02/14. Hokej Tradiční litvínovský fenomén. Václav Cílek Uhlí formovalo naši společnost. Luboš Pavlas Jak jsme zachránili elektrárnu

Transkript

1 02/ \ První český lifestylový časopis o energetice \ Čtvrtletník \ Zdarma Hokej Tradiční litvínovský fenomén Václav Cílek Uhlí formovalo naši společnost Luboš Pavlas Jak jsme zachránili elektrárnu

2 Otočit se a pořádně se rozhlédnout o celé republice se budou konat mše a koncerty. A možná také demonstrace proti všemu, co vás napadne. Na Národní třídě se rozhoří svíčky a postupně se nad nimi ohřejí ti nejdůležitější politici. Pan prezident nezapomene utrousit něco vtipného a provokativního. Intelektuálové zhodnotí současný stav demokracie a vyjádří různou míru znepokojení. A většina lidí si prostě jen užije prodloužený víkend. Tak nějak to asi bude vypadat v pondělí 17. listopadu 2014, přesně 25 let od začátku sametové revoluce a 75 let od brutálního zákroku nacistů proti vysokoškolským studentům. Sarkasmus nad rutinním průběhem svátku však není úplně na místě. Výročí zásadních událostí v národních dějinách jsou nesmírně důležitá, protože nám dovolují udělat to, na co jinak vůbec není čas: otočit se a pořádně se rozhlédnout. A položit si několik prostých, ale důležitých otázek: Kam jsme se před časem rozhodli vyrazit? Jdeme alespoň přibližně tím správným směrem? Nepromarňujeme příležitosti, které nám převrat přinesl? Nebloudíme? Neměli bychom se vážně zamyslet nad tím, jaké cíle jsme si původně zvolili? Politický a ekonomický vývoj, který vzešel bezprostředně z polistopadového revolučního kvasu, byl z pochopitelných důvodů divoký a plný radikálních a nekompromisních kroků. Dnes bychom možná řekli, že některé byly zbrklé či nerozvážné. Řada z nich se ovšem tehdejší společnosti zdála samozřejmá, přirozená a rozumná. Jako když vláda na podzim roku 1991 schválila územní ekologické limity na těžbu hnědého uhlí v severních Čechách s tím, že se příští vlády k tématu vrátí. Po desítkách let bezohledné těžby a nekvalitního spalování bylo životní prostředí v Podkrušnohoří zdevastované, těžký průmysl ze dne na den přestal být sexy. Zájem státu začal časem prohrávat na celé čáře se zájmy jednotlivců, ať už byly jakékoliv. Tenkrát ještě dopady limitů nebyly na pořadu dne. Zato dnes se nás a našeho regionu otázka pokračující těžby životně dotýká. ne r n ra ro a e e b e e ne za a a ec ra. Těžba skomírá a tisíce lidí se v regionu s největší nezaměstnaností strachují o práci. Ceny elektřiny a tepla prudce rostou. Technologický pokrok udělal z uhlí čistý zdroj s minimálními emisemi a Krušné hory byly společně s Jizerskými prohlášeny za nejčistší v ČR. A aby toho nebylo málo, změnil se i svět kolem nás. Rozbouřený východ přinutil všechny svéprávné politiky zařadit energetickou soběstačnost mezi klíčová témata geopolitiky. To všechno bychom mohli vnímat, až se na Národní rozhoří ty svíčky. Stačí se otočit a pořádně se rozhlédnout. Inspirativní čtení Vám přeje Mgr. Marcela C. Olmer, vydavatelka

3 Obsah Tiráž 6 Za dnešní blahobyt vděčíme uhlí Rozhovor s Václavem Cílkem o zdroji průmyslové revoluce Severní vítr: Černá žlutá, to jsou barvy naše! Litvínov už půl století vychovává celé generace špičkových hokejistů. Elektrárnu na odpis čeká modernizace a minimálně 15 let života Rozhovor s generálním ředitelem Elektrárny Chvaletice Lubošem Pavlasem. Fotopříběh: Mraveniště, dinosauři, mufloni, ufoni Unikátní fotografi e lomu ČSA. O pravěké řece a zkamenělých stromech Povrchové velkolomy to je něco pro geology. První český lifestylový časopis o energetice Periodicita Čtvrtletí Vydavatel TALK, s.r.o. IČO: Sídlo redakce Ve Střešovičkách 43/ Praha 6 Šéfredaktor PhDr. Petr Dušek p.dusek@talkpr.cz Redaktoři Martin Rumler Martin Janda Edvard Beneš Korektorka Iva Vávrová 34 Pelmel Novinky ze severu a energetiky, tip na výlet, podkrušnohorské recepty a nově také příběhy o příjemcích interního grantu. Grafi k Marcel Kovář Produkce Renáta Savková 43 Dolování historie: Přestěhoval jsem mostecký kostel Fascinující vyprávění strojního inženýra Jiřího Součka. Inzerce Radovan Ježovič r.jezovic@talkpr.cz Místo vydání Praha Ze světa: Polski węgiel skarb narodowy! Poláci se nebojí na vlastní uhlí podívat s hrdostí. Fajront: Ius regale montanorum Horní zákon? Nic nového. Jeden z nejdokonalejších spatřil světlo světa už před 700 lety světel Vám svítí díky nám. Distribuce kusů Evidence MK ČR E Fotografi e na titulní straně Pavel Francouz, jednička v brance HC Verva Litvínov Fotograf: Pavel Trampota, fitness-market

4 Rozhovor RNDr. Václav Cílek, CSc Geolog, klimatolog, spisovatel, fi losof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy. Střední školu studoval také v Tanzanii, poté vystudoval hornickou průmyslovku v Příbrami a přírodovědeckou fakultu obor geologie na Univerzitě Karlově v Praze. V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu AV ČR, od roku 1990 v Geologickém ústavu AV ČR a v letech 1994 až 2001 na částečný úvazek v Centru teoretických studií. Od roku 2004 byl ředitelem Geologického ústavu AV ČR, ale v roce 2012 se rozhodl vrátit na místo vědeckého pracovníka, aby se mohl více věnovat odborným výzkumným pracím. Žije v Praze a má dvě dcery, mladší z nich Eliška Cílková je česká hudební skladatelka. Zdroj: Archiv J. Paška Velká řeka, nedaleko velké ložisko uhlí, které poskytne energii, energie přitáhne textilky, strojírny, chemický průmysl. A celé se to rozeběhne. Zdroj: shutterstock.com Na konci 19. století byl největším přístavem celého Rakouska- Uherska ten v Ústí nad Labem. Průmyslová revoluce přišla díky uhlí Geolog a spisovatel Václav Cílek vám dokáže uhlí a jeho těžbu popsat tak, že pak tento nerost tušíte snad za vším, co kolem sebe vidíte. A jak se ukazuje, nějak tak to bude. Uhlí stojí na počátku toho, čemu říkáme blahobyt, svobodný obchod nebo rozvoj společnosti. Fotografie: Profi media.cz Text: Martin Rumler Jak těžba uhlí a jiných nerostů pozměnila krajinu v českých zemích? Když si vezmeme krajinu do 19. století včetně, tak měla něco jako primární produktivitu. To znamená: kolik dobytka se v ní dá chovat, kolik plodin vypěstovat a kolik nerostů vytěžit. Když jdete podle tohoto klíče, uvědomíte si, že každá krajina má tři sudičky. První je zemědělství, druhou je vše, co souvisí s vodou a vodním hospodářstvím, a třetí jsou nerosty. Nic víc u nás není, protože nemáme moře. Dopad hornictví na území dnešní České republiky je proto gigantický. Přelomem, který hodně pozvedl hornictví a změnil krajinu i společenské vztahy, je okamžik, kdy se s rozvojem společnosti začaly daně vybírat ve formě peněz. Tehdy vznikají trhy, města, posiluje se obchod. Jednou z podmínek této revoluce je dostatek peněz a v tu chvíli vystupuje například Kutná Hora jako zásobárna stříbra. Trvá to podle vás do dneška? Jednoznačně. Za podobný dopad hornictví lze považovat nedávné zakládání hornických sídlišť Poruba, Kladno... V okamžiku, kdy vám vzniknou takovéto výrobní jednotky související s těžbou, propojujete je například cestami, vznikají a rozvíjejí se návazné profese a tak dále. Takže existence hornictví má na současnou podobu České republiky rozhodující a obrovský vliv. Pro příklad: na konci 19. století byl největším přístavem celého Rakouska-Uherska včetně námořních ten v Ústí nad Labem. Proč asi? Chápu to správně, že uhlí tedy může za vznik mnoha slavných průmyslových podniků? Ano. To, že dnes máme třeba Škodovku, je doopravdy výsledkem procesu, který trval celá staletí a souvisí také s těžbou. A když se vrátíme k proměně krajiny jako takové? Ložisek, kde se těžil nějaký nerost, bylo v Česku kolem 300. A všude, kde se těžilo, máte v krajině podzemní důlní díla, kolem haldy, nové obchodní cesty, vodní nádrže a strouhy. V takovéto krajině se objevují také kostelíky a samozřejmě hornická sídla. Souvisí s těžbou uhlí, řekněme, přeshraniční spolupráce a střetávání národů? Slované nebyli horníci, zato třeba Sasové ano. Takže když se u nás objevilo velké ložisko, obvykle přišli těžit právě Sasové, chcete-li Němci. K těžební oblasti bylo třeba vybudovat trasy, po kterých by se daly přepravovat potraviny. První takové vedly do Čech z Německa, ale za chvíli lidé přišli na to, že je mnohem jednodušší dopravovat potraviny do Krušných hor ze středních Čech. Takže se zde Němci usazovali a začali ovládat obchod a obchodní cesty. Jinak řečeno: dědictví starého hornictví si dodnes neseme tolik, že si to často ani neuvědomujeme. Takže když vidím do třiceti kilometrů od dnešního Mostu ovocné sady či vinice, jsou tam proto, že jejich dávní zakladatelé zde našli nejen podmínky pro pěstování, ale i odbyt pro své produkty mezi horníky? Do jisté míry ano, ale je tu ještě jeden, podle mého názoru daleko větší fenomén související s těžbou uhlí. Jaký? Český inženýr takřka cimrmanovského typu. Ten působil na malých šachtách, posléze v malých strojírenských podnicích, malých hutích nedaleko ložisek nerostů. To jsou ti chytří lidé, zlepšovatelé, kvůli kterým sem jdou i dnes mnozí investoři. Šikovný český inženýr se prostě nedá ve společenském vývoji přeskočit. Symboly průmyslové revoluce V Čechách Břaská pánev a v Anglii elektrárna Battersea. Světové zásoby uhlí Potvrzené objevené uhelné zásoby na konci roku 2006 (v miliónech tun). Zdroj: Wikipedie Země Černé uhlí Hnědé uhlí Celkově Podíl 1. USA ,1 2. Rusko ,3 3. Čína ,6 4. Indie ,2 5. Austrálie ,6 6. Jižní Afrika ,4 7. Ukrajina ,8 8. Kazachstán ,4 9. Polsko ,5 10. Brazílie ,1 14. Česko ,6 Celkově ,0 6 7

5 Rozhovor Šikovný český inženýr takřka cimrmanovského typu se nedá ve společenském vývoji přeskočit. Přišla by vůbec průmyslová revoluce ve světě bez uhlí? Nebo by přišla daleko později? Je nepochybné, že anglická průmyslová revoluce přišla díky uhlí. Angličanů bylo hodně a podařilo se jim vykácet kvůli energii takřka všechny lesy. A stanuli před obrovským problémem, kde vzít zdroj energie. Moc nefoukalo, prudkých řek taky zrovna moc neměli... Ale naštěstí měli uhlí, a tak rozvoj průmyslu založili právě na jeho těžbě a spalování. Proto právě uhlí následně ovlivnilo podobu mnoha věcí a přivedlo na svět řadu významných vynálezů. Díky uhlí mohl především vzniknout parní stroj. Proto angličtí panovníci a šlechtici neobyčejně silně podporovali hornické podnikání, ale i vývoj a výrobu všech strojů, které mohou pomoci zajistit dodávky uhlí a energie. Věděli, že bez energie z uhlí by na tom byla společnost daleko hůř. Jak se měnil vztah lidí k těžbě uhlí v průběhu času? Velcí světoví producenti a spotřebitelé: Čína Největší vliv na vývoj situace má v poslední době Čína, která je díky dynamickému rozvoji ekonomiky největším spotřebitelem i výrobcem uhlí. Industrializace země s miliardou a půl obyvatel klade velké nároky na výrobu oceli, která není možná bez uhlí a koksu. Ověřené zásoby: 111 mld. t Pravděpodobné zásoby: 4 triliony t Roční spotřeba: přibližně 3,8 mld. t Roční produkce: přibližně 3,5 mld. t Indie Podobně překotný rozvoj prodělává také Indie, která je významným světovým dovozcem uhlí. Ověřené zásoby: 92 mld. t Roční spotřeba: přibližně 0,7 mld. t Roční produkce: přibližně 0,595 mld. t Kde byla těžba uhlí intenzivní, vznikla nová kultura. Hrubá a svérázná, ve které lidé drží velmi pohromadě. Vždy bylo zjevné, že těžba může dát lidem práci. Zároveň vznikaly kolonie, kde lidé spojeni s hornictvím drželi velmi pospolu. Tam, kde byla těžba uhlí intenzivní, vznikla nová kultura. Hrubá a svérázná, ve které lidé drží velmi pohromadě. Souvisí to s tím, že tato profese byla nebezpečná a pocit nebezpečí vytváří i pocit sounáležitosti. V neposlední řadě zde vždy narazíte na lidové hloubaly. Nemohli jít na vysokou školu, pracovali na šachtách, ale intelektuální potenciál jim zůstal. Podobné typy jsem potkával i já, když jsem fáral v Příbrami. Tohle vše dnes vlastně rozbíjí globalizace, protože když australské uhlí stojí v Hamburku méně než ostravské, přichází útlum a pospolitost kolem těžby a návazných profesí se rozpadá. Jaká je podle vás budoucnost uhlí? Čím dál tím větší. I v Německu, které počítá s mnoha alternativními zdroji energie, těžba uhlí v nejbližších třiceti letech poroste. Do těžby se tam investuje, přicházejí dokonce zahraniční firmy a dochází k něčemu, co u nás vůbec není reflektováno k přesunu sídel. Díky právnímu prostředí němečtí těžaři vědí, že se s lidmi musí domluvit a že se s nimi domluví slušně. Kvůli chování těžařů za komunistů je u nás naopak velký odpor ke stěhování obcí. Kdyby se tehdy těžaři chovali k lidem slušně, pravděpodobně by dnes nebylo prolomení limitů takovým politickým problémem. Uhlí máme na stovky let, technologie výroby energie z uhlí je zvládnutá přes sto let, dají se vylepšit sítě, ale nic dalšího se asi nedá vymyslet. Tepelná elektrárna založená na uhlí se dá postavit či zrekonstruovat za poměrně krátkou dobu. Takže to vypadá tak, že podíl uhlí na globální energetické produkci se bude zvyšovat. Hodně se hovoří o roli Číny v tomto procesu. Čína je největším producentem i dovozcem uhlí. A vlastně dnes zažívá to, co Anglie před stovkami let. Rozvoj oborů, které potřebují levnou energii. Takže uhlí bude využíváno dál a dál. Neúnavný intelektuál Václav Cílek vydává jednu knihu za druhou a je velmi aktivní v médiích. Je to zkrátka osobnost, která má českému národu co říct, a proto to také dělá. Pohnulo s lidstvem kupředu něco tolik jako objevení a těžba uhlí? Parní stroj a ohňové stroje, které čerpaly vodu. Když máte parní stroj, máte lokomotivu a tím pádem i dálkovou dopravu. Pak ještě spalovací motor nebo zpracování hliníku, to umožnilo masivní leteckou dopravu. Ale náš svět stojí a padá s energií. Čína je největším producentem i dovozcem uhlí. A vlastně dnes zažívá to, co Anglie před stovkami let. Rozvoj oborů, které potřebují levnou energii. Takže uhlí bude využíváno dál a dál. Rusko Rusko představuje významného světového producenta i spotřebitele uhlí, především však má druhé největší ověřené zásoby na světě. Je také významným exportérem. Ověřené zásoby: 157 mld. t Roční spotřeba: přibližně 0,22 mld. t Roční produkce: přibližně 0,36 mld. t USA Spojené státy mají největší ověřené zásoby uhlí na světě a jsou druhým největším producentem po Číně. Ročně se zde spotřebuje přibližně miliarda tun převážně domácího původu. Výrobu elektřiny pokrývá ze 45 % právě uhlí. USA jsou také tradičním vývozcem uhlí. Export začal růst po zahájení těžby zemního plynu z břidlic. To vedlo ke snížení cen uhlí a jeho nahrazování v elektrárnách levnějším plynem. Ověřené zásoby: 245 mld. t Roční spotřeba: přibližně 0,82 mld. t Roční produkce: přibližně 0,93 mld. t 8 Zdroj:

6 Severní vítr Litvínov a jeho hokejoví chlapi Litvínov je v hokejovém světě pojem. Zdejší klub vychoval nejvyšší počet českých hokejistů pro prestižní kanadsko-americkou NHL. Jeho hráči a trenéři, včetně maséra, byli u historického úspěchu českého hokeje, vítězství na ZOH 1998 v Naganu, při olympijském Turnaji století. V městě pod úpatím Krušných hor je hokej prostě fenomén. I v roce 1971 budili žlutočerní respekt Hlavní zásluhu na tom měl Ivan Hlinka. Kdo ho najde, dostane příští vydání Sedmého proudu zdarma! Fotografie: Archiv Edvarda D. Beneše Text: Edvard D. Beneš K lub spatřil světlo světa po skončení druhé světové války, přesněji 8. listopadu 1945, jako hockeyový odbor tehdejšího Sportovního klubu Stalinovy závody Horní Litvínov. Jenže existuje přinejmenším jeden důkaz o tom, že lední hokej se v Litvínově hrál daleko dříve. Tím je fotografie hokejového týmu zdejšího Sokola, na níž je coby mladý hráč pozdější velice úspěšný trenér prvoligového mužstva František Voříšek. Ta pochází z roku V roce 1959 Litvínov postoupil mezi naši hokejovou elitu a zabydlel se v nejvyšší soutěži natolik, že z ní nikdy nesestoupil. Na druhou stranu nikdy se nestal mistrem, i když několikrát měl zisk titulu doslova na dosah ruky. Čtyřikrát skončil druhý. Jména jako Kluc, Walter, Bubla, Růžička, Reichel, Ručinský, Šlégr, ale především Hlinka se stala mezi hokejovými příznivci legendárními. První velkou osobností byl útočník, rodák z Nesuchyně u Rakovníka, Miroslav Kluc (* 1. prosince prosince 2012). Do Litvínova přišel ze sousedního Chomutova, aby si nečekaně prodloužil kariéru. Tehdy, ve svých 36 letech, byl pro Chomutov už neperspektivní, ale v Litvínově střelecky znovu ožil a měl i jako hrající trenér hlavní zásluhu na tom, že tým z městečka pod úpatím Krušných hor na konci 50. let postoupil do první ligy. Zlaté ruce Míry Kluce! skandoval tenkrát vyprodaný zimní stadion při každém domácím utkání Litvínova. Hrát přestal až ve čtyřiceti, na vrcholu slávy. Jednou z nejpozoruhodnějších postav litvínovského hokeje byl bezesporu Jaroslav Walter (* 5. ledna června 2014). Enfant terrible, spoluhráči přezdívaný Štětináč, se v průběhu krátké doby nesmazatelným způsobem zapsal do srdcí litvínovských hokejových příznivců jako výjimečný hráč. Některé historky a kousky, při nichž hrál vždy hlavní roli, se tradují dodnes. Třeba ta o tom, jak se vsadil, že mu nikdo z protihráčů na ledě nevezme puk. Neváhal a o přestávce mezi třetinami si do horního konce hokejky zatloukl hřebík tak, aby jen nepatrně vyčníval ven. Při hře pak, když se dostal ke kotouči, najednou prostě otočil hokejku a její horní konec přiložil k puku takovým způsobem, že jej nabodl na hřebík, a takto projel celým kluzištěm. Rozhodčí samozřejmě pro takovouto legrácku pochopení neměl a Walter vyfasoval trest za nesportovní chování. Nicméně sázku vyhrál. Jinak byl výborným, impulsivním a bojovným typem hokejisty. Hráč bohém. Často byl předmětem 10 11

7 Severní vítr Hlinka je Superstar! Prohlásil na jeho adresu legendární obránce Bobby Orr po fi nále Kanadského poháru 1976, v němž tehdejší československý národní tým jen těsně prohrál právě s Kanadou. Miroslav Kluc (vlevo) s další bývalou hvězdou litvínovského hokeje Miroslavem Daňkem. tehdejších kárných řízení. Nicméně po zápase se vždycky mluvilo jenom o něm. Miláček diváků a výrazná opora v úvodních prvoligových sezonách. Dvakrát byl nejlepším střelcem týmu. Byl prvním litvínovským hráčem, který oblékl reprezentační dres. Startoval na MS 1963 ve Stockholmu (3. místo) a na ZOH 1964 v Innsbrucku (3. místo). Bezesporu největší a nejvýraznější postavou Litvínova byl Ivan Hlinka (* 26. ledna srpna 2004). Už jako mladík, když se dostal do A mužstva, nosil na dresu označení A jako zástupce kapitána. Jeho hokejová hvězda vyletěla hodně vysoko. Za své hráčské kariéry se stal třikrát mistrem světa. Jaroslav Walter (vlevo) Se spolhráčem Bohumilem Mračkem. Jako první litvínovský hráč společně s Jiřím Bublou okusil kanadsko-americkou NHL. Hlinka je Superstar! prohlásil na jeho adresu legendární obránce Bobby Orr po finále Kanadského poháru 1976, v němž tehdejší československý národní tým jen těsně prohrál právě s Kanadou. Po skončení hráčské kariéry se Hlinka stal trenérem. A opět slavil úspěch! Český národní tým dovedl na zimní olympiádě v Naganu ke zlatým medailím. Šlo přitom o takzvaný Turnaj století, na němž nastoupily ty největší hokejové hvězdy včetně kanadského velikána Wayna Gretzkého. Zlato si z Japonska přivezlo celkem osm litvínovských hráčů: Růžička, Reichel, Beránek, Ručinský, Šlégr, Svoboda, Lang a Čaloun. Členem týmu byl ještě litvínovský masér Václav Šašek. Legenda litvínovského hokeje Ivan Hlinka předčasně odešel do hokejového nebe po tragické autonehodě u Karlových Varů 16. srpna Hlinkovým následovníkem se stal Vladimír Růžička (* 6. června 1963). Ten debutoval v nejvyšší soutěži v roce 1979 v utkání proti Jihlavě a po krátkém pobytu na ledě vstřelil svůj vůbec první gól v nejvyšší soutěži. Podíval se i do NHL. Po skončení kariéry se stal trenérem. Českou reprezentaci dovedl na MS 2005 a 2010 ke zlatu. Národní tým vedl i na letošním MS. Dalším z velkého výčtu litvínovských hokejistů, kdo psal nejen klubovou, ale i národní historii, je Robert Reichel (* 25. června 1971). V současnosti 43letý trenér patřil k nejvýraznějším postavám novodobé historie litvínovského hokeje. Nagano 1998 K největšímu úspěchu všech dob nasměroval český hokej Ivan Hlinka v roli trenéra. Zdroj: Černá Žlutá 60 let litvínovského hokeje A kapitánské céčko měl na prsou ve svých 34 letech jeho pokračovatel Vladimír Růžička. Zdroj: isifa 12 Zdroj: Černá Žlutá 60 let litvínovského hokeje 13

8 Expert na nájezdy Robert Reichel byl prakticky neomylný při trestném střílení. Nechci končit trapnej Vzkázal před letošní sezónou Martin Ručinský. Obuje opět brusle? Prásk! A příště už tudy nejezdi... Jiří Šlégr oblékal za mořem podobný dres jako doma bostonský. Stanley Cup ale získal v jiném detroitském. Zdroj: isifa Úspěšně si vedl na mezinárodním poli, je trojnásobným mistrem světa (1996, 2000 a 2001), držitelem zlaté medaile ze ZOH v Naganu 1998 a bronzové medaile ze Světového poháru. Úspěšně hrál také v NHL. Po skončení sezony 2009/2010 ukončil hráčskou kariéru a stal se trenérem. Vedl Litvínov v extralize a v současnosti je trenérem juniorského týmu HC Litvínov. Hvězdami současnosti jsou doslova nestárnoucí Martin Ručinský (* 11. března 1971) a jeho parťák Jiří Šlégr (* 30. května 1971). Ten sice už jednou kariéru ukončil společně s Robertem Reichelem, ale po necelých třech letech se znovu vrátil na led a také v nadcházející sezoně hodlá v kariéře pokračovat. Šlégr je jediným litvínovským hokejistou, kterému se podařilo získat Zlatý triple, tedy titul mistra světa, olympijského vítěze i vítěze Stanley Cupu. To nad startem Ručinského visí stejně jako loni otazník. Všichni však věří, že Růča, jak mu říkají, opět vyjede na led a bude diváky bavit svou hrou. Napovídají tomu i nezaručené zprávy o tom, že by v Litvínově mohl třeba hrát Petr Nedvěd, Ručinského velký kamarád. Litvínov byl vždycky líhní hokejových talentů. V posledních desetiletích už to není tolik pravda, protože mládež zlákaly jiné radovánky jako třeba počítače a v téměř třicetitisícovém Litvínově se nehraje jen hokej. Přišly nové moderní sporty a s nimi i odliv mládeže, ze které se vždycky vychovávali skvělí hokejoví chlapi. Nicméně po letech půstu se začíná opět blýskat na lepší časy. Litvínov má hokejovou akademii a v ní vychovává následovníky Hlinky, Růžičky, Reichela, Ručinského nebo Šlégra. Junioři v loňské sezoně bojovali ve finále extraligy a získali stříbrné medaile po třízápasové bitvě s Piráty Chomutov, v podstatě s nejlepším výběrem v ČR. Olympijští vítězové: Vladimír Růžička, Robert Reichel, Josef Beránek, Martin Ručinský, Jiří Šlégr, Petr Svoboda, Robert Lang, Jan Čaloun. Mistři světa: Ivan Hlinka, Jiří Bubla, Robert Reichel, Martin Ručinský, Vladimír Růžička, Petr Rosol, Eduard Uvíra, Arn old Kadlec, Robert Lang, Robert Kysela, Petr Franěk, Jan Čaloun, Karel Pilař, Jiří Šlégr, Lukáš Kašpar. Mistři světa trenéři: Ivan Hlinka, Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann. Držitelé Stanley Cupu: Petr Svoboda, Petr Klíma, Martin Škoula, Jiří Šlégr. Hráči v NHL: Ivan Hlinka, Jiří Bubla, Petr Svoboda, Petr Klíma, Petr Nedvěd, Vladimír Růžička, Robert Reichel, Josef Beránek, Martin Ručinský, Jiří Šlégr, Robet Lang, Vlastimil Kroupa, Roman Vopat, Jan Vopat, Jan Čaloun, Pavel Rosa, Martin Škoula, Kamil Piroš, Karel Pilař, Tomáš Kůrka, Kamil Kreps, Lukáš Kašpar, Jakub Petružálek. 14

9 Rozhovor Ještě vloni vládly pod nejvyšším komínem v ČR chmury a nejistota. Přes dvě stovky zaměstnanců chodily do práce s obavou, že příští výplata už může být tou poslední. Tehdejší majitel elektrárny ČEZ chtěl podnik uzavřít a se svým záměrem se ani příliš netajil. V září přišlo rozuzlení. Uhelnou elektrárnu Chvaletice koupila Severní energetická a okamžitě zahájila přípravné práce na její modernizaci. Jak bude přestavba vypadat a jakou mají noví majitelé vizi do budoucna, o tom jsme hovořili s generálním ředitelem Lubošem Pavlasem. Fotografie: Michal Klíma, Mladá fronta DNES Text: Petr Dušek Zdroj: Martin Vonka 16 Elektrárnu na odpis čeká modernizace a minimálně 15 let života Elektrárnou Chvaletice každý týden projde několik exkurzí, v červnu byl den otevřených dveří, který přilákal na 500 zvědavců. Když lidé vidí, že elektrárna je na svůj věk ve slušné kondici, nepodivují se nad tím, že ji chtěl bývalý majitel uzavřít? Možná se trochu podivují, protože elektrárna skutečně budí dojem dobře fungujícího systému, je velmi fotogenická a návštěvníka dokáže hned na první pohled ohromit. Filosofa Jana Sokola zaujala ze strojařského hlediska natolik, že ji označil za koncert přesné a pečlivé práce. Nicméně nelze popřít, že elektrárna zároveň vyžaduje výraznou modernizaci, nezapomínejme, že už je v provozu takřka 40 let a nikdy neprošla žádnou zásadní rekonstrukcí. Úprav doznal pouze spalovací režim kotlů, systém kontroly a řízení, dostavělo se odsíření a navazující provozy a změnil se způsob dopravy a vykládky uhlí. Navíc se v posledních letech kvůli nejisté budoucnosti omezovaly velké generálky. Záměry našich předchůdců ovšem musíme posuzovat v souvislostech. My jsme elektrárnu zachránili, protože jsme si to mohli dovolit a bylo to pro nás výhodné. ČEZ neměl ani zajištěné dodávky uhlí, proto lze pochopit, že uvažoval o ukončení provozu. Proč jste si to mohli dovolit a v jakém směru je to pro vás výhodné? Já bych se nebál tvrdit, že nás k tomu prakticky donutily vnější okolnosti včetně vývoje české a evropské energetiky. Skupina Czech Coal dlouhodobě usilovala o vlastní elektrárnu, přičemž uvažovala jak o výstavbě, tak o koupi. Když se Severní energetická ještě jako Litvínovská uhelná majetkově odštěpila od skupiny Czech Coal, vznikla jedineč- ná příležitost spojit lom s elektrárnou. Není žádným tajemstvím, že zásoby uhlí před těžebními limity v našem hnědouhelném lomu ČSA se tenčí. Bylo tedy nezbytné porozhlédnout se na trhu, udělat rázný investiční krok a také podstatně změnit podnikatelské záměry. Když jsme koupili Elektrárnu Chvaletice, vzniklo velmi výhodné vertikální propojení. Ve vlastním lomu těžíme uhlí a najednou ho nemusíme jenom prodávat jiným, ale můžeme z něj sami vyrábět elektřinu a teplo, tedy výrobky s mnohem vyšší přidanou hodnotou. To je zajímavý podnikatelský záměr. Na prodej elektrárny se navíc dívala pozitivně i Evropská komise, která trvala na omezení dominantního postavení ČEZ na českém trhu. ÚOHS zase přivítal to, že nástup nového podniku zvýšil konkurenci na trhu se silovou elektřinou a podpůrnými službami. Jak bude vypadat avizovaná modernizace Chvaletic a kdy začne? Zatím pomocí běžné údržby udržujeme v provozu všechny 4 bloky tak, jak byly postaveny v minulosti. Program obnovy je teprve ve fázi návrhu. Ke konci letošního roku bychom měli znát varianty technického řešení, jak prodloužit životnost elektrárny a splnit i ekologické podmínky vycházející z evropské a české legislativy. Příští rok budeme chytřejší, to už bychom měli dostat reálné nabídky od dodavatelů. Prvním mezníkem je pro nás v každém případě rok 2016, od kterého elektrárna bude muset splňovat nové emisní limity a ve kterém začne takové přechodné období, které skončí v polovině roku Pokud jde o naše vize do budoucna, plánujeme pokračovat v provozu až za rok

10 Rozhovor Je to zajímavý podnikatelský záměr. Luboš Pavlas se na řízení Elektrárny Chvaletice těšil. Ing. Luboš Pavlas 1958 Zkušený manažer v oblasti energetiky je v současnosti generálním ředitelem Elektrárny Chvaletice. V minulosti vedl celou řadu energetických podniků (Pražskou teplárenskou, ČEZ Bulgaria a Czech Coal) i asociací (Teplárenské sdružení, Český svaz zaměstnavatelů v energetice). Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze a v postgraduálním studiu se specializoval na rozvoj zásobování teplem. Mezi jeho koníčky patří cestování, sport, rodina a dobré víno. Elektrárna zezelenala Vloni v září se Litvínovská uhelná změnila v Severní energetickou. Změna se okamžitě projevila i na hlavní budově Elektrárny Chvaletice. Elektrárna nutně potřebuje okysličit i z personálního hlediska. Jak se vám daří lákat mladou pracovní sílu? 18 Upřímně řečeno, zatím se to moc nedaří. Stále se totiž potýkáme s tím, že podnik měl ještě donedávna nálepku neperspektivní. Proto teď na všechny strany říkáme, že situace je úplně jiná. V současnosti jsme jedni z mála v Pardubickém kraji, kdo potřebuje nabrat nové pracovní síly. Mladé lidi bychom chtěli nalákat na široký rozsah oborů, které se u nás uplatní: mechaniku, termodynamiku, hydrauliku, strojírenství, elektro, automatizaci, metrologii či informační technologie, chemii, ochranu životního prostředí a obchod s elektrickou energií na liberalizovaných trzích. Pro doplnění týmu a generační obměnu budeme potřebovat jak lidi s manažerskými schopnostmi, tak specialisty i spolehlivé a kvalitní dělníky. Zájemci se navíc mohou těšit na ohodnocení, které je v regionu nadstandardní. Uhlí je stále vyčítáno, že má vysoké emise a znečišťuje životní prostředí. Uhelné elektrárny se ovšem v posledních desetiletích technologicky výrazně posunuly. Není teze o špinavém uhlí zralá na revizi? Jsem přesvědčen, že ano. Tradiční protiuhelné argumenty už dnes osobně považuji za setrvačné a účelové. Přes všechny cíle, uměle a politicky vyhlašované z EU, uhlí má a ještě dlouho bude mít v celosvětové energetice velký význam. V poslední době s oblibou tvrdím, že neexistují špinavé zdroje, ale pouze špinavé kotle. Abychom mohli posoudit dopady na životní prostředí, musíme se dívat nad komín, chladicí věže či kanál s odpadní vodou, nikoliv na palivo. Technologie pro snížení emisí NOx, pro záchyt popílku a pro odsíření jsou dnes již na takové úrovni, že se uhlí může směle měřit se všemi ostatními energetickými zdroji. Výmluvnými grafy se může pochlubit i Elektrárna Chvaletice. Zatímco v 90. letech se roční produkce oxidu siřičitého pohybovaly v řádech desetitisíců tun, dnes jsme na hodnotách kolem 2 až 3 tisíc. Vezmeme-li navíc v úvahu celý životní cyklus, vyznívá situace pro uhlí ještě lépe. Švýcarský inženýr Ferrucio Ferroni nedávno zpochybnil tvrzení Mezivládního panelu pro klimatické změny, že solární elektrárny patří mezi nízkoemisní zdroje. Podle zjištění jeho týmu má fotovoltaika naopak vysoké emise nikoliv však ve fázi provozu, ale při výrobě, která je technologicky velice náročná. Uhlí tedy zdaleka není takovým zločincem, jak se často tvrdí. Současné uhelné elektrárny ovlivňují životní prostředí méně než doprava. Navíc je dobré si uvědomit, že když budeme využívat domácí hnědé uhlí, kterého máme v ČR ještě pro několik generací, podpoříme energetickou bezpečnost a nezávislost státu. Tuto unikátní příležitost by si nenechal utéci žádný racionálně uvažující hospodář. Jak je na tom Elektrárna Chvaletice s využitím vedlejších energetických produktů? S trochou nadsázky můžu říct, že ani zrno nepřijde na zmar. Především v létě jsme měli pocit, že důležitější je mít popílek než vyrábět elektřinu. V zimě se to samozřejmě otočí. Naše odpady jsou plně certifikované, nabízíme strusku, popílek, energosádrovec i stabilizát. Tyto produkty se používají například při výrobě cementu, v betonárnách a při výrobě stavebních dílců, krajinotvorbě či pro stavební účely. Věříme, že se podaří přesvědčit investory (především stát), aby k výstavbě regionálních železničních koridorů, silnic a dálnic využívali právě to, co zbývá po spálení uhlí. Bylo by to oboustranně výhodné. Investoři by nemuseli zbytečně a nákladně dovážet zdaleka štěrk a písek a my ukládat nevyužitou produkci VEP na úložiště za elektrárnou. Portfolio zákazníků Elektrárny Chvaletice od poloviny roku přebírají Moravské naftové doly, s nimiž se Severní energetická dohodla na strategické spolupráci. Proč jste se rozhodli nepokračovat v přímých dodávkách elektřiny koncovým odběratelům? Je to logický krok, který navazuje už na samotný nákup Elektrárny Chvaletice a její propojení s hnědouhelným lomem ČSA. Skupina Severní energetická se stala novým hráčem na energetickém trhu a s tím před ní vyvstaly také nové příležitosti a úkoly. Díky navázání strategické spolupráce s MND se nám uvolnily ruce a nyní se už můžeme plně soustředit na prioritní oblasti: obchodování s elektřinou na dlouhodobých i krátkodobých velkoobchodních trzích. Vlastní výroba elektřiny z našeho hnědého uhlí je přitom naší konkurenční výhodou. Umožňuje nám i aktivní (a dosud úspěšnou) účast v soutěžích na poskytnutí podpůrných služeb pro elektrizační soustavu ČR. Koncový zákazník byl dlouhá léta zvyklý na to, že mu elektřinu dodává přímo Elektrárna Chvaletice. Změnu ale vůbec nepocítí, kontinuita dodávek nebude žádným způsobem narušena. Portfolio bude v dobrých rukou, na základě dlouholetých zkušeností považujeme MND za nejvhodnějšího partnera jak pro elektrárnu, tak pro naše odběratele. O vás je známo, že holdujete dobrému vínu. Už jste ochutnal třebívlické, tedy víno ze zámeckého vinařství, které čeká na obnovu po více než 100 letech? Vyznávám moudro klasika Život je příliš krátký na to, abychom pili špatné víno. Díky svému dřívějšímu angažmá jsem měl možnost poznat i méně známá bulharská či rumunská vína. Nemálo z nich snese srovnání s těmi špičkovými z tradičních oblastí, především letní růžová nebo krásná plnotučná červená vína. Nejde mi však jen o obsah lahve, ale i o příběh, který za ním je. Za velmi zajímavý považuji bezesporu právě příběh o vzniku a obnově vinic a vinařství v Třebívlicích. Pokud jde o ten obsah, z třebívlické produkce mě doslova nadchlo třeba Sylvánské zelené. 19

11 Fotopříběh Život v lomu Je to jedno z nejbizarnějších míst v ČR. Kam až oko dohlédne, rozkládá se tmavá jáma, která se nepodobá ničemu pozemskému. Uprostřed by klidně mohl pózovat ve skafandru Neil Armstrong a mumlat cosi o malém kroku pro člověka a velkém skoku pro lidstvo. Jen by to v burácení strojů asi trochu zaniklo. Představa opuštěného města duchů však funguje jenom z dálky při bližším pohledu se úplně vytratí. Na svazích a kolem jámy bývá až neuvěřitelně živo... Vítejte v povrchovém lomu Československé armády! Fotografie: Martin Šuvarina, Severní energetická Text: Petr Dušek 20 V dávných dobách, kdy se ještě Evropou proháněli obři, si to přihasil jeden obzvláště urostlý z Německa, zakopl o Krušné hory a rozplácl se v Komořanském jezeru. I takové příběhy přivede na mysl famózní pohled z ptačí (tedy ve skutečnosti vrtulníkové) perspektivy. Rozměry? Působivé! Lom ČSA zabírá hektarů, vešlo by se tedy do něj leccos: římských koloseí, přes 100 náměstí Nebeského klidu, 17 Máchových jezer, celá Praha 6 (a mohla by s sebou vzít i sousední Prahu 7), téměř celé Bermudské ostrovy nebo skoro třetina Lichtenštejnska. 21

12 Novodobí dinosauři jsou rozměrní a také pořádně hladoví. Ti menší se živí uhlím a ti větší skrývkou, nadložní vrstvou hornin, kterou je třeba odstranit, abychom se k uhlí vůbec dostali. Vyhynutí hrozí zejména zelenému brontosaurovi s taxonomickým označením RK5000, který se dnes již nikde jinde ve světě nevyskytuje. V jámě panuje přes den čilý důlní ruch, o čemž svědčí i permanentní hukot strojů. Povrchové dobývání řídí báňští inženýři, po dočasných cestičkách putuje materiál i lidské zdroje, technika poslušně plní jasné instrukce obsluhy. A to vše se děje pod přísným dohledem zámku Jezeří. Budoucnost je však nejistá. Pokud politici nenajdou odvahu k prolomení limitů, za 8 let těžaři odejdou a 750 milionů tun hnědého uhlí s nejvyšší výhřevností v ČR zůstane v zemi. 22

13 Den má 24 hodin a ještě noc, říkalo se při zkouškovém na vysoké. I tady to má svoji platnost. Provoz je nepřetržitý, stroje tedy neúnavně dřou i v noci. Kromě nesporné efektivity práce to má ještě jinou výhodu. Máme skvělé důkazní materiály pro Společenstvo přátel UFO! Okraje lomu nabízejí pozoruhodné pohledy plné kontrastů. Stačí udělat pár kroků od nevzhledné jámy a jste na voňavé louce, kde se to jen hemží uklidňující zelení. Kouzlo rekultivace budiž pochváleno! 25

14 Přírodní krása se do vytěžených lokalit vrací v mnoha podobách. Na místech, kde se ještě donedávna těžilo uhlí, se už dnes rozprostírají pole, louky, sady, lesy, jezera, a dokonce i vinice. Ale klidně bychom vás mohli tahat za nos, protože rekultivace je od přirozené krajiny k nerozeznání. 26 Když strávíte v lomu ČSA a jeho okolí delší čas, uvěříte tomu, co se tu povídá: těžební lokality mají po rekultivaci ještě vyšší biodiverzitu než před těžbou. Jinými slovy dnes tu je paradoxně živěji. Na denním pořádku jsou návštěvy mufl onů, kanců, srnců či různých druhů ptactva. Symbolem života v lomu ČSA se stali zejména mufloni, podle odhadu jich tu žije 150 až

15 Fotografie: Tomáš Malý Poklady pod uhelnou slojí Ta zpráva proběhla snad všemi českými médii. Letos na jaře narazili těžaři Vršanské uhelné na přerušenou sloj a objevili koryto 20 milionů let staré řeky. O pravěkém toku, který šířkou přibližně odpovídá dnešní Berounce, se dopředu vědělo. Objev přesto vzbudil velký ohlas

16 Když ještě Himaláje nestály Do pradávných dob je možné se ponořit i na lomech Vršany a Jan Šverma. V roce 2007 se při propojení skrývky obou lomů našel zachovalý kmen stromu, pocházející z doby před 20 miliony lety, kdy planetě vládly třetihory, vypráví Petr Šulcek z Útvaru báňské činnosti a geologie Vršanské uhelné. Šlo o tisovec, tedy opadavý jehličnan. Tisovce obsahují velké množství pryskyřice, která kmen impregnovala, a mohl se tak zachovat do dnešních časů. I na tomto kmeni se našly stopy smoly, podotýká Petr Šulcek. Tisovce se v éře třetihor, kdy pohoří Himaláj bylo jen nevýznamnou pahorkatinou, rozšířily po celé severní polokouli. Na skrývkových řezech lomů Vršany a Jan Šverma je geologové objevili již několikrát. Ze stejné doby jako kmeny tisovce pochází i pravěké říční koryto, kterým do mostecké pánve přitékala voda. V nejširší části dosahuje šířka koryta zhruba 500 metrů, jeho délka se pohybuje mezi třemi a půl až čtyřmi kilometry. Uhelná sloj je zde přerušena, přesto se musí celý prostor vytěžit. Nejzajímavější je na celém úkazu velmi ostré ohraničení koryta a jeho výrazné oddělení od okolní uhelné sloje, což nebývá obvyklé, dodává Šulcek. Perlorodka z lomu Ve Vršanech dochází podle Šulcka k zajímavým nálezům jednou až dvakrát za rok. Na prvohorní trilobity zde člověk nenarazí, vždyť místní uhlí pochází ze třetihor. Přesto zde geologové nalezli i některé vzácnosti, například zkamenělou perlorodku. Na místech vršanského lomu vládlo nestabilní prostředí. Zatímco jinde mohly usazeniny v klidu spočinout, zdejší oblast byla poněkud akčnější. Voda zde kolísala a mnoho materiálu odplavila. To je hlavní důvod, proč vršanský lom není na geologické nálezy nikterak bohatý. Zkamenělý strom čekal od svého objevení na fi nální uložení několik let. Co je to však proti věkům, po které odpočíval v zemi? Těžba uhlí s sebou přináší i jeden zajímavý vedlejší produkt. A to pohled do historie. Při odkrývání zeminy se člověk může dotknout nejen nedávných dějin, ale i okamžiků, kdy se po naší planetě proháněla stvoření, která by v žádném případě nechtěl potkat tváří v tvář. Fotografie: Vršanská uhelná Text: Martin Janda zemí České republiky je oblast s bohatou historií. Kdysi v dávných dobách zde šplouchalo moře plné trilobitů, později zde pobíhali dinosauři a ještě později třeba nosorožci či lvi. Pak si v daleké Africe jedna opice usmyslela, že sleze ze stromu a zkusí, jaké by to bylo pohybovat se po zemi jen po zadních končetinách. Její experiment byl úspěšný a potomci, které zplodila s podobně smýšlejícími opicemi, časem dorazili i do Čech. Oděli se, začali organizovaně lovit, komunikovat mezi sebou i obdělávat půdu. Ovšemže nezapomněli na svou zvířecí podstatu a neustále mezi sebou bojovali. A tak česká zem ve svých útrobách stále skrývá stopy po bojích dávných i nedávných. Nelze se divit, při pohledu do historie je zřejmé, že téměř v každém století couralo českou kotlinou nějaké cizí vojsko. A severočeské uhelné doly o této historii vědí své. V nejširší části dosahuje šířka koryta zhruba 500 metrů

17 Archeologové zde nalezli řadu cenných artefaktů. Především stříbrné šperky, tzv. záušnice, kterými si středověké dívky, slečny a paní zdobily své účesy. dověké dívky, slečny a paní zdobily své účesy. V lokalitě byl objeven i dětský hrob s náhrdelníkem ze zelených sklíček. Archeologické nálezy artefaktů z nedávné doby mají tu nevýhodu, že občas vyžadují zásah pyrotechniků. Nebezpečné nálezy Zdroj: Archeologický ústav AV ČR. Pyrotechnici museli zlikvidovat celkem 4,5 tuny výbušnin. Bitevní pole Řadu archeologických pokladů naopak skrývá důl Bílina. Vědci z Archeologického ústavu v Praze odkryli na jeho předpolí desítky hrobů z 1. poloviny 11. století. Pocházejí tedy z doby, kdy česká knížata válčila s německými králi. Právě okolí Bíliny se stávalo častým terčem nájezdů a plenění. Například v roce 1040, jak praví Kosmova kronika, zde řádilo vojsko míšeňského markraběte Ekkeharda II. Nalezené hroby sloužily jako poslední místo odpočinku především pro ženy. Archeologové zde nalezli řadu cenných artefaktů. Především stříbrné šperky, tzv. záušnice, kterými si stře- Kousek od raně středověkého pohřebiště proběhl další archeologický výzkum. Ten byl zaměřen na podstatně mladší období, kdy zde duněly zbraně druhé světové války. Kromě archeologů na něm participovali i odborníci z Vojenského historického ústavu a nemohli chybět ani geodetové a geologové ze Severočeských dolů. Ostatně, za pár let se zde bude těžit uhlí a poté zde pomocí rekultivací vznikne jezero. Nedaleko odsud se nachází proslulá litvínovská chemička. Když v roce 1944 nacistická vojska na všech frontách ustupovala, ztratila životně důležitá ropná pole v Rumunsku a poté i v Maďarsku. Benzín byl vyráběn synteticky, mimo jiné právě v Litvínově. Mimochodem: na více než sto tisíc tun benzínu bylo potřeba milionu tun uhlí. Chemička se od roku 1944 stávala pravidelným cílem spojeneckých náletů. Pozůstatky bombardování jsou patrné dodnes. Munice, kterou experti u Bíliny odkryli, byla ještě funkční. O tom, že s ní spojenci nešetřili, svědčí fakt, že pyrotechnici museli zlikvidovat celkem 4,5 tuny výbušnin. S jistotou se dá říci, že seriál zajímavých archeologických objevů v severočeské uhelné pánvi zdaleka nekončí. S postupující těžbou se lze těšit na mnohé další a jistě i překvapující nálezy. Je libo pravěký herbář? Štíhlá krasavice mezi uhlím Je méně známá, o více než polovinu menší a asi o 2000 až 6000 let mladší než Věstonická venuše. A nalezena byla 28 let a jeden den po své jihomoravské sestře, konkrétně 14. července Necelých pět centimetrů vysoká a na let stará Landecká venuše (zvaná též Petřkovická venuše) je ale jedinou štíhlou venuší v Evropě. Landecké naleziště navíc drželo až do poloviny 90. let 20. století celosvětový primát v nálezu nejstaršího použití uhlí jako topiva. Bezhlavé, 4,6 cm vysoké torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele (hematitu) objevil archeolog Bohuslav Klíma pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. V její blízkosti bylo nalezeno mnoho dalších artefaktů a úlomků. Landecká venuše, která je trvale umístěna v Archeologickém ústavu v Brně, pravděpodobně zobrazuje tělo mladé dívky na počátku těhotenství. Venuše nemá hlavu a odborníci se domnívají, že ji nikdy ani neměla. Dosud nejstarší známou fi gurkou člověka na světě je Švábská venuše, šesticentimetrová soška ženy s obrovskými prsy z mamutí kosti, kterou pravěký umělec vytvořil asi před lety. Objevena byla v září 2008 v jeskyni Holhe Fels u Schelklingenu v pohoří Švábská Alba. Kdoví, třeba se podobná Venuše skrývá i kdesi v severních Čechách S postupující těžbou se lze těšit na mnohé další a jistě i překvapující nálezy

18 Pelmel Severočeské kraťasy První dostih sezóny v Mostě zahájil Josef Váňa Letošní dostihovou sezónu mosteckého Hipodromu zahájila uprostřed května stylově autogramiáda nejpopulárnějšího českého žokeje Josefa Váni v místním obchodním centru. Úvodnímu dostihovému dni Jarní ceny města Mostu nepřálo počasí, diváky to ovšem neodradilo. Přišli v hojném počtu a v hlavním dostihu, Memoriálu Vlastimila Smolíka, viděli vítězství Omnibusse v sedle s žokejem Rájou. V elektrárně se dveře netrhly Den otevřených dveří prožila v sobotu 14. června Elektrárna Chvaletice. Zájem veřejnosti byl obrovský, první návštěvníci přijížděli už hodinu před začátkem s obavami, aby se dovnitř vůbec dostali. Nakonec prošlo elektrárnou celkem 500 lidí, tedy rekordní počet. Prohlídka s odborným výkladem zahrnovala kotelnu, strojovnu, unikátní výklopník paliva, chladicí věže i hasičskou techniku. Zkrátka nepřišly ani děti organizátoři pro ně připravili šlapací motokáry, skákací hrad či nejrůznější soutěže. Už jste hráli fotbalgolf? V neděli 8. června bylo v areálu Hipodromu Most slavnostně otevřeno hřiště na fotbalgolf, nový sport, který spojuje fotbal, golf a minigolf. Symbolickou pásku přestřihli generální ředitel Severní energetické Petr Kolman a náměstkyně primátora města Mostu Hana Jeníčková. Turnaj hvězdných týmů následně ukázal stovkám přítomných diváků, co to fotbalgolf vlastně je, jak umí být zábavný a zároveň náročný. Nyní už slouží nové hřiště široké veřejnosti, mezi prvními si jej vyzkoušelo i mužstvo žáků FK Teplice U14. Fotbalgolf pochází ze Švédska a letos slaví deset let své existence. Rypadlo opraveno Těžební stroj KU300, který v lednu utrpěl sesednutí řiditelných podvozků, už je opět v dobré kondici. Díky dlouhodobé péči společností Slovácké strojírny a Elektroprim Koutník se mohl uprostřed srpna vrátit k těžbě uhlí. Rekonvalescence trvala 7 měsíců. OAKS Cenu Severní energetické vyhrála opět Mary Yeats Uprostřed července vyvrcholila dostihová sezóna na Hipodromu. 69. ročník OAKS Ceny Severní energetické ovládlo němčické tréninkové středisko. Přestože do dostihu nenasadilo dosud úspěšnější klisny Francii a Patrolu, jejich další svěřenkyně Mary Yeats triumfovala pod vedením nestárnoucího Jana Ráji v závodě tříletých klisen. Jan Rája se tak radoval z vítězství na českém OAKS už počtvrté. 34 Člun pro bezpečí na vodě Mostecké jezero Matylda od konce května hlídá rychlý motorový člun, který jako by vypadl ze seriálu Pobřežní hlídka. Díky sponzorům si jej mohla pořídit Vodní záchranná služba Most. Investici podpořila Kč i společnost Severní energetická. Člun slouží k zajištění bezpečnosti rekreantů i sportovců na hladině Matyldy. Později se přesune na jezero Most. Slavnostního křtu se zúčastnil zpěvák Daniel Hůlka, který se na jeden den stal námořním jachtařem. Motorový člun pochází ze Slovenska, kde sloužil na Liptovské Maře. Je rychlý, v nouzi se dokáže rozvášnit až nad 70 km/h. Klobouková soutěž OAKS Cenu Severní energetické tradičně doprovázela soutěž o Princeznu a Královnu klobouků. Princeznou se s květinovým kloboukem stala Eliška Černá (na snímku vlevo), královnou elegance Erika Marčeková z Blažimi u Loun. Titul Královna originality si odvezla Dobromila Benešová z Louky u Litvínova, která svůj model ozdobila krabičkami od léků.

19 Pelmel Qwert maraton Severní energetická i letos sponzorsky podpořila cyklistický závod Qwert maraton, jehož 15. ročník se v regionu uskutečnil na počátku srpna. Svatební šaty mezi uhelnými slojemi Hodně nevšední podívané byli svědky zaměstnanci lomu ČSA jednoho hezkého červencového dne. Že se jim mezi uhelnými slojemi proháněli mountainbikoví nadšenci, to by ještě nebylo tak zvláštní. Lom ČSA už zažil ledacos. Svatební šaty však dosud nikoliv. Neobvyklé prostředí pro fotografování si vybral Svatební salon Delta. Kdo ví, jestli fotografi e někoho neinspirují také k volbě neobvyklého místa pro svatební obřad? Finále Ligy mistrů v lomu ČSA Těžební lokalitu Severní energetické si vybrali jako místo pro skupinovou fotografi i také fotbalisté FK Baník Most. Podivné hemžení mužů v kopačkách pozorovali zpovzdálí účastníci běžné exkurze Uhelného safari. Copak se jim asi honilo hlavou? Třeba i to, že UEFA testuje netradiční dějiště pro fi nále Ligy mistrů... Psi trénovali v hlubinném dole Důl Centrum ze společnosti Důl Kohinoor a.s. v likvidaci v červenci umožnil výcvik záchranářských psů v podzemí. Den dětí v hornickém muzeu: Manitou i formule Stovky rodin s dětmi přilákaly v sobotu 31. května netradiční oslavy Dne dětí v Podkrušnohorském technickém muzeu v Kopistech u Mostu. Pracovníci muzea a členové Spolku severočeských havířů pro ně připravili zábavné odpoledne se spoustou her. Na organizaci se podílela také Severní energetická. Děti si zastřílely ze vzduchovky, rýžovaly pravé české granáty, zhlédly ukázky záchranářské techniky nebo se na areál muzea podívaly z vysokozdvižné plošiny zvané Manitou. V areálu bývalého hlubinného dolu Julius III se navíc proháněla i formule. Zlatý Permon Severní energetická získala cenu Zlatý Permon za loňskou vynikající bezpečnost práce v lomu Československé armády. Uspěla v kategorii hornická činnost prováděná povrchovým způsobem. Ocenění převzali z rukou Pavla Dvořáka z Českého báňského úřadu (druhý zprava), a Jana Sabela z Odborového svazu pracovníků v hornictví geologie a naftového průmyslu (zcela vpravo) generální ředitel Severní energetické Petr Kolman (zcela vlevo) a závodní lomu Pavel Kounovský. Fotografie: Severní energetická 37

20 Pelmel pro vás S kupina Severní energetická na začátku tohoto roku spustila projekt 7 pro vás. Je to interní grant, který umožňuje zaměstnancům právě získat peníze na vlastní aktivity, jsou-li dostatečně zajímavé. Prioritou jsou nekomerční projekty z oblasti životního prostředí, bezpečnosti, sportu a kultury. Protože už první várka schválených žádostí obsahovala řadu velmi atraktivních příběhů, redakce Sedmého proudu se rozhodla založit v rámci rubriky Pelmel speciální podrubriku, která ponese stejný název jako grant a bude ty nejzajímavější příběhy vyprávět. V premiéře půjde o podporu dětí, sportovců, divadelníků i nemocných. Když se velká fi rma aktivně zajímá o vlastní zaměstnance, je to milé. Když navíc dokáže jejich mimopracovní činnost fi nančně podpořit, je to něco mimořádného. Platí to tím spíše v Česku, kde je stále v módě upřímně nenávidět nadřízené, o vedení ani nemluvě. Fotografie: Severní energetická Žádost o podporu může poslat dvakrát do roka kdokoliv ze zaměstnanců společností Severní energetická, Elektrárna Chvaletice, Důl Kohinoor a Hipodrom Most. Stačí vyplnit formulář (k dispozici na fi remním intranetu či distribučních místech fi remních novin) a zaslat jej na adresu j.zelena@sev-en.cz 1 Pacienti s rakovinou se zúčastnili ozdravných pobytů Podpořený subjekt: AMA SOP Částka: Kč Sdružení AMA Společnost onkologických pacientů vzniklo na začátku 90. let jako svépomocný dobrovolný spolek pro pacientky s rakovinou prsu, brzy se však rozšířilo na všechny onkologické diagnózy. Protože oficiálně zahájilo činnost v roce 1994, letos slaví 20 let. Pro nemocné pořádáme kulturní a sportovní akce, výlety a rekondiční pobyty. V únoru tohoto roku jsme požádali o interní grant 7 pro vás, říká Věra Jindřichová, zaměstnankyně Severní energetické a členka výboru AMA - SOP. Naše radost byla opravdu veliká, když jsme se dozvěděli, že jsme byli vybráni. Za finanční podporu děkujeme, bude použita na rekondiční pobyty pro členy naší organizace. 2 Děti dostaly sladkosti i školní potřeby Podpořený subjekt: obec Bečov Částka: Kč V sobotu 31. května 2014 slavila obec Bečov na Mostecku Mezinárodní den dětí. Akce se zúčastnilo asi 120 dětí předškolního i školního věku. Společně se vyřádily u nejrůznějších atrakcí a soutěží a kromě nezbytných sladkostí obdržely také užitečné pomůcky do školy ve formě propagačních předmětů. O školní pomůcky byl velký zájem, řekl bych, že ještě větší než o sladkosti, říká Blažej Grznár, mechanik ze Severní energetické. 3 Malí in-line bruslaři si na soustředění zlepšili techniku Podpořený subjekt: RTS - Praha Částka: Kč In-line rychlobruslení je světově rozšířený a divácky velmi atraktivní sport, který aspiruje na zařazení mezi olympijské disciplíny. Česká republika bohužel trochu zaspala jeho bouřlivý rozvoj v posledních letech, naštěstí však nemá nouzi o nadšence, v jejichž sílách je vše dohnat. Klub RTS - Praha založili bývalí nejlepší závodníci z klubu ISC a díky cílevědomé intenzivní práci trenérů to za pouhý rok dotáhli až na republikovou špičku. K úspěchům však vede nejen talent a dřina, ale také kvalitní zázemí a finance. Náklady na materiál vyjdou zhruba na 8 9 tisíc korun a členové klubu si je hradí sami. Startovné, soustředění, cesty na závo- dy a kempy se snažíme zlevnit pomocí sponzoringu, říká Jan Chejn, bagrák Severní energetické a člen RTS - Praha. Díky grantu se mohli naši mladí závodníci zúčastnit soustředění zaměřeného na zlepšení techniky bruslení. Velmi děkujeme a těšíme se na další spolupráci. 4 Divadelníci se chystají na přehlídku Podpořený subjekt: Chvaletické divadlo JEN TAK Částka: Kč Začátek podzimu ve Chvaleticích na Pardubicku bude patřit kultuře. Jubilejní 10. ročník přehlídky Chvaletická scéna tradičně nabídne představení amatérských i profesionálních divadelníků a muzikantů. Chvaletickou scénu zahájí v posledním zářijovém víkendu pohádka pro děti s názvem Dobře rozehraná partie, prozrazuje Ivan Loněk, technolog provozu Elektrárny Chvaletice a předseda Chvaletického divadla JEN TAK, které přehlídku pořádá. Divadlo je od slova dívat se a pěkná podívaná a přímý pozitivní kontakt dokážou u malých diváků vytvořit lásku k divadlu na celý život. Proto představení pro děti v průběhu přehlídky nemohou chybět a jejich výběru je věnovaná velká pozornost. Severní energetické patří velké poděkování za podporu tohoto projektu a kulturního dění ve Chvaleticích. 5 Tanečníci sbírali medaile a oslňovali davy Podpořený subjekt: TK Chvaletice Částka: Kč Chvaletice už dnes neodmyslitelně patří k tradičním baštám tanečního sportu v Čechách. Počátky místního klubu sahají dokonce až na začátek 80. let 20. století. Od té doby zacinkalo na krcích klubových tanečníků mnoho medailí a ani v současnosti cinkot rozhodně neutichá. Matěj Janák s Andreou Kobrlovou jsou letošními mistry ČR ve figurálním valčíku. Své umění předvedli jak na závěrečném vystoupení klubu, tak na poslední soutěži sezóny v Trutnově, kde obsadili ve třídě A vynikající 5. místo a vykročili za nejvyšší taneční třídou M. Na stejné soutěži se prosadila i chvaletická mládež, Daniel Krátký s Klárou Janákovou si vytančili krásné 2. místo v latinskoamerických tancích kategorie Junior II D. Děkuji Severní energetické za podporu mých dětí v tomto fyzicky i finančně náročném sportu. Interní grant nám velice pomáhá při přípravách na taneční soutěže, říká otec tanečníků Pavel Janák z Elektrárny Chvaletice