Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice Absolventská práce HISTORIE HRADU LANDŠTEJNA Richard Trsek Třída IX. Vedoucí práce: Mgr. Jitka Zíková Školní rok:

2 Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpal, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne: Jméno autora: Richard Trsek

3 Poděkování Chtěl bych poděkovat paní učitelce Jitce Zíkové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

4 Anotace Tato práce s názvem Historie hradu Landštejna byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na historii hradu Landštejna.

5 Obsah Úvod Zakladatel hradu Přemysl Otakar II Důvod založení hradu Popis hradu Nejvýznamnější rody na Landštejně Vítkovci na Landštejně Landštejn za Krajířů z Krajku Landštejn během husitských válek Další významné záznamy o Landštejně Konec slavných dnů Vědomostní kvíz žáků naší školy Závěr Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace Elektronické zdroje Seznam příloh Příloha I. Plánek hradu Příloha II. Moje fotky... 21

6 Úvod Svoji absolventskou práci jsem si zvolil z dějepisu, protože dějepis je mým nejoblíbenějším předmětem. Rád si listuji knihami o české historii, nebo rád nahlédnu do internetových stránek. Mou oblíbenou zemí v pohledu na historii je antické Řecko. Vždy mě zde fascinovali řečtí hrdinové, polobohové, a tak jsem dlouho uvažoval i o tomto tématu. Ale uvědomil jsem si, že kvůli pestré a zábavné historii, která vás vtáhne do svého děje, nemusím chodit daleko. Vždyť téměř za humny máme nádhernou romanticky působící zříceninu hradu Landštejn, a tak jsem se rozhodl napsat právě o něm. Myslím si, že bychom měli o tak krásném hradu vědět něco více. Přece jen je v naší blízkosti. Tato absolventská práce nebyla lehká. Na druhou stranu mě to velice bavilo a byl jsem rád, že můžu po něčem tak zajímavém pátrat. V historii tohoto hradu byly věci, které mě příjemně zaskočily, ale samozřejmě tento hrad pamatuje i krvavé dějiny, které už tak příjemné nejsou. To, co je na tomto hradu jedinečné, nejsou ani jeho krvavé dějiny, ale způsob jakým byl vystavěn a jak obrovských rozměrů na české poměry dosáhl. Přemýšlím, jestli nebyla chyba nechat hrad zchátrat. Věřím, že za dob svého největšího rozkvětu musel být nádherný a mrzí mě, že nemám možnost již ho takto vidět. Na druhou stranu i romantická zřícenina, která zde stojí dnes má svůj jistý půvab a krásu. Doufám, že má absolventská práce se vám zalíbí a společně více porozumíme tomuto dílu našich předků. Přeji si, aby i vás tato historie nadchla, alespoň tak jako mě. Ale už dost tohoto povídání a pojďme se společně podívat na zajímavou historii

7 1. Zakladatel hradu Přemysl Otakar II. Než začneme s pravou historií Landštejna, tak nemůžeme opomenout jeho zakladatele, českého krále Přemysla Otakara II. Musím uznat, že mě velice překvapilo, že zrovna tento panovník dal rozkaz k první výstavbě hradu. Cit. 1) Král Přemysl Otakar II. byl v řadě netoliko Přemyslovců, ale i panovníků českých vůbec osoba bez odporu vysoce vynikající. Příroda obdařila jej dary vzácnými: nepřátelé sami svědčili, že byl postavy ušlechtilé, nepříliš vysoký, tváře snědé, srdnatý a moudrý i nad obyčej věku svého výmluvný. Takto charakterizuje krále zvaného železný a zlatý František Palacký. S tímto popisem Přemysla Otakara II. souhlasí i antropolog na základě kosterních pozůstatků. Měl štíhlou, svalnatou, jen zhruba 168 centimetrů vysokou postavu, vysoké kolmé čelo a mírný předkus, zřejmě dědičný znak Přemyslovců. Přemysl Otakar II. se narodil kolem roku 1233 jako syn Václava I. a Kunhuty Štaufské. Původně jako druhorozený byl určen pro kněžskou dráhu. Teprve po předčasné smrti svého bratra Vladislava se stal moravským markrabětem. Ovšem na politické scéně se objevuje až v roce 1248, kdy jej skupina českých šlechticů postavila do čela vzpoury proti jeho otci, také jimi byl zvolen za mladšího krále. Porážku povstání si odpykal krátkým uvězněním, ale už koncem roku 1251 byl zvolen rakouským vévodou. Kvůli tomuto postavení se však musel mladičký Přemysl oženit s více než padesátiletou babenberskou dědičkou Markétou. O rakouské země měl však zájem i uherský král Béla IV., který se je pokusil dobýt. Při svém tažení zpustošil Moravu. Přemysl je však úspěšně odrazil a nakonec se mu podařilo uzavřít mír za cenu, že Bélovi přenechal část Štírska. V září 1253 zemřel Václav I. Přemysl spěchá z Rakouska do Prahy ujmout se trůnu. Kvůli nepřítomnosti krále v zemi bylo nutné Václavovu smrt nějaký čas utajit. Přemysl se ujal vlády, ale korunovat se nenechal a dával se titulovat jako pán Království českého, Markrabě moravský a vévoda rakouský Za Přemyslovy vlády dosáhly české země největší rozlohy do té to doby. O moci Přemysla a rozloze jeho území svědčí i to, že na královské pečeti bylo vyjmenováno devět zemí, kterým vládl. Území dosahovalo až k Jaderskému moři a byl první český vládce, který toho dosáhl

8 Roku 1276 vytáhl Rudolf Habsburský do Rakous a mířil podél Dunaje k Vídni. Přemysl mu vytáhl se svou armádou vstříc. Jenže v rozhodující chvíli ho zradili mocní jihočeští Vítkovci. Přemyslovi nakonec nezbylo nic jiného, než se před branami Vídně Habsburkovi podrobit. Přijal od něj jako léno Čechy a Moravu, a všech ostatních zemí, které vyženil nebo dobyl, se musel vzdát ve prospěch nového římského krále. To ale Přemyslovi nevydrželo dlouho. Už koncem roku 1277 dal představitele rebelujících českých pánů, Boroše z Rýznberka, zajmout a popravit. Zbylí rebelující Vítkovci raději před královou pomstou uprchli pod ochranu Habsburka. K rozhodujícímu střetnutí mezi Přemyslem a Habsburkem došlo 26. srpna 1278 na Moravském poli u vesnice Dürenkrut. České vojsko bylo po těžkém boji poraženo. Podle legendy proto, že ho zradil velitel těžkooděnců. Ve skutečnosti byli Přemyslovi rytíři nečekaně přepadeni z boku jezdeckým oddílem. Rytíři se pokusili vyhnout a obloukem se mu dostat do zad. Tento osudný manévr byl ovšem mnohými pochopen jako útěk z bojiště. Ostatní čeští bojovníci začali volat utíkají a jejich křik strhl část vojska. Zbytek Přemyslovy armády se ocitl v obklíčení a sám král v bitvě zahynul. Antropolog Emanuel Vlček dnes potvrzuje, že Přemysl byl zabit hned několika smrtelnými ranami. Nejtěžší z nich byla asi sečná rána zepředu, která mu rozpůlila čelo až k obočí. Po bitvě vzdal Rudolf Habsburský českému panovníkovi poslední poctu v hlášení zaslaném papeži Mikuláši III. Stálo zde: cit. 2) Ač král zmíněný viděl úplnou porážku svých šiků a že takřka všemi jest opuštěn, přece nehodlal ustoupit našim vítězným praporům, nýbrž bránil se, obřím duchem i mravem, s podivuhodnou statečností, až někteří z našich rytířů jej smrtelně zraněného spolu s ořem jeho k zemi srazili. Tu konečně král ten přeslavný spolu s vítězstvím život ztratil

9 1.2 Důvod založení hradu Dějiny Landštejna začínají již po roce Tehdy zemřel moravský markrabí Vladislav a správy této oblasti se ujal král Přemysl Otakar I. Stavba hradu pravděpodobně začala na jeho vlastní přání z důvodů protiváhy staršímu stejnojmennému rakouskému hradu. Na stavbu dohlíží Přemysl Otakar II. V místech, kde stál Landštejn, vedla odpradávna důležitá obchodní a vojenská stezka do Vitorazska, po této stezce se do Čech dopravovala hlavně sůl a další zboží z jižněji položených zemí. Po této stezce také prošly Tiberovy římské legie na výpravě proti Markomanům. Na ochranu této stezky, důležité obchodní tepny, ale i pro ochranu českých hranic, stávalo opevněné hradiště, na jehož místě byl později na popud Přemysla Otakara I. vystavěn hrad Landštejn. Ten byl budován v několika etapách. Hrad byl vystavěn jako pomezní pevnost v době, kdy okolí obsazovaly rakouské hraběcí rody. Území, na kterém Landštejn vystavěli, se stalo předmětem sporů mezi rakouskou a českou stranou. Po sňatku Přemysla Otakara II. s Markétou z Babenberka roku 1252 byl hrad i jeho okolí natrvalo připojen k Čechám. Kolem roku 1259 získal hrad, neznámým způsobem, rod Vítkovců. 2. Popis hradu Kolem hradu se táhne dvojí pás hradeb. Vnitřní pás pochází ze 14. století, ale dnes je již bohužel z větší části zbořený. Vnější hradby se táhnou velkým obloukem kolem celé stavby a pochází z první poloviny 16. století. Ty jsou dodnes dobře zachovalé. Na tomto opevnění se nachází půlkruhové bašty a jsou protkány mnohými střílnami. Hradby jsou vysoké 3 až 5 m a jejich šířka dosahuje 70 cm. Kolem celého hradu se táhl příkop, který je však dnes zasypán. První branou v gotickém stylu vejdeme na přední nádvoří s hospodářskými budovami. Z tohoto nádvoří projdeme druhou též gotickou branou vedoucí mezi hradbami a stěnou hradního paláce na cestu ke třetí bráně. Toto umístění mělo velmi dobrý obranný účel, neboť z oken hradu bylo možno tento vstup bránit. Tato brána je z období pozdní gotiky a v ní se cesta rozděluje ke čtvrté a poslední bráně, která vede na nádvoří a do paláce. K obraně čtvrté brány byla vystavěna dvoupatrová věž. Viz Příloha I

10 Vnitřní nádvoří je pětihranné a bylo uzavřeno ze všech stran dvoupatrovými až třípatrovými budovami. Nejkrásnější a pravděpodobně také nejzajímavější budovou na nádvoří je velký třípatrový palác. Z něho dnes již zbyly jen obvodové zdi. Tento hrad má také velice zajímavé sklepy, jsou velice rozsáhlé a byly tesané do skály. Ovšem na první pohled nejdominantnější budovou hradu je vysoká strážní věž, která měří 34 metrů a její zdi o rozměrech 11 x 13, 5 m mají šířku až 4m. 3. Nejvýznamnější rody na Landštejně Hrad Landštejn vlastnila spousta rodů: například Mohrové nebo Herberstaini. A také se zde vystřídalo několik jeho poručníků. To znamená, že král, jenž byl vlastníkem hradu, zvolil šlechtice, který na hradě hospodařil. Takto se na hradě vystřídala spousta vlastníků. Proto se říká, že pravá historie hradu začíná až s nástupem Vítkovců. Tento rod se v Čechách pyšnil velkou mocí a bohatstvím, ovšem jak se ocitli na Landštejně, je velkou záhadou. Jelikož ani dnes se přesně neví, jak ho získali do svého vlastnictví. Pravděpodobně ho získali kupní smlouvou, nebo jako dar od krále za věrné služby. To se dnes již pravděpodobně nedozvíme. A tak se pojďme podívat, jak Vítkovci na Landštejně hospodařili. 3.2 Vítkovci na Landštejně Jako první Vítkovec se na Landštejně usídlil Sezima z Landštejna, syn Pelhřima z Třeboně. Páni z Landštejna používali bílou růži v červeném poli, tento erb poprvé nesl Vítek z Klokot. A po něm si ho převzali páni z Landštejna a jejich příbuzné větve. Zajímavé je, že Landštejn po Sezimovi nezískal jeho přímý potomek, ale jeho synovec Vítek z Landštejna. Za Vítka dosáhli páni z Landštejna vyššího vlivu a s tím je spojen rychlý vzestup moci a politické prestiže. Vítek byl velký válečník a hrdina, měl výborné vůdčí schopnosti. Asi nejslavnější bitvu svedl v Praze, kde společně s Jindřichem z Lipé a Janem z Vantenberka vyhnali neoblíbeného krále Jindřicha Korutanského a jeho žoldáky z Čech. Za své činy byl jmenován do velmi vysoké funkce - nejvyšší pražský markrabí. Zaujímal významné místo v družině krále Jana Lucemburského. Vítek umírá roku

11 Největšího rozkvětu dosáhla Bílá růže až za působení jeho syna Viléma z Landštejna. Vilém se od svého otce značně lišil, své moci nedosáhl vojenskou silou a hrdinstvím, nýbrž jako vynikající státník, diplomat, králův rádce a spolupracovník, který tímto způsobem dosáhl nejvyšších poct a důstojenství. Rozhodující obrat v jeho životě se datuje od památného Domažlického sněmu, kdy došlo k smíru mezi Janem Lucemburským a českými šlechtici. Tehdy Vilém patřil k hlavním odbojníkům krále, za což ho pomocník tvrdě potrestal. Pálil jeho statky a obléhal Landštejn. Po Domažlickém smíru se stává Vilém nepostradatelným členem královy družiny. Vilém putuje po celé Evropě ve jménu českého krále. Král si ho velice oblíbil, a tak ho vysílal na všemožné cesty. Dokonce v roce 1334 se stal nejvyšším říšským podkomořím. Na svých cestách se spřátelil s markrabětem Karlem (později Karel IV.). Karel převzal žezlo a Vilémovi ponechal všechny jeho funkce, dokonce ho jmenoval nejvyšším pražským purkrabím. Vilém poté zastupuje krále, pokud není přítomen v Čechách. Landštejn tímto získává veškerá možná privilegia. Vilém dosáhl velikého věhlasu i v zahraničí. Například italský básník Petrarca napsal, že král Karel IV. se obklopil lidmi, kteří by byli ozdobou každého evropského dvoru. Myslel tím bezpochyby i Viléma z Landštejna. I když Vilém šířil křesťanství mezi severními pohany, nemohl zabránit tomu, aby se na jeho území nešířilo kacířství. Byla to sekta valdenských, ti k nám pravděpodobně přišli z Německa a Rakouska. Vyvrcholilo to tím, že papež Jan XXII. vyhlásil jejich pronásledování, dokonce Benedikt XII. vyhlásil křížové tažení proti vanldenským na Hradecku. Vilém z Landštejna zemřel 24. dubna Příčina jeho smrti není spolehlivě známá, pravděpodobně zemřel na zranění ze souboje. Bohužel se zde nemůžu zmínit o všech Vítkovcích na Landštejně, a proto jsem zvolil zrovna tyto, jelikož se mi zdáli nejzajímavější a z pohledu Landštejna také nepostradatelní pro jeho historii

12 3.3 Landštejn za Krajířů z Krajku Ovšem v historii tohoto úchvatného hradu nesmíme opomenout rod Krajířů z Krajku, za jejichž vlády dosáhl Ladštejn své finální podoby a svou rozlohou se zapsal mezi největší hrady v Čechách. Na Landštejně se vystřídalo sedm generací tohoto rodu. Éra Krajířů začíná s Konrádem von Kraigem, který prchal ze svých rodných Korutan. Důvodem jeho odjezdu byly pravděpodobně podivné praktiky ve vykonávání úřadu zemského hejtmana. A tak zkusil štěstí v Čechách. Český král Václav IV. si ho brzy oblíbil. Dokonce byl jmenován nejvyšším hofmistrem království. Byl dokonce pověřen vyjednáváním sňatku mezi českou princeznou Annou a anglickým králem Richardem II. To se podařilo a Konrád získal od českého krále Landštejn a Bystřicko. Dědicem Landštejna se stal nejstarší syn Leopold, Bystřici převzal Jiří, zatímco Konrád II. s Janem dostali do zástavy Budějovice. Hospodářský a politický vzestup Krajířů je spojen se jménem Wolfganga Krajíře z Krajku. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad patřil k jeho věrným stoupencům, avšak v pozdějších sporech o královskou korunu se přidal na stranu Matyáše Korvína. Především byl hlavně vynikajícím hospodářem, který hleděl jen na to, jak nejvíce zvýšit výnos svých statků. Také zvětšil své panství o území dačické a bílkovské. Wolfgang své panství nakonec rozdrobil mezi své syny. Krajířské državy opět sjednotil Wofgangův vnuk, zvaný Volf starší Krajíř z Krajku. Volf starší, který podnikavostí, prozíravostí a hospodárností svého dědu ještě předčil. Rozšiřoval svou moc dál odkupováním statků. Ale i jeho politický vliv silně rostl, vykonával úřad nejvyššího pražského purkrabího. Dosáhl i hodnosti nejvyššího maršálka českého království a Zemský sněm jej určil za velitele zemské hotovosti pro případ tureckého vpádu. Posledním Krajířem na Landštejně je Volfův synovec Zdeněk II., který byl hejtmanem bechyňského kraje a zemřel roku Vůbec posledním Krajířem byl Oldřich, který zemřel v Dačicích roku S tímto mužem se uzavřela historie Krajířů na pomezí Moravy a jižních Čech

13 4. Landštejn během husitských válek Za husitských válek byl pánem Landštejna Leopold Krajíř z Krajku, zapřisáhlý nepřítel husitů. Ze svého nedobytného hradu Landštejna jim všemožně škodil a útočil na ně s pomocí svých rakouských přátel. Pravděpodobně k tomu měl i osobní důvody, výhrady proti Janu Žižkovi. V roce 1420 Leopold obléhá Tábor se svými rakouskými podporami. S bleskovou pomocí Mikuláše z Husi s jeho 350 jezdci byli Leopoldovi spojenci i s přesilou poraženi. V bitvě utržili velké ztráty. Ještě tohoto roku vytáhl Žižka s táborskými vojsky k Landštejnu. Cestou jeho vojsko dobylo několik měst a vesnic, mezi nimi i Bystřici, jejíž německá posádka nedělala kališníkům větší potíže. Přitom vzali do zajetí Krajířovu manželku a děti. Město i hrad byly vypáleny a pobořeny. Z Bystřice téměř nic nezbylo. Landštejn nakonec před obléhateli obstál a Žižkova vojska se stáhla. Krajíř stále urputně bojoval všemi prostředky proti husitům a toužil po pomstě. Roku1420 se Leopold zúčastnil s německou posilou ve spolku s Oldřichem z Rožmberka a Bohuslavem ze Švamberka neslavného obléhání Boru u Horažďovic a následujícího roku napadl bezúspěšně Lomnici. Není již známo, zda se husité znovu pokusili o dobytí Landštejna. Na jeho nedobytnost a zdokonalené hradby Krajíř spoléhal při jeho častých výpadech proti husitům. Jedenáct roků bojoval Leopold marně proti svým husitským rivalům, než se dočkal odvety. Stalo se to 14. října roku 1431, tehdy se vracela z Rakous větší výprava táboritů asi 600 jezdců, 4500 pěších a 360 vozů. Leopold a jeho spojenci je napadli s vojskem čítajícím na 6000 mužů. Bitva se odehrála u Bejdova na Dyji a skončila zdrcující porážkou husitů. Ti měli nejméně 1000 mrtvých a 700 zajatých. Ukořistěné vlajky a 300 zajatců bylo posláno do Vídně vévodovi Albrechtovi. Po dvou měsících vyjel na jejich záchranu Prokop Malý. Vše se dařilo až do návratu, kdy je již v Čechách opět napadl Leopold s Vilémem z Puchheimu. Tvrdá srážka se uskutečnila u Znojma a obě strany ztratily více jak 500 mužů. I když husité ukořistili 11 děl a na 200 koní, byli přinuceni k ústupu. Od té doby nejsou žádné zprávy o husitských výpravách do Rakous

14 5. Další významné záznamy o Landštejnu Za českého stavovského povstání byl Landštejn v držení Gottfrieda Neumeiera z Vintenberku, který se přidal na stranu protestantů. A proto se roku 1618 přiblížil k českým hranicím císařský generál Dampierre přes Waidhofen a Retz se 6000 muži a s četnými děly a několika vozy střeliva. Prvně dobyl Novou Bystřici, která byla v držení Viléma Slavaty. Cestou do Bystřice proměnil ve spáleniště Peršlák (dnes Nový Vojířov) a Sedlo. Další den se v doprovodu dvou bystřických měšťanů vydal k Landštejnu. Císařští vojáci přitáhli k hradu a vyhrožovali stavovské posádce: Vzdejte se, jinak budeme hrad dobývati a nikoho živiti nechceme. Avšak posádka odmítla. Jelikož hrad byl dobře vojensky zásobován a posádka odhodlaná hrad bránit, císařští vojáci se o dobytí ani nepokusili a odtáhli k Jindřichovu Hradci. Jako další přitáhl k Landštejnu nejvyšší císařský vojevůdce Karel Bonaventura hrabě Buquoy s mocnou císařskou armádou, která sevřela Landštejn těsným kruhem a zamezila dodávkám potravy i munice. Landštejn se několik měsíců bránil. Během této doby byly okolní vesnice vyhladověny císařským vojskem. Až po půl roce se zdecimovaní a hladoví obránci Landštejna vzdali. Landštejn padl do rukou císařských vojsk. To pro Buquoye znamenalo volnou cestu do Čech. 6. Konec slavných dnů Po roce 1620 ztrácí hrad jako válečná pevnost význam. A je proto využíván jako správní centrum hospodářství na Bystřicku. Opravy a údržba hradu je velmi nákladná. Hrad často střídá vlastníky. Hrad nesplňuje nároky šlechty na rozmařilý život a pohodlí. Krajina okolí hradu a její obyvatelé nejsou příliš bohatí, a proto se již nevyplácí hrad udržovat ve funkčním stavu. Hrad téměř 100 let chátrá. Roku 1771 se dějiny hradu sečetly. Za nebývale silné bouře mohutný blesk urazil jihozápadní roh hlavní věže a způsobil požár. Ve velmi krátké době lehly popelem veškeré střechy a dřevěné obložení. Hrad byl poté ponechán svému osudu, ke kterému přispěli i okolní obyvatelé. Kamení dříve mohutného opevnění pyšného hradu bylo rozkrádáno a používáno jako stavební materiál

15 7. Vědomostní kvíz žáků naší školy Zapojili se žáci 6. A, 6. B, 5. A a 4. B, za což jim velice děkuji. Během tvorby mé absolventské práce mě napadlo, že by bylo dobré zapojit i jiné žáky. Také jsem byl velice zvědavý, co vše žáci naší školy o tak krásném hradu Landštejn vědí. Musím uznat, že některé odpovědi mě zaskočily, a také mě mrzí, že ne všichni měli možnost hrad navštívit. Takovým lidem doporučuji Landštejn navštívit, protože to alespoň podle mě stojí za to. Dýchne na vás starověká architektura a navíc vás až zaskočí dílo našich předků. Ale dost řečí a k věci. 1. Co je to Landštejn? a) Zámek b) Zřícenina - Správná odpověď c) Přehrada 2. Navštívili jste někdy Landštejn? a) ANO b) NE

16 3. Kde leží Landštejn? a) Nedaleko Nové Bystřice - Správná odpověď b) Na Moravě c) Nedaleko Prahy 4. Jaký film se točil na Landštejně? a)ať žijí duchové b)noc na Karlštejně c) Johanka z Arku - Správná odpověď

17 5. Nejslavnější rody vlastnící Landštejn? a) Vítkovci a Krajíři z Krajku - Správná odpověď b) Přemyslovci a Lucemburkové c) Buquoyové a Schwarzenbekové 5. Byl Landštejn dobyt husity? a) Ano b) Ne - Správná odpověď c) Byl jen vypálen

18 Závěr A jsme u konce. Doufám, že se vám líbila malá prohlídka dějin tohoto úchvatného monumentu. Musím uznat, že mě příjemně překvapilo, že Landštejn v historii Čech hraje významnou roli. Jak bylo vidět, někteří jeho vlastníci si ho považovali jako nedobytné pevnosti. Jako například Leopold Krajíř z Krajku, který v něm nalezl bezpečí při husitských válkách. Velice mě mrzí, že se do dob, kdy se majestátně vypínal nad krajinou jako symbol bezpečí a prosperity, nepodívám. Ale myslím si, že ten náš malý výlet do minulosti nám alespoň trochu přiblížil roky jeho slávy a ukázal těžké doby středověku. Jsem pyšný na to, že žiji zrovna zde, protože jsem si uvědomil, že lidé, kteří zde dříve žili, to neměli lehké. Na tomto kousku země se téměř neustále rvaly o moc české a rakouské rody. Uskutečnil se zde boj o vstup na naše území během české stavovské války, kde byl Landštejn nakonec dobyt. Císařská vojska měla volný vstup k Bílé hoře. Ale jsem si jist, že lidé, kteří zde v tu chvíli žili, museli vytrpět obrovská muka. A rozhodně vím, že obránci Landštejna v té době prokázali hrdinství ve všech směrech a císařským vojskům nedali vítězství zadarmo. Dnes již vidím to, jak se zde odehrály důležité boje, ale i příjemnější činnosti z pohledu dějin nepostradatelné. A jsem velice rád, že jsem mohl psát o tomto tématu. Musím uznat, že mě to velice bavilo a jsem rád, že se tento výlet do minulosti uskutečnil

19 Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace 1. Knihy: Bauer, J., Vládci českých zemí, Praha: Nakladatelství Beta, 2004, str. 114 až 119. Špičáková, L., Landštejn, Libice nad Cidlinou: Nakladatelství GLORIET, Jelínek, J., Kapitoly o Landštejně, Dačice: Nakladatelství Spolek přátel muzea v Dačicích, Elektronické zdroje 1. Zdroj: Citace: 1) Bauer, J., Vládci českých zemí, Nakladatelství Beta, 2004, str ) Bauer, J., Vládci českých zemí, Nakladatelství Beta, 2004, str

20 I. Příloha Plánek hradu Seznam příloh

21 II. Příloha Moje fotky ( Zdroj Osobní archiv)

22 - 21 -

23 - 22 -

24 - 23 -

25 - 24 -

26 - 25 -

27 - 26 -

28 - 27 -

29 - 28 -

30 - 29 -