHO ZNAKU Víte, proč má Město Bystré ve znaku medvěda? Pověst praví, že v době, kdy bylo Bystré spojeno se Svojanovem, byly daně z Bystrého a připojených obcí odváděny do Svojanova. Tam
Více1
www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED GOTICKÉ ARCHITEKTURY ČESKÉ ZEMĚ EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky ČESKÉ GOTICKÉ UMĚNÍ jedno z největších období v dějinách českého výtvarného umění české
Vícehttp://www.slavnosti.slansko.cz/ http://www.cz-museums.cz/web/festival_muzejnich_noci/titulni
Zpravodaj č. 5/ 2013 Vážení přátelé slánského muzea, máj bude pro návštěvníky muzea jedním z nejbohatších měsíců. Zahájíme hned tři výstavy, připojíme se k městským slavnostem a pozveme Vás také do Třebíze.
VíceLISTOPAD 2013 FILMOVÉ TIPY
! LISTOPAD 2013 FILMOVÉ TIPY !! ŠKODA LÁSKY BOHUSLAV MARTINŮ Portrét hudebního skladatele Jaromíra Vejvody, který je autorem světově proslulé skladby Škoda lásky. Americký generál a pozdější prezident
VíceZpráva o semináři Radecký dědictví.
Zpráva o semináři Radecký dědictví. Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766
VíceDOMINO PŘEMYSLOVCI SV. LUDMILA
DOMINO PŘEMYSLOVCI K textu najděte správný obrázek. Na dolní straně obrázku je jméno další osobnosti, k ní najděte popisku a potom obrázek. Na dolní straně bude jméno další osobnosti dějin. Tak pokračujte
VíceZpravodaj č. 6/ 2011. Vážení přátelé slánského muzea,
Zpravodaj č. 6/ 2011 Vážení přátelé slánského muzea, na prahu léta je již v plném proudu výstavní sezóna Národopisného muzea Slánska ve Třebízi. Návštěvníci vníci sem přicházejí nejen za stálými expozicemi
VíceH T-W. Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo
H T-W Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo H el e na Tom a nová-weisová Spisovatelka, herečka a rozhlasová redaktorka Helena Tomanová-Weisová své mládí prožila v dnes už zaniklém světě česko-
VíceDVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN
DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN 011-01 1. Úvod do studia. Vybrané kapitoly z filosofie předmět 1. Úvod do filosofie. Dějiny filosofie.. Filosofie krásy. Estetika. 3. Etika.. Kognitivní religionistika.
VíceNaučná stezka svatého Josefa
Naučná stezka svatého Josefa Autoři této zajímavé okružní naučné stezky s deseti zastaveními, zvolili opravdu originální název. Pojmenovali ji po objektu který ve skutečnosti nikdy neexistoval. A tak snad
VíceVýroční zpráva Spolku popických žen za rok 2015
Výroční zpráva Spolku popických žen za rok 2015 Zpráva obsahuje informace o pořádaných kulturních akcích za rok 2015, kalendář plánovaných akcí na rok 2016 a výsledky hospodaření občanského sdružení 2015.
VícePROSINEC KULTURNÍ AKCE
PROSINEC prof. Dr. František Hamza, 150 let od narození - výstava o životě a díle prof. Dr. Hamzy Foyer pavilónů FAB - otevřeno denně od 8.00 do 17.00 hodin vyhlašujeme doplňovací slosovatelnou soutěž.
VíceTajemství ukryté v pohledech - 12. část (fotografie z Boleradic)
Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/tajemstvi-ukryte-v-pohledech-12-cast-fotografie-zboleradic) Tajemství ukryté v pohledech - 12. část (fotografie z Boleradic) 1. 11. 2008 Marta Dnešní příspěvek
VíceHISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.).
HISTORIE ROUDNICE Obsah: 1) Název Roudnice 2) Nejstarší osídlení 3) Osídlování Roudnice 4) Roudnické tvrze 5) Roudnice a její držitelé 6) Osobnosti Zdislav Mnich, Matěj Chvojka, Jan Matějka, bratranci
VícePamatky-facvut.cz. Vzpomínka na další společné podniky. Vinec, restaurování vnějšího pláště románského kostela
Vzpomínka na další společné podniky Vinec, restaurování vnějšího pláště románského kostela Díky pozvání NPÚ územního odborného pracoviště pro střední Čechy jsme měli příležitost zúčastnit se uzavření letošní
VíceZákladní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí
Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací
VíceRenesance a Jindřichův Hradec
Renesance a Jindřichův Hradec ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:
VíceZ obsahu: Když se nebe dotýká země... 02. K Roku rodiny... 03. Ptali jste se... 04. Informační servis... 07
LEDEN 2014 ČASOPIS FARNOSTI PUSTÁ POLOM www.pustapolom.cz/farnost/ Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02 K Roku rodiny... 03 Ptali jste se... 04 Toulky farní minulostí....... 05 Informační servis...
VíceLOUTKY ZNOVU NA SCÉNĚ
LOUTKY ZNOVU NA SCÉNĚ Už několik let probíhá v centru Šternberka rekonstrukce významné barokní památky bývalého augustiniánského kláštera. Od založení v době vrcholného středověku až do josefínských reforem
VíceZe života v městské části. Uznávaný astrofyzik Jiří Grygar navštívil radnici MČ Prahy 15
Uznávaný astrofyzik Jiří Grygar navštívil radnici MČ Prahy 15 Mezinárodně uznávaného astrofyzika RNDr. Jiřího Grygara, CSc., který nedávno oslavil 80. narozeniny, přijal ve své kanceláři starosta MČ Praha
VíceMalý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap
JEŽÍŠOVO DĚTSTVÍ O Ježíšově dětství toho mnoho nevíme. Víme jen tolik, že bydlel v Nazaretě, ve vesnici, kde byla doma Panna Maria, a že by velmi poslušný. Když zemřel zlý král Herodes, Svatá Rodina se
VíceMarkéta 12/ Pojďme do Betléma!
Markéta 12/2007 Občasník římskokatolické farnosti u kostela sv. Markéty ve Zhoři www.farnost-zhor.unas.cz mobil: 776 887 907 nebo 775 348 346 tel. (fara u sv. Jakuba v Jihlavě): 567 303 142 e-mail: mikulas.selvek@seznam.cz
VícePÉČE O KAMENNÉ SOCHAŘSKÉ A STAVEBNÍ PAMÁTKY
STÁTNÍ ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE Odborné a metodické publikace, svazek 16 PÉČE O KAMENNÉ SOCHAŘSKÉ A STAVEBNÍ PAMÁTKY Zpracovali PhDr. Josef ŠTULC Miloš SUCHOMEL, prom. hist. Ing. Ivana MAXOVÁ Příloha časopisu
VíceNÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT
NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT Praha, 11. června Dlouho očekávaná rekonstrukce fasády historické budovy Národního divadla právě začíná. Náročné opravy budou probíhat až do konce roku 2015, ale chod
VíceVěstník Jihočeského kraje, částka 9, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 9 Rozesláno dne Rok 2013
VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 9 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013 Obsah: 1. Nařízení Jihočeského kraje č. 22/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní památky Sokolí hnízdo a bažantnice a jejího
VíceProjekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14
30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl
VíceJiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5
Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA
VíceZŠ ČESKÝ DUB, Komenského 46, Český Dub
ZŠ ČESKÝ DUB, Komenského 46, 463 43 Český Dub Naše město a okolí VY_32_INOVACE_01_VL_5_13 Autor: Mgr. Jana Pechancová Období: březen 2012 Ročník: 5. Tematický okruh: Lidé kolem nás Téma: Společenský život
VíceVýroční zpráva 2013. Valštejn, občanské sdružení
Výroční zpráva 2013 Valštejn, občanské sdružení Obsah Úvodní slovo... 3 Základní údaje o občanském sdružení Valštejn... 4 Činnosti sdružení v roce 2013... 5 Plány do roku 2014... 7 Úvodní slovo Vážení
VíceKRONIKA JIMRAMOVA 2014 DOKUMENTY - FOTO
qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnm qwertyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvb KRONIKA JIMRAMOVA DOKUMENTY - FOTO nmqwertyuiopasdfghjklzxcv bnmqwertyuiopasdfghjklzxc
VíceCreated by zisava. Blaník
Created by zisava Blaník Malý Blaník Na vrcholu Malého Blaníku (580 m n. m.) se nalézají zbytky středověkého hrádku, který byl dobyt husity roku 1420. Zbytky hradu byly odkryty archeologem Pavlem Radoměřským
Více4. část - červen až srpen
Přílohy kroniky 2014 4. část - červen až srpen Krásné Údolí Přílohu vytvořil : Martin Frank ( říjen 2014 ) 4. část - Strana 1 / celkem stran 30 Přílohu vytvořil : Martin Frank ( říjen 2014 ) 4. část -
Více1. září Dne 1. září 2011 nastoupilo do prvních tříd naší školy 47 žáků.
1. září 2011 Dne 1. září 2011 nastoupilo do prvních tříd naší školy 47 žáků. Den bezpečnosti Zumba Ekocentrum Čapí hnízdo Dne 21. září 2011 byly čtvrté třídy na exkurzi v Ekocentru Čapí hnízdo. Hlavní
VíceVážení hosté benefičního večera, KATALOG DRAŽENÝCH UMĚLECKÝCH DĚL. Mgr. Jiří Pitaš
Vážení hosté benefičního večera, každoročně se v čase adventním setkáváme na benefičních akcích pro SKP-CENTRUM, o.p.s., v letošním roce se jedná již o jubilejní X. ročník. Vítám Vás na charitativní dražbě
Více